Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko, s manželem jsme spolu 4 a půl roku.. brali jsme se velmi zamilovaní, máme 3 letého syny, který je celý manžel.. postavil nám baráček a vše vypadalo moc krásně.. manžel pracoval dříve jak stavbyvedoucí, nyní si ale založil vlastní stavební firmu a na nic jiného nezbývá čas.. ne že by jsme dřív nějak často jezdili na rodinné výlety nebo podobně, ale vždy si nějakou chvilku udělal.. ted příjde v 5 z práce, dá si večeři a jde někomu bagrovat nebo něco dodělávat.. víkendy sice slíbil, že si udělá pro nás, ale nakonec to stejně má nabitý prací.. syn se pořád ptá kde je táta.. ten ale když už chvíli má, tak nemá náladu se synovi nebo mě nějakým způsobem věnovat.. dokonce už zhruba půl roku spí dole na gauči, protože usne u televize a nechce se mu už nahoru.. dokonce mi tvrdí, že ho z gauče nebolí tak záda jako z postele..?! že by někoho měl si nemyslím.. na druhou stranu bych řekla, že je rád, že přijde domu a má tam uvaříno, vyprano, nakoupeno a rodinu.......
Janča M. - část. 1
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, je mi 30 let, s přítelem jsem přes 2 roky, jsem nyní bez práce, byla jsem na více pohovorech, z toho jsem za tu dobu co jsem s partnerem pracovala pouze necelý rok, v práci byl bud špatný kolektiv nebo vedoucí proto jsem nyní ve fázi hledání, jenže přítel při hádkách si mne neváží sám mi to i říkal kvůli tomu že jsem bez práce, když se hádáme, uráží mne slovně, že jsem kráva, debil a jiné, že nebýt něj tak bych byla jinde, je prostě výbušný při maličkostech, pomalu se bojím mu říct už cokoli. Když zrovna není výbušný tak si rozumíme perfektně po všech stránkách, až na to že jsem nejspíše přeciotlivělá jak omn říká, protože toužím po více lásky. Prosím Vás tímto o radu a nejspíš vím co napíšete a děsím se toho :( děkuji
Teresa
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko. Co a kde je špatně? Roky s manželem a dvěma dětmi jsme měli dobré manželství. Jo, musela jsem se přizpůsobit, leckdy si víc máknout či mu dát víc volnosti pro něj, ale bylo to fajn. Pak jsem dokončila dvě studia (nemusel se omezovat, nic) a lidi i z jeho okolí mi přáli, on to špatně snášel a ten půlrok bylo doma dost dusno, začal mít silnější impulsivní reakce, někdy jsem se i bála o život. protože si nabral nějaké půjčky (mě se ani neptal), začal jsem mít strach a bavili jsme se o majetku. Chlácholil mě, ale jak jsem později zjistila, začal peníze ulívat jinam. Bohužel. Pak se jednou zase impulsivně odstěhoval. Sice jsem ho předtím vytáhla na nějaké večeře, ale pořád si cosi mumlal, byl jako by bez sebe. V době, když byl pryč, tak mi naštěstí peníze na děti dával, jinak bylo všechno na mně, jsem s kolegou založila firmu, abychom si něco přivydělali. takových známých mám okolo sebe hodně a nikde se nic neděje, naopak rodinní příslušníci třeba i pomáhají. Já to manželovi otevřeně řekla, aby neměl pocit, že mám tajnosti, jenže on na mne nejdřív začal křičet, pak se vysmíval, pak dělal jako by nic, ale úplně mi přestal dávat peníze a definitivně se odstěhoval. A začal mě nutit, abych se všeho vzdala a zůstala závislá na něm doma a jen uklízela dům. To jsem odmítla, protože už mu nevěřím. takových situací bylo ještě víc, nebudu je tu vypisovat. Co a kde je špatně? Když to vidím okolo, tam takové problémy lidi nemají, jen já snad nesmím nic, aby nebylo zle. Co bych měla udělat třeba jinak? Děkuji.
Radka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Mám takový problém. Jsem vdaná 21 let let, dvě děti. manžel je emočně labilnější, navíc potřebuje být pořád v centru pozornosti. Ale všechno zvládáme. jeho emoce klidním, výstřelky nechávám proplout (třeba uraženě leží celé dopoledne v posteli, nedoprošuju se ho, aby vstal, protože chci, aby viděl, že touhle cestou si nic nevymůže). Jsem ráda za děti, za zázemí, které jsme vybudovali, za známé, s kterými jezdíme na dovolené, s manželem máme některé společné zájmy, dávám mu, myslím, i dostatek volnosti na to, co mě úplně neláká anebo chce realizovat s kamarády. Jenže manžel jako by ten klid nesnášel, jakoby potřeboval mě "trestat" za spokojenost. Třeba na poslední dovolené na horách bylo každý den něco - ztratil drahé rukavice, které jsem mu koupila a odmítl se vrátit je hledat. Asi třikrát se za ten týden ztratil a pak seřval všechny i dospělé - bylo mi trapně, lidi se mu začali vyhýbat, každý den navíc sedl na špatný vlek - čekala jsem na něj, hledala ho, jeden den se strašlivě opil a v noci na WC při zvracení brečel, že má rakovinu, když jsem mu ráno s kamarádkou vysvětlovala, že ne, urazil se, že to zlehčujeme. Pak ještě například udělal scénu v restauraci (nerozuměl číšníkovi), impulsivně vstal, bouchl do stolu, hodil židlí a uraženě odešel do pokoje. Styděla jsem se moc. A tady je ten problém. začínám díky těmto zážitkům k němu cítit chlad, někdy stud, zbavit se toho trvá docela dlouho. On je často brzy v pohodě a tu nevřelost mi vyčítá, má to vliv i na intimní soužití (nějak s ním neumím být v tu dobu), na druhou stranu jsem se životem spokojená a chtěla bych, abychom zase nějak normálně fungovali. Abych se za něj nemusela stydět. Už jsem zkoušela i poradnu, ale bez efektu - spíš hůř. Říct mu, že když to bude pokračovat, se obávám, na to ho znám moc dobře, že je mi jasné, že by se rozpoutalo peklo. Umí totiž dobře mířit na citlivá místa - já na to nereaguju, ale on je schopen to dělat dětem. jak to neprohlubovat, začínám před ním pomalu utíkat i já. Děkuji Vám. - otázka upravena poradcem
Lucie
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,

chtěla bych Vás poprosit o názor jak se vyznat v pocitech, které mám ohledně vztahu. Přijde mi, že je tu nás jako na houpačce, někdy dobré a v klidu někdy vyhrocené až moc...dost často z mé strany, protože partner je spíše věcný, kdežto já více citová...obou nám pak po střetu vrtá hlavou, zda vztah není jen setrvačnost..někdy mě to napadá ale někdy zase ne...asi to takto působí zmateně...ono, sama nevím, co si o tom moc myslet. Své založení a potřeby jsme si několikrát říkali, stejně když už jsem v nějakém citovém rozpoložení...partner není schopný si na to vzpomenout, přijde mi, že se mnou jedná jako bych byla emočně v pohodě...jakoby zbytečné něco vysvětlovat. Někdy to prostě neřeším a vím, že střety vznikají a budou vznikat...a je to tak..někdy si ale říkám, jestli někde nečeká někdo jiný...díky V.
Vlaďka
nevyrovnaný vztah
Byla jsem požádána o ruku, ale místo zařizování svatby začaly hádky ohledně toho, kde budeme bydlet. Půl roku bydlíme u mých rodičů, máme své patro, ale on není spokojen. Neustále se kvůli tomu hádáme a chce, abychom šli bydlet k jeho rodičům, kde budeme sdílet kuchyň, obývák i koupelnu, což bych nechtěla. Pořád se snažím, aby se mu u nás líbilo. Často se kvůli tomu hádám s rodiči, aby věci dělali jinak než doposud, protože mu to vadí, ale i když změni své návyky, vždy se najde něco, co ho odradí a říká, že u nich by to bylo lepší. To ale není jediný náš problém, začal nenávidět mou rodinu, nejlepší kamarádku a kvůli každé maličkosti se rozčiluje a vulgárně mou rodinu uráží (za jejich zády). Já nemám s jeho rodiči žádný problém.
Máme se velmi rádi, trávíme spolu neustále volný čas, ale poslední dobou už nejsme šťastní. Dřív (2 roky zpět) jsem byla dominantní a nenechala si nic přikazovat, nyní se jen přizpůsobuji, ale není mi to opětováno. Má náš vztah cenu? Prosím, ak problém vyřešit
Lýdie
nevyrovnaný vztah
3/3 Erika pokračování-Ty jeho hrozné nálady a výbuchy , také se semnou rozchází když ví že projel peníze , tak mi řekne je konec chci být sám , přijde mi že to dělá po každé když má nějaký problém a pak se zase uklidní jak se to pořeší , neplatím jeho dluhy to vžadném připadě, ale do dvou dnů jsme pak zase byli spolu ted to trvá nějak dlouho a už jsem z toho nervozní nechtěla bych vztah ukončit, ale nemůžu být za blbku a nemůžu si to zas až tak nechávat líbit, také jsem se ozvala , můj plán je nechat to ted být a doufat že to bude dobré, děkuji za odpověd Erika
Erika
nevyrovnaný vztah
2/2 samozřejmě vyšlo najevo že nájem není uhrazený volal mi majitel a přítel mi řekl , že jestli tam chci bydlet at platím 4500 a ne 3500 , víc se podílím na domácnosti já protože kupuji veškeré jídlo a potřeby pro domácnost,ale to mi nevadí neutratíme zas až tolik , takže tam prozatím zůstanu, jen se obávám jestli to vše nedošlo tak daleko že bude fakt konec, itálie mi nevadí je to lepší než nuda u tv , a aspon se vždy pak pročistil vzduch, dne před hádkou jsme byli na pouti i na kolotočích což bylo super a intimní život vedeme několikrát do týdne protože v tom si rozumíme velmi dobře... někdy jdu sama ven na diskotéku , posledně jsem šla s naším kamarádem, pak na druhý den , mě vždy hrozně moc chce a to nám dávalo super náboj ve vztahu poznala jsem tak že vlastně žárlí, můžu to vše chápat že je to určitý projev žárlivosti? Ty jeho hrozné nálady a výbuchy , také se semnou rozchází když ví že projel peníze , tak mi řekne je konec chci být sám , přijde mi že to dělá po každé když má nějaký problém a v
Erika
nevyrovnaný vztah
1/2Dobrý den, mám na Vás prosbu, od srpna 2016 žiji s partnerem on 29 já 41 ale od března 2017 bydlíme samotní, a od té doby jednou za měsíc při večírku co máme na zahradě , tak když jsou všichni pryč a vesměs tam zůstane jeho nejlepší kamarád tak mě zatáhne do debaty o bytě který spolu máme a začneme se strašně hádat , po každé scénář stejný , že semnou nechce být že nic nedělam pro byt a podotýkám že vždy řeknu na to musíme být dva , že tak vytáhne něco jiného, jdeme spat každý do jiného pokoje a pak po dvou dnech zamnou přijde a je sex , milujeme se moc intenzivně a vše pak v pohode pokračuje dál , jenže minulý týden ve středu , zase jsme zůstali po návštěvě já on a kamarád , a rozčílený přítel , který nerozdýchal přítele mojí kamarádky začal zuřivě nadávat co to bylo za debila a že už sem nikdy nesmí tak jsem řekla že nemohu za kamarádčina partnera přeci, nato opět debata o bytě a kravál strašný dokonce jeho kamarád ho musel držet aby mi něco neuděla křičel na mě at vypadnu a lítali věci i já jsem shodila vzteky nějaké věci na zem, opravdu pravá itálie, ale již to trvá dele a pořád je nasupený , bavili jsme se spolu akorát o platbě na nájem s čím má problémy , rád tipuje a tak peníze rozfofruje tentokrát utratil i mou půlku
Erika
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
s přítelem jsme spolu tři roky,mě je 25,jemu 30 a naši dceři 1rok a půl. Dva roky našeho vztahu se co měsíc hádáme,a snažíme se aby nás vztah fungoval tak jak ma. Já si neustále pisi s kamaradama (ženy,muži),a jemu vycitam ze si mě nevšímá,ze mi neřekne jediný vlidny slovo,a o sexu ani nemluvím (jednou za dva měsíce a to ještě rychlovka),když s nim chci řešit nás vztah tak mi není schopen říct svůj názor. Dospěli jsme i do te fáze ze jsme se dohodli ze budeme spolu JEN bydlet kuli dceři,bylo to fajn,kupodivu sme se ani nehadali,dělali jsme si hezky večery atd,až do te doby co jsem mu řekla ze jdu s kamarádem ven,tak bylo zle! Když mu řeknu ze mi je 25let a nechci žít jak důchodce tak mi na to taky nic neřekne. Už nevím co mám dělat,na jednu stranu o nej nechci přijít ale na druhou stranu mám plný zuby ze on si ze mě dela dobrý den! Myslíte ze by nám pomohla poradna,ze by nám tam poradili co máme a nemáme dělat aby nás vztah byl lepší? Děkuji za odpověď
Martina
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, docela mě mrzí jedna situace. Dodělávala jsem si vysokoškolské studium, ale manžel mi pořád stavěl nějaké překážky - o nějakých úlevách doma (máme tři děti) jsem si mohla jen nechat zdát, naopak jsem slyšela, že jsem neschopná a diplomku stejně nedopíšu, v den státnic jsem ráno vařila oběd, dělala svačiny atp. Na promoce jsem pozvala i tchány, ale ti, ač bydlí 10 km daleko, nepřišli - tchýně řekla, že jsou staří. Ok, dá se to pochopit. O to větší překvapení pro mne bylo, když o 10 let později končil bakalářská studia náš syn - její vnuk a tchýně na promoce přišla. Úplně bez problémů. Já budu mít ještě jedny promoce za půl roku (dodělávala jsem si nějaký bakalářský obor) a přemýšlím, jestli tchýni znovu pozvat a možná znovu slyšet, jak je stará - tuším totiž, že to vše vychází od manžela, který mi toto všechno bohužel závidí a snaží se blokovat. On na oboje promoce přišel, ale u mých jsem cítila předstíraný zájem )jsme spolu už přes dvacet let), na synovy promoce se speciálně chystal - nový drahý oblek, drahý dar za ukončení studia, na mne tehdy po promocích skoro nemluvil. Prosím, paní doktorko, o vaši radu. Děkuji.
Míla
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, s přítelem jsme spolu přesně tři roky. Mám 7 letou dceru s předchozího vztahu, kde mě "přítel" odkopl již v těhotenství. Jsme tedy od 4 let věku mé dcery spolu. Ze začátku jsem to nebrala moc vážně, bydlíme s dcerou v pronájmu a on se k nám odstěhoval. On pochází z rakouska, kde víceméně žil (ve dvou spojených bytech) se svou matkou. Je jedináček a v jeho 30 letech si uhnal cukrovku. Nyní je mu 41 let a mě 37. Problém je v tom, že nikdy oficiálně nepracoval, doma se hodně válel, velmi rád cestoval a to se mnou i dcerou. K dceři našel postupem času moc hezký vztah, ze začátku spolu soupeřili, nyní jsou v pořádku. Udolala mě jeho nečinnost a nezájem co se týká jakékoliv budoucnosti, jednou jsem myslela, že jsem těhotná a on byl pro potrat. Dítě nechce, ženit se také nechtěl. Přišlo mi,že žijeme pro nic za nic. V pronajatém bytě bez budoucnosti si občas odskočil vydělat do rakouska a pak odpočívat třeba na 14 dnů k matce. Vánoce neřešil, dárky nekupoval. Už jsem toho měla dost. - otázka upravena poradcem
Markéta
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
chtěla jsem se Vás zeptat, co s tím - manžel je takový vnitřně pořád nespokojený, přitom dostává lepší "pracovní" podmínky než já (je podnikatel, a tak se mu v řadě věcí přizpůsobujeme). Opravujeme dům a ještě jsme ho zdaleka nedodělali, už je nespokojený, jak prý žijeme. Když jsem namítala, že je to solidní střední standart, tak odpověděl, že se mnou je to těžké, že já jsem spokojená všude a se vším. Což je teda trochu pravda, ale nemám to v životě jednoduché, mám dost starostí s celou rodinou, a tak se snažím být alespoň optimisticky naladěná, když už jsem často přetížená (domácnost, dva úvazky, děti, pomoc s účetnictvím manželovi). Myslím si, že spousta podnětů k nespokojenosti přichází zvenčí, kdy má potřebu se s někým asi srovnávat, někoho dohánět, napodobovat: Ale doma taky začal "bojovat". I když mu říkám, že zbytečně, že chci,aby doma byl klid a pohoda. Na jednu stranu je ta jeho nespokojenost dobře, aktivity jsou pestré, ale na druhou stranu to vytváří prostor pro konflikty - nutně chce něco měnit (vykope jámu na nádrž, za dva měsíce změní názor a zahrne ji - stojí to peníze), peskuje děti, mě, dělá schválnosti. Když to jde, snažím se to přehlížet, když to dává smysl, splním mu to. Ale je mi ho líto (nemluvě o těch zmiňovaných konfliktech - zbytečných), protože se pořád jako by za něčím honí. Psychologa odmítá. Děkuji, pokud Vás napadne, co s tím. - otázka upravena poradcem
Mirka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jsem na MD se dvěma dětmi, manžel je podnikatel, domů se vrací až večer, takže veškerá péče je na mně. Ale beru to tak, že chce rozjet firmu a na mně je zázemí. Protože jsou přede mnou ještě dva roky mateřské, chtěla jsem si dálkově na VŠ doplnit obor. Složitě jsem se učila na přijímačky, protože kolem tří dětí je docela rušno - vždycky to šlo až odpoledne, kdy spaly. Večer se o pozornost hlásil manžel a přes den s dětmi to moc nešlo. Víkend před přijímačkami jsem ho poprosila, jestli by se nepostaral o děti, že bych se potřebovala na ty přijímačky naučit. Jenže on řekl, že vidí, že se mnou nebude žádná zábava a že si pozve kamarády, a tudíž bude o víkendu omluven. Kamarády si fakt pozval, jenže pršelo, takže se nastěhovali na celý víkend k nám domů. Když jsem říkala, že se musím učit, tak to zlehčovali, smáli se mi a nakonec to dopadlo tak, že jsem jim musela vařit a starat se o ně celý víkend. nemám kam odejít se učit, jsme tu krátce přistěhovaní a rodiny máme oba 150 km daleko. A knihovny tu o víkendu otevřené nejsou, je to malé město. Přijímačky jsem nakonec i bez předchozí přípravy udělala, jenže jsem skončila těsně pod čarou a nevzali mě. Manžel se ani nezajímal. Mě to mrzí, stačilo málo, mrzí mě i jeho přístup k mému přání, jenže on se o tom nechce bavit, protože on je prý ten , kdo vydělává a má právo na odpočinek a se mnou by prý stejně zábava nebyla. Bohužel se podobný přístup začíná dostávat i do jiných situací. On řekne, že musí a jednoduše odejde a nechá mě s dětmi. Děti jsou malé, nemohu je opustit, on to moc dobře ví. Anebo se schválně nevrátí na čas, ale mnohem později. Prosím o radu, jak na to reagovat a co vlastně s tím. Děkuji.
Jitka
nevyrovnaný vztah
Hezký den,jsem s přítelkyní rok a půl a velmi ji miluji. Problém je v tom, že se často stává, že doslova vybuchne kvůli problému, který nevyvolám (řeší své problémy z minulosti) a je z toho totální hádka a vždy na konci se se mnou doslova nenávistně rozejde. Chová se velmi nenávistně.Po krátké době se ozve, že na mne nemůže zapomenout a vše se vrátí zpět.Takto to trvá už asi půl roku. Pokud si chci v klidu promluvit tak je vždy závěr takový, že jsem vše způsobil já a ona mne vzala zpět.Hodně mne tyto situace psychicky vysilují. Je to jako na houpačce, jednou jsem šťastný pak zase na dně.Nevím co dál, jedná se o hysterii? Je vůbec šance na nápravu takového člověka? Asi bych se měl rozejít,ale nejde mi to
Pavel
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko. Jsme s přítelem rok a půl ve vztahu. Pro mě je to první pořádný vztah "se vším všudy", byť je mi už sedmadvacet. On je o dva roky mladší. Nemá dodělanou školu, věčně o tom jenom mluví. Jsme sestěhovaní, byt je můj. Snaží se finančně přispívat, ale většinu táhnu já - mám stálou práci a on jen brigády. Pořád slibuje, že školu dodělá, ale tyhle sliby padají po celou dobu našeho vztahu a nic se neděje. Je hodně citlivý, zmatkař, ze všeho nervózní... Snažím se být mu oporou. V čem ale poslední dobou vězí mnohem větší problém, to je v sexu. Bývalo to jiné, spali jsme spolu prakticky obden, vymýšleli nejrůznější "dobrodružství". Teď je to tak jednou za měsíc, v posteli, rychle... Faktem je, že tuhle oblast asi neřeším nejlépe, vždycky to v sobě dusím a pak večer před spaním vybouchnu, brečím, prosím, zlobím se... Pak jsem naštvaná na sebe. Jednak že se ponižuji, jednak že tohle řešení určitě není. Většinou se ani nic nedozvím, rozzlobí se. Jaký na to máte názor? - otázka upravena poradcem
Jana
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chtěla jsem se Vás zeptat jestli je normální když, můj vztah upadá. S přítelem jsem skoro 2 roky, já jsem studentka a on osobní trenér. Můj přítel bere steroidy, a čím jsem s ním déle tak je hnusný a agresivní. Neustále mi nadává že jsem nic doma neudělala, že jsem úplně k ničemu, že jsem přibrala a už nevypadám tak jako předtím. Vůbec se skoro spolu nebavíme, nemám chuť se bavit s člověkem, který mě uráží slovně. Vím že je i chyba na moji straně, ale snažím se, aby měl všechno co si přeje. A on má svoje nálady a chová se jak kdyby mě neznal, trápí mě to. Protože mám jenom jeden život, a pokud se takto rychle změnil, tak mám strach, jak se bude chovat k mím dětem. Dále na začátku vztahu mi pomáhal s domácností a momentálně změnil názor že mi vůbec nebude pomáhat a mám dělat všechno sama. Neustále na mě útočí. Sama nevím co už mám dělat, trápí mě to, protože ho miluji. Připadá mi že na prvním místě je jeho práce, pak soutěže kde závodí, pak cvičení, a pak já, zkoušela jsem si s ním promluvit ať mi pomůže nebo něco ale vůbec to nejde. Přestala jsem dokonce jít, hrozně moc mě to trápí a láme srdce, ale on dělá jako kdyby nic. Poradíte mi co mám dělat? Jsem úplně zoufalá :(
Alexx
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, moc moc děkuji za Váš pohled (jen pro připomenutí - manžel generál). S ním je totiž problém se domluvit - třeba v případě těch studií uvádí vcelku pochopitelné "obavy" (těžká škola, zhorší to psychiku dítěte) - navrhla jsem tedy, aby to dítě zkusilo, že skončit může vždycky - odkýval, ale asi nepřijal, protože za pár dní přišlo plačící dítě, že mu táta vyhrožoval, že když na tu školu půjde, že ho nebude finančně podporovat. V rámci zklidnění jsem dítěti přislíbila, že peníze na studium budou a než jsem stihla s manželem to celé probrat (čekala jsem na vhodnou chvíli), zaútočil znova, dítě pod tlakem řeklo, že mamka řekla, že peníze na studium budou. Takže se naštval. Vím, moje chyba, jenže rozhodovala jsem se, jestli dítě, které již jezdilo na přípravku nechat v nejistotě anebo situaci zklidnit. Já už to nějak nestíhám všechno promýšlet, co by mohlo nastat a jak na něj zase jít, co raději říct nebo ne, protože takových konfliktů je v poslední době hodně - člověk ani nedomyslí, co najednou mu bude zase vadit - namátkou tři oleje v šuplíku v kuchyni, hrnec na schodech na verandě, , dítě, které po jeho příchodu okamžitě nevyskočilo a nezačalo uklízet... Dokud doménu domácnosti a výchovy dětí vnímal jako pro něj nedostatečně zajímavou, měli jsme klid, musela jsem být i hodně samostatná, protože to všechno nechával na mně. Teď se nějak rozhodl, že do všeho bude rýt, někdy mám dojem, že to dělá i naschvál, aby do něčeho zaryl. ve chvílích klidu se snažím být příjemná, milá, domácnost v pořádku. Diskuze zkouším, jenže jsou z jeho strany plné ponižování, někdy iracionálních rad, často "dobře míněných" rad, jenže když se to začne blížit kompromisu anebo přání mému/dětí, jsem najednou prý manipulativní, umím to "otočit" a nedá se se mnou bavit. Psychologa a mediátora odmítá. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Míla
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, mám s partnerem velmi slozity vztah. Nedavno jsme meli spolu neschody a on mi napsal že chce ted cas pro sebe. Respektovala jsem to i kdyz jsem si myslela ze je konec. Tyden na to mi napsal ze me miluje a kdyz jsme se videli tak jsme se udobrili. Ale nas hlavni problém je ze se málo vidame. Bylo to i predtim a je to i ted. Nekolikrat se domlouvame ze se uvidime, jenze on skoro pokazde napise ze nemuze ze ma praci. A rika mi at pochopim ze ma malo casu. Uz mnohdy ani neverim ze se uvidime. Je to tak 1x za tyden nebo i za 2tydny. Vidime se vetsinou jen kdyz u nej spim o vikendu. Je hrozne nespolehlivy. Nechci na nej porad tlacit ale zalezi mi na nej i na nas a nechci se znova rozejít. A jemu ani nevadí ze se malo vidame a dava prednost jinym vecem, ale vim ze me miluje. Pritom jeho prace spociva v tom pomahat jeho mamce v obchode. Myslim ze ona pochopi kdyby ji rekl ze bude semnou jeden den. Nevím jak to vyresit kdyz on nic resit nechce.
Sofie
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, nevím kam přesně můj dotaz zařadit...

Snažím být ve vztahu (4 měsíce) kontruktivní a téměř vše řešíme s přítelkyní společnou dohodou a ta se nám daří. Nyní ale pomalu vzkvétá mezi námi problém, se kterým si nevím rady. Mým osobním a velkým koníčkem je cestování na motocyklu, které se přítelkyni příliš nezamlouvá. Trávíme spolu dost času i jinými aktivitami, ale už teď cítím, že můj koníček se mnou partnerka sdílet nebude... Problém je její strach, chápu ji a nechci ji nutit násilím. S bývalou partnerkou bylo motorkaření společnou radostí a velmi nás to spojovalo... S nynější přítelkyní však toto spojení asi probíhat nebude. Nechci se chovat sobecky, ale tento koníček je mojí velkou vášní a nechci se ho vzdát. Zároveň ale mezi nás nechci stavět bariéru, kdy já bych byl sám na několikadenním výletě a přítelkyně sama doma. S tím taky souvisí to, že je mi dost líto, že tuto moji radost s ní nemohu sdílet...

Prosím tedy o jakýsi "vnější pohled" na tuto situaci. Děkuji Mirek - otázka upravena poradcem
Mirek
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, manžel vždycky trochu generál - doma i v práci, ale protože ho zajímá zejména "venku", doma jsem si udělala velký prostor pro domácnost, děti a díky dobrému hospodaření s časem i na moji úspěšnou profesní kariéru (vyplatilo se mu to nesdělovat, byl klid). Čili hrála jsem podřízenou a vše bylo OK. Jenže dospívají děti a objevil se problém - on chce mít kontrlu i nad jejich výběrem škol (zcela nelogicky požaduje méně prestižní volbu), nad jejich výběrem partnerů (u syna ovlivnil i svoji matku, která začala mluvit o synově přítelkyni jako o prostitutce, s níž si syn ničí život, já prý mu to mám rozmluvit), na jejich názory. Dětem se to nelíbí, což chápu, já jsem na jejich straně. Jenže manžel spolu s tchýní na mě tlačí, abych jim to rozmluvila a když odmítnu, je zle. Dokonce až tak, že prý kvůli prvnímu dítěti, které hodně v jeho zájmech hájím, se prý rozejdeme. Z jeho strany pak následovala řada restrikcí, s nimiž jsem se zase vyrovnala, bohužel však vyšlo najevo moje povýšení v práci. A zase zle. Zjistila jsem, že manžel začal shánět ženy, které by se mu podřídily, po několika neúspěších se zdá, že takovou našel. Milenka to zatím nějak hraje, protože jde o peníze. I když možná ten můj popis manželství vypadá hrozivě, já o vztah pořád stojím, protože začátky byly lepší a já si svůj prostor ve vztahu našla. Je mi líto se vzdát dlouholetého manželství, určitých statků a komplikovat si život rozvodem, který, předpokládám, by neprobíhal vůbec jednoduše. Ale být odstrčená manželka, která trpělivě čeká, až se manžel nabaží a vzpomene si, to taky ne. Jak to mohu řešit? Děti, vztah, manžela? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Míla
nevyrovnaný vztah
.Byla chladná jako kdyby jsme nic spolu nezažili a nic ke mě necítila.Psali jsme si kamarádsky týden ale pak jsem to už neunesl a musel jsem za ní jet. Celých 14 dní jsem jí uháněl , protože jsem si nemohl pomoct. I když jsem si říkal , že jí nebudu psát tak jsem to pořád dělal. V zoufalé situaci z naštvanosti jsem ji poslal někam a jak mi to mohla všechno udělat. Po chvílí mě to mrzelo a dnes jsem jel za ní s velkou kyticí , který stal hodně peněz. Kytku si vzala , ale taky řekla, že už prostě dál nemůže , proč to pořád nechápu. Zablokovala si mě všude na mobilu a sociálních síti. Tak jsem odjel a teď vůbec nevím , co mám dělat. Zhubl jsem strašně moc a je to pro mě depresivní , protože dva roky jsem dělal kulturistiku a všechno je pryč. Nemám chuť jíst , v noci spím maximálně hodinu a z práce jsem již dvakrát odešel protože jsem to nezvládl. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Jan 3
nevyrovnaný vztah
Po 10 měsících to začalo opět drhnout. Neměla chuť do ničeho, pořád jsme leželi doma a nechtěla absolutně nic podnikat. Cokoliv jsem udělal nebo chtěl podniknout , nic se jí nelíbilo. Neustále jsme se hádali a vůbec jsme se k sobě neměli. Potom jsem měl problémy v práci a taky s šikanou na pracovišti. Chodil jsem zdeptaný z práce a chodil brzo spát . Pořád jsme se hádali i kvůli naprostým blbostem. V každé hádce padaly slova o rozchodu ale vždy se to nějak uklidnilo a shodli jsme se, že to bylo řečeno vždy s afektu. Mám silné deprese a vždy vidím vše černě takže je to i moje vina. Vždy vidím jen to nejhorší. Pak jsem zjistil, že se schází s bývalým přítelem a začal jsem žárlit. Vím, že k vůli němu se rozešla minule s jejím bývalým partnerem. Následoval definitivní rozchod, který jsem neunesl. Řekla mi, že nemá už na nic sílu a že dál nemůže jít., ale že mužem být kamarádi.Dva dny jsem to nechal uležet , ale pak mi to nedalo a musel jsem si s ní psát.(pokračovat budu v další otázce).
Jan 2
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
než jsem si našel současnou přítelkyní , byl jsem sám asi 2 roky, protože jsem se vyrovnával z předešlého rozchodu.Až mě nakonec samota dohnala si najít novou přítelkyni . A tak se stalo. Ze začátku jsem měl pořád tendenci v hlavě srovnávat obě dvě, ale to skončilo po 2 měsících , kdy jsem se do současné partnerky zamiloval . Avšak následoval rozchod. Bylo mi řečeno , že se k sobě nehodíme a že každý chcem něco jiného. Bylo to v době, kdy ona teprve začínala chodit na diskotéky a já jsem už měl všechno za sebou a měl jsem rád spíše výlety a spíš se už usadit. Bylo jí 17 a mi 24 let. Byl jsem z toho celý špatný a těžce jsem to nesl , protože jsem se do ní zamiloval a už jsem prostě znova nechtěl zůstat sám. Za 14 dní mi napsala, že udělala blbost a jestli ji nedám ještě šanci. A tak vztah pokračoval. Naladila se na mou frekvenci a byli jsme šťastní. Jezdili jsme na večeře , měli jsme se k sobe, pořad jsme něco podnikali..(pokračovat budu v další otázce).
Jan
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko, chtěla jsem se s Vámi poradit, jestli má smysl pokoušet se měnit vnímání manžela. jestli to vůbec půjde. Známá je samoživitelka se dvěma dětmi a má velmi těžce nemocného toho mladšího. Ten byl na měsíční hospitalizaci v léčebném ústavu, v malém městečku, hodně mimo dopravní spoje. Ona nemá auto, autobusy tam o víkendu nejezdí, syn je malý, chtěla se s ním vidět. tak jsem jí nabídla, že ji tam odvezu (60 km jedna cesta). Zabralo mi to celé odpoledne až do večera, peníze na cestu jsem nechtěla, ona je na tom finančně špatně. Sice mě to moc nebavilo, ale vnímala jsem to jako pomoc někomu, kdo ji potřebuje. Známá byla šťastná a tak zaplatila za mne v cukrárně čaj (nechala jsem ji, aby se necítila hloupě, chtěla to jako odměnu za cestu). Doma jsem to vyprávěla manželovi, měla jsem dobrý pocit z pomoci, ale on se mi doslova vysmál, že to byl teda - ironicky - dobrý kšeft, promrhat celé odpoledne, projet benzín za 250 Kč a dostat za to čaj. Zůstala jsem jako opařená, ale začaly mi doklapávat nějaké věci, které se děly v posledních letech - pocit, že manžel musí na každém vydělat za každou cenu, tedy i na mně (dostala jsem před nedávnem nějaké nefinanční plnění jako odměnu za zprostředkování, nepotřebovala jsem ty věci, chtěla jsem je prodat, manžel podniká ve stejné branži, tak to prodal a nechal si polovinu peněz, těch příkladů bych mohla uvést víc). Bohužel se tento jeho princip začíná dostávat do našeho soukromého života - on doma pomůže jen, když recipročně něco chce dostat, jinak všechno přehazuje doma na nás a křičí, když například úklid není hotov. Dostala jsem se do fáze, že když začne něco doma dělat, že se už zase děsím, co za to bude chtít, ještě u toho sleduje, jestli náhodou on "nedal" víc. To poměřování mě stresuje snad ještě víc. Zkouším mu vysvětlit, že jsou věci, které člověk nedělá recipročně, ale protože chce pomoci nebo že toho druhého má rád. Jenže on to nevnímá nebo nechce vnímat. Má smysl se pokoušet mu to nějak vysvětlovat, má smysl navozovat nějaké situace, aby pochopil (je to dost pracné a zdlouhavé)? Anebo je to osobnostní nastavení a jen těžko s tím půjde pohnout? Děkuji za Váš názor. - otázka upravena poradcem
Ada
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, co byste poradila. Začínali jsme z ničeho, manžel podnikal, já mu v rámci možností pomáhala, měl toho hodně, musela jsem se naučit být samostatná a umět si všechno zorganizovat. naučilo mě to chovat se efektivně a ekonomicky - systém v domácnosti, rodině, práci, abych stihla všechno a nikoho nezanedbávala. Bylo to vyčerpávající, ale já byla šťastná, že vše zvládám. Tohle trvalo asi 16 let, přidaly se úspěchy v práci, manželovi se taky dařilo a až na nemoc dcery i děti prospívaly dobře. Díky dceřině nemoci jsem musela asi po 4 roky se jí věnovat intenzívněji , byla v nemocnici, potřebovala přívětivější přístup, jenže zrovna tohle začalo být manželovi trnem v oku. A přidala se i nespokojenost se systémem doma, když mluvím o nějakých představách do budoucna, naříká, kde je prý on, když mu řeknu, že je tam s námi, nestačí mu to. Když s ním mluvím, co chce on, neví anebo je to pokaždé jinak, na co si zrovna vzpomene. Ve hře je i jeho představa stěhování zpět do jeho rodného města, kde si on nechal trvalé bydliště kvůli podnikání a máme tam ještě i přátele, ale školu, práci, zájmy, kamarády máme již tady, kde 16 let bydlíme. Systém doma nám vyhovuje, drobnosti na žádost měním, do zásadních věcí se nechci pouštět (mít třeba všechno ve sklepě, když se to v pohodě vejde do špížky a mám to při ruce - takových nepraktických změn on navrhuje víc a je nepříjemný, že je nechci realizovat). paní doktorko, mám mu jako malému dítěti pořád opakovat, že ho máme rádi (to, že udržuji zázemí a atmosféru domova on nevnímá jako projev lásky, to je prý normální a běžné), moc mi toto tedy nejde, vždyť je to člověk, který má skoro padesát. jak z něho dostat, co vlastně chce, když je to pokaždé jinak? Anebo je to nesrozumitelné? Tím jeho neustálým naléháním, někdy i víc agresívním se ho začínám bát, cítím, že se mi vzdaluje, nějak ztrácím chuť pro něj udělat něco navíc, což on asi vnímá a vyčítá zase. K svátku mu tedy koupím například výborné víno, ale už nepobíhám po obchodech, abych mu sehnala pěknou mikinu, on se na víno koukne a řekne, hm víno... Asi nastala nějaká krize, že? Jak z toho ven? Na něco kapacitu mám, na něco ne. Děkuji.
Jana
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, již dlouhou dobu pociťuji nespokojenost v partner. životě . Když nadhodím něco, co bych ráda řešila a slyšela jeho názor, tak on mlčí. Nikdy mi k ničemu nic neřekne a jen mlčí. Pro mě je to velmi ubíjející a hlavně jsem pak na všechny problémy a starosti i o děti " sama" . Cítím se úplně psychicky vyčerpaná . Mám pocit, že vedle sebe pouze přežíváme, ale nic víc. Nejsem zastánce rozvodů, nechtěla bych to už jen kvůli dětem ( 8 a 12 let ) , ale zároveň jsem ve vztahu, kt. mi vůbec nic nepřináší, jen deptá. Nevím, co dělat, jak z toho ven . Navíc řeším změnu zaměstnání a nemám nikoho, s kým bych vše mohla probrat. Nesdílíme společné lože, protože on byl z domu zvyklý, že to u nich tak bylo " normální" . Sex se mi zhnusil, neb aby si mě všímal jen když má svoji potřebu , to mě spíš ponižovalo a cítila jsem se pak zneužitá . Nevím, jak dál. Kdybych neměla děti, dávno bych s ním nebyla a byla radši sama. Za případnou radu děkuji . - otázka upravena poradcem
Tifani
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, rozhodla jsem se Vám napsat o svých trablech s manželem. Manželství jsme měli docela dobré, i když manžel potřeboval hodně prostoru pro podnikání, hodně se to taky točilo kolem něho, ale mně to nevadilo, ráda jsem mu pomáhala - prací, finančně, protože to bylo zajímavé a něco jsme budovali - teda po posledních zkušenostech bych spíš řekla, že manžel by řekl, že budoval on. Po mnoha letech jsme se ale dostali do stádia, kdy on střídavě bydlí s námi, střídavě "ve svém", jak se mu to zrovna hodí. Já s tím v pohodě moc nejsem, ale čekám, až ho to přejde a bude se cítit sám. jenže jemu se asi "svobodný" život zalíbil a začal se ke mně chovat jako ke své přítelkyni na zavolání - doma s ničím nepomůže (ty máš svoje, já mám svoje), jednu chvíli přestal dávat i peníze, te´d jsem ho donutila posílat peníze alespoň dětem na účet, takže domácnost táhnu finančně i fyzicky sama. On jen přijede občas na oběd, případně pošle smajlíka nebo krátce zavolá, vpodstatě mě zná jen, když potřebuje někam doprovázet (vyžaduje, že mi to musí slušet) anebo na sex. A vlastně ovládá i celý rodinný majetek, najednou je všechno jenom jeho. Domluvit se s ním momentálně na něčem jiném nejde, všechno odmítá anebo si stanovuje nereálné podmínky. Být "milenkou" a táhnout celou rodinu sama se mi nechce, rizikem je i to, že si i někoho najde a já jako milenka budu stejně na vedlejší koleji. Přistěhovat se už zkoušel (dokonce sám od sebe), ale vždycky se najde nějaký moment, který je důvodem k jeho znovuodstěhování (když se na to ptám, neřekne anebo vymyslí záminky typu nebylo dostatečně uklizeno). Začal jezdit i sám s našimi přáteli na dovolené, když potřebuje obsadit dvojlůžák, oslovuje v pořadí - syn, syn, dcera, já. I tohle mě štve, jenže s tím nejsem schopná nic dělat. Přátelé to taky nechtějí řešit. Snažím se taky žít život, ale díky rodině, domácnosti a dětem nemám tolik času a finančních možností. je řešením rozchod/rozvod? Abych na tom nebyla ještě hůř. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Radka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko..Manžel mě po 25 letech manželstvi začal podvádět.Zjistila jsem že to nebylo jen s jednou milenkou,Mezi kamarády razí motto že v dnešní době je normální mít manželku a více ženských najednou.Do doby než to na něj prasklo jsem nevnimala pipani mobilu a počítače.Ale teď mi to strašně vadí a nedokážu se přes to přenest.Do toho vyhledává anální sex.Jeho počítač je toho plný.Dokonce je i na některých seznamkách ohledně sexu. Nikdy před tím o tom nemluvil a ani jsme to neprovozovali nměl potřebu.Sex provozujeme celkem často..Mě se tenhle tip sexu nelíbí.Nevím co mám dělat nedá se s ním ani o tom bavit.
Petra
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
je mi 30 manželovi 33. Máme 2 syny 2 a 5 let.
Starám se o děti, v rámci možností pracuji na rodinné farmě a pomáhám v péči o manželovu ležící babičku.Vstávám ráno v půl 6 a celkově jsem aktivní spíše ráno.Manžel naopak večer.Když se večer doma potkáme mám vybité baterky a přemýšlím jak nejrychleji usnout a nabrat sílu na další den.Manželův zájem o sex s ním příliš nesdílím.Přestože se milujeme 1-2x týdně on by chtěl víc a mě by někdy stačila pouze jeho blízkost, obětí a pohlazení, což nechápe protože podle něj je sex jeden celek a nechápe proč z něj vyjímat pouze hlazení nebo objímání.Snažím se mu to vysvětlit ale nerozumí mi.Mluvení nepomáhá.Když se nám občas podaří najít si na sebe čas ráno když nejsem unavená je to lepší ale nesmí být doma děti, protože když je slyším ve vedlejší místnosti neumím se uvolnit a na milování nemám chuť.No a aby mi manžel doma pomohl s mojí prací jak někdy radíte nejde,protože celý den pracuje venku a chodí domů pozdě večer. Děkuji,Lenka
Lenka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,

v rodině manžela to bylo někdy hodně psychicky náročné - tchýně byla generálem, trucovala třeba celý den v posteli nebo ve sklepě, utíkala z domu, byla bolestínská, ukřivděná, a to už jsem nezažila její pokusy se věšet či si řezat žíly. Ale vždycky byla ona ten chudák, co trpí. Hodně to poznamenalo vztahy mezi manželem a jeho sestrou, hodně to poškodilo i vztahy mezi mými dětmi a nakonec i mezi dětmi a manželem, protože on bohužel hodně z toho podědil, i když se to projevovalo trochu jinak. Manželství se nám rozpadlo a on si hraje přede všemi na chudáka. začala jsem po mnoha letech mluvit víc otevřeně, co se dělo hlavně u nás s dětmi a tátou (do té doby jsem to tajila, možná to byla chyba) a pro hodně lidí je to šok, obrovské překvapení. Nevím, jestli dělám dobře, někdo situaci chápe, protože bývalého manžela zná, někdo se odtahuje, někdo mě považuje za lhářku, bývalý manžel se vzteká a všechno neguje (zase lež). Troufla jsem si to i z důvodu, že děti už jsou velké a mají náhled na celou situaci, dokonce samy o tom, co se v rodině dělo, začaly mluvit samy. Pro jedno z dětí je to dokonce jakási cesta k vyrovnání se s tím vším. Já zas stojím o neutralizaci lží a výmyslů. Co byste svým klientům doporučila Vy? Děkuji.
Jitka
nevyrovnaný vztah
paní doktorko, dá se nějak dosáhnout otho, aby okolní lidé prozřeli, jaký vlastně partner je? manžel má hysterickou povahu, doma je to peklo, ale navenek se usmívá, je zábavný, nic není nemožné, všechno dělá pro rodinu. Abych mu nekřivdila, když má svou dobrou "vlnu", tak se s ním doma dá, když jeden na té špatné, je to hrozné - omezuje, ponižuje, vysmívá se, trestá, trucuje, vzteká se, křičí, utíká z domu atd. Když lidem říkám, co se doma děje anebo odmítnu hrát divadlo na téma úžasný manžel, co všechno dělá pro rodinu, jsem nevděčnice, zlá a nepřející, případ pro psychiatra. On pak rád jde do polohy toho ublíženého, co má doma takovou megeru. případně jaké kroky zvolit. Za vaši radu děkuji. - otázka upravena poradcem
Ilona
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,

roky jsme doma měli telefon na firmu manžela (odečítal se samozřejmě soukromý paušál). Jenže jednoho dne mi zavolala manželova sekretářka a chtěla vědět moje rodné číslo - bez mého vědomí a na žádost manžela zrušila telefon a za mne, aniž bych k tomu dala svolení, zařizovala nové telefonní připojení a nový paušál. manžel se se mnou o tom nechce bavit, ona mi odsekla, ať jsem ráda, že je zrovna nějaká akce a budu to mít levněji. Protože telefon kvůli internetu potřebujeme, nakonec jsem na to přistoupila. Ale vnímám to jako "trest" od manžela, protože asi po deseti letech jsem ho donutila přispívat do rodiny, do té doby vyjma MD jsem veškeré výdaje platila já a on investoval ve slovy jeho své firmě. Jenže problémy pokračují. Peníze mi dává pozdě, kolikrát až na upomenutí. Když mu to řeknu osobně, cítím se trapně, protože se dozvím, že jsem šaratice a že on má spoustu povinností, případně nepříjemně odsekne. Upomínám tedy písemně - snažím se o strohý styl bez emocí s upozorněním na to, že musím měsíčně platit nemalé náklady na nájem, energie , telefon a vodu - a zase je naštvaný. Je fakt, že jeho platební morálka je špatná odjakživa, faktury platí až na výjimky pozdě, pak musí platit i desetitisícové penále. Můj návrh, aby si zřídil trvalý příkaz, odmítl. Na druhou stranu, když jsem nezaplatila jeden jeho dluh, který měl (a říkala jsem mu to, že ho už nezaplatím), seřval mě, že jsem ho mohla dostat do potíží a že to musel řešit, přitom stačilo ho jenom zaplatit, nic víc. Největší klid v rodině byl, když jsem všechno platila sama a on nemusel nic. Jenomže to už po pár podrazech z jeho strany nechci, chci to aspoň trochu narovnat. Je to hrozně těžké, nemáte nějaký návod, jak postupovat? A děkuji za poradnu, jste skvělá. - otázka upravena poradcem
Zuzana
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, tchýně je ráda ublížená. už víc jak deset let si stýská, že vypadá hůř než její matka, že má rakovinu, že umírá, přitom je až na běžné zdravotní potíže přiměřené věku zdravá jako rybička. Ale tchýni neřeším. Bohužel můj manžel se "pomamil". Doma ne, ale navenek si pořád stěžuje, jak je chudák, jak se bude muset rozvést , co jsem mu prý zase udělala apod. Někdy je to zcela smyšlené, někdy je to reakce na požadavek hranice - on totiž nechce nicmoc akceptovat, i doma u rodičů si byl zvyklý diktovat. jenže lidi okolo mají informace jen od něj a věří mu to. A v "dobrém" mu radí, co má dělat - schovávat peníze,, jistit se, zametat se mnou a tak. A on na to rád slyší. Pak třeba přijede domů z pánské jízdy a je zle, jak všichni vidí, že on je pod pantoflem - a je zase on ten chudák. Hodně informací o tom, co on venku říká, mám natajno od přátel, takže je úplně nemůžu manželovi říct, už jsem s ním zkoušela na to téma mluvit, ale on se odtahuje, nechce nic říkat a spíš začne toto všechno dělat potajmu. Já bych si toho asi vůbec nevšímala, kdyby se nedělo to, že on se takhle utvrzuje v tom, že je skutečně "chudák" a bude to muset řešit. Děje se to už 6 let. Napadá Vás, jak z toho ven? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Radka
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, potvrdila jsem si, že mi manžel lže. Jsme manželé 16 let, s drobnými výkyvy to docela klape (snažím se hodně zejména já). Manžel mi asi lhal i dříve, ale ne na všechny lži jsem přišla. Lže v drobnostech (upadne mu jídlo, on to nechá a pak se hádá, že to nebyl on, nebo lže lidem do telefonu, že zrovna přijel z práce a přitom už je dvě hodiny doma). Lže v závažnějších případech - že zařídil zaplacení nějakého dluhu, pak se zjistí, že ne a je průšvih. nebo lže, že mi něco říkal anebo já jemu - třeba tohle se špatně dokazuje. už jsem mu říkala, že si snad budu kvůli němu všechno nahrávat. Zjistila jsem, že dětinských lží se vůči nám dopouští i jeho matka. Je to nepříjemné, hlavně lhaní v závažných situacích nám udělalo docela problémy. Když se s ním o tom pokouším mluvit, nechce. Pokud ho nepřichytím při činu, tak zatlouká a cítí se ukřivděný. Případně mlčí anebo mi zase zalže, že mi to řekl. Anebo že se mi to prý bál říct. jenže to jsou jen hloupé výmluvy. Já už nevím, jak s tím naložit. Komplikuje mi to život, všímají si toho i děti, kterým se pak špatně vysvětluje, že lhát se nemá. jenže pro něho je to asi způsob života, který mu funguje. Co mám dělat? Prosím o radu. Děkuji.
Veronika
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, manžel má asi problém s ženami. První dcera byla neplánovaná, přítelkyně odmítla jít na potrat, dítě se narodilo. On i jeho rodina obě tvrdě odmítali, byl soud, dceru nikdy neviděl. Hrozilo mu i vězení za neplacení alimentů. Když jsem si ho brala, znala jsem verzi dost odlišnou. Mezitím se hrotily jeho vztahy s jeho sestrou. Dost to podněcovala jejich matka, která oba sourozence popichovala proti sobě. S matkou je jeho vztah na střídačku. Pak měl ve firmě obrovské konflikty s ženou jednoho ze společníků, která tam pracovala. Raději společníka vyplatili a ženu propustili, aby byl klid. Další ženy kolem něj jsou jen v podřízených pozicích - bu´d je ponižuje a využívá anebo s nimi flirtuje. Já to s ním nějak balancuju už 15 let - asi hodně podřízeně, zjistila jsem, že je dost často lepší mu spoustu věcí neříkat a být hodně samostatná. Asi by to fungovalo i dál, jenže dospívá dcera a on se k ní začíná chovat stejně. Ponižuje jí, diktuje jí, co smí a nesmí (studium, koníčky). Vznikají mezi nimi konflikty, on jí například neustále předhazuje, že dům je jeho a že se v případě neposlušnosti bude muset odstěhovat. Zajímavé je, že synovi to nedělá. Dceru bráním, ale on se vzteká a začal říkat, že dcera bude důvodem k tomu, že ode mne odejde. Domluvit se s ním moc nedá, bere to jako výčitky anebo to dodrží jen pár dnů a pak zase exploduje, že on se nikomu nebude přizpůsobovat. Asi by hodně pomohlo, kdybych ho začala víc obskakovat, víc chválit, ještě víc mu dívat ve všem přednost, ale nevím na jak dlouho. Mně samotné už to nejde. Ztrácím k tomu chuť i motivaci. Energii mi bere balancování stavu a zajišťování domácnosti. On se moc na ničem nepodílí, jen výjimečně. Co byste poradila? Z dcery syna neudělám... Děkuji.
Petra
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, moc Vám děkuji za Váš pohled (pro připomenutí - hory ve třech s kamarádkou, manžel byl "nemocný", pak jeho napětí vyvrcholilo ve vztek po cestě domů, radila jste jezdit pro klid s kamarádkami sama). Tuto možnost jsem zčásti vyzkoušela v jiné situaci - manžel se mnou nechtěl anebo si diktoval podmínky, tak jsem jela s kamarádkou sama - šlo o bazén a vířivku. Problém je v tom, že manžel se takovou aktivitu snaží napodobit a přebít (má to po své matce) - už jsou náznaky, že s těmi přáteli pojede příště jen sám, případně jen se synem, že já jsem nezvaná. Těch situací jedu sám a ty ne jsem už zažila několik, jen se to třeba navíc týkalo firemního telefonu, který jsem v práci dostala (musel mít také nový, lepší), auta, peněz... Není to jednoduché, ale já se s tím naučila žít, případně "být neviditelná", aby neměl důvod. Bojím se, že v případě, že si začne každý jezdit sám, to ponese důsledky se vším všudy. Ty jeho afekty, jako to bylo ted na horách, vůči mně tak silné doposud nebyly, proto se tím zabývám, protože nechci, aby se to stalo nějakou normou. Děkuji moc. Dora - otázka upravena poradcem
Dora
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,

ráda bych se zeptala - nejsem stíhačka, ale v poslední době mám dojem, že mi manžel čím dál víc zatajuje, co dělá (podniká). On je hodně hr, něco vymyslí, hned udělá, aniž by si to rozmyslel, občas je průšvih. Já jsem zas naopak ten, kdo přemýšlí a vidí i stinné stránky. Občas manžel chtěl poradu, většinou to bylo už rozjeté, já mu řekla svůj názor a o rizicích, co vidím, pokud byla - a často na ně taky došlo. On je postupně slyšet nechtěl, protože se vyplňovala, občas řekl, že mu házím klacky pod nohy a jak on to má těžké. To ale nebylo nikdy mým cílem, spíš se mu snažím pomoct, protože hodně aktivit přineslo právě kvůli rizikům ztráty a on je nechce vidět. Teď začal dělat i nějaké aktivity, které jsou na hranici - když se zeptám, co nového ve firmě, jen odsekne, že mi do toho nic není. Zčásti je to i tím, že se bojí, že bych chtěla pro rodinu víc peněz, momentálně totiž řešíme, že mi dává málo, on má pocit, že dává dost. Vydělává ale mnohem víc, peníze pro rodinu si odvodil z nějakého průměrného platu. O jeho aktivitách se dozvídám - pokud vůbec - od cizích lidí. O něčem nevím vůbec. A on se pak cítí nedoceněný, protože ostatní ho "obdivují", ale já ani nemám za co, protože se to od něj nedozvím. Je to takové hodně zamotané - chápu, že je večer třeba unavený a nechce se mu o práci mluvit, ale jak to navodit? Že se o moji práci nezajímá (nebo zeptal se na začátku před mnoha lety) jsem si zvykla a nepřidělávám mu další starosti - on tou mojí prací stejně opovrhuje. nejsem stíhačka, ale nevím, jak se některé věci dozvědět, když je nechce říct a tají je. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Eva
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, ráda bych se s Vámi poradila, žiju s manželem ji přes 10let, mám spolu jedno dítě, manžel je pracovně vytížen, doma často nepobývá, pokud se doma nachází, hledá jen chyby, např. fotografuje kolik mycího prostředku jsem při mytí nádobí spotřebovala, fotografuje, kde jsem něco zapomněla poklidit, předesílám, že domácnosti se věnuji pouze já, on ani když je doma, péče o dítě za pomocí školky je též na mně, jsem normálně zaměstnaná žena.Rozsáhlou rekonstrukci bytu nechal na mně, celou jsem ji řídila, výsledek všichni jsou nadšeni, kromě něho, byt je prý k ničemu.Pokud spolu jedeme na dovolenou, nechá mě s dítětem a jde si sám plavat, jezdit na kole, do posilovny atd.U jeho rodiny je to jinak, přestože pochází z velmi těžkých rodinných poměrů, pro ně by se rozdal a udělala cokoliv, větší finanční dary i bez konzultace se mnou, když se ho slušně zeptám, není to moje věc, sprostě mě uráží.Jeho rodina se velice negativně podepsala na našem vztahu.Jsem poměrně dobře výdělečně činná, on má moji práci za nic, ani přesně neví, co dělám.Musím vždy volit slova, co říkám, aby nevybouchnul.
lucie
nevyrovnaný vztah
Je to těžké, když jezdím sama, muži mě oslovují.
Vzhledem k tomu, že manžel je spíše domácí, pohodlný typ, který se o nic nesnaží ani v kariéře nebo si nějak přivydělat, aby nás vzal někam na dovolenou, jsem už ze všeho psychicky unavená..Ráda bych
měla svůj klid a zároveň si život řídila „po svém“.Děkuji za radu.
Tamara 3 část


Tamara
nevyrovnaný vztah
Dcera má svůj pokojíček. Při výchově dcery mě bohužel nepodpoří..Když ji žádám o pomoc, říká at ji nechám…Rozhodně nepodpoří mou autoritu..Větší byt
už neřešíme, neboť jsem se s ním vůbec nemohla domluvit, když byla dcera malá a nyní už to měnit
nebudeme. Dcera bude za chvíli dospělá, má přítele..Vždy jsem domácnost financovala sama co se
týče vybavení bytu (nová koupelna, kuchyň). Máme každý svůj účet. Manžel nechtěl žádné úpravy
v bytě, ale já ano, tak jsem to nakonec zaplatila a zařídila sama. Nyní mě už opravdu docházejí síly
se pořád o takové „prkotině“ (dohodnout se na nočním klidu) bavit. Zřejmě s krizí středního věku
si říkám, jestli toto mám vše za potřebí (mám svůj byt-nabytý dědictvím za svobodna), práci a chuť
podnikat spousty věcí..Nicméně řadu let jsem nerozhodná (do poradny manžel nepůjde, to jsem již
několikrát zkoušela), jestli byste mi chtěla radit toto.
Tamara 2 část
Tamara
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jak byste mi radila řešit následující situaci:
Jsem vdaná 18 let, manžel 42 let, já 46 let, dcera 17 let. S manželem jsme každý jiný, já společensky
založená, spousty zájmů. Manžel domácí typ. Přijde domů, zapne PC, TV (sleduje všechny možné
seriály). Dá si sluchátka a v každém mu „běží“ jiný seriál..Takto to je již řadu let téměř každý den..
Jinak nakoupí, občas uvaří. Když bych ráda jela na dovolenou, řekne, že v zahraničí je to nebezpečné-
-teroristi a po Čechách přeci nebudeme někde utrácet za noc..To co mě ubijí denno-denně je to,že
manžel sleduje TV až do pozdního večera a já bych potřebovala spát. To bohužel nejde, neboť máme
dvougarsonku a spíme ve stejném pokoji. Prosím ho, aby vypnul PC (neustále „hučí“ ventilátor), ale
on že neusne a chce se dívat. Toto se již táhne řadu let a já jsem už z toho nešťastná. Jsem nevyspalá,
unavená..Nic s ním prostě nehne.
Tamara 1 část
Tamara
nevyrovnaný vztah
Dobrý den.Mám partnera, se kterým jsem 11 let. Oběma nám bylo na začátku 16 let.Jsme tři roky manželé a máme téměř tří leté dítě. Partner byl vždy pro zábavu,z hospody chodil až k ránu a několikrát měl období, kdy chodil hrát automaty, ruletu, poker.Nyní pracuje jako podnikatel a minimálně jednou do měsíce chodí s kolegy do hospody a vždy to skončí hraním pokeru v casinu(malé částky) a příchodem v 9 hodin ráno,někdy déle.Máme delší dobu rozpory,v některýh věcech si moc nerozumíme, několikrát padlo slovo rozvod.Obviňuje mě, že jsem labilní, řeším blbosti,na co si stěžuju-máme byt, auto,nemáme se finančně špatně,jsem doma na mateřské,nic nemusím řešit...Naše hádky jsou opravdu vášnivé a nejde daleko pro různá zraňující slova(jiný ženský to neřeší,mají víc práce,ty jsi doma a chodíš jen na kafíčka,jsi nevděčná,jinde nemají co jíst,chlapi chodí do hospody denně..).Ale já mám skutečně strach,že se to zvrtne,mrzí mě,že nerespektuje,že si nepřeju,aby chodil domů až druhý den opilý.Děkuji
Hanka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,prosím poradte.Nevíme jak dál,chceme být spolu,ale nejsme.Jsme spolu dva roky,vše bylo v pořádku.Můžu říci hezký vztah.Problém je ,že partner žije u maminky a nemůže se kvůli financím přistěhovat.Nemá na to,aby platil půlku nájmu a půlku jídlo,což si myslím,že je spravedlivý.Nemůže mi dát,co žádám.Má ještě dluh,který platí.Nechci se s ním jen scházet,ale už žít.Živit ho nemůžu,připadala bych si využitě,je mi 41let,jsem rozvedená s jedním dítětem.Partnerovi je 40let.Pracuje od nevidim do nevidim za malý plat.Zkuste mi prosím poradit nějaký kompromis,jak můžeme být spolu přesto,že nemá peníze.Nevím,zda náš vztah má budoucnost,když zatím nedokáže nic proto udělat.Moc díky Jana
Jana
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko,

je sobecký nebo nesprávný pocit v manželství, že já dávám do rodiny a společného, co můžu, druhý by měl dělat totéž a toto společné, bez ohledu na to, kdo kolik dává, to používáme? Já jsem si to u sebe takhle od počátku nastavila (srdce na dlani, vše otevřeně, všechny peníze do rodiny), jenže postupně zjišťuji, že manžel, ač to otevřeně spíš neříká, to má - moje tvoje. Původně to vztahoval k podnikání, že neumí rozlišit firemní a rodinné peníze, což jsem chápala a respektovala. Jenomže přicházím na to, že to je čím dál víc - moje tě nemusí zajímat, to je firmy (zástěrka), není ti niíc do toho, já se taky neptám na detaily u vás v práci a nezajímají mě, každý za své, každý za to, co si vydělá a když si na to nevydělá, tak to nemůže mít - slýchávám i jiné věci. už se dostávám do situace, kdy se skoro stydím, že chci něco ze společného, že jsem chtivá, jen chci po něm peníze, případně řekne, že nemá a začne lhát a skrývat. Já nejsem chtivá, 10 let jsem hradila výdaje v rodině jen já, hradila jsem i manželovy výdaje, tak snad nejsem zlatokopka. jen jsem se chtěla zeptat, jestli si to třeba nemyslím špatně, když chci počítat i s manželovými financemi, které by měl do rodiny přinášet. Děkuji za Váš názor.
Monika
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, manžel - hysterická narcistní osobnost, dcera - hraniční porucha osobnosti, tchýně - hysterická osobnost, určitá forma sociální fobie. mezi manželem a tchýní to moc neklape, ale jsou dospělí, nechávám to na nich. Ona jím manipuluje, vydírá ho přes pláč a slzy, myslím si, že je svým způsobem na ní závislý. Co se však hodně začalo zhoršovat je vztah mezi dcerou a manželem. Dcera podstupuje psychoterapii, on odmítá ("je v pořádku"). Kdysi se mi zmínil, že ví, co ona cítí - asi je jeho zrcadlem, takže nepřiměřeně reaguje na její neúspěchy ve sportu (k lepším výkonům by bylo třeba i jeho větší podpory a účasti), nepřijímá její snahu jít svojí cestou, zkusit jiné postupy v životě, útočí na její už tak nízké sebevědomí. Stojím mezi nimi, neustále hasím konflikty, vysvětluju, prosím, stojím na straně slabšího (dcery), tím spíš že tam ty následky konfliktů atakují život. Manžel mi to jednak vyčítá, že ji chráním, pak vyčítá i jí, že kvůli ní má se mnou potíže (v dosavadním životě jsem se mu hodně přizpůsobovala, tak to asi najednou vnímá jako vzdor a příčinou je dcera) a tak pořád dokola. Uzavřený kruh, který už nevím, jak rozetnout. Chci je oba, ale oni se už pomalu nesnesou pod jednou střechou, cítím, že se s manželem odcizujeme, on má tendence se z rodiny vzdalovat, sice to není vyřčeno, ale je to o tom, že buď já nebo ona. Vzor v rodině má, tchýně velmi úspěšně manžela a jeho sourozence rozeštvávala. A začal v náznacích mluvit o tom, že mohou být i jiné ženy. Patová situace - snažím se dceru vyvést z nejhoršího, podporovat na škole, podržet, aby postupně vystudovala to, co ji baví a co chce dělat, zároveň nechci přijít o manžela, máme za sebou dlouhou cestu, stojí mi za to to nějak vybojovat. Ale už nevím jak, začíná to být nad moje síly. Co byste poradila? Psychology jsme v rámci dceřiny psychoterapie asi třikrát společně absolvovali, on se tam přetvařuje, takže je to spíše kontraproduktivní a jen to zhorší dceřin zdravotní stav. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Zdena
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, velice bych Vás chtěla požádat o radu. Manžel, s kterým jsme už mnoho let, je hodně závislý na názoru svého okolí (má to dle mého po své matce). Na počátku našeho manželství to nebylo moc patrné - buď to nějak zvládal nebo se to netýkalo až tak mě, nebylo to vidět nebo se asi "bránil", aniž bych do toho byla vtažená. V posledních letech se to hrozně zhoršuje. Napíšu Vám pár příkladů. Koupili jsme stavební pozemek (inicioval jeho kamarád), ale musí se tam sekat tráva. Nesekali jsme. A začal si stěžovat jeden ze sousedů, bývalý funkcionář města, asi arogantní člověk. Sekat jsme začali, ale manžel najednou otočil a vinu za koupi pozemku hází na mě a pořád mi to vyčítá. Další příklad - chodí k nám uklízet starší paní a je asi zmatená z přípravků, co doma máme (máme různé druhy podlah například). A začala říkat, že toho máme doma moc. A zase oheň na střeše, že mám zredukovat počty čistících prostředků, že je to zbytečné jich mít tolik. A další - jeden jeho kamarád je velmi narcistně založený člověk, zvyklý poroučet a zvyklý na poslušnost (i svých partnerek - manželky a milenek). trávíme spolu dovolené, manžel je sním spjat i pracovně, ale ne vždy to, co ten kamarád vymyslí a rozhodne, vyhovuje našim podmínkám. Takže manželovi řekne, že dělám problémy. A je zase zle. Příkladů bych mohla uvést víc. Prostě "lidi kolem vidí, jaká jsi". Moje vysvětlování, uklidňování je spíš kontraproduktivní. On je "chudák". Když nic neřeknu, zase to "potvrdím" a nechci nic podle něj nic udělat pro to, aby náš vztah byl lepší. Mám v poslední době dojem, že to nemá vůbec žádné řešení. Nebo spíš jen to špatné. už se bojím, co kdo zase řekne, a tak jsem se začala trochu uzavírat a stahovat. Zase špatně, nechci s ním nikam jezdit. Děkuji za radu. - otázka upravena poradcem
Kateřina
nevyrovnaný vztah
Dobrý den nevím zda toto funguje ale stejně chci si vylít srdíčko a naznačit aspon odborně kterým směrem se dát ....jsem s partnerem 8let ...4 roky spolu nespíme on nemá vůbec zájem i mé pokusy odmítá,nepohladí mne ,nekomunikuje se mnou jako s člověkem po svém boku ..jeho pozitiva ..pracovitý,dceři jež není jeho se věnuje na 100% ,zařídí spraví,udělá ale .....prostě potřebuji obejmout a pohladit,potřebuji sex,potřebuji at mi řekne da mi to sluší atd ale on je na toto už 4 roky mrtvej..milenku nemá nemá na to čas za vším vidí práci a hlavně peníze,také se na něm podepsala exmanželka jež ho doslova okradla o vše co vybudoval protože jí příliš věřil.Nechci ho oopustit ale zajímalo bymne zda myslíte že by pro mne bylo řešení mimopartnerský vztah?
Veronika
nevyrovnaný vztah
(pokračování) Sem tam praktikujeme anální sex, který mám moc ráda, ale i když jsem přítelovi řekla, aby mi třeba zavázal ruce, neudělal to. Je na to moc hodný, asi nechce dělat nic, čím by mě jakoby ponižoval. To by mi v sexu nevadilo. Ve vztahu jsem dominantní, ale v sexu chci být submisivní. Jsem mladá a hezká, chlapi o mě jeví zájem. Nechci přítele zradit, být nevěrná, ale kolikrát se přistihnu, jak sním o opaku. Cítím se ve svém vztahu neuspokojená a asi by stačilo dobré načasování a někdo, kdo by mi byl sympatický, abych podlehla... Bojím se riskovat náš vztah, ale také se bojím, že mi mládí proteče mezi prsty a ve 40 budu litovat.
Hanka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko,
Jsme spolu s přítelem 3 roky a je opravdu mojí spřízněnou duší. Cítím ale v sobě konflikt cit vs. touha. Můj přítel je pro mne úžasný člověk, je citlivý, obětavý, přijde mi i jako rodinný typ. Představuji si s ním celý svůj život a nikdy o něj nechci přijít. Na druhou stranu je ale velmi klidný a to i v sexu. Já jsem oproti tomu divoká. Mám ráda experimenty, málokterý můj návrh ale partner přijme. Je mým prvním sexuálním partnerem a tak se cítím nevyřáděná a neumím si svým způsobem představit, že bych měla celý život zažívat jen takový normální sex. Nemůžu si pomoci, ale ráda bych třeba zkusila sex ve třech, bylo by mi i jedno, jestli s holkou nebo kluky, ale přítel nechce ani slyšet a já to respektuji. Moje touha se ale časem stupňuje. Sním o tom, že bych to dělala s někým divokým a dominantním. Můj partner je něžný, což je moc krásná vlastnost, ale i "nežádoucí". (pokračování) - otázka upravena poradcem
Hanka