Ona
Při smrtelné nehodě se údajně lidem vyzují i zašněrované boty.

Při smrtelné nehodě se údajně lidem vyzují i zašněrované boty. | foto: Profimedia.cz

Pravda a mýty o zdraví

  • 55
Tycho Brahe zemřel na protržený močový měchýř. Když najdou záchranáři po nehodě člověka bez bot, je mrtvý. O zdraví, chorobách i úmrtích kolují desítky tvrzení a mýtů. Které z nich jsou ale pravdivé a které absolutní nesmysl?

Jen těžko by se hledala vděčnější živná půda pro nejrůznější zkazky, mýty a pověry než oblast zdraví. V obecném podvědomí obíhá tolik zaručených rad, tvrzení, příhod a nehod, že už jen málokdo ví, které z nich mají skutečně reálný základ a které jsou pouhou fámou. Čtěte, co si myslí odborníci o nejznámějších z nich.

Smrt Tychona Brahe
Dánský astronom Tycho Brahe zemřel údajně velmi kuriózní smrtí. Zúčastnil se hostiny u Petra Voka, a protože tehdejší zvyklosti nedovolovaly, aby někdo vstal od stolu dříve než hostitel, učenec tak dlouho zadržoval svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. Na následky toho o několik dní později zemřel.

"Ačkoli se už urologickou praxí zabývám třicet let, ještě jsem se se samovolnou rupturou, tedy protržením močového měchýře, nesetkal. Nevím ani o tom, že by se nějaký podobný případ řešil v odborných kruzích. Ačkoli se toto o Tychovi Brahe traduje, domnívám se, že jde o naprostý nesmysl. Člověk by nedokázal pouhou vůlí zadržovat moč tak dlouho, až by mu praskl močový měchýř," říká Emil Votoček, lékař z urologického oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Historikové se navíc shodují, že dánský astronom sice pravděpodobně skutečně zemřel na selhání ledvin, nikoli však v důsledku protrženého močového měchýře, ale na následky vážného onemocnění.

Syfilis, indiánské prokletí
Syfilis, která svého času kosila v Evropě statisíce lidí, pochází údajně od amerických indiánů. Na starý kontinent ji zavlekli námořníci Kryštofa Kolumba a z přístavních krčem se rychle rozšířila. Zatímco však u indiánů měla nemoc lehký průběh podobný chřipce, v Evropě byly její důsledky přímo katastrofické.

"O původu nemoci syfilis se vedou diskuse už dlouhou dobu," říká doktorka Věra Kaštánková z venerologické ambulance 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. "Jednou z variant je právě zavlečení Kolumbovými námořníky, podle další teorie sem přišla z Francie. Z čistě medicínského hlediska je však tvrzení o zavlečení námořníky možné. Je známé, že populace, v níž určitá choroba existuje dlouhou dobu, si vypěstuje jakousi rezistenci. Onemocnění má proto u těchto lidí mírnější průběh. Tam, kde tato imunita chybí, se obecně nové choroby velmi rychle ujímají a dobře se jim daří, protože tělo s nimi neumí bojovat. Z tohoto pohledu by tedy tato teorie mohla mít reálný základ."

Chycený penis
Pokud se žena při souloži něčeho lekne nebo utrpí šok, poševní svaly se stáhnou a "uvězní" tak partnerův penis. Pomoci může jen lékař, který ženě píchne injekci na uvolnění svalů.

 
Pražský sexuolog Václav Urbánek říká: "Tento stav bývá nazýván chycený pohlavní úd, v latinské lékařské terminologii je to penis captivus. Třebaže zejména v zámořském odborném písemnictví dvacátého století lze vyhledat na desítky velmi sugestivně vylíčených případů uvězněného  penisu, já sám ani nikdo z mých spolupracovníků jsme se v naší praxi s takovou příhodou nesetkali. Znal jsem ale osobně dva vynikající a zkušené pražské porodníky-gynekology, dnes již nežijící, kteří ve svých skriptech určených medikům popisovali fenomén penis captivus jako prokázanou skutečnost."

"Aktuálně nejspíš drtivá většina českých odborníků považuje jev za pouhý mýtus. Před deseti lety byla v jednom tuzemském magazínu otištěna výzva, aby se přihlásili ti občané, kteří něco podobného zažili. Ozval se jen jediný muž a navíc předložil jen zprostředkovaný popis případu. Já se domnívám, že z funkčního hlediska nehoda typu penis captivus není úplně vyloučena, ale že její výskyt v průběhu desítek let možná postupně klesal, takže k dnešnímu datu může jít o případy nanejvýš ojedinělé. Pokud tedy vůbec existují, sexuologové je ve svých ordinacích nepodchytí třeba i z toho důvodu, že obvykle pracují přirozeně v jednosměnném ambulantním provozu. Ostatně i ve výše zmíněných zahraničních publikacích či statistikách figurují především hlášení z urgentní medicíny, tedy z pracovišť zaměřených na poskytování vysoce kvalifikované první pomoci."

Kopřivou proti revmatismu
Popálení kopřivou je zdravé. Pomůže vám totiž proti revmatismu.

"Ačkoli se to může zdát na první pohled nesmyslné, toto tvrzení má reálný podklad," říká Marie Sedláčková, primářka revmatologického oddělení v Thomayerově nemocnici v Praze. "I v odborné léčbě se uplatňuje takzvaná derivační terapie, kdy se záměrně překrví kůže, čímž se odvede krev od postiženého kloubu, a dojde tak k úlevě. Popálení kopřivou může fungovat na podobném principu. Popálení vyvolá podráždění kůže, která se překrví. Tím se odkrví postižený kloub a může dojít k dočasné úlevě. Tím však nechci říci, že bych metodu pálení se kopřivami proti revmatismu doporučovala."

Boty na silnici znamenají smrt
Lidé, kteří jsou při dopravních nehodách smrtelně zraněni, se obvykle "vyzují" z bot. Záchranáři jsou už tedy zvyklí, že boty na silnici znamenají, že na pomoc je pozdě. Při smrtelných nehodách se údajně "vyzují" lidem i zašněrované boty.

Jaroslav Valášek, náměstek pro zdravotnickou činnost pražské záchranné služby, k tomu podotýká: "V tomto případě jde jednoznačně o pověru, která nemá reálný základ. Samozřejmě záleží na druhu bot, protože pokud bude mít člověk například pantofle, je pravděpodobné, že se vlivem kinetické energie vzniklé při nárazu vyzují. Běžné boty ovšem jen těžko."