Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Porod: brutální a krvavé nebezpečí, nebo nejkrásnější zážitek

aktualizováno 
V porodnici jste jako na výrobní lince, ale doma byste se rodit neodvážila. "Zdravá žena rodí tam, kde se cítí bezpečně," říká v diskusi porodní asistentka Ivana Königsmarková. Porodník Alexandr Barták dává před mateřskými city přednost lékařskému zázemí.

Problémové těhotenství a porod patří do nemocnice, na tom se shodneme. Kde byste ale rádi viděli rodit zdravou ženu, u které žádné komplikace nehrozí?

K: Projevy agresivity, násilí, drogy, to jsou následky toho, jakým způsobem jsme se rodili. Podvědomí na tom zážitku staví celý život, proto jsem přesvědčená, že podstatné není kde porodíme, ale péče, která se nám dostane. A prostředí v porodnicích je anonymní a stresující. Přitom žena potřebuje hlavně klid. Psychologové přirovnávají porod k pohlavnímu styku. Obojí jsou dynamické děje, které gradují, mají své vyvrcholení a vylučují se při něm podobné hormony. Představte si, že by v ložnici kolem vás pořád někdo chodil kontroloval vás, měřil... Nechci propagovat porody doma, ale volám po systémové změně v péči o těhotnou matku.

B: Já bych ji viděl rád samozřejmě rodit v porodním ústavu, protože jsem si jistý, že jde o vyšší formu porodnictví, k němuž lidstvo dospělo. Argumenty, které nespokojené ženy udávají, jsou v zásadě nepodstatné. Porod je poměrně extrémně nebezpečná věc. Je celá řada nenadálých komplikací. Hladký porod ženy se z minuty na minutu může změnit v boj o holý život. Domácí porodnictví má možná nějaké výhody pro psychiku, ale jsou podružné ve srovnání s tím, jaké výhody přináší ústavní porodnictví.

K: Výhody? Vždyť většina takzvaných akutních

Vaše porody, jak jste nám je popsaly

příhod u porodu nastává až poté, co porodník do porodu zasáhne. Když ho urychlí, žena cítí nepřirozeně silnou bolest, kterou musí tlumit, když bolest ztlumí, může s ní potlačit i stahy. Kontrakce tedy zase posílí, přijde znovu bolest a nastává začarovaný kruh. Přitom celé těhotenství ženu nabádáme, aby nebrala žádné léky a najednou, když rodí, cpeme do ní léky horem dolem. Porod je přirozený proces a není jen o matce. I dítě aktivně pracuje, a když ho chceme léky napasovat do porodních cest, může zkolabovat a matka skončí na operačním sále. Medikace ovlivňuje i poporodní odloučení placenty, stahování dělohy a krvácení.

B: Vím, že je nám trochu zazlíváno, že kazíme krásný zážitek, jakým je narození dítěte. Ale ono narození dítěte a porod není totéž. Narození bychom kazit neměli, ale porod je bolestivá, extrémně nebezpečná, krvavá, brutální, hnusná záležitost. A argumenty, že tlumení bolesti je nepřirozené? Pokud je přirozená praxe z předminulého století, kdy nic jiného nebylo, neznamená, že je přirozenost lepší.

Jaká jsou rizika porodu doma v porovnání s porodnicemi?

K: Nejnovější holandská studie týkající se půl milionu zdravých žen tvrdí, že riziko je srovnatelné. Asistentka musí umět rozpoznat, zda může těhotná žena rodit bez lékaře a je školená i pro extrémní případy, které se stávají ale i v porodnicích.

B: Rizika nemohou být stejná. Celá řada komplikací se dá vyřešit, ale jsou i takové, které přicházejí velmi rychle a mají vážné důsledky. Je jich málo: dělám porodnictví přes 25 let a zažil jsem jich, že bych je na prstech rukou spočítal. Ale kdyby ta žena nebyla v té chvíli poblíž operačního sálu, tak umře. Kdo viděl embolii plodovou vodou nebo silné krvácení po porodu, ví, že to jen tak nezastavíte a musíte si poradit během několika minut. Souhlasím, že bychom se měli snažit ženě vyjít vstříc, aby jim bylo v porodnicích lépe, ale to ještě není důvod k tomu přesunout porody do domácností.

U porodu si demokracii nemůžeme dovolit. Kdo má mít hlavní slovo: matka prostřednictvím porodní asistentky, nebo lékař?

K: Porodní asistentka je jediný zdravotník, dnes už s titulem bakaláře, který má přímo v zákoně dáno, že je zodpovědná za vedení fyziologických porodů. Nemá zodpovědnost za dítě ani za matku, ale za poskytování péče. Zodpovědnost musí mít ale i ta žena. Pokud si nerozumí asistentka s lékařem, bývá to spor genderový, svou roli hrají peníze a trochu i ješitnost a moc, kterou mají lékaři neomezenou. Najednou jim ji bereme, protože ženy si chtějí porod prožít po svém.

B: Porod by měl šéfovat ten, kdo za něj zodpovídá a koho zavřou, když se něco stane. A to jsem v té službě já. O ješitnosti to rozhodně není. Ať si ženy klidně rodí doma! Když mě budí ve tři v noci paní, budu radši, když odrodí doma a nebudu mít pocit, že mi někdo bere nějakou moc. Je prakticky jedno, kde normální porod proběhne. Kdyby ale praskla děloha, musím se na ni vrhnout se skalpelem a ženu zachránit.

K: Ale ta děloha jí sama nepraskne.

B: Před měsícem jsem měl krásný porod, tatínek stříhal pupečník a najednou během minuty šla paní do šoku, protože jí praskla děloha. Teklo to jak z vodovodu a do břicha. O dělohu přišla, ale přežila. Kdyby nebyla u nás, anebo někde proklatě blízko sálu, nepřežila by. Ať si ženy rodí, kde je libo, ať si klidně postaví vedle porodnice domeček a rodí si tam třeba na slámě, když chtějí, ale anesteziolog a operační sál by měl být poblíž, právě pro tyto brutální případy.

Jak moc jsou nutné kritizované výkony jako klystýr, holení, nástřih hráze...?

K: Světová zdravotnická organizace nic z toho ve své publikaci o postupech při fyziologickém porodu nedoporučuje. Ale české ženy často nejsou poučené a na názor se jich nikdo neptá. A i když si nic z toho nepřejí, musejí odmítat, místo aby si mohly samy vybírat. Dostal jste někdy klystýr u porodu, pane doktore? Já ano a bylo to fakt hnusný.

B: Klyzma se dává na vyprázdnění tlustého střeva, protože hlavička tlačí obsah střeva před sebou. Mně to nevadí, ale některé matky jsou estétky a mají zábrany tlačit, protože nechtějí, aby před hlavičkou lezlo něco jiného. Já se jich ale vždycky ptám. Vysvětlím, že je to proto, aby se dítě neválelo ve stolici, ale klyzma jim nenutím. Pro porod nutný není, ale ženy mi většinou říkají, že je jim to jedno.

K: Protože jsou nepoučené. A co rutinní holení?

B: Dneska už ženy většinou přicházejí samy oholené.

K: Na gynekologii možná ano, ale k porodu už zase ne. Proč jim nařizujete ležet na zádech?

B: Dělá se problém z věcí naprosto podružných. Poloha na zádech se démonizuje. Měli jsme na sále porodní stoličku, ale za deset let na ní rodila jen jedna žena. Tenkrát mě ostatní personál nenáviděl, protože jak porodila placentu, rozcáklo se to po celém porodním sále.

K: Jde o nenásilný nátlak. Vím to, protože občas chodím s klientkami do porodnice. „Pojďte si lehnout, to budete mít lepší,“ slýchávají. Ale já se na porodníky nezlobím. Chápu je. Za léta jsme se naučili s těhotnými nějak zacházet a máme to zažité. Když jsem si však dělala statistiku z porodů, u nichž jsem asistovala, byla jsem překvapená: valná část jich proběhla v kleče. A musím vás upozornit, že žádná placenta se nikde nerozcákne. Po porodu se sbalí jedna podložka a je uklizeno.

Podle čeho se má zdravá žena tedy rozhodnout, kde porodí?

B: Ať přijde do porodnice a řekne, co si představuje.

Měl byste čas a chuť se jí věnovat?

B: Bylo by jistě krásné, kdyby každá matka měla na sále svou porodní asistentku, ale nejsou na to peníze.

K: Ale určitě by byly.

B: Tak to zařiďte paní Königsmarková.

K: Já bych opravdu viděla jako ideální německý model, kdy má každá budoucí maminka svou porodní asistentku s tím, že v záloze je lékař, který může pomoci. Asistentka tam u porodu být musí, lékař jen v případě nutnosti.

Vraťme se k tomu, jak si vybrat místo k porodu.

K: Měla by jít na nějaký kurz, ale ne do porodnice, protože se obvykle dozví: „u nás to děláme takhle“. Ať se poradí s kamarádkami. Určitě bych sháněla informace v porodnicích. Navštívila bych dvě, tři, čtyři a zeptala se, zda jsou ochotni mi vyjít vstříc v tom a v tom a slíbit mi, že miminko neodnesou, pokud nebude důvod. A pak bych se rozhodla pro tu porodnici, kde jsem se cítila nejlépe. Ženám doporučuji, aby si napsaly nějaká přání, porodní plán a probraly ho s porodnicí.

B: Studiem ani kurzem nezjistíte, o čem porod je. Musíte ho prožít. Nedoporučoval bych žádné písemné plány. Ať to raději řeknou. Když paní přijde, tváří se zarytě a předloží mi z obou stran hustě popsanou A4, kde stojí, co by rozhodně chtěla a co ne, všechno se třemi až pěti vykřičníky a já z toho vidím, že paní netuší, co je to porod, to mě spíš rozladí...

... a koukáte na ni spatra

B: Ano. Jde ale o to, abych jí to nedal najevo. Musím říct, že když mám za sebou tři porody, jsou tři ráno a paní přijde s papírem, je někdy docela problém být chápavý a odpustit si nějakou tu sarkastickou poznámku. Souhlasím s výběrem ústavu, ale v situaci, kdy mají všechny plno, tak si moc vybírat nelze. Až bude dost lůžek i porodnic, které budou na rodičkách existenčně závislé, budeme těm ženám dělat pomyšlení.

K: Jsme u jádra pudla. Přitom je zároveň zbytečné, že o každou rodičku pečujeme, jako by byla vysoce riziková. Péče je tak velmi nákladná a mnohdy i frustrující, protože musí na vyšetření, které by ani podstoupit nemusela. Raději zkontrolujeme všechny, než vytipovat jen rizikové případy. Velkou roli hraje alibismus a rutina.

B: To je pravda. To už jsme u otázky, kolik stojí život člověka. Zda nám investice do preventivních vyšetření za to stojí, když za rok zachráníme třeba jeden život. Rozhodně netvrdím, že v péči o matky není co zlepšovat, ale porody doma jsou určitě krokem zpět.

K: Jenže byly, jsou a budou ženy, které chtějí rodit doma. Od státu je nezodpovědné nastavit porodním asistentkám taková pravidla, že se za pomoc v domácím prostředí pohybují na hranici kriminality. Ženu, která chce přivést na svět své dítě doma, přece nemohu nechat policejní eskortou dopravit do porodnice. Měla by mít právo na poskytnutí péče kdekoliv. Není to o tom, vraťme se všichni do pralesa, ale poskytněme péči tam, kde ji žena potřebuje.

Při pražské porodnici na Bulovce fungovalo Centrum alternativního porodu, kde lékaři spolupracovali s porodními asistentkami. Proč skončilo?

K: Značka ideál, ale Centrum skočilo na ješitnosti. Hlavně domácí střední zdravotní personál nás bral jako náplavy. Sestry nebyly ochotny nás akceptovat a nebyly jsme schopny se navzájem domluvit.

B: Myslím, že Centra jsou dobrá cesta, ale neměla by se prezentovat jako protiklad „hnusného“ porodního sálu. Naopak propojení a spolupráce by všem prospěly.

Na koho se můžete při porodu nejvíc spolehnout?

celkem hlasů: 3636

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 28. května 2010. Anketa je uzavřena.

1. Lékař 2481
3. Sama na sebe 683
2. Porodní asistentka 297
4. Manžel 56
6. Matka 45
5. Kamarádka 37
7. Někdo jiný 37
Autoři: , pro iDNES.cz






Nejčtenější

Tváří Nákupů Ona Dnes je Jana Stryková
Nákupem psa z množírny napomáháte týrání zvířat, říká herečka Stryková

Diváci si ji zapamatovali jako zdravotní sestru ze seriálu, teď se jim herečka Jana Stryková představí v jiné roli – stala se moderátorkou pořadu o bydlení....  celý článek

Maďarský guláš z vepřového masa
Guláš nejen předvolební. Dejte si klasiku z hovězího či vepřového masa

Za několik dnů tu máme volby a s tímto obdobím býval už za dob Rakouska-Uherska spjatý zvyk podávat voličům předvolební guláš uvařený nebo aspoň podávaný...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Karolíny: Expřítel nevěří, že je konec. Pořád to na mě zkouší

S přítelem jsem vydržela dva roky a i to bylo až moc. Udělal si ze mě služku, pokladničku a hlídal mě na každém kroku. Pokoj od něj nemám ani po rozchodu,...  celý článek

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu
Osm raných příznaků rakoviny, které byste neměli ignorovat

U velkého počtu nemocných jsou některé nádory objeveny až v pokročilém stádiu. Včasně diagnostikovaná rakovina přitom významně zvyšuje šanci na vyléčení. Které...  celý článek

Muži tanga milují, ženy jim příliš nefandí. Důvodem je to, že nejsou úplně...
Tanga přestala být sexy. Ženy dávají přednost rafinovanějším střihům

Už žádný diskomfort a „ypsilon“ vykukující zpod lemu džín. Místo toho pohodlí a elegance. Šňůrková tanga nahradily střihy, jenž zadek alespoň trochu zahalují....  celý článek

Další z rubriky

Malý Matias
Čekali jsme to krásné a přišly takové nervy, popisuje matka po porodu

Narození miminka je krásná událost, ale ne vždy je všechno po porodu bez problémů. V tu chvíli se změní absolutní štěstí ve strach a pocity bezmoci. Příběh...  celý článek

Miminko Jany a Pavla - Pavlínka
Příliš mladá, či stará na dítě? Matky, co se nenechaly odradit okolím

Zpráva o těhotenství nemusí u všech hned vyvolat pocity radosti. V některých rodinách očekávání potomka naopak značně zkomplikuje situaci, ať už proto, že je...  celý článek

Ilustrační fotografie
Emoce kolem střídavé péče. Děti potřebují lásku obou rodičů, říká koučka

Máloco budí tolik vášní jako střídavá péče. Páteční magazín MF DNES Rodina DNES sesbíral názory pro i proti, které do redakce přišly v reakci na rozhovor s...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy
5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy

Vlasy vám zdobí čerstvé ombré, jenže co dál? Na hlavě máte teď hned dvě barvy s rozdílnými nároky a obě se hlasitě dožad... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.