Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
problematické vztahy s rodiči
Dobry den Jitko ,
Mam problem se svym otcem , je mi 37 let bydlim v soucastnosti ve spolecnem dome. mame velky bytovy dum kde je 6 bytu , kde byli babicka v jednom ja s pritelkyni ve druhem , otec ve tretim a bratranec s rodinou ve ctvrtem , dva jsou stale volne. Dostavuji si dum v mensi vesnicce nedaleko naseho domu. Bydlel jsem a pracoval skoro 10 let v zahranici a kdyz byla jest emaminka na svete zacal jsem resit sovji situaci bydleni az se vratim domu natrvalo. ted jsem jiz zpet 5 let a pracovne jsem se zaradil velimi uspesne a mam nadprumerny plat a nemam nejmensi problem jak s motivaci pracovni tak s mimopracovnim zivotem. Bohuzel matka odesla a otec zustal sam a prijde mi to ze soustredi celou svoji pozornost na me muj vztah muj dum muj volny cas. cokoliv z nej vypadne jako komentar nebo rada je neskutecne negativni a me to vadi a citim jak me to deprimuje. abych si nemusel brat hypoteky dostavuji dum podle toho jak mam penize ale on tam stale jezdi neco delat za svoje penize.
Joe banana
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den ,
Chtěla bych se zeptat co mám dělat když mi matka začala říkat , že jí využívám kvůli penězům a nechápe že mi je 17 a jsem stále studentkou.Neustále mě posílá za otcem at mi dává peníze jenže ten má na starosti bráchu ( jsou rozvedený a každý má jedno dítě ) . Chvíle mi to vypadá , že o mě ztrácí zájem . Neustále všechny problémy vztahuje na sebe a dělá ze sebe největšího chudáka a jak se jí nikdo neptá jak jí je . Ale nebere ohled vůbec na mě , Chápu , že jí v 15 zemřel otec a matka se o ní tolik nestarala ale myslela jsem , že právě to by jí posílilo aby se stala lepší matkou než je . Chci aby byla štastná . Myslíte si , že se to zlepší ? Nevím co budu dělat . Nemohu se soustředit na školu , protože pořád musím myslet na to jak mi vyčetla peníze . Jako kdybych byla věc která jí je jenom na obtíž . Děkuji za případnou odpověd . - otázka upravena poradcem
Eva
problematické vztahy s rodiči
Je mi sice jen 12 ale s matkou mám dost blbý vtah.mám taky stejně staré dvojče setru,a taky mám starší sestru (moniku)je jí 20 let VŠ nestuduje a je doma.Doma máme jen pořád monika tám to a monika támhle to.Pořád si vykládají sestra přijede z nějakého výletu a ptáe jak bylo a vykládají si.My z někama přijedeme p za matkou a ona jěstě na to hmm.A tatka jí nic neřekne
eliška
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den,
mám problémy v práci a to se odráží i na mém vztahu s rodiči. Odmítají řešit moje problémy, vůbec mi nerozumí, nedůvěřují mi, dělají ze mně blbce, když potřebují, lezou mi do zadku, ale jinak mi vždy vrazí kudlu do zad a to jak doma, tak v práci. Nevím, v kom je chyba. Máma vždycky řekne pouze: " My si nerozumíme." Na to já vždycky odpovím: " Protože ty se ani nesnažíš mi rozumět." Táta ji nedávno seřval, že už má plné zuby toho, jak je na mě alergická, nepříčetná. Jenže pak se přidal na její stranu a začali mi oba vyhrožovat vyhazovem z baráku. Tak mi vyhrožovali už párkrát a kamarádka mi na to řekla, že jestli to udělají ještě jednou, mám na ně podat trestní oznámení za vyhrožování. Že si to nemůžou vůbec dovolit. Já ale nevím, jestli by se to všechno neobrátilo proti mně. Sama bydlet nechci. Kdyby s partnerem, ano, ale sama v bytě bych se zbláznila. Vím to. Přemýšlím, jestli by i nepomohl psycholog. Jak se pohybují ceny za sezení u něj? A bylo by to řešení? Děkuji - otázka upravena poradcem
Aneta
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den,
moje máma se neustále plete do toho, s kým se kamarádím. Kdysi mi to tak nevadilo, ale už je mi 25 a ona mi nedopřeje ani těch pět kamarádek, co mám. Pořád na nich něco vidí. O jedné mi tuhle řekla: " Nezlob se na mě, ale mně ta holka prostě nesedí." " A co ti na ní vadí?" zeptala jsem se. Její odpověď mě šokovala. " Je to tlustá, sebevědomá kráva." Přitom ji vůbec nezná, jen se spolu jednou v životě pozdravili, tak, jak o ní může takhle mluvit? U další kamarádky zase řekla, že nechápe, jak si s ní můžu rozumět, když je, jak mouchy snězte si mě a o druhé naopak řekla: " Už, aby jsi s ní skončila! S takovou ku..." Jenže mě nezajímá, jakým kdo žije životem, mě zajímá jejich chování ke mně. A když je mi s nimi dobře, tak co je mi potom, že jedna střídá kluky a druhá, že je třeba přehnaně sebevědomá? Kvůli tomu přece nemusí být hned kráva, ne? Nevím, kde se to v mamce bere. Sama taky nemá moc kamarádek, žádnou z nich nekritizuji, tak co ji vede k tomu takto mluvit? - otázka upravena poradcem
Daniela
problematické vztahy s rodiči
Ona me take s nicim nepomaha. Kdyz prijede k nam, leda se tragicky rozhledne po mem byte a zhodnoti jaky tam mam strasny bordel a jak bych vsechno mela delat jinak, mela byt hodnejsi na manzela, vic uklizet....
Kdyz ji zavolam, pohadame se, tak moc nevolam, nemam na to nervy, mam stresu dost v praci. Rozhovory s ni jsou neustale stezovani, pocit jak ji kdo ukrivnil zadna spokojenost s tim co ma, jen stiznosti na to co nema. Je cesta jak ji pomoci z tohoto stavu? Chci mit svuj zivot, ale zase sledovat hroutici se matku neni moc dobre :/ mam strach kam az spadne, protoze jeji stavy se zhorsuji, nevstavani z postele je nove... jak ji ukazat ze jeji zivot neni spatny a "privest" ji ke spokojenosti nebo alespon smireni s zivotem? Zbavit ji pocitu ublizenosti? Vubec nevim jak mam postupovat, co s tim ..
Dekuji za pripadnou odpoved - otázka upravena poradcem
Matka v depresi 3.cast
problematické vztahy s rodiči
Kdyz se normalne bavime, casto se do neceho zakousne a zacne ze me intenzivne pacit soukrome detaily, az to skonci hadkou jaka jsem divna, ze ji nic nereknu, ze kamaradka se stejne starou dcerou ma uplne jiny vztah, apod. Pro me je to ale uzavrena kapitola, matce se vice otvirat nebudu, zaroven ale nemohu sledovat jeji deprese, ale nevim jak ji pomoci. Je vubec nejak cesta jak ji jen nasmerovat? Je u ni neustala nespokojenost ze vseho - praci kterou dela, chtela delat cely zivot a je sice ne zrovna kralovsky placena ale obsahem perfektni - presto si na ni stale stezuje. Dum ma obrovsky se zahradou - presto si neustale stezuje jak ho nezvlada, nikdo ji neprijede pomoci, proste vsichni vsechno delaji spatne, vsichni jsou zaujati proti ni.
Osciluje to zejmena ve vztahu se mnou kdy nezavolam, nezajedu, nepomuzu a ja nevim co vsechno. Ma pravdu - ale mam svou vlastni domacnost, studuji VS, pracuji, mam dost co na praci a nebavi me se o vikendu sebrat a jet ji okopavat jeji zahradku.3cast - otázka upravena poradcem
Matka v depresi 2.cast
problematické vztahy s rodiči
Dobry den, potrebovala bych poradit, jestli je vubec nejaka cesta abych pomohla sve matce dostat se z krize ve ktere je od rozchodu s otcem (tj. jiz 6 let). Nasla si sice noveho partnera, je mily ale 1)cizinec a planuje se nekdy vratit domu 2) neni ji zadnou oporou (mozna by ale i byl, jen ji v nem matka nehleda - ma ho rada, ale svoje problemy s nim neresi). Jinak se ma dobre, ma svou vysnenou praci, velky dum se zahradou, skvele pratele. Presto si neustale na vsechno stezuje, obcas rika ze mela tak spatny den, ze ani nedokazala vstat z postele (jinak je zdrava). Chtela bych ji nejak pomoci, ale sama na to nemam nervy ani chut. Meli jsme spolu velke problemy, pres ktere se nedokazu a ani nechci prenaset - nedavam ji to nijak osklive najevo, jednou za cas (1x za mesic, mozna dva mesice) se vidame, obcas si zavolame, promluvime, ale vztah s "plnou duverou" mezi nami neni, ale ona ji neustale pozaduje. nasleduje 2. cast - otázka upravena poradcem
Matka v depresi
problematické vztahy s rodiči
Dobrý večer.
Mam problém a už si nevím rady, zamilovala sem se do jednoho kluka, a chodila sem s ním dva roky, pak to zjistila máma a byla s toho nešťastná, nechtěla abych s ním chodila a zakázala to, a já ji furt říkala mami on je hodný ma mě rád, ale s ní to ani nehlo, pak sem s ním šla jednou ven a máma to zjistila, a řekla mi ať si výběru jestli rodinu a nebo jeho, a je mi tepr 19nact takže sem si vybrala rodinu, už je tomu 5měsíců co spolu nechodime ale stále ho mam v hlavě chybí mi záleží mi na něm snad ještě víc než dřív, nevím jak dál pomocte mi prosím děkuju:(. - otázka upravena poradcem
Sidonie
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, je mi 29 let, jsem s přítelem 5 let, přičemž v lednu jsme měli krizi, která se bohužel stala u mě doma, tudíž rodiče byli svědkem. Na čas jsem od přítele odešla, přemýšlela jsem o celé situaci, vážila pro a proti. Vedli jsme pak s přítelem dlouhý rozhovor, kde jsme si vše co bylo doposud "tabu" vyříkali a rozhodli se si dát ještě šanci. Od té doby je náš vztah jiný, jsme vůči sobě víc otevření, říkám jeden druhému co se nám líbí a co nelíbí. Komunikujeme. Problém je ale to, že rodiče nemají mého partnera rádi, já jim o svém návratu k němu dosud neřekla. Teď se chystám o tom s nimi promluvit, bohužel se ale obávám reakce. Při posledním rozhovoru zazněly různé ultimáta když jsem zmínila, že se chci vrátit. Jsem názoru, že rodič může svůj názor vyslovit, dospělé samostatné dítě ho může akceptovat, ale rozhoduji se sama. I kdyby bylo mé rozhodnutí chybné. Toto rodiče nedokáží pochopit a obávám se, že to dospěje do situace "buď my, nebo on". Děkuji moc za názor a přeji hezký den - otázka upravena poradcem
Alena
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den,v říjnu mi bude 18let,mojí sestře je 14 let.A obě máme problém s rodiči,ale ona je v pubertě a drzá,jenže na obě dvě je stejné měřítko,chodit spát přesně v 10,udělat všechno hned jinak je zle.Nejhorši je že nám vypínají internet protože jediný co je hned napadne je ze si hrajeme na internetu,ano mám tam pusteny film a fcb ale hledam u toho dalsi informace do skoly,delam ukoly,jenze oni vidi jen fcb,takze nam vypínají internet,normalne ho mame jen od 4 do půl 10 a kdyz se nastvou vypínají ihned.Na to že mi je za půl roku 18 mi přijde ze je to dost přísné.Moji vsrtevníci si doma povídají s rodici o jakýchkoliv tématech,me to proste nejde se snima takhle bavit.Kdyz me kamaradky nekam pozvou uz predem rikam ze mám trenink nebo nemam cas protoze vim ze me rodice nepusti.Doma musim byt nejpozdeji v 9hodin.A to nejsem holka ktera chodi po barech,diskotekach a opiji se;(Ale uz nevim jak s timhle dal,rodice si nenechaji ani nic vysvetlit.prosím můžete mi poradit?;(dekuji
Kamča
problematické vztahy s rodiči
Ráda bych se poradila ohledně vztahu s mojí maminkou. Je mi 51 let, mamince 78, jsem vdaná, z vlastní vůle bezdětná a bydlím 400 km daleko od ni ( máma žije v zahraničí). Jsem bohužel jedináček, na kterého máma zřejmě přelila všechny svoje city a ambice, otec zemřel před 5 lety a pro mámu to bylo vysvobození - věčné hádky, hlavně o peníze, nejčastěji tichá domácnost, atd. Otec byl tyran, kterého se báli všichni - podřízení, známí, nakonec i já, byl nevypočítatelný a zlomyslný. Jenže moje máma v lecčem také není o moc lepší - je nesmírně panovačná, dominantní, vždy má ve všem pravdu a považuje za samozřejmost, že všechny kolem kritizuje (vše dělají špatně, ona by to udělala jinak, lépe), zkouší jim mluvit do života, do volby partnerů, škol, koníčků, atd. A já jsem první na ráně. Jakákoli moje snaha o mírumilovnou, ale asertivní domluvu vždy končí fiaskem - máma vztekle konstatuje "Já Ti dobře radím, a Ty neposloucháš", cítím se u ni doma jako 5letý spratek. Je na to nějaká rada? - otázka upravena poradcem
Eva Hermanová
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, starost mi dělá moje matka a můj manžel. Matka je panovačná a má pocit že všechno dělá nejlíp,proti muži stále něco má,nic neudělá dobře,dle jejích slov je na nic jako manžel i jako otec (máme 6-ti letou dceru).Nejsem jedna z těch která by nechala po muži šlapat a proto když je problém,a vím že je pravda na maželově straně,stavím se na jeho stranu a z toho vznikají další konflikty.Už mě ale unavuje její mnohdy vykonstruované výpady a napadání.
Lucka
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den,je mi 12 a s rodičema se pořad hadame. A ted máme problémy v rodině, takže je to mnohem horší.
Musím prostě dělat to co oni mi řeknou, Ja chápu ze děti poslouchají rodiče, protože oni maji za sebou hodně apod. Ale nutí mě do věci které me nebaví. Měli jsme jednou jet k známým a oni me nutili jet s nimi,jenže Ja nechtela, protože tam jsou samy dospělí lide a Ja se tam nudim no a vznikla hádka.
Prosím moc vas prosím, poradte mi,vim ze jsem mala 12 holka,ale prosím chci abysme byly šťastná rodina a aby me neposilali do internátní školy.
Jste ma jediná naděje jak vyrovnat naše vztahy. - otázka upravena poradcem
Monika
problematické vztahy s rodiči
Zdravim. Mám problém se svími rodiči. Už od doby co jsem nastoupil na střední školu nemám výsledky takové jak by si asi rodiče představovali. Oba vysokoškoláci s dobrým zaměstnáním. Parkrat jsem odvracel propadnutí, ale vždycky jsem dělal co jsem jen mohl abych svoje studium zakončil maturitou. Bohužel místo podpory od rodičů jsem se dočkal jen neustálého řvaní, urážek atd. Jak to tak bývá po nějakem čase jsem se vůči tomu obrnil a tyto urážky prestal brát vážně tak zejména moje matka začala zasazovat urážky do mého intimního života protože ví že jsem nikdy neměl na slečny štěstí. To už ignorovat nešlo a začal jsem jim to oplácet stejnou měrou tim jsem jen ale jen přitopil zřejmě na kotel. Den co den jen hádky s rodičema v noci nespim. Už nevim co mám dělat celé to vyvrcholilo když mi nechali odpojit internet a sebrali mi klíče od auta které jim navíc ani nepatří nechal jsem ho napsat na sebe že prý dokud to a to že nebudu mit nic. prosím o radu už nevim jak se branit legální cestou.
Jirka
problematické vztahy s rodiči
Dobrý večer, mám problém s rodiči. Je mi 21 let, mám přítele o osm let staršího, jsme spolu skoro tři roky. Já jsem nevidomá a přítel vidící, problém je v tom, že rodiče se tváří na přítele mile, ale pak když jsem s nimi sama, tak mají na něj nepříjemné narážky, dokonce ho pomlouvají po rodině, jak jsem zjistila , že je neschopný, jen proto, že je programátor a sám si nepostaví dům. Vydělává dost peněz, má mě rád a je na mě hodný, divím se, že to nevidí. Já jsem přes týden na intru a o víkendech většinou u něj, teď plánujeme společné bydlení, ale rodiče mě chtějí mít častěji doma, i když se mnou málo komunikují. Pořád mě lákají domů. Mám starší sestru a ta je vdaná, ta takový problém nikdy neměla. Prozradila mi, že si rodina s mým přítelem nesedla. To nevadí, spíš mě mrzí ta přetvářka. Když jsem s nimi mluvila, tak mi mé domněnky vyvraceli, po delší době se znovu vyskytl problém, tak jsem jim napsala a oni se tváří, jako že to nečetli. Co mám dělat?
Kristýna
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, potřebovala bych poradit s mým vztahem s matkou. Je mi osmnáct let. Posledních asi tak šest let je na mě matka vysazená. Až to došlo k neustálému fackování, kopání, držení rukou, tahání za vlasy a občasným monoklům. Vždy se to nějak přešlo, máma to moc dobře umí, ani si už spoustu věcí nepamatuje. Ve mě to, ale úplně nezanechává příjemné pocity. Od posledního většího incidentu jsem si řekla, že jestli se to stane znovu, odcházím bydlet k tátovi, babičce, nevím. Bohužel asi před týdnem kvůli tomu, že jsem jedla dlouho polévku, nastala tato situace znova. Nepříjemné naběhnutí s fackami a ost. záležitostmi. A já jsem v obraně mámě dala facku. Odjela jsem k tátovi, ale po pár dnech jsem domů stejně musela. Dlouho se nic nevyřešilo mezi mnou a mámou. Až ted mi vynadal za to, že jsem na ní vztáhla ruku. To je to jediné co jí trápí. Doufala jsem, že uslyším něco trochu jiného, ale prý jí i socioložka řekla, že dítě na matku nikdy nemá právo sáhnout. Co si o tom myslíte? Děkuji moc
Tereza
problematické vztahy s rodiči
Dobry den, mam problem s rodici. Je mi 18 let a uz si s tim nevim rady. Mozna to moc prozivam ale jsem uz z toho docela psychicky vycerpana. Problem je v tom, ze moje starsi 24leta sestra mi porad lozi do pokoje a vsude mi snupe, bere mi veci a ja je pak marne hledam. At uz jsou to i blbin jako treba laky, kabelky, obleceni..nekolikrat sem ji rekla co si to dovoluje a sttejne to porad dela aniz by me se zeptala..kdyz nco ci, musim si na to vydelat nebo nasetrit. Mam brigadu cely rok i pres skolu a je to pro me docela dost vycerpavajici jit hned ze skoly na brigadu a pozde pak domu..kolikrat vzdycky kdyz jedu ze skoly zavidim mojim spoluzackam to, ze prijedou v klidu domu, sednou si k televizi a nic nedelaji. Asi pred dvouma tydny uz jsem si ale rekla dost, a zacla si pokoj zamykat..od te doby sem s tim zadny problem nemela..vcera jsem ale prisla domu, a tatka po me hned zacal kricet (kdyby mi to rekl normalne, byl by to zazrak) ze ten pokoj nebudu zamykat, co si o sobe myslim, ze je to jeho dum a jeho dvere, a ze jestli ty dvere jeste jednou zamknu tak mi je vykopne a vyrve i panty..dal pak ze jestli se mi tady neco nelibi, ze se mam sbalit a prestehovat se. To mi rekl uz ponekolikate a jsem z toho docela v soku ze me vyhazuje z domu.
Nikol
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, nemám síce partnerský problém, ale snád mi poradíte..Problém je taký, že som vydatá a mám vlastnú rodinu a vlastné bývanie. Moj otec je nezamestnaný a už asi rok a pol chodí k nám na návštevy denno-denne. Nemáme ani 1 den pokoj, už nám to vadí, že namáme absolutne žiadne sukromie, každý den je u nás. Ak nie sme doma, vyvoláva a vypytuje sa kde sme, kedy prídeme atd.. Je to už neúnosné, každý den u nás sedí a my sme pod dozorom kde sme boli, kedy sme boli, kedy sme prišli...proste nemože to takto íst dalej. ale ako mu to povedat, aby sa nepohneval ani neurazil? prosím poradte...
Lenka
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den paní doktorko, je mi 29 let, má rozvedená matka se odstěhovala k mě babičce, aby se o ni postarala po mrtvici. Jelikož jsme spolu s přítelem jediní příbuzní, kteří se neodstěhovali pryč z města, pomáháme jak se dá, a to nejen ohledně babičky. Někdy mi přijde, že se neustále matce snažím vynahradit, že je na všechno sama, ale zároveň jsem naštvaná, že si nemůžu žít vlastní život jako ostatní příbuzní, kteří si přijedou jen dvakrát do roka na návštěvu. Na tento stav si už má matka absolutně zvykla – když je něco potřeba, okamžitě se ozývá nám s přítelem. Vím, že to má těžké, ale mě už tento stav ubíjí a začínám na ni být naštvaná, že není schopná ostatním příbuzným říct, že by jí taky mohli trochu pomoct (několikrát jsem jí to i sdělila).Navíc mám pocit, že život s babičkou ji dost mění a začíná být ve vztahu ke mně více sobecká a odtažitá.Stejné vztahy má i s přítelem, dříve si velice rozuměli a nyní se sobě zcela odcizili.Změnu bych udělala, ale mám hrozné výčitky sebevědomí.
Martina
problematické vztahy s rodiči
Vzkaz pro Morenu: jednou za to bude mámě vděčná...bude vzpomínat na romantiku schůzek...a zjistí, jestli partnerovi za těch 100 km stojí... :) U nás mí přátelé nakonec přespat směli...ale já ve svém pokoji a on v obýváku...(a píšu přátelé, nebyl jeden) a tahat každou chvilku z ložnice před rodiči jiného chlapa, to bych se styděla snad i já...
Andulička
problematické vztahy s rodiči
Ještě pokračuji.. že se strašně chovám, nevážím si rodičů a nevím co ještě. Mně to přijde líto, protože jsem vzorná studentka, neodmlouvám, co řekne, tak udělám, ale pořád to je málo. Asi u ní hraje roli i to, že jsme věřící, tak mi pořád má potřebu něco říkat o zásadách apod., ale nejsem malá, abych nevěděla, co si můžu dovolit a co ne, ale v tomhle mi prostě ona nevěří. Ještě bych podotkla, že všechny kolem hází do jednoho pytle a nikdo pro ni není dost dobrý. Je začátek prázdnin a já jen odškrtávám dny do začátku školy, abych byla zase z domu pryč a jezdila jen na víkend. Jsem už fakt bezradná, protože je to s ní těžké. Když vidím, jak všechny kámošky mají super mámy co jim nic nezakazují, normálně se s nimi baví, tak je mi z toho na nic. Prosím o radu:(
Morena
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, mám problém s mojí matkou. Je mi 22 let, mám přítele a moje matka to vůbec nemůže přejít. Přes rok se to dá, protože studuji ve stejném městě, jako on bydlí, takže se vidíme pořád, ale jakmile přijdou prázdniny je to hrůza. S přítelem jsme spolu rok a půl a ani po této době u nás nemůže přespat, ani já u něj, i když jsme od sebe vzdáleni cca 100 km, tak po každé musí jet večer domů a to samé já. Jsem z toho zoufalá, každý si z toho klepe na čelo, ale matce to prostě nedochází, nechápe to. Tím se pořád s matkou jen hádám, nedokážu se s ní rozumně bavit, dokonce se už i bojím na něco zeptat, protože neumí řešit věci v klidu. Po každé vybouchne, seřve mě a zakáže mi všechno. Chtěla bych prásknout dveřmi a říct fajn, tak já teda jdu, ale to udělat nemůžu, jelikož ještě studuji a rodiče mi platí vysokou školu. Táta je v tomhle taky bezmocný, protože u nás má hlavní slovo máma a jak řekne, tak teda bude. Navíc, když se hádáme, tak na mě vytahuje něco v tom smyslu, že se strašně
Morena
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, mám takový problém s rodiči. Je mi 18 a zakazují mi se stýkat s mím klukem. Jsme spolu rok a doteď k nám chodil, rodiče ho brali. Ale měla jsem pořád zákazy aby u nás spal, abych byla o víkendu s ním, podle nich jsme se mohli vidět jednou týdně. Teď se to ale ještě zhoršilo. Matka si usmyslela, že mu prý dávám peníze a že kvuli němu nedodělám školu apod. Zakazuje mi chodit ven,pořád mě drží doma,chce abyjsme se rozešli. Miluju ho a nechci o něj přijít, co mám dělat? je mu 19 a začíná teprve pracovat a já jsem ještě studentka. Už jsem si tohle s nima jednou zažila když mi bylo 16 let a zakazovali mi přez rok přítele. Nechci aby to bylo takhle znova hrozně mě to trápí a doma se to nedá vydržet. Přijde mi máma jako bezcitná mrcha,která mi chce jen řídit život a ničit mi mládí. Co mám dělat?:/
Verča
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, za necelé dva měsíce mi bude 17 od dřívější doby jsem měla ne moc dobrý vztah s mojí mamkou jenže v poslední době se dost zhoršil... letos v září to bude rok co jsem s přítelem jsem spolu šťastní a moc ho Miluju jen moje matka to neumí pochopit.. prospěch ve škole mám pořád stejný studuju zdravotní lyceum a jsem v polovině studia střední školy a to s vyznamenáním... matka pořád něco proti mně má zakazuje mi přítele, nepřijde si se mnou normálně popovídat je jí úplně jedno co se týká mě jedno jen mi pořád zakauje přítele moc mi to na ní mrzí nevím proč je taková chtěla bych s ní mít opravdu dobrý vztah,a le z její strany to oprandu nejde.. děkuji za radu nevím co mám dělat..
Anežka
problematické vztahy s rodiči
Moje matka tehdy k té psycholožce nešla. Řekla, že ona problém nemá. Já jí to tehdy navrhla tak, že spolu nevycházíme a že by nám ona třeba mohla nějak pomoci. Děsím se situace, že budu opakovat stejné chyby vůči své dceři. Prosím o radu, jak toto psychicky zvládat, zda ji kontaktovat nebo si dávat pauzy, aby si ona uvědomila, že dělá chyby. Děkuji moc
Ali - 2.část
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, předem Vám děkuji za pomoc. Mám 20 let problémy se svou matkou ( já 38, ona 66 ).když se jí snažím pomáhat, stejně mě pomlouvá. Nakonec se to dovídám od ostatních. Když jí to řeknu, vysměje se mi, že jsem paranoidní.Sama neměla pěkný vztah se svou matkou.Poslední hádka vznikla tak, že jsem jí nešla pomoci ihned na její zavolání přesunout v bytě jednu skříňku.Řekla mi, že jsem zhnilá jak veš! Přitom jsem jí tu skřínku den předtím přivezla z obchodu já. Nejradši bych veškerý kontakt omezila, ale bydlí ve stejném domě, ale v jiném vchodu. Navíc mám pořád divný pocit, že je to stále má matka. Ona jako babička má s mou dcerou (10) výborný vztah. Mě ale moc nemusí. To cítím. Můj manžel má naopak se svými rodiči výborné vztahy a jak to vidím, tak je mi to líto. Jednou jsem se pokusila vše říct jedné psycholožce (už před 7 lety), ta mi potvrdila, že ji musím brát takovou jaká je, ale holt mi vadí, že já jí pomáhám a ona si pak na mě stěžuje u mé sestry nebo u cizích lidí.
Ali - 1.část
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, prosím o řadu. Je mi 24, žijí s partnerem 7 let zatím bez děti. Nedávno jsem přijala k sobě do domů mladšího bratra protože se o něj matka nestarala. Nechodil do školy, naučil se kouřit atd. Matka se vw svých 40 letech začala chovat jako pubertacka. Po rozvodu s otcem střídala chlapy jak na běžícím pase. Každý měsíc jiný chlap. Ke každému se pripoutala, muž ji využije a odborné. Pak chodí brečet za mnou proč se ji to děje a navíc neposílali peníze na výživu bratra. Nepomáhá napominani, telefony ani výhrůžky. Už nevím jak dál. Dokud u nás bratr nebyl měli jsme peněz dostatek. Teď je u mě doma věčně hladový pubertak který potřebuje neustále peníze do školy, na výlety, atd. Partner toho začíná mít dost a já nevím co dál. Nemůžu bratra vyhodit ale nechci přijít ani o partnera. Jak donutit matku aby posílala peníze na výživu? Děkuji za pomoc.
Petra
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, je mi 25 let mám diabetes 1. typu a velké komplikace s očima, bydlím tedy v bytě s mou matkou. Přítel za mnou dojíždí a vždy mi tu nechá nějaké finance, jenže moje matka je vyslídí a vezme si je a dělá jako by nic neřekne mi nic....Já o tom také mlčím ale tohle prostě takhle dál fungovat nemuže...Nevím jak začít rozhovor o tom že se mi nelíbí že mi slídí ve věcech a hledá peníze a když najde že si je prostě vezme. Tohle přeci nemuže dělat, ale nechci prostě na ní nějak nevhodně vyjet. Děkuji za odpověd
Zuzana
problematické vztahy s rodiči
Vzkaz pro Lucku s komplikovaným vztahem s maminkou: Držím palce, Lucko, prožila jsem podobný příběh. Trvalo mnoho let, než jsem s maminkou vybudovala krásný vztah. Byly to roky náročné, někdy i plné slz a bolesti, ale stály za to! Pomáhala mi touha po zlepšení a víra, že se to může podařit. Přestože jsem to mnohokrát chtěla vzdát, cítila se ublížená, nepochopená.... Dnes už se tomu usmívám, nastudovala jsem spoustu knížek o komunikaci, asertivitě, o lásce atd. Hodně jsem se díky tomu naučila, což mně i mamince a potažmo celé rodině prospělo i v jiných oblastech života. Mohu-li poradit, snažte se být nad věcí a nebrat si nic osobně. Přeji dobrý život, Lucko!
Linda
problematické vztahy s rodiči
Mila Jitko, dekuji moc za odpoved (jsem tehotna, resim vztah s chladnou mamou). S detstvim jste to popsala presne, byla jsem vzdy hodna holcicka, ano a bylo to proto, abych mamu nezatezovala jeste vic, kdyz uz mela zivot tak "tezky". Mate pravdu, ze v tehotenstvi je to vse jaksi zivejsi a vic se me to dotyka, obcas mam chut s ni zatrast a zakricet "vylez z te ulity, otevri se, chovas se jako bys byla nejchytrejsi na svete, ale pritom nevis nic!" No, uvidime po narozeni, treba to bude opravdu lepsi. Je zajimave, ze kdyby nebyla moje mama, tak se s nekym takovym moc nestykam, ale protoze je mama, tak nejde to pouto uplne pretnout a mam ji samozrejme i pres to vse rada. Asi ji budu muset brat takovou jaka je a nenechat se tim rozcilovat :) Vam Jitko preji pohodovy pristi rok, at se naplni vse, co si prejete :)
Lucka
problematické vztahy s rodiči
Dokonce mi řekla, že jsem divná. A že ji prý sprdávám, a že už se se mnou o ničem nebude bavit a že neví, proč za mnou přijela na návštěvu. Připadá mi jako děsnej slaboch.... Já jsem si v souvislosti s tím prošla a procházím různými pocity, brečela jsem, měla jsem vztek (odnesl to polštář), občas cítím lítost, smutek, hořkost. A nějak nevím, jak se s tím vším mám vyrovnat. Je to přece jen moje máma, nejde ji odstřihnout ze života. Mým strachem je to, abych nebyla taková k mému dítěti, snad nebudu, uvědomuji si, že jsem jiná, že nejsem moje máma. Žiju jinak, těhotenství prožívám jinak, miminko už teď miluju, ona když mluví o jejím těhotenství se mnou, tak říká „to dítě“. Teď se v tom prostě plácám, je to živé a přemýšlím, jak s ní mám vycházet do budoucna? Jaký mám zaujmout postoj? Děkuji předem za odpověď. 5. část
Lucka
problematické vztahy s rodiči
Nebylo to dobré, nějak teď víc vylézá, jak si nerozumíme, máme jiné názory, co se týká porodu a těhotenství, což ona nerespektuje a spíš sarkasticky komentuje, že je teď holt moderní něco jiného, ale vůbec se nezajímá, proč mám takový názor, nediskutuje to se mnou, jen to jakoby shodí. 4. část
Lucka
problematické vztahy s rodiči
Co se týká prožívání a pocitů, prostě nic a když o tom začnu mluvit sama, nemá k tomu co říct. Bydlíme v Praze, ona 100 km od nás. Svoje pocity jsem jí řekla do telefonu, ale hned mi došlo dle její nijaké reakce, že ona neumí být vřelá, že se nedočkám. Nicméně přijela mě navštívit (řekla jsem si o to), to jsme se viděly po dvou měsících. 3. část
Lucka
problematické vztahy s rodiči
Já jenom koukám a žasnu, i po těch letech. Také jsem žila několik let v zahraničí, ale byli jsme v kontaktu a bylo to mezi náma celkem fajn období i po tom, co jsem se vrátila (před 3 roky). Ale nyní v těhotenství, citově náročnějším období, mi při relaxaci na těhotenské joze došlo, že mě štve, že mi v těhotenství nedává to co potřebuji, že to se mnou nesdílí, že mámu teď potřebuji víc. Že ani nemá potřebu mě vidět, že se ani nezeptá, jestli něco potřebuju. Maximálně se zeptá, kolik jsem přibrala a jestli už máme postýlku. 2. část
Lucka
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den Jitko, ráda bych znala Váš názor, komentář k mému vztahu s mámou. Je mi 34 let a v současné době jsem těhotná (první těhotenství). Nikdy jsme si nijak extra nerozuměly, byly období, kdy to bylo horší, někdy lepší. Ona má velmi malé sebevědomí, často se staví do role oběti, jak jsou na ni všichni a celý svět ošklivý, ale přitom sama nedělá nic. Jen sedí doma, kouká na televizi a nadává. Můj otec zemřel, když mi byly 4 roky, od té doby byla s jedním mužem cca 1 rok, když mi bylo 10 let, ale i na něj jen nadává. Je jí 73 let. Mám ještě o 16 let staršího bratra (máme jiné otce), který žil dlouho v USA (emigroval) a vůbec s námi nebyl v kontaktu. Před rokem se z ničeho nic vrátil (v 50ti letech, rodinu žádnou nezaložil) a nastěhoval se k mámě. Vůbec spolu nevycházejí, ale ona není schopna s ním nastavit nějaká pravidla soužití, nebo se s ním domluvit, aby se odstěhoval, radši s ním nemluví a i mi řekla, že až se ho zbaví, že už ho nechce do konce života vidět. 1. část
Lucka
problematické vztahy s rodiči
a za chvíli mě odkopne, že ho nesnáší, nelíbí se jí, že nemá rád mého syna, kříčí na něj....a spousty jiných výmyslů. Nevím, jak ho může takhle hodnotil, když ho ani nezná. Jemu do očí to ale neřekne. Vše jsem řekla příteli (možná jsem ale neměla) a jsme z toho oba špatní. Nechápeme to. Moje matka si vede pořád svoji.Já jsem prý zamilovaná a nic z toho nevidím. Ona má zkušennosti a všechno ví a zná. Ona se v lidech vyzná. Přítel je normální pracující muž, ke mně a mému synovi se chová pěkně a plánujeme společnou budoucnost. Mám pocit, že moje matka nás chtěla mýt se synem jen pro sebe. Já jsem se po rozvodu dost osamostatnila a změnila pohled na život. Beru ho jinak. Nestěžuju si a snažím se žít podle svého a tam je asi ten problém. Jak matce vysvětlit, že tím svým přístupem o nás přijde? Postavila mě do situace - buď matka nebo přítel. Děkuju za odpověď a přeji krásné svátky všem.
Irena 2
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den paní Douchová. Mám jeden dost závážný problém se svoji matkou. Jsem rozvedená a mám čtyřletého syna. Seznámila jsem se s mužem o 12 let starším. Tam začal problém s moji matkou. Ona mi tak nějak vždy zasahovala do života a mně to ale ani nepřišlo. Měli jsme s polu opravdu pěkný vztah. Kdykoliv jsem mohla s čímkoliv přijít. Byly jsme spíše jako kamarádky. Mé matce se můj přítel nezamlouvá. Pořád proti němu něco má. Odsuzuje ho a vymýšlí si, přitom ho vůbec nezná. Jemu do očí ale nic neřekne, to jen mně. Ze začátku to ještě šlo. Teď jsme s přítelem 10 měsíců a 2 spolu žijeme. Má u mě pár věcí a stále si drží svůj byt. Pro případ, že by to nevyšlo. Vzhledem k jeho předchozím zkušennostem se ženami, se mu nedivím a chápu ho. Nechci na něj tlačit, takže jsme ani neřešili financování. Tak nějak tomu nechávám volný průběh. Každý si platíme svůj byt a nákupy jak se povede. Ale rozhodně ho neživím, jak tvrdí moje matka. Podle ní je to povaleč, kriminálník, kurevník, jen si užívá pokr
Irena 1
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, před 5 měsíci jsem si našel přítelkyni jmenuje se Petra mě je 25 ji 20 moc ji miluji, problem není mezi námi dvěma zato mezi mnou a mou matkou, vždycky jsem byl ten hodný synek co když se pískne tak přiveze - udělá - donese - zařídí ale poslední dobou již nemám tolik času, protože ho samozřejmě mnohem raději trávím s Petrou ale tak myslim ze 4-5 dnů/týden které strávím doma je dostatečné množství a své povinnosti jsem se snažil natěsnat do nich, nicméně je mi pořád vytýkano od mé matky, že už na ni a rodinu vůbec nemám čas, že ji už nemam rád a asi si lehce dokážete představit co vše se dá vytknout a jak moc ošklivě, trápí mě to a vysiluje mě neustále ujišťování jak moc ji mám rád, že se o tohle i tohle postarám atd atd... výtky už přerůstají v žárlivost a hysterii, nechci jednou ztratit matku a rozhodně nechci přijít o přítelkyni, člověk čím dál víc myslí na to začít žít svůj život a jinde, sám to ale nedokážu a přítelkyně říká že je to brzy.. poraďte prosím
Vašek
problematické vztahy s rodiči
dobry den,potrebovala,bych poradit..nasla sem si hodnyho muze,ale matka moje je protoi tomu dela mi naschvaly a to tim ze me nici psychycky uz nevim co mam delat...k moji lasce sem se nastehovala behem 1 mesice,ale matka mi porad radi co a jak mam delat ze se mam vratit domu a pouziva dost psychyky na me ted momentalne po telefonu a nebo internetu,ale i to dost me vycerpava..me je 32 roku a zachazi semnou jako z malou..myslim si ze ona nechce abych byla vubec nekdy stastna,tak me vydira psychycky..uz se bojim az ji zvedat tel..vzdycky me dostane tam kam ona potrebuje a pak mezi mnou a partnerem vznika vazba odtazeni a to ja opravdu nechci a vim ze ani partner.jinak dokud nezavola tak je vse ok..partner mi projevuje hodne lasky,ale jak slysi ze moje mamka mi dava rozumi tak to je zase na bodu mrazu...odstehovala sem se od ni daleko,ale ani ted mi nedava pokoj..nevim co delat,nechci se rozejit.opravdu takovy vztah sem potrebovala,jaky mam ted z partnerem,ale nechapu moji mamku..
petra
problematické vztahy s rodiči
pokračování...Nenávidim i svého přítele, který není takový jakého jsem si vysnila- je jen moc hodný- pravý opak mého otce. Víte nenávidim oba svoje rodiče, jak si mohli pořídit děti- 2 to nechápu!sestra je magorka jako oni, měla jsem naději, že ji z jejich psycho světa dostanu, ale ona se taky nenarodila, aby pracovala. Nevím, co mám dělat. Nenávidim je, nechci je, ale utéct nedokážu, nakonec nepomoct taky ne. Ony dvě by umřely hlady. Otec je mimo, jen je taky dotuje, i když jsou to nula částky, ale ten se na nás všech aspoň podepsal, tak ať se stará, ale já jsem nikomu nic neudělala. Naopak pracuji od svých 16let, mám maturitu, dodělávám si VŠ, ale mám jejich krev a neumim se na ně úplně vykašlat. Přítel mě finančně podporuje- né zavratně, ale bez něj bych jim nemohla dát už nic, ale já hlavně už nechci. Řekněte mi, co s nima? s matkou, se sestrou a přítelem, otce neberu v potaz vůbec- je jako cizí. Asi se zblázním, ale k psychologovi nepůjdu, nepomůže mi, jen se vykecám. Děkuji
Lucie
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, paní doktorko, mám hodně problémů a neumím si už asi poradit. Uvědomuji si, že nejsem ještě úplně stará, ale už žádná mladice- 28 let, ale v poslední době hodnotím svůj život jako naprosto zbytečný. Začnu- li od začátku, tak jsem bohužel neměla nejšťastnější dětství- otec alkoholik, doma neustále dohady, bitky, policie, ale člověk si pak zvykl a neřešil to. Pak v pubertě problémy sama se sebou- že nejsem krásná, chytrá, štíhlá, že mě nikdo nechce. Až se z toho vyklubal poměrně problémový přítel o 25let starší. A za vše nenávidím mou vlastní matku, že mi způsobila takové dětství, averzi vůči mužům a atd.- ona nepracuje- jen chce po mě peníze, bylo by jí jedno, jestli jsem i třeba s gorilou, ale hlavně, že jí dám peníze, tohle a tohle zařídím?! Mám pocit, že od všech musím utéct, ale mám babičku, kterou nade vše miluji a proto neutíkám a nechám si všechno líbit. Neumíte si představit, co je moje matka zač, ji neumluvíte a smutné je, že má i někdy bohužel pravdu! pokračování
Lucie
problematické vztahy s rodiči
Dobry den,pani doktorko. Rada bych se s Vami poradila ohledne komplikovaneho vztahu otec-dcera. Muj otec s nami neni uz od meho detstvi,ma jeste starsiho syna a mladsi dcery,s nimiz zije v zahranici. Otec je velmi,velmi,velmi dobre zabezpeceny. Vsechny sve deti priserne rozmazluje a jsou materialne zabezpeceny nadstandardne. I starsi bratr stale zije na jeho ucet. Mne naopak absolutne nikdy nepomohl-se studii ani nyni. Sestram plati velmi drahe skoly,mne nikdy tato moznost nabidnuta nebyla. K osmnactinam jsem dostala kytku,sestra auto za dva miliony. Vite,nechci byt marniva,alr ty rozdily jsou skutecne v radech nekolika milionu korun a zejmena v oblasti vzdelani me to hodne trapi. Promluvit si s nim o tom nemuzu,na to nemam "koule",naznacovani-napriklad ze budu muset prerusit studium,neb si nemohu dovolit skolne,nikam nevede... Trapi me to. Zarlim na sestry i bratra,coz kazi i nas vztah a rozhovory s otcem o tom,co si zase koupil,mne uz vazne unavuji....
Iva
problematické vztahy s rodiči
Vzkaz pro paní A. - Jak se chová Váš přítel k matce, tak se bude chovat jednou i k Vám.
Lily
problematické vztahy s rodiči
--->Dále co se mi nelíbí že mu kolikrát něco řeknu a on mi odpoví ošklivým tonem slovo ´´cože´´. Jako malou mi učili říkat prosím nebo co prosím, nerozuměla jsem a tak. Možná si to moc beru, ale považuji se za slušně vychovanou a tak se snažím vychovávat stejným způsobem i svého syna. Bojím se že ho začne brát jako otce a bude jeho vzorem. Nerada bych aby on sám se choval ke mně vulgárně a i se vyjadřoval neslušnými slovy. Přítel mi za to odsuzuje, že mi neni nic do jeho vztahu s matkou a do jeho způsobu vyjadřování. Ale mně to tak nepřijde..jednou bych s ním chtěla žít a potkávat se s jeho matkou a poslouchat jeho ošklivé projevy k ní mi nepřijde jako něco normálního. Nevím kde se poradit, poradny jsou drahé a o někom kdo má pár zkušeností o lidských vztazích nevím. Snad mi alespon trochu poradíte co dál.
paní A. pokračování
problematické vztahy s rodiči
---> Chtěla jsem si o ní udělat obrázek sama, ale on mi sotva představil a už se k ní choval předemnou a před mým synem ošklivě. Nevím jakou mají mezi sebou minulost, ale jsem toho názoru že je to jeho matka a člověk který mu dal život. Tudíš si myslím že at je jakákoliv...neměl by se k ní chovat nezdvořile. Zavírat jí dveře před nosem, nepozdravit jí a když se zeptá kam jde, odpovědět co ti je do toho. Připadá mi v tomhle jako malý drzý kluk. Já jsem z vychované rodiny a tohle bych si k matce nikdy nedovolila a to mám s ní také nemilé vzpomínky z dětství. S mámou se kolikrát nesneseme, ale pořád když jí potkám tak ji pozdravím a pošlu jí přání k narozeninám nebo k vánocům.
paní A. pokračování
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Týká se mého třicetiletého přítele a celkově našeho vztahu. Seznámila jsem se s přítelem přes internet. Po pár schůzkách jsme se dali dohromady. Může to být cca měsíc co jsme spolu. Ze začátku bylo vše v pořádku, žádná hádka nebo výměna názorů. Jemu je 30 a mně je 25 a mám šestiletého syna. Po pár týdnech mi pozval k sobě na návštěvu a seznámil mi s jeho matkou, která s ním sdílí dvorek, jinak mají každý svou domácnost(byt) zvlášt.Už před představením mi o jeho matce vyprávěl samé špatné vzpomínky z dětství, jak se mu málo věnovala, v ničem ho nepodržela a raději ho nechávala doma samotného když šla za kamarády. Otce nepoznal a nevlastní sourozence také ne. Dá se říct že nastali problémy po seznámení s jeho matkou. Chtěla jsem si o ní udělat obrázek sama, ale on mi sotva představil a už se k ní choval předemnou a před mým synem ošklivě......---->
paní A.
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, bydlely jsme s manželem a našimi dětmi 10 let u mých rodičů, ale protože jsme s nima měli já i on pořád nějaké neshody, tak jsme se odstěhovali. Manžel se ted s nima nechce stýkat, takže já je chodím navštěvovat sama s dětmi, oni k nám nechodí. Dcera bude mít brzo narozeniny, chtěla jsme rodiče pozvat na oslavu,ale on je proti. Mám to respektovat a udělat pak ještě jednu oslavu zvlášt s rodiči u nich doma? Děkuji
Hana
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den, paní doktorko,mám problém s tchýní.Ani ne tak já,jako můj manžel. Stále mu posílá vyděračské sms i maily.Poslala mu píseň o matce,že je jediná na světě a má se nad tím zamyslet.Manžel se vyhýbá kontaktu s ní a proto mu chodí zprávy typu,,už jsi mi týden nenapsal" a poté následuje,jak chce,aby byl opět šťastný a veselý a že se zahrabal atd... Dokáže i předvést dokonalou hysterickou scénu kvůli hlouposti a obratem je zase vše v pořádku. Našla jsem si,že by se mohlo jednat o Hystriónskou poruchu osobnosti, dokonale to na ní sedí. Když napíše sms a z toho všichni vyvodí,že by se mnou neměl být,protože není šťastný, tak tvrdí,že jsme to špatně pochopili.Píše v básnických obratech a nikdy nenapíše přímo,co jí vadí. S manželem se máme moc rádi,náš vztah tato situace negativně nenarušuje,ale muž se tím trápí,neví co s tím. Brání si své,ale nemá to žádný smysl. Raději jí ani nepíše, nevolá.Poraďte mi prosím,jaký by měl vůči ní zaujmout postoj,aby měl klid.Moc děkuji
Petra
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den paní doktorko, čtu Vaši odpověď Radkovi ohledně problematických vztahů s rodiči, ale nějak si z jeho dotazu nejsem jistá, jestli píše o SVÉ matce nebo o matce svojí manželky. Protože Vy odpovídáte na variantu dvě, ale on má možná na mysli vztah svojí matky k manželce, tak to připadá mně, ale nevím... Jinak přeju krásný podvečer a hodně sil při Vašem velkém osobním nasazení v této poradně.
Lenka