Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
jsem 20 let vdaná za manžela (máme dvě děti 16 a 18). Poslední dobou je kamarádem, protože mi řekl o své milence a asi tuší, že já někoho mám. Začalo to z mé strany, ale manžel tuší, neví. V mileneckém vztahu žiji 3 roky a poslední dobou je to už náročné. Zvláštní, že na jednu stranu mi vyhovuje manželství, které nabízí svobodu a jsem si jistá, že o tu bych přišla. S milnecem máme hodně vážný vztah a myslím, že i pro něj je to psychicky náročné (má dvě malé děti) a pro radikální řešení jsme se ani jeden nerozhodli. Rozumíme si, vídáme se docela často a jezdíme spolu na dovolené.Není to rozhodně jen o sexu. Vím, že mi těžko může někdo poradit pár řádkami, přesto je situace mnohdy neúnosná a tak budu ráda za každý pohled na tutuo situaci. S manželem si rozumíme, ale nespíme spolu. Nevím, jestli už to není spíše jen hra. Chtěla bych být s milencem jako partnerem i on se mnou. Bavíme se o tom, ale má malé děti a samozřejmě je tu obava ze strany jeho partnerky.
Děkuji za odpověď.
Hanka 42
partnerský trojúhelník
Hezký den, paní doktorko, chtěl bych touto cestou zkusit požádat o informace k problému, před který nás coby rodinu postavila moje mladší sestra. Na prahu čtyřicítky podlehla tomu, co jeden příbuzný mé manželky, povoláním psycholog, nazývá syndromem ujíždějícího vlaku. Přes čertvíjaké aktivity na internetu se seznámila s úplně cizím chlapem a chce si jít za novým štěstím. Stávající rodinu, kde jsou mimo jiné dvě děti ve věku 12 a 10 let, už nevnímá jako perspektivní. Bylo nám vysvětleno, že ženy bohužel mívají v určitém věku sklony k tomu, že takzvaně pálí mosty a vrhají se do něčeho nového. Rodiče jsou z toho poněkud paf a já rovněž. Obáváme se, co bude dál, protože se sestrou momentálně nejde cokoli rozumně řešit. Byt, respektive jednotka v řadovém domku, kde bydlí, je napsaný na sestru. Převod udělala matka krátce po svatbě. Máme obavy, aby sestru v momentálním rozpoložení nechytl amok, nespakovala švagrovi kufry a nepostavila mu je za dveře. Aby jej nevyhodila ze dne na den.
Pavel
partnerský trojúhelník
Nerozumím tomu, proč se ptá dětí, nerozumím tomu, že zůstává s milenkou, když takhle uvažuje, nerozumím sobě – připouštím, že bych ho MOŽNÁ vzala zpátky, protože než mezi nás vstoupila ona, tak jsem si myslela, že mám nejbáječnějšího manžela a nejskvělejší manželství na světě. Možná by bylo lepší, kdyby mi syn nic neřekl. Vyvolal ve mně jiskřičku naděje, kterou jsem v sobě zadusila před rokem, když manžel podruhé odešel. Paní doktorko, jak se sebou pracovat, abych se z toho konečně oklepala? Chodím mezi lidi, mám svoje zájmy, už jsem na tom psychicky daleko lépe. Ale tu naději, že se možná ještě vrátí – tu si v sobě pořád hýčkám a udržuju a přitom rozumově cítím, že on už se vrátit nebude chtít. Magda3
magda
partnerský trojúhelník
Když jsem si myslela, že to nejhorší mám za sebou, jsem se od jednoho ze synů minulý týden dozvěděla, že se ho táta ptal, jestli si myslí, že by se mohl vrátit (nevím, kdy se na to manžel ptal - jestli před rokem nebo před měsícem). Syn mu rozumně řekl, že už se mě natrápil dost, ať mě nechá na pokoji. Ale já pořád přemýšlím nad tím, co vlastně manžel chce. Když jsem mu vloni řekla, ať podá žádost o rozvod, tak mi řekl, že nejdříve rozdělíme SJM (což se stalo) a pak že to udělá. Uběhlo více než půl roku a žádost o rozvod nepodal. Svoji milenku vodí mezi naše společné přátele (čímž mě úplně vyšachoval), ze společných přátel mi nezůstal nikdo. Přiznám se, že mě to, že by se snad chtěl vrátit, úplně vyvedlo z míry. Magda2
Magda
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko, psala jsem Vám asi před 3 roky, ale určitě si to už nemůžete pamatovat. Manžel měl třídní sraz po 30ti letech a tam se dal dohromady se svojí bývalou láskou, se kterou chodil před vojnou. Dva (pro mě příšerné) roky se rozhodoval, jestli zůstane se mnou nebo odejde k ní. Já to velmi špatně nesla, onemocněla jsem, musela jsem na operaci, chodila jsem k psychologovi. Po dvou letech se rozhodl, že odejde. Odešel a za 4 měsíce se vrátil domů. Doma zůstal dva měsíce (přes Vánoce) a opět odešel k milence. To se stalo před více než rokem. Jeho druhý odchod mě složil možná víc, než když odešel poprvé, zvlášť po tom, co jsem si vyslechla, jak mě nikdy nemiloval, jak čekal celý život jen na ní, jak jsou stvoření jeden pro druhého, atd. Ale rozhodla jsem se to nevzdat a s pomocí synů jsem se odrazila ode dna. Magda1
Magda
partnerský trojúhelník
Dobrý den, s manželkou žiji již 10 let, z toho dva roky jsme manželé. Před 6 měsíci jsem navázal kamarádský vztah s mladší ženou. Kamarádka dávala najevo, že se jí líbím, ale respektovala, že jsem ženatý. Hranici jsem překročil sám, když jsem ji jednou políbil. Pak to šlo během pár týdnů dost rychle, kdy nám nestačilo se jen osahávat a skončili jsme spolu v posteli. Od té doby se vídáme pravidelně. Jednou jsem se to již rozhodl ukončit, ale když jsem ji pak znovu viděl, nešlo mi chovat se k ní opět jako ke kamarádce. S manželkou se cítím šťastně a mrzí mě, že jsem se uchýlil ke lži. Není mi to přirozené. Jenže teď mám problém opustit tu druhou ženu, protože ji nejsem schopen ranit ukončením vztahu. Ona ve mně vidí ideálního muže, což mi lichotí, ale s manželkou máme společné snad vše, jsme hodně racionální a máme se rádi. U druhé ženy jsem zažil většího citového splynutí, je i rozumná, ale je trochu jiného ražení, což by se ve skutečném vztahu projevilo. Jak postupovat?
Jindřich
partnerský trojúhelník
Dobrý večer paní doktorko.Jsem 28 let vdaná,2'deti už dospělé.S manželem jsme se braly v 18 letech po půl roční znamosti.Pro oba to bylo poprvé a dítě na cestě.20 let jsme prožili vcelku v hezkém manželství,s radostmi i starosti.Ale po 20 letech jsem se zamilovala......do ženy.8 let, se tajně scházíme a pokaždé se nenávidím,jak lžu abych občas mohla být s ní.Manzela po intimní stránce s vymluvami odmítám a je mi ho líto.Nevim zda má milenku.Zijeme rok za rokem a ani jeden nedovedeme říct, že takový život je vlastně špatný,a rozejít se.Ano mám ho ráda,a vím že i on mě,ale už víceméně jsme jak kamarádi.Je možná vůbec nějaká rada? Děkuji za vaši radu. - otázka upravena poradcem
Míla
partnerský trojúhelník
Dobrý den, potřeboval bych poradit jak dál. S manželkou jsme sedmý rok, z toho necelý rok manželé.Máme 2 letou holčičku, kterou milujeme.Nedávno jsem zjistil, že si manželka našla nový vztah,který trvá skoro 4 měsíce. Vím,že náš vztah nebyl poslední dobou harmonický a už jsem z její strany cítil, že je ke mě chladnější jak v dotycích,tak citech. Bohužel mé podežrení se potvrdilo. Začalo to nejdříve jako emoční nevěra,později se do sebe zamilovali a je to prý hlubší vztah z kterého navíc otěhotněla. Jak nám, tak mezi její novou známostí to v manželství poslední dobou neklapalo.Takže v tuto chvíli jsou rozbitá dvě manželství. Teď se řeší jen to, že chtějí být spolu. Dokonce jsme se sešli mezi 8 očima. Zatím bydlíme všichni s těmi svými, ale on hledá už bydlení pro svou manželku a tři děti a ta má se přestěhuje asi k němu, protože bydlíme s manželčinou mamkou a já uvidím co bude a kde budu. Jeho manželka by to chtěla dát dohromady i přes to všechno, a já nejspíš taky ikdyž po tomhle by to bylo velmi těžké odpustit. Problém je ten, že jsou zamilovaní a citově propojení v hlubším smyslu (láska) a v podstatě s tím nemohu nic udělat. Manželka mi sama řekla, že by chtěla být s ním. Náš vztah už byl delší dobu spíše kamarádký, ale stále k ní chovám určitý cit ikdyž mi sama řekla, že mě nemiluje. Uvědomil jsem si spoustu chyb, co jsem mohl udělat a nedělal. Teď je pozdě a jsem i z toho zoufalý, že ztrácím něco co ztratit nechci. Mám strach z toho co bude. Vím, že se dokážeme domluvit na všem a dokážu si i představit, že bychom mohli v budoucnu fungovat jako rozšířená rodina. Ale mám obavy, jak to příjme okolí, rodina, prátele. I já sám se s tímto nevyrovnávám snadno. Vím ale, že naše holčička dostane od nás vždycky lásku. Děkuji za váš názor
Martin
partnerský trojúhelník
Dobrý den, jsem ženatý necelý rok, s manželkou jsme spolu 7 rok a máme dvouletou dcerku. Nedávno jsem zjistil, že má někoho jiného, bohužel vím i o koho se jedná. Vím, že city po čase ochladnou a poslední dobu jsme spíše vedle sebe jenom žili. Vím, že mezi těma dvěma bylo vždycky něco víc, ale nepřipouštěl jsem si, že by to mohlo zajít až tak daleko.Řekla mi, že se milují a oba to tak cití.Každy máme svou rodinu, ženu a děti, takže jsem chtěl at se to vyřeší co nejdříve. Dohodli se, že to ukončí, ale jsem pořád v obavách, vše je čerstvé. Nejhorší na tom je, že otěhotněla s ním. Poslední měsíce jsem cítil, že je chladná ke mě, nemá vůči mě žádné city, nedávala mi lásku, žádné obejmutí, pohlazení nic...Vše dala jemu...Nevěru bych asi ještě zpracoval, ale tohle? Sám nevím, jak se s tím mám vniřně poprat. Co bude dál? Už k vůli naší dcerky nechci rozvrácet rodinu. Dohodli jsme se že se všichni sejdeme, ale nevím jak budu reagovat. Zatím se to ve mě všchno mísí. Nervy, zklamání, smutek...
ten co neví jak dál
partnerský trojúhelník
Poslední dobou si čím dál intenzivněji uvědomuji, že to musím nějak řešit, vidím, že i milenec už se trápí. Ale váhám, jestli mám kvůli někomu, kdo nedokáže rozlišit pocit mezi prvotním okouzlením a láskou, ubližovat člověku, kterého si velmi vážím.
Jana
partnerský trojúhelník
Dobrý den, jsem již téměř 25 ve vztahu s manželem. Posledních 7 let udržuji paralelní poměr s jiným, nezadaným a bezdětným mužem. Vztah s milencem vznikl proto, že jsem byla rozhodnuta původní vztah již ukončit a s manželem jsme již žili pouze vedle sebe. Nyní se se situace má tak, že s manželem jsme přátelé, velmi si jej vážím, jako člověka, rozumíme si, nehádáme se, vím,že se na něj můžu kdykoli spolehnout a nechci mu za žádných okolností ublížit a vím, že moje nevěra by ho velmi zasáhla, i když mezi námi nic intimního neprobíhá, natož kdybych od něj chtěla odejít. Na druhou stranu milenec - vím, že jej miluji a vnímám ho jako svého partnera se vším, co k partnerství patří....ale jde o nevyzrálou, citově labilní osobnost, která se bojí vztahů. Už 4x během našeho vztahu se "zamiloval", pokaždé to s nimi velmi brzy ukončí z jeho strany s tím, že si uvědomí, že vlastně miluje mě a nedokáže beze mě být. Vím, že mě miluje a potřebuje a on si to obvykle uvědomuje také. - otázka upravena poradcem
Jana
partnerský trojúhelník
Dobrý den.S manželem jsme 35 let, Vždy jsme spolu dobře vycházeli a vlastně pořád vycházíme i po intimní stránce. Manžel má již 2 roky milenku. Byl to šok toto zjistit. Ke všemu se přiznal, mluvila jsem i s ní a od té doby je to pro mě peklo. Těžko se mě s tím vědomím žije. Manžel říká, že mě má rád, nechce o mě přijít, ale zároveň nedokáže milenku opustit, někdy nejspíš ano, ale neví kdy a nechce na našem vztahu nic měnit. Já jsem navrhovala, aby si s ní zkusil žít, nechce, prý je doma u mě a se mnou a abych ho od sebe neodháněla. Paní už se rozvedla, koupila si byt, takže můj manžel za ní na jedno odpoledne v týdnu dochází, někdy i na celý den. jsou v tom hluboké city, jak mě paní řekla. V poslední době už to moc nedávám a vyvolávám hádky, chtěla bych mít celou situaci vyřešenou. 35 let manželství se těžko zahazuje, ale toto ponižování mě ničí.Už jsem se neudržela a dala ultimátum do konce října buď ona nebo já.Dělám vůbec dobře? Má vůbec cenu čekat? Jak se chovat? Pavla
Pavla Otáhalová
partnerský trojúhelník
Pro Martinu.

Prošla jsem obdobnou zkušeností, několik let jsem sbírala sílu k rozchodu s ženatým milencem, kterého jsem velmi milovala a který dle jeho slov miloval mně, protože nechtěl vyřešit vztah s manželkou a stál jen o tajnou lásku. Nakonec jsem sílu našla a rozchod iniciovala, načež mně sdělil, že se stydí, že se se mnou chtěl rozejít dávno, jen k tomu nenašel odvahu a že mně za moje vyřešení situace děkuje. A říkali mně kamarádi, co ho potkávají ve společnosti s manželkou, že jen oba "kvetou". Takže i tak může vypadat velká ženáčova láska! - otázka upravena poradcem
poučená
partnerský trojúhelník
Dobrý den, 13 let chodím s ženatým mužem , je to spolužák, máme společné zájmy, milujem se, často mě navštěvuje,chodíme na koncerty, před 3 lety jsme se rozešli, chtěla jsem víc, našla jsem si nového přítele, ale nevyšlo to, a bývalý přítel nás rozchod špatně nesl, pořád mi psal, chodil za mnou.... prý ne šíleně miluje a až se mnou poznal co znamená láska. Stále jsem ho milovala, nedalo se na něj zapomenout, řekla jsem mu že se k němu vrátím, ale musí si do půl roku vyřešit vztah s manželkou. Slíbil mi to.... jsou to už 3 roky... tvrdí že má strach.. prý by to bylo peklo.Bydlim kousek od něj. Jeho dítě má už 16 let.... začínám si myslel, že neodejde nikdy. Nechápe, když mu říkám že mě vlastně psychicky trápí.... nedokážu ho sama opustit i když vím že musím já učinit první krok . Žijí už 13 let sama s dcerou, za chvíli vyletí z hnízda, nechci být sama, chci mít doma partnera a pořád se neschovávat.Dekuji za psychickou podporu.
Martina
partnerský trojúhelník
Dobrý den, potřebovala bych radu. Jsme s manželem 25 let. Koncem minulého roku jsem mu přišla na nevěru a on se mi přiznal, že má už půl roku milenku. Je prý ve vztahu se mnou již delší dobu nešťastný, prý se snažil vztah ještě obnovit, ale už teď nechce, prý se rozhodl, je už jinde a máme jeho rozhodnutí akceptovat. Chtěl se i okamžitě rozvádět. Odešel na začátku tohoto roku do sousední vesnice, kde si pronajal byt, v sousedním domě bydlí i jeho rodiče a jeho matka mu pere a vaří. Bohužel jsem nic nepoznala, naopak jsme jezdili na různé společné výlety, jeli jsme na dovolenou, předělávali jsme dům, byl na mně hodný, nehádali jsme se. Milenka bydlí v hlavním městě, dlouho si prý psali, má porozumění pro něho, prý je to souznění duší atd.., Je pouze o čtyři roky mladší než já, rozvedená, má dvě děti školou povinné a bydlí s rodiči. Manžel tam za nimi několikrát do týdne jezdí, seznámil se s jejími dětmi. Prý nás má stále rád (mně i dceru),nemůže ale jinak.Má smysl čekat,že se vrátí?
Anna
partnerský trojúhelník
Také po dobu jeho nemocenské u něho nastaly nějaké dluhy. Teď si sehnal brigádu, kde pracuje 12h denně a i o víkendech, takže mi tvrdí, že na mě teď nemá čas a večer už je unavený. Ale já jsem také unavená z práce a to mám doma ještě děti a domácnost a přesto bych si na něj čas udělala. Myslím si, že je z toho všeho dost frustrovaný. Problém je, že ani, kdybych se rozhodla odejít od manžela, neměli by jsme ani kde bydlet. On stále žije s matkou. Navíc nemá rád moje děti a ani oni jeho. Já ho, ale nechci ztratit, je to největší láska mého života. Ale teď jsem z toho hrozně nešťastná, nevím, jestli mu věřit, že mě má rád a nebo si myslet, že to chce ukončit. Jen doufám, že by mi to snad řekl rovnou. 5íkala jsem si, že to vydržím ho vůbec nekontaktovat a třeba se ozve sám, ale vydržím to vždy max. 2 dny. Tak Vás prosím o radu, už jsem vážně zoufalá. Děkuji. Iveta
Iveta
partnerský trojúhelník
Dobrý den, paní doktorko. S manželem jsem 25 let a máme 2 syny. Bohužel, náš vztah již 12 let funguje jen kvůli dětem, alespoň z mé strany. Manžel je nemluvný a nespolečenský, nejradši tráví čas doma a sám. Já jsem naopak společenská, ráda se jdu občas někam pobait s přáteli, což jemu vadí. Ovšem už 7 let mám o 14 let mladšího přítele, kterého velmi miluji. Problém je i to, že je to blízký příbuzný, z manželovi strany. On mne prý také stále miluje, i když poslední rok je to dost složité. Dřív mi několikrát denně psal a volal, teď spolu prožijeme krásný veče a pak se mi třeba i týden neozve. Když mu volám, nezvedne mi to, na sms nereaguje. Tvrdí, že má rozbitý telefon, že mi to už mnohokrát říkal. taky možná bude problém v tom, že sice vystudoval 2 školy, ale stále nemůže sehnat dobrou práci odpovídající jeho vzdělání. Navíc měl předloni autonehodu, při ktreré se vážně zranil. Ze zranění se sice dobře a rychle zotavil, ovšem jisté omezení už bude mít doživotně. 1. díl
Iveta
partnerský trojúhelník
Vážená paní doktorko,

je mi 38 let, dá se říct, jsem úspešná, spokojená a soběstačná. Na nezájem můžu si také nemůžu stěžovat, Jsem svobodná a bezdětná. Zapletla jsem se však se zadaným můžem. Zámerně říkám zadaným, protože ženatý není, ani nikdy nebyl. Nicméně žije ve vztahu se svou partnerkou a mají dvě děti 10 a 13 let.
Ze začátku to byla sranda, dost mě uháněl a já jsem ho nechtěla, ani se mi nelíbil. Pak jsem se sešli, něco zkrátka přeskočilo a od té doby to jede ( asi 9 měsíců ). Bohužel se ukázalo, že si tak rozumíme lidsky a po sexuální stránce, že jsem to ještě nezažila. On není ten typ, co by mi mazal med kolem pusy. Nevypouší věty typu - manželka mi nerozumí atd, jsem spolu kvůli dětem atd. Je vždy upřímný a na čem se dohodneme, to platí. Náš vztah přerostl v lásku. Myslím, že to zaskočilo i jeho samotného. Chová se ke mně moc hezky, vídáme se každý týden. On ví, že ho mám ráda a chtěla bych s ním mít dítě. Dokonce už jsem si mysleli jednou, že jsem otěhotněla a ani tehdy nezpanikařil nebo se nesnažil utéct. Moje otázka zní, co s tím? Nechci mu bourat rodinu. Chápu, že to není pro něho lehké. Přála bych si, aby se rozhodl svobodně a nevím, jak mu to vše říct. Děkuji J.
Jana
partnerský trojúhelník
Dobrý den.S manželem jsme byli 26.let.Měli jsme moc hezký vztah.před 3 roky měl manžel poměr a my podstoupili párovou terapii.vše se mi potom zdálo celkem v pořádku.Ale před 3 měsíci odešel k té samé osobě..NEchci to vzdavat i když vim,že sní má zařízený byt.stale mi píše sms,možna že jsou,jen zdvořilostní.Jezdi stale domu ,ma tu maminku a majetek,ale vždy příjde za mnou.Jr
ezdím s ním i k nasim známím.Mam ho pořad rada,ale tahle situace mě ničí.26let nejde smazat .
marta
partnerský trojúhelník
Dobrý deň,pani doktorka pred časom som Vám písala,že po prevalení manželovej nevery som ho vyhodila a zobrala kľúče od domu konala som veľmi impulzívne.,.asi po mesiaci sme sa dohodli,že sa chce vrátiť tak sa aj vrátil čo bolo v nedeľu a o týždeň na to mi povedal,že sa tu už necíti ako doma,má nás rád ale žiť už so mnou nechce.Vraj keď je s dotyčnou chýbam mu ja a keď je so mnou chýba mu ona a chce odísť a aj odišiel k nej.Veľmi ma to trápi jedno moje ja vraví že je to takto lepšie a druhé plače za všetkým pekným čo bolo a chýba mi.Teraz vlastne už ani neviem či má ešte význam niečo zachraňovať či sa mu rozjasní.Podotýkam že manžel má 47 rokov a pani 28 rokov a dve malé deti.Vopred ďakujem za radu.
Renáta Machanová
partnerský trojúhelník
....a i když už se doma přes 2 měsíce snažíme o klid, přijde mi, že už toho nejsem schopná, ani nechci :/ Manžel s tím je prý hotov a skoncován, s paní se setkává "na profesní" úrovni a tak se občas schůže protáhne do pozdních ranních hodin nad pivem a alkoholem a pak mi pošlou společnou fotku! Jeho chování nechápu, on se diví proč... on s tím přeci skoncoval a já ne, protože nechci prý.... jsem absolutně zlomená, ublížená, otrávená... chci v klidu odejít, navrhovala jsem doluku a utřídění myšlenek.... Nesnáším být vedle něj a vedle ní, manžel to nechápe a diví se... Na odluku moc nechce přistoupit, prý leda rovnou rozvod, se vším všudy a má strach, že se pak uvolním pro svého "přítele" a už se nikdy nesejdeme... Ale mně je to už asi i jedno, jsem ze všeho úplně "vydeptaná"... Vlastně to zní celé jako opravdu blbý příběh, který se stal někomu po tolika letech myslím parádního vztahu :( - otázka upravena poradcem
Týna83
partnerský trojúhelník
...že jsem "ulítla" s kamarádem, že mezi sebou máme hezký vztah, ale že je to šílenost, když jsem vdaná a že s tím končím, že se to tak nedá.... Takže nejdřív prasklá nevěra (ano, manžel z kámošky vymámil), doma jsem byla za lhářku bezpáteřní, snažila jsem se pochpitelně zatloukat do poslední chvíle a tak jsem byla ještě ponoukána, abych se šla omluvit, že jsem nařkla jí ze lži :/ ... a za 2 týdny se dozvím, že spolu čekají dítě!!! Události následujícího týdne byly šílené, on ji vozil po doktorech, navštěvoval v nemocnci (šla na interupci), tvrdí, že chtěl vše jen uklidnit, že chce být se mnou... Nevěřila jsem, že dítě bylo kdy jeho (ona je vdaná) a šťourala a pátrala, byla jsem za tu, co to nechce uklidnit.... Vím, že by v manželovi byly výčitky celý život... Nakonec doznala, že bylo opravdu manželovo (ale kdo ví, jak to vlastně bylo)... Každopádně všehyn ty poudálosti a chování všech okolo mě úplně vycuclo... - otázka upravena poradcem
Týna83
partnerský trojúhelník
...doma občas nějaké to alkoholové extempóre, které jsem věděla, že ráno přejde, nicméně mě po nocích nebylo dobře a "můj přítel" vždycky po ruce, aby mě povzbudil... Podotýkám, že po mě nikdy nic nechtěl, od začátku seznámil s tím, že sám rozvedený a zklamaný vztah nehledá a že je v situaci, kdy ani nemá, co by ženě nabídnul... ale rozumněli jsme si a opravdu mi vždycky pomohl.... až se to stalo, jak to tak chodí... po téměř 3/4 roce jsme uklouzli, při jednom večeru u čaje, kde jsem mu brečela, jak se manžel chová...a skončilo u intimností... Zní to dost šíleně, v tu dobu se do hry dostává "kamarádka", další sousedka, která vnímá náš vztah s kamarádem a dostává se do přízně mého manžela.... no, přeskočím události 2 měsíců a nic netušící se jednoho zmateného nedělního večera dozvídím, že moje kamarádka čeká s mým manželem dítě.... Jo, vlastně nesmím přeskočit to, že 2 týdny před tím, když jsem se "kamarádce" svěřila s nečistým svědomím, že jsem ulítla... - otázka upravena poradcem
Týna83
partnerský trojúhelník
...nechápala jsem, absolutně, co mi to říká, svojí manželce!!! A poté navrhnul "volný vztah", že vidí, že mě to také táhne jinam... To jsem šla doslova do kolen... Byl tak zdrcený situací, že jsem v prvotním šoku chtěla na toto přistoupit!!!! Po pár probrečených hpdinách mi to došlo, začala jsem uvažovat trochu racionálně a tento "plán" samozřejmě zavrhla... Nabídl mi, že mě večer zaveze ke svému kamarádvi, zda bychom se nedomluvili :/ Bylo to šílené.... Jeho kamarádka ho časem ale domítla (asi vzala rozum do hrsti) a on opět zdrcen, že ani nedokáže sbalit ženskou, pro mě opět šok, co mi to vykládá, svojí manželce?!? Pak život tak nějak plynul, dalších pár měsíců, doma napětí,a el relativní klid... Prosila jsem ho, že pokud má jakože chlap potřebu "lovit", ať loví někde mimo vesnici (kamarádka byla vdaná sousedka), ať si to pak někde zahladí a já nevím.... Byl klid, klid před bouří :/
- otázka upravena poradcem
Týna83
partnerský trojúhelník
...asi zkrátím... Já se přátelilla, manžel začal žárlit... Ačkoliv jsem ho ujišťovala, že o nic nejde, žárlil a začal vyvýdět pro mě nepochopitelné věci... Při jakékoliv akci se opíjel a pak hrubě nadával, vyhazoval mě z domova, po nocích na mě křičel, i urážel... zírala jsem, co všechno na mě najednou vytáhl, třeba i 10 let nazpět... Ráno se vyspal, omluvil a zas bylo "dobře" na týden nebo dva... Takto to pokračovalo několik měsíců, můj "přítel" se mi stával během uječených nocí stále větší oporou :/ Prosila jsem doma, ať skončí s pitím a chová se ke mě hlavně hezky, byl to začarovaný kruh... Nakonec si také našel "kamarádku" na dopisování, prý se cítil na druhé koleji a taky se sblížil... To jsem věděla, řekla jsem si budiž, však může mít přítelkyni, když já mám přítele... Jenže jednou, opět v opilosti, nevydržel a svěřoval se mi, že jí "hrozně chce" a že neví, čím to je, že mě hrozně miluje a ví, že jeho místo je u nás, ale že si nemůže pomoct... To byla citace prosím.... - otázka upravena poradcem
Týna83
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní Douchová, domnívám se, že jsem před nějakým časem již psala, ale nemohu příspěvěk dohledat a ani si již nepamatuji, do jaké fáze jsem náš problém již popisovala... Věci se mají tak - jsme s manželem 18 let, tedy manželé téměř 7 let. On byl můj první a jediný muž, náš vztah byl vždycky tak parádní, ideální... zažili jsme si spolu studentská léta, pár let v zahraničí, cestování, návrat domů, postavili jsme domek a máme 2 děti na 1. stupni základní školy... Nechápu, kde se vzalo,ale tu se vzalo... naprostou náhodou jsem se setkala s někým, s kým si rozumím, asi i nějak víc, jakási jiskra možná skočila, ale nic jsem si absolutně nepřipouštěla... (jsem přátelský typ člověka, vcelku oblíbená troufám si říct, tak si rozumím obecně s lidmi) stali jsme se přátelé, náramně jsme si rozumněli... Nevím, jestli mi doma něco už chybělo, ale občas jsme si napsali, ale po 2 měsísích se to "sešlo", že jsme se sešli i s pár dalšími lidmi na hospodský, takový ten relax, potlach... - otázka upravena poradcem
Týna83
partnerský trojúhelník
Vážená paní doktorko, po 20 letech spokojeného manželství mě ze dne na den opustill manžel (45 let) a ve věku 42 let jsem zůstala sama s 11 letým synem. Svou milenku, za kterou odešel, zná 30 let. Jeho poměr s ní trval 1 rok. V jeho chování jsem nic moc nepoznala. Vždy měl dost volného času, protože má časově velmi flexibilní práci. Řekl mi, že se do své milenky zamiloval a já jsem pro něho již jen kamarádka. Nyní, po cca 1 měsíci pobytu u milenky, se vrátil bydlet zpět do bytu se mnou a se synem.Mně říká,že se vrátil kvůli synovi a protože mám nyní zdravotní problémy (postupuji různá vyšetření) - možná je to psychický následek prožitých událostí. Manžel chce,abych akceptovala, že poměr se svou milenkou změní na kamarádskopřátelský a bude se s ní pravidelně vídat,prý bez sexu.Nechce se mi na tento jeho požadavek"návratu ke mně přistoupit", Prosím Vás o názor, zda manželovi kamarádskopřátelský vztah s milenkou akceptovat a nebo požadovat,aby kontakt s ní úplně přerušil.Děkuji. Anna - otázka upravena poradcem
Anna Novotná
partnerský trojúhelník
Asi bych ve svém věku (55) měla mít spoustu věcí srovnaných, ale jsem zaskočená sama sebou. Po letech jsem se potkala s mužem, kterého jsem kdysi velmi milovala a on mne, ale nemohli jsme spolu být. Byli jsme zadaní, děti, nechtěli jsme rozbíjet rodiny, i když to tenkrát hodně bolelo. Život běžel jinak a zařídil naše setkání po 20 letech a zcela jsme si znovu propadli. Problém je v tom, že jsem sice dlouhou dobu rozvedená, ale mám přítele, se kterým se občas vídám, a který samozřejmě nic netuší. Jinak žiju sama a už jsem si na to hodně zvykla. A najednou dávná láska a tento muž by si přál, žít po mém boku, žádné občasné navštěvování; jak sám říká…už nám spoustu let uteklo. A já nevím, jak naložit se současným vztahem, cítím určitou zodpovědnost a jak se dál rozhodnout? Na svůj klid jsem už zvyklá, ale stále sama bych asi také neměla být.
Anna
partnerský trojúhelník
Dobrý den,chtěla bych se poradit : Jsem v manželstvi 13 let sveho muže bezmezně miluju máme spolu 2 děti (13 a 2 roky). Před rokem jsem zjistila že mně manžel podvádí se svou bejvalkou a to už cca 4 roky. mne tvrdí ze jsou kamaradi pouze, ale jeho chování mluví opak. uplně vuči mne vychladl, sex máme jen když se má druhy den sejít sní asi kvůli treninku nebo nevím. o rodinu se staram jak jen nejlepe umím, ale asi to nestačí,manžel mi řekl že mne nemiluje ale že mne má rád a rozvést se nechce a ja vzhledem ke své finanční situaci protože jsem na mateřské jsme na něm finančně závislé. mám hrozné stavy smutku a trápení. pocit neopetované lasky samoty. kdyz mu to řeknu co mne trapí tak mi řekne : ona je kamarádka a ja se sni budu vídat jestli se stim neumís smiřit tak se seber a bež. nevím co mám dělat mam pocit že se utrapím. nechápu jak se mohl takhkle změnit. jak může ze dne na den zmizet láska. ?????? předem moc děkuji
Katka
partnerský trojúhelník
Dobrý deň,mám 25 ročné manželstvo v ktorom ma môj manžel viac krát podvádzal.Pred mesiacom som mu prišla na ďalšiu neveru o ktorej som mala tušenie už asi tak dva mesiace,keďže sa sme sa nejako odcudzili.Keď som našla dôkaz,že naozaj niekoho má a nieje to len moja paranoja.,z jeho mobilu som zavolala dotyčnej pred ním a povedala že ho posielam aj s vecami,povedala som mu aby mi dal kľúče od domu a odišiel čo aj urobil.O týždeň si prišiel pre veci na môj podnet.Odišiel do prenájmu v jej susedstve a pomaly sa mu tam dotyčná presťahovala a vlastne žijú spolu..Premýšľam či som nekonala neuvážene,že som ho vyhodila,nedá sa na tom už nič zmeniť povedal mi že jej nechce rozchodom ublížiť.A ja som z toho smutná veľmi ma to bolí a neviem ako ďalej.Mám ho rada,veľa sme za tie roky prežili,myslím že ani ja mu nie som úplne ľahostajná a ani naše deti (23 a 15).Poraďte mi čo ďalej,začať žiť nový život a nejako sa s tým vysporiadať?Som v koncoch z toho.Ďakujem Reny
Renáta Machanová
partnerský trojúhelník
Dobrý den,
jsem 31 let šťastně vdaná, máme dceru, krásnou vnučku a nyní jsem se dozvěděla přímo od manžela /56 let/, že se zamiloval do jiné, která ho chápe a rozumí mu víc.Je to pro mě velmi těžké, nechci manžela v žádném případě opustit, nedovedu si představit život bez něj.Po několika rozhovorech jsme si slíbili , že to ještě zkusíme protože mě má rád.Trápí mě ale to , že to neřeší s protější stranou, nechce jí to říct, odkládá to a že mám počkat. Chová se ke mně velmi pěkně, mile a nevím jestli mám věřit , nechci na něj tlačit ale mě to strašně trápí.Děkuji
Andrea
partnerský trojúhelník
s manželem jsme více než 10 let, máme 3děti, vztah si prošel větší krizí (lehké násilí) ale více než2 roky chodíme jak na společné, tak samostatné sezení k psycholožce a můžu říci, že konečně je doma pohoda.manžel se velmi snaží, je více pozornější, více si rizumíme,vztah najel na správnou cestu.
Problém je, že,ač jsem se tomu dlouho bránila, je mi imponující kolega z práce. Má také rodinu,ve vztahu se svoji ženou bez problému,mají 4 děti.Bránili jsme se tomu oba, ale s kolegou začínáme trávit volný čas. Oba jsme zatím řekli, že je na prvním místě naše rodina,nebudeme si do vztahu zasahovat, ale myslíme na sebe neustále,píšeme si,voláme, scházíme se.K intimnostem nedošlo, ale pokud bychom si nehlídali hranice, dojde.ani jeden nechceme zranit svého partnera,protože nemáme ani jeden hrozný vztah.nicméně máme spolu více věcí společných než s protějšky. myslela jsem, že toto přejde, ale už to trvá více jak půl roku... jak postupovat dále? uplně ukončit kontakt? říci to partnerům? děkuji
jak dále...
partnerský trojúhelník
Dobrý den,mám ženatého přítele,již osm let,před rokem se odstěhoval od rodiny(má dva syny,již dospělé) do pronajatého bytu v paneláku,ale stále se vrací domů na víkendy a kdykoliv jeho rodina potřebuje,má ke své rodině silnou vazbu,ale mě to ubíjí a ničí,nedokážu mu dát prostor k řešení situace...protože to všechno trvá strašně dlouho....a také nechci být za otravnou,vyčítavou ženskou...nejsem naivní,ale věřím,že mě opravdu miluje,ale zároveň nechce ublížit své rodině...a tak ubližuje všem....a já,husa, nemám sílu ho poslat ke všem čertům...ještě dodám,že jeho rodina o mé existenci nemá ani ponětí....poradíte,prosím?...co dělat??
Monika
partnerský trojúhelník
Prekvapilo mne to, protoze vzdy byl ke mne mily a slusny. Je to hodny clovek, k lidem se vzdy chova uctive a pratelsky, nedovedu si predstavit, ze by to psal on. Ja jsem mu odepsala, ze mne to mrzi, jak mi to rekl a pokoj mu dam, jak zada. Od te doby se mi uz neozval. Netusim, co mam delat, jestli to nepsala jeho pritelkyne nebo mu nevymazala me cislo. Prosim, poradte. Jak to vidite a jestli ma jeste smysl cekat. Mam ho velice rada a nechci ho ztratit. Mam kontakt na jeho kamarada, myslite, ze by jsem ho mela pozadat o pomoc?
Sarka pokracovani
partnerský trojúhelník
Dobry den, pred casem jsem se potkala s muzem, ktery se mi velice libil a ja jemu. Jeste pred nasim vztahem na dalku se mi sveril, ze ma pritelkyni 2 a pul roku, se ktorou mu to neklape a pomysli na rozchod. My dva jsme si velice rozumeli tak po fyzicke strance jako i po dusevni. Rikal ze jsem nejlepsi zena jeho zivota. Vzdy se ke mne choval mile a slusne, zadne rozpory jsme nemeli. Dala jsem mu nekolik mesicu na rozmyslenou, zda se rozhodne pro mne nebo zustane s ni. Jediny problem mezi nam byl ten, ze on ma jiz dospele deti a zadne dalsi dite uz neplanuje. Ja by jsem v budoucnu rada mela 1 dite a doufala jsem, ze zmeni nazor. Jeho pritelkyne je nesmirne zarliva zena, ktera nema vlastni pratele a nevychazi ani s rodinou. Ona uz o nas tusila. O mne mluvil se svymi prateli a byl stastny, ze konecne potkal zenu se kterou si rozumi. Jeho pritelkyne brzy zjistila, ze se s nekym tajne schazi a zacala mu delat sceny. Nasla jsi mne na socialnich sitich a zjistovala o mne informace. Kdyz jsme se posledne setkali s pritelem, domluvili jsme se, ze me zas prijde navstivit. Mel se ozvat...Napsala jsem mu tedy pratelskou sms, ze kdy prijde. Neodepsal, tak jsem mu poslala dalsi, na co od nej prisla nenavistna sms, ze mu mam dat pokoj a uz nepsat, ze jeho pritelkyne o mne vi a zlobi se.
Sarka
partnerský trojúhelník
Dobrý den, obracím se na Vaší poradnu s jistým problémem, ze kterého nemohu najít cesty ven..
Už 2 roky mám po boku přítele, se kterým jsme se nedávno přestěhovali do svého vlastního bydlení. Delší dobu mezi námi panuje jisté napětí, sebemenší maličkost dokáže vyvolat šílenou hádku,..
Před pár týdny tyto věci vyústily v "rozchod", který jsem já brala vážně, přítel nikoliv.
Od té doby moje city k němu ochladly. A nedlouho na to se v mém životě záhy objevil člověk (o 3 roky mladší od mého přítele), který jakoby vnesl nové světlo do té mé potemnělé situace.
Začínám mít pocit, že nabývám "nežádoucích" citů k novému muži v mém životě - a nežádoucích pouze proto, protože můj (zřejmě stále) přítel žije se mnou nadále v bytě a rozcházet se nechce, i přes to, jak to je mezi námi vypjaté a i přes to, že ví, že ho již nemiluji tak jako dříve
Nevím, jak z této situace ven - setrvat ve dvouletém, dále již nefungujícím vztahu nebo se otevřít novým věcem.. Budu moc ráda za radu, která mi otevře oči. - otázka upravena poradcem
Michaela
partnerský trojúhelník
Alena - část IV: Chtít jeho rozvod se jeví hloupost, i když jsem v to dřív doufala, ale on tzv. lítá od manželky ke mě a zase zpátky, je to dokola,nadbíhal mi ještě, když jsem byla vdaná. Rok mi v tom vztahu není dobře, když vidím, že to neřeší, ale mám pocit, že ho stále miluju. Přítele zná i celá moje rodina (děti, moji sourozenci, rodiče, vadil jim tedy jeho stav). Sestra mi radí, že mám na tom jeho rozvodu trvat, aby se to už ukončilo, že jedině tak se ze mě stane otravná milenka a ukončí to on a jedině trváním na rozvodu docílím ukončení, že jinak mě on být nenechá a neukončí to on nikdy. Rozvádět se on asi neplánoval, i když samozřejmě mě on tvrdí, že chce a že se rozvede. Ta jeho manželka mi jednoznačně několikrát řekla, že ona se s ním nerozvede nikdy, že je křesťanka a všechno mu odpustí, asi chce také, aby jí zůstalo komfortní živobytí (on platí chod domácnosti, služby atd.).Já jsem určitě slabá osobnost. Prosím tedy o radu, co dál. (poslala jsem ještě tři předchozí části).
Alena - část IV.
partnerský trojúhelník
Alena - část III: Dodám, že ženatý přítel (54) se mi věnuje hodně, jak časově, tak finančně, absolutně se vším mi pomáhal, tím jsem měla za to, že to se mnou myslí vážně, v létě jsme byli na dovolené, v zimě lyžovat, s manželkou nikde nebyl. Zjara mi představil přátele, proto jsem myslela, že to se mnou myslí vážně,ti mi zase říkají, ať vydržím, že on chce žít se mnou. No ale situace je, jak jsem shora popsala, nemá vyřešeno nic a usiluje střídavě jak o mě, tak o tu manželku. Včera mi jeho manželka telefonicky sdělila, že minulý týden jí on v jeden den i 50x volal, nechtěla mu vzít telefon, ale pak mu ho vzala, žádal ji, zda se může vrátit domů, ale ona mu to chce tzv. dát sežrat, když dělá, co dělá, ale že ho nikdy nevyhodila a že se vrátit klidně může (zase bydlí momentálně u mě). Ona mu ty odchody odpouští a mě zase on vždycky ukecá, abych vztah s ním obnovila, takže se v tom plácáme všichni. Co s tím, abych to v psychickém zdraví přežila?
Alena - část III.
partnerský trojúhelník
Myslím, že ženatý přítel opravdu není schopen udělat zásadní rozhodnutí ve svém životě a já asi mám nějaký problém taky, když nedokážu definitivně vztah s ním ukončit, když leccos mi naznačuje, že on tzv. stále nemá jasno. Známe se 25 let, tomu vztahu jsem dávala pořád nějaké šance, manželka ale taky, když jí čas od času říkal, že to se mnou už ukončil. Já jsem přesvědčená, že se to nevyvíjí podle mých představ, emočně jsem vyždímaná, jsem přesvědčená, že mě miluje,ale asi miluje i tu manželku nebo co, a nepřizná mi to, že má vztah i k ní. V červnu mi tvrdil, že od manželky kvůli mě odešel a žije u své matky, o kterou se stará,ale pravda byla ta, že u matky bydlel v kuse taky jen pár týdnů, někdy bydlel tedy u matky, někdy spal u mě a někdy přespal doma, samozřejmě manželce, když nebyl doma, tak říkal, že je u matky, a mě, když nebyl u matky a byl třeba doma, tak zase tvrdil, že je u té matky a stará se o nemocnou matku. S tou manželkou je přes 30 let.
Alena - část II.
partnerský trojúhelník
I. Prosím Vás o náhled na situaci: Jsem rozvedená (42) s dospělými dětmi (19,20) a mám 6 let ženatého přítele, který dlouhodobě lavíruje mezi mnou a svou manželkou, mají děti dospělé (25,30) Chvíli přítel bydlí u mě (vydrží tak dva týdny) a pak se zase vrací domů na pár dnů,ale pak zase přijde ke mě s tím,že mě miluje a nemůže beze mě žít, tohle trvá rok poté, co jeho vztah manželka odhalila. Manželka mě nyní zase navštívila,říkala, že mu také vždy uvěří, mají i intimní vztah a ji on také čas od času přesvědčuje, že se mnou vztah už opravdu ukončil, mě zase on tvrdí, že manželka si všechno vymýšlí, protože se nechce rozvádět a chce, abych ho já nechala. Pravda je, že ta manželka se skutečně nechce rozvádět, sama mi to několikrát zdůraznila, že se s ním nerozvede, počká až on se vyblbne a že to s ním mám ukončit já. Já jsem se s ním rozešla mockrát,ale vždy zase začne masivně, volat, chodit za mnou a přesvědčovat, že já jsem ta,kterou miluje.
Alena - část I.
partnerský trojúhelník
Dobrý den, je mi 54 let , mám dlouhodobý, pohodový vztah, mé děti partnera milují, jeho děti mají rády mě a pro vnoučata z partnerovy strany jsem pravá babička. Před 7 měsíci jsem se seznámila s přítelem a já poznala lásku s velkým L. To o čem jsem snila a myslela, že existuje jen ve filmech se mi splnilo. Přítel žije s dcerami sám, je rozvedený, dcery zůstaly po rozvodu o otce. Poslední dobou jsem raději s přítelem, než s dlouhodobým partnerem, ale nedokážu sama odejít. Partnerovi bude 70 let a já mám vůči němu i dětem výčitky svědomí. Jak ukončit dlouhotrvající vztah a neublížit, nebo ublížit co nejméně? To, že mě rodina asi zavrhne, s tím trochu počítám, ale děti mají již své rodiny, třebaže je pro mé děti partner opravdová táta. Nedokážu se postavit před partnera a z očí do očí mu říct, co se děje. Je mi ho strašně líto, mám ho ráda, ale miluji někoho úplně jiného - přítele, se kterým jsem zažila pár úžasných měsíců. Děkuji za radu
Věra
partnerský trojúhelník
Že spolu nemůžeme být protože jim nechce ublížit a nechce o ně přijít. Vše dokážu pochopit. Délku jejich vztahu, pouto, povinnosti. Ale na druhou stranu rodinu jsem mu já nikdy nezakazovala ale bohužel oni mu manipulují životem hodně a hodně přes city. On sám neví kudy kam a přiklání se k životu bez nás aby oni byli spokojení a my dva prostě nespokojení na úkor jeho bývalé ženy. Sám říká že by potřeboval radu, což já mu poradit nemohu neboť bych mu samozřejmě radila vše aby to bylo v náš prospěch. Když vypne rodinu je strašně šťastný a pak je s nimi o víkendu a všechno to štěstí a radost je rázem pryč. Neví ani on ani já kde najít správnou cestu a co s tím máme dělat. Jít od sebe na úkor jejich spokojenosti, aby ho měli stále pod dozorem a nebo se snažit najít řešení ? Existuje vůbec řešení aby jim neublížil tolik nebo na to nemá už moc hledět? Pokud ho přesvědčím, ráda bych k vám zašla s ním osobně. Nechci o něj přijít. Děkuji moc za cokoli a přeji hezký den všem a hlavně sílu
Lucka
partnerský trojúhelník
Nátlak měl z její strany ze strany syna, občas okolí a já mu ač jsem se snažila asi taky ne vždy pomohla. Bylo opravdu hodně těžké ustát to, že každý večer jede za ní domů i když jsme chtěli být spolu. Ačkoli oni spolu od doby co jsme spolu my dva nic neměli čemuž věřím, ona prostě žije v tom, že jsou spolu. Mě tak trochu vysoupli z témat a jsem tabu. V dubnu ode mě odešel s tím že mě miluje ale už to dál nedává. Byli jsme od sebe 4 měsíce kdy jsme se neviděli, byly tam dost hádky, snažili jsme se fungovat dál bez sebe. Nevydrželi jsme to. On dodělal barák a v domnění že až se odstěhuje již rozvedený, bude mít klid. Byl nadšený že jsme v našem citu pořád tam po tom všem,kde jsme začali. Jenže to nevydrželo dlouho. Jeho žena podle mě stále nepřipustila že s ním již není/nemá být. Jezdí k němu domů každý víkend (i když on tam není) denně mu volá a musí s ním být co nejčastěji to jde. Když ne ona tak syn. A vše je tam kde bylo. On a jeho nadšení z našeho návratu ustoupilo a opět se řeší
Lucka
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko. Již jsem vám psala ohledně problému s věkem mě a přítele (rozdíl skoro 25 let). Situace se ale rapidně změnila a zjistili jsme že problém není až tak věk, jako spíš jeho (nyní již bývalá) žena a dospělý syn. Manželka se v době rozvodu dozvěděla o mě a začala ho vydírat přes sebevraždy, několikrát se přiotrávila atd a syna(25) do toho zajala též. Jejímu nátlaku partner podlehl a ač to opravdu bylo hodně těžké, říkal že se k ní vrátí dá jí trochu do kupy a mezitím se nám dodělá barák a půjdeme pryč on rozvedený a v klidu. S jeho manželkou chodili chvilku do poradny jenže po krátké době přestala, protože jí nic netrápilo. Manžela měla doma, hlídala ho aby za mnou nemohl, dávala mu různé práce aby neměl čas a nebo zařídila u syna když nemohla ona aby ho zaměstnal on. V tomto jsme vydrželi zhruba od prosince do konce dubna kdy se měl v květnu rozvést a měli jsme se stěhovat. Jenže to se nekonalo neboť to prostě už neustál. Na jednu stranu se vůbec nedivím.Pokracuji
Lucka
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko,
Prosím o Vás názor na perspektivu vztahů v tomto trojúhelníku. Jsem 30 let ženatý máme 2 dospělé samostatné děti. Manželka si našla kamaráda nyní milence. Jejich vztah trvá dva roky. S milencem se rozhodla odejít, našli si podnájem. Pak na náš nátlak (můj a manželky milence) ale asi i sami vědomi si situace se rozhodli po cca několika měsících se vrátit. S tím, že nezahodíme společně vybudované hodnoty rodinné domy a budeme vše užívat společně. Tak jsme se nějak dohodli. Věci týkající se ekonomiky a rodin budeme řešit s manželkou společně, s milencem si bude tzv. užívat. Pochopitelně se mi to nelíbí, ale je to pro mě lepší než rozvod a s tím řešit v našem předdůchodovém věku všechny ty věci kolem majetků. S manželkou obýváme nadále společnou ložnici, sexu se ale vyhýbá. S kamarádem si užívá společné chvíle a sex. Říkáme tomu volný vztah. Chodí spolu na koncerty, kávu, vycházky a tráví spolu dovolenou. Mě samozřejmě chybí ten sex a teplo vztahu. Vše jaksi funguje az na občasnou hádku celkem v klidu, spokojen ale nejsem nevím co mám s tím dělat. Moje rodina, kamarádi a známí již se vše dozvěděli a není mi to vůbec příjemné. Pokud si někoho najdu, manželka bude ráda sama mi to doporučuje tak všechno společné zbourám. Alespoň v mé mysli. Zatím to nedokážu. Prosím o Váš názor jak toto může nebo by mělo fungovat. Je to normální běžné, takovýto volný vztah?
Zdeněk
partnerský trojúhelník
Dobrý den, manžel mi z ničeho nic oznámil v těhotenství, že se zamiloval do kolegyne.Chce s ní vše a do týdne byl pryč. Máme spolu už jedno malé dítě a jsme spolu 15 let. Jsme třicátníci a brali jsme se po dlouhém vztahu, ale jako první lásky. Manžel se teď chová neracionálně a je na mě zly. Pořád doufám, že opadnou hormony a přijde k rozumu.On se chtěl hned rozvádět.Už si zařizují bydleni, ale všechno to trva přes dva měsíce,ale zajem o děti opadá, o kontakt s nami.Uplně vypadl z role otce a mě spíš nesnáší.Jsme mu překážkou v novém životě, ale mě došlo, jak ho i přesto miluji.Celé situaci předcházelo stavění domu, malé dítě a hypotéka a nějednou se v životě objevila sice vdaná, ale jinak bez závazků mladá kolegyně.
Anabel
partnerský trojúhelník
3)Pokud si bere malou na noc, spí u svých rodičů, nechci,aby bývala tam a to respektuje.Za chvíli mám nastoupit do nové práce,která bude opravdu skvělá a tím pádem celý můj život se mění ze stereotypu na nový a plný zážitků a nového větru a to ho také imponuje.Chci teď pracovat hlavně sama na sobě a na dceři.Prožívám opravdu ty vlny,jak jste říkala - naštvání, emoce,že jsem konečně šťastná a bez něj,pak zase smutek nebo ona vyhrála-to mě tak štve,ale to k tomu asi patří?!Myslíte,že pauza je opravdu účinná,třeba v našem případě by mohla být?Stačí cca 2-3 měsíce k jeho sebeuvědomění? Mám strach,že se odpoutám i já a když on bude chtít,tak já budu někde jinde a naše rodina a zázemí,které jsme vybudovali je jeho hloupostí pryč.Co ještě dodávám,hodně jsme za tuto těžkou dobu mluvili a dokázali trávit i společně krásné chvíle na které rádi vzpomínáme.Jsem velmi rodinný typ a manžel s dcerou jsou pro mě stále vším.Děkuji za Vaši odpověď,protože až teď cítím ten správný směr vše rozlousknout.
J.
partnerský trojúhelník
2)oslavit narozeniny společně,ale jsem tvrdá a říkám, že ne,že máme pauzu a pro rodinu je verze,že bude jezdit pracovně mimo bydliště. Také teta má velkou oslavu a také by tam chtěl,ale opět opakuji pauzu, kterou máme pro rodinu a přátelé. Nicméně na výročí, které jsme měli a jeho odchod z domu byl tak 3 dny před jsem přijala květiny a dárky a šla na krátkou procházku, kde jsme pak i chvíli poseděli a tam mi vykládal, že kdyby se chtěl vrátit dřív, zda by to šlo a že by zašel sám i k psychologovi a pak by chtěl i společně. Že má o návratu i představu takovou, že bychom se prvně setkávali na ´´randíčkách´´ a zhodnotili situaci a zda to stále ještě oba chceme. Kývla jsem.Chtěl by si i více psát,že se bojí odcizení.Že ať si nemyslím, má tam u ní prázdno, nemá tam naši dceru a moc mu chybíme. Působí to na mě tak, že nechce, abych si někoho našla, ale já se chci posunout dál a je tam riziko, že si mohu někoho najít nebo on svůj vztah s ní prohloubit, že to je risk pauzy-to bylo také řečeno.
J.
partnerský trojúhelník
1)Vážená paní Douchová, píši vám ohledně Vaší rady, kterou jsem si na konto mého dotazu vzala k srdci a to pauza v délce cca do Vánoc, kterou jsem manželovi v dané situaci navrhla, jelikož rady mého psychologa nepomohly a vše bylo nahoru/dolů a vždy vše sklouzlo do starých kolejí(s manželem máme horizont konec listopadu-prosinec,aby případné Vánoce byly již v poklidu). Týká se to jeho nevěry, která začala v lednu a i když už se k nám s dcerou chtěl tak 5x vrátit, vždy si stejně udržoval mě i milenku. Jsme spolu za chvíli 6 let a v neděli jsme měli rok výročí od svatby, pauzu jsem navrhla pár dní před výročím a on na ni přistoupil také. Odstěhoval se k ní a hned opět psal, jak mu chybíme apod., klasika.Nenechávám se jeho výlevy chytit a nereaguji na sms a když už mi píše, že se ani neozvu, tak mu dávám dostatečně najevo, že máme pauzu,ve které si musíme uvědomit, co oba chceme, že ohledně dcery a financí komunikovat budu, ale nic víc.Malá bude mít za pár dnů 2 roky a on už by opět chtěl
J.
partnerský trojúhelník
2. část. Teď nic neřešíme, mezi námi je klid. Když jsem se muže zeptala, jak dál, tak řekl, že se domů asi už nevrátí, ale rozvod zatím nechce. Mám obavy, že se rozvodu bojí kvůli dětem, že by je pak nemohl tolik vidět, i když ted se jim moc stejně nevěnuje. Před týdnem za mnou přišel s tím, že se chce pomilovat, já jsem mu neodolala, ale skončilo to fiaskem z jeho strany. Řekl, že to byla chyba, že ke mně nic necítí a že náš vztah nemá cenu. Nekomunikuje se mnou, je apatický, lhostejný a nevšímavý. Pro mě je to strašně bolestné, nechci být sama, ale jiného muže si vedle sebe nedokážu představit. Myslím si, že stále myslí na onu kamarádku, s tou ani nevím, jestli se stýká. Nechápu, proč se tak změnil. Mám jen jeho, jsem jedináček a rodiče už také nemám. Kamarády taky ne, protože jsem se za ním přestěhovala po svatbě. takže jen brečím, stýská se mi po něm, ale on už je jinde. Nechce rozvod, nechce si odstěhovat věci, abych na něj zapomněla, na návštěvy chodí stále. Co s tím? Děkuji.
Dana K.