Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
diskusní příspěvek
Pro Terezu z Nemecka
Dobrý den, doma zažívám podobnou situaci jako Vy, připomíná mi to trochu zákopovou válku. Zaútočím, manželka zjistí, co všechno vím a posune obrannou linii přesně o ten kousek co jsem zjistil. Plácám se v tom skoro již rok a zjistil jsem následující věci.
1. Otázka je celkem jednoduchá odpustit nebo opustit. Odpověď je neuvěřitelně obtížná.
2. Pokud pátrám (bohužel v tomto celkem často selžu) stejně je to k ničemu ať již vypátrám cokoliv (ani z "pozitivních" nálezů jsem nevyvodil žádný posun dále. Poslední dobou mi to pátrání a snaha něčím udeřit na manželku připadá, jako bych hledal její souhlas nebo odpověď na otázku z bodu 1.
3. Všechny informace k rozhodnutí již máte, Vaše zjištění Vaše pocity. Podle toho co píšete, to vypadá, že se Váš partner odmítá tomuto problému věnovat, tak není třeba ho do řešení dále vtahovat, je to blbé, ale zase s tím můžete udělat něco pouze vy (pokud se nezmění jeho přístup).
4. Mě pomáhá se od manželky psychycky vzdálit a - otázka upravena poradcem
Josef - část 1
diskusní příspěvek
Odpověď pro Sylvu:

Sylvo, jestli Vám mohu poradit - užívejte si vztah se svým novým přítelem, třeba on je ten pravý. Myslím, že manžel se nezmění, tím spíš, že jeho bisexuální nevěry trvají čtrnáct let! Vím, o čem mluvím, zažila jsem to samé v minulém vztahu. Já na přítelovy úlety přišla poměrně brzy, cca po dvou letech vztahu. Vždycky slíbil, že s tím skončí, že to byl "jednorázový" úlet... Nepřestal s tím nikdy, smazal profil na jednom erotickém chatu, zavedl si profil na druhém. Mimochodem, některé jeho nevěry probíhaly bez kondomu, jak s ženami, tak s muži. Často se takto chovají nepřiznaní homosexuálové, nechtějí si svoji orientaci přiznat, a tak to zkoušejí (kromě jiných mužů) s dalšími a dalšími ženami...
Odejděte od manžela, Sylvo, v takovém vztahu se, podle mne, nedá plnohodnotně a s úctou žít. - otázka upravena poradcem
Marianna
diskusní příspěvek
dobry den, je tato poradna i pro muze? podle stranek Ona ...
Martin M
diskusní příspěvek
Dobrý večer paní Douchová, já nemám dotaz (zatím :-) jen jsem chtěla říct Sindy, že ONA má ještě čas na dítě, na rodinu, ale ON už by měl velmi velmi velmi vážně uvažovat. Mluvím ze své vlastní zkušenosti. Manžel měl 44, když se nám narodil syn. Už tehdy měl strach, že je starý na mimino. Zvládl to, syna miloval, bohužel ve svých 52 letech zemřel a kluk je bez táty. Kdy chce mít ten pán rodinu? Vždyť určitě už někteří jeho spolužáci začínají mít vnoučata...proboha ať se dá dohromady, nebo ať Sindy zdrhá...žádné 2-3 roky, nůž na krk, nebo odchod, i když to bude bolet. Vím, tvrdý názor, ale realita je realita...hezký večer a moc díky za rady, které si moc ráda pročítám taky...
Jarmila
diskusní příspěvek
Pro leontinu. Leontino nejste sama, kdo takhle "bojuje" s bývalým manželem. Tohle taky znám a trvá to již 7 let. Nulová komunikace a když už nějaká, tak jen nadávky a projevy zlosti. Od rozvodu mě odrazoval, že jsem neschopná a tohle nezvládnu. Celkem se mi teď finančně daří a mě jeho nízké alimenty nijak nevytrhnou. Mě spíše jde o princip, aby se zajímal více o děti a jejich potřeby a komunikoval se mnou ohledně jejich budoucnosti. A taky ukázal dětem, že jsou pro něho důležité, i přesto, že se jejich rodiče rozešli. Jenže jak říkám uražená mužská ješitnost je silnější než zájem o děti. Zadělává si na problémy do budoucna. Prostě ho neřešte. Možná je to nenávist až za hrob, ale možná to přejde a bude líp. S tím nic nenaděláte. Soustřeďte se na děti a na sebe. Děti nejsou hloupé a vidí co a jak. A určitě Vám to v životě vrátí i s úroky. Hodně štěstí. - otázka upravena poradcem
Klára
diskusní příspěvek
Vzkaz pro Veroniku, s níž manžel 8 let nespí: Vezmi nohy na ramena a uteč, když jsi to doteď neudělala! Věř tomu, že se to nikdy nezmění a budeš žít v doživotním celibátu. Radím ze zkušeností z mého okolí...
Jarmila
diskusní příspěvek
VZKAZ PRO ANDY: Andy, přečtěte si po sobě svůj dotaz a opravdu by vám mělo docvaknout, jakou služku bez hrdosti ze sebe dobrovolně děláte. Odstěhujte se co nejrychleji to jde, nejlépe bez jeho vědomí a časem se z toho dostanete. Takhle přece láska nevypadá !
lena
diskusní příspěvek
Moniko, jsem zralá žena - pryč z tohoto vztahu, nemá na vás a je ještě tak ješitný, že vás za to trestá. Bude to jen horší. Místo aby makal na sobě - jedno v jakém směru, tak cítí potřebu dokazovat, kdo je "pánem". Pozor aby si vás nepřivázat dítětem! Vím, o čem mluvím - měli jsme jednoho v rodině, pokud jsou děti, rozvodem zdaleka nic nekončí. P. - otázka upravena poradcem
P. ještě jednou pro Moniku
diskusní příspěvek
Vzkaz pro Moniku: Váš příběh je dost podobný mému. Jediný rozdíl je, že máme dvě děti. Ale jinak - po výkonu trestu, dluhy, kam se podívá, problematické vztahy s rodinou... Nakonec jsem zjistila, že už dál nemůžu a rozvedla se. Dva roky jsem si to odpouštěla, že jsem ho "hodila přes palubu". Bylo to náročné, ale našla jsem sebe samu. Dnes mám úžasného přítele, jsem šťastná a zpět se už neohlížím. Držím vám palce. - otázka upravena poradcem
Štěpánka
diskusní příspěvek
Dobrý den, paní Douchová,
v jedné odpovědi jste napsala: "Ženy, které deklarují, že nikdy nechtějí dítě, jsou docela svébytné, a většinou nějakým způsobem někde v průběhu svého osobnostního vývoje poškozené."
Můžu se zeptat, o co - odborně - svůj názor opíráte? Děkuji. Magda - otázka upravena poradcem
Magda
diskusní příspěvek
vzkaz pro Rebeku co se chystá na dovču: Když jsi řekla A tak musíš počítat i s tím B, anebo příště nepít alkohol :-) Podle mě není vhodné při tak daleké cestě partnerovy rodiče ignorovat, bude to vypadat z tvé strany neuctivě a sobecky. Neříkám trávit s nimi čas celý den, ale na tu večeři.. proč ne? A výlet do Kambodže si můžete taky užít. Třeba chrámy Angkor Watu jsou tak rozsáhlé, že se s nimi ani nemusíte potkat, když nebudete chtít. Stačí je vybavit mapkou a na nich označit místa a místní taxikáři je tam odvezou a vůbec nemusí umět anglicky - mluvím z vlastní zkušenosti i když anglicky umím. Je to jen o plánování a domluvě. Třeba to nakonec nebude tak zlý jak se obáváš :-)
suri
diskusní příspěvek
Dobrý den, mám poněkud obecný dotaz a jelikož se mě moc líbí Vaše citlivé rady doufám, že mě odpovíte. Ráda si pročítám různé poradny, a často se objevuje rada nešťastným ženám: „pokud Vám za to vztah stojí – bojujte“. Zajímal by mě Váš názor, neboť já jsem ve svých 44 letech dospěla k názoru, proč bojovat (možná i proto jsem rozvedená). Když on podvedl, zradil, či jinak zranil, má být žena ta, která má volat, psát, měnit vizáž, chování….?? Neříkám, že rozchod nebolí (asi každá žena v životě nějaký rozchod zažila), ale není lepší spíš jít v životě dál s hlavou vzhůru? Děkuji Andrea PS: Vaše poradna je SUPER! Díky
Andrea
diskusní příspěvek
Pro Mystu 2/2 - muži se otáčí za ženami. Takže tohle je moje rada Mystě a ostatním ženám: Na světě jsou miliony mužů, nebojte se, že když projevíte nesouhlas s mužovým chováním nebo se "opovážíte" s něčím nesouhlasit, tak vás muž opustí a zůstanete samy. Můžete jen vyhrát. Buď muž pochopí, že se k vám nemůže chovat jako k hadru, a nebo to nepochopí..., a vy tak získáte skvělou možnost najít si někoho, kdo se k vám bude chovat jako k princezně. - otázka upravena poradcem
Lea
diskusní příspěvek
Pro Mystu 1/2 - muži se otáčí za ženami. Mysto, s paní doktorkou naprosto nesouhlasím. Existují i ohleduplní muži, kteří se před svou partnerkou za ostatními ženami neotáčí, protože nejsou tupí a chápou, že se jedná o urážlivé chování (sama mám takového manžela). Nevidím nejmenší problém v tom, sjednat si pořádek, a vyžadovat od muže respekt. Opravdu nechápu, proč je dnešní doba plná pseudotolerance a všeobecně se od žen očekává, že zcela samozřejmě nechají své partnery čučet po ostatních ženách, vypisovat si s kamarádkama a NEBUDE jim to vadit. Možná na tom nakonec neseme vinu hlavně my, ženy - necháme si klidně namluvit, že je to v pořádku a my jsme hloupé a zbytečně žárlivé, když nám to vadí. Dlouho jsem v podobném vztahu žila (muž měl miliardy kamarádek, vesele se přede mnou otáčel za jinýma, a já jsem byla žárlivý blázen, když mi to vadilo). Teď mám manžela, který se tak prostě nechová, protože stejně jako já chápe, že to není OK.
Lea
diskusní příspěvek
Dobrý den, jsou to asi už 2 měsíce, co jsem vás zde prosila o radu, ale odpověď stále nenacházím. Nenašla jsem ani žádná pravidla či FAQ poradny a proto se ptám, zda odpovídáte na všechny otázky nebo jen na vybrané a jak dlouho asi trvá než se k otázce dostanete? Předem děkuji za odpověď
Magda
diskusní příspěvek
Diskusní příspěvek pro Marii
Milá paní Marie, nedá mi to, abych Vám nenapsala. Fakta, která uvádíte jsou , myslím, natolik závažná, že byste měla zvažovat, peníze nepeníze, rychlý odchod od takovéhoto partnera. Chápu, snadno se to říká a obtížně činí, jste zainteresovaná emocionálně, my ostatní máme možnost nadhledu. Indicie jsou ale natolik závažné, ať již slovní urážky či fyzické napadání, že byste neměla příliš váhat. Z Vašeho popisu je cítit partnerova sebestřednost a nevyrovnanost. Myslím, že si zasloužíte šťastnější vztah a muže, který si Vás bude vážit. A to bych Vám přála. Jinak bych chtěla touto cestou poděkovat paní Jitce za empatii a srdce, které je cítit z jejích odpovědí a za pomoc všem, kterým se zrovna v citové oblasti nedaří. Všem přeji krásné léto a bytí u sebe. - otázka upravena poradcem
dasha
diskusní příspěvek
Pro Terezu (kamarádka jí "bere" přítele). Terezo, tady souhlasím s tebou a naopak nesouhlasím s paní doktorkou :-) Myslím, že tvoje pocity jsou regulérní a oprávněné. Když to tak cítíš, tak to tak cítíš, někdo má v sobě nastavenou větší míru tolerance, a někdo prostě ne. Sama jsem byla několik let v podobném vztahu za podobných okolností, vždy mně ujišťovali o tom, jak je to jen v mé hlavě a dělám si to sama. Tak jsem tedy žila s tím, že jsem zbytečně žárlivá a že o nic nejde, a byl to velice nepříjemný život. Nakonec to skončilo, jak muselo (samozřejmě že když se měli tak strašně moc rádi, tak to na platonické rovině neudrželi), a já jsem si pak našla někoho, kdo má na přátelství s opačným pohlavím stejný názor, jako já. Už jsme i manželé a žije se mi nádherně, bez těch všech strachů a žárlení (a nežárlím, protože prostě není na co). Takže moje naprosto přímočará rada: vykašli se na oba a počkej si na tu pravou lásku, se kterou se na základních věcech shodnete už od začátku. - otázka upravena poradcem
Helča
diskusní příspěvek
Milá paní Jitko,

srdečně Vás zdravím a reaguji na paní Martinu, která se Vám svěřila s "problémem", že její muž po zabezpečení - předpokládám - celé rodiny, nejen sebe, prodal firmu a čím dál víc času tráví poleháváním a kuželkami atd.

Nedá mi to a Vaši opatrnou odpověď té paní bych trošku doplnila:

Nadzvedl mě šikanující náhled na činnost jejího partnera a nápad paní Martiny "odejít". Možná proto, že já sama jsem spíš klidný typ, který potřebuje odpočívat opravdu vleže a nikoliv aktivně a zažila jsem polehávání svého partnera, aniž by rodinu finančně zabezpečil.

Chápu, že člověk bývá občas nespokojen s čímkoliv, co jiný člověk naopak za problém vůbec nepovažuje.

Ale paní Martina si evidentně neuvědomuje, že nějakým hrdým odchodem by sama sebe mohla pořádně vytrestat, a to především proto, že vůbec neví, že jiní - cizí - padesátníci, svoji rodinu vůbec nezabezpečili, měli milenky atd. Jestli si paní Martina myslí, že nový muž by dělal to, co chce ona, velmi se mýlí. Mnozí padesátnící mají totiž takové zlozvyky, že by se asi pěkně divila.

Trošku mi připadá, že je Martina mírně zpovykaná, bezstarostná paní, která si dělá nároky uzurpovat nejbližšího člověka svými požadavky. Možná ani neví, že její muž má zdravotní potíže atd. Jak známo, chlapi se zas tak moc nesvěřují, když nemusejí. Pokud mohl prodat firmu a zůstat doma, pravděpodobně se dost nadřel a po padesátce těch sil už tolik není, že ano.

Navíc je zřejmě trochu závislá - copak musí mít toho chlapa pořád za zadkem, neumí se zabavit sama? Studiem, dalším zaměstnáním, nějakou zájmovou činností individuállního charakteru?

Abych pravdu řekla, kdyby mě chtěl muž tahat z křesla v době, kdy chci odpočívat (a mám k tomu zřejmě i důvod), byl by mi pěkně protivný.

Ukončím své úvahy varováním pro paní Martinu. Jen aby nedopadla dle starého českého úsloví: "kdo má hodně a chce víc, nemá obyčejně nic".

S pozdravem
R.

- otázka upravena poradcem
Romana
diskusní příspěvek
Občas si čtu Vaší poradnu a tak reaguji na problém Petry K. Je mi padesát a můj problém je snacha. Z jejího pohledu mohu snadno vypadat jako "zlá" tchýne z Petřina dopisu. Vždy jsem chtela mít velkou rodinu a proto jsem se tešila na přítelkyne svých třech synů jako na ženský element, který mi chybel. Nejstarší syn si přivedl domů dámu, které vůbec nerozumím a nemohu se s ní domluvit. Má pocit, že ji stále kritizuji, kritika je podle ní i to, když mluvím o svém sportu (ona nesportuje), o vaření (ona nevaří), o své práci ( to se zase chlubím kariérou). Nechce se s námi stýkat a to ani na vánoce. Takže podle Vás, paní Douchová, delá dobře. Nemohu jí nabourávat její integritu. S ostatními přítelkynemi svých synů problém nemám, vedí, že občas ironicky komentuji všechno včetne sebe. A tak jsem synovým sňatkem přišla nejen o syna, ale i o budoucí vnoučata. A dle Vás mám čekat, že jednou vnuk zatouží poznat, kdo je jeho babička. Jsem paraplegička, pro snachu o důvod víc k nám nejezdit. - otázka upravena poradcem
Bára
diskusní příspěvek
Hezký podvečer,psala jsem Vám je to asi 14dní,no odpovědi jsem se nedočkala,ale už to není aktuální.Některé otázky a Vaše odpovědi mi ale celkem nějaký ten náhled nakonec podali..tak děkuji,že tady pro nás jste.
Jindřiška
diskusní příspěvek
vzkaz pro Jitku:
Rodiče mají 100% pravdu. Pokud vám darují dům za života je to mnohem levnější než pokud jde o dědictví. Co se týče manžela - nedělejte z něj spoluvlastníka! Jeho argument je v případě, že manželství trvá směšný. Stará se sice o dům, který není jeho, ale současně v něm bydlí a vychovává děti atd. Spoluvlastnictví je důležité v případě rozvodu. Pokud byste jej udělala spoluvlastníkem a rozešli jste se, budete mu muset (při nejlepším) vyplatit polovinu z toho domu, případně se dům taky může prodat a vy se ocitnete bez střechy nad hlavou. Nedělejte to. Lásku vám to stejně nezajistí, ale zázemí a klid v případě rozchodu ano. - otázka upravena poradcem
Inka
diskusní příspěvek
Vážená paní doktorko,

nezlobte se, že svou otázku směřuji obecně a nikoli na konkrétní případ, jak je zde zvykem, ale přesto by mi odpověď velice pomohla. K věci:

Nevěrníkům, kteří si zde snaží ulevit a chtějí slyšet, že mají zapírat, radíte, aby zapírali. Říkáte, že by jen ublížili druhému a sami, že se trestají již jen svým svědomím.

Byť jedněm pomáháte, neubližujete tím jejich partnerům? Ne snad, že by nebyli ušetřeni kruté pravdy a žili pak v hezké iluzi (za troufalého předpokladu, že se nikdy nic neprovalí a nevěrník dostane svým slibům), ale berete jim jejich právo svobodně se rozhodnout s kým a proč chtějí strávit život.

Takto oklamaný partner jednoho dne může zjistit, že žije léta ve lží, že děti nejsou jeho atp. V takových případech zlatý a "bezbolestný" rozchod po ročním vztahu.

K mé ve zkratce a obecně vyjádřené otázce: Proč a kdo dává někomu právo za jiného rozhodnout, co je a není pro něj správné, když on si to sám nepřeje? - otázka upravena poradcem
Pepe
diskusní příspěvek
VZKAZ PRO MARTINA OHLEDNE SEXU: Martine, je mi 33 let a brala jsem antikoncepci nekolik let. Stalo se mi presne to, co vam. po jejim vysazeni se mi vratila chut na sex tak, jako predtim. radim jinou formu antikoncepce nez hormonalni a bude po problemu.
Drzim palce. - otázka upravena poradcem
Ell
diskusní příspěvek
Dobrý deň,asi je to neobvyklá požiadvaka na vás,ale zaujímalo by ma, čo si pod týmto výrokom pedstavujete,čo znamená? "Láska je psychologi­cké defakto,ne­logický proces,baz­írujúci na estetickoe­rotickom materializ­me,vybudovanom na optickom­ klame idealizmu­..." Ďakujem za odpoveď
- otázka upravena poradcem
Simona
diskusní příspěvek
Luboši, mám z vás velkou radost :) myslím, že jsem to byla já, kdo vám psal, abyste si něco našel o realtionship OCD, měl jste typické přííznaky :) znám OCD velmi dobře, sama s ní občas trochu bojuju. Jinak vám přeju hodně úspěchů a KBT terapie vám určitě poradí, jak se se sebou srovnat. Paní doktorce děkuju za to, jak je skvělá a že tu vůbec je! E.
pro Luboše
diskusní příspěvek
Dobrý den, vím, že jsem asi otravná ale asi před měsícem jsem jsem dávala otázku. A nevím si rady.. čekám na ní :-( Chápu, že toho máte hodně. Podepisovala jsem se "Týnka" nebo "Týna" bylo to s tím klukem. Děkuji - otázka upravena poradcem
TýnaH
diskusní příspěvek
Želám krásne Veľkonočné sviatky a veľa radosti z jarných lúčov a prebúdzajúcej sa prírody :)
Dana
diskusní příspěvek
Pro Janču:
Paní doktorka radí, pustit ho z hlavy, no nevím. Zde si dovolím s paní doktorkou nesouhlasit i když si jako laik rad vážím. Šest let na někoho myslet není samosebou. Asi má, nebo měl nějaké překážky které mu brání, třeba jiný vztah, nevím to nikde nepíšete, ale může to tak být a určitě netuší jak to máte Vy. Pokusil bych se, být Vámi, drobně do něj přeci jen šťouchnout, žádný velký výlev, ale konkrétnost tomu chybět nesmí. Jen postrčit, třeba to má také jako Vy, proto ten zájem na akcích, jen neví jak na Vás. Držím palce, ať se rozhodnete jakkoliv. - otázka upravena poradcem
Prusvihar
diskusní příspěvek
Díky této poradně jsem zašel k psychologovi, byla mi zjištěna nemoc OCD. Podle psychologa to mám hodně nepříjemné. Chci Vám poděkovat paní Jitko, protože díky Vám a Vaší poradně si to přečetl někdo, kdo o té nemoci něco ví a dostal mě k psychologovi, který mi jenom podle emailu na 100% řekl , že je to ta nemoc. Nebýt Této poradny, tak sní už nejspíš dávno nejsu, ikdyž ji miluju.
Luboš
diskusní příspěvek
Nechci radit, ani manžela neomlouvám - jen si tak trochu říkám, jestli si těmi hrubostmi neventiloval stres a nejistotu v podnikání. Dnes už to možná jde dobře, zvládl to, takže se chová jinak?
Srdečně
P. - otázka upravena poradcem
pavla pro Marcelu
diskusní příspěvek
Vzkaz pro Petru:
Petro, Váš příběh je jako kopie toho mého. Je to rok, co se manžel rozhodl zůstat se mnou (25 let manželství) a ukončit čtyřměsíční poměr s o generaci mladší milenkou (podřízenou z práce). Pokud Vám za to ten Váš stojí, vydržte. Bolí to dlouho a ani po roce to nemám vymazané, ale je to mnohem lepší. Strach z jeho odchodů do práce jsem měla také, i to, že to začne znovu. Dnes už věřím, že ne a manžel mi několikrát řekl nebo dal najevo, že je rád, že to takto dopadlo. Je to zvláštní, ale naše mnaželství dostalo nový náboj a je znát, že se oba dva snažíme. Je to krásné a Vám držím pěsti, aby to mělo i ve Vaší rodině šťastný konec. - otázka upravena poradcem
Jája
diskusní příspěvek
VZKAZ PRO LUCII : Lucko, dej si čokoládu a hoď se do klidu. Pokud si budeš takhle plánovat rozumově celý život podle šablony, co se má a co nemá, ráda bych pak věděla, jak se ti daří :) A pročpak se tobě nevyvedly dva vážné vztahy... ?? Udělala jsi na mě nicméně dojem, máš hezký styl psaní, nechceš zkusit spisovatelskou dráhu? A to myslím upřímně! Měj se a ať se daří :-)
Lenka
diskusní příspěvek
Pro Páju ohledně Pakistanského studenta. Už je to asi starší dotaz, ale i tak bych chtěla Páji poradit, aby raději na studenta z Pákistánu zapomněla. Jeho rodiče opravdu asi nebyli nadšeni z jeho známosti s češkou, nemuslimkou. Jejich kultura je dost odlišná a rodiče z Pákistánu stále aranžují sňatky svým dětem. Samozřejmě s muslimy, často pakistánskými usedlíky v Británii. V Británii žiju 10 let , takže vím jak to tu chodí.
Katya
diskusní příspěvek
Pro Petra Casto slycham nebo ctu,ze si bohati muzi mysli,ze zena s nimi chce byt jen pro penize.Jiste,jsou i takove,ale mne vzdy jako prvni napadne proc si neveri jako muzi.Jeste nedavno mne ani nenapadlo,ze bych mohla milovat muze,ktery je maly a ma brisko a vida, miluji ho a dala bych za nej zivot a to proto jaky je a jak se ke mne chova.Potrebovala jsem jen cas a zkusenosti,

abych pochopila,ze nemusim mit muze na vystavku:-))Kdyz se zamyslite urcite zjistie,ze jste se za tech nekolik let zmenil stejne jako ona a byla by skoda nezkusit neco,co by mohlo vyjit a co by mohlo byt krasne.Ja jsem od sve kamaradky take dostavala "dobre"rady ohledne sveho vztahu,ale ona neni ja a zkusenosti nejsou prenosne,zkusenost si kazdy musi zaslouzit.Kamaradka je stale kamaradka,ale dala jsem ji najevo,ze rada o kterou nestojim neni zadna rada.Ja si myslim a take to tak praktikuji,ze kamarad ma pri druhem stat v dobrem i zlem,to bohate staci.Zivo si ale kazdy - otázka upravena poradcem
Eliska
diskusní příspěvek
Dobrý den paní doktorko a Petře,
po přečtení Vašeho dotazu musím souhlasit s paní doktorkou, nevěřte kamarádovi. Ten se o vás asi jen bojí a nechce, abyste třeba naletěl, ale spíše bych věřila kamarádce/přítelkyni, že tehdy jste byl prostě chlapeček a teď už máte nabrané zkušenosti, dokázal jste samostatnost a tím jste "zmužněl" (mužnost nezávisí jen na vzhledu, jak si možná myslíte). U jednoho kamaráda jsem to měla podobně. Kdysi jako spolužák to bylo pro mě dítě, ale po pár letech v zaměstnání, nabrání rozumu apod. opravdu prostě nějak "zmužněl" :) Nebojte se toho! :) - otázka upravena poradcem
Vzkaz pro Petra
diskusní příspěvek
Když to tady tak čtu, tak se těm ženám divím, proč už dávno z nevyhovjícího vztahu neodešli. Proč se pořád bojí že zůstanou sami? Vždyť je mnohem lepší být sám a spoléhat se na sebe než s partnerem, který je přivede do finančních a jiných problémů. Má zásada je buď sobě rovného, pořádného čestného, bezproblémového, nezadluženého a spolehlivého partnera a nebo nic. Podle mne si tyto ženy neváží sami sebe. Kdyby si sami sebe vážily, pošlou nekalého chlapa bez pardonu kamsi a žijí si svůj život sami v klidu a pohodě.

Kateřno souhlasím!!
Ale bohužel je málo lidí, kteří jsou tak ,,silní" a plně se sebou spokojeni, aby takhle smíšleli a tak činili.
Já třeba zastávám tento názor, ale trvalo mi to mnoho let než jsem k němu plně dospěla. Je jedna věc si to myslet a druhá se i tak chovat. Hlavně pokud se člověk neštastně zamiluje a je kapánek mimo :)
Myslím, že hodně dělá výchova. Je důležité, aby se člověk měl rád a byl na sebe hrdý. Aby neměl pocit, že někoho potřebuje jinak není naplněn. - otázka upravena poradcem
Alena
diskusní příspěvek
Nejak nechapu proc bych jako zena mela usilovat o nekoho za kazdou cenu nebo proc bych kohokoliv mela nutit ke spolecnemu zivotu (casto prostrednictvim neplanovaneho tehotenstvi, hysterie nebo s pomoci promyslene strategie). Rozumejte, nejsem zadna puritanka, mam za sebou 2 dlouholete vztahy a vim, ze ne vzdy je to jednoduche, jen mozna nechapu dnesni svet a lidi. Kazdy ma sve touhy a pudy, dokazu pochopit zamilovanost, touhu, ale narozdil od jinych primatu nam jako cloveku byl nadelen mozek a vedomi, schopnost myslet. Prijde mi, ze spousta lidi na toto zapomina a omlouva vsechno zamilovanosti, touhou. Bohuzel, take touzim po cokolade a nejradeji bych nejedla nic jineho, ale jelikoz se chci libit sama sobe, nedavam si ji. Dekuji, zdravim a preji vsem mnoho uspechu.
Lucie 3.cast
diskusní příspěvek
Nechapu proc se tu radi zenam, ktere chteji cilene na posledni chvili a za kazdou cenu "urvat" zadaneho chlapa, jelikoz potrebuji akutne otehotnet nebo zivitele pro jiz svoje 2 deti (v jednom z prispevku dokonce zena co ma kazde dite s jinym otcem). Vubec nechapu proc se takovymto zenam neradi, at zacnou resit predevsim samy sebe, hledat duvody proc je pro problem nebo nezajimave travit cas se svobodnym muzem, proc nedokazi zit samy, atd. Nebo proc se zde jedincum, kteri nejsou schopni zit v dlouhodobem vztahu se vsim co k tomu patri neradi, at se na to vykaslou a vzdy pri seznamovani dbaji na informovanost prostejsku o skutecnosti, ze pro ne vztah jako takovy neni zajimavy. Vzdy jsem byla vychovana v tom, ze clovek ma nejakou uctu sam k sobe, ze moje city i moje vagina by mely byt podnikem, do ktereho smi vstoupit jenom hrstka lidi, ne trzistem.
Lucie 2.cast
diskusní příspěvek
Vazena pani doktorko, rada si procitam vasi poradku, pomaha mi usnadnit myslenky. Posledni dobou na me vsak vase poradna pusobi dost pesimisticky. Mam z ni pocit, ze muz je tvor, ktery si muze delat co chce, zatimco zenam je tu doporucovano strategicke chovani ve styl "Drz hubu a krok, vyckej". Rozumejte, povazuji vas za velkou odbornici a mym cilem neni negativni komentar. Nejak nechapu, kde jsou hodnoty, svet, v kterem jsem doposud zila? Napr. nikdy se nezaplet se zadanym muzem (neni to fer vuci jeho partnerce ani vuci tobe), nikdy se muzi nevnucuj nebo pokud pro tebe muz neni spolehlivym partnerem, pokud je opakovane neverny, neni zodpovedny, atd., neplanuj s nim budoucnost ani rodinu. Nekterym radam a situacim tu opravdu nerozumim, proste v ramci seznamovani i 1. roku zamilovanosti si lide po celou dobu vymenuji nazory na spolecny zivot. Samozrejme muze se stat, ze kdokoliv v prubehu vztahu "ujede", ale vzdy jsou hranice a moznost pro kohokoliv z paru, zejmena pro zeny odejit.
Lucie 1.cast
diskusní příspěvek
Dobry den pani doktorko. Reagujete zde temer vyhradne na problemy zen. Znamena to, ze se muzi na nic neptaji, anebo ze jejich problemy nejsou tak dulezite ? Hezky den. Kamil
Kamil
diskusní příspěvek
Když to tady tak čtu, tak se těm ženám divím, proč už dávno z nevyhovjícího vztahu neodešli. Proč se pořád bojí že zůstanou sami? Vždyť je mnohem lepší být sám a spoléhat se na sebe než s partnerem, který je přivede do finančních a jiných problémů. Má zásada je buď sobě rovného, pořádného čestného, bezproblémového, nezadluženého a spolehlivého partnera a nebo nic. Podle mne si tyto ženy neváží sami sebe. Kdyby si sami sebe vážily, pošlou nekalého chlapa bez pardonu kamsi a žijí si svůj život sami v klidu a pohodě.
Kateřina
diskusní příspěvek
Dobrý večer,
nemůžete zapracovat na svém blog/informačním systému, aby zobrazoval i data bud odpovědí nebo vložených příspěvků? Takto je to opravdu naprosto nepřehledné. - otázka upravena poradcem
Martin Novák
diskusní příspěvek
Dobry den,
uz je to 14 dni, co jsem psala dotaz a bohuzel zadna odpoved. Tak jsem se chtela zeptat, jestli odpovidate vsem anebo si dotazy pouze vybirate a podle jakeho klice ?
Dekuji Eliska - otázka upravena poradcem
Eliska
diskusní příspěvek
Dobrý den,

mám prosbu - zhruba v říjnu/listopadu jsem psala dotaz do rubriky "pauza ve vztahu" - má-li smysl či nikoliv ve stavu, v jakém se nalézá náš vztah s manželem... a dosud jsem na něj nenalezla odpověď. Je možné, že se dotaz ztratil nebo je opravdu tak mnoho dotazů na Vás, že se na můj ještě nedostala řada?

Děkuji
Sonja - otázka upravena poradcem
Sonja
diskusní příspěvek
Vzkaz pro Báru: Dobrý den Báro, píšete mi z duše. Jsem na tom naprosto stejně jako vy, jen s malým rozdílem – je mi 40, školu jsem dokončila vloni a závodně jsem se věnovala volejbalu - do té doby než jsem v r. 11 skončila s operací kolene. Jinak se cítím naprosto stejně, od ukončení studia nedělám nic, resp. nic co by mě bavilo a naplňovalo. Dojdu do práce, pak domů, doma bez zájmu uvařím, uklidím. Začala jsem chodit na jógu a pilates, kde tlačím očima čas, abych ručičky popostrčila do konce hodiny. Přesně jak říkáte, začala bych ráda někde jinde od začátku, ale ……děti na škole…….partner hodný, klidný, ale já bych spíše potřebovala vlít šťávu do žil…….Rok a půl přešlapuji na místě a nevím kudy dál………… Nejste v tom sama a moc děkuji za slova paní doktorky. Přeji Vám hezké vánoce a v novém roce snad zase najdeme ztracený elán. Sylva
Sylva
diskusní příspěvek
Dobrý den paní Douchová, musím Vám napsat, že máte můj velký obdiv. Je obdivuhodné, kolik času věnujete lidem, které ani neznáte. Jak ochotně a často odpovídáte. V dnešní době opravdu inspirující.
S pozdravem a vše nej do nového roku Stárová Alena, Svojetice. - otázka upravena poradcem
Alena Stárková
diskusní příspěvek
... aj ja sa pripájam a prajem Vám pani Jitka, Vianoce plné štedrosti, pohody, lásky, pokoja a šťastný nový rok, nech je v ňom rozprávkový každý Váš krok :)
Dana
diskusní příspěvek
Dobrý den, Paní doktorko. Přeji Vám krásné a pohodové vánoční svátky a hlavně zdraví v novém roce. Všechny problémy se dají nějak řešit, ale zdraví máme jen jedno a bez toho by to nešlo - vlastní zkušenost :)) .... Zdraví Vás Vaše "stará známá" Janka.
Janka
diskusní příspěvek
Paní Jitko, krásné svátky a v roce 2014 hodně zdraví a důvodů k úsměvu :-)
Cassi 33
diskusní příspěvek
Pro Annu: Vážená Anno, dovolte mi prosim, Vám napsat pohled z druhé strany. Naše manželství se také rozpadlo údajně také kvůli memu vysedávání u počítače, ale skutečný problém byl jiný. NEKOMUNIKCE! Ano manželka naznačovala, dle jejích slov prý dlouho, ale to jsem nevycítil. Kdyby mi včas a skutečně řekla co jí trápí, řádně se mnou zatřásla, zeptala se jak to vidím já a na rovinu řekla, že problémy chce řešit a ne je v sobě dusit, podařilo by se jistě manželství zachránit. Také měla dojem, že jí nedávám dost, ale kvůli nekomunikaci i já měl dojem, že ani já nedostávám dost a říkal jsem si že to tak asi je, ačkoliv se mi to nelíbilo a chtěl jsem to také řešit. Ale život si jede podle svého a než jsem se k tomu rozhoupal už bylo pozdě. Také válčila vnitřní boj co se mnou, ale už to byla agonie, zvlášť když už komunikace z její strany byla jen lež. Přál bych Vám, aby se to podařilo, vyřešili jste situaci společně, ale pokud už jste citově jinde, moc tomu šanci nedávám, morálka, nemorálka. - otázka upravena poradcem
Prusvihar