Jmenuji se Linda, je mi dvaadvacet. Před pár lety jsem odešla z domu. V té době jsem měla přítele, pronajali jsme si malý byt. Náš vztah nevydržel a jsem teď nezadaná, ale sama nejsem, mám kolem sebe dost přátel, se kterými trávím hodně času. A pak mám i matku, která si podle mého názoru dost zkomplikovala život a snaží se mě do něj zatáhnout.
Byla hodně mladá
Moje máma byla opravdu hodně mladá, když přišla do jiného stavu, bylo jí šestnáct a pár měsíců. Na interrupci bylo už pozdě, když se s tím svěřila svým rodičům. Moje babička s dědou jsou skvělí, vzali to prostě, jak to bylo, a protože máma byla jedináček a měli ji hodně pozdě, stala jsem se pro ně dalším dítětem. Prakticky do mých šesti let mě vychovávali oni. Chtěli především, aby máma dokončila školu. Můj otec byl mámin spolužák, kluk stejně starý jako ona.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Jeho rodiče – mí druzí prarodiče byli od začátku proti tomu, aby jejich vztah, i když spolu čekali dítě, dál pokračoval. Mámě posílali peníze, ale s mým otcem se už dál nestýkala. Já otcovy rodiče vlastně vůbec nepoznala a už nepoznám, oba zemřeli.
Před pár lety jsem se setkala s otcem, sám mě kontaktoval. Občas se vidíme, zavoláme si, napíšeme na WhatsAppu. Dva roky po mém narození se celá jeho rodina odstěhovala na druhý konec republiky, jeho otec tam dostal nabídku práce.
Pár let štěstí v rodině
Šla jsem pomalu do školy, když jsme se s mámou odstěhovaly od prarodičů. Měla přítele, Milan se jmenoval, a on chtěl, abychom žili všichni společně. Byl fajn, měla jsem ho ráda. Byl o dost starší než máma, rozvedený a měl dvě děti, dceru o rok starší než já a patnáctiletého syna.
Když tak na to vzpomínám, ty roky, kdy jsme s mámou žily s ním, byly nejhezčí z mého dětství. Byl velký pohodář, byla s ním legrace, rozuměla jsem si i s jeho dcerou. Jenže moje matka všechno pokazila. Babička řekla, že ji pálilo dobré bydlo. Byli jsme rodina, dokonce mluvili o tom, že se vezmou a pořídí si dítě. Ale máma se zamilovala do jiného, vyspala se s ním a spálila za sebou všechny mosty.
Její nová známost dlouho nevydržela, byli spolu jen pár měsíců. Řekla bych, že od rozchodu s Milanem už nepoznala žádného fajn chlapa. Střídavě jsme bydlely u babičky s dědou, měli rodinný domek a vždycky se nad námi slitovali. I když jeden čas dokonce děda řekl, že já k nim můžu, ale máma si má jít po svém, umí si jen kazit život a mě stahuje s sebou. Ale pak vždycky vyměkl a vzal nás k nim obě.
Na mé matce se podepsalo, že brzy otěhotněla, neužila si tak, jak její kamarádky, a doháněla to o dost později. Ale nemůžu si stěžovat, že by mě zanedbávala. Jako máma byla opravdu fajn, věnovala se mi, dávala mi najevo svou lásku. Mám ji ráda, a i proto mě štve, jak na tom teď je. Mamka o sebe vždy i hodně pečovala, je moc hezká, nikdo by jí nehádal, že jí za rok bude čtyřicet. Všichni si myslí, že jsme sestry.
O deset let mladší partner
Takže není divu, že na ni letí i o dost mladší muži, než je ona sama. A s jedním takovým, o deset let mladším než ona, se dala dohromady před třemi lety. Když s ním začala chodit, ještě jsem žila s ní, bydlely jsme v domku prarodičů, kteří nám ho přenechali.
Děda si rok předtím zlomil nohu v krčku a po čase se s babičkou odstěhovali do domova důchodců, kde mají zajištěnou veškerou péči. Mně se mámin nový přítel vůbec nelíbil a svůj názor na něj jsem nezměnila. Nechápala jsem, co na něm máma viděla a pořád vidí, ale ona je slepá, zamilovaná jako puberťačka.
On toho jen od začátku využívá. U nás doma mu nic nechybí, má kde bydlet – zadarmo, má navařeno… Jeho nastěhování k nám bylo pro mě i impulzem, abych se odstěhovala a začala bydlet s přítelem.
Máma na něj hodně žárlí, pořád musela být s ním, on je neustále někde v trapu, já se mu nedivím, je to vlastně ještě mladý kluk, chce si užívat. Jenže máma to nechce vidět a udělala tu největší hloupost, kterou mohla. Přemluvila ho, že si pořídí dítě. On na to kývnul, já myslím, že mu to bylo i celkem jedno. Možná si říkal, že od ní bude mít pokoj, když bude těhotná a pak doma s dítětem.
Už je to rok, co se mi narodila sestřička. Je úžasná, krásná a hodná. A musím uznat, že její otec se v ní vidí. Je z ní celý poprděný, ale ani tak mu to nebrání v tom, aby se i několikrát týdně nezdržoval doma a vyrážel za kamarády. A moje máma žárlí a neustále po mně chce, abych jí přišla malou pohlídat, že musí jít za přítelem. A já vždycky podlehnu, ale už toho začínám mít opravdu dost. Máma mi dokonce nedávno nabídla, abych se k nim nastěhovala.
Linda
Názor psycholožky čtěte na další straně.
