Funguje to tak, že některé jídlo má vliv na tvorbu serotoninu (říká se mu „hormon štěstí“), který působí na nervový systém a navozuje pocit radosti, dobrou náladu, pohodu. Kdyby to ale bylo jednoduché, stálo by přímo na obalech výrobků „serotonin-up. Jenže hladinu serotoninu zvyšují třeba i alkohol nebo sladkosti – ale zákeřně.
Čtěte v magazínu Rodina DNES |
Cucnete si (případně si zobnete) a následuje parádní efekt – hormon vás vystřelí vzhůru. Háček je v tom, že jeho hladina začne brzy prudce klesat a organismus vyžaduje další dávku. (Nejvíc nás to láká obvykle večer, protože jaksi došlo denní světlo, které serotonin přirozeně stimuluje.)
Co nám zvedne pocity dlouhodobě a konstantně? Po čem sáhnout, když cítíme, že na nás leze nálada pod psa? Bezvadné jsou banány, borůvky, jahody, mandle, špenát, kapusta, rajčata, tuňák nebo losos, kakao a kakaové boby.
Pokud se vám to celé nezdá a říkáte si, jak by mohly potraviny ovlivňovat, nebo možná dokonce spoluurčovat naše rozpoložení, poslechněte si koučku psychologie výživy Michaelu Pavlíkovou: „Nevěřícím Tomášům doporučuji jednoduchý experiment. Zvolte si tři dny, během nichž jezte stravu nekvalitní, s vysokým obsahem chemických aditiv – konzervantů, barviv, příchutí – bílého cukru, bílého pečiva, ztužených tuků, uzenin, a to bez jakékoliv čerstvé zeleniny a ovoce. Všechno jen z běžného supermarketu, pokud možno co nejlevnější. Během těchto tří dnů sledujte stav své energie a své subjektivní pocity. A naopak jindy si zvolte tři dny, kdy budete jíst stravu ideálně v biokvalitě nebo aspoň z ověřených lokálních zdrojů, s minimem přídavných látek, s alternativními sladidly, s kvalitními neztuženými tuky a s vysokým podílem čerstvé zeleniny a ovoce. A pak si porovnejte, jaké jsou vaše pocity a hladina energie.“