Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Příběh Karly: Moje máma je alkoholička, už jí pomáhat nezvládám

  0:39aktualizováno  0:39
Máma pije už patnáct let. Zpočátku to měla celkem pod kontrolou, poslední dva roky nad ní metla lidstva vítězí. Jsem to bohužel vždycky já, kdo se jí snaží pomoci, sestra od ní dala ruce pryč už dávno. Ovšem i moje trpělivost s matkou má své meze.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek)

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Mojí matce je teprve 62 let, ale vypadá minimálně o deset let starší. Máma pije cokoli - pivo, laciné víno i tvrdý alkohol. Je už na něm natolik závislá, že jí stačí jedna dvě skleničky a má dost. Přitom ona ve svém pití žádný problém nevidí, má ho prý pod kontrolou.

Já to ale vidím jinak, hlavně už mám dost všech těch problémů, které její pití hlavně mně přináší. Neustále ji tahám z nějakých průšvihů, omlouvám se sousedům, platím za ni na záchytkách. Jsem na všechno sama, moje starší sestra od ní už dala ruce pryč dávno a mně radí totéž. Prý mě jinak matka stáhne s sebou.

Smrt táty byla prvním impulzem

Prvním a hlavním spouštěčem byla tátova smrt před patnácti lety. Spáchal sebevraždu, byl to už několikátý pokus a tentokrát vyšel. Táta trpěl maniodepresivní psychózou, navíc byl extrémně žárlivý. S matkou se vzali, když jim oběma bylo pětadvacet let. Tři roky po svatbě se jim narodila sestra, za dalších pět let já. Tátova nemoc se naplno projevila, když mi bylo nějakých pět let. Ještě jsem nic nechápala, vzpomínám si na tátovy nálady. Buď jsme kolem něj chodily po špičkách, nebo naopak u nás bylo veselo a hlučno.

Táta se s mámou také hodně hádal, vyčítal jí, že se výstředně obléká, že se kolem ní motají chlapi. Dělal jí žárlivé scény, i když ji třeba jen na chodbě pozdravil soused. Máma to ale brala s nadhledem, tenkrát byla hodně silná. Říkala, že za tátovým chováním je jeho nemoc. Otec asi třikrát páchal demonstrativní sebevraždu, vždycky jsme ho ale včas našly. Ta poslední mu ale byla osudná.

Jak byla máma silná po celou dobu manželství, tak se v ní všechno po tátově smrti zhroutilo. Občas se napila, většinou doma a bohužel neznala míru. Bylo mi 14 let, když táta zemřel a za pár dní jsem našla na zemi bezvládnou mámu. Myslela jsem, že je taky mrtvá, ona ale byla namol opilá. Dodnes si pamatuji tu beznaděj, která mě zachvátila, byla jsem sama doma, starší sestra byla se svým klukem někde na týden pryč. Nevěděla jsem, co dělat, jen jsem u ní seděla a brečela. Pak se máma probrala.

Léčit se odmítá

Od té doby se matčiny excesy s alkoholem opakovaly několikrát. Většinou je ale měla pod kontrolou. Dokud chodila do práce, pila přes týden jen trochu, ale víkendy byla prakticky po oba dny pod obraz. O domácnost jsme se zpočátku staraly se sestrou, ta se ale po pár letech odstěhovala, prý už na to nemá nervy a chce žít svůj život. Mně radila totéž. Jenže já v tom mámu nemohla nechat. Hučela jsem do ní horem dolem, ať pití nechá, ona ale dokola tvrdila, že to má pod kontrolou, vždyť přeci vidím, že zvládá bez problémů chodit do práce.

Pak si máma našla přítele. Byl to docela fajn člověk. Nastěhoval se k nám a matka se docela srovnala. Já si také našla vlastní bydlení. Doufala jsem, že už moji pomoc potřebovat nebude. Jenže vydrželo to jen pár měsíců, pak se jednoho dne opila, udělala scénu a přítele z bytu vyhodila. Proč, to dodnes nevím. Já se ale k ní zpátky nevrátila, už jsem nemohla.

Po odchodu do důchodu máma ztratila veškeré zábrany, pije, kdykoliv ji to napadne. Pak mi opilá volá, abych ji někde vyzvedla, nebo za ni zaplatila útratu. Ozývají se i sousedi, že dělá v domě nepořádek. Jenže z bytu ji vyhodit nemůžou, je její. Už tam byla párkrát i policie, dostala pokutu a já ji radši zaplatila. Když jí říkám, že už toho mám dost, aby se šla léčit, máma odmítá, prý jí to takhle vyhovuje. Prý když bude chtít, tak s tím skončí sama, žádnou léčbu nepotřebuje, není nemocná.

Jsem na ni úplně sama, žádné další příbuzné nemáme. Sestra mi řekla, že se za mámu stydí, má svou vlastní rodinu, manžela, dvě děti a hodlá zapomenout na celé naše strašné dětství. A já mám prý co nejrychleji udělat totéž, nebo se z toho zblázním. Já vím, má pravdu, jenže je to naše máma. Komplikuje mi život, taky mě kvůli ní opustil přítel. Prý už se nemohl dívat na to, jak se ničím, a kdykoliv se něco s mámou děje, všeho nechám a běžím ji zachraňovat.

Radila jsem se s psychologem, řekl mi, ať ji nechám klesnout na dno, ať sama pozná, jaké to je, když není nikdo, kdo by jí pomohl. Takhle prý ví, že jsem neustále nablízku.
Karla

Názor odbornice: Pád je jediná cesta ven

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu,...

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Vážená Karlo! Pod doporučení psychologa bych se podepsala. Také Vaše sestra Vám radí dobře. Není cesta, jak závislého přesvědčit, aby se svou závislostí bojoval, dokud nebude on sám chtít. Jak jste mohla zažít, motivací přestat pít nejsou děti, práce, finance ani partnerský vztah.

Pakliže mámu opakovaně vytahujete z malérů, sdělujete jí vlastně, že se nic neděje, že to za ni vyřešíte. Není lehké rozhodnutí nechat svého blízkého padnout, avšak obávám se, že to je jediná cesta.

Vy sama přestaňte žít její život, nežehlete její průšvihy. Neutíkejte před vlastním životem. Soustřeďte se sama na sebe, na navazování přátelských kontaktů, na partnerský vztah.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 956

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 10. července 2017. Anketa je uzavřena.

3. Mám dát mámě ultimátum a dodržet ho, buď vyhledá odbornou pomoc, nebo na mě ať zapomene? 742
4. Mám přestat s mámou okamžitě komunikovat, nereagovat na její telefonáty, nenavštěvovat ji, nepomáhat jí? 188
1. Mám se o mámu dál starat, být jí stále k dispozici a doufat, že jednou skutečně sama pít přestane? 19
2. Mám přesvědčit sestru, aby mi s mámou občas pomohla? 7
Autoři:



Nejčtenější

Análie nebo Melanomia? Rodiče se předhánějí ve vymýšlení neobvyklých jmen

(Ilustrační snímek)

Většina z nás vybírala jména potomků v rodině, případně ve známé knížce Jak se bude jmenovat? Výběr jména u nás i dnes...

Chudým kráskám plní jejich sny. U dcery bych byl zásadně proti, říká

(ilustrační snímek)

Luxusní dárečky, výlety za hranice šedého průměru, nákladný život v krásných kulisách... Která žena po něčem takovém...



Příběh Karolíny: Manžel má milenku a odmítá ji opustit

(ilustrační snímek)

Vdaná jsem už téměř patnáct let. Za tu dobu mi manžel byl několikrát nevěrný, ale vždy, když to na něj prasklo, své...

Koupelna bez teplé vody a všude zima. Mise pomohla tátovi s malým synem

Julián s Matyáškem si během rekonstrukce bytu užívali v Mikulově.

Svého drogového období Julián (29) lituje. Jenže nezůstalo bez následků, ze vztahu s přítelkyní se narodil syn Matyáš,...

Klidně bych kvůli roli přibrala i dvacet kilo, přemýšlí Bára Poláková

Barbora Poláková

Herečka a zpěvačka Barbora Poláková se kvůli klipu k jedné z písniček připravované desky ostříhala. Krátkovlasou...

Další z rubriky

Snažit se být dokonalý rodič je cesta do pekla, říká psycholožka

Psycholožka Pavla Koucká

Ve výchově varuje před extrémy a touhou po dokonalosti. Psycholožka Pavla Koucká razí jiný přístup a o tom, jak...

Příběh Žanety: Syn se zamiloval. Bojíme se, aby si nezkazil život

ilustrační snímek

Synovi je teprve sedmnáct a už si plánuje budoucnost se svou první láskou. S manželem bychom mu to přáli, kdyby jeho...

ROZSTŘEL: Pro malé děti není inkluze vhodná, tvrdí nevidomá právnička

Nevidomá právnička Barbora Kováčová

V České republice na tom nejsme vůbec špatně, řekla v Rozstřelu na adresu nevidomých Barbora Kováčová (32). „Na rozdíl...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.