Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přežila jsem klíšťovou encefalitidu, ale ztratila sluch

  1:03aktualizováno  1:03
Zprvu to vypadalo na opravdu vydařené opékání pod širým nebem. Užili jsme si s bratrem a švagrovou spoustu legrace. Jenže po třech týdnech se ukázalo, že klíště, které se mi přisálo na páteř, bylo nakažené klíšťovou encefalitidou. Čtenářka Anežka napsala další díl našeho seriálu Můj boj s nemocí.
Klíště mě nakazilo encefalitidou (ilustrační fotografie)

Klíště mě nakazilo encefalitidou (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Od mého prvního životního zlomu uplynuly už tři roky, bylo mi tehdy osmnáct. Poté, co se ukázalo, že klíště je nakažené encefalitidou, mě čekala okamžitá hospitalizace na infekčním oddělení, velmi nepříjemná záležitost jménem lumbální punkce a snad nikdy nekončící kapačky.

Zpočátku jsem si říkala, že to není žádná hrůza, v jednom kuse jsem spala a cítila se jen neustále unavená.

Hučení jako bych stála u dálnice

Po pár dnech se ale stala nečekaná věc. Když jsem se ráno vzbudila, zjistila jsem, že mám ohromné hučení v uších, asi jako bych stála vedle dálnice, a že nic jiného kromě toho neslyším. Byl to pro mě obrovský šok, okamžitě jsem byla odvezena na ušní, kde jsem podstoupila spoustu vyšetření.

Bohužel jsem neslyšela ani diagnózu. Cokoliv mi chtěl lékař říct, musel mi křičet naplno přímo do pravého ucha. Protože jsem toho moc neslyšela, doufala jsem, že je to jenom dočasná věc způsobená nemocí. Abych si zkrátila chvíli, pouštěla jsem si ve sluchátkách na největší hlasitost písničky, které jsem dobře znala, snažila jsem se z nich zachytit aspoň nějaké útržky.

Druhý den ale přišlo konečné stanovisko, mladá lékařka mi sdělila, že bez naslouchátka se už neobejdu. Vyslechla jsem to s klidnou tváří, ale jakmile jsem se dostala do svého pokoje, zhroutila jsem se. Slzy se staly v následujících měsících běžnou součástí každodenního života.

Nový účes, nový život

Tenkrát ale při mně stáli všichni mí blízcí a spolužáci ze školy za mnou denně chodili. Jednou jsem byla na kapačce, tak si kamarádi stoupli za okno a otáčeli mi stránky v kroužkovém bloku, na kterých měli připravený nádherný vzkaz. Je neuvěřitelné, jak dokáží někteří lidé pomoci svým přístupem. Litovat toho druhého opravdu většinou nestačí.

Po návratu z nemocnice jsem se snažila začít zase aspoň trochu normálně fungovat. Obíhání doktorů už mi přišlo úplně normální a chtěla jsem se zařadit zase zpátky do stáda. Především jsem ale pochopila jednu věc: že se kdykoliv může život změnit ze dne na den. Proto jsem si začala plnit sny a žít každým okamžikem. Nový účes, tetování, velké plány do budoucna a hlavně odhodlání.

Člověk prostě musel nějak nastartovat a rvát se se vším po svém. Měla jsem rok před maturitou, takže jsem byla napjatá, jak to všechno zvládnu. Od té doby jsem bohužel i s pamětí trochu na štíru, ale šikovné české ručičky uměly vždy vytvořit tahák na cokoliv. Maturitu jsem nakonec zvládla s vyznamenáním, dokonce jsem se dostala i na vytouženou medicínu a sluch se mi začal postupně zlepšovat.

"Miluju tě!" "Co jsi říkal?"

Dnes slyším relativně dobře, rozhodně si nemám na co stěžovat, protože jsou horší věci na světě. Důležité je uvědomit si, že každý boj může skončit vítězstvím, záleží však na tom, kde vítězství pro každého z nás začíná.

Všem lidem, kterým nějaká okolnost podobně změnila život, přeji, aby měli sílu nové skutečnosti přijmout za své. Má prognóza do budoucna je bohužel špatná, ale jak už jsem řekla, důležité je žít tímto okamžikem, radovat se z toho, co máme.

Já mám milujícího přítele, kterého jsem potkala až po nemoci, ten mě bere takovou, jaká jsem, zvládáme to všechno s nadhledem a jsme rádi, že se máme rádi. Chcete důkaz? On: Miluju tě. Já: Co jsi říkal?

Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.

Autoři:






Nejčtenější

Christina Applegateová (Los Angeles, 27. července 2015)
Preventivně jsem si nechala odstranit vaječníky, přiznala Applegateová

Před devíti lety Christině Applegateové (45) diagnostikovali rakovinu prsu a herečka podstoupila oboustrannou mastektomii. Nyní prozradila, že nedávno si...  celý článek

Ilustrační snímek
Naše pocity se promítají na našem zdraví, říká psycholožka Janáčková

Veselá mysl - půl zdraví. Platí to ovšem i naopak. Splíny a smutek na nás působí také. Emoce prostě mají na náš organismus větší vliv, než jsme si ochotni...  celý článek

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu
Osm raných příznaků rakoviny, které byste neměli ignorovat

U velkého počtu nemocných jsou některé nádory objeveny až v pokročilém stádiu. Včasně diagnostikovaná rakovina přitom významně zvyšuje šanci na vyléčení. Které...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Karolíny: Expřítel nevěří, že je konec. Pořád to na mě zkouší

S přítelem jsem vydržela dva roky a i to bylo až moc. Udělal si ze mě služku, pokladničku a hlídal mě na každém kroku. Pokoj od něj nemám ani po rozchodu,...  celý článek

Vínová rtěnka na přehlídce Marca De Vincenza.
Tmavá rtěnka je i pro vás. Zkuste extra lesk i sametově matný vzhled

Rtěnky v tmavých odstínech byly ještě nedávno na přehlídkách i v obchodech spíš výjimka, natož abychom je běžně potkávali na ulici. Během pár let se z nich...  celý článek

Další z rubriky

Po zákroku se ranka nemusí ani šít.
Artroskopie se bát nemusíte. Co vás čeká?

Dobře si prohlédnout celé koleno zevnitř, aniž by bylo potřeba jej chirurgicky otevřít, umožňuje artroskopie. Poskytuje přímý pohled na celý kloubní povrch,...  celý článek

Břichomluvkyně Darci Lynne Farmerová v show Amerika má talent (Los Angeles, 20....
Břichomluvci nemluví břichem. Tajemství úspěchu je v mozku diváků

Dvanáctiletá vítězka soutěže Amerika má talent znova nadchla svět pro břichomluvectví – prastarou techniku, která ve skutečnosti s břichem nemá nic moc...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Máslo nám moc neprospívá, tělo se bez něj obejde, ale chutná nám

„Máslo naše tělo v jídelníčku vůbec nepotřebuje,“ uznává výživová odbornice společnosti STOB Hana Málková a dodává, že ho jíme, protože nám chutná. A tak je to...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky
Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky

Klepe se vám ruka a tekutou linkou si na víčku vytvoříte nepravidelný pruh... co s tím? Pomůže vám obyčejná lepicí páska... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.