Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
rozchody
Dobrý den. Nedávno jsme se rozvedli. Návrh jsem podala já. Byla jsem nešťastná a z nefungujícího vztahu i nemocná. Manžel trpí depresemi, bere na ně léky, do toho celkem dost pil. Pití se podepsalo i na našem životě, jak finančně, tak psychicky. Máme 2 děti. Jedno dospele, druhe v puberte.V současnosti již nebydlíme společně. Já s dětmi zůstala v bytě, který splacim a bývalý muž u rodičů. Nyní me, alespoň to tak vnímám, začal vydírat. Říká mi i volá, ze je mu špatně, že si něco udělá. Já už nemám sílu toto poslouchat. Potřebuji dát dohromady své zdraví a život vůbec. Bojím se každého jeho kontaktu a taky o děti, určitě to také vnímají. Už to u mě přechází i ve vztek, že si on neumí nově uspořádat život. Mě se také nikdo,ani on,neptá, jak to zvládám. Prostě musím. Prosím o radu, jak nejlépe postupovat. Tolik se mi po rozvodu ulevilo a teď toto. Děkuji moc.
Karolína
rozchody
Dobrý den, paní doktorko, s manželem jsem 26 let. Od svých 19. Máme 3 děti, z toho 2 nezletilé. Po tak dlouhé době mi došlo, že jsem pro manžela jen levná pracovní síla. Podávám žádost o rozvod. Manžel se s tím nehodlá smířit, lže, vyhrožuje, neplní dohody, je arogantní. Někdy se ho bojím. Je mi z toho velmi smutno. Nemluvíme spolu, rok a půl nesdílíme společnou ložnici. Manžel si na seznamkách dopisuje s několika ženami. Nepřiznává žádnou svou vinu na rozpadu vztahu. Ze všech svých neúspěchů, i pracovních, viní vždy ostatní lidi.Takto to vidí i moje a jeho rodina. Tvrdí že to není pravda. Mám pocit, že není duševně v pořádku. Je ve svých očích naprosto dokonalý. Co s tím? Děkuji Vám za odpověď.
Martina
rozchody
Paní doktorko, manžel začal být doma hodně nespokojený, vše mu vadilo, nedalo se s ním dohodnout, co vlastně, anebo to, co uváděl, byly drobnosti, někdy záminky a někdy průšvihy pramenící z toho, co udělal. Snažila jsem se zachovat klid a čekala, že ho to různých peripetiích přejde (neúspěch u mimomanželského vztahu, zdravotní kolaps). Bohužel se tak nestalo, odstěhoval se, našel si další milenku. A úplně utnul kontakt - po provalení nebral telefony, nereagoval na sms, zapíral se - nevydržela jsem a dala žádost o rozvod. Jsou to čtyři roky a od té doby já ho viděla pětkrát - jednou u soudu, k dalším soudním jednáním nechodí a nedonutí ho ani soudce, telefony nebere, na maily neodpovídá, když ho náhodou potkám utíká anebo je agresívní. Přece jen musíme řešit věci kolem dětí, peněz či majetku. jeho právník vycítil příležitost peněz a vše ještě více komplikuje - protahuje, píše zbytečné mnohastránkové vyjádření, vynucuje si zbytečné schůzky, které vyšumí, takže on si znovu vyžádá schůzku, pak ji přeloží... Když zavolám tchýni (měli jsme dobrý vztah) - je z toho kauza na týden, když jsem navštívila švagrovou (vycházíme velice dobře) - vztekal se on i tchýně celých 14 dnů a vpodstatě terorizovali švagrovou, proč mi umožnila návštěvu. O společných přátelích ani nemluvě. Bohužel se ke mně dostávají i pomluvy - jak jsem rozbila rodinu, jak jsem přišla jen s igelitkou (není pravda), jak on je chudák a já mu ubližuju a mstím se... Je to situace, kterou nejsem schopna pochopit, a nevím, ani jak se chovat. Poslední roky jsou jen o přežívání, ne životě. Co s tím?
Monika
rozchody
Dobrý den. Mám problém prosím Vás, rozešla se semnou přítelkyně a pořád se mi zdají sny že se vrátila nebo se najednou objevila ve dveřích že je zpátky. Prosím co to znamená?
Soňa
rozchody
Rozvod 3
Dcera byla svěřena do mé péče,manž.se odstěhoval,jak jsme se domluvili,i když mě osočil,že jsem ho vyhodila.Kdybych ho vyhodilo,odešel by jen s kartáčkem a nevybílil byt.Však jsem nic jiného nečekala.Začali jsme od prosince 2016 žít samy a vyhovuje nám to.Manžel si dceru bere dle domluvy a včera přišla od tatínka s tím,že byly u prarodičů s tetou.Nevím,o jakou tetu šlo,z rodiny to nikdo nebyl,tudíž jen mohu předp.,že to je dotyčná nová partn.manžela,který tvrdil,že nikoho nemá.Jen bych chtěla poradit,jak mám toto řešit s dcerou.Ta se ještě nevzpamatovala z toho,že tatínek nebydlí s námi a on už ji motá hlavu,přestože ani ještě nejsme rozvedení nějakou novou tetou.Mám také hodně svých známých,ale do rodiny je neberu,scházíme se na neutr.místech,nemyslím si,že je vhodné,aby dcera měla v hlavě zmatek.Můžete mě prosím dát nějakou radu jak dál,či zda zajít s dcerou k psychol.či situaci řešit s pí.,která nás má na starosti ze soc.úřadu? Děkuji
Vilma
rozchody
Rozvod část 2
Dnes vím, že to byla z mé strany nezodpovědnost,ale chybami se člověk učí.Došlo k nedůvěře v našem vztahu a poslední 2 roky mě manžel svými urážkami a svým chováním neustále dostával ke dnu.Mé sebevědomí bylo na bod mrazu. Cítila jsem i sex.odloučení a v létě pojala podezření, že nejsem jediná žena,kterou manž.má.Samozřejmě nic nepřiznal,ale situace vygradovala do té míry,že jsem pochopila,že to není člověk,se kterým bych chtěla strávit zbytek života,že mě hodně ublížil,byla jsem to já,která podržela rodinu,když bylo potřeba a hlavně manžela.Odhodil mě jako hadr a já se rozhodla i přestože máme malé děcko pro rozvod.V tomto nepodařeném vztahu už jsem nemohla pokračovat dál.V zápětí napovrch vypluly různé informace o mém manželovi,co jsem před tím neviděla jsem najednou viděla a bylo mě z toho opravdu zle.Při jednání ohledně svěření dítěte do péče se ptal soudce manžela i mě,zda je ve vztahu někdo třetí,oba jsme odpověděli,že ne,což u mě byla pravda u něj jsem pochybov
Vilma
rozchody
Rozvod
Dobrý den paní doktorko,
po 20-ti letech soužití v manželství se mě otevřeli oči. Neviděla či jsem nechtěla vidět to, co vidím dnes. Vždy jsem manžela podporovala ať už v podnikání či finančně, starala se o rodinu, děti, manžel měl jen své zájmy, koníčky, jednou byl nahoře, jednou dole, tudíž přispíval na domácnost dle svých možností, někdy třeba vůbec.Vše jsem financovala já, slepě mu důvěřovala a dostala se nejen svojí vlastní vinou do začarovaného kruhu, kdy jsem si sáhla finančně na dno, jedna půjčka následovala druhou a dostala jsem se do spirály dluhů.Tuto situaci jsem vyřešila tím, že jsem podala žádost o insolvenci (tu úspěšně splácím 2 roky).Bohužel jsem udělala tu chybu, že vše bylo v mé režii a manžel o tom nevěděl.Samozřejmě, že když vše prasklo, řekla jsem manželovi, proč tato situace nastala, ale on o tom nechtěl ani slyšet.Už si nepamatuje na období, kdy nebylo na nájem,jídlo apod.
Vilma
rozchody
Dobry den.Byla jsem s partnerem 16 let ve vztahu.Pak si našel milenku jeho dlouholetou kamarádku. Zničeho nic mě postavil před hotovou věc . Vyhodil mě z bytu já naštěstí měla kam jít..Žárlil na mou praci na mé kamarádky atd.Měli jsme kdysi mezi sebou neshody ,on hodně pil a šli jsme od sebe. Každý z nás někoho měl.Pak jsme se dali dohromady,stím ,že každý z nás si uvědomil kde udělal chybu. Ted to vidím tak ,že asi partner si neuvědomil nic.Ta jeho kamarádka je zatim vdaná ,její manžel je jeho kamarád.Má 4 děti z toho dceru na pervitinu .V životě nepracovala ,její manžel ji živil.Já ji znám ,neměla jsem ji ráda ,ona je hospodsky tip .Jeji nejmladši dcera má 8 let.Mému bývalému bude 50let za rok.A ješte on má syna taky na pervitinu ,a musel si ho nastěhovat k sobě domu,protože mladého už vyhodili ze dvou bytu.Taky nezaměstnaný..Ještě jsme se rozešli ve zlém nebot mě uhodil kvuli milenky,v noci mě budil opilý,vypínal plyn ,energie atd,vyhrožoval,až jsem musela jit na policii. Rena
renata
rozchody
Vážená paní doktorko, když čtu Vaši poradnu, musím se zařadit do skupiny "ex-partnerek". Žili jsme s partnerem 15 let, máme skoro pětiletou dceru a před rokem partner odešel k jiné. Doma (jak říká) skoro dva roky necítil teplo domova, podporu, lásku. Mě to zdrtilo a jeho odchod mě stál 25 kil, které jsem nabrala po porodu a nedařilo se mi je shodit. Naše soužití opravdu procházelo krizí (já měla jsem pocit, že jsem na všechno sama, nelíbím se mu, atd - začarovaný kruh), ale nikdy bych to nevzdala, a to nejen kvůli dcerce. Ta na tatínkovi visí. Po jeho odchodu jsme zvolili zvláštní způsob vyřešení situace - chodil dvakrát týdně k nám, jako by tu stále s námi bydlel. Dvakrát se pokoušel o návrat (kvůli dceři), ale vždy ho to do současné svazku vtáhlo zpět. Jsem z toho unavená, moje "hloupé" srdce by ho přese všechno chtělo zpět, hlava už pomalu chápe, že to nejde. Vánoce tomu nepřidávají. Malá byla poprvé u nich doma, líbilo se jí tam, ale nebyla tam nová partnerka. Jak to té malé říci? - otázka upravena poradcem
Iva
rozchody
Lže mně, milence i dětem. Pauzu jsme už měli - vyhlásila jsem ji já a odešla jsem také já, během té nabral jeho vztah na větší oficialitě. Přesto vše máme mezi sebou silný sex. náboj, chemie funguje. Připadám si jako závislý blázen. Potřeboval bych asi si ho úplně zhnusit. Myslela jsem, že bychom se mohli rozejít slušně, ale nevypadá to. Také mám strach z budoucnosti, že se odstěhuji od dcery, že budu osamocená, že si v 50 nikoho nenajdu. Je mi smutno, jsem unavená a má strach z řešení...
unavená2
rozchody
Dobrý den paní doktorko, ve svých 50 stojím na prahu rozvodu. Velmi jsem to nechtěla. Měla jsem pěknou rodinu, na které jsem lpěla, okolí závidělo. Zjistila jsem, že manžel žije dvojí život. Když to prasklo, začal dělat více oficiální partnerku z milenky, vodit ji mezi známé, investovat do ní peníze, věnovat se jejím dětem i rodičům. Na rozvodu se dohodnout nechce, on se prý rozvádět nemusí. Přestože má svůj byt, odmítá odejít ze společného, byť jen dočasně, než by se vyřešil majetek. Já ho mám svým způsobem pořád ráda, ale už to svým způsobem považuji za psychické týrání. Nemůžu se s ním domluvit na alimentech ani na děti,ani na sebe, ale peníze máme, zatím na účtu nějaké zbyly. Řešení je asi na mě, ale já to takhle nechtěla! Myslela jsem si, že by měl požádat o rozvod, případně odejít a nechat se vyplatit, ale asi bude o náš dům bojovat, protože naše 18 letá dcera s námi bydlí a chce jí být na nablízku. Tak nějak je jasné, že zůstane doma, ať tam s ní zůstanu já nebo on.
unavená1
rozchody
Dobry den pred 3 mesici me opustil partner po 13 letem souziti vymenil si telefoni cislo nevim kde bydli kdyz jsem se mu pokusila zavolat do prace a prosila jsem ho at se vrati domu ze oba potrebujeme partaka pro zivot na to mi jen rekl ze mi na to kasle ze on potrebuje zenskou do postele me je 49 jemu 55 let.Nemela jsem silu dal s nim neco resit ted po 3 masicich navstivil moji 85 letou matku a pospinil me tam a jeste se ji chlubil ze ma novy byt a ze si nechava delat zuby za 90 tisic ja uz nevim jak dal strasne me stve ze obtezuje mou matku a za mnou neprijde aby jsme si vsechno mohly virikat z oci do oci jsem psichicky na dne.
lenka
rozchody
Dobrý den,
Chodila jsem s přítelem 3 roky byla to láska a rozuměli jsme si a myslela jsem že za 3 měsíce se spolu sestěhujeme a budeme spolu žít měl to být vážný vztah ale ten před 2 týdny se se mnou rozešel slovy "nemá to smysl" vlastně ani nechtěl vedět co si myslím já byl rozhodnutý a me to hrozně vzalo. Hráli v tom roli také jeho přátelé kteří nás pomlouvali, že on je "podpantoflák" a že s nimi nechodí tak časo ven jako kdysi ale všechno bylo tak nejak ok do té doby, než přítel přespal u jedné své "kamarádky" a od té doby začli hádky a nakonec jsem měla pocit že upřednostnil kamarády přede mnou a hrozně mě to vzalo pořád myslim na to hezké a jak me měl rád a nemůžu se zbavit toho pocitu zrady a celkového zklamání. Zkoušela jsem s ním mluvit i po rozchodu ale uplně jakoby mě vymazal ze dne na den z hlavy a ted už vůbec nemá zájem o sebemenší komunikaci a já nevím jak z toho ven. Vztah který se zdál vážným až že jsme spolu měli bydlet se změnit ze dne na den na nezájem. Co mam delat. - otázka upravena poradcem
LuAnn24
rozchody
Dobrý den, před dvěma týdny se se mnou rozešel přítel. Stále to moc bolí. Náš vztah sice trval jen pět měsíců, ale na začátku jsme oba byli hodně zamilovaní a šťastní. Přítel mi připadal jako ztělesněný sen. Mé city se nijak nezměnily, ale už od poloviny vztahu jsem si všimla ochlazení ze strany přítele. On byl mou první láskou po čtyřech letech, teprve druhou velkou láskou v životě a první vážný vztah. Ano, pětiměsíční vztah jsem vnímala jako vážný, poprvé jsem uvažovala o společném bydlení, myslela jsem si, že je to ten pravý. Neplánovala jsem hned svatbu, děti a hypotéku, ale uměla jsem si to s ním představit – jednou, v budoucnu. Nám oběma je 28 let. Trávili jsme hodně času spolu a já byla šťastná, že mám partnera, kterého miluji. Bohužel jsem si pak všimla mizející náklonnosti z jeho strany a trápilo mě to, ale „sytý hladovému nevěří“ a tak jsem to různě omlouvala a hledala pro jeho chování výmluvy. Choval se vždy slušně a mile, ale nehladil mne, neobjal a začal se vyhýbat sexu. Přisuzovala jsem to zdravotním problémům. Byla jsem k němu něžná, zajímala jsem se o něj, snažila se ho potěšit, vyjít mu vstříc. Stále jsem doufala, že se to zlepší, ale marně. Nečekaně mi řekl, že už ke mně bohužel nic necítí a chce to skončit, že si dá od vztahů pauzu a bude si jen užívat. Snažil se říct to ohleduplně, ale mě to strašně zasáhlo a od té doby je mi zle. Nic mě netěší, nechutná mi jíst, pláču. Snažím se fungovat, scházet se s přáteli, chodit po nákupech, ale je to těžké. Rozum mi říká, že rozchod byl správná věc, ten muž není na vztah zralý a asi bych s ním nechtěla strávit život, ale srdce to odmítá přijmout. Je to obrovské zklamání. Tolik bych chtěla mít milujícího a milovaného partnera, ale momentálně si neumím nikoho jiného představit a bojím se, že už takového muže nepotkám. V mém okolí nikdo takový není, ani mezi známými, ani v práci, ani v sousedství. Seznamky mi přijdou moc křečovité. Občas přilétne myšlenka, že to zvládnu a zase bude dobře, ale ta zmizí a já smutním dál. Cítím se atraktivní, stále o sebe pečuji, myslím si, že jsem silná osobnost, ale nějak mě nic nebaví a někdy je mi opravdu mizerně. Jak si mohu pomoci? Děkuji.
Danča
rozchody
Rozvádím se po 24.letém manželství. Manžel si našel mladší rozvedenou milenku (kolegyně z práce, rozvedená s dvěma dětmi). My máme také dvě děti. Dozvěděla jsem se, že hned, jak budeme rozvedeni si ji chce vzít za ženu. Sice to moc nechápu, že po jejich známosti, která trvá půl roku už dospěli k takovému rychlému kroku, ale s tím už asi nic neudělám. S našimi dětmi se nestýká, stará se o ty její děti a přitom naše holky strašně miloval. Strašně zhubl, sportuje a jezdí po výletech. Jsem asi divná, ale nechápu, že zamilovanost dokáže z člověka udělat úplně jiného člověka, než jaký byl těch 24. let manželství. Ráda bych na něho zapomněla, hodně jezdím s rodinou na výlety, na chatu, začala jsem i po 15 letech opět řídit auto (což mu vadilo nejvíc, že neřídím auto a nelyžuji), což ona umí perfektně , je prostě dokonalá. Štve mě, jak ji vidí, jako bohyni a mě jen jako ženu, co nic neumí. Prosím radu, jak ho mám z té hlavy dostat a nemyslet na to, jak je on šťastný a já nešťastná.Diky Iveta B
Iveta B.
rozchody
Dobrý den. Přítel se se mnou rozešel. Nelíbilo se mu že se urážím a měl pocit, že si ho asi nevážím- to si myslím já, on jen řekl, že je to kvůli tomu, že řeším maličkosti a že jsme až moc jiní. Po 3 měsících mi řekl, že si myslí, že by nebylo dobré se k sobě vrátit, protože by si pamatoval jak to bylo před tím. Já se s ním často necítila milovaná, ale na druhou stranu jsem k němu byla i hodně pozorná, více než on ke mně, takže si myslím, že má i hezké vzpomínky, až na mé urážení a občasné vyčítání blbostí. To vše jsem ale dělala z nejistoty, z důvodu, že jsem potřebovala víc cítit lásku, abych jí mohla věřit. Zpětně jsem si uvědomila, že on dělal vše co mohl. Skoro, ale dělal toho opravdu dost, a mě to bylo málo, zejména protože mě ranila vždy jeho lenost, kdy mi řekl že se mu nechce tam a tam i když věděl že mě by to udělalo radost. Každopádně si uvědomuji svoji chybu, měla jsem to brát tak, že každý je prostě jiný a dává lásku najevo jinak. Myslíte, že máme ještě šanci k návratu?
Nikola
rozchody
Dobry den, chcela by som sa poradit nad vyrovnanim sa s rozchodom. Mame aj s priatelom 34 rokov. Boli sme spolu rok. Mne sa spociatku nejak nepacil, nepritahoval ma, ale bolo mi s nim fajn. Casto som mu vycitala plno jeho nedostatkov a porovnavala s tym, co by som chcela ja. Mala som odstup a bala sa prejavovat city. Po roku odisiel s tym, ze si nasiel novu slecnu (maju spolocnu zalubu - profi jizda na kole a miluju oba sport, myslim ze si nasiel dobru polovicku). Po rozchode sa ku mne este po tyzdni vratil s ty, ze to skusime...vydrzalo to asi cca mesiac - posledny vikend krasny, prechadzky, kino, vzzety, milovanie. Po tomto vikende zavolal, ze je koniec a chce tu druhu. Plakal, mrzi ho to ale chce ist dalej. Ja som velmi neskoro pochopila ze ho uprimne lubim a bojim sa tak velmi sklamania, ze som mala strasne velky odstup a to on pochopil ako nezaujmom. Teraz sa velmi trapim a citim, ze ho uprimne lubim (bol prvy komu som toto povedala a mala som 3 dlhodobe vztahy). Dakujem
Andy
rozchody
Dobrý den. Prosím o radu. Přítel se se mnou rozešel. Dost jsme se hádali. Hádky jsem vyvolávala já, často se mi nelíbilo jak se chová. Jenže teď jde o to, že mám hrozné výčitky že jsem mu asi ubližovala, když mě opustil. Nakonec nejvíc ublížil on mě, když mě nechal, ale i tak je mi líto, že byl kvůli mě někdy smutný. Naopak teď se mi zdá v pořádku. Jakoby ani nebyl smutný. Je hodně takový rozumný, city má v ústraní a nedává na sobě nic moc zdát, ale zdá se mi, že se chová jakoby se mu právě nerozpadl vztah, jakoby mu to bylo jedno, jakobych mu já byla jedno. To mi to trochu ubližuje, ale hlavně mám výčitky, že jsem ho něčím ranila a on mě opustil.. ale zase se mi nezdálo že by z toho byl špatný, jsem tak zmatená, nevím jak se vyrovnat s rozchodem. Jsou to tři měsíce..
Verča
rozchody
Dobrý den, paní doktorko, moc Vám děkuji za Vaši odpověď a radu…ano, chce to nadhled a rezervovanost….Bojím se, že chyba je ve mně, moje zklamání s manželem mi asi dost poničilo moje sebevědomí a jsem asi nyní dost podezíravá a žárlivá. Velmi se za to před sebou stydím….rozhodí mě například i to, že partner má škrábanec na těle nebo krku. Hned to ve mně vyvolá pocit podezření…, že udržuje ještě s někým sexuální poměr. Neumím to brát s tou rezervovaností. Už jsem mu řekla, že mě ty jeho škrábance vadí, že to vypadá všelijak a aby s tím něco dělal…Samozřejmě jsem se shodila, řekl mi, že jsem paranoidní….Velmi bych potřebovala být nad věcí….
Moc Vám děkuji za předchozí radu. Pomohla jste mi.
ariel
rozchody
...pokračování: Prosím o radu, jak se sebou naložit. Mám se v tomto případě nedůěry s partnerem raději ještě dokud je čas rozejít? Bojím se, aby to pak nebolelo víc. Nebo vše nechat plynout s tím, že to „nějak“ dopadne ?...
ariel
rozchody
...pokračování: Podotýkám, že partner není otevřen nějakým hovorům a na otázky ohledně jeho minulosti mlčí.., prostě se cítí asi vyslýchán…já se obávám, že on se zřejmě u mě necítí jistě, teprve se rozvádím, mé finanční problémy ho asi taky děsí, tak si podle mě udržuje nějaký vztah bokem, aby mohl odejít, pokud to bude možné…
Dále mě také znervozňuje, že mě neustále tlačí k tomu, abych si vzala úvěr na podnikání, které mám rozjeté, ale z finančních důvodů nemohu do něho investovat více, než je možné. Údajně mi bude polovinou přispívat na splátky. Opět moje nedůvěra…, nemohu se na to spolehnout.
Vím, že ten problém je spíše ve mně, ale partner u mě bydlí, mám ho ráda, ale tento určitý strach a nejistota, příliš krátká minulost mezi námi, to vše mě začalo sžírat a necítím se vždy dobře. Jinak si velice vážím toho, jak udržuje a stará se o dům, vše potřebné spraví, také do toho investuje své peníze, ačkoliv dům není jeho…
ariel
rozchody
...pokračování: Podotýkám, že kromě toho mám dost velké starosti s tím, jak utáhnout náklady na dům a splátky na něho. Partner mi přispívá přiměřenou částkou na dům a jídlo. Moje nejistota mě dovedla k tomu, že jsem se mu podívala do mobilu a našla sms, v které mu nějaká žena píše, že se také těší. Poté jsem našla jeho staré diáře a zjistila, že v průběhu posledních čtyř let opravdu hojně střídal partnerky a dle jména jsem si spojila, že by jedna z nich mohla být ta, která mu do sms psala, že se také těší…., ano vím, že jsem udělala chybu, ale moje nejistota mě sžírá. Také mojí rodině partner pro svou uzavřenost moc nesedí. Asi jsme spolu začali bydlet příliš brzy, ale on pracuje ve městě, v kterém já bydlím, a chtěli jsme spolu být co nejvíce…Poté, co opustil pronajatý byt, v kterém bydlel, nastěhoval si všechny své věci ke mně.
Prosím o radu, co nyní mám dělat, abych našla nějaký klid a přestala pochybovat….
ariel
rozchody
Dobrý den, paní doktorko,

Již jsem do Vaší poradny psala během listopadu minulého roku, kdy jsem řešila problém s manželem, který dvacetiřech letech vztahu neustále vyhrožoval, že odejde. Nesla jsem to špatně, nakonec jsem využila rady vztahového poradce a docílila jsem toho, aby odešel. Manžel sice nejakou dobu v domě ještě bydlel, ale došlo k rozchodu. Nakonec se odstěhoval. Já jsem to nesla špatně, brala jsem antidepresiva. V nějakém pudu sebezáchovy jsem věděla, že se nesmím zavírat doma a dál žít….Dala jsem si inzerát na seznámení a po prožitém rozchodu jsem se po dvou měsících seznámila s mužem, s kterýn teď žiju. Musím říct, že mi to velmi pomohlo, poznala jsem to, co mi dříve hodně chybělo.
ariel
rozchody
Dobrý den! Jsem rok a půl sama po rozvodu se 2 dětmi, je mi 37. Na jednu stranu slovy jednoho svého milence jsem krásná, vtipná a "pružná" ;-), v práci mne mají rádi a jsem tam úspěšná, kamarádky mi říkají, jak jsem všechno zvládla a jak mi závidí, že mám spoustu volného času, exmanžel je na mne hodnej, chce se přátelit (rozešli jsme se kvůli jeho milence). Na druhou stranu jsem prostě rozbitá ... v práci a s klukama jsem v pohodě a vysmátá, ale jinak se stále cítím zrazená, osamělá, zklamaná ... možná hlavě kvůli klukům, ti přišli o rodinu a do jisté míry i o mne, kvůli práci mám v týdnu míň času ... nevěřím už na nějakou přidanou hodnotu chlapa, co potřebuju, to zvládnu, asi jsem tak nějak rezignovala ... ikdyž navenek, podle odezvy, působím asi dost šťastně a energicky. Nevím, budu ještě někdy šťastná? Snažím se bojovat co to dá, ale asi stále prohrávám ... Co mám dělat, když kluci jsou u otce, kamarádky s rodinama a já nevidím vůbec důvod vstávat z postele ...?Díky, Kristýna - otázka upravena poradcem
Kristýna
rozchody
Milá paní doktorko a vaki, oběma Vám děkuji. Máte pravdu. Vlastně jsem věděla už dávno, že jediné řešení je se od něj odstřihnout, jen srdce mi v tom bránilo. Před třemi týdny to on rozhodl - našel si jinou. Což pro mě vlastně znamená vysvobození. Proplakala jsem pro něj tolik slz jako pro nikoho jiného, a on si přitom nezasloužil ani jednu jedinou. Kdyby ano, udělal by vše proto, abych pro něj neplakala. Čeká mě ještě dlouhá cesta rekonvalescence, ale vím, že je to poslední trápení pro něj, a to mě uklidňuje. Každý den je to o kousek lepší a věřím, že to zvládnu:o) Chtěla bych touto cestou vzkázat mnoha nešťastným ženám, které se sem obrací pro radu: pokud Vás někdo trápí, nestojí za to. Buďte silnější než já a nenechte se moc dlouho trápit. Ukončete to, protože je lepší strašný konec než utrpení bez konce. Prošla jsem si peklem a nikomu bych to nepřála.Buďte chytřejší;i)
Lucie
rozchody
Dobrý den. Nedávno jsem Vám psala. Bylo to o rozchodu, o tom, jak to mezi mnou a partnerem bylo složité. Omlouvám se, ale moc se mi nelíbila Vaše reakce. Zdálo se mi, jakoby dle Vás bylo vše má chyba. Přitom přeci muž se má snažit ženu si získat, říkat jí hezké věci, v něčem jí občas vyhovět- romantický film, divadlo, i když ho to zrovna nebaví, nebo ne? Přítel toto první půl rok nedělal, a tak jsem mu po půl roce sdělila, že potřebuji více cítit zájem z jeho strany a že by občas neuškodilo romantické gesto. Podle Vás je to to špatně? Nechat člověka v klidu, vyčkávat a když stále nemáte, to co potřebuje, požádat, zeptat se, zda by toho byl schopen? On se ovšem ani po té příliš nezměnil, a já prostě nebyla šťastná, ale odejít jsem nedokázala, byl jinak moc milý ale nechápu proč pro milovanou osobu občas neudělal bez řečí něco, co ho příliš nelákalo, není i o tom vztah? Poznávat druhého, to co ho baví? Hledat společné koníčky? Mu by vyhovovalo sedět se mnou pořád doma, to je v pořádku?
Verča
rozchody
jakou radu tu žádám, když sama sebe trápím tím, že miluji někoho kdo mě ne a člověk si musí poradit sám, ale je mi tak mizerně, že jsem to potřebovala vypsat. Děsí mě představa, že život ted bude složitý, ze si zase budu muset zvykat ze tu neni nekdo kdo mi dal pocit bezpeci a rikal mi ze jsem to, co si vzdy pral..Srdce si nevybírá do koho se zamiluje, i když ten věkový rozdíl a to, že jsem dál než on a mám o vztahu jiné představy je asi to co nás rozdělilo..Když sme se poznali bylo to jak osud. Říkám si, že vše je tak jak má být. To jediné mě uklidnuje, ale jsem citlivá povaha a člověk by řekl, že v mých letech budu mít rozum.. Ale ja nejsem z těch lidí, kteří víc myslí než cítí..Po roce a půl jsem pořád zamilovaná a asi si ho idealizuju, doufám, že brzy vše uvidím z jiné stránky. A přijde někdo, kdo o mojí lásku bude stát.
Pavla
rozchody
Dobrý den, poprvé v životě jsem se vážně zamilovala, je mi 24 a přítelovi je 22, po roce a půl se se mnou rozešel s tím, že je na vztah mladý, že chce být ještě sám, že neví co chce a nechce mě trápit. Už dvakrát jsme měli pauzu ale vždy se k sobě vrátili. Tentokrat rozchod, při kterém mi řekl, že už mě nemiluje a že to zas tak vážně nemyslel ten vztah, viděla jsem už nějakou dobu, že se jeho chování nějak změnilo. Byl pro mě vyjímečný a bylo mi s ním jak s nikým považovala sem ho za někoho kdo ke mě patří. Jako bych ho znala celý život.Dal mi smysl života a nevím jak dál žít s tím že už to skončilo. Řekl mi, že na lásku se neumírá, já ale mám pocit že vnitřně umírám. Jsem na dně, psychicky jsem na tom špatně.Nevím, jak na něj zapomenout, všechno mi ho připomíná, je to dva týdny a nevím kdy to trápení přejde.S ním sem byla konečně štastná,i přes občasné hádky a jeho řeči typu že vztah nechce.Nevím jak dál.Miluji ho ale vím, že to není správné.Vymazal me, bavit se nechce. Ani nevím
Pavla
rozchody
Dobrý den,když jsem přečetla příspěvek paní Romany,měla jsem pocit,že jsem ho napsala já,bylo mi možné nás nějak propojit? Možná bychom si mohly vzájemně podržet a vypsat z bolesti.
nola
rozchody
Dobry den, uz to bude skoro 2 roky co jsme se s manzelem rozvedli po 33 letech manzelstvi. 11 let udrzoval vztah s jinou zenou, me lhal kdyz jsem se ho zeptala proc je porad pryc, tak kamaradi potrebuji pomact nebo utikal na kolo, kdyz jsem s nim jela ja tak si pry se mnou nezajezdil a jel sam, nejspis za milenkou. Kdyz jsem na to prisla tak mi rekl, ze me nikdy nemiloval. Nejak to nemuzu pochopit, mame spolu 2 deti a ty jsou na strane tatinka, se mnou se nestykaji a ani nijak nejsou v kontaktu, s tatinkem resi vsechno. Ke me se muj ex chova jako kdybych byla prasiva a mela lepru. Rodina jeho milenku neprijala. Kdyz jsem mu rekla ze udelama za vsim tlustou caru a on se rozejde s milenkou, tak mi rekl, ze se mnou uz nic nechce mit, ze je rad ze jsem si konecne vsimla ze ma jiny vztah. Do posledni chvile nez jsem je nacapala tak se mnou spal. Proc jsou muzi tak strasne prolhani? Jak z toho vseho vseho vzpamatovat, hrozne to boli.
Romana
rozchody
Paní psycholožko, chtěla bych Vás poprosit - jsem skoro tři roky po rozvodu, ale pořád se s tím nějak neumím srovnat. Majetkové vyrovnání se táhne.Je komplikované a pro mne nedopadne dobře - to vím už teď od právníka. Zatím všechny peníze z firem používá pro sebe bývalý manžel. Jezdí na dovolené, kupuje si věci, večírky, začal nové podnikání. Já sice příjem mám, ale na toto už mi nestačí. Navíc pečuju i o děti. On se o ně nestará, dceru neviděl už skoro rok - ona nechce a on taky ne - bere to jako jeho omezování, že by se jí musel přizpůsobit. Naopak spíš na ni křičel. Sice se pokouším k sobě někoho najít, ale nedaří se. Nějakou dobu jsem se s jedním pánem scházela, jenže on je nemocný a zvyklý na jiný styl života. On o vztah hodně stojí, já cítím, že se spíš propadám. Cítím se hodně sama, protože jsme tu měli hodně přátel spojených s manželem. Ti se teď odvrátili. Bojí se ho, on umí udělat lidem zle. A tak raději dělají, že mě neznají. Rozvod byl nutný, bývalý manžel se k nám doma v posledních letech choval jako k onucím. Nepřeháním. Myslela jsem si, že to zvládneme. Už to ale pak nešlo. Prostě se mi nějak zhroutil svět a nemám chuť do života.
Aneta
rozchody
Již jsem vám psala ohledně milenky mého manžela. Je to kolegyně z práce a strašně ji miluje a chce s ní být. Našel si pronájem kousek od jejího bydliště (je rozvedená a má dvě děti). My jsme spolu 24 let manželé a máme také dvě děti (23 let a 14 let). Odstěhoval se před měsícem. Finance, bydlení a péči o nezl.dceru máme vyřešeno. Řekl mi, že s ní chce zůstat a že podá žádost o rozvod. Má otázka je, jak se s tím mám vyrovnat, hrozně mě to bolí, snažím se být s dětmi, rodinou, přáteli, kamarádkami, ale stejně nespím a pořád o tom přemýšlím. Už to dál nechci, chci na něho zapomenout, ale nejde mi to. Děkuji za odpověď
Iveta B.
rozchody
Dobrý den,
mám prosbu. Dnes již bývalý manžel se dokáže urazit a třeba 14 dní nekomunikovat a taky dokáže, když má nějaký problém, to vytěsnit a reaguje až když ho něco dotlačí. Na to první jsem si nějak zvykla, to druhé jsem někdy za něj musela řešit, někdy ne - tak třeba platil alimenty na svoje první dítě, které se narodilo z nehody, avšak ho nikdy neviděl, ačkoliv se její rodina hodně snažila a dlouho se snažila i s dítětem jezdit k nim domů (k mému překvapení se k ignoraci tohoto vnoučete přiznala i tchýně).
Naše manželství se rozpadlo a já jsem v podobné situaci - měli bychom komunikovat kvůli dětem a kvůli majetku, ale on se zapírá, na maily či sms neodpovídá. Asi to zase "vytěsňuje". Jenže tentokrát to řešit musím a bez něj to taky nejde. To znamená, že nemůžu jít ani jednou cestou, na které jsem byla zvyklá - vyřešit to za něj anebo to nechat být. Podobně je na tom i můj právník - už přes rok se snažíme něčeho dosáhnout, on si vzal svého právníka, na kterého to všechno přehodil a zase je v klidu. A ten jeho právník jen bere od něj peníze a prodlužování mu teda vlastně vyhovuje, protože tím vydělá víc peněz. Napadá Vás, co by se ještě dalo dělat? Moc děkuji. - otázka upravena poradcem
Eva
rozchody
Vzkaz pro Gabru:
Milá Gabro, také se nemohu vyrovnat s rozvodem, protože rodina je hodně důležitá. Ovšem nenechte se vmanipulovat do pocitů viny. Vaši nefunkční rodinu jste nerozbila vy. Manžela uspokojuje jen ponižování Vaší osoby a v tom přece nešlo pokračovat. Byla to prostě špatná volba partnera. Moc Vám přeju začít nový život. Marcela
Marcela
rozchody
Dobrý den paní doktorko, obracím se na Vás o radu jak zvládnout sebe samu, své emoce a vnitřní nejistotu. Téměř před rokem jsme se s manželem rozvedli po 17-ti letém manželství (1 dítě), rozvod byl z mé iniciativy, nedokázala jsem manželovi odpustit nevěru. Ta nevěra byla tzv. poslední kapkou v našem posledních několik let nefunkčním manželství. Manžel střídavě pil (tehdy nedělal nic jiného, choval se ke mně hrubě a vulgárně, ponižoval mě) a střídavě úplně abstinoval (tehdy pracoval na maximum na sobě). Neměl zájem o žádné společné aktivity, neměli jsme žádné společné přátele, nechodili jsme spolu do společnosti. Časem jsme začali spát odděleně, prakticky bez sexu. Mimomanželský vztah tak podle něj přišel logicky, neboť ode mně se mu nedostávalo podpory, citu a povzbuzení. Milenku přede mnou prezentoval zcela otevřeně, byl na sebe hrdý. Po 4 měsících od přiznání nevěry jsem podala žádost o rozvod. Když manžel zjistil, že jsem to opravdu udělala, poprosil mě o odpuštění s tím, že se s milenkou rozešel. Jenomže já jsem v té době neviděla neslyšela, cítila jsem se hrozně zrazená a na rozvodu trvala. Ještě před rozvodem se dali opět dohromady, úspěšně spolu pracují. A já se dodnes nemůžu vyrovnat s rozpadem rodiny, pronásledují mě pocity viny ze špatného rozhodnutí, z toho, že jsem vlastně já rozbila naši rodinu a že jsem se měla v minulosti více snažit naše soužití zlepšit, aby pak byl i partner spokojený. Stále se obracím do minulosti, mám stále snahu řešit, co jsem udělala špatně já a co manžel, a zároveň se obávám budoucnosti, připadám si opuštěná a mám pocit, že jsem potrestala jenom samu sebe. Je z toho cesta ven ke spokojenému životu nebo je to povahou, kterou nezměním? Děkuji za odpověď
Gabra
rozchody
Dobrý den paní doktorko, měla bych jeden dotaz. Jak má člověk získat silu jít dal po těžkém rozchodu. Byli jsem spolu 15 let, ke konci byly neshody, ale věřila jsem, že to zvládneme. Nevydržel a někoho si našel. Nikoho jiného jsem v životě neměla a byl pro mne ten jediný - pan ideální. Chci zapomenout a nevím jak. Bohužel s ním musím nějakou dobu ještě bydlet kvůli práci. Je to ale dost divné. Nemám sílu ani chuť k ničemu. Jen pláču a stačí být chvíli sama, propadám beznaději, vzteku a zoufalství. Rozum mi jasně říká, že už je konec, nech ho jít, oba si zasloužíme nový život a poznat i něco jiného, ale představa, že jsou spolu je šílená a srdce mě svírá.. Nevím jak začít nový život. Bojím se samoty, nikoho teď nechci, mám bouři v srdci. Rodinu a přátelé mám x stovek km daleko. Bolí to tak, že by se mi chtělo umřít.
Dita
rozchody
Dobrý den, prosím Vás o radu. Před půl rokem jsme se rozešli s partnerkou, důvodem byla nevěra z její strany. Možná vlivem odcezení, postavili jsme si krásný dům a mě to zaměstnávalo více než ji. Vychoval jsem její dcery , jedna od jednoho roku a druha od dvou a půl. Hned od začátku jsem si je plně získal. Táta od nich odešel za jinou ženou. O dětí jsem se staral jako o vlastní. Věnoval jsem se jim jako pravý táta, možná i víc, protože jsem viděl, jak je odchod táty zasáhl, hlavně tu starší. S partnerkou jsme si velice rozuměli a byli zamilovaní. Po rozchodu, který mě hodně zasáhl, se snažím udržet kontakt s nevlastními dcerami, ale je to složité. Partnerka se zamilovala do jiného a já jsem z tohoto důvodu musel odejít. Mám z právního hlediska nárok na schůzky? Nový partner je pro ně cizí. Holky mě mají mě rády a nechci je zklamat a ublížit jim. S partnerkou není rozumná domluva. Jak tuto situaci mám řešit dál, nejsme manželé - čtyřleté soužití. Rad jsem slyšel hodně... Děkuji.
Kristian
rozchody
Dobrý den, mám problém se svým manželem. Já se s ním chci rozvést, z důvodu fyzického napadání, nadávek a ponižování. Ještě než jsem to s ním stihla ukončit, jsem se dala dohromady s jeho bývalým kamarádem, a to je asi největší problém. Manžel absolutně nesouhlasí s rozvodem, chce se soudit o syna, předvádí strašné scény a vůbec se s tím nechce smířit. Násilím mě chce držet doma, brečí, škemrá, vyhrožuje sebevraždou, řekl mi buď s ním budu, nebo se zabije. Obávám se, že se u něj jedná o začínající depresi. Je možné ho nějak donutit k psychologovi, který by mu snad pomohl? Bojím se, aby se nestalo něco zlého. Děkuji
Michaela
rozchody
cast 2
bohuzel je to komplikovane o me zdravi. V listopadu mi diagnostikovali zacinajici rakovinu delozniho cipku. Na zatacku brezna jsem byla tyden v nemocnici, kam se i pritel prisel podivat. Po navratu domu se nase vztahy vratili do hadek a ignorace. Jenze po poslednich testech doslo ke zhorseni a ja vim, ze v tom nechci byt sama. chapu ze uz ho muj stav dale nemusi zajimat. ale preci jen bz mel asi vsechny tyto veci vedet. rada bych na to znala vas nazor, dekuji Lucie
Lucie
rozchody
Dobrý den,
už jsem ze všeho zoufalá, a hledám cokoli by mi mohlo nějak pomoci. Proto se na Vás obracím. Byla jsem s expřítelem přes 3 roky. Milovali jsme se hlava nehlava. Bohužel za poslední rok jsme se více než 5x rozešli. Teď to bylo nějaký čas v klidu, dokonce jsme spolu i poslední tři měsíce žili. Bohužel nastal opět konec našeho vztahu. Náš rozchod byl velice ošklivý, bolestný, plný emocí, křiku a hádek. Dříve jsem věděla, že i přes odloučení mě má expřítel stále rád. Nyní už si tím nejsem tak jistá. Byl mou první velkou láskou, i já jeho. Když jsem ho poznala bylo to něco, co mě praštilo do nosu a já věděla že s ním chci strávit zbytek života. On ve mě taky cosi cítil. Někdy nám tu společnou harmonii ostatní záviděli. Ještě v prosinci jsme si říkali, že naše hádky jsou příšerné, že jsem urážlivá ale i přes to se oba milujeme a nedokážeme si svět bez sebe představit. Že spolu souzníme jako nikdo jiný v našem okolí.
Nyní jsem v koncích, přítel odešel na začátku ledna.
Lucie
rozchody
Dobrý den,
před necelým půl rokem se semnou po pěti letech rozešla přítelkyně. Důvod byl takový, že už se dle ní "necítila zamilovaná ", měla pocit že náš vztah "vychladl a potkala někoho jiného. Dlouho jsem jsem přemýšlel co jsem udělal špatně, chtěl ji zpět atd. To už máš naštěstí za sebou. Chtěl bych si zase začít užívat život. Bohužel velkou část kamarádů jsem znal skrze přítelkyni a zároveň sní i oni zmizeli z mého života. I když mi sami říkali, že jim mám klidně napsat, většinou nemají čas (nebo to aspoň tvrdí). Je mi to zároveň dost trapné pořád se ozývat, nechci aby něco řekli třeba mé expřítelkyni a já byl v jejich očích ještě víc ponížen. Přátelům které znám mimo ex jsem málo věnoval během toho co jsem měl vztah a s velkou částí jsem ztratil společnou řeč, nebo už žijí vlastní životy a na mě si ani moc nepamatují. Kolikrát bych zašel na koncert, nebo něco podnikl ale nemám s kým, tak nechtě zůstávám doma a propadám se do deprese. Absolutně nevím jak z této situace ven. - otázka upravena poradcem
David
rozchody
Dobrý den, paní doktorko
před 2 týdny jsem se rozešla s přítelem a ten to velice težce nese. Vyhrožuje mi že spáchá sebevraždu a já nevím co mám dělat. Každý den mi volá chodí zamnou a prosí abych ho vzala zpět. Nevím si rady a proto žádám o pomoc. Děkuji
Kamila
rozchody
Dobrý den,jsem rozvedený, necelý rok, mám dvě děti a já jsem rozvod nechtěl. Nicméně minulí rok těsně po rozvodu jsem zjistil,že svou ženu pořád miluji a tak se mi nějak podařilo, že jsme spolu nějaký čas spávali, chodili do kina atd.Ale ze strany ženy jsem po celou dobu cítil chlad, teda kromě sexu.Nikdy mě ale sama nedala jen tak pusu.Jednoho dne jsme byli v restauraci a já jsem to dal na FB, protože se mi tam moc líbilo. Jenže to se dozvěděla její sestra, která jí ihned volala. Do mojí ženy jako by někdo bodl nůž, ještě ten den to všechno ukončila a začala se chovat arogantně, ještě víc chladně,byl konec.Jenže já to pořád nemůžu rozdýchat, pořád na ni myslím a nedokážu si představit, že bude s jiným, je mi z toho zle. Krachují všechny moje vztahy, protože myslím pořád na mou ženu, i když vím, že je definitivní konec. Nevím,co mám dělat, jak ji mám vyhnat z hlavy?Proč se mi pořád v myšlenkách vrací?Od ukončení vztahu je to cca 8 měsíců.Prosím poraďte mi, co mám dělat? Děkuji
XY
rozchody
2)...a možná i z toho pramení jeho pocity. Já bych mu moc ráda nějak pomohla, aby se cítil líp, jenomže nevím jak. Ale myslím si, že kdybych si s ním pořadně promluvila, mohli bychom to ještě zkusit. Kromě rozchodu mluvil i o jakémsi volnějším období, nakonec padl rozchod, ale s tím, že kdykoli budu něco potřebovat, prý se na něj můžu obrátit. On je velmi složitá osobnost a má v hlavě zmatek, to vím už delší dobu, ale to, jak špatně se cítí, na mě doopravdy vybalil až v den rozchodu,tudíž mi to celé přijde trochu unáhlené. Ráda bych se tedy zeptala na Váš názor ohledně této situace. Kdybych mu dala větší prostor, aby neměl pocit, že náš vztah je tolik vážný,mohlo by to pomoci? Mohla by být řešením pauza?
A neměla byste nějakou radu,jak mu pomoci cítit se lépe a jak mu pořádně porozumět? Má hodně analytické myšlení a přemýšlí nad vším tak moc,až dochází k takovýmto závěrům, nemůže kvůli svým myšlenkám usnout a hrozně se tím trápí. A mě mrzí představa,že by náš vztah měl skončit úplně.
eM
rozchody
1)Dobrý den, po téměř dvou letech se se mnou rozešel přítel. Je mu 18, mně 19. Důvodem rozchodu bylo to, že se mu zdálo, že nám to už neklape a hlavně prý měl pořád různé znepokojivé myšlenky ohledně našeho vztahu- jako že jsme odlišní, že se bojí, že není dostatečně citlivý na to, abych já, naopak hodně citlivá, s ním mohla být šťastná a taky řekl, že když má takovéhle pocity teď, neví, jak by se cítil, kdyby přišel nějaký velký problém a že se bojí, že by mi jednou ublížil a příliš mu na mě záleží, než aby mi ubíral čas, kdy mohu být s někým podle něj lepším. Jenže i přes ty odlišnosti (kterých ale není tak mnoho a nejsou podle mě nepřekonatelné ), vím, že kluka jako je on bych našla těžko a nechci o něj přijít jen kvůli tomu, že prožívá složitý vnitřní boj. Zahodit všechno, co jsme spolu prožili, opravdu nechci a ten rozchod vážně hodně bolí. Ráda bych si s ním o tom znovu promluvila a pokusila se to napravit. Je pravda, že poslední dobou jsem nechovala vždy úplně nejlíp...
eM
rozchody
Dobrý den..Jsem 3 měsíce po rozchodu s bývalým partnerem..Odešel k paní o 10 let starší s dítětem..Jeho kolegyně na pracovišti..Problém je v tom,že jsme spolu žili od mých 21 let...Jemu bylo 19 a mě 21.. Žili jsme spolu 4 roky..prošli jsme si různýma životníma situacema..zvládli jsme je..On byl úplně jiná povaha..mě stačilo být prostě s ním.. On potřeboval k životu kamarády a diskotéky..Moc jsem žárlila..Vše jsme dělali spolu..stejné směny,stejná práce..Vzala jsem si půjčku,kterou jemu neschválili,aby jsme se mohli nějak zařídit..teď nějak nevím,jak mám fungovat..Vzala jsem si do bytu spolubydlícího,ikdyž je to divný,ale nechtěla jsem být sama..ale je to stejné..Nespím..Vše,co mi dělalo radost,mě už nebaví..už jsem objednaná u psychologa,protože to není normální chování..nedokážu žít svým životem..vše jsem dělala pro něj a nás..a on teď odešel,že mě nemiluje..Jak se z toho mám dostat??do práce chodím,ale je to opravdu těžké..do toho ty svátky...jsem už na pokraji sil i z nevyspání..
Jana
rozchody
Dobrý den, s přítelem jsme se rozešli před týdnem a půl. Byli jsme spolu skoro čtyři roky, z toho půl roku jsme spolu i bydleli. Důvodem rozchodu byly moje pocity - dlouho jsem věděla, že to není ono, bála jsem se mu to říct (nebyly to věci, které by mohl nějak změnit), nakonec se to ale stejně stalo. Když jsem mu řekla, že už ho nemiluji, zlomila jsem mu tím srdce. Domluvili jsme se ještě ten den, že se rozejdeme v dobrém a zůstaneme přátelé.
Oba se teď ale strašně trápíme, on proto, že mě miloval do poslední chvíle, já proto, že jsem mu tolik ublížila a pořád mi na něm moc záleží, byl mi nejbližším člověkem a já jemu. Přemýšlela jsem i, že bych to vzala zpátky, ale vím, že problémy by se tím nevyřešily. Nevím, jak mně ani jemu pomoct, mám pocit viny, že jsem mu zničila sny. Prosím, poraďte mi, jak teď spolu můžeme vycházet, nechci to ještě zhoršit. Děkuji
K.
rozchody
Dobrý den paní doktorko, obracím se na Vás s prosbou o radu. Rozešli jsme se s přítelem je to asi 14 dní. Vím, že se z toho dostanu a že to chce čas. Ale netrápí mě tak samotný rozchod ale spíš to, že jsme s party stejných kamarádů(jsou to samí kluci). Žiji na vesnici, všechny kamarádky co jsem tu měla se odstěhovali takže jsem tu zůstala sama v partě kluků se kterými jsem doposud trávila svůj volný čas. Nečekaně jsem se zamilovala do kamaráda a měli jsme vztah dva roky. Teď nevím jak situaci řešit. Kdykoliv chci za klukama jít je tam ex. Mám tři dobré kamarádky, ale ty na mě bohužel nemají tolik času jsou všechny zadané. To naprosto chápu. Takže mám jen kluky ale to můj ex bohužel taky. Bojím se, že kluci budou stejně dávat ex víc přednost přede mnou brát ho na akce a na mě se vykašlou. Je to logické že chlapi raději půjdou s chlapama. l Ikdyž jsme byli všichni kamarádi i před naším vztahem. Každý mě varoval ať si ten vztah rozmyslíme, co se bude dít když se náhodou rozejdeme a buch je to tady. Takže vůbec nevím jak tuto situaci řešit. Jsem nešťastná a mam hned depresi když sedím v sobotu doma nemam s kým být a vím, že kamarádi sedí někde s ex. Trápí mě, že nemam na vesnici kamarádky. Kdybych měla možná tuto situaci tak neřeším. Jsem hodně společenský člověk takže samotu vnímám strašně špatně. Přijde mi, že se mi bortí celý svět nevím jak se k tomuto problému postavit. Začít si hledat nové kamarády? ale jak? ani žádný koníček nemám takže výplň mého volného času je nulová. A ten strach že přijdu o své jediné kamarády na vesnici mě neustále užírá. Vůbec si nevím rady co dělat dál. Děkuji Vám za reakci.
Veronika
rozchody
Dobrý den, zaslala jsem před zhruba 2 týdny dotaz sem do poradny. Zatím jsem ho zde nenašla. Je možné, že se ještě objeví? Nebo se zatoulal. Ani nevím, jestli hledám ve správné kategorii? S pozdravem
Mirka
rozchody
Odešla jsem dřív, než by mě to zničilo. Když jsem se dozvěděla, že má holku a podle mé intuice ji už měl na konci našeho vztahu, napsala jsem mu, že je ubohej. Když jsme dodatečně řešili finanční věci, řekl, že nechápe, proč jsem mu to napsala, když ji našel až potom. Řekla jsem mu, že když partner řekne v jakýkoliv situaci, že by mi pomohl s kuframa k rodičům, je to sociální hovado. Vyčítám si, že jsem sklouzla k vulgaritě. Vím, měla jsem použít jiné slovo, třeba hulvát. Ale když on mi vyčetl, že jsem moc topila (měla jsem ledvinovou koliku), že ráno břinkám nádobím, když spí a že to si nepřeje a další. V tom by ani dítě vyrůstat nemohlo. Myslíte, že jsem udělala velkou chybu? Co když jsem si u něj zavřela tímto dveře? Děkuji.
MIrka