První studie byla provedena v porodnicích Vysočiny od října 2013 do září 2014 a zúčastnily se dvě tisícovky rodiček. Sběr dat probíhal v posledním trimestru těhotenství a následně během poporodního pobytu žen v porodnici.
Předmětem výzkumu Ley Takács z Katedry psychologie FF UK byly mimo jiných otázek i poporodní poruchy nálady, které jsou v České republice stále zanedbávanou oblastí. Prevenci poporodních poruch nálad je podle Takács věnována jen malá pozornost a ženám, které těmito poruchami trpí, se často nedostává odpovídající pomoci.
Baby blues
Nejčastěji se matky po porodu setkají s tzv. baby blues, odborně poporodní subdepresí, která se projevuje plačtivostí, emoční labilitou, přecitlivělostí, náladovostí, podrážděností, pocity bezmoci, napětím a úzkostí. Objevuje se hodiny až dny po porodu a zpravidla do 10 dnů spontánně vymizí bez závažnějších důsledků pro matku a dítě. Dosáhne-li však vyšší intenzity, představuje významný rizikový faktor „velké“ poporodní deprese, která je naopak velmi závažná.
Vyšší riziko intenzivní poporodní subdeprese zjistil výzkum u prvorodiček, dále u žen, které podstoupily císařský řez nebo vaginální extrakční operaci, u žen úzkostných a rovněž u žen, které měly během těhotenství vážné finanční potíže. Riziko rozvoje poporodní subdeprese nesnižovala přítomnost otce ani jiné blízké osoby u porodu.
Pomůže sebedůvěra i opora druhých
Ukázalo se však, že u prvorodiček riziko intenzivní poporodní subdeprese snižuje několik faktorů. Zaprvé to byla obecně vyšší sebedůvěra a rovněž víra, že žena dobře zvládne svou novou mateřskou roli. Dalším faktorem byla komplikovanost porodu (porod bez komplikací snižuje riziko) a absence většího stresu během těhotenství. Ve skupině úzkostných žen snižovala podle studie riziko intenzivní poporodní subdeprese kontinuální opora v průběhu porodu.
„U úzkostných žen lze riziko intenzivní poporodní subdeprese snížit prostřednictvím organizačních opatření v rámci perinatální péče: úzkostné rodičky (a to zejména prvorodičky) by měly mít možnost individuální podpory od osoby, které důvěřují, a to po celou dobu porodu,“ poznamenávají autoři českého výzkumu.
Najdeme odpověď v krvi?
Na rozvoj poporodní deprese se zaměřila i nedávná americká studie, ve které vědci zkoumali krev 66 žen v posledním trimestru těhotenství a na konci šestinedělí. Zajímalo je zejména množství hormonu oxytocinu, kterému se také přezdívá hormon lásky, protože se v těle vyplavuje při kontaktu s milovanou osobou.
Poporodní bluesKdyž je mateřství více smutek než radost, svěřte se ostatním, které prožily to samé. Poporodní deprese řeší maminky na webu eMimino.cz. |
Studie se zúčastnilo i třináct žen, které se potýkaly s depresí již před otěhotněním. Právě u nich se potvrdilo, že čím vyšší měly hladiny oxytocinu v těhotenství, tím vyšší bylo jejich riziko poporodní deprese. Trápila je nespavost, úzkost, bolesti hlavy a dalších částí těla, změna apetitu a pocity vyčerpání a smutku. Mnoho žen má ze svého smutku (ve chvíli, kdy by se podle všeobecného mínění měla cítit šťastně) navíc výčitky svědomí, což komplikuje vyhledání odborné pomoci.
Přestože se jednalo o relativně malou studii a je třeba výsledky ověřit na větší skupině žen, lékaři již nyní doufají ve vyvinutí krevního testu na poporodní depresi. Pokud by se jim podařilo určit v krvi biomarkery zvyšující riziko poporodní deprese, mohly by se na ni nastávající matky preventivně testovat podobně jako se testují kvůli těhotenské cukrovce.
„Neléčená poporodní deprese může mít rozsáhlé a dlouhodobé následky, proto by možnost určení rizikových žen znamenala výbornou příležitost k prevenci,“ uvedla pro DailyMail autorka britské studie profesorka Suena Masseyová z Nortwestern University v Chicagu.
