"Tyto obtíže bývají doprovázeny pocitem nedostatku vzduchu, dušností, celkovou slabostí až kolapsem, bušením srdce, zvracením, závratí, celkovou schváceností a výrazným pocením. Přidává se i častý pocit strachu nebo celková úzkost," vysvětluje interní lékařka Jana Císařová.
Existují však i případy, kdy se infarkt bolestmi neohlásí vůbec, zejména u diabetiků. Nebo jsou projevy nevýrazné a vy se pak můžete domnívat, že jde opravdu jen o bolesti páteře nebo zažívací nevolnost.
Co je infarktStav, při kterém dochází k nedostatečnému prokrvení určité části srdečního svalu, a tím ke sníženému zásobení srdeční svaloviny kyslíkem, tedy takzvané hypoxii. tedy takzvané hypoxii. |
Srdeční svalovina je velmi citlivá na přísun kyslíku krví a v případě jeho nedostatku se začne rychle rozpadat, čili dojde k nekróze. Ta se v dalším průběhu hojí jizvou. Pokud někoho postihne srdeční infarkt, rozhodně to nemusí znamenat trvalé závažné poškození srdce, nebo dokonce smrt. Moderní medicína přináší řadu možností, jak ho léčit, ale vždy záleží na tom, za jak dlouho se pacient dostane na odborné pracoviště a jak rozsáhlý je uzávěr nebo zúžení věnčité tepny.
Jedna z metod léčby infarktu se nazývá angioplastika. "Touto metodou se věnčitá tepna rozšiřuje speciálně zavedeným katetrem, na jehož konci je balonek, který po nafouknutí tepnu rozšíří. Nebo se implantuje stent, který zabrání zúžení cévy," vysvětluje Jana Císařová.
Srdeční infarkt se může během života i několikrát opakovat. Buď se opět zúží nebo uzavře již jednou postižené místo, nebo se problém objeví v jiné části koronárního řečiště.
Hrozí vám infarkt? Otestujte se |
