Přejedení není totéž co předávkování a zatímco přeplněné břicho bramborovým salátem o Vánocích vám může maximálně způsobit zažívací potíže, existují potraviny, které vám ve větším množství mohou vážně ublížit.
Mrkev
Tato chutná zelenina je zásobárnou antioxidantu betakarotenu, který mimo jiné chrání pokožku před škodlivým UV zářením. Nadměrná a dlouhodobá konzumace mrkve však může vést k předávkování, které se projeví žlutooranžovým zbarvením pokožky.
Tento jev, kdy se nadbytek karotenu ukládá do svrchních vrstev kůže, se nazývá karotenémie. Oranžové zbarvení se objeví převážně na dlaních, chodidlech, kolenou a kolem nosu. I když se karotenémie vyskytuje především u malých dětí kvůli nadměrné konzumaci mrkvového pyré, může se objevit i u dospělých jedinců.
V roce 2006 byl v magazínu The Journal of Dermatology publikován případ šestašedesátileté ženy, jejíž pokožka se zbarvila na žlutooranžovou poté, co snědla hodně karotenových tabletek. Při normální konzumaci mrkve se však není čeho obávat.
Podle U.S. Department of Agriculture's Nutrient Database byste museli několik měsíců jíst každý den šálek nastrouhané mrkve, aby se vaše pokožka zabarvila do žluta. I přes tak očividnou změnu vzhledu je však karotenémie většinou neškodná a často zvratitelná.
Mořské ryby
Mořské ryby zpravidla vévodí žebříčku potravin vyznavačů zdravého životního stylu, ale příliš častá konzumace mořských ryb může vést ke zvýšenému příjmu rtuti. To hrozí zvláště při konzumaci velkých ryb na vrcholu potravního řetězce jako jsou tuňák, žralok, mečoun či velká makrela královská, kterým se v tkáních koncentruje metylrtuť.
Rtuť patří mezi nejjedovatější prvky vůbec a nejvýznamnější z organických látek obsahujících rtuť je právě metylrtuť. Podle řady studií může rtuť způsobovat poškození mozku a nervové soustavy, chudokrevnost či revmatismus.
Je však obtížné určit hodnoty rtuti v kousku ryby, jelikož se liší v závislosti na velikosti a druhu. Proto je i těžké určit, kolik mořských ryb můžete sníst, aniž byste ohrožovali své zdraví. Podle Food and Drug Administration and the Environmental Protection Agency by však dávka neměla přesáhnout 170g (což odpovídá jedné porci) velké mořské ryby týdně.
Kombucha
Pro příznivce zdravé výživy není kombucha neznámým pojmem. Tento nápoj se vyrábí z oslazeného černého čaje v němž se nechá fermentovat šedo hnědá rosolovitá placka – kombucha (symbióza několika druhů kvasinek). Vzniklý nápoj je údajně velmi zdravý a pomáhá proti nejrůznějším zdravotním obtížím. Existuje však jen velmi málo vědeckých studií, které by tyto teorie podporovaly.
Ačkoli je kyselý nápoj obvykle neškodný, the American Cancer Society přišla s varováním, že některé houby mohou obsahovat kontaminanty, jako jsou plísně, a způsobit tak onemocnění. Vyskytly se také případy toxické reakce na čaj z Kombuchy.
V nedávné zprávě publikované v Journal of Intensive Care Medicine lékařem z lékařského centra Cedars-Sinai v Los Angeles, dvaadvacetiletý HIV pozitivní muž onemocněl během dvanácti hodin po vypití tohoto čaje. Muž nemohl dýchat, jeho teplota vyskočila na 39,4 stupňů Celsia, projevoval se agresívním a zmateným chováním a bylo zapotřebí podání sedativ a intubace.
The Centers for Disease Control and Prevention zdůraznilo, že kombucha konzumovaná v typických dávkách asi 100 gramů denně by u zdravé osoby neměla způsobit žádné vedlejší účinky. Nicméně osoby se zdravotními problémy, nebo ti, co pijí nadměrné množství tohoto čaje, by se měli mít na pozoru.
Kofein
Ačkoli někteří lidé prohlašují, že by bez ranního šálku kávy ani nemohli fungovat, rozhodně není vhodné to s pitím kávy přehánět. Podle odborníků z kliniky Mayo v Minnesotě bychom neměli konzumovat více než 500 až 600 miligramů kofeinu denně.
Průměrný šálek kávy má asi 200 mg kofeinu, espreso pak asi 75 mg a šálek černého čaje může mít i 120 mg kofeinu. Pozorovatelné vedlejší účinky se mohou vyskytnout, pokud vypijete více než 600 až 900 mg kofeinu denně, a zahrnují nespavost, neklid, žaludeční nevolnost, nepravidelný srdeční rytmus, svalové křeče, úzkost a bolesti hlavy.
Nadměrné množství kofeinu může být i smrtelné. Podle případu publikovaného švédskými lékaři v roce 2010, jednadvacetiletá žena prodělala zástavu srdce po konzumaci asi 10 000 mg kofeinu a ačkoli byla několikrát resuscitována, o tři dny později v nemocnici zemřela.
Voda
Odborníci na zdravou výživu obvykle doporučují zvýšit příjem tekutin, ale nic se nemá přehánět. I vodou se totiž můžete předávkovat, a přivodit si tak otravu vodou neboli hyponatrémii. K intoxikaci vodou dojde, když člověk vypije tolik vody, že zředí koncentraci sodíku v krvi, a vytvoří tak elektrolytovou nerovnováhu. Mezi příznaky intoxikace vodou patří nevolnost, zvracení, zmatenost, křeče a posléze i bezvědomí.
Otrava vodou postihuje nejčastěji vytrvalostní sportovce. Magazín New England Journal of Medicine uveřejnil v roce 2005 článek o maratonu v Bostonu. Lékaři při závodě zaznamenali, že 13 procent z 488 běžců utrpělo hyponatrémii poté, co vypili příliš mnoho vody. Neobvyklý a smrtelný případ otravy vodou se objevil v roce 2007, když Jennifer Strangeová z Kalifornie zemřela na otok mozku, když se zúčastnila rozhlasové soutěže spočívající ve vypití co největšího množství vody.
Muškátový oříšek
Toto výrazně aromatické koření, které má ve spíži většina hospodyněk, může ve větších dávkách působit jako halucinogenní droga. Nepříjemné vedlejší účinky se obvykle objeví do tří až osmi hodin po konzumaci a mohou mít podobu úzkosti, halucinace, třesu a nevolnosti.
Podle případu publikovaného v roce 2005 v Emergency Medicine Journal mohou někteří lidé po předávkování muškátovým oříškem také zažít akutní psychotický stav, odtržení od reality a vizuální halucinace. Intoxikace je obvykle dlouhodobá a nepříjemné stavy mohou trvat i několik dnů. Extrémně vysoké dávky (nad 25-30 gramů) pak mohou vést ke ztrátě vědomí a křečím, které obvykle vyústí v koma a úmrtí.
