Manžela jsem znala sotva půl roku, když jsem otěhotněla. Bohužel už tenkrát jsem cítila, že bych se vdávat ještě neměla, jenže manžel mě přemluvil. Navíc tenkrát se na svobodné matky dívalo jinak než dnes.
S manželem jsme se tedy blíže poznávali až po svatbě. Zpočátku to bylo fajn, ale jakmile se narodila Hanka a opadla ta velká zamilovanost, viděla jsem, že manžel má spoustu vlastností, které se mi příliš nelíbí, ale naučila jsem se je tolerovat. Ani já jsem nebyla bez chyby. Co mi ale opravdu vadilo, bylo to, že manžel je sobec, nejdříve musel být spokojený on, pak "zbytek světa" včetně jeho rodiny.
Manžel byl samá ženská
A úplně to nejhorší, co mě mohlo potkat, jsem poznala až po narození druhé dcery. Manžel mi začal být nevěrný. Možná byl už dříve, ale já to zaregistrovala, když už byla Míša na světě. Zpočátku zapíral, později už ne. Začala jsem ho nenávidět, ale kvůli dcerám jsem od něj neodešla. A on to věděl a dělal si, co chtěl.
Možná bych před dcerami dělala kašpárka ještě dnes, kdyby Hanka nepřišla na tátovu nevěru sama. Řekla mi, co ví, až dva měsíce po tom, co to zjistila. Do té doby sbírala důkazy, jak mi řekla. Tatínek se prozradil na Facebooku. Ani jsme nevěděly, že má profil. Jenže jednou se neodhlásil a Hanka na všechno přišla a šmírovala ho.
Bylo jí tenkrát 16 let, táta, ve kterém se viděla, se jí naprosto zhnusil. Dalo mi dost práce ji udržet doma, chtěla se od nás odstěhovat, kamkoliv, třeba k prarodičům a to i za cenu, že by cestovala do školy přes celou Prahu.
Rozvedli jsme se
A to byla pro mě poslední kapka. Podala jsem žádost o rozvod. Manžel měl snahu mě přesvědčit, ale já trvala na svém. Odstěhoval se ke své přítelkyni a já zůstala s dcerami sama. Rozvod se pár měsíců vlekl, největší boj byl o alimenty. Naštěstí soudce rozhodl v můj prospěch a bylo po všem. Manžel platil, jak měl, ale o dcery moc velký zájem nejevil.
Mně to nevadilo, hůř na tom byla Míša, kterou jsem se snažila držet hodně stranou, aby ji ty nechutné problémy v naší rodině příliš nezasáhly. Táta jí hodně chyběl.
Hanka se uklidnila, když se exmanžel odstěhoval. Byly jsme všechny tři jak nejlepší kamarádky. Před pár měsíci ale všechno skončilo. Exmanžel si Hanku získal na svou stranu. Začalo to nenápadně. Do té doby byl manželův zájem o dcery opravdu minimální, jenže najednou se s nimi chtěl vídat. Holky nakonec souhlasily, dokonce s ním odjely na týden k moři. Exmanžel si našel novou přítelkyni, která má také dvě dcery a chtěli je dát spolu dohromady.
Dcera je proti mně
Hanka se od té doby, co se vídá s tátou, úplně změnila. Najednou je to ten nejlepší táta na světě, všechno mu odpustila, prý to byla moje vina, že měl ženský, já jsem byla protivná a zlá a on potřeboval lásku, tak ji hledal jinde. Taky mi vyčetla, že jsem si nechtěla tátu vzít, když jsem ji čekala, že jsem ji chtěla o tátu připravit. Prakticky denně mi dcera něco vyčítá, vím, že to má od exmanžela, to on na mě hází špínu, ale proč to dělá, nevím.
Všechno vyvrcholilo tím, když dceru, jakmile jí bylo 18 let, přesvědčil, aby si zařídila, že alimenty, které na ni posílá, chodily jí a ne mně. Dcera si je pochopitelně nechává. Hrozně mě to štve, protože jednak mám míň peněz a jednak vidím, jak se na ní podepisuje tátova sobeckost. A mezi tím vším lítá Míša. Nechápe, co se děje, neví, na čí stranu se má přiklonit. Nerozumí tomu, že její táta její sestru používá jako zbraň, kterou může mně ubližovat. Ostatně myslím si, že to nechápe ani Hanka.
Kamila
Názor odborníka: Zdůrazněte dcerám, že je máte ráda
Kamilo, z toho, co píšete, je vidět, že vás velmi trápí, jak se změnil dceřin postoj a chování k vám. Máte někoho, kdo poskytuje podporu vám? Zasloužila byste si nebýt na to vše sama, mít kde získat pochopení, útěchu, i prostor o dané situaci mluvit. Může to být někdo blízky z rodiny, kamarádka či přímo odborník (psycholog, psychoterapeut).
V konfrontacích s dcerou je ideální zachovat nadhled a klid, což je i zároveň tím nejobtížnějším. Klidně otevřeně mluvte o tom, jak vás dceřiny výčitky štvou a zraňují, ale nesnižujte se k protiútoku dalšími výčitkami, naschvály a křikem. To bývá obvykle začarovaný kruh, který ke konstruktivní komunikaci nevede. Zkuste s dcerou promluvit, vysvětlete jí, že na situaci mezi vámi a manželem máte sice každý jiný názor, ale nemá cenu se k ní vracet, ani ji hodnotit.
Navíc jen vy dva víte, jak to ve vašem vztahu opravdu bylo, ona jako dítě do toho neviděla, neměla by to ani nyní posuzovat. Zdůrazněte Haně, jak moc ji máte ráda, že vztah mezi vámi dvěma se bývalého manžela netýká, a do budoucna budete ráda, když se k němu vy dvě nebudete již vracet. Stejně tak můžete promluvit i s druhou dcerou Míšou, zajímat se o to, jak se doma cítí, jak situaci mezi vámi a sestrou vnímá, vyslechnout ji. Pokuste se z ní sejmout zodpovědnost, že nemusí rozumět tomu, co se mezi vámi a manželem stalo, ani si nemusí vybírat, ke komu se přikloní. Zdůrazněte svou lásku k ní i Hance.
Martina Frintová, Psychologie.cz
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 23. prosince 2013. Anketa je uzavřena.
