"Musel jsem sníst asi deset kilogramů ovoce a zeleniny denně," říká Ransom, přičemž přehání množství zkonzumované vlákniny, které činilo pouze 100 gramů denně. "Nemohu říct, že mě to těšilo, ale dalo se to vydržet," dodává.
Přestože paleontologové nevědí přesně, co předchůdci dnešního člověka jedli před milióny let, sběr dostupných potravin jako zeleniny a ovoce hrál prý ve vývoji lidstva větší roli než lov malé zvěře.
Studovaná dieta představovala 2500 kalorií denně, měla vysoký podíl vlákniny a nezahrnovala žádné maso, sýry nebo máslo s vysokým obsahem cholesterolu, který přispívá ke vzniku srdečních chorob.
Po jednom týdnu naměřili vědci u účastníků pokusu nižší hladinu takzvaného špatného cholesterolu až o 33 procent. "Změny byly velmi rychlé," poznamenal vedoucí výzkumu David Jenkins, profesor vědy o výživě na univerzitě v kanadském Torontu. Snížení cholesterolu u nich prý bylo výraznější než u osob užívajících některé speciální léky nebo které jedly lékaři doporučovanou racionální stravu bohatou na obiloviny a škroby a s malým podílem tuků.
Podle vědců zdůrazňují tyto výsledky význam větší konzumace rozpustné vlákniny, ovoce a zeleniny. Zároveň se ale shodují v jednom: pro většinu populace, která nejí ani doporučených pět až deset dávek ovoce a zeleniny denně, je prehistorická dieta příliš drastická.
 |
