A za pár desítek let, až dceři Lence doroste to nedávno narozené dítě, se situace bude opakovat. Jen v tu chvíli bude "na odstřel" paní domu Miluška. Ale to si v tuto chvíli asi ještě neuvědomuje...

Stari rodicove nejak zapominaji, co si vychovali. A potom maji exekuce za sve dospele deti a jsou bez domu nebo bytu. Na miste pani bych si vybrala hezky byt, ktery by me koupili mladi a sla. Jednak jednou byt zdedi po ni a jednak bude vse vyreseno.

Jde o to, jestli mladí jsou ochotní jí ho koupit. Zdá se, že by ji nejradši vyšoupili nez vlastních nákladů k sestře.

Jestli se paní rozhodne vyklidit pole tak ať rozhodně neodchází bez toho, že by si zrušení věcného břemene nechala vyplatit.

Nevim, ale pokud s enekam odstehuje, tak lze to bremeno zrusit tak jako tak, ne? Nevim to presne. Ja bych se teda nestehovala....

Na druhé straně, často poslouchám, jak jsou staří pro udržení domu obrovská obtíž.

Na baráku je třeba neustále makat. Svým způsobem je to velké břemeno a někdo z rodiny to má na sebe. Pokud to staří zvládají ve shodě s mladými, fajn.

Ale znám spíš příběhy, kdy si postarší tchán představuje partu mladých otroků, co budou sloužit jeho nápadům. Fakticky se po mladých chce práce, aniž by to byl jejich koníček, jejich dům, jejich dvorek a jejich zahrada, kde si dělají to, co je baví.

Mám známou, která se urve od dětí, aby si něco vysadila a tcháni ji pak sklidí úrodu, protože je všechno jeho. Vysadí si strom, zavládne peklo, že s tím tatínek nesouhlasí... Nakonec na zahradu rezignovala.

Mám další známé, co na zahradu jdou jen na pozvání starých. Na společné grilování. Nakrmit slepice, když staří nemohou. Jinak ani omylem. Stejný problém. Na počátku si vyříkali, že to vše patří tchánovi a konečná. Horší je, že svůj čas investovali na své koníčky a výchovu dětí. Staří je odnaučili se o dům a zahradu starat a oni budou začínat hospodařit v 60-70, až staří v 80-90 zemřou. Docela peklo.

Napadá mě, ideální vyhazov pro staré byl vejminek. Nastoupil nový hospodář, co si vše rozhodoval po svém. Starý směl jen dožít. Dnes je v tom kapku chaos. ;-)

Tak to ne. Idealni je, aby si mladi obstarali bydleni a sli. Kdyz se jim nelibi poslouchat v cizim, nikdo jim nebrani jit vlastni cestou. Co je to za pitomost, ze rezignovali? Je to pohodlnejsi ze?

Pripomnelo mi to, co nedavno vypraveli starsi manzele. Bydli ve ctyrpokojovem byte, pan je vazne nemocny, pani je v duchodu a denne o nej pecuje, kdyz sama potrebuje odejit, napr. k lekari, bere si mladsi dcera volno a vystrida ji. Jeste maji dve starsi deti, syna a dceru dvojcata, ty se v podstate nezajímají.

Nemocny pan se boji, ze az tady nebude, budou starsi deti nutit matku, aby jim vyplatila podily z bytu, ale nemají nasetreno, protoze nejaké penize dali detem, a kdyz by paní prodala dosavadni byt a deti vyplatila, nebude mit na nakup ani garsonky.

Pani priznala, ze vzdy prosazovala syna, a s jeho zenou mela dobre vztahy, hlidala jim deti a delala vse tak, jak si snacha prala, ale kdyz uz hlidani neni potreba, tak se snacha tchyni a tchanovi spis vyhyba. Starsi dcera, drive velmi ochotna, podleha svemu panovanemu muzi, ktery se zajima hlavne o to, co by kde zadarmo dostal.

Nevim, jak se takove dedictvi resi, doporucil jsem pani, aby zasla za pravnikem.

Pri dedeni dostanou vsechny deti stejne bez ohledu na to, kdo sr nyni o rodice (ne)stara...

Poučení pro ostatní, nepřepisovat majetek na děti. Ať si počkají na dědictví. Všechny děti nejsou takto špatní, ale podobné případy slýchám často.

Pri dedeni zas ale dostanou vsichni stejne, i kdyz se treba jedno dite o rodice stara a dalsi se vubec nezajima.

Celý je to o tom, že dva dospělé páry v plné síle, nebyly schopny ušetřit na JEDEN BYT! Vždyť dcera bydlí doma u rodičů, výdaje na bydlení tedy nejspíš neměla nikdy jako by šla do cizího. Vnučka to samé. Na co jdou jejich peníze? Protože jestli nemají tyhle dvě rodiny na jeden byt, tak něco hodně smrdí...

Já nevím, ale není v zákoně nějaká opora, že se babička může domáhat vrácení daru, když se k ní nechová dcera pěkně? Možná by stačilo dceru trochu postrasit.

To nejde, máme u sousedů u syna podobný případ. Bohužel rodiče přepsali dům na syna, je to dům pro 1 rodinu, ale syn se snachou se k ním najednou přistěhovali kvůli práci a nakonec rodiče vyštvali. Ti si museli pronajmout byt jinde. Bylo to neuvěřitelné, ale je to tak, snacha i syn jsou vojáci z povolání , byli na misích a jsou to asi docela "tvrďáci"!

Vyštvat maminku/babičku je docela drsné.

Děti se mají vychovávat v duchu "vystuduj, najdi si práci a postav se na vlastní nohy". Rodiče samozřejmě fungují jako záchranná síť, ale nemůžou utírat dětem zadek nadosmrti. Nemluvě o tom, že když bydlí dvě (a více) generací pod jednou střechou, je to vždycky na palici. Jediná výjimka, pokud je potřeba se o někoho z důvodu nemoci postarat.

A co to udělat takto.

Pokud mladí chtějí uvolnit byt po babičce, tak jí nabídnout/zajistit jiné bydlení (koupit jiný byt)?

První co mě napadlo. Nějakou férovou nabídku. Ale oni to chtějí vyřešit levně a efektivně