Plnohodnotný noční spánek nedokáže nic nahradit.

Plnohodnotný noční spánek nedokáže nic nahradit. | foto: Profimedia.cz, Profimedia.cz

Pravda a mýty o spánku

  • 14
Je krátké zdřímnutí opravdu osvěžující? Může nám chybějící spánek vynahradit vyspávání o víkendu? Čtěte odpovědi na tyto i další otázky.

Opravdu potřebujeme spát každou noc osm hodin?
Není to sice nezbytně nutné, nicméně jde o spánkový průměr zdravého dospělého člověka. Pokud dáte dospělému člověku k dispozici neomezenou dobu spánku, naprostá většina bude spát od sedmi do devíti hodin, uvádí americký národní institut zdraví, který cituje server msn.

Množství spánku, které člověk potřebuje k tomu, aby byl v ideální formě, se nazývá "spánkový základ". Spánkový základ neustále soupeří se spánkovým dluhem, což je čas, který bychom měli trávit spaním, ale v důsledku poruch spánku, partnerských hádek a plačících dětí jsme o něj přišli. Potřebujeme mít tudíž kvalitní spánkový základ, který současně tvoří naší rezervu v období, kdy nabývá navrch spánkový dluh.

Většina lidí má vnitřní smysl, pomocí kterého jim tělo signalizuje, že mu spánek chybí. Obecně se ale délka spánku obyvatel "západního světa" snižuje. Zatímco v roce 1910 například Američané spali průměrně devět hodin, v roce 2005 to bylo už jen sedm.

Můžeme si spánkový dluh naspat o víkendu?
O víkendu si přispat můžete, ale svému zdraví tím nijak neprospějete. Tělo a mozek mají neuvěřitelnou schopnost regenerace, když s nimi zacházíte tak, jak máte. Pokud ale se spánkem skrblíte, připravujete se o REM cykly, které ovlivňují paměť, koncentraci, motorické dovednosti i emoční kontrolu. Proto také, když jste rozespalí, máte problémy s manipulací s předměty a často se vám ani nepodaří obout si pantofle.

Ačkoli je tělo velmi přizpůsobivé, všechny jeho hlavní systémy vyžadují čas od času přeřazení na nižší rychlostní stupeň a redukování podnětů, které k němu přicházejí zvenčí. Jen tak si dokáže odpočinout. Americká lékařská asociace, která se zabývá výzkumem spánku, ve svých materiálech upozorňuje, že tělo v průběhu spánku v podstatě opravuje samo sebe pomocí nejrůznějších biochemických procesů a bez posilňujícího spánku je mnohem víc zranitelné.

Studie zveřejněná v roce 2002 například ukázala, že spánek posiluje imunitní systém. Desetidenního pokusu se zúčastnily dvě skupiny respondentů, z nichž jedna spala po dobu výzkumu každou noc osm hodin a druhá pouze čtyři. Lidé, kteří spali kratší dobu, byli mnohem náchylnější k nejrůznějším infekcím a významná část z nich onemocněla chřipkou.

Doktor Michael Twery, ředitel newyorského spánkového centra, k tomu podotýká: "Stále přesvědčivěji se ukazuje, že spánkový režim kratší než sedm hodin souvisí s tak závažnými zdravotními komplikacemi, jako je obezita, diabetes a kardiovaskulární onemocnění."

Potřebují staří lidé méně spánku?
Dvanácti až čtrnáctihodinový spánek, kterého jsme si užívali jako děti, se postupem času zkracuje a naše spánková potřeba se ustaluje v období puberty.

Spánková změna související se stářím nespočívá ve spánkových požadavcích člověka (staří lidé potřebují spát stejně dlouho jako mladí lidé), ale především ve spánkové kvalitě, které jsou schopni dosáhnout. "Starší lidé nepotřebují spát méně, ale často spí hůře. Jak lidé stárnou, tráví méně času v hlubokých osvěžujících stádiích spánku a snáze se vzbudí. Trpí také mnohem častěji spánkovými poruchami." Nicméně mnoho starších lidí dožene ztracený spánkový čas během dne, kdy průběžně usínají.

Osvěží jen krátké zdřímnutí?
Ačkoli se naše uspěchaná doba dívá na denní spánek skrz prsty, patnáctiminutové zdřímnutí osvěží nejen vaše tělo, ale i mozek. Pozor si ale dávejte na příliš dlouhé polehávání a pospávání přes den, po kterém budete naopak malátnější a více unavení.

Přínos denního spánku už dávno znají všechny jižní národy, které dodržují odpolední siestu. V únoru letošního roku udělal tým řeckých vědců výzkum s téměř 24 000 respondenty, jejichž spánkové zvyky sledovali po dobu šesti let. Ukázalo se, že odpolední zdřímnutí si má téměř zázračné účinky na lidské zdraví. Nejvýraznější vliv má údajně na pracující muže, u nichž snižuje riziko srdečního onemocnění o 12 procent. O 40 procent potom klesá pravděpodobnost, že na něj zemřou.