Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
stres
Dobry den. Prosím o radu. Rozvedla jsem se po 14 letech.S ex mame dve deti.Nasla jsem si noveho pritele ale vztah neni dobry.Zacal me tyrat po 3 mesicich.Pak se to uklidnilo a obratilo ale ve me to zanechalo nejake psychicke potize.Mam pocit jako bych mela nejaky psychicky blok.Nevim uz co je normalni a neni.Mam vic potizi co jsem v zivote se sebou nemela. Navic nynejsi pritel neustale udrzuje vztah kvuli jeho syna s byvalou tak,ze ji i nekam vozi. V noci jsem mela sen,kdy se mi spojily obe dve pritelkyne v tom snu.Jako od meho ex tak od nynejsiho pritele.Zdaji se mi nocni mury o te zene i kdyz ony jsou typologicky stejne spojily se mi v jednu a ted me desi hrozne sny. Nevim jestli mi muzete poradit.Tohle nikomu nepreji aby i pritel se nejak obratil proti zene,ktera potrebuje pomoci.Mam pocit,ze jsem v jame lvove. Nikoho nemam je tezky zacit novej zivot sama.Navic jsem nikdy sama nezila .I kdyz jsem uvazovala o odchodu trapi me desy ze zivota.Dekuji Miladka.
Miladka
stres
Dobrý den, poraďte, jak to zvládat. Manžel má dost velké výkyvy nálady. Jeden den jsem nejlepší, druhý den zas ta nejhorší. Přijde z práce (je podnikatel) a už od dveří křičí - tu rozházené boty, tu aktovky, případně jsem nepozdravila, okamžitě úkoluje děti domácími pracemi - klid a pohoda je pryč, děti se rozutečou po domě. Anebo byli jsme na horách i s mojí kamarádkou. Strašně jsem se snažila, aby ani jeden nebyl odstrčen, večer vzala po městečku na procházku jen manžela. Stejně to vnímal tak, že byl na druhé koleji a po 3 dnech vybuchl. Začal se také navážet do dospívající dcery, která se sebepoškozuje, prosila jsem ho, ať si jí nevšímá, ať ji nechá být - všechno marné, odpověděl, že musí, aby z ní něco vyrostlo. Už nevím, jak dál. Jsem trvale ve stresu - v době, kdy je špatně (jsem normálně kliďas) mám pocit, že mne dusí, dožene mne pak k výbuchu a pak je jak milius a vinu za konflikt hází na mne (Vidíš, jaká jsi), v dobách, kdy je klid, se už podvědomě bojím, kdy zase bude špatně. Možná už taky špatně reaguji na jeho kritiku, jakmile cítím, že zas něco bude, všechno se ve mně nastraží a já už jsem dopředu nastartovaná, co zas bude. Klidné doby se zkracují a já nestíhám ty špatné doby odžít a vydýchat. Naopak manžel se zdá, že je záhy OK. Když jsme samy s dětmi, je doma naprostý klid. Kde je chyba? Proč mi nejde být hned v pohodě jako on? Radši spoustu věcí odkývu a udělám si po svém (a někdy i potajmu). Děkuji.
Jana
stres
Dobrý den,
je mi 16 let a včera mi umřel můj pejsek. Vím že to sem asi nepatří protože nebyl člověk. Ale pro mě byl jako člen rodiny, žil s námi 13 let. V tu chvíli co se to stalo jsem byla na internátě, hned jak jsem se to dozvěděla jela jsem domů. Už měl svůj hrobeček. A mě hrozně moc mrzí že jsem tu nebyla s ním. Hrozně mi chybí, ani jsem se s ním nerozloučila. Od neděle jsem ho neviděla, a už ho ani nikdy neuvidím. Od té doby co jsem sem přijela je mi špatně, chce se mi zvracet, nemám na nic chuť. Nemůžu se ani nikomu podívat do očí, abych se hned nerozbrečela. Bojím se že se těchto pocitů nikdy nezbavím.
Péťa513
stres
Dobrý den chtěla jsem se poradit ... Je mi 21 let a se svym partnerem jsem půl roku a furt se hádáme ale jak mile se pohádáme tak mám hrozný bolesti břicha (křeče) a nevím co stím můžu dělat doktorka mi stejnak nic nezjistí :( mám dvou letou dcerku takže potřebuju fungovat na 100% a ne jen na 50% ta bolest břicha trvá i třeba dva dny :/ prosím o nějakou radu já už to psychicky nezvládám jdu uplně s nervama pryc !
inka
stres
Dobrý den. Mám problém a už nevím jak dál :(
Asi před rokem a půl, měl manžel autonehodu. naštěstí měl jen nějaké odřeniny a modřiny. Ale od té doby, mám o něj hrozný strach. A myslím si, že je to čím dál tím víc silnější. Máme rozbité auto a tak musí jezdit do práce autobusem, vlakem, nebo s někým autem... Když jde na autobus, musí přecházet silnici a já se hrozně bojim, aby ho nepřejelo auto. poslouchám, jestli neuslyším jet záchranku. Když jede vlakem, bojím se, aby ho nesrazil vlak když přechází koleje a pak aby ho nesrazilo zase na silnici auto. No a když jede autem, tak se zase bojím, aby neměl autonehodu... Celou dobu, co je pryč, tak se neustále bojím. i když je doma a já si uvědomím, že další den jde zase do práce, tak mám o něj hrozný strach. Bojím se i smát. Bolí mě často hlava a píchá u srdce a mám tlak na hrudi a špatně se mi dýchám. Myslím si, že je to tím. Prosím poraďte, co mám dělat. Děkuji moc za odpověď.
Kateřina
stres
Dobrý den. není to úplně k tématu a velmi mě to tíží. Asi před 10 lety mi jedna kolegyně v práci četla z ruky a řekla mi, ne moc pěkné věci. Že budu mít dvě děti, jedno bude postižené a že se rozvedu. S manželem jsme sedm let, máme krásnou zdravou holčičku a vše je fajn. Ale občas mě to tíží, že nad tím přemýšlím, co bude a tak. Opravdu si vyčítám, že jsem si to nechlala říct, ale doufám že bude vše v pořádku. Nemáte s tímto problémem nákou zkušenost ? Nejlépe pozitivní :-). Přeju krásný den
Šarlota
stres
Dobrý den.Je mi 24 let a manželovi 34.Jsme spolu 4 roky.Poslednich par měsíců jsme se snažili o miminko.V začátcích našeho vztahu jsem potratila.Ted se nám to stalo znova.Bohuzel zrovna v te době si manžel nasel novou práci a byl v zahranici.Nemohl byt se mnou během těhotenství a ani během potratu.V te době mi moc chyběl.Muj kamarád byl celou dobu se mnou a pomáhal mi to zvládnout i potom co se manžel vrátil. Několikrát sem s nim o tom chtěla mluvit ale on o tom nechtěl ani slyšet.Uplne se uzavřel.Jenze ja jsem potřebovala si o tom s nim promluvit a pomaličku jsme se od sebe vzdálili.Ten kamarád mi trpělive naslouchal...no a políbila sem ho a manžel me nachytal neviděl me přímo ale ja jsem mu řekla pravdu.Strasne ho to ranilo. Nemá krom me nikoho.Sveho manžela strašne miluju a nechci byt bez něj.Je mi to tak strašne lito a udělala bych cokoli abych to mohla vzít zpět. Můj manžel se snaží ale když se napije říka mi,že mi nevěřil a proc sem to udělala. Vse jsem mu popravdě řekla jak sem se cítila a on mi řekl jak se cítil on a ze chtěl byt silný abych se o něj mohla opřít. ....a ja si myslela,že mi to vyčítá. Sem ted uplne na dně. Nevzpamatovala jsem se z mimi a ted jsem ublížila člověku na kterém mi záleží ze všech nejvíc. Prosím poraďte,chci manželovi pomoci a zachránit naše manželství.Chci aby mi mohl zase věřit. Jen ted je to ještě o to složitější ze odjíždí zase pryc a má strach abych něco neudělala ale me na nikom jiném nezáleží. Je mi jedno co mám udělat. ..udělám uplne vse.Moc dekuju
Ela
stres
Dobry den. S pritelem ziji pet let. Nyni mame petimesicniho zdraveho a spokojeneho chlapecka. Nas vztah je krasny a temer bezproblemovy. Jedina vec je, ze obcas prijde vetsi hadka (klidne i o nedulezitych vecech), ve ktere se citim strasne spatne a bezvychodne. Partner na me ani neni sprosty, ale natlak, ktery proti mne verbalne vede (zvyseny hlas, nalehani, rychle mluveni, chytani za slovo a omilani toho sameho), nemuzu unest. Drive jsem se rozbrecela. Posledni dobou koncim hadku tim, ze si ublizim. Stalo se mi to zatim 3x, fackovani sebe sama a posledne trisknutim hlavy do skrine. V te chvili me neco popadne a proste neco takoveho udelam. Potom se uklidnim. Kdyz o tom zpetne premyslim, vim, ze je to naprosta blbost a ze se mam rada, ale bojim se, ze se znovu neovladnu. Mohu pro to, neco udelat? Dekuji za radu.
Iveta
stres
Milá paní doktorko, v poslední době pociťují zvláštní pocit jako by,, úzkosti '' a nevím jak si s tím poradit. Moje maminka byla v dětství týrána, byla bita, využívána a sexuálně zneužita. Nyní trpí revmatickými nemocemi. Před 2 lety měla rakovinu děložního čípku, která se naštěstí vyléčila. Stále, ale trpí bolestmi a vyčerpáním. Asi před dvemi měsíci jsem zažila smrtelnou nehodu kdy mi zemřela má kamarádka a zároveň byl i můj život v ohrožení. Asi o měsíc později jsme se s přítelem dozvěděli, že jeho maminka má rakovinu, hned na to zemřel priteluv pes. Před cca týdnem jsme se dozvěděli, že i jeho babička má rakovinu ta se, ale bohužel už léčit nedá.A i já jsem zjistila, že mám po své mamince Bechtěrovu nemoc. Chtěla bych se zeptat jestli je možné, že můžu být z toho všeho psychycky vyčerpaná? Je mi 16 let mému příteli je 21 let ani jeden nevíme jak si pomoct. Poslední dobou mám pocit, že si přestávám věřit, přestávám věřit na dobré věci. Předem děkuji za odpověď. :-)
Bára
stres
Dobrý den, ráda bych se zeptala jaký doporučujete postup znovunalezení důvěry v partnera, který vás zklamal ?? Jsem v situaci, kdy měl můj partner po jedné oslavě možnost vyspat se s mojí kamarádkou (ona se mu v opilosti nabídla), on toho nevyužil, ale poté jí psal, že toho skoro lituje. Já jsem to četla (vím, nemá se to) Sdělila jsem mu, že to vím, on se omlouval a říkal, že miluje jen mě, a nikdy by to neudělal, že neví proč jí to napsal, snad ho nějak chvilkově okouzlila. Pokud zapojím pouze rozum, tak vím, že je to pravda, že mě miluje, a jsem mu vším. Z hlediska citů jsem ale velmi zraněná. Po pár dnech totálního vyčerpání jsem mu řekla, že mu odpouštím -ale já uvnitř cítím, že to zatím nejde. On se tedy chová, jakoby se nic nestalo, a to mě vytáčí, ačkoliv nevím, jaké chování vlastně očekávám... Jsem s rozumem v koncích, mám uraženou ješitnost a zrazenou duši. Potřebuji s ním o tom mluvit, ale nechci ho trestat ani vyčítat což by tak bral (není moc komunikativní).Co dělat ?
Klára
stres
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jestli by bylo možné stát se psychicky odolnější. Myslím jestli byste mi neporadila nějakou metodu, jak se naučit být víc v klidu, nenechat se vším rozhodit.
Stává se mi, že mě něco vytočí (hádka s manželem kvůli tchýni nebo kvůli něčemu jinému, co by někdo jiný člověk za chvíli hodil za hlavu..). Já jakmile prožiju nějaký stres, tak potom i několik týdnů nemůžu vůbec spát, což je dost problém, když jsem na MD a musím se starat o malé dítě.
Dokud jsem byla svobodná a bezdětná, tak jsem nespavostí při stresových situacích trpěla taky, jenže mi to zas tolik nevadilo, ve volném čase jsem se mohla dospat. To teď bohužel nemám kdy - stavíme dům svépomocí, takže manžel je buď v práci nebo na stavbě, moc možností hlídání nemáme a když dítě usne přes den, tak já nervozitou stejně nemůžu zabrat.
Nenapadá Vás nějaká rada?
Děkuji moc, Simona - otázka upravena poradcem
Simona
stres
Dobrý den, před 2,5 měsíci se můj muž (22let) choval obzvlášť divně, týden na to jsem se dozvěděla, že miluje svou sekretářku ( 19let) do týdne už u ní bydlel v garsonce. Máme spolu dvouletou holčičku, která je psychicky na tom velmi špatně, budí se mi hledá ho po bytě, je uzavřená pláče. Zhruba před týdnem mi volal, že by se chtěl vrátit byla jsem nadšená, i po tom všem co udělal, dokázala bych to odpustit, abychom zase byli šťastný všichni tři, jenže, jakmile zjistil, že tu má furt dveře otevřený, zase vycouval, že je spokojený tak jak je to teď a nebude to měnit. Zahrává si s mými city po tolika letech a já už nevím kudy kam. Pořád tajně doufám, že se vrátí, ale už o tom začínám pochybovat, z nejhoršího jsem sice venku a na klidu mi ta malá nepřidá, hodně mi ho připomíná a mě to pak mrzí, navíc v té době co nás opouštěl jsme přišli u malý na sexuální obtěžování, trávím svůj čas po doktorech, policii, u psychologa apod. je nefér, že mě na to vše nechal samotnou a já už jsem na pokraji svých sil :-( Petra
Petra 25 let
stres
Dobrý den, milá paní doktorko chtěla bych Vás poprosit o radu. Už delší dobu cítím, že u nás doma vztahy vůbec nefungují. Jsem studentka medicíny a bohužel se mi nepodařilo uzavřít všechny zkoušky, takže mě čekají minimálně celé prázdniny nad knihami. Nechci ani domyslet, co by se stalo kdybych ty zkoušky neudělala. Z toho bych se asi složila. Díky tomu ale nemám čas ani na rodinu ani na práci doma. Se smutkem v očích se dívám na to, jak nám zarůstá předzahrádka před domem, hromadí se nevyprané prádlo a tak. Mám starší rodiče a připadá mi, že máma už na všechno rezignovala. Stále se jen dívá na televizi nebo spí a přitom tvrdí,že nemá čas. Co mám teprve říkat já. Ležím v knihách od rána do noci a mám strach z toho, co příjde. Vždycky jsem se jí snažila pomáhat, ale od té doby, co studuju medicínu, to fakt nezvládám. Poradťě mi prosím, co dělat. Já už jsem z toho zoufalá. Předem děkuji za odpověď.
lenča
stres
2.cast a zacinam bejt i nespolehliva pozde chodim a nebo vubec neprijdu ,prelozim vsechno.nejsem chopna se vypravit,vstat,nebo sem oblecena koknu na hodinky a ma to s mensim spozdenim a ja se sliknu a sem doma a jako bych nemela nikam jit..tyhel stavy mam ale vyjmecne.zkousela jsem driv brat magnolii asi tenkrat to zabiralo a bylo pravidelne ale to byliy jine problemy ve vztahu spis,ted sem parkrat vzala a nic, chodim spat az po pulnoci ,driv to nejde,unavou usnu az 3-4 hodinou, jinak malo kdy usinam normalne, dobre se mi spi po panaku,ale casto to nedelam,me pit uz ani nechutna jako driv.
Barila
stres
Dobrý den, nechce se mi vyhledavat odbornou pomoc ale spis potrebuju asi radu, dodelavam si skolu a ikdyz uz jsem o rocnik dal nez pred lety kdy jsem ji ukoncila,jako bych to uz vzdala ,je mi uz vsechno jedno nebo spis zacina.uceni mi vubec nejde nejsem schopna si nic zapamatovat i na chvilku,uceni horor,s velkym stestim to tak tak davam.nejak celkove je toho uz na me moc, neustale ziju ve stresu nezkutecnym,ted uz spism vic az moc,nebo napjeti.obcas mam uzkost tak moc se mi chce brecet ale nejde to.okoli nic netusi,a kdyz reknu ze sem nervni ve velkym stresu ze chci klid,mam pocit ze naopak jeste vic to podpori,jako by zkouseli kolik toho vydrzim.nechapu ty lidi,vedi ze namam rada lez a presto mi lzou,po deseti letech sem se nadobro musela rozloucit s kamaradem, zjistila jsem ze mi roky lhal,a to me pozadal o ruku a trvdil jak mu na me zalezi. beru to jako vysmech od nej,ale i osudu..Dny nejak prezivam, momentalne sem sama ale vubec nikoho nehledam, s navazovanim problem nemivam.
Barila
stres
Dobrý den, poslední dva měsíce mám velké úzkosti, chodím k psycholožce i psychiatričce. Doma jsme měli velké problémy co mě zasáhli, zemřel dědeček. S partnerem jsme spolu 4 měsíce, ale 2 z toho se mnou nic není, uplně jsem se odcizila, nemám chuť na sex, na nic. Je to dobrý člověk, asi by na mě čekal, ale já si přijdu hrozně, že jeho city neopětuji. Nyní se chci hlavně zase dát psychicky nějak dohromady. Nějak nevím co s tím. Vrátí se mi ty city? Zlepší se to? Nikdy se mi toto nestalo a nevím si rady...mám ho nechat čekat, co mám dělat..
Kristýna M.
stres
pokračování- když potřebuji peníze musím si o ně řict muži,máme společný účet .Prosím vás ,mohla byste mě poradit jak to mám řešit,svého muže mám pořád rada,nechci aby se naše manželství rozpadlo ,máme spolu tři krásné děti kterého miluji.Moc děkuji za odpověd.
stywen
stres
DOBRÝ den,prosím o radu ,jsem v vdaná 20 let ,muj muž mě vyčítá že utracím a že nemám o nic zájem,před 3 lety jsme od našich dostali barak ,nejdřív to bylo na psané na mě ,když se něco rozbilo na baráku ,tak muž zamnou přišel a povídá jsem zvědavej co s tím budeš dělat,to už jsem nevydržela tak jsem to dala přepsat i na něj,ale je to pořád stejné.Jsem už s toho ne štastná,ted to došlo tak daleko ,že spolu nemluvíme,já se sním bojím mluvit ,raději se mu vyhýbám,když jsem vedle něj ,tak mám hroznou tíhu na hrudi.
stywen
stres
Dobrý den. Mám přítelky, jsme spolu už přes tři roky a máme spolu roční holčičku, která se nerodila o tři a půl měsíce dřív než měla, spolu sice nebidlíme, já už jsem rozvedenej a ona je sice ještě vdaná, ale doma to má, zkrátka volné a smanželem pouze jen bydlí a s dětma. když jsme se seznámily, náš vztah byl moc krásnej a užívaly jsme si každý den na plno a moc jsme se milovaly. Když se nám malinká narodila, tak jsme začaly tak trošku plánovat co bude dál a i když jsme měly malou ty tři a půl měsíce ještě v nemocnici, tak jsem tam spolu za ni jezdily každý den a podporovaly se a držely jsme při sobě, ale byly to krutý měsíce, ale spolu jsme to zvládly ale i tak jak byly ty chvíle těžké, tak jsme si dokázaly života užít a po měsíci , co nám malou daly domů, tak jsem pro ní přestal něco znamenat a začala na mě jen hledat chyby a začala se chovat ke mě, jako bych byl vzduch, hezké slovo už jsem od ní neslyšel, hodně dlouho, ale ona si myslí, že se chová normálně, ale neni to tak.
Kamil
stres
Dobry den pani doktorko, prosim o radu. Jsem roky vdana, a ve vztazich muzi - zeny prakticky nezkusena. Delam sportovni serm a pred rokem jsem se pri jednom soustredeni seznamila s muzem, ktery tvrdi, ze chce byt muj kamarad. Vyhledava me, pise mi na FB, myslim, ze se mnou flirtuje. Pritom je zadany a ja o zadny flirt nestojim. Nekolikrat jsem mu to dala najevo, on se vzdy omluvi, ale za tyden zacne znovu. Vzkazy na FB, kdyz se prevlekame v satnach, stoupa si vedle me a svleka se. Ja zacala jezdit na treninky jiz ve sportovnim, abych se nemusela kvuli nemu prevlekat na WC (satny jsou spolecne) a je mi jeho pozornost neprijemna. Je to flirt nebo si vse jen namlouvam? Co mam udelat, odstrihnout ho nebo s nim opet mluvit? Vzdy se omluvi, ale zaroven to otoci proti me ... ze pry to moc resim a analyzuji. nechci prestat sportovat jen kvuli nemu, ale uz se tam netesi a necitim se tam v pohode. Dekuji moc za pomoc. Nevim, jak toto resit, stalo se mi to poprve. Hezky den. Mirka
Mirka
stres
Dobrý den,v 8 letech mi zemřela mamka.Nyní je mi 32, sama teď čekám dítě a i když jsem si vždy myslela,že jsem se přes to již dávno přenesla, ve skutečnosti se s tím asi nikdy nevyrovnám. Mám chvíle, kdy brečím, strašně mi chybí, představuji si, co by dnes dělala, jaký bychom měli vztah a přijde mi to velmi nespravedlivé. Taťka mě vychoval sám a problém je,že nedokáži přijmout žádnou z jeho přítelkyň. Ke všem se chovám nepřátelsky, na čemž většinou otcovy vztahy zroskotaly. Bohužel taťka je velký introvert a i já jsem se po její smrti před taťkou dost uzavřela, takže mám pocit, že je mezi námi velká komunikační bariéra. Naše komunikace se čím dál více týká jen provozních věcí, o svých pocitech nedokážeme spolu mluvit. Racionálně mu vztah přeji,ve společnosti jeho přítelkyně však vždy emoce převáží nad rozumem a chovám se jak malá holka, které cizí paní bere tatínka, který je její jedinou životní jistotou.Sourozence nemám,partnera mám skvělého, snaží se mě chápat a je mi velkou oporou.
Petra
stres
Je mi 16 a ještě jsem nedostala menstruaci, co mám dělat?
Anička
stres
Dobrý den paní Jitko :) Je mi 20 let a mám více jak 2 roky přítele. Od maturity tedy poslední dva roky trpím určitými depresivními stavy. Velice špatně snáším stres jakéhokoli druhu, ale nevím, co s tím mám dělat a jak se zachovat. Od puberty mám nízké sebevědomí. Nejsem nějaký smutný člověk, jsem povídavá a veselá ve společnosti, ale když jde o moje problémy a strachy tak jsem pesimistická a smutná. Stres se u mě odráží i do zdravotního stavu, kdy trpím spoustou různých žalůdečních problémů průjmy a bolestmi břicha začínaje a bolestmi hlavy konče. Vše se u mě zhoršilo s maturitou a s přechodem na vysokou školu. Také ve vztahu to není vždy růžové a právě přítel většinou odnáší moje depresivní stavy nejvíce. To ,že se u něj psychicky po nějaká menší hádce sesypu, už bere jako samozřejmost.. A tak vás žádám o radu, co mám dělat, aby mě stres tolik nesvazoval? Mám strach, že jakmile se objeví nějaká opravdu závažná situace, tak už to vůbec nezvládnu... Děkuji za odpověď
Bára
stres
Dobrý den paní doktorko, obracím se na Vás s prosbou o drobnou radu. Jsem těhotná 16 týden, mám šestiletou dceru, která tento fakt netuší, věděla jsem, že si sourozence nepřeje, jsme na sebe silně fixované. Obávám se, že její reakce a přijetí tohoto faktu ji bude traumatizovat. Miminka dcera odmítá. Druhý přidružený problém spočívá v tom, že můj partner nemá o sex v těhotenství zájem, velmi se tím trápím a občas se nepříjemně přihlásím, což vede k dalšímu odmítání partnerova zájmu. Partner má 36 let, velmi mne přitahuje, ale snížený zájem o sex jsem pozorovala již před otěhotněním. Situace mne začíná frustrovat, radši bych si užívala příjemné období čekání jiným způsobem. Mockrát Vám děkuji za odpověď a přeji Vám vše hezké..
Laskonka
stres
len neviem ako to cele zvladla. pretoze za posledny rok sme mali vela udalosti ktore na nas vplyvali ale tie sme prekonali spolocne az na tuto poslednu ktora sa stala tyzden po nasej dovolenke. priatelke bude 23 a mne 28 . uz som mal zopar vztahov ale viem ze s nou som bol stastny a teraz neviem co robit.
peter
stres
s tym ze po case sme mali zopar konfliktov ale zlom nastal asi pred mesiacom. co som sa jej kvoli tom asi 5 x za cele 3 mesiace neozval aby si trochu nechala vsetko ulezat v hlave a s tym mi ona dala vediet ze uz to mezdi nami nieje dobre.. a chcela by sa porozpravat nasledne coho nastal po tyzdni rozchod. ten znasam velmi takzko kedze sam nepoznam pravy dovod rozchodu . naposledy co som s nou bol po tyzdni rozchodu mi povedala ze je to kvoli poslednemu mesiacu ale nemyslim si ze clovek by takto hodil vztah za hlavu. kamaratom tvrdila ze uz nam to neklapalo. a kontakt s nou je z jej strany dost odmerany. problem je aj v tom ze byva zas u rodicov a je odomna vzdialena 250km. pri co som nemal za nou problem jazdit kazdy vikend aby sme boli spolu. a navrhoval som jej aj to aby nam este dala cas a uvidi s apotom .ale neviem co je pre nu teraz dobre riesenie . kedze sa po tragickej udalosti zmenila. chcel by som len poradit co je pre to asi najvhodnejsie riesenie. pretoze ma citovo ignoruje
peter
stres
1 dobry den,chcel by som poradit co dalej , teda odpoved uz asi sam viem ze potrebujem teraz cas ale mam s priatelkou problem ze sa somnou rozisla.. s priatelkou som bol 2/6 roka s tym ze sme spolu byvali uz od 2heho mesiacu nasho vztahu. vztah sme mali dokonaly bez ziadnych problemov. az na par priatelkynych naladovych vybuchov pri ktorych sa somnou ani nebavila a tvrdila ze potrebuje klud. to po roku prestalo a nebol s nou ziaden problem. potom nastal po roku a pol zase zlom ze mna prepustili z prace a ona to tazko znasala s tym ze som si nevedel dlho najst pracu takisto ona pracovala somou v praci a tiez kvoli problemom co boli dala tiez vypoved. tak sme sa nastahovali k rodicom s tym ze sme u nich byvali vyse roka tam som z nej ziaden problem necitil a hladali sme aj byt kde by sme sa usadili. ale pred 3 mesiacmi jej umrel mladsi brat a ona ostala u rodicov. s tym ze bola ku mne po tyzdni citovo odmerana. s tym ze po 2 mesiacov takehoto spravania som to uz aj ja tazko znasal.
peter
stres
Dobrý den paní doktorko,můj problém není partnerský, ale nevím kam jinam se obrátit.Budou to dva měsíce co jsem byla po cestě domu přepadena.Fyzické škody zmyzely rychle,já od té doby nemůžu chodit po tmě sama domů.Bojím se, neznám ten pocit, má bývalá sebejistota je pryč.Víte byl to takový kluk,všichni mi příjdou stejní, mikina,šiltovka, přes ní kapuce, všichni jsou mi povědomí.To mě velmi omezuje,Když sem se s tím svěřila příteli,nejdřív projevil pochopení, to ráno co mě přivezla policie, ale teď ho odtěžuje se mnou chodit domů a fakt je že mě ani nemůže vyzvedávat a ještě mi radí absurdní věcí, jako že si mám pořídit zbraň, akorát mě tím rozčílí.Kdybyste mě znala věděla byste že je to absurdní,byla bych nebezpečná jedině sobě a ten násilník by měl o zbraň víc.Mám koníčka, výtvarničím a dřív sem zůstávala v ateliéru jak sem chtěla, mám přátele, teď odcházím odevšad než se setmí.Někdy jedu domů taxíkem ale to se prodraží a někdy mě přátelé doprovodí.Chci se zpátky, jak to mám udělat?
Leňa
stres
Dobrý den, ráda bych se zeptala, kdy má člověk vyhledat péči psychologa a kdy už psychiatra. Chodila jsem k psychologům (k více po sobě). A teď už dlouho nechodim. Objevilo se u mě krizové období. Mám před státnicemi. Už bydlím sama. Mám přítele, který mi není oporou, spíš naopak, ví že potřebuju mít klid ve vztahu, abych se mohla soustředit na učení a stejně neděla nic čím by ten klid nastolil, ba naopak. Nekomunikuje se mnou, často mi neodpoví, když se svěřím s obavama, když mluvím, zjistím, že me po chvíli neposlouchá, nepamatuje si zásadní věci, není mi nápomocen. Je to takový ,sobecký´samorost. Nemyslím to zle, už jsem si celkem zvykla, ze začátku jsem bojovala, nemělo to však cenu. Ale v této pro mě těžké době před státnicemi, na které jdu již po druhé, učení mi jde špatně, látka je obtížná a nebaví mě, mám velký strach a stres,...mi není absolutní oporou. Připadám si na všechno strašně moc sama. Došla jsem do fáze,kdy už jen stále brečím a lituji se :( Nepotřebuji už psychiatra?
Zuzina
stres
Dobrý den,jsem introvert.V zaměstnání jsem několik v kanceláři se 2 kolegy, se kterými si velmi dobře rozumíme.Za nedlouho se máme stěhovat do open spece,což mi připadá, že neunesu.V pracovním kolektivu máme kolegy dravce,kteří podlezají šéfům;když potřebují něco vysvětlit sladce se u nás ohlásí; když ale potřebujeme mi něco vysvětlit od nich,jsou protivní, odmítaví, a neradi pouští informace. Nyní se v kanceláři před jejich povahou zavřu do svého příjemného prostředí.Až tuto možnost v open space ztratím,zřejmě se psychicky zhroutím.Můžete mi poradit,jak tuto situaci řešit v době nezaměstnanosti,obecně špatných mezilidských vztahů,věku 47let.
Aneta
stres
Dobry den chtela jsem se zeptat. mam problemi ktere resim pitim ale ne kazdy den jen kdyz to je na me uz moc. sem ve stresu nevyspala a unavena a je toho na me moc. nevim jak to vyresit. muj muz si dal zadost deti do vlastni pece ale tvrdi ze rozvest se nechce. nevim co si mam o tom myslet. nemam si skym popovidat a tak bych to nekdy potrebovala. Delaji ze me alkoholika a ze se nestaram o deti coz neni pravda. dru od rana do vecera. nevim jak dal muzete mi nejak poradit. Dekuji
jana
stres
Dobrý den, prosím o radu, jak se mám zachovat v situaci, která se mě velice dotkla. Jedná se o jednoměsíční zahraniční výlet mého manžela. Asi před půl rokem se domluvili 3 kamarádi, že si splní svůj klukovský sen a vyrazí na 1 měsíc do USA poznávat přírodu, parky, … Bylo mi řečeno, že to bude „pánská jízda“ ve složení: můj manžel, 1. kamarád - svobodný, 2. kamarád – čerstvě rozvedený. Nyní pár měsíců před odletem mi bylo suše oznámeno, že rozvedený kamarád s sebou bere svoji novou přítelkyni. Až do této chvíle jsem byla k celé záležitosti tolerantní, nyní jsem vším strašně otrávená, připadám si hloupě odstrčená. Myslím si, že to bylo i překvapení i pro mého manžela, ale ani jemu zřejmě nepřipadá, že je to nefér vůči mě. Poraďte mi prosím, jak se s tím vyrovnat. Děkuji Simona
Simona
stres
Paní doktorko,mám skvělého a dlouholetého přítele a nedávno mu vběhla v noci pod auto mladá dívka,která šla se zábavy, kde pila a šla ve špatném jízdním pruhu,tj. v pravo. Přítel se mne zhroutil ten první den,ale já se bojím,aby to náš vztah nepoznamenalo,protože vše se přávně začne řešit. Slečna bohužel zemřela,což je strašné trauma pro obě strany (přítel a strana postižená). Můj přítel nepil, na rychlostní silnici jel cca 60km-h, přestože je tam 90 km-h. Poraďte,jak se mám příteli pomoci. Děkuji
Dáša
stres
Dobrý den paní doktorko, nacházím v těžkém období, onemocněla jsem nevyléčitelnou chorobu, sice se na ní neumírá a důsledky může mít fatální dopad. Do toho jsem na sklonku léta přišla o práci. V podstatně se nacházím nyní v takovém stavu, že nevím kudy kam. Nespím, trápím se, nedokážu se na nic soustředit. Děti mě ještě potřebují, manžel o nemoci nechce téměř vůbec mluvit, myslí si, že to bude lepší / i když jinak mi je velkou oporou/. Nejvíc mě trápí ta bezmocnost, nevím jak se odrazit ode dna. Mám pocit, že žádný smysl života už nemám, že nejsem nikomu užitečná, občas se to snažím vytěsnat z hlavy, ale bohužel se to stále vrací. Nevím jak se vzchopit, na okolí ale působím, že jsem se vším vyrovnaná, ale opak je pravdou. Děkuji za radu.
Ivona
stres
Dobrý den, mám dvě děti (5 a 2 roky). Je to s nima dost dřina, poslední dobou jsem dost vycucaná a nervózní. Na nic nemám náladu, nic mě nebaví. Jsem nejistá ve výchově svých dětí, mám pocit, že je nezvládám. Že pro ně nepřínáším nic pozitivního. Kolikrát jsem se snažila se zklidnit, ale moc mi to nejde. I když jezdím na celodenní školení, tak mi to moc nepomáhá. Přijedu domů a jede to na novo. Babičky na hlídání nemáme a přítel (otec dětí) je s nimi co to jde. Někdy mi vlítne do hlavy myšlenka, že jsem je vůbec neměla mít a večer když usínám tak si za tu myšlenku nadávám, co mě to vůbec napadlo takhle myslet. Je nějaké řešení, bude to lepší? Děkuji moc za odpověď a přeju pěkný den
R.
stres
Dobrý den paní doktorko, mám 4 letá dvojčata, která vyžadují hodně času (syn – mírně opožděný ment. vývoj, chodí na logopedii) a dcera je hodně živá. Manžel mi zpočátku pomáhal, ale od té doby co pracuje v 3směnném provozu, nechává skoro všechno na mě. Je často duchem nepřítomen, nevšímá si, co vše je potřeba udělat . Já chodím na plný úvazek do práce a nestíhám cvičit se synem logopedická cvičení a věnovat se dceři. atd. Jsem hrozně unavená a dostávám záchvaty vzteku. Cítím se pod neustálým tlakem, vím, že prostě pořád jen musím.. Tím, že manžel chodí na směny, tak není někdy doma i o víkendech a když se odpoledne vrátí z práce , tak místo aby si vzal děti a věnoval se jim, tak říká, že je unavený a děti se obrací se vším na mě. Jsem z toho zoufalá, manžel mi tvrdí, že dělá, co může a že mi pomáhá. Tím myslí, že nakoupí a vyzvedne děti ze školky. Někdy mám pocit, že to přeháním, ale pak.. Prosím o radu, jak dál.. Děkuji Jiřina
Komunikace s manželem
stres
Ráda bych Vás poprosila o radu, jak se ke všemu postavit, jak si začít znovu věřit, najít v sobě tu veselou ženu. Za pár týdnů porodí sestra miminko, za měsíc švagrová. Nyní se cítím silná, jak vše zvládnu, ale bojím se, že se mi podlomí kolena, přitom jim oběma moc přeji krásná zdravá miminka. Na výsledky vyšetření týkající se těhotenství nyní čekám. Velmi Vám děkuji za pomoc a přeji Vám hodně radosti a spokojenosti.
Kytička
stres
Dobrý den paní doktorko. Děkuji za Vaši poradnu a možnost požádat Vás o pomoc. Je mi 32 let a za sebou mám tři neúspěšná těhotenství. První bylo ve 23tt ukončeno pro vývojovou vadu, druhé skončilo zamlklým potratem v 6tt bez revize a třetí skončilo před dvěma měsíci také zamlklým potratem v 9tt s revizí. Mám hodného manžela, ve kterém mám velkou oporu, ale i přes veškerou mou snahu se stále nemohu zbavit strachu a obav, zda budeme moci mít ještě někdy miminko. S nevydařenými těhotenstvími ztrácím důvěru v sama sebe, téměř jsem si přestala věřit. Nyní se navíc neobnovil menstruační cyklus, přitom podle vyšetření by mělo být vše v pořádku. Cítím, že mě vše velmi stresuje a možná i díky tomu se mi nedaří přibrat alespoň pár kil, která bych uvítala. Okolí mi často říká, abych jedla, že jsem hubená. Ale tolik, co jím nyní, jsem nikdy nejedla a váha je stále stejná. Stejnou hmotnost mám asi již tři roky, přitom jsem vždy snadno otěhotněla.
Kytička
stres
Dobrý den, ráda bych poprosila o radu. Mám pocit že se mj manžel zbláznil. Máme velice pěkný vztah ... letos deset roků ... druhé dítko na cestě. je to asi tři roky co jsme postavili dum a přestěhovali se. Manžel nikdy nebyl žádnej puntičkář a slušně bych řekla že je levej jak šavle a nepřibije ani hřebík. Problém přišel po nastěhování. neustále chodí kolem domu, a hledá chyby. trávu v dlažbě, špatnej trávník ... podsévá dvakrát do týdne, nadává dceři když přeběhne zablácenýma botama po terase či zahradě ... a doma to samé ... uklizené podle něj není nikdy ... ale s malýma dětma to tu prostě nemže být jak v nemocnici. Začíná to být opravdu extrém ... říkám si že jsme raděj nezstali na bytě a taky pro koho ten barák stavěl kdyžne pro děti? Nevím psychologa by měl navštívit asi on ... mám dojem že začíná z něj být despota ... možn jsem přesitlivělá a těžko to všechno nesu ... mám dva týdny do porodu. Ale myslíte že s ním jde něco dělat? díky Ivana
Ivana
stres
Vážená paní doktorko, Myslíte si, že je možné, být pravidelně nemocná kvůli stresu? Nejsem si jistá, zda to je opravdu spojené se stresem, ale vždy, kdy přichází zkouškové období, onemocním docela silnou angínou. Studuji dvě školy a nepřipadá mi, že by stres byl nějak extrémní (když to porovnám se spolužačkama). Ale nejde mi do hlavy, proč vždy před zkouškama onemocním. A kdyby to bylo tím, mohla byste mi poradit, jak tomu předcházet? Možná je to prostě ročním obdobím, jen mě to tak napadlo :-)
Katka
stres
Dobrý den,prosím vás o radu(33). 06/2009 mi zemřela maminka,celá naše 4členná rodina k ní měla nádherný vztah (společné víkendy na chalupě, hlídání dětí,ap.),velice těžce jsem celé maminčino období nemoci nesla,letní dovolenou jsem probrečela, ale práce mi poté dost pomohla.Jako každý rok jsme v únoru vyrazili na jarní prázdniny lyžovat a zdálo se,že se vše v lepší obrací.Tam měl, ale syn(5) hned 2.den úraz,strávila jsem s ním 3 dny v nemocnici a odjeli jsme domů.Má zlomenou nohu,nechodící sádru a ještě min 4 týdny to tak bude.Tolik jsem potřeboval vypnout!Do toho všeho najednou obrovská starost mé tchyně,se kterou vztahy nekvetou,návštěvy jsou čistě zdvořilostní.Nikdy nám nehlídala děti,na návštěvy chodí jen když ona chce,nikdy mi s ničím nepomohla.S manželem si teď nemáme moc co říct,oba jsme rozmrzelí a otrávení.Nemáte,prosím,recept na vylepšení mé špatné psychiky?Jsou chvíle,kdy jsem dost zoufalá.Děkuji
denisa
stres
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak se máme chovat k synovi(15let), který viděl umírat svého psa. Bylo to nešťstná náhoda...přejel ho traktor s pluhem.Manžel dal za vinu synovi, že nezavřel bránu...Syn celou událost těžce nese.Společně s manželem psa pohřbili.Od té doby s námi nekomunikuje, nic ho nebaví, uzavřel se do sebe...Přemýšleli jsme o koupi nového psa, ale nevím , jestli by to pomohlo....snad jinou rasu, aby mu ho stále nepřipomínala.Děkuji za radu. Daniela
Daniela
stres
V srpnu měla terapeutka dovolenou, a já si v té době Meridii znovu objednala, a užívám ji doteď.Asi jsem se zalekla toho postupného přibírání.Když beru Meridii, tak mám váhu stejnou, občas lehce klesá. Nyní vážím 57, a chci shodit na 53-4, takovou váhu bych si pak chtěla,i bez léků,držet. Na sezeních léky neřešíme, bavíme se o tom,co je u mně nového,o tom,jak se cítím.Terapeutka mě hodně pomáhá,hlavně v tom,že jsem jistější,a lépe se mi mluví s blízkými, umím už si říct o to,co potřebuji. Zlepšila jsem si i základní sociální návyky, které jsem v sobě tak nějak neměla. O lécích na sezeních nemluvíme, a terapeutka ví o tom, že Meridii užívám. Nerozebíraly jsme to ale. Na sezeních záleží, s čím přijdu, a já se toto téma bojím otevřít. Jenže bych chtěla žít spokojeně, a postavu, váhu, a léky neřešit. Jenže nevím proč se mi to nedaří. A už nevím, co s tím mám dělat. Ach jo..Taky mám na sezení, a pak i doma výčitky, že ty léky dál užívám. Můžete mi poradit, co mám dělat? Děkuji, Nela
Nela
stres
Dobrý den, potřebovala bych vědět, zda je bezpečné užívání Meridie, když užívám také Zoloft (proti úzkostlivosti)- 1 t. ráno, a concor cor (proti vysokému tlaku)- 1t. ráno. Je tato kombinace v pořádku? Je mi 29 let, před 3 roky jsem užívala Adipex a cvičila, hubnutí pak ale nešlo zastavit, při výšce 164 cm, jsem zhubla z 62 na 50 kg. V té době jsem začala docházet na psychoterapii, měla jsem strach, abych neonemocněla anorexií, vzhledem k tomu, že jsem s ní již bojovala v 16-ti. V průběhu terapie jsem Adipex střídavě přestala užívat, pak zase začala. Zažívala jsem velkou úzkost, když jsem přibrala. Před rokem jsem si přes net objednala Meridii, četla jsem, že je šetrnější než Adipex. Postupně jsem cítila, že Meridii už užívat nepotřebuji, a že ji už zvládnu vysadit. Léky jsem, po dohodě s terapeutkou, vrátila do lékárny. Neužívala jsem ji asi 4 měsíce, pomaličku jsem opět začala přibírat. V srpnu měla terapeutka dovolenou, a já si v té době Meridii znovu objednala, a užívám ji
Nela
stres
Dobrý den paní doktorko :) Problém s kolegyní na pracovišti spočívá v tom, že nás neustále ruší svým chováním. Pořád si nelogicky prozpěvuje a to i reklamy z rádia. Nebo jen tak klepe do stolu nebo bouchá nohou. Jsme z toho na mrtvici. U oběda s plnými ústy vyluzuje různé zvuky a opoutává na sebe.Polohlasně si zpívá i na toaletě! Při zívání vyje jak šakal. Je to legrační, ale my jsme z toho na nervy, když se tak chová celý den. Občas jí to dáme slušně najevo, a ona je ještě uražená.Je to máma od dvou dětí. Hyperaktivní asi nebude. Po pracovní stránce je na pomalý pohon a když má něco vyřídit, tak u sebe potřebuje tlumočníka a dává od všeho ruce pryč. Začínají si toho všímat i ostatní lidé. Fakt je to už unavující. Neznám člověka, co by se takhle projevoval. Napište prosím, co si o tom myslíte, my už na to zkrátka nemáme... Děkuji moc a mějte se hezky. :)
Aneta
stres
Dobrý den. Jsem maminka na MD. Mám 3 úžasné děti. Na MD učím AJ, jinak jsem dětmi neustále a snažím se s nimi podnikat, co se dá. V posledním roce mívám zvláštní nálady a strašně mě to trápí. Mám dny, kdy mám energie na rozdávání a jsem maminka jakou chci být a pak jsou dny, kdy jen křičím a nemám vůbec trpělivost a nic se mi nechce. Mám pocit, že už nemůžu dál. Pak se vyspím a zase je dobře. Nevím, jestli jsem "JEN" přetažená a nebo bych měla navštívit specialistu. Můj problém je ještě o to složitější, že jsem sama k sobě hodně sebekritická a neustále o sobě pochybuju, což se samozřejmě odráží v celém mém životě - zejména partnerském. Chápu, že je asi složité poradit mi touto cestou, ale už bych ráda svoji situaci řešila radikálně a nevím, jestli na to stačím sama. Posledních pár dní bylo opravdu těžkých. Děkuji předem za odpověď.
Monika
stres
Dobrý den, stala se mi nemilá věc. Anonym. Můžete mi, prosím napsat nějakou charakteristiku toho, kdo píše anonymy?? Zda jsou to více ženy, jestli hraje roli závist nebo nějaký komplex- Děkuji
markéta
stres
Dobrý den, paní doktorko. Jsem ta, co se problematicky vyrovnává se smrtí otce, který ji v dětství opustil... Aby toho nebylo málo, prodělal můj bratr infarkt. Definitivně jsem se rozhodla, že je nutná návštěva psychologa. Sama to už zvládnout nemůžu. Superman nejsem, i když se o to snažím. :-) Snad to zvládnu. Děkuji za vaši odpověď.
Veronika
stres
Nyní jsem nervozní z celého prostoru domu v noci, z okolních tmavých pozemků. Tímto "strachem" trpím v různé míře celý život (např. při spaní na chalupě, na táboře ve stanu). Nevadí mi spát na neznámých nebo tmavých místech, pokud je zde větší množství lidí. V noci se probouzím a pak nemůžu strachy spát, fantazie pracuje naplno, slyším vrzat kliku u dveří, prostě všechny zvuky, minimálně hodinu jsem vždy vzhůru, než se mi povede se uklidnit a zase usnout, ošklivé sny se mi vracejí. Svěřila jsem se s obavou manželovi,ale přišlo mi,že na mě kouká jako na pitomce. On sám spí celou noc a nezbudím ho ani já,když v noci vstávám a chodím po bytě. Je pravda, že si tak občas připadám i sama jako cvok. Vím, že je malá pravděpodobnost, že se něco takového stane zrovna u nás, ale nedokážu se přimět k tomu, abych se tím nestresovala. Nevím, jak si s tím poradit, stěhovat se někam jinam a do bytu se nechceme. Děkuji za Vaši odpověď
Eva - část 2
stres
Před 4 lety jsem se přestěhovala za přítelem (nyní už manželem) z Prahy do dvougeneračního rodinného domku v krajském městě. Bydlím společně s jeho rodiči, my v přízemí, oni v patře. Celý život jsem byla zvyklá bydlet v bytě a dělá mi problémy žít v domě. Dům má tři patra, pod námi je ještě sklep. Dům stojí v klidnější části města, vedlejší pozemky jsou bud zanedbané, nebo jsou zde sklady. Mým problémem je strach v noci - bojím se večer sama doma, bojím se i když je doma manžel, v noci mívám špatné sny, zdá se mi o tom, jak se k nám někdo vkrádá, že někdo cizí chodí po domě atd..Probudí mě každý zvuk, který se děje v noci kolem domu, praskání podlahy, zvuky z patra nad námi. Přitom jsem předtím bydlela na rušné ulici v Praze, kde jezdily tramvaje a vždy jsem spala celou noc. Nyní jsem nervozní z celého prostoru domu v noci, z okolních tmavých pozemků. Tímto "strachem" trpím v různé míře celý život (např. při spaní na chalupě, na táboře ve stanu). Pokračování..
Eva - část 1