Rakovinou ročně onemocní 65 406 Čechů - čtěte ZDE
Kde lidé nejčastěji onemocní rakovnou - čtěte ZDE
Preventivně očkovány budou dvanácti- až třináctileté dívky, v osmnácti půjdou na přeočkování.
Podle profesora Vladimíra Vonky budou téměř stoprocentně chráněny před infekcí dvěma typy papillomavirů, které zhoubné nádorové onemocnění vyvolávají nejčastěji.
"Je to nejlepší vakcína, o jaké jsem kdy slyšel," říká profesor Vonka, vedoucí laboratoře imunoterapie a genové terapie nádorů pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze.
Zrádné papillomaviry
Karcinom děložního čípku je světově druhým nejčastějším zhoubným nádorem u žen.
"Každý rok je ve světě diagnostikováno téměř půl milionu nových případů a umírá na něj téměř čtvrt milionu žen," připomíná doktorka Eva Hamšíková, vedoucí laboratoře epidemiologie a imunologie nádorů na oddělení experimentální virologie téhož ústavu.
V rámci Evropy bohužel zaujímá jedno z předních míst Česká republika. Výskyt rakoviny děložního čípku je u nás až čtyřnásobný proti skandinávským zemím. Každý rok se objeví více než tisícovka nových případů. A stovky českých žen na tuto nemoc každý rok zemřou.
Závažnou a obtížně léčitelnou nádorovou chorobu způsobují lidské papillomaviry (HPV). V současnosti je ve vyspělých státech papillomavirová infekce nejčastějším sexuálně přenosným virovým onemocněním.
Některými typy papillomavirů se v průběhu života nakazí více než polovina sexuálně aktivních osob. Vstupní branou pro infekci jsou mikroskopická poranění sliznice.
Jak vysvětluje Eva Hamšíková, tyto sexuálně přenosné viry jsou hlavním rizikovým faktorem pro vznik karcinomu děložního čípku. Ale nejen to. S vysokou pravděpodobností se podílejí i na vzniku některých dalších nádorů v genitální oblasti a v oblasti hlavy a krku u obou pohlaví.
"Známo je už více než sto genotypů, které infikují člověka. V buňkách karcinomu děložního čípku se nejčastěji nachází typ 16 a 18. Genitální bradavice, nezhoubné, ale život znepříjemňující onemocnění, jsou ve více než 90 procentech případů spojeny s typem 6 a 11," uvádí doktorka Hamšíková.
Infekce lidskými papillomaviry často probíhá skrytě. Inkubační doba trvá měsíc až půl roku. Poté se aktivuje imunitní systém organismu a po zhruba devíti měsících od infekce se u značné části nakažených objeví specifické protilátky.
"Následují dva scénáře - buď je imunitní systém schopen infekci potlačit, nebo změny tkáně přetrvávají. V důsledku toho se mohou stát postupně závažnějšími a nakonec se v tomto místě může objevit nádor. Celý tento proces může trvat desítky let."
Při vzniku jakéhokoli zhoubného nádoru, tedy i karcinomu děložního čípku, se postupně uplatňuje řada genetických změn buňky. Infekce papillomaviry představuje pouze začátek, má však pro pozdější vznik nádoru klíčový význam.
Trvalá přítomnost virových genů v buňce mění její biologické vlastnosti. Buňka uniká běžným kontrolním mechanismům, stává se "nesmrtelnou". Aby se stala nádorotvornou, je třeba dalších genetických změn vyvolaných jinými karcinogeny.
Zvláště nebezpečné jsou ty, které jsou obsaženy v cigaretovém kouři.
"Ve studii, již jsme provedli společně s nedávno zesnulým prof. Jiřím Kaňkou před dvaceti lety v Praze, jsme zjistili, že ženy, které denně vykouří aspoň deset cigaret, mají více než čtyřnásobné riziko vzniku neoplastických změn na čípku," říká profesor Vonka.
Jak zabránit infekci
Vědci opakovaně prokázali, že ústup infekce jde na vrub imunitního systému a že přítomnost protilátek je s to virové infekci zabránit.
A že průběh infekce je daleko těžší u žen s poruchou imunity. Správně fungující imunitní systém je tedy nutným předpokladem účinné obrany proti důsledkům infekce.
Vzhledem ke všem nahromaděným důkazům se stala hlavním motivem výzkumu lidských papillomavirů příprava vakcín.
Nabízejí se dvě cesty: preventivní a léčebná. V prvém případě vakcína vybudí v organismu tvorbu protilátek, které infekci virem zabrání, ve druhém případě je cílem likvidovat buňky patologicky pozměněné v důsledku infekce.
V přípravě terapeutických vakcín vědci zatím nebyli příliš úspěšní a vývoj je pořád ještě předmětem intenzivního bádání. V oblasti preventivních vakcín, které mají zabránit infekci, je však situace odlišná.
Průlom v přípravě takové experimentální vakcíny způsobil na počátku 90. let minulého století objev, že bílkovina, kterou je tvořen obal papillomavirů, je schopna spontánně vytvářet tzv. viru podobné částice (pseudoviriony).
Ty jsou makroskopicky k nerozeznání od infekčních virionů, ale nejsou infekční, neboť nenesou virovou genetickou informaci (DNA), a nejsou tedy schopny vyvolat tvorbu nádorů.
Jsou vysoce imunogenní, to znamená, že po vpravení do organismu vyvolají tvorbu vysokých hladin protilátek, jež zabrání infekci příslušným typem viru.
Pseudoviriony, které jsou základem HPV vakcín, se připravují v kvasinkách či pomocí bakulovirů (viry, jež jsou schopné se množit pouze ve hmyzích buňkách). Kvasinky nebo bakuloviry jsou geneticky upraveny tak, aby vytvářely povrchové bílkoviny viru.
Úspěšnost těchto vakcín, jak se ukázalo v klinických testech, dosahuje až sta procent.
První klinické studie preventivních HPV vakcín zahájilo několik skupin soustředěných kolem dvou zahraničních firem koncem 90. let 20. století. Studie s vakcínami obou firem probíhají v mnoha zemích světa a výsledky jsou velice slibné.
Vakcinace zabrání u 100 procent očkovaných jak přetrvávající infekci, tak vzniku onemocnění vyvolaného typy HPV obsaženými ve vakcíně. Ukazuje se, že obě vakcíny jsou částečně účinné i proti infekci dalšími typy HPV.
Nyní je vakcína aplikována v klinických pokusech třetí fáze desítkám tisíc žen po celém světě. Kromě žen ve věku 16 až 25 let, které jsou HPV infekcemi ohroženy nejčastěji, i ženám starším, mladým mužům a dětem obou pohlaví ve věku od 10 do 15 let.
Podle předběžných výsledků se zdá, že u dětí očkování vyvolává tvorbu protilátek nejúčinněji.
I pro české ženy
Vzhledem k úspěšnosti klinických testů se očekává, že první vakcína bude na trhu již v příštím roce, druhá o rok později. Do obou velkých studií byla zařazena i Česká republika a asi 1400 českých žen.
Očkování naší populace by mohlo být zahájeno záhy poté, kdy bude vakcína komerčně dostupná.
Tak jako jinde ve světě, i u nás se mezi odborníky vedou diskuse, jakou vakcinační politiku zvolit. Jak dr. Hamšíkové, tak prof. Vonkovi se jeví jako nejrozumnější zahájit očkování co nejdříve a zaměřit se v prvé řadě na dívky ve věku, který předchází započetí sexuální aktivity.
Studie provedené v poslední čtvrtině minulého století, z nichž největší byla již zmíněná pražská studie, jednoznačně potvrdily, že infekce HPV je tím nebezpečnější, čím časněji k ní dojde.
Očkování by se ročně týkalo asi čtyřiceti tisíc mladých dívek, což by bylo spojeno při současném odhadu ceny vakcíny s ročními náklady 300 až 400 milionů korun.
"Toto očkování," je přesvědčen profesor Vladimír Vonka, "by výrazně snížilo výskyt jedné z velmi zhoubných forem rakoviny v průběhu příštích desítiletí."
Eva Hamšíková však dodává: "Problémem se může jevit snad jen postoj očkovaných žen - nesmějí nabýt falešného dojmu, že po očkování už žádné preventivní prohlídky nepotřebují. A že jim nehrozí jiné sexuálně přenosné choroby."
