Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
diskusní příspěvek
Každý den přijdete z práce domů, kde na Vás čeká muž se stále větším pupkem, v "domácím úboru" - teplácích a zažloutlém tričku. Sexy, že? Ani pokud to nebudete řešit, protože máte třeba jiné priority, na kvalitě vztahu se to prostě odrazí. (Teď jsem to trochu zveličila, ale snad chápete pointu.)

Takže co se týče příspěvku paní Kiary - i mně by se líbil svět s celoživotními monogamními svazky dvou partnerů, ale kdybych já chtěla od partnera odejít a věděla bych jistě, že budu šťastnější bez něj, argument "ale jsme spolu tak dlouho, máš ke mně závazek!" by byl naprosto irelevantní.

Myslím, že ženy (i muži!) by měly především pěstovat celoživotní vztah samy k sobě. To je jediný vztah, který je garantován až do smrti. Bohužel se podle toho skoro nikdo nechová.

A myšlenka na to, že můj partner NEMÁ povinnost se mnou žít, je pro vztahy blahodárná. Vede ke vzájemné úctě, bez které se žádný dlouhodobý a kvalitní vztah neobejde. Ani ten, který všechny chceme: spolu šťastně až do smrti. - otázka upravena poradcem
Adéla 2
diskusní příspěvek
Dobrý den, ráda bych reagovala na několik příspěvků paní Kiary, která zmiňuje názory pana Vladana a nepříjemnou zkušenost paní Jany, kterou po 30 letech opustil manžel. Pan Vladan je mimo, ale ráda bych nabídla jiný pohled na křivdy, o kterých sem ženy tak často píší.

Nikdo nemá povinnost se mnou být a já nemám povinnost s nikým být jenom proto, že už jsme spolu dlouho. Zní to tvrdě, ale myslím, že by si všichni ušetřili spoustu bolesti, kdyby takhle uvažovali. Samozřejmě, když jsou ve vztahu děti, je povinnost obou rodičů se starat, ale nikdy bych nenutila muže žít se mnou proti jeho vůli! Našel si mladší, krásnější ženu? Je legitimní cítit bolest, ale přece ho nebudu citově vydírat způsobem "Věnovala jsem ti své mládí!" nebo "Rozvracíš rodinu!" a pak poštvávat děti proti němu.

K tomu hubnutí: vypadat alespoň rámcově dobře je znakem úcty k partnerovi, o které na začátku svých příspěvků mluvíte, paní Kiero. Já mám taky sklony k přibírání, ale zkuste si to představit naopak. - otázka upravena poradcem
Adéla 1
diskusní příspěvek
Je slabochem, který podlehl názorům a myšlení, které máte i Vy. A je to špatně. Vám Jano chci napsat. Jste silná žena. Vím, že nechcete odpověď na to, proč nám naši nejbližší ubližují, ani já to nevím. Pravděpodobně je to těmi názory Vladanů, kteří si takto zjednodušují život. A taky je to možná tím, že se máme všichni moc dobře a stále chceme od života víc a víc a zapomínáme mu to vracet. Způsobem života, který teď vedeme ztrácíme kontakt s realitou a myslíme si, že jsme jen my ti důležití a na ničem jiném nezáleží. Držte se a nebojte se žít dál. Buďte statečná, i když vím, že v koutku své duše tu svoji bolest si stále ponesete. A Vám paní doktorko přeji, ať Vás neodradí názory Vladanů a lidí, kteří nepochopili jak žít a mít úctu ke svému okolí a hlavně k životu. Děkuji Vám.
Kiara 3
diskusní příspěvek
Jana dala svému muži mládí, vychovala s nim dceru, starala se, vytvářela pohodovou rodinu, pracovala na společné věci, ano a možná i pekla a možná i přibrala (ale to s věkem přijde a stává se to, nejsme modelky, které mají peníze a čas na to aby se udržovaly). Očekávala od svého muže, že spolu ve zlém i dobrém zestárnou. Chcete ji teď říct, můžeš si za to sama, nebreč.? Váš chlap má na to právo? Přestalo se mu líbit doma a tak může jít vesele k sousedům? Nemusí se dívat vpravo nebo vlevo, hlavně ať se má dobře ON? Ne Vladane, tak to není a nemá fungovat. Partnerské vztahy jsou od toho, abychom mohli přežít. Ve zlém i dobrém si být oporou. A to sebezapření je velice důležitá složka našeho života. Její muž udělal dobře sobě a svým nejbližším ublížil.
Kiara 2
diskusní příspěvek
Vážená paní doktorko, Vaši poradnu sleduji a pročítám už dobrých 10 let. Obdivuji Vás, jak trpělivě dáváte rady a pomáháte lidem, kteří se svěří a hledají řešení ve svých partnerských starostech. V poslední době mě zasáhly dva diskusní příspěvky. Ten první byl od Vladana, který označil Vaši poradnu za jeden velký socializmus a druhý od Jany, kterou opustil partner po 30 letech společného soužití a budování vztahu. Já si dávám dohromady tyto příspěvky a musím na ně reagovat, jelikož mě ani jeden nenechal chladným. Vladane každý vztah musí být založený na vzájemné úctě, toleranci a silné dávce sebezapření. Jestli se budeme k sobě chovat bez těchto zásad, jak pak bude naše společnost vypadat? Co člověk to sobec, který bude sledovat jen své privátní zájmy a na okolí se vykašle? Jak by jste na příspěvek Jany odpověděl.? Můžeš si za to sama?
Kiara 1
diskusní příspěvek
Dobrý den paní doktorko, to co tady provozujete na těchto stránkách tzv. poradny je nezlobte se na mě jeden velkej socializmus. Jedna velká totalita. Tady sis ji vybral tady ji máš. Nekoukej se k sousedům. Bohužel jste uplně mimo už o 20 let. Sňatek se stává brzdou, a následující roky budou jenom akcelerovat obrovskou změnu společnosti. Prosím přijměte tu změnu. Zakoukal se muž do jiné? Ok ať jsou šťastní a vy si ubrečená koukejte rychle někoho najít. Takové rady prosím dávejte! Vaše rady tady uplakaným češkám co rády pečou a po 20 letech váží metrák jsou velmi zastaralé. To nikam nevede.
Vladan
diskusní příspěvek
pro Toma ohledně daňového zvýhodnění na dítě: pokud nežijete ve společné domácnosti, tak si zvýhodnění na dítě uplatnit nemůžete ani na základě dohody s partnerkou jak Vám tu radila Lucie. Bývalá partnerka si bude žádat o dávky, kde uvede, že nesdílíte společnou domácnost a tím pádem bude vše dohledatelné. Riskujete, že finanční úřad po Vás bude chtít neoprávněně uplatněné zvýhodnění na dítě zpět vč. penále.
maki
diskusní příspěvek
Dobrý den, moje otázka je zcela jednoduchá. Proč, když jde o ženu, okamžitě i vy sama hodnotíte partnera negativně ale když se zeptá nějaký muž co má problém s partnerkou, tak to najednou zlehčujete, jako že ona je vlastně chudinka co se brání, ona žárlí a dělá scény vlastně proto, že se snaží začlenit apod. Uvědomujete si, co vlastně píšete jako erudovaná psycholožka??? Dle mého to z vaší strany spíše zavání ženským šovinismem. To vážně i při své inteligenci věříte v tak obrovskou mírumilovnost žen? Přitom sama píšete že každou akci následuje reakce, takže ti muži asi na něco reagují, ale to Vám pisatelky asi nesdělí, že?
Klara a Martin
diskusní příspěvek
Dobrý den,

moc děkuji za odpověď. Pomohlo mi to...jste velice profesionální.
Bertička-1.část
diskusní příspěvek
pro Olgu - PMS
S PMS bojuji už dost dlouho, když je mi nejhůř, pomáhá mi říkat si, že to brzy skončí a bude zase líp. Ale měla jsem stavy, kdy bych hned dávala výpověď a rozváděla se atd...takže se cíleně vyhýbám v tomto období řešení čehokoliv, co by mohlo být nepříjemné a nechávám to až na potom. Myslím, že mně pomáhá hořčík a vitamín E a večer si dělám čaj z meduňky. Třeba to pomůže i Vám.
marta
diskusní příspěvek
pro Terezu - nesoulad v partnerských potřebách.
V minulosti jsem zažívala něco podobného. Byla jsem pro partnera více kamarádka / matka. Neměl potřebu se mě dotýkat, sexu (chtěla jsem víc a častěji), odmítal o věcech mluvit, vymlouval se na únavu,... Po letech jsem přišla na milenky, skončilo to antidepresivy a rozvodem.
Dřív bych si myslela, že to není důležité, po zkušenostech už do takového vztahu jít nechci, protože jsem se málem udusila. Teď jsem sama (s dětmi), ale cítím se mnohem lépe. Čekám / hledám, až se objeví někdo, kde přeskočí jiskra a bude to i jinak fajn.
Gina
diskusní příspěvek
Zdravím, dlouhodobě jsem nemohl usnout a měl jsem poruchy spánku (kolikrát jsem nespal celou noc), kvůli nedostatku spánku jsem měl psychické poruchy a deprese. Známý mi doporučil Meladol ( http://growmart.cz/zbozi/meladol-poruchy-spanku/?ref=2056&campaign=poruchy-spanku ), je to čistě přírodní výtažek, dokonale mě uklidní a spím 7-8 hodin kvalitně denně. KAŽDÉMU vřele DOPORUČUJI.
- otázka upravena poradcem
mirek zdrazil
diskusní příspěvek
Pro Mínu: Milá Míno, chápu jak se cítíte, že teď prožíváte zradu, která se stala před lety. Na mého teď už exmanžela kdysi naráz praskla nevěra a dluhy, také jsem skončila v péči odborníků, není to žádná ostuda. Antidepresiva klidně berte, já je také asi rok baštila, potřebujete fungovat hlavně pro své dítě. Zkuste udělat tlustou čáru, nadechnout se a začít zase žít. Partnera nevyslýchejte, vyšťavíte jen sebe a v jeho očích klesáte. Načančejte se, vyražte někam s kamarádkami, dělejte trochu "darhunu", ať Vás zas může dobývat. To aby to chlapec neměl tak jednoduché ;-).Nevěra je hnusná, dá se odpustit, ale ne zapomenout. Na co bych si dala ale velkého majzla, jsou ty prohrané peníze, aby to partnera nenapadlo znovu. Držte se, jestli Vám za to stojí, bude to zase dobrý, uvidíte. - otázka upravena poradcem
Ane
diskusní příspěvek
pro Renatu ze třeťáku
Dobrý den, dost mi to připomíná můj příběh, jen mému spolužákovi na průmce máma neumřela. Podobně jsme spolu laškovali, jiskřilo to, ale nechodili jsme spolu. Někteří kluci v tom věku nepotřebují vztah a asi ani já ho nepotřebovala a netlačila jsem na pilu. Ale bylo to fajn a ráda na to vzpomínám. Dnes se mi blíží padesátka, manžel, čtyři děti, spokojenost... Zdraví Jana
Jana Pinkasová
diskusní příspěvek
Paní doktorko Douchová a Hanko, děkuji za popostrčení a rady na "cestu", pomohly mi. - otázka upravena poradcem
Bibi
diskusní příspěvek
Pokud má někdo PROBLÉMY VE VZTAHU, doporučuji přečíst si knihu „Řasnatci“. https://www.megaknihy.cz/zaliby/260447-rasnatci.html
Je to opravdu trochu zázračná kniha, která otevírá ženám oči…
Štěpánka
diskusní příspěvek
Dobrý večer, mám úplně stejný problém jako Alena (viz níže). Kde bych takovou jednu Alenku našla? A vůbec nejsem moc extra společenská. Neexistují nějáké skupiny pro homosexuály, kde se prostě občas lidi sejdou a třeba si povídají? Děkuji Vám.
Saphó
diskusní příspěvek
pro kopretinu ..dělala Vám naschvály, ignorovala Vás..a nebyla to spíš puberta? A teď Vás hrozně najednou miluje? A co když je to tak? Prostě mohla dospět a srovnat si priority..a myslíte si, že děti z rodičů netahají výhody, mikiny, moře, žádné povinnosti atd. To bude jednout nejspíš dělat i to Vaše..tak to prostě v pubertě je..manželově dceři je 14, jsme trapný, nechce k nám, ničemu nerozumíme, komunikuje s námi jak s deb.lama (oba Vš :-), pořád by od nás něco nutně potřebovala, ruka natažená, když má něco ale ona, tak to nic..ale vzhledem k tomu, že ji znám už 10 let a strávila jsem s ní doooost hodně času, tak si to prostě neberu osobně, puberta..vždycky to byla milá fajn holka a věřím, že až se přežene tahle hormonální bouře, tak zas bude :-)..a rozhodně si nedělám iluze, že moje dcera bude jiná..hledají prostě svoje místo v životě a mantinely...buďte k sobě upřímná, (i kdyby to byl přeci jen spratek :-), žárlíte na ni a soupeříte s ní... jinak byste to měla na háku :-))
paní chytrá :-)))
diskusní příspěvek
VZKAZ PRO KOPRETINU - Milá kopretino, jako bych četla "svůj problém" při čtení vašeho dotazu :)
Nicméně ráda bych vám potvrdila stejný pohled od Jitky D., protože NEMŮŽEME ZMĚNIT JINÉ LIDI, ALE MŮŽEME ZMĚNIT SEBE !
Zkuste tedy zvolit jiný úhel pohledu. Vnitřně vás to cizí dítě může stále "štvát" a občas "rozhodit", ale myslím, že my dospělí jsme rozumově a citově už dál a jsme schopni spoustu věcí pochopit. Mně třeba bylo "jeho dcery" líto už z toho důvodu, že má matku, která nemá chuť do práce (tak jako matka dcery ve vašem případě), 15 let sedí doma a samozřejmě jak ona, tak dcera tahají z otce peníze. Je třeba změnit pohled na situaci. Pochopte, že i ona (dcera) se chce mít také tak dobře a na tom není nic špatného. Když pochopíte, bude i vám lépe :) - otázka upravena poradcem
Ali
diskusní příspěvek
Promiňte, ale to je mazec. Radit lidem, aby si zašli ke kartářce... Domnívám se, že toto není profesionální přístup k problémům psychiky. Chápu, že vy sama tomu věřit můžete, ale radit toto lidem jakožto psycholog... hmmm... nevím nevím...
Agnes
diskusní příspěvek
Dobrý den,
minulý týden v úterý jsem na Vás měla dotaz, stále bez odpovědi. Jak dlouho trvá, než přijde odpověď?
Děkuji Lucka
Lucie
diskusní příspěvek
Dobrý den, chtěla bych vám poděkovat za vaši odpověď. Budu se řídit vašimi radami a uvidíme co z toho vyjde.. :-)
ALEXANDRA
diskusní příspěvek
Dobrý den. Dovolila bych si doplnit k dotazu Kláry odkaz na stránky o hysterii. Chování jejího partnera tomu totiž napovídá. Bylo by dobré začít s osvětou na téma hysterie, protože se zřejmě týká mnohem většího procenta lidí, než odborníci uvádějí - málokdo ví, že urážení se atd. je znakem hysterie, nikoliv to, že nějaká žena v rozčilení zvýší hlas. :-) http://ografologii.blogspot.cz/2007/12/hysterie-v-psmu.html. K Michalovu dotazu - nápovědu dát jistě můžete: zkusit výlet, výstavu, koupit něco, co oba baví (akvárium?) :-)... Hezký den přeji.
Ivana
diskusní příspěvek
DObrý den paní doktorko, chtěla bych Vám moc poděkovat za to, co pro nás "zoufalé" děláte, jaká jste a že s námi i soucítíte :) Jste úžasná žena a jsem ráda, že zrovna vy jste mi byla oporou. Nemyslela jsem si, že se někdy znovu zamiluji a že na svého ex zapomenu. Potkala jsem úžasného muže, který už má rozum, je hodný, váží si mě a udělal by pro mě první poslední. Jsem vyléčená natolik, že si na nějakého ex, který byl tématem číslo jedna v této poradně pro mě, ani nevzpomenu :)) Jsem šťastná a přeji to nejen Vám, ale i všem ženám a mužům, co sem píší a prosí o radu, nezoufejte, ten pravý protějšek přijde, já čekala dva roky a stálo to za to ! Díky moc :) Andy - otázka upravena poradcem
Andyyyyy
diskusní příspěvek
Dobrý den, po přečtení příspěvku Janiny jsem se musela až zasmát - chtěla jsem totiž původně také zareagovat bezprostředně poté, co jsem četla Vaši domněnku, že při tříměsíčním děcku lze ještě vyhovět dotyčnému partnerovi Miloty... Já osobně jsem také měla velmi živé dítě, kdy jsem v jeho půlroce byla ráda, že se v poledne vůbec učešu, protože se mi v noci dítě budilo po hodině a půl... Přes den nespalo miminko vůbec. Jak já jsem záviděla známé, jejíž děcko prospalo noc i půlku dne... Žádné citlivé místo - prostě realita. Myslím, že by už konečně na novopečené tatínky měla zapůsobit (i Vaše) osvěta - aby si uvědomili, že "každominutová" péče o dítě je víc vyčerpávající, než si dokážou vůbec představit. - otázka upravena poradcem
Romana
diskusní příspěvek
K diskuznímu příspěvku ohledně rodičovské dovolené - souhlasím s paní doktorkou., a to mám děti malé. S prvním dítětem jsem stihla spoustu věcí, na které jsem jako pracující bezdětná neměla čas, zejména týkající se zaměstnání a další kvalifikace. Mnohem větší záhul je zaměstnání na plný úvazek a k tomu malé děti - časový, nikoliv psychický :-) Paní doktorce hodně zdraví a štěstí v tom Novém roce a obdiv, jak zvládá již tolik let vést tuto poradnu.
Petra
diskusní příspěvek
Reakce na odpověď čtenářce Milotě - paní doktorko, napsala jste Milotě, že s 3měsíčním miminkem se toho v domácnosti dá stihnout dost. Bez urážky, ale podle Vaší fotky soudím, že je to už nějaký ten pátek, co jste byla Vy osobně na mateřské. Já mám pětiměsíční dítě, které není nijak extra moc uplakané (soudím podle zkušeností jiných maminek na mateřských fórech na internetu). ALE - v domácnosti s ním sama nestíhám vůbec nic, maximálně se sama najíst a dojít si na záchod, když spí případně naházet prádlo do pračky nebo mu připravit UM - vyvařit flaštičky, atd. Mám štěstí na manžela, který vaří a nakupuje, a než jde do práce (pracuje na směny), navaří tolik, abych si jídlo mohla v jeho nepřítomnosti jen ohřát. O úklid a péči o domácnost se dělíme, když je doma - vždy jeden uklízí a druhý se věnuje dítěti. Tohle Vám píšu proto, abyste zbytečně nedemoralizovala chudáka Milotu, která si po Vaší odpovědi bude myslet, že je úplně nemožná a její vykutálený "přítel" má pravdu :-( - otázka upravena poradcem
Janina
diskusní příspěvek
Dobrý den, do nového roku Vám přeji mnoho zdraví, štěstí a sílu na Vaše skvělé rady, kterými nám pomáháte. Vaše věrná čtenářka
Věrná čtenářka
diskusní příspěvek
Poslední dobou se kolem mě množí případy, kdy partnerka či manželka opustí muže a jako jeden z důvodů uvede, že "to probírala se svým terapeutem a ten že její rozhodnutí ukončit partnerský vztah schválil". Přijde mi minimálně zvláštní, že by takovým způsobem skutečně terapeuti zasahovali do takových citlivých oblastí, aniž by vyslechli druhého z partnerů. Navíc často prý taková dobře míněná rada přišla při prvním, druhém nebo třetím sezení. Nejednalo se o žádný dlouhodobý terapeutický vztah. Tak přemýšlím o tom, jestli je něco takového ze strany terapeuta možné nebo jestli si to ty ženy prostě jenom vymýšlí, protože zodpovědnost za rozpad vztahu potřebují přenést na někoho jiného. - otázka upravena poradcem
Honza
diskusní příspěvek
Dobrý den, paní doktorko!
Chci Vám poděkovat za Vaši radu, kterou jste mi na základě dotazu udělila zhruba před dvěma lety. Tenkrát jsem měla pocit, jestli ve vztahu neztrácím čas. "Dejte vám oběma čas, jste dost mladá na to, abyste mohla mít v budoucnu kompletní rodinu se vším všudy. Ten vztah mařit by byla veliká škoda" Měla jste pravdu. Dneska již rok bydlí partner u nás a každým dnem čekáme narození miminka. Za vším byly jeho finanční závazky z předchozích let - exekuce na mzdu, o kterých mi nechtěl říci z obavy, aby o mne nepřišel. A z toho důvodu se nechtěl přištěhovat, aby neohrozil i můj majetek. Společně jsme se s tím poprali a troufám si říci i za něj, že jsme šťastní. Ještě jednou Vám moc děkuji za Vaše rady a přeji Vám i všem ostatním jen to nej do nového roku. - otázka upravena poradcem
Ina
diskusní příspěvek
Dobrý den, paní Konopová, mám asi méně tradiční otázku. Jak se mám v rámci dlouhého vztahu (jsme spolu 14 let 4 rokyt manželství, öběma 33 let) vyrovnat s tím, že mi partner několikrát dost ublížil (lhaní do očí před svatbou, křivé obvinění bez důkazů z něčeho co jsem neudělala, osamělost v době vážné nemoci, neochota řešit tyto problémy) Mám pocit, že jsem v rámci vztahu ztratila svoji tvář a stala se někým jiným, cítím se pošpiněná a ublížená. Když mám v souvislosti s těmito událostmi někdy smutnou náladu, tak sklízím studené mlčení (mám pocit nepochopení) Partner se jistě v mnoha věcech zlpešil, ale já nějak nemohu zapomenout. Myslím, že mě to ovlivnilo i tom, že si nedokážu představit, že bych měla děti. Mám pocit zaseknutí a zamrznutí v dané situaci, nedokážu jít dál. Poradíte mi? Děkuji Helča

Helena
Helene
diskusní příspěvek
Vzkaz pro Janu /37 let/: stalo se mi něco podobného, sice trochu jinak, ale s podobným výsledkem: prostě něco se usadí v hlavě ( srdci) a nechce to zmizet, doporučuju už žádné sms a emaily, nějak diplomaticky to sdělit protistraně, anebo pokud napíše taky Vy už neodpovídejte...." vždyť spolu nic nemáte, tak co....." a když vám myšlenky zase někam zabloudí, musíte v tu chvíli začít myslet na něco jiného, nejlépe na činnost kterou zrovna děláte, ve své hlavě ho prostě VY musíte poslat šípku a tím pádem budete mít myšlenky na to co by třeba mohlo být vyřešené...... přeju hodně štěstí a paní doktorce Douchové moc děkuji za poradnu - otázka upravena poradcem
Majda
diskusní příspěvek
Pro Símu :-) Je to jednoduché,přestaňte se cítit jako ta druhá a začněte se chovat jako ta první!!!
Eliška
diskusní příspěvek
Dobrý večer, přečetla jsem si dopis Martina 32 a musím reagovat. Nesnáším urážení se. Nedokážu pochopit, co to je, v civilizovaném světě, v dospělosti a při určité inteligenci se urážet. To je tak něco ubohého... Píšete Martinovi, že slečna má jistě zájem. I kdybych tomu na jeho místě uvěřila (když odmyslím její možnou psychickou poruchu), tak se domnívám, že žít s takovým člověkem, který se neumí normálně usmát a říct chlápkovi, o co jde, by pro něho stejně muselo být psychicky náročné. Já bych do toho nešla a v případě jejího dalšího uražení se bych ji asi řekla něco ostrého a přestala s o ni zajímat. Vždyť to vypadá, že ta žena má nějaké psychické problémy, to už není jen ostych. Trochu se divím, že mu něco v tomto duchu nenapíšete Vy, paní magistro, když v případě Alči jste naopak poměrně razantní v náhledu na její situaci. Přeji vše dobré a Martinovi - vzít rozum do hrsti, protože ta ženská bude jednou v soužití problematická. Připomněla mi moji švagrovou (povahová kalamita). :-)
Dita J.
diskusní příspěvek
Pro Laďku
Žiju přes 40 let s manželem, který má tuto poruchu.
Objevila se až po narození 2. dítěte.
Problém je v tom, že v akutním stádiu nebyl schopen akceptovat, že potřebuje léčbu.
Psychicky je tato situace pro zdravého partnera velice naročná.
Pokud můžu doporučit, snažte se od něho odpoutat.
Pokračování ve vztahu poznamená i Vás a i eventuální děti.
JS
diskusní příspěvek
Vzkaz pro Honzu
Zdravím Vás, Honzo, jen, že partnerce možná vůbec nedochází (a snad ani dojít nemůže), že sex tak, že se věnujete jí a vedete to od začátku do konce není vůbec to pravé. Vzhledem k tomu, že nemá žádné jiné zkušenosti, nejspíš to považuje za normu. Když to řeknete otevřeně, zraní jí to, když naznačujete, nechápe, v obou případech se toho asi v praxi moc nemění. Ona se to potřebuje hlavně naučit - co je to být aktivnější (že to není jen dát k sexu podnět) a jak to dělat, aby Vám to bylo milé a nejlépe i víc než to. Jsem tzv. "dřevo" se spoustou ostychu a jediným sexuálním partnerem, vím co píšu. (Ale hodná a přes 10 let věrná, což je pro inovaci leckdy spíš na škodu, jenže taky by partner nebyl moc nadšen kdybych se učila jinde :-) ) Ať se Vám daří! Jana - otázka upravena poradcem
Jana
diskusní příspěvek
Děkuji za Vaši odpověď. Je strašně těžké přiznat si, že tohle celé bude buď stále na stejném bodu, a nebo nebude vůbec. Je to těžké proto, protože je mi s přítelem tak dobře a o to víc, když vidím jak moc dobře je mému synovi. Možná tohle všechno chce čas a ten mi ukáže, že to byla zkušenost do budoucna. Dobrá nebo špatná. Ještě jednou díky
Hana
diskusní příspěvek
Děkuji za odpověď, dočkala jsem se. Je to pravda, v těchto otázkách dítěte a jiných vážných by mělo být jasno už od začátku. Já to neřešila, byla šťastná za lásku a pak už se moc zamilovala. Teď s tou láskou budu obezřetnější. Protože trpět jako pes už nechci. Tohle je krásný projekt, už jste pomohla hodně lidem, jak vidím. Blahopřeji a díky za držení palců.
Mirka
diskusní příspěvek
Milá paní doktorko, také mě zvedl ze židle komentář paní "h". Vaši poradnu čtu již několik let a jelikož mám možnost srovnání i s jinými odborníky a jejich stylem vyjadřování, velice Vás obdivuji, s jakou trpělivostí a profesionálním odstupem donekonečna odpovídáte na všechny dotazy. Doufám, že budete i nadále tuto poradnu vést, a to ve stejném duchu. Mějte se hezky, Markéta. - otázka upravena poradcem
Markéta
diskusní příspěvek
Odpověď paní Novotné (manžel v podnikání neplatí faktury a nabíhají penále). Paní Douchová Vám napsala, že Vám jako manželce kontrola podnikání Vašeho manžela nepřísluší. To je podle mne velice špatná a velice nebezpečná rada, protože (pokud nemáte rozdělené jmění manželů) nedůslednost Vašeho manžela přímo ohrožuje Vás, a to tak, že vážně. Pokud se podnikáním dostane do dluhů, polovina dluhů bude i po rozvodu Vaše (možná všechny, pokud se manžel bude věřitelům šikovně ukrývat). Takže ano, máte právo vědět, jak si Váš manžel s podnikáním stojí. Na Vašem místě bych se radila spíš s právníkem, než s psycholožkou.
Helča
diskusní příspěvek
Dobrý den,Jitko:-)pročítám si poradnu pravidelně a ráda. Nechápu příspěvek h.Já mám opačný názor tzn pomáháte lidem a jste příjemná:-).Mějte se hezky.Radka
Radka
diskusní příspěvek
Pani doktorko nejen ze lidem, jak ctu, nejste schopna pomoct,ale jeste jste navic neprijemna. Co s tim udelate?
h
diskusní příspěvek
Dobrý den.Ke "stížnosti" paní Ikarus.S mužem jsem se rozvedla, protože v určité době jsme nebyli schopni se dohodnout.V době rozvodu jsme se znali téměř 30 let.Jistěže měl v době našich neshod milenku,kterou na rozdíl od známosti paní Ikarus (zatím je to jen milenec,když není rozvedený) ovšem zapíral.Po rozvodu se k ní odstěhoval.Naše děti ji přehlížejí, manžel jim ji nevnucuje.Dodnes je u nás i 2x týdně,naše děti staví nade vše nové,co mu život přinesl.Podporuje mě finančně,pomáhá v mé nové domácnosti.Je mi jedno, jak to mává s jeho milenkou, tedy nynější "partnerkou",protože té bylo kdysi taky jedno,že si začíná s ženatým mužem.Pokud jí jeho ochota pobývat se svojí původní rodinou vadí, říkávám, že ji spravedlnost dohnala.Milenky by se měly oprostit od řečí typu "manželka je ta zlá" a trochu se zamyslet nad svým jednáním.Jestli náhodou vůči těm manželkám neudělaly něco, co je možná těžko omluvitelné.Často se totiž chovají účelově,protože samy někoho chtějí,a nehledí,komu tím ublíží. - otázka upravena poradcem
Takyrozvedená
diskusní příspěvek
Dobrý den, musím zavčas varovat paní Manu, než si zničí život. Její situaci asi nejen já vystihnu slovy "pálí ji dobré bydlo". Mano, neposlouchejte ostatní, co všechno jejich chlapi dělají, neznáte všechny ty jejich (minusové) domácí detaily. Nebo - říkáte snad ostatním všechna ta negativa o svém muži? Taky nikde není jistota, že jiný chlap Vás jen využije a pak zjistíte, že je daleko protivnější, než vám dnes připadá Váš muž. Važte si pohodáře, protože žít s nervákem (a že je jich dost) není žádný med, ale to vy neznáte. Vzpamatujte se, nejste možná tak perfektní, jak si připadáte - momentálně máte nos nahoru, vidíte chyby jen na manželovi, ale můžete opravdu dopadnout s jiným chlapem hodně špatně. A jestli máte děti, vzpamatujte se o to rychleji. A až před 50kou přiberete vy, počítáte s tím, že Vás Váš případný nový objev kopne do zadní části? A - jste si jistá, že Vašeho muže nemá ráda jiná žena? Co vy na to? Rychle posuďte, co byste ztratila. A zavčas si přečtěte, jak se žije ženám s žárlivcem, gamblerem, opilcem a hlavně si nemyslete, že by Vás to s jiným nemohlo potkat.... - otázka upravena poradcem
Arka
diskusní příspěvek
S Lubosom sme boli spolu dva roky. Po 4 mesiacoch "chodenia" som sa k nemu nastahovala. Nas vztah bol vacsinou priam ukazkovy, az na obcasne hadky,ktore vzdy vyvolal on, lebo nebol s niecim spokojny. Je to clovek,ktory nedokaze tolerovat chyby druhych,neciti ziadne pochopenie ani empatiu. Pokial veci nie su take ako si to naplanoval,tazko to znasa.Je strasne negativny,neevozny,rychlo sa rozculi,vytacaju ho malickosti.Neustale na vsetko nadava.Ked ho niecim urazite automaticky ste u neho skoncili.On kompromisy nepozna.Samozrejme,ma aj velmi vela dobrych vlastnosti,preto som s nim bola a stale ho velmi milujem.Odisla som lebo som citila,ze je mnou frustrovany,ze je sklamany mojimi nedostatkami.Otvorene my ich vsetky pripominal.Ja som bola iniciatorka vsetkych "lubim ta" a bozkov na dobru noc.Citila som nedostatok ucty a lasky.Muslim,ze trpi narcistickou poruchou.Skutocne ho napriek vsetkemu milujem a chcem nam pomoct.Chcem aby nasiel zivotny pokoj a vyrovnanost.Bojim sa o neho. - otázka upravena poradcem
Lenka
diskusní příspěvek
Dobrý den paní doktorko, omlouvám se, ale hledala jsem svůj dotaz ohledně partnerova problému s oblékáním se do dámských šatů, ale nenašla jsem nikde.Prosím případně zda by jste mi tedy mohla odpovědět znovu.Děkuji Nikol
Nikol
diskusní příspěvek
Dobrý den paní doktorko, nejsem si jistá jestli vám přišel můj dotaz, ale už je to třetí týden a stále od vás nemám odpověď, jak dlouho tak trvá, než se k odpovědi dostanete? Chápu že toho máte hodně.Děkuji Nikol
Nikol
diskusní příspěvek
K příběhu Niny:

mám tu zkušenost, že u psychologa partner opakovaně lhal. Psycholog znal moji verzi, pak se mi podařilo dovést partnera a ten k mému překvapení začal vyprávět, jak není žádný problém, jak jsem skvělá, má mě rád, jak udržuju pořádek ... atd. atd. A obdobně se zachoval ještě asi třikrát, když jsme byli kvůli nemocné dceři - dokonale psycholožku i lékařky oblafl - ty měly pocit, jak to dobře zvládly. Doma seřval nejdřív dceru, pak mne a pak se nám mstil. V ambulanci nám to pak nikdo ani nevěřil. Podruhé už partner nikam nešel, situace se začala zhoršovat, ale nikdo s tím nejsme schopen nic udělat, protože on nechce a hlavně je připraven zase sehrát divadlo, protože zjistil, že to funguje - on přece problém nemá... proto někdy ty dva odlišné příběhy. někdy nepomůže ani okolí, protože partner se navenek chová jinak a jinak se chová doma. Já se pak už ani nepokoušela prosit někoho o pomoc, protože okolí mělo jiné informace. Ale abych nebyla k terapeutům nespravedlivá, jedna psycholožka ho prokoukla, ale taky to chvíli trvalo.
Katka
diskusní příspěvek
Dobrý den Jarko, píšete o své psychické labilitě. Napadá mě, jestli nebere hormonální antikoncepci. Jsem taky citlivější povahy a hormony prostě dlouhodobě brát nemůžu, rozloží mě do depresí.
Držím palce, ať se dáte brzy do pořádku. Zdravím Jana
vzkaz pro Jarku
diskusní příspěvek
Dobrý deň, pani doktorka,
chcem Vám poďakovať za výbornú radu, uľavili ste môjmu svedomiu a cítim sa oveľa lepšie.
Veľmi Vám ďakujem, ste výborná ! :-)
Iveta