Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poraďte: Jak skončit s tyranem?

  16:55aktualizováno  16:55
Je těžké svěřit se a říct: mám doma tyrana. Snazší je si tiše přát, aby se to neopakovalo. Vždyť jsou i pěkné chvíle, které rodina prožívá. A děti potřebují oba rodiče. A partner slibuje... Tak proč mu nedat další šanci?

Utečte dřív, než padne první facka - Často si partner bere děti jako "rukojmí". | foto: Getty Images


Já ustupovala mnoho let a opravdu se mi to "vyplatilo". Nejstarší z dětí otce nenávidí, druhé má bolesti břicha a chtělo spáchat sebevraždu. A to nejmladší? Nechce o otci ani slyšet. Muselo to dojít tak daleko?

Je to moje vina, řeknete si možná. A já souhlasím. Jenže si nikdo neumí představit, jak těžké je sebrat děti a odstěhovat se, když není kam a na partnera jste zvyklí. A co samota? Jak uživím děti z jednoho platu? Jít někam nahlásit, že mně, nebo snad i dokonce mým dětem partner ubližuje? Jak se zachová, až se to dozví? Nebude to horší? V této chvíli si jakýkoliv krok už po několikáté rozmyslíme a chceme věřit, že hrůza skončila.

Roky utíkaly a děti se začaly bránit různými způsoby. Přišly party, drogy, ubližování ostatním, slabším jedincům, krádeže. V rodině nastal chaos. Když se dítě nedá zvládnout, jde se k psychologovi. "Chyba je ve výchově. Rodiče by měli stát na stejné straně," poradí vám.

Takže pokud váš partner bude mít špatnou náladu a bude si ji potřebovat někde vybít a zrovna bude po ruce vaše dítě, dopřejte mu to. Tím zabijete tři mouchy jednou ranou. On se tím uklidní, neodnesete to vy a hlavně budete vychovávat děti oba stejně, bez hádek. To je idylka, co? A nebo se rozhodnete od partnera odejít, přestože víte, jak to bude těžké. Já si vybrala tu druhou variantu.

 PORADNA PRO TÝRANÉ ŽENY ZDE

Děti volily smrt

Když jsem se dozvěděla, že můj syn chtěl otce otrávit jedem na krysy a dcera chtěla spáchat sebevraždu, dost mě to sebralo, ale zároveň dodalo sílu jednat. Oznámila jsem mu, že si hledám bydlení a že odejdeme. Naivně jsem si myslela, že to vše proběhne celkem v klidu. Zpočátku to tak vypadalo, než mě znásilnil.

Necítila jsem se tak špinavá, jako ženy znásilněné cizím mužem, ale spíš ponížená. Nedokázala jsem pochopit, jak to mohl udělat člověk, který mě "miloval" tolik let. V mých očích klesl hodně hluboko: z milujícího muže na zvíře. Nepřijala jsem ani kytku, kterou koupil místo omluvy.

Je definitivně rozhodnuto. S takovým člověkem není možné dál žít. Nikdo však netuší, že problémy teprve nastanou. Pár dní před odstěhováním do pronajatého bytu opět vyžadoval sex, ale tentokrát už jsem se nedala. Tím to bylo horší. Poprvé se mi podařilo utéct po menší tahanici k dětem do pokojíčku, podruhé jsem reagovala stejně. Tentokrát se už nezastavil ani před dětmi. Na domluvy nereagoval, děti ho v té chvíli vůbec nezajímaly.

Ten den jsem mu pohrozila policií. Dost se naštval a já si myslela, že už dá pokoj. Opět jsem se zmýlila. Pokusil se ještě jednou, a to jsem se bránila zuby nehty. Psychicky jsem to už nezvládala. Měla jsem strach o sebe i o děti. Takového jsem ho neznala.

Nahlásila jsem vše na policii. Vyslechli mě i děti a jeho
odvezli do vazby, kde strávil přibližně dva měsíce. Nikdo z nás z toho neměl radost. Nikdo si nepřál, aby šel do vězení. Chtěli jsme mít od něho jen klid.

Jak to dopadlo? Jako v moderní pohádce. Rodiče mu zaplatili právníka, dostal podmínku, na kterou se odvolali, a on je teď zproštěn viny pro nedostatek důkazů. Svým způsobem jsem byla ráda. Měli jsme toho všeho už všichni dost a přáli jsme si jen zapomenout. A opět jsem šlápla vedle.

Rozvod a soud o děti je za námi. Chybí majetko-právní vypořádání. Byt, ve kterém totiž bydlíme, patří nám oběma. A exmanžel, jakmile byl zproštěn viny, se opět ukazuje v tom pravém světle.

Po deseti měsících se objevil u nás doma a já v domnění, že si přišel jen pro své věci, jsem ho pustila do bytu. Oznámil mi svým arogantním způsobem, že se sem stěhuje a mám vyklidit dětský pokojíček, protože zde bude bydlet.

Jsem na to sama

A co teď! Neumím si představit, že člověk, který nám tak ublížil, bude znovu s námi v jednom bytě. Kdo nám zaručí, že to neudělá znovu, když mu to prošlo poprvé? A co děti? Nebude se mstít, že proti němu vypovídaly? Děti se ho bojí a odmítají být v jeho blízkosti.

Poprosila jsem o pomoc na policii. Prý pro mě bohužel nemohou nic udělat. Dali mi akorát na ně číslo, kdyby se doma něco dělo. Druhý den jsem jela na sociální úřad. Sociální pracovnice mi oznámila, že jestli se cítím s dětmi ohrožená, ať jdeme do azylového domu, který je od nás vzdálen víc než 60 km. Jak se budu dostávat do práce, už nikoho nezajímá. A pak mi navrhla ještě druhou možnost, že mi děti odeberou a půjdou do dětského domova. Paradoxem je, že já sama v tomto zařízení již několik let pracuji jako vychovatelka.

Věřte mi, že jsem na ni vytřeštila oči a nechápala jsem, kam jsem to vlezla. Pokusila jsem se tedy ještě o poslední krok, a to přímo soud. Ale ani tam jsem nepořídila nic. Pracovnice, s níž jsem hovořila, mi sdělila, že mi nemohou pomoci, protože na tuto situaci zákon nepamatuje. Bývalý manžel žije teď u rodičů ve vile a my žijeme ve strachu, kdy se u nás opět objeví.

1. Mám vyměnit zámek a manžela za žádnou cenu do bytu nepustit, byť mu patří tak jako mně?

2. Mám se odstěhovat i s dětmi někam daleko do podnájmu?

3. Mám vystěhovat dětský pokoj a nechat ho v našem bytě bydlet do rozhodnutí soudu?

4. Mám ho nechat se k nám nastěhovat a pořídit si slzný plyn nebo zbrojní pas?

5. Mám poprosit nějakého známého nebo příbuzného, aby s námi nějaký čas bydlel?

PROSÍM PORAĎTE MI ZDE

Autor:






Nejčtenější

Iva Frühlingová (11. října 2017)
Iva Frühlingová: Každá máma si občas potřebuje odpočinout od dětí

Bývalá modelka a zpěvačka Iva Frühlingová (35) se ukázala po delší době ve společnosti. Rozpovídala se o mateřství na plný úvazek, nové knize a nápadech na...  celý článek

ilustrační snímek
Není vaše dítě osamělé? Víme, jak mu pomoci získat nové kamarády

Pokud je vaše dítě spíše introvertnější typ, možná jste si již někdy položili otázku, zda se necítí osaměle a neprospělo by mu víc kamarádů. Přinášíme vám...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Dcera má účes na ježka. Jak reagovat na sexistické poznámky?

Nechala jsem své sedmileté dceři ostříhat vlasy nakrátko a strašně mě překvapila reakce některých lidí z našeho okolí. Nevím vůbec, jak na jejich nemístné...  celý článek

Letošní podzim přeje barevným botám, stejně jako zdobení a různým texturám...
Obujte se do podzimu. Neokoukané kousky, které by vám neměly chybět

Poslední sluneční paprsky si můžete užít v pohodlných oxfordkách, elegantních kotníčkových střevíčkách nebo sexy upnutých kozačkách nad kolena. O slovo se...  celý článek

Nakupování online je sice pohodlné, ale přináší i svá úskalí. Často si nemůžete...
Zklamaná zákaznice? Už nikdy. Ukážeme, jak předejít hororovým nákupům

Nemilá překvapení při nakupování zažil asi každý z nás. Rozlepenou podrážku či díru na svetru můžete v kamenném obchodě snadno odhalit. Co ale dělat, pokud si...  celý článek

Další z rubriky

Klára s rodinou v Tanvaldu
Kvůli nervům jsem takhle ztloustla, stěžovala si vyměněná manželka

Klára z paneláku v Tanvaldu se na deset dní vyměnila s Dášou z baráku v Opavě. „Jet k Romům, to byla moje noční můra,“ prohlásila Dáša v úvodu, když viděla...  celý článek

(Ilustrační foto)
Příběh Ivety: Po porodu se k nám tchyně nastěhovala, její péče mě ničí

Po návratu z porodnice mě doma čekala tchyně. Nadšená z prvního vnoučka a připravená mi pomáhat. První dva dny jsem byla ráda, ale po mnoha týdnech neustálé...  celý článek

Svatava Maradová, šéfka Pozemkového úřadu
Šéfka pozemkového úřadu: Myslela jsem si, že v roce 2017 budeme dál

Dvacet let byla manažerkou v soukromé firmě. Ve čtyřiceti udělala Svatava Maradová životní kotrmelec: vystudovala dvě vysoké školy, porodila třetí dítě a stala...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Zuby jako perličky: 5 tipů na bělení zubů doma
Zuby jako perličky: 5 tipů na bělení zubů doma

Ne že by každý z nás potřeboval úsměv amerického herce, ale svítivé žluťáky taky nejsou úplně v kurzu. Vyberte si proto ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.