Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Laury: Se svým životem jsem spokojená. Proč mě nutí žít jinak?

  0:51aktualizováno  0:51
Jmenuji se Laura a je mi 26 let. Mám skvělou práci, slušný příjem, malý byt a malé auto. Také mám milující rodiče, starší sestru a mladšího bráchu. Jsem obklopena přáteli a je mi s nimi dobře. Jsem šťastná a spokojená, ovšem moje okolí to vidí jinak. Vadí jim, že jsem sama a přitom já o partnera ani nestojím.
„Mému okolí připadám divná,“ píše čtenářka.

„Mému okolí připadám divná,“ píše čtenářka. | foto: Profimedia.cz

Máma říká, že jsem byla jiná než moji sourozenci. Tvrdohlavá, nezávislá a hlavně vždycky spokojená. Málokdy jsem se něčeho dožadovala pláčem nebo řevem. Když jsem nedostala, co jsem chtěla, s klidem jsem to vzala na vědomí a nedělala scény. Byla jsem prý i hodně samostatná a ctižádostivá. Od puberty jsem měla jasno, jak budu žít, až budu dospělá.

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Mám i slušný příjem, takže si mohu dovolit splácet hypotéku. Rodiče mi jako dárek k promoci přispěli na auto.

Přátelé mi stačí ke štěstí
V Praze jsem nikoho neznala, takže většinu mých kamarádu a přátel představují kolegové z práce, jejich partneři i jejich přátelé. Mám kolem sebe fajn lidi různého věku. Dost času trávím mimo domov, nemám žádné povinnosti, nikdo na mě doma nečeká, takže si mohu dovolit žít po svém a nikomu se nezpovídat, kam jdu, kdy přijdu, co jsem tam dělala a tak podobně. A to mi maximálně vyhovuje.

Když poslouchám svoje kamarádky, jaký výslech musely doma podstoupit, když se zdržely po práci s kolegy z práce v baru, nebo když jedna kolegyně neustále mizí po práci domů, protože musí nakoupit, uvařit večeři, aby měl manžel doma po „těžké“ práci klid a pohodlí, nebo když se mi má nejbližší kamarádka svěřuje, jak musela doma příteli lhát, kolik stála její nová kabelka, protože jinak by se hrozně pohádali (splácejí hypotéku a on jí zakázal utrácet), tak jsem šťastná, že nikoho nemám, že jsem sama a nikdo mě „nebuzeruje“.

Sex je fajn, ale nemusím ho mít denně
Jenže mému okolí připadám divná. Kamarádky nechápou, že jsem sama, že vedle mě nikdy neviděly žádného chlapa. Jak prý můžu žít bez muže? Můžu a je to hodně jednoduché, prostě o žádného nestojím, ani neusiluji. Neznamená to, že bych nikdy neměla vztah. Prošla jsem si už několika a každý z nic mě přesvědčil, že není o co stát.

Sex se mi líbí, to ano, ale nejsem z těch, které ho musí mít každý den či dokonce několikrát denně. Mně stačí jen občas a navíc jsou i jiné způsoby.

A nejsem ani lesba, jak si občas někdo myslí. Ženy mě opravdu nepřitahují. Mám pochopitelně kolem sebe hodně kamarádek, dokonce se i s jednou lesbou přátelím, ale nikdy to mezi námi nezajiskřilo.

Lhaní sousedům
Horší je to ale s rodiči. Pořád nechápou, že nikoho nemám. V naší vesnici se zastavil čas a maminka musí neustále sousedkám vysvětlovat, že nemám čas na vážný vztah, že mám hodně práce a děti by mi mou pozici v práci jen zkomplikovaly. Navíc sestra už našim dala vnoučata a brácha má taky vážnou známost, začal dokonce pro svou lásku stavět dům.

Vždy, když přijedu za našima domů, musím si nejdříve vyslechnout přednášku o tom, co které sousedce maminka o mně napovídala, abych se náhodou neprořekla a neřekla něco jiného. Je mi mamky líto, ale kvůli tomu, aby se ona mohla pochlubit mou vážnou známostí nebo nedej bože vnoučaty, se přece nebudu na nikoho vázat.

Moje dvě kamarádky to už na mě zkoušejí i s dohazováním těch opravdu nejlepších chlapů pod sluncem. Je to někdy utrpení, když se sejdeme s více lidmi u vína a já musím poslouchat šuškání o nových mužských tvářích. Prý tenhle a tamten jsou taky jako ty bez partnera, pojď, já tě seznámím…

Prý jsem divná, ale já si tak nepřipadám, ačkoliv pod tlakem okolí už o sobě občas pochybuji.
Laura

Názor odborníka: okolí má problém

Dobrý den, Lauro, každý má právo žít svůj život. Je to pouze vaše rozhodnutí, zda partnera chcete nebo ne.

V mládí je běžnější žít v partnerském vztahu nebo partnera vyhledávat. Když to chcete jinak, je to pro vaše okolí mimo normu a mimo jejich chápání. Přitahujete tím jejich pozornost. Jako cokoli jiného, co se v životě trochu vymyká.

Okolí má problém, že nemáte přítele. A vy si to berete za svůj problém. I to, co tu píšete, vnímám jako jednu velkou obhajobu. Vysvětlujete ze všech úhlů, proč si vystačíte sama. Roli obhájkyně svého stavu jste si vybrala. Tím neříkám, že není nepříjemné poslouchat neustálé otázky a nabídky vašeho okolí. Není ale nutné naskakovat na jejich „hru“ a dokola vysvětlovat, diskutovat nebo přistupovat na to, že budete lhát sousedům, abyste neshodila maminku.

Single život má jistě své velké výhody, které si uvědomujete. Přijde mi ale zajímavé (a když budete chtít, můžete se nad tím více zamyslet), v jakém světle se zmiňujete o partnerství: špatné zkušenosti kamarádek a možná i vaše, když ve vztahu podle vás není o co stát. Stejně tak, jako jsou někteří šťastní bez partnera, věřte tomu, že je i spoustu těch, kteří s partnerem šťastní jsou a nemusí si na něj jen stěžovat, lhát mu a nechávat se „buzerovat“.
Markéta Jarolímková, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 4869

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 2. února 2015. Anketa je uzavřena.

1. Mám se na řeči přátel vykašlat, pouštět je jedním uchem dovnitř a druhým ven a žít si dál podle svého? 4648
2. Mám si tedy najít nějakého přítele, ať jsou všichni spokojení? 95
4. Mám požádat nějakého známého, aby hrál mého přítele? 90
3. Mám kamarádům nakecat, že někoho mám, ale je to teprve v zárodku a nechci ho zatím nikomu představovat? 36
Autoři:



Nejčtenější

Rodina přišla o dům, synům hrozí dětský domov. Pomozme jim

Štěrbovi se svými čtyřmi syny

Adam (11) chce být farmářem, i když od naší návštěvy už možná raději filmařem. Když jsme u nich ve starém řadovém domku...

Jsi koště. Ty zase liberecká nula. Janu ve Výměně musel zachránit štáb

Výměna manželek: Napadení a zásah štábu!

Roman (46) je koště, alias budižkničemu, a Jana (32) zas liberecká nula, zaznělo tentokrát v televizní Výměně manželek....



Zbavila se nevzhledného nosu a je konečně šťastná. Už nemusí nosit ofinu

Fotky z profilu pro Báru nejsou žádný problém. Pomohla jí plastická operace.

Velký nos byl pro Báru po mnoho let symbolem utrpení. Až operace jí pomohla začít nový život a získat nikdy nepoznané...

V mužském těle byla nešťastná, dnes má krásná Erin ňadra i lásku

Poprvé poznala Jareda ještě jako Aaron. Dnes s ním Erin prožívá lásku svého...

Narodila se jako chlapec jménem Aaron, ale už od tří let věděla, že do klučičího těla nepatří. Před dvěma lety se...

Trpěla anorexií: Věděla jsem, že umírám, ale nedokázala jsem jíst

Michala Jendruchová v Rozstřelu

Anorexie, bulimie, ale i ortorexie jsou závažná psychiatrická onemocnění, která postihují stále více lidí a dokonce i...

Další z rubriky

Výměna manželek: Snažím se pomáhat, ale osud mi to tvrdě vrací

Naďa se svým partnerem Martinem

Naďa (38) má velké srdce. Sama žila tři měsíce pod mostem a teď nenechá nikoho na holičkách. Nabízí pětipokojový byt v...

Zdravé exhibicionistky jsou i mezi ženami, říká sexkoučka

Na výstavě Voayer ukazují dívky vše, co se ukázat dá.

Je to umění, anebo porno? Výstava Voayer v pražském Tančícím domě rozbouřila diskuze. Že se na místě modelky svléknou,...

Příběh Petra: Žena po své vlastní nevěře na mě začala chorobně žárlit

(Ilustrační snímek)

Jsem už dvacet let ženatý. V porovnání s okolím bych řekl, že i celkem dobře. Sice jsme si museli projít manželčinou...

Vínové líčení pro všechny milovníky červené

Vínové líčení pro všechny milovníky červené

Arome.cz Patříte mezi příznivce všech odstínů červené a rádi byste je nosili nejen na rtech, ale i na očích? Nebojte se odvázat a...

Už víte, kam do školky?
Už víte, kam do školky?

Také vás čeká tento rok zápis do školky? Poraďte se, jaká školka je nejlepší ve vašem okolí, či jestli zvolit státní nebo soukromou.

Najdete na iDNES.cz