S Romanem (je o tři roky starší) mám moc hezký vztah. Když jsme se seznámili, měli jsme oba za sebou už pár známostí i zkušeností. Já jsem sice ještě nikdy s žádným mužem nežila, ale Roman už to s ženou jednou zkusil. Žil s přítelkyní skoro pět let, dokud oba nezjistili, že jejich vztah někam do neznáma vyšuměl.
Po roce chození jsme spolu začali žít
Poznali jsme se ve vlaku, vracela jsem se do Prahy z Pardubic od rodičů a on jel z nějaké obchodní schůzky. Dali jsme se do řeči a v cílové stanici si pak vyměnili telefonní čísla. Druhý den mě pozval na výstavu, pak na víno a najednou jsme spolu chodili. Asi po roce mi zemřela babička, u které jsem v Praze bydlela a starala se o ni a odkázala mi svůj byt. Nabídla jsem Romanovi, aby se ke mně přestěhoval. Začali jsme tedy spolu žít. V té době už jsme náš vtah považovali za trvalejší, plánovali jsme i společnou budoucnost, děti, možná i svatbu. Ovšem tu ke štěstí nepotřebujeme.
S Romanem jsme si hodně rozuměli i v sexu. Oba máme rádi něžné pomalé milování, žádné rychlovky, a tak jsme si ty krásné společné chvilky dokázali vychutnat. První rok jsme tolik příležitostí k milování neměli, žili jsme ještě každý zvlášť, o to intenzivněji jsme pak sex dokázali prožívat.
Roman ztratil zájem o sex
I v počátcích našeho společného bydlení to bylo skvělé. Milovali jsme se několikrát týdně a oba jsme se toho nedokázali nabažit. Jenže posledního zhruba půl roku to jde s naším milováním hodně z kopce. A bohužel vina není na mé straně. Milujeme se tak jednou za deset až 14 dní. A vždy musím Romana k sexu nutit.
Vůbec nechápu, co se s ním děje. Když se ho na to zeptám, vymlouvá se, že je unavený, že nemá náladu, že v práci má docela stres a tak podobně. Mám strach, jestli někoho nemá. Jenže nic tomu nenasvědčuje, chová se pořád stejně, ani se nezdržuje nápadně často z domu. Zkrátka se chová jako dřív.
Roman se změnil i v tom, jakým způsobem se milujeme. Pokud už k něčemu dojde, vyžaduje mnohem častěji než normální milování orální sex.
Romanovi stačí porno časopisy
Nedávno, když jsem uklízela, našla jsem vzadu v Romanově skříni s oblečením schované porno časopisy. Jenže nebyly to jen ty, které zachycují muže se ženami, ale pár jich bylo i gay porno časopisů. Vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Proč tam má i časopisy pro gaye? Nikdy jsem u něho nepozorovala, že by ho zajímali muži.
Také mi dochází, že Roman se možná uspokojuje právě u těch porno časopisů a na sex se mnou už nemá chuť. Opravdu tomu nerozumím. Zároveň se stydím se ho zeptat. Kdykoliv narazím na téma naše milování, slyším jen samé vyhýbavé výmluvy.
Jenže já už chci mít dítě a s tímto Romanovým přístupem to asi nepůjde.
Vůbec nevím, co mám dělat. Dokonce uvažuji, že bych si našla milence. Já sex potřebuji, nejsem žádná nymfomanka, ale myslím si, že milování ke spokojenému životu prostě patří.
Simona
Názor odborníka: Zkuste stát na vlastních nohou
Dobrý den Simono, ve svém příběhu vlastně popisujete přirozený vývoj závazného vztahu. Když se dva lidi zamilují, často mají dobrý sex, cítí se milovaní, potvrzení a přijatí. Sex je vášnivý a vzrušující. Po čase se ale nutně ve vztahu začne dít to, že partneři začnou narážet i na situace a témata, ve kterých se neshodují, a to i v sexu, a tak se jeden nebo druhý stáhne a nějak se přizpůsobí. A takhle se to opakuje dennodenně nesčetněkrát. Až to postupně logicky dojde tak daleko, že se buď jeden, nebo oba, cítí ve vztahu nesvobodně, nejsou sami sebou.
A v sexu je to vidět velmi jasně. Frekvence upadá, začíná to být nuda, a když už sex je, tak stále stejným způsobem. Zdá se, že vy jste prostě dospěli do bodu, kdy nejste v sexu (možná i ve vztahu?) spokojení a svobodní. Minimálně váš přítel – vyhýbá se kontaktu s vámi a nechce se s vámi konfrontovat. Jenže ono vám nic jiného nezbývá – konfrontace (potažmo i krize a bolest) do vztahu neodmyslitelně patří a umožňuje partnerům osobnostně růst. Nejde o žádné ultimátum, ale o jasné a zřetelné objasnění toho, co chcete vy sama, o čem přemýšlíte, co cítíte. A nečekejte od Romana potvrzení a pochopení. Zkuste stát na vlastních nohou.
Leona Dyrehauge, Psychologie.cz
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 15. dubna 2013. Anketa je uzavřena.
