Miloše jsem si brala po roční známosti, když jsem čekala našeho prvního syna, druhý se nám narodil za další dva roky. Poznali jsme se na vysoké. Patřili jsme oba do stejné party lidí, kteří mají rádi legraci a dobrodružství. Byli jsme velkými sportovci a ani narození syna nám nebránilo užívat si přírody, výletů a výprav do hor.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu. |
Bezva parta a kamarádi
I naši kamarádi postupně měli děti. Naše parta z vysoké školy tak časem čítala mnohem víc členů než v době studií. Když byly děti malé, jezdili jsme na lyže, v létě pak stanovat, nebo lézt po horách. I teď, když máme většina z nás děti dospělé, stýkáme se stále. Jenže už to není tolik o dobrodružných výpravách jako spíš o posezení u piva, nebo grilování na zahradě.
Manžel i já jsme vždy patřili mezi skalní členy naší party. Miloš byl ale mnohem oblíbenější, nikdy nezkazil žádnou legraci, často byl u zrodu velké akce. To já vždy byla spíš v pozadí, nejsem takový extrovert jako můj muž, i když se ráda bavím a zapojím do všeho.
Miloše mají všichni rádi. Nejen že je zábavný, je to i hezký chlap. Vím, že si na vysoké škole na něj dělala zálusk velká spousta děvčat, ale tenkrát měl oči jen pro mě. Bohužel dnes mám pocit, že už to pravda není. Nedávno jsem zjistila, že se Miloš schází s dcerou našich přátel. Je jí teprve 23 let, je téměř stejně stará jako náš syn. Nevím, co ho to napadlo. Dozvěděla jsem se o tom od syna, který s Klárou kamarádí. Když jsem uhodila na manžela, snažil se z toho vykroutit, všechno zapřel, ale já mu nevěřím.
Erotické fotky mladých dívek
V počítači, který používáme oba, má ve svém profilu volně přístupnou složku s erotickými fotografiemi mladých dívek. Na první pohled je znát, že to nejsou profesionální, ale amatérské fotky. Jako by mu je ty dívky samy posílaly, nebo si je stahoval z Facebooku. Je tam i fotka nahé Kláry v dost laciné póze. Je sice nafocená tak, aby nebyla na první pohled poznat. Jenže já ji znám odmalička a jsem přesvědčená, že je to ona. Když jsem na ty fotky narazila, zděsila jsem se. Najednou jsem svého muže začala vnímat úplně jinak.
Vůbec nevím, jak se mám k tomu postavit. Přemýšlím, co ho vedlo k tomu, aby měl takhle volně všechno přístupné. Je pravda, že si navzájem do svých věcí ani v počítači, ani nikde jinde, nelezeme. Taky jsem po ničem nepátrala, nešmejdila mu ve věcech, tak asi měl pocit, že na ně nenarazím, což se ostatně stalo opravdu náhodou. Proto mám i hloupý pocit mu říct, že jsem je objevila. Ale na druhou stranu, mám si to nechat pro sebe a dělat jako by se nic nestalo?
Nedovedu si představit, že bych o svého muže přišla, je na něj spolehnutí a jako přítel je moje jistota. Známe se tak, že už se ani nehádáme.
Vztah bez sexu
Jenže je tady ještě jedna věc, která by pro mnohé páry byla překážkou. Už téměř osm let spolu vůbec nespíme. Zpočátku mi to hodně vadilo, měla jsem větší potřebu sexu než můj muž. Ale postupně jsem si na to zvykla, že jsme prostě víc jen parťáci a důvěrná blízkost se vytratila. Navíc mi přišlo trapné se ho doprošovat, aby se se mnou miloval.
Dřív jsem měla snahu zjistit, co ho vede k tomu, aby mě odmítal. Teď už se neptám. Stejně jsem se nikdy nic nedozvěděla, jen mávl rukou a řekl, že jsou na světě jiné radosti a jestli mám nějaký problém, ať si ho vyřeším. Myslela jsem si, že sex prostě nepotřebuje. Jsou takoví lidi. Jedna moje rozvedená kamarádka mi řekla, že muže vůbec nepotřebuje, že se tak ráda zbavila manžela, který to po ní chtěl alespoň jednou dvakrát týdně a teď má od něj i od všech ostatních mužů pokoj.
Jenže co když má můj muž milenky, mladé dívky, které jeho touhu ukojí? Nebo co když se sám uspokojuje nad fotkami mladých dívek, které má v počítači?
Naučila jsem se bez sexu žít, ale občas se mi po něm stýská a marně pátrám, proč se z naší ložnice vytratil. Rozhodně ne proto, že by se ze mě s věkem stala neforemná velryba, vždyť vážím snad jen o tři kila víc, než když jsme se v mládí poznali. Sex byl katalyzátorem našeho vztahu. Urovnal řadu běžných neshod, v posteli jsme se kdysi udobřovali i nasmáli. Mám Miloše pořád ráda, vedlejší milenecký vztah si hledat nechci. Raději bych, kdyby se změnil, ale zní to v našich letech spíš dost naivně. Mám se nějak měnit já? Jak?
Alena
Názor odborníka
Milá Aleno, z toho, co popisujete, se zdá, že váš vztah je v pořádku, ale problém nastal v sexu. Váš muž nejdřív sex vyžadoval méně než vy a pak ho začal odmítat úplně. Nyní máte navíc podezření na nevěru a našla jste erotické fotky. Zdá se, že váš manžel tedy nějaký zájem o sex má, ale nyní o něj nestojí ve vašem vztahu. Pokud jste se potkali na vysoké, předpokládám, že je vás manžel v podobném věku.
Muži po 40. roce života přicházejí do krize středního věku, potýkají se tedy druhou mízou. Jedná se o krizi mužovi identity. Muži v tomto věku mohou začít bilancovat a narůstá u nich strach, že do smrti nestihnou vše, co by si přáli. Začnou také pochybovat o své mužské výkonnosti a mnohdy se opravdu rozhodnou vyměnit svou ženu za mladší. To však u vás, zdá se, zatím nehrozí.
Popravdě, i kdyby váš muž o samotě masturboval a řešil své vnitřní napětí tímto způsobem, bylo by to v pořádku a nebylo by na tom nic nepřirozeného. Rozhodně by to bylo lepší, než kdyby své touhy skutečně realizoval třeba i s mladšími ženami. Vypadá to, že s vámi váš muž o tomto problému nechce mluvit, zkuste se ho tedy na nic neptat a spíš pojmenovat, jak to sama vidíte. „Vím, že o sex se mnou nyní nemáš zájem. Nebudu tě nutit, ale není mi to příjemné a rozhodně nechci, aby tento problém vyvrcholil nevěrou nebo dokonce rozpadem naší rodiny. Nebudu se tě na nic ptát, ale není mi příjemné takto žít. Nevím, co se ti honí v hlavě. Ráda bych navštívila manželskou poradnu nebo chci, abys ty sám navštívil odborníka, který s tebou o naší situaci promluví“.
Pokud o návštěvu odborníka váš muž stát nebude, navštivte ho sama a poraďte se o vašem manželství. Věřím, že se tím situace pohne a budete opět žít bez starostí a v pohodě.
Tereza Zahrádková, Psychologie.cz
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 12. ledna 2015. Anketa je uzavřena.
