Mantra nekonečné mateřské lásky:
Miluju svoje dítě, přestože před chvílí vysklilo nekřesťansky drahé francouzské okno na terasu, ač jsem mu zakázala kopat si fotbalovým míčem na zahradě. Mám ho ráda i přes to, že na zeď v obýváku namalovalo fixou brontosauří rodinku a po svačině si utřelo ruce od čokoládové sušenky do mého oblíbeného bílého manžestrového křesla.
Mantra nenásilí:
Nikdy své dítě nebudu bít. Tělesné tresty podle dětských psychologů stejně nefungují a především poškozují dětskou duši. Ani já v dětství neměla ráda, když táta odepnul pásek a máma se vytasila s vařečkou. A hlavně - nemůžu vztáhnout ruku na své dítě, protože když jednou začnu, neznám míru, a tak se jen těžko udržím, abych toho spratka neseřezala jako koně.
Mantra Jezvuk, slovo nebo slovní spojení, které si pro sebe opakujete. Může být vyslovována nahlas jako žalm nebo potichu jako při meditaci. |
Mantra trpělivosti:
Nenechám se vytočit, ani když za deset minut začíná škola/školka a moje milované děťátko ze sebe rve triko, které jsem mu připravila, a ječí: "Né, tohle hnusný né, chci jiný!" Neztratím nervy ani tehdy, když po třicátéosmé požádám svou dceru začtenou v dívčí časopis, aby vyklidila myčku, na což ona odtuší: "No jo, dyť du, snad se to nepo..."
Mantra shovívavosti:
Mám svoje dítě ráda, i když propadá z matematiky, nepřeskočí koně našíř, myslí si, že Palacký je hokejový útočník a jeho představa o ideálním trávení volného času vypadá tak, že převtělen v hrdinu podivného jména a vzhledu likviduje virtuální nepřátele.
Speciální mantra pro matky puberťáků:
Vím, že mě moje dítě miluje a ctí. A to i přesto, že nikdy neudělá, co řeknu. Přestože má přemrštěné finanční nároky a minimální chuť vzdělávat se, pracovat a plnit povinnosti. A dokonce i přesto, že své matce desetkrát denně bez mrknutí oka sdělí, že je stará, blbá a hnusná.
Mantra sebevědomí:
Jsem skvělá matka a je mi srdečně jedno, že si všichni, včetně mé sousedky a tchyně myslí opak. Moje děti JSOU dobře vychované a to, že nevydrží stát ve frontě nebo celou cestu vlakem hlasitě pokřikují, je jen známkou toho, že jsou bystré, živé a aktivní, NIKOLI důkazem mé vychovatelské nedostatečnosti. Nestresuju se tím, že není vždycky naklizeno, že děti občas něco zničí a že čas od času něco nestihnu nebo nezvládnu. Dávám svým dětem to nejlepší, co můžu. A občas si od nich ráda odpočinu a nestydím se za to.
