Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pravé neštovice, jeden z největších zabijáků lidstva

  16:31aktualizováno  16:31
Pravé neštovice se poprvé vyskytly pravděpodobně před více než 3 000 lety v Indii a v Egyptě a po celá staletí patřily k největším metlám lidstva. Jen v uplynulém století zabily 300 milionů lidí.
První očkování proti pravým neštovicím bylo aplikováno v roce 1796.

První očkování proti pravým neštovicím bylo aplikováno v roce 1796. | foto: Profimedia.cz

V roce 1959 zahájila Světová zdravotnická organizace (WHO) boj s touto nebezpečnou chorobou a před třiceti lety, 17. dubna 1978, organizace oznámila, že byl v Somálsku vyléčen poslední člověk na světě, který neštovicemi onemocněl. Oficiálně byly neštovice prohlášeny za vymýcené v roce 1980.

Nemoc faraonů
Pravé či černé neštovice (variola) jsou bolestivé virové onemocnění, které se zpočátku projevuje jako chřipka. Ve druhé fázi se objevují typické kožní projevy s hnisajícími vředy, které mohou zasáhnout i sliznice. Část pacientů umírá na otravu krve, oběhové či dechové selhání. Zdrojem nákazy je pouze nemocný člověk; přenáší se kapénkovou infekcí a vzduchem, inhalací kontaminovaného prachu, ale i nepřímo čerstvě znečištěnými předměty. Kdo přežil, byl většinou navždy poznamenán zjizvenou tváří nebo například slepotou.

Nemoc se vyskytovala ve dvou variantách - variola major, u které úmrtnost dosahovala v průměru kolem třiceti procent, a lehčí forma variola minor s úmrtností kolem jednoho procenta. Existují různé typy neštovic, nejznámější formy jsou kromě pravých neštovic plané a kravské neštovice.

Pravé neštovice patřily v minulosti k největším "zabijákům" a podle odhadů si vyžádaly stovky milionů obětí. Srovnatelně devastující účinky měly v dějinách snad jen dýmějový mor, cholera nebo chřipkové epidemie. Pravé neštovice často ovlivnily chod dějin, podílely se například na pádu celých říší a zdevastovaly indiánské obyvatelstvo Ameriky. Oběťmi neštovic se stala řada významných osobností dějin, jako například francouzský král Ludvík XV., španělský král Ludvík I. nebo anglická královna Marie II. Stuartovna. Známky neštovic nese také mumifikovaná tvář egyptského faraona Ramesse V., který zemřel kolem roku 1140 před naším letopočtem.

Pokusné očkování
První pokusy o očkování proti neštovicím jsou staré přes tisíc let. Metod bylo několik, od vdechování zaschlých neštovičných strupů až po píchání jehlou smočenou v neštovičném hnisu. První typ očkování přivezla do Evropy manželka britského vyslance v Istanbulu lady Mary Montaguová poté, co se v roce 1715 sama utkala s touto nemocí. Přemluvila krále Jiřího I., aby očkování vyzkoušel na vězních a posléze jim udělil milost.

Později si anglický venkovský lékař Edward Jenner všiml, že dojičky, které se nakazily kravskými neštovicemi, byly odolné i vůči pravým neštovicím.

Vyrobil účinné očkování a v květnu 1796 úspěšně provedl na malém chlapci první aplikaci. Jeho metoda byla nazvána vakcinací (vacca je latinský výraz pro krávu) a rychle se z Anglie šířila do okolního světa. V řadě zemí bylo zavedeno povinné očkování a během první poloviny uplynulého století neštovice téměř vymizely z Evropy. V roce 1949 byl zaznamenán poslední výskyt v USA. Ve světě však dál umíraly desetitisíce lidí a WHO proto připravila největší zdravotnickou akci všech dob - pokus o totální vymýcení neštovic.

Boj s nemocí
Zpočátku ne příliš úspěšný boj s nemocí byl zahájen v roce 1959. V roce 1967 proto WHO oznámila plán na úplné vymýcení pravých neštovic. Ještě v tomto roce neštovicemi onemocnělo deset milionů lidí a dva miliony z nich zemřely. Koncepci této akce vypracoval český epidemiolog Karel Raška, který byl šéfem oddělení přenosných nemocí WHO v Ženevě. Místo plošného očkování celého světa navrhl soustředit se na jednotlivá ohniska nákazy a tam maximálně zasáhnout.

Poslední výskyt varioly major byl zaznamenán v roce 1975 v Bangladéši a pozornost odborníků se nakonec zúžila jen na Somálsko a Etiopii, kde virus přetrvával. V polovině roku 1977 to již vypadalo na úspěch, ale v říjnu onemocněl jistý kuchař nemocnice v somálském městě Merca. V dubnu 1978 ale WHO oznámila, že Ali Maow Maalin byl vyléčen a po zkušební lhůtě organizace v roce 1980 slavnostně oznámila, že s pravými neštovicemi je konec. Na tomto bezprecedentním úspěchu se podílela kromě Rašky i řada dalších českých odborníků.

Poslední obětí pravých neštovic se stala v roce 1978 jedna laborantka z Birminghamu, která se nakazila při neopatrné manipulaci s kulturou neštovic. Od té doby mají původce varioly pouze dvě laboratoře, v USA a v Rusku. Stále ale panují obavy ze zneužití viru teroristy.

WHO vyhlásila programy na vymýcení i dalších chorob. V roce 1988 byla zahájena kampaň proti dětské obrně, která se vyskytuje již jen v několika zemích. V současné době se úspěšně daří potlačovat také například rozšíření lepry nebo parazitujícího červa vlasovce medinského.

Autoři: ,






Nejčtenější

Z Kary Robertsové se stala mořská víla, která má vlastní show, při které...
Z Američanky je profesionální mořská víla. Zbavila se tak mindráků

Američanka strávila přes 400 hodin výrobou kostýmu mořské víly. Díky rybímu ocasu může předvádět speciální podvodní show a splnit si sen. Jako podmořská bytost...  celý článek

Ellen DeGeneresová na People's Choice Awards (Los Angeles, 7. ledna 2015)
Měla jsem deprese a navštěvovala jsem terapeuta, přiznala DeGeneresová

Ellen DeGeneresová (59) patří mezi nejúspěšnější ženy Hollywoodu. Má vlastní televizní show, je šťastně zadaná a nebojí se mluvit o své sexuální orientaci....  celý článek

Gabrielle Unionová (Beverly Hills, 26. února 2017)
Devětkrát jsem potratila. Dítě pořád chci, říká herečka Unionová

Americká herečka Gabrielle Unionová (44) se s manželem Dwaynem Wadem (36) snaží delší dobu o potomka. Devětkrát podstoupila umělé oplodnění, ale pokaždé...  celý článek

ilustrační snímek
Tři přesvědčení, která získáme v dětství a neseme je až do dospělosti

I když si to občas nechceme připouštět, naše dětství mělo nepochybně velký vliv na to, jací lidé se z nás později stali. Podle odborníků v dětství vznikají tři...  celý článek

Babička s dědou se starají o svá vnoučata - jedenáctietou Anežku a osmiletého...
Děti žily ve stanu, než je máma opustila. U prarodičů našly nový domov

Na 35 metrech čtverečních žijí ve dvou místnostech babička s dědou a jejich dvě vnoučata. Jejich máma a prarodičů nejmladší dcera je opustila. Do televizního...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Hubnutí i výkonnější mozek. Proč se vám vyplatí posilovat

Chcete zhubnout a být ve formě? Potom zařaďte do svého programu posilování. Udělá pro vaší postavu i zdraví mnohem více, než si vůbec myslíte.  celý článek

Ilustrační fotografie
Plodnost mužů se stále zhoršuje. Na vině může být i umělé oplodnění

Mužům mizí spermie. Za posledních pětadvacet let jejich počet klesl o šedesát procent. „A plodnost se bude dál zhoršovat,“ předpovídá v rozhovoru pro páteční...  celý článek

Ilustrační fotografie
Srdce se náhle zastaví až 70 lidem ze sta tisíc. Do 10 minut je pozdě

Když náhlá zástava srdečního oběhu potká někoho s dobrou fyzickou kondicí, jeho okolí je zděšeno. Obecně se totiž má za to, že sportem si zdraví utužujeme, tak...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky
Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky

Klepe se vám ruka a tekutou linkou si na víčku vytvoříte nepravidelný pruh... co s tím? Pomůže vám obyčejná lepicí páska... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.