Já tohle znám z dětství. Utéct nebylo kam...

Bohužel pro lidi, kteří byli zvyklí jen plnit úkoly a nemají silnou vůli, aby se sami zorganizovali, je důchod katastrofa. My takhle už několik let nabízíme tchýni a tchánovi různé aktivity, aby jen neseděli doma (univerzita 3. věku, výlety), ale oni nemají o nic zájem. Když jsme si dovolili být kritičtí, tak s námi nemluvili. Takže jsme to vzdali a už jen zkracujeme návštěvy a prodlužujeme interval mezi nimi. Koho by bavilo pokaždé poslouchat, který soused je blbější a kdo umřel.

Mě baví všichni ti dnešní hrdinové, kterí říkají, jak s tím přece každý má počítat a má si to naplánovat.

Co my víme, co za 30 let bude? Jak si to máme plánovat, když nás v životě vychovali komunisti, potkala revoluce, všechno se několikanásobně zdražilo a vývoj šel neskutečně kupředu? Je poměrně umění naplánovat si v tomhle důchod (odchod do něhož se taky výrazně změnil). Takže třeba, která půjdu do důchodu za nějakých skoro 35 let, si teď nic neplánuju a nevím, jestli až do toho důchodu odejdu, tak mě vezmou v 70 k dobrovolným hasičům nebo místním myslivcům, kronikářům nebo třeba úpravcům zeleně. Protože pokud to nedělám cíleně již 30 let předtím a dávám před další prací přednost rodině, tak tam prostě už není místo, jsou tam ti, kteří byli více zažraní a ochotní šidit rodinu (nebo prostě žádnou neměli).

Tudíž bych zovna tyto dva konkrétní lidi neurážela tím, že jsou hloupí a nezařídili si koníčky. Nebo jejich dceru tím, že je nyní její povinnost je nějak zaměstnat, aby se cítili platní a využití. Ona se stará o své děti, to je její povinnost. Není její povinností chodit do práce a ještě vymýšlet zábavu dvěma starším dospělým.

Nicméně oběcně je toto fenomén doby a mělo by se stím něco dělat. Nestačí mít pro důchodce zájezdy s výhodným nákupem a oškubávat je, kde se dá. A do toho na ně nadávat, že proč tam jezdí a jsou jak malé děti.

Proč nemají nějakého koníčka? Taky existují univerzity třetího věku...

Nezapomeňte na své krásné dětství / jak sama píšete / a uvědomte si, kdo se Vám o něj zasloužil. Trpělivost a snahu zapojit rodiče do činnosti i třeba ve Vaší rodině. Dát jim najevo, že  jejich i drobná pomoc Vám dělá dobře. Jistě se dá najít více věcí, jak je jednotlivě zapojit.  Jsou to VAŠI rodiče.

No, pokud se to nesrovná třeba do roka, mohli by zkusit rozvod. Každý se bude muset víc ohánět a hned bude víc zaměstnaný. Takhle to spíš vypadá, že významně nekompatibilní byli už před důchodem, ale díky minimalizaci společné stráveného času se to neprojevovalo.

To bych netvrdila. Jednak odchod dětí a druhak důchod jsou poměrně šoky na rodinný život. S tím není zas tak jednoduché se vyrovnat.

Každý přece ví, že jednoho dne nepůjde do práce, a ví to dokonce hodně dlouho dopředu, tak moc nechápu tuto situaci. I důchod se musí naplánovat, nejlépe si dopředu vymyslet něco, na co se dá těšit. Výlety, zahrádka, kondiční sport, četba, divadlo .... prostě všechno, na co nebyl čas. Já naštěstí patřím k lidem, kteří koníčka mají, navíc ho mám částečně spojený s charitou, takže určitě neztratím pocit užitečnosti. A do důchodu se naopak těším, abych stihla všechno, co mám v plánu. 

Je také divné, že se pán nechal donutit k rozvázání pracovního poměru. Není důvod s důchodem skončit v práci. Pokud ho tam nechtějí, musí mu dát výpověď a odstupné. Za které se dá třeba vyrazit na pěknou dovolenou. 

Paní na jednu věc jste zapomněla. Musíte se s partnerem naučit žít. Po 40 letém manželství najednou máte jeden na druhého hodně času a chybí Vám ona bláznivá zamilovanost.Proto dochází často k velkým hádkám a tohle je velká věc kterou musíte společnou komunikací vyřešit.

Dědka nakopat do kulí.Fertig.

A tebe vykastrovat

Nepodlehala bych stejne depresi jako oni a radsi bych opatrila dvd Raymonda ma kazdy rad. Tenhle sitcom Vasim rodicum pomuze, je v nem totiz Vase rodina ;) a jestli se ani potom rodice nechytnou za hlavu, tak se alespon vsichni poradne zasmejete ;)).

Vzdyt je to uplne jasne. Za vsechno muze babka, pripadne jeste tchyne 

Mají moc přebytečné energie, chtělo by to zapřáhnout.