Příběh Evy: Můj život je jeden průšvih za druhým, už nevím jak dál

Jsem odložené dítě, vychovali mě prarodiče. O babičku jsem se starala až do její smrti, ale z dědictví mě vyšoupla vlastní matka a její bratři. Ani na muže jsem neměla štěstí, z prvního vážnějšího vztahu mi zbyly dluhy, současný přítel je zadlužený také. A moje matka si užívá peníze, které měly být moje.

Ilustrační snímek | foto: Fotolia

Narodila jsem se do šťastného manželství, alespoň tak mi to vyprávěli babička s dědou, kteří mě nakonec vychovávali. Mí rodiče prý byli zamilovaní od prvního okamžiku, kdy se poznali. Vzali se, narodila jsem se já, ale jejich štěstí netrvalo dlouho. Otec, na kterého si vlastně už ani nepamatuji, začal pít, utrácel peníze v automatech a matce prý vůbec s ničím nepomohl. Všechno táhla sama.

Vychovávali mě prarodiče

Napište svůj příběh i vy

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na [e-mail]. Respektují vaši anonymitu.

Nakonec se rozvedla, mě dala do péče svých rodičů. Když se mi po ní moc stýskalo, babička s dědou mě utěšovali, že je to jen na chvíli, že maminka musí vydělat hodně peněz, abychom zase my dvě mohly být spolu. Nakonec k tomu i došlo. Máma se znovu vdala a mě si vzala k sobě. Narodil se mi bratr a netrvalo dlouho a byla jsem odstavená na druhou kolej. Všechno se točilo kolem mimina a nepřestalo, ani když bratr trošku povyrostl. Nakonec jsem utekla k babičce a dědovi a odmítala se vrátit domů. Byli rádi, že jsem s nimi, ale mojí matce se to nelíbilo, nakonec jí nezbylo než souhlasit, protože já se domů vrátit nechtěla. Máma dokonce s babičkou i dědou a vlastně i se mnou přestala mluvit. Prarodiče po ní ani nechtěli žádné peníze a ona se rozhodně nepřetrhla, aby jim na mě nějaké posílala.

Prožila jsem skromné, ale krásné dětství i mládí. Jakmile jsem mohla, začala jsem vydělávat na brigádách, aby babi s dědou nemuseli všechno táhnout z důchodu. Vyučila jsem se a nastoupila do práce, většinu peněz jsem nechávala prarodičům. Bylo mi s nimi moc fajn. Odjela jsem i do Irska, kde jsem myla nádobí v hospodě. Abych nějaké peníze vydělala a mohla prarodičům nějaké dát.

Jeden dluh za druhým

V 21 letech jsem se zamilovala, po čase jsem se nastěhovala k příteli do domku, kde žil s rodiči. Dala jsem mu všechny svoje našetřené peníze, abych přispěla na rekonstrukci patra v domku, pak jsem si vzala půjčku, abychom si mohli koupit auto, pořídili jsme si malého psa, který byl bohužel vážně nemocný, operace stály desítky tisíc a opět jsem se zadlužila. Přítel si zlomil dost nešťastně nohu, nemohl pracovat, několik měsíců byl bez příjmu. Všechno jsem táhla já a opět se i několikrát zadlužila. Jenže jemu se doma zalíbilo a do práce se mu nechtělo. Nakonec jsem od něj odešla, protože už jsem to dál nezvládala. Slíbil, že mi peníze vrátí, ale dodnes jsem od něj neviděla ani korunu a ani nevím, jak bych ty peníze z něj tahala.

Do toho všeho zemřel děda a babička vážně onemocněla. Bylo potřeba se o ni starat, vzala jsem to na sebe, moje matka se taky zapojila, občas i oba její dva bratři, moji strýcové, ale většinou to bylo na mně. Babička nechtěla do nemocnice, vždycky se jí tam hodně přitížilo.

Z dědictví mě vyšoupli

Babička s dědou si vždy přáli, aby se jejich majetek dělil na díly. Pro jejich tři děti (mámu, strýce) a mě, jenže mě zapomněli do závěti dopsat. Máma i strýcové ale říkali, že se se mnou rozdělí, až jednou babička zemře. Jenže po smrti babičky bylo všechno jinak, vykašlali se na mě. Já doufala, že se prodá dům prarodičů a dostanu svůj podíl, ze kterého zaplatím dluhy. Dům se prodal, a matka se svými bratry řekli, že mám smůlu, nejsem přímý dědic, tak nemám na nic nárok…

Poznala jsem jiného muže, zamilovala se a bohužel můj nový přítel na tom také není finančně dobře. I on má dluhy, je v insolvenci, na měsíc mu zbývá jen pár tisíc, takže všechno zase většinou financuji já, a to musím splácet i svoje dluhy. Chodím do práce, vydělávám po různých brigádách a pořád je to málo. Do toho všeho jsme se dostali do problémů se splátkami a už nevím, kudy kam.
Eva

Názor odbornice: Čeká vás nelehká práce

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Vážená Evo! Váš příběh je spíše tématem pro finančního poradce než pro psychologa, ačkoliv psychologickou linii má také. Vypadá to, jako byste se stále znovu ocitala v pozici oběti. Rodina vás obrala o dědictví, první partner vám způsobil dluhy, další na tom není o moc lépe. Z této nezáviděníhodné pozice by vám mohla pomoci dlouhodobá terapie.

Nečekejte však „procházku růžovým sadem”, čekala by vás nelehká práce. Myslím si, že by tato obruč, která vás svazuje, za rozlomení stála. Co se týče finanční oblasti, jste-li zamotaná v nekončících dluzích, není od věci se na toto téma poradit s odborníkem. Naleznete jej třeba v některé z manželských a rodinných poraden.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 2138

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 19. srpna 2019. Anketa je uzavřena.

2. Mám se rozejít s přítelem a soustředit se jen na své finanční problémy? 1741

3. Mám se poradit s právníkem, jestli mám šanci od matky a jejích sourozenců podíl na dědictví získat? 155

4. Mám požádat o osobní bankrot? 134

1. Mám tlačit na matku, aby mi dala nějaké peníze, když se celý život o mě nestarala a peníze z dědictví mi slíbila? 108