Manžela jsem si vzala v pětadvaceti po zhruba dvouleté známosti. Rok po svatbě se nám narodila dcera a za další dva roky syn. Naše manželství bylo takové normální, řekla bych běžný, pohodový vztah dvou lidí, kteří se mají rádi. On plnil typickou funkci muže v rodině, vydělával a živil nás. Já respektovala, že tak jednou dvakrát týdně přijde až pozdě večer, protože se zdržel v práci.
Než se narodily děti, pracovala jsem, do práce jsem se vrátila, když byly synovi tři roky a dceři pět. Jsem středoškolačka, na rozdíl od manžela, který je právník, mám jen maturitu a pracuji jako asistentka. Nikdy jsem neměla ambice dělat kariéru, chtěla jsem se vdát, mít hodného muže a alespoň dvě děti. Splnilo se mi to a já byla šťastná, že se o svou rodinu mohu starat, jak nejlépe umím, věnovat se dětem a manželovi po náročné práci připravit domácí pohodu.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích, nebo z mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Krásný rodinný život nám vydržel do zhruba dceřiných devíti. Pamatuji si to přesně, dva dny po dceřiných narozeninách mi manžel oznámil, že se chce rozvést. Bylo to pro mě naprosto nečekané. On mi v klidu řekl, že jeho rozhodnutí je nezvratné, je tedy zbytečné to rozebírat a hledat jiná řešení. Mě má prý stále rád, váží si mě, jaká jsem, jak jsem se o rodinu vždycky starala, jak se věnuji dětem, ale on se zamiloval a chce jít dál. Já jen mlčela a hlavou mi jely ty roky, které jsem s ním strávila. Neřekla jsem ani slovo, sebrala jsem se a odešla z domu. Chodila jsem po ulicích a srovnávala se s tím, že zůstanu sama s dětmi, bez muže, kterého stále miluji. Bylo mi jasné, natolik jsem svého muže znala, že nemá cenu ho prosit, ať si to rozmyslí.
Když jsem se vrátila, děti už spaly, manžel jim řekl, že jsem si musela něco zařídit a že určitě brzy přijdu. Už měl sbalené kufry. Řekla jsem mu, že to respektuji, ale že chci, aby mi řekl, co se stalo. Přiznal se, že na sjezdu spolužáků z gymnázia, který měli před víc jak půlrokem, se potkal se svou první láskou. Ona ho tenkrát opustila kvůli jinému a toho si pak vzala. Teď už je rozvedená, nemá ani děti. Je úspěšná ve své práci, svůj život podřídila kariéře. Prý si měli tolik co říct, že se museli vidět i další den. A pak znovu a znovu, až zjistili, že bez sebe už nemohou být a rozhodli se žít spolu.
Rozvod v klidu
Manžel mě ubezpečil, že na rozvodu nebudu finančně tratit, že mi nechá náš byt, vezme si jen auto a elektroniku a pak pochopitelně své věci a pár věcí na památku, co má po rodičích. Domluvili jsme se i na alimentech, které mi bude na děti platit a na tom, jak často je bude vídat. Na dny před rozvodem i po rozvodu si vzpomínám jak v mlze, souhlasila jsem se vším, chtěla jsem to mít všechno za sebou.
Děti kupodivu náš rozchod vzaly docela v pohodě, nezažily doma žádné hádky, žádný křik a pláč, dokázaly se se vším srovnat mnohem lépe než já. Táta jim řekl, že je miluje a že se s nimi bude i nadále vídat, jen nebude bydlet s námi doma, ale jinde a s jinou paní, která je taky bude mít moc ráda. Rvalo mi to srdce, že jiná žena se bude starat o mé děti. Nenáviděla jsem ji, i když jsem ji vůbec neznala. Ale natolik jsem byla soudná, abych ji před dětmi pomlouvala. A děti si ji oblíbily, já sice doufala v přesně opačný výsledek, ale co se dalo dělat, hlavně že děti neměly trauma z toho, že máma s tátou nejsou spolu.
Chci být nejlepší mámou
Už jsme sami tři roky. Bývalý manžel se oženil tři měsíce po rozvodu. Já o jiného nestojím, bojím se dalšího zklamání. S ex máme celkem rozumný vztah, komunikujeme spolu jen, co se týká dětí. Dá se s ním naštěstí na všem domluvit. Platí mi celkem slušnou částku, ale přeci jen to není finančně tak skvělé, jak bych chtěla. Snažím se, aby děti měly, co potřebují, aby se necítily nějak méněcenné před spolužáky. Mají chytré mobily, občas značkové oblečení, jezdíme na prázdniny v létě i v zimě, ale na drahé dovolené nemám. Snažím se jim i něco naspořit, ukládám z peněz, které mi manžel posílá.
Jenže je to všechno asi málo, čím dál víc se děti od táty vrací nespokojené, že prý jim nic nedopřejI, že na nich šetřím. Prý jim to říkala jejich druhá máma (když to spojení použily poprvé, držela jsem se, abych nezačala křičet, že ona není žádná jejich máma, to jsem jen já). Ona jim klidně do očí tvrdí, že mobily, které jsem jim koupila, jsou jen šunty, to ona by jim pořídila nejnovější značky, aby se mohly před spolužáky vytáhnout. Nebo se pohrdavě vyjadřuje o jejich školních batozích, oblečení.
Prý proč je oblékám hadry ze sekáče a ne z normálních značkových obchodů. O letní dovolené, kterou jsem s dětmi a dalšími rodinami, se kterými se přátelíme, strávila v kempu na Máchově jezeře a všichni jsme si to moc užili, se vyjádřila, že je to pro socky. To oni byli s tátou v Dubaji a děti klidně mohly jet s nimi, ona by je rozhodně brala k moři.
Nedávno se vyjádřila, že dětem by prý s nimi bylo líp. Jsem z toho dost zoufalá, bojím se, že v dětech hlodá, že nejsem ta nejlepší máma na světě. Jsou ještě malé na to, že ona jimi jen manipuluje, že je jen štve proti mně. I když vůbec nechápu proč.
Dáša
Názor odbornice: Děti slyší kritiku matky, ale činy nenásledují
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.
Vážená Dášo! Mluvte s otcem svých dětí. Jen vy dva jste rodiče (a zůstáváte jimi doživotně, rozvod nerozvod), a proto byste měli být schopni spolu hovořit o jakýchkoli situacích týkajících se společných potomků. A také zkuste jít cestou nejmenšího odporu. Boj s macechou by mohl být bojem s větrnými mlýny, nemáte zapotřebí takto plýtvat energií.
Pakliže děti chtějí jet s otcem a jeho novou partnerkou na dovolenou, nemusí to být podmíněno soudní změnou svěření děti do výchovy. Předpokládám, že je otci stanovena nějaká doba z prázdnin, kdy s dětmi má být. Proč by tu dobu nemohl otec využít k dovolené s dětmi? Nemyslím si, že by bylo problematické odlišné trávení volného času v rodině s vámi a v otcově nové rodině. Náročné je, že se děti dozvídají kritiku na postupy své matky, aniž by byla následována činy.
Pojmenujte v rozhovoru s exmanželem, co z výroků se vás dotýká. Dejte mu požehnání, ať dětem koupí drahý mobil a vezme je do Dubaje. Konec konců si tak po dobu dovolené budou moci vyzkoušet, zda a jak se jim společně daří vycházet.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 29. října 2018. Anketa je uzavřena.
