Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
krize vztahu
text 3
měla jsem pocit, že jsme se s přítelem hrozně odcizili, dost mě to mrzelo, byl to pro mě první chlap, se kterým jsem si uměla představit mít děti, zařídit si život. Snažila jsem se mu vysvětlit vše, co mě trápí (nabořená důvěra, netrávení volného času, věci podle maminky), ale marně... a tak, když mi začal psát jiný kluk, řekla jsem si asi to nejhorší, co jsem mohla (když mohl on a tvrdit mi, že jen prostě odepisuje), můžu i já. A to byla ta největší chyba. S přítelem jsme se odcizili ještě víc, ještě více jsme spolu ten čas netrávili, přišlo mi to, jako by dvě samostatné jednotky žili vedle sebe. Nevydržela jsem to, a řekla, že to tak nechci a nakonec se odstěhovala. Brečel,říkal, že nikoho takhle nemiloval, sliboval, že na vztahu budeme pracovat, najdeme kompromis... nastěhovala jsem se zpátky s tím, že jsem mu říkala, že ze své strany cítím, že bych s ním ráda strávila pár dní mimo všechny starosti. No, nešlo to, nezměnilo se skoro nic, a tak jsem to ukončila podruhé....
měla jsem pocit, že jsme se s přítelem hrozně odcizili, dost mě to mrzelo, byl to pro mě první chlap, se kterým jsem si uměla představit mít děti, zařídit si život. Snažila jsem se mu vysvětlit vše, co mě trápí (nabořená důvěra, netrávení volného času, věci podle maminky), ale marně... a tak, když mi začal psát jiný kluk, řekla jsem si asi to nejhorší, co jsem mohla (když mohl on a tvrdit mi, že jen prostě odepisuje), můžu i já. A to byla ta největší chyba. S přítelem jsme se odcizili ještě víc, ještě více jsme spolu ten čas netrávili, přišlo mi to, jako by dvě samostatné jednotky žili vedle sebe. Nevydržela jsem to, a řekla, že to tak nechci a nakonec se odstěhovala. Brečel,říkal, že nikoho takhle nemiloval, sliboval, že na vztahu budeme pracovat, najdeme kompromis... nastěhovala jsem se zpátky s tím, že jsem mu říkala, že ze své strany cítím, že bych s ním ráda strávila pár dní mimo všechny starosti. No, nešlo to, nezměnilo se skoro nic, a tak jsem to ukončila podruhé....
Jana
krize vztahu
text 2
Další ránou pro mě bylo, když jsem se dozvěděla, že do našeho vztahu zasáhl někdo třetí - přiznal mi, že dva měsíce trvá mezi ním a jednou slečnou, pro kterou měl slabost, určité citové pouto (vše skončilo pouze prý u líbání a psaní smsek o tom, že si chybí, že se chtějí přitulit k sobě). Po zjištění jsem chtěla odejít, ale neměla jsem se kam pořádně vrátit, platit nájem sama jsem si finančně nemohla dovolit. On mi řekl, že mě miluje, a nechce o mě přijít, a tak jsme se domluvili, že na to zapomene. Ale bohužel přiznávám, že jsem se s tím nedokázala smířit, vztah tím byl dost poznamenán, především má důvěra k němu, byla jsem zklamaná. Měla jsem menší a menší chuť řešit bydlení, a tak do všeho více a více zasahovala maminka, a já si připadala víc a víc neschopná něco zařídit, přítel na mě naštvaný, že jsem říkala, že to budu řešit, ale když je to potřeba, tak od toho dávám ruce pryč. Jenže maminka zasahovala i do věcí, které jsme měli již vyřešené (jiný gauč, jiné skříňky)
Další ránou pro mě bylo, když jsem se dozvěděla, že do našeho vztahu zasáhl někdo třetí - přiznal mi, že dva měsíce trvá mezi ním a jednou slečnou, pro kterou měl slabost, určité citové pouto (vše skončilo pouze prý u líbání a psaní smsek o tom, že si chybí, že se chtějí přitulit k sobě). Po zjištění jsem chtěla odejít, ale neměla jsem se kam pořádně vrátit, platit nájem sama jsem si finančně nemohla dovolit. On mi řekl, že mě miluje, a nechce o mě přijít, a tak jsme se domluvili, že na to zapomene. Ale bohužel přiznávám, že jsem se s tím nedokázala smířit, vztah tím byl dost poznamenán, především má důvěra k němu, byla jsem zklamaná. Měla jsem menší a menší chuť řešit bydlení, a tak do všeho více a více zasahovala maminka, a já si připadala víc a víc neschopná něco zařídit, přítel na mě naštvaný, že jsem říkala, že to budu řešit, ale když je to potřeba, tak od toho dávám ruce pryč. Jenže maminka zasahovala i do věcí, které jsme měli již vyřešené (jiný gauč, jiné skříňky)
Jana
krize vztahu
text 1
Dobrý den,
nevím jak svoji situaci řešit. S přítelem jsme byli necelé tři roky, z toho dva roky spolu bydleli. Poslední rok byl kritický...začala se řešila stavba baráčku - vše tedy bylo na přítele (jme o 11 let od sebe, mně je 23), ale ze začátku říkal, že chce, abychom vybírali spolu, jenže to tak úplně nefungovalo. Obklady do koupelny jsme jeli vybírat ve třech - on, jeho maminka a já. A problém byl na světě - mně se líbily dlaždice nějaké, nějaké jeho mamince. Čím dal více jsme se hádali kvůli bydlení a jeho mamince, protože mi vadilo, že do toho "zasahuje". Přišla jsem si jako páté kolo u vozu...Přítel poté také začal trávit více času s kamarády na pivu, odcházel každou sobotu, vracel se pozdě po půlnoci, neděli často proležel, což jsem mu začala vyčítat, protože pro nás neděle byla jediným dnem, kdy jsme spolu mohli trávit volný čas (já dálkově studuji, on má spoustu koníčků, a tak jsme se vídali většinou u večeře)................ - otázka upravena poradcem
Dobrý den,
nevím jak svoji situaci řešit. S přítelem jsme byli necelé tři roky, z toho dva roky spolu bydleli. Poslední rok byl kritický...začala se řešila stavba baráčku - vše tedy bylo na přítele (jme o 11 let od sebe, mně je 23), ale ze začátku říkal, že chce, abychom vybírali spolu, jenže to tak úplně nefungovalo. Obklady do koupelny jsme jeli vybírat ve třech - on, jeho maminka a já. A problém byl na světě - mně se líbily dlaždice nějaké, nějaké jeho mamince. Čím dal více jsme se hádali kvůli bydlení a jeho mamince, protože mi vadilo, že do toho "zasahuje". Přišla jsem si jako páté kolo u vozu...Přítel poté také začal trávit více času s kamarády na pivu, odcházel každou sobotu, vracel se pozdě po půlnoci, neděli často proležel, což jsem mu začala vyčítat, protože pro nás neděle byla jediným dnem, kdy jsme spolu mohli trávit volný čas (já dálkově studuji, on má spoustu koníčků, a tak jsme se vídali většinou u večeře)................ - otázka upravena poradcem
Jana
krize vztahu
Dobrý den, jsme spolu s manželem 15 let, z toho 4 roky manželé. Jsme svoji první sexuální partneři. Před 3 měsíci jsem zjistila, že si manžel dopisuje s ženami přes internet, sem tam sexuální narážky, fotky, atd. Strašně mě to zasáhlo, řekla jsem mu o tom a probrali jsme to. Prý to dělal proto, že mu ve vztahu něco chybělo - chtěl by dítě a myslel si, že já s ním žádnou budoucnost neplánuji, proto útíkal od reality. Přitom já dítě taky chtěla, jen jsem čekala, až doděláme dům a budeme finančně zajištěni, to už se stalo, ale z manžela jsem posl. dobou cítila chlad, pořád mě kritizoval, vzdalovali jsme se a komunikace hodně vázla, takže jsme si neřekli tyto zásadní věci..manžel řekl, že sám dávno přišel na to, že to nemá smysl (to psaní s ostatními) a že ted už je tnáš vztah úplně jiný, že už vidí tu budoucnost..já mám ale strašný strach, že mě podvede, nebo že to dělá stále, i když se ke mně chová moc hezky a dokazuje mi lásku, pořád strašně žárlím a nemam žádné sebevědomí, jak z toho?
Petra
krize vztahu
Dobrý den paní Dr.Douchová. Je mi 26 let a s přítelem jsme spolu už 5,5 let a z toho spolu 4 roky bydlíme. Žijeme společně ve Francii, on pracuje a já jsem zrovna dokončila studia. Již od našeho pětiletého výročí jsem trvala na tom, abychom se vzali, ale přítel vyrukoval s tím, že ještě nemáme dostatečně stabilní finanční situaci. Sex už si přibližně rok vůbec neužívám a je to spíše z donucení pro mě, už mě přítel nepřitahuje. Během společných hádek mi přítel stále vyhrožoval, že jestli se nezměním, tak že se rozejdeme. Zrovna jsme se vrátili z dovolené, kde jsem mu já poprvé navrhla rozchod, protože si myslím, že nejsem žena jeho života a že nejsme kompatibilní a myslím, že se zalekl a prosil mě o druhou šanci, že se změní a že si jí přece za ty roky zaslouží. Ale já už nemám chuť pokračovat ve stereotypu. Na druhou stranu se bojím se ocitnout sama (už od 13 let jsem vždy měla přítele), ztratit to zázemí, opustit ho (co když už si nikoho nenajde) a už jsme si na sebe hodně zvykli.
Renata
krize vztahu
Dobrý den,
s partnerem jsme spolu 10.rok a až do narození našeho dítěte v sexu všechno fungovalo, jak mělo a nejen v sexu. Partner byl pozorný, milý a já jsem si připadala jako princezna. Narodil se syn a já jsem čekala, že po náročném porodu bude mít partner pochopení, že nemám chuť na sex a dá mi čas zotavit se,ale opak se stal pravdou. Byl neodbytný, zlý, podrážděný a tak jsme sama v sobě přistoupila na to, že sex bude pro klid v rodině. Ale výsledek nebyl takový, jak jsem si představovala,urážel mne, když jsem se podle něho nesnažila a když jsem sex odmítla, tak se vydržel hádat až do rána a na druhý se mnou nemluvil a jen mne urážel.Všem vyprávěl, jak jsme já hrozná, že to nechci. Rozhodla jsem se ho opustit, zhroutil se,pak jako by mu to došlo,stal se z něho zase ten milý a pečující partner, stará se o nás fantasticky,ale já už s ním nic mít nemůžu. Vadí mi, když se chce líbat, když se mne dotkne na intimních místech a sex je zase z mé strany opět nutnost. Co mám dělat?
s partnerem jsme spolu 10.rok a až do narození našeho dítěte v sexu všechno fungovalo, jak mělo a nejen v sexu. Partner byl pozorný, milý a já jsem si připadala jako princezna. Narodil se syn a já jsem čekala, že po náročném porodu bude mít partner pochopení, že nemám chuť na sex a dá mi čas zotavit se,ale opak se stal pravdou. Byl neodbytný, zlý, podrážděný a tak jsme sama v sobě přistoupila na to, že sex bude pro klid v rodině. Ale výsledek nebyl takový, jak jsem si představovala,urážel mne, když jsem se podle něho nesnažila a když jsem sex odmítla, tak se vydržel hádat až do rána a na druhý se mnou nemluvil a jen mne urážel.Všem vyprávěl, jak jsme já hrozná, že to nechci. Rozhodla jsem se ho opustit, zhroutil se,pak jako by mu to došlo,stal se z něho zase ten milý a pečující partner, stará se o nás fantasticky,ale já už s ním nic mít nemůžu. Vadí mi, když se chce líbat, když se mne dotkne na intimních místech a sex je zase z mé strany opět nutnost. Co mám dělat?
pája
krize vztahu
Dobry den.Pani doktorko dekuji Vam za odpověď Jde o krizy po 11 letech.Nevim jestli jsou to zmneny ale partnerka se s dětmi ještě neodstěhovala pry není ještě pripraveny byt ale když se zeptam kdy chce odejit jestli za mnesic,dva,tri tak odpověď je ze nevi.Co si myslim ze je dobre tak zacina pomaličku komunikovat uz ji ani nevadilo ze jsme jeli v jednom aute na synuv zapas ve fotbale.Nechala si ode mne koupit kavu ,vypravela co noveho v praci,a když něco potrbuje tak prijde sama od sebe.Nic méně o nas mam strach mluvit abych něco nepokazil.Myslite si ze se to hybe k lepšímu nebo konec vztahu je jisty a je to jen takove kamaradske.Nic z toho co jsem vam ted psal ještě před tydny nebylo vůbec mozne.Na sobe pracuju ale nevim co ji mam ukazovat aby si všímala.Zatim spolu stále bydlime sice oddelene ale pod jednou strechou.Co by ste mi poradila jak zapůsobit.Moc Vam dekuji za Vase cene rady.
Milan
krize vztahu
Dobrý den, manžel se před 14 dny rozhodl opustit naši domácnost, se slovy, že je vyhořelý, nic necítí, potřebuje klid. Jsme spolu manželeé téměř 20 let, 3 dospívající děti. Během týdne se objeví jen na chvilku, dá pusu, zplatí složenky a zmizí. Říká, že je mu lépe samotnému, prý když se blíží k domu, stáhne se u žaludek a je nervozní. Naše situace nebyla nikdy níjak dramatická, pravidelný sex, pohlazení, pusa před spaním, při příchodu z práce apod. Od jara se manželovi nedří moc pracovně, je OSVČ, nedostal zaplaceno.. Přijeli jsme v srpnu z dovolené a byl již "divný". Říká, že mnoho věcí, s kterými kdy nesouhlasi,l držel dlouho v sobě, najednou tomu dává průchod ( podotýkám na můj dotaz, co je s tebou?, ráno po sexu..) Mám pocit, že předemnou utíká.
.Bydlí pár kilometrůmod nás na chtě, říká, že neví, jak dlouho to potrvá, má pocit , že najednou je mezi námi obrovská propast... Já jsem z toho téměř paralyzována... Prosím, co takovouto situaci? je cesty zpět? Děkuji - otázka upravena poradcem
.Bydlí pár kilometrůmod nás na chtě, říká, že neví, jak dlouho to potrvá, má pocit , že najednou je mezi námi obrovská propast... Já jsem z toho téměř paralyzována... Prosím, co takovouto situaci? je cesty zpět? Děkuji - otázka upravena poradcem
Monika
krize vztahu
Dobrý den, prožíváme s manželem téměř roční krizi. Žijeme spolu 25 let (manžel 53, já 46). Dvě děti starší dcera dospělá, mladší 9 let.Kdykoliv je potřeba něco vyřešit ohledně provozu domácnocnosti, problémy s dcerou, manžel odmítá diskutovat, nikdy není správný čas a když k diskuzi dojde nechce přistoupit na žádný kompromis. Vždy to skončí tím, že téma k řešení odmítne, říká, že ho napadám a útočím na něj. Nic z toho však nedělám, neprovokuji ho, dost vážím slova, aby nebyl problém.V poslední době se utrhuje, vše bere velice osobně, uráží se i po chvílích v pohodě, se jeho nálada mění jako mávnutím proutku. Návštěvu poradny odmítá. Na okolí je přátelský, milý. Doma nekomunikuje, je jakoby bez nálady.V životě se mu prý nic nesplnilo, ze všeho je otrávený. Snažím se , aby to klapalo, ale už mi i sdělil, že je na mě alergický. Mám odejít, nebo je šance na nějaké zlepšení?
Lída
krize vztahu
III.Milá paní doktorko,dovoluji si vložit pokračování "mého" příběhu. Máme za sebou konzultaci v poradně pro partnerské vztahy,kde jsme se "rozhřešení" nedočkali,zásadní informaci,že "na dítě musí být dva" kvituji,ale rady,jak se vyrovnat se ztrátou,kterou pro mne znamená nemít druhé dítě,byť jsem to měla za přirozené, jelikož péče o děti a jejich láska mne naplňuje, se mi nedostalo. Byla jsem upozorněna,že ztráta je to velká a musím si tu bolest prožít,jizva zůstane. Ve vztahu k žádnému obratu nedošlo,partner se pouze zlobil,že jsem při konzultaci neudržela slzy, nazval mne "tragickou". Momentálně je i on nespokojený,chybí mu ta "stará veselá Hedvika",a moje stavy frustrace/deprese nezvládá. A ano,Váš dotaz je na místě,s tímto mužem,bohužel,si již dítě nepřeji.Myslím,že náš vztah s partnerem už nikdy nebude takový,jak bychom si oba přáli,což mne mrzí,ale pokusím se vydržet,chci dopřát klidu synovi,právě nastoupil do školy a další rozchod a stěhování by mu neprospělo.Děkuji za Váš čas. - otázka upravena poradcem
Hedvika
krize vztahu
Dobry den.Pani doktorko jsem v koncích.S partnerkou jsme 11let.Mame dve deti spolecneho syna a mne nevlastni dceru.Je mi 43 a partnerce 37.Pred 3 lety mne opustila protože sme spolu nekomunikovali a ja nenaplnoval jeji potřeby svatba rodinne vylety povidani naslouchani a proste vse dulezite.Po trech mnesicich kdy mne nechala samotného abych si uvedomil chyby se vratila.Jenze kamen urazu je v tom ze jsem po roce vjel do starych koleji a problém se opakoval a nyní po trech letech si nasla podnajem a znovu mne opustila stim ze se nezmnenim.Nechce se semnou uz o nas bavit a rekla ze ma zrejmne souzeno byt sama a ze chce byt sama.Moc ji miluju a nechci ztratit rodinu.Nevim jak dosáhnout toho abych ji presvedcil ze za to stojim aby semnou zila.Pry je vyhorela a zmnenila celi svůj život.Barvu vlasu,zamnestnani,bydleni proste vse.kdyz rikam ze ji miluju ze jsem pripraven naplnit jeji život tak mi to prijde ze neslysi.Rika mi ze si mam zaridit novy život.Moc je chci zpet Chci svou rodinu.
Milan
krize vztahu
Dobrý deň
S priateľkou sme spolu 8 rokov zažili si asi všetko od problémov s drogami až po kriminál. 3 roky bolo všetko tak v poriadku. Je pravda že sme posledné mesiace riešili aj možnosť sa rozísť ale na vzájom sme sa ubezpečovali že to spolu zvládneme. Situácia s tohoto týždňa kedy som prišiel priateľke na neveru tým že som v google vyhľadávači našiel poptávku na hotel zo súkromným wellness .Keď som sa jej na to priamo opýtal či ma podviedla odpovedala nie.. ,,Ten hotel má byť na dnes.! Samozrejme som tomu nepochopil takže som sa jej spýtal či to myslí vážne... Ona že ANO.. Preto sa vás pýtam čo by ste museli cítiť k partnerovi aby ste mu ničo také dokázali odpovedať.. Ďakujem
S priateľkou sme spolu 8 rokov zažili si asi všetko od problémov s drogami až po kriminál. 3 roky bolo všetko tak v poriadku. Je pravda že sme posledné mesiace riešili aj možnosť sa rozísť ale na vzájom sme sa ubezpečovali že to spolu zvládneme. Situácia s tohoto týždňa kedy som prišiel priateľke na neveru tým že som v google vyhľadávači našiel poptávku na hotel zo súkromným wellness .Keď som sa jej na to priamo opýtal či ma podviedla odpovedala nie.. ,,Ten hotel má byť na dnes.! Samozrejme som tomu nepochopil takže som sa jej spýtal či to myslí vážne... Ona že ANO.. Preto sa vás pýtam čo by ste museli cítiť k partnerovi aby ste mu ničo také dokázali odpovedať.. Ďakujem
LUKY
krize vztahu
Nezlobte se, že ještě jednou píšu zprávu ke krizi po 12 letech. Já osobně si myslím, že největší problém je v tom, že si přítel tzv. nic neužil, neměl žádný jiný vážný vztah než se mnou. I když náš vztah je i po sexuální stránce v pořádku, snad jen jsem mu zevšedněla. Poznali jsme se, když mně bylo 19 a jemu 23 let a od té doby jsme spolu. Nejdříve jsme oba studovali VŠ a společné bydlení přišlo až před 4 lety, nyní už jsme oba cítili, že je čas založit rodinu, čehož se přítel nejspíš zalekl. Velmi by mě zajímal Váš názor na to, jestli se v této situaci muž potřebuje ještě "vybouřit", není naděje na překonání krize, nebo přeci jen je a jde to i bez nějakého zběsilého střídání partnerů a nevázaného životního stylu? Jsem smutná z toho, že si lidé v dnešní době neváží toho, co mají. Hezký den. - otázka upravena poradcem
Klára
krize vztahu
Doplnění - krize po 12 letech: S přítelem jsme doposud měli pohodový vztah, nehádali jsme se, myslím, že jsem dost pozitivní člověk, každý den jsem se na něj těšila, až přijde z práce, starala jsem se o něj, máme podobné názory a pohled na život... Poslední dobou jsem si ale všimla, že je úplně jako tělo bez duše, už se to v něm pralo. Až když jsem se ho přímo zeptala, tak to z něj vypadlo na té dovolené, že má krizi. Jinak co se týče dětí, tak je se mnou chtěl mít a teď také tvrdí, že chce, že si nedokáže představit, že by je měl s někým jiným... Nechápu, že se mnou spal, když už měl v sobě tyto pocity a věděl, že můžu otěhotnět. Hrozně se bojím, že se krize bude v budoucnu prohlubovat. Byla bych ráda, kdyby se z toho dostal a náš vztah to posílilo, ale nevím, jak toho docílit. Snažím se na něj netlačit, ale v mé současné situaci nejde čekat věčně. Děkuji za pomoc.
Klára
krize vztahu
Dobrý den, ráda bych se Vámi poradila. S přítelem jsme spolu 12 let a on mi před měsícem na dovolené oznámil, že si potřebuje dát pauzu, že si nic neužil, nic ho nebaví, chce nějakou změnu... Potom jsem ještě zjistila, že se mu na mně nelíbí, že jsem přibrala (měřím 164 cm a vážím 60 kg, dříve jsem měla cca o 5 kg méně). Chtěla jsem na tom zapracovat, začala jsem po dovolené hodně sportovat, ale pak jsem zjistila, že jsem těhotná, a tudíž hubnoucí plán nevyjde. Přítel mezitím bydlí u svého bratra, který má volný byt. Jsou to zhruba tři týdny, vídáme se celkem často, už doma i přespává, ale pak zase bydlí u bratra. Píše mi, že to dopadne dobře, ale potřebuje ještě čas. Snažím se na to dívat pozitivně, ale stejně nevím, jaký je nejlepší další postup. O miminku zatím neví, chtěla bych, aby se vrátil, protože chce mě, ne, že musí kvůli této události. Vím, že by to okamžitě udělal, ale takhle to nechci, zároveň nevím, kolik času mu mám ještě dát. Předem děkuji za Váš názor! Hezký den.
Klára
krize vztahu
Dobrý den, s manželem jsme se seznámili v 16 letech od 18 spolu bydlíme v této době mi je 42 let , manžel je o rok starší. máme dvě děti 10 a 8 let. celý společný život byl naprosto v pořádku vše jsme dělali společně a s úsměvem. Dle okolí jsme ideálním párem, vždy jsem si myslela, že mám nejlepšího chlapa co jsem si mohla přát.
Před rokem se náš život změnil, manžel začal holdovat PC hrám a neměl na mě a děti skoro vůbec čas a byl nevrlý. Postupem času jsem zjistila, že rozdává své telefoní číslo a komunikuje s přáteli z PC hry , hlavně s ženami a dokáže s nimi komunikovat na úkor rodiny i několik hodin. Prý už si nerozumíme,nemáme si co říci, prý jsem přibrala,jsem hrozná, nevzrušuji ho a tak dále. Každý týden, každý rozhovor padali jiné a jiné jen negativní názory.
Snažila jsem se zachránit vztah, jak se dalo zhubla jsem , povahově jsem se hodně podřídila, ale vše bylo špatně.
Vlastně jsem změnila vše co jde, ale vše bylo stejně špatně, dostal větší prostor a dokonce jel s jednou kamarádkou ze hry i na víkend. Manžel tvrdí, že je spokojený, že spolu klidně můžeme vychovávat děti a vzájemně soukromě ignorovat. Mám si žít vlastní život najít si přítele a věnovat se doma rodině.
Ano je v jádru spokojený o děti se starám vzorně, má navařeno, uklizeno, vypráno a vyžehleno prostě prima mamahotel :-(.
Ale už se ozývají i děti proč se tatínek neodstěhuje,když u tebe nechce být a na nás křičí, nevím co dál.
Ukončit to ???
Nevím je nemocný závislí na telefonu a internetu ?? ale k lékaři odmítá i do manželské poradny.
Před rokem se náš život změnil, manžel začal holdovat PC hrám a neměl na mě a děti skoro vůbec čas a byl nevrlý. Postupem času jsem zjistila, že rozdává své telefoní číslo a komunikuje s přáteli z PC hry , hlavně s ženami a dokáže s nimi komunikovat na úkor rodiny i několik hodin. Prý už si nerozumíme,nemáme si co říci, prý jsem přibrala,jsem hrozná, nevzrušuji ho a tak dále. Každý týden, každý rozhovor padali jiné a jiné jen negativní názory.
Snažila jsem se zachránit vztah, jak se dalo zhubla jsem , povahově jsem se hodně podřídila, ale vše bylo špatně.
Vlastně jsem změnila vše co jde, ale vše bylo stejně špatně, dostal větší prostor a dokonce jel s jednou kamarádkou ze hry i na víkend. Manžel tvrdí, že je spokojený, že spolu klidně můžeme vychovávat děti a vzájemně soukromě ignorovat. Mám si žít vlastní život najít si přítele a věnovat se doma rodině.
Ano je v jádru spokojený o děti se starám vzorně, má navařeno, uklizeno, vypráno a vyžehleno prostě prima mamahotel :-(.
Ale už se ozývají i děti proč se tatínek neodstěhuje,když u tebe nechce být a na nás křičí, nevím co dál.
Ukončit to ???
Nevím je nemocný závislí na telefonu a internetu ?? ale k lékaři odmítá i do manželské poradny.
Martina
krize vztahu
2. část - nespokojená. Cítím, že moje možnosti sebezapření jsou u konce a tento způsob života mě drtí. Nechápu, proč manžel nechce nic řešit a nechává mě se doslova trápit, na úkor toho, že on je v místě bydliště spokojený. Dává mi tím najevo, že jsem mu ukradená, ale tváří se, že všechno je moje chyba, jelikož on by byl jinak spokojený. Ale nehodlá dělat nic a moje podněty ho nezajímají. Co s tím? Děkuji. Johana
Johana
krize vztahu
Dobrý den, již několik let žiji nespokojeně v manželství, které trvá 18 let, máme dvě náctileté fajn děti. S manželem jsme se začali odcizovat již když byly děti malé, ale intenzivněji jsem to začala vnímat ve chvíli, kdy začaly děti chodit do školy a já začala pracovat na plný úvazek. Pak jsem zkoušela změnu pohledu, více inspirace, nebo naopak nezájmu a vlastně žádná změna nenastala. Žijeme vedle sebe, chodíme do práce a nesdílíme myšlenky ani lože. Před pár lety jsme se přestěhovali kus za Prahu, ale já jsem tam nešťastná, dojíždění, prostředí mi prostě nevyhovuje a chci zpátky. V tomto smyslu jsme se také domlouvali před tímto krokem, že nebude-li to vyhovovat, pak může toto nastat. Když na toto téma zavedu řeč, tak manžel se snaží z komunikace vyklouznout, nevyjadřovat se nebo naopak zvolí argumentaci, kdy otáčí proti mně vše, co řeknu a žádného výsledku se nedobereme. On mlčí, nechá to být a žije si "spokojeně", ačkoliv nechápu, jestli to je možné a já jsem frustrovaná a 2. část - otázka upravena poradcem
Johana
krize vztahu
Pěkný den,
s partnerem jsme spolu čtyři roky. Jsme spolu v podstatě proto, že mě ukecal, odvedl od předchozího partnera, já příliš nechtěla. Je to dokonalý muž, naprosto ve všem, ale už po roce soužití jsem začala pociťovat je snížený zájem o sex se mnou, pozornosti kterou mi věnoval bylo stále méně. Nicméně oba jsme velmi pracovně vytížení, připisovala jsem to tomu. Ale mé sebevědomí šlo úměrně s tím dolů a nakonec se ze mě stala "stíhačka", protože si již nějakou dobu uvědomuji, že ho ztrácím. Teď při otevřeném rozhovoru přiznal, že mě má sice moc rád, nikoho jiného nemá, ale už mě nemiluje tak jako dříve. Rozhodla jsem se na čas odejít, ale nevím jak to zvládnu. Vím, že bych měla být silná a začít se více věnovat sobě, abych pro něj byla zase atraktivní a taková, jakou mě chtěl. Ale je to pro mě asi nezvládnutelné... A postupuji vůbec dobře? On se tváří, že mu to vyhovuje být sám, jen říká, že je mu moc líto toho jak mě zranil a že mi nechce ubližovat. - otázka upravena poradcem
s partnerem jsme spolu čtyři roky. Jsme spolu v podstatě proto, že mě ukecal, odvedl od předchozího partnera, já příliš nechtěla. Je to dokonalý muž, naprosto ve všem, ale už po roce soužití jsem začala pociťovat je snížený zájem o sex se mnou, pozornosti kterou mi věnoval bylo stále méně. Nicméně oba jsme velmi pracovně vytížení, připisovala jsem to tomu. Ale mé sebevědomí šlo úměrně s tím dolů a nakonec se ze mě stala "stíhačka", protože si již nějakou dobu uvědomuji, že ho ztrácím. Teď při otevřeném rozhovoru přiznal, že mě má sice moc rád, nikoho jiného nemá, ale už mě nemiluje tak jako dříve. Rozhodla jsem se na čas odejít, ale nevím jak to zvládnu. Vím, že bych měla být silná a začít se více věnovat sobě, abych pro něj byla zase atraktivní a taková, jakou mě chtěl. Ale je to pro mě asi nezvládnutelné... A postupuji vůbec dobře? On se tváří, že mu to vyhovuje být sám, jen říká, že je mu moc líto toho jak mě zranil a že mi nechce ubližovat. - otázka upravena poradcem
Klára
krize vztahu
Jsem celé dny sama, víkendy, večery. Prý už se mnou nemůže spát, ani být vedle mě, prý jsem mu hodně ublížila a kvůli tomu má vůči mně blok. Vůbec ho nepoznávám, z jeho strany všechny city vymizely, už mě nechce. Celé 3 roky to řešíme, byli jsme u psychologa, kde mu manžel řekl to , co Vám tady píšu. Psycholog nám šetrně naznačil rozvod. To ale nechci, miluji ho a chci zachovat rodinu i pro naše děti (15,12). Nerozumím tomu, proč mě hned odepsal a podváděl mě. Snažím se být milá a x krát jsem se omlouvala, ale z jeho strany je to ublíženost, psychický a fyzický blok ke mně. Jak se s tím srovnat? Je vůbec naděje, že mu budu někdy chybět? Denně dochází domů, aby se pozdravil s dětmi a na mě se ani nekoukne a pak odjíždí k matce. A já hrozně trpím . On je beze mě v pohodě a mě to ničí. Ke všemu mě ještě vyhodili z práce, teď ale ve svém oboru nic nemohu najít ( jsem učitelka). Vím, že jsem si to zavinila sama, asi jsem měla být milejší a své rozladění formulovat jinak. Děkuji za názor. 2
Nika
krize vztahu
Hezký den, moc Vás prosím o radu. Už nevím, jak dál. Před asi 3 lety jsme se s mužem po 20 letech odcizili, ale to odcizení přišlo z mužovy strany. Najednou byl ke mně lhostejný, nikam mě nebral, žil si po svém. V té době jsme měli víkendové manželství. Prostě mě jen ignoroval. Tak jsem se naštvala a vmetla mu do tváře slova, která nerozdýchal. Jako že jsem si takového deb...a neměla brát, že je stejně k ničemu a že odcházím od něj. Pak jsem se uklidnila a omluvila se. Od té doby to šlo z kopce.Vyčetl mi vše, že už mě stejně nemiluje, že jsem kdysi nechtěla sex ( podotýkám - měla jsem zdravotní potíže) atd... Další šok - řekl, že někoho má a že se chce rozvést. U slečny trávil víkendy, jezdili na dovolené. A já jsem se sesypala, zhubla 8 kg a od té doby jen brečím a trpím úzkostí. Teď už má manžel práci doma, se slečnou to snad ukončil, ale pro změnu se od května odstěhoval ke své matce. Takže už po tři roky žádné intimnosti, z jeho strany lhostejnost, žádné výlety a společné chvíle. 1
Nika
krize vztahu
Krize - část 4:
Po hodně dlouhé době, z rozchodu nakonec sešlo, protože abych to ještě zachránila, tak jsem se mu snažila vysvětlit, že pořád nedokážu poznat co cítím, co mi říká srdce a co mozek, ale ta rána v jeho srdci je stále otevřená, protože další den jsme to řešili znovu. Jsem z toho v koncích. Nevím, co mám dělat. Nevím, jestli ho vážně nemiluju a beru ho jen jako kamaráda a spolubydlícího, nebo jestli ho miluju a je to jen krize, kterou jsem si vsugerovala, protože 7. rok musí být vždy kritický. Prosím poraďte mi, co mám dělat. Děkuji.
Po hodně dlouhé době, z rozchodu nakonec sešlo, protože abych to ještě zachránila, tak jsem se mu snažila vysvětlit, že pořád nedokážu poznat co cítím, co mi říká srdce a co mozek, ale ta rána v jeho srdci je stále otevřená, protože další den jsme to řešili znovu. Jsem z toho v koncích. Nevím, co mám dělat. Nevím, jestli ho vážně nemiluju a beru ho jen jako kamaráda a spolubydlícího, nebo jestli ho miluju a je to jen krize, kterou jsem si vsugerovala, protože 7. rok musí být vždy kritický. Prosím poraďte mi, co mám dělat. Děkuji.
Michaela
krize vztahu
Krize - část 3:
Tuto práci dělá už 5 let, ale až na konci července jsem ho „dokopala“, aby změnil práci, protože vidět ho věčně vytočeného a nekomunikativního, už jsem nezvládala. Od září má nastoupit do nové práce. Moje práce není vůbec náročná, celý den pracuji u počítače a komunikuji jen s pár kolegy. Minulý týden, to ale ve mně bouchlo. Začali jsme se hádat kvůli prkotině a já jsem nakonec na truc spala v obýváku. Ve většině hádkách se mi vždy omlouval přítel i když za to nemohl, ale tentokrát to neudělal. Následující den jsme se ráno ani nerozloučili a za celý den jsme si nezavolali. Až pozdě odpoledne jsme začali řešit co mi je, a po mém dlouhém mlčení, občasné říkání, že nevím a brečení, jsem mu řekla, že už k němu asi nic necítím, a trvá to delší dobu. Hodně ho to vzalo a začal se mě ptát, jestli se náhodou něco nestalo na služebce.To jsem se snažila vyvrátit, ale bez důkazu mi může jen věřit, což po předchozí větě, už moc nešlo.
Tuto práci dělá už 5 let, ale až na konci července jsem ho „dokopala“, aby změnil práci, protože vidět ho věčně vytočeného a nekomunikativního, už jsem nezvládala. Od září má nastoupit do nové práce. Moje práce není vůbec náročná, celý den pracuji u počítače a komunikuji jen s pár kolegy. Minulý týden, to ale ve mně bouchlo. Začali jsme se hádat kvůli prkotině a já jsem nakonec na truc spala v obýváku. Ve většině hádkách se mi vždy omlouval přítel i když za to nemohl, ale tentokrát to neudělal. Následující den jsme se ráno ani nerozloučili a za celý den jsme si nezavolali. Až pozdě odpoledne jsme začali řešit co mi je, a po mém dlouhém mlčení, občasné říkání, že nevím a brečení, jsem mu řekla, že už k němu asi nic necítím, a trvá to delší dobu. Hodně ho to vzalo a začal se mě ptát, jestli se náhodou něco nestalo na služebce.To jsem se snažila vyvrátit, ale bez důkazu mi může jen věřit, což po předchozí větě, už moc nešlo.
Michaela
krize vztahu
Krize - část 2:
Při loučení jsem sice brečela jak malé dítě, a když za mnou přijel, tak jsme byli tak šťastní, že se vidíme, že to ani nejde popsat, i když odjížděl zpátky do Česka, tak to bylo těžké, ale když přišel den mého návratu domů, veškerá natěšenost a stesk ze mě spadl. Těšila jsem se jen na psa. Po příjezdu mě na příteli začalo všechno štvát a každý den jsem na něho byla protivná, i když jsem si to neuvědomovala. Prostě všechno bylo špatně. Ale nehádali jsme se. Jen se mě pořád ptal, co mi zase je, že jsem zase protivná, což mě vytáčelo ještě víc, ale nikdy z toho nevzešla žádná velká hádka. Moc k tomu, za celou dobu, nenahrávalo i to, že přítel chodí z práce hodně unavený, a když si s ním chci povídat, tak na to má málokdy náladu. Jeho práce je fyzicky i psychicky vyčerpávající, a většinu dne musí komunikovat s protivnými lidmi, a z toho důvodu, nechce vůbec chodit do společnosti.
Při loučení jsem sice brečela jak malé dítě, a když za mnou přijel, tak jsme byli tak šťastní, že se vidíme, že to ani nejde popsat, i když odjížděl zpátky do Česka, tak to bylo těžké, ale když přišel den mého návratu domů, veškerá natěšenost a stesk ze mě spadl. Těšila jsem se jen na psa. Po příjezdu mě na příteli začalo všechno štvát a každý den jsem na něho byla protivná, i když jsem si to neuvědomovala. Prostě všechno bylo špatně. Ale nehádali jsme se. Jen se mě pořád ptal, co mi zase je, že jsem zase protivná, což mě vytáčelo ještě víc, ale nikdy z toho nevzešla žádná velká hádka. Moc k tomu, za celou dobu, nenahrávalo i to, že přítel chodí z práce hodně unavený, a když si s ním chci povídat, tak na to má málokdy náladu. Jeho práce je fyzicky i psychicky vyčerpávající, a většinu dne musí komunikovat s protivnými lidmi, a z toho důvodu, nechce vůbec chodit do společnosti.
Michaela
krize vztahu
Krize - část 1:
Dobrý den. Je mi 25 a s přítelem (30) jsme v červenci oslavili 7.výročí vztahu. Bydlet jsme spolu začali ani ne po půl roce. Ze začátku to bylo u mé mamky v rodinném domě, a když jsem dostudovala SŠ a našla si práci, tak jsme se přestěhovali do podnájmu, ve kterém jsme doteď. Až na občasné malé neshody, nám vše klapalo a pořád jsme se někam posouvali. Po 2 letech vztahu jsme si pořídili pejska a před 3,5 roky jsme se zasnoubili, ale řekli jsme si, že se vezmeme až budeme mít vlastní dům, jelikož jeho otec nám slíbil pozemek. Zatím se to však nikam nehnulo. Asi před půl rokem začala mít pocit, jako kdyby se veškeré city z mojí strany začaly vytrácet. Začala jsem přemýšlet, jestli to je stále láska nebo jen zvyk, protože za celých 7 let, když vynechám začátek vztahu, jsme byli přes noc bez sebe, snad jen 5x. Moc jasno mi v tom neudělala ani 2 měsíční služební cesta do Itálie, kam jsem jela letos v dubnu.
Dobrý den. Je mi 25 a s přítelem (30) jsme v červenci oslavili 7.výročí vztahu. Bydlet jsme spolu začali ani ne po půl roce. Ze začátku to bylo u mé mamky v rodinném domě, a když jsem dostudovala SŠ a našla si práci, tak jsme se přestěhovali do podnájmu, ve kterém jsme doteď. Až na občasné malé neshody, nám vše klapalo a pořád jsme se někam posouvali. Po 2 letech vztahu jsme si pořídili pejska a před 3,5 roky jsme se zasnoubili, ale řekli jsme si, že se vezmeme až budeme mít vlastní dům, jelikož jeho otec nám slíbil pozemek. Zatím se to však nikam nehnulo. Asi před půl rokem začala mít pocit, jako kdyby se veškeré city z mojí strany začaly vytrácet. Začala jsem přemýšlet, jestli to je stále láska nebo jen zvyk, protože za celých 7 let, když vynechám začátek vztahu, jsme byli přes noc bez sebe, snad jen 5x. Moc jasno mi v tom neudělala ani 2 měsíční služební cesta do Itálie, kam jsem jela letos v dubnu.
Michaela
krize vztahu
2.část: já jsem hlava dubová,a prostě dokud nedostanu po hubě (rozchod), nebyl jsem si toho až tak vědom. Nemám v životě pořádný cíl, do školy jsem často zaspával, práce mi moc nevoněla, do společnosti moc nechodím - teď to vidím, co jí vadilo. Na druhou stranu jsem (dle ní) neskutečně empatický,inteligentní, hodný romantik. Na téměř všem jsme se vždy shodli. Jenže nejspíš se pro mě smyslem života stal jen ten vztah a to asi není dobré. Takže se rozhodla ten vztah ukončit (nese to těžce, ale já ještě víc), prý se dusí a už mě nemiluje, ale má mě ráda a chce se kamarádit dál. Naštval jsem se sám na sebe,jak jsem mohl dopustit to nechat dojít takhle daleko a začal jsem na svých chybách pracovat. Teď tedy k mému dotazu. Je možné ji získat zpět a jak?? Stále ji miluji,je to ta nejlepší holka na světě a jsem ochoten se kvůli ní stát lepším člověkem. Možná už je pozdě,ale udělám pro to opravdu všechno,abychom se dali zase dohromady a já jí mohl vynahradit ty věci, ve kterých jsem ji zklamal.
David
krize vztahu
1. část: Dobrý den, jsme s přítelkyní spolu něco málo přes 2 roky (já 25, ona 22 let), jenže teď před pár dny se rozhodla náš vztah ukončit. Je to moje druhá přítelkyně, ale zároveň první největší láska. Když jsme spolu začínali, už jsme se znali, ale ona s někým chodila a nikdy mě nenapadlo si s ní něco začít. Jenže s ním byla rok a půl a moc jim to neklapalo, když jsme se spolu začali bavit a poznávat se, načež se tedy rozhodla ten vztah ukončit a být se mnou. A prožili jsme spolu nezčetná dobrodružství, intimní chvíle, tuny romantiky, prostě něco, co ani ona ani já jsme předtím nikdy nezažili (měla opravdu hodně kluků) a byla se mou i nejdéle ze všech. Byl to vztah jako z pohádky. Jenže po roce defacto stálého soužití u jejích rodičů si asi na mě začala všímat mých chyb (jsem tichý introvert, kdežto ona spíše extrovert - panna a vodnář) a láska nebyla už tak vroucí. Před pár měsíci mi dala najevo, že bych měl asi něco změnit a naznačovala abych s tím začal něco dělat, jenže
David
krize vztahu
Dobrý den,potřebuji poradit,nevím jak dál.Mám přítele přes 8 let,nebydlíme spolu.Měli jsme vždy bezproblémový vztah,nehádali jsme se,sex byl fajn.Jen poslední tři měsíce to jde tak trochu z kopce.Není tolik času se vídat....jen včera přišel s tím,že chce být sám,aby jsme každý šel svojí cestou.....že jsem mu první dva měsíce moc chyběla,jen ten poslední si docela zvykl,že nejsme spolu.Tvrdí,že mě stále miluje a milovat bude.Domluvili jsme se,že tomu dáme ještě šanci...ale teď to vypadá,že chce vycouvat.A já nevím,jak dál.Miluji ho strašně moc,nechci být bez něj.Mám navrhnout pauzu?Děkuji za odpověď...
Šárka
krize vztahu
Dobry den chtel bych se zeptat jsem se svoji pritelkyni uz 7 let mame spolu dite(5let).Do urcite doby byl vztah prochazka ruzovou zahradou (ano jasne byly tam nejake hadky atd. ale to ma kazdy)je to cca 2-3mesice kdy zacala pritelkyne chodit do prace kde narazila na kluka ktery vsechno zmenil mezi tim jsme se doma pohadaly a sla k mamince ... po cca 2tydnech jsem to uz nevydrzel a dosel jsem k ni s prozbou aby se vratila a mezi tim jsem ji po 7letech pozadal o ruku. vahala a potom mi rekla ze je tam nekdo 3ti.(ano byl to z te prace)nakonec cca po 2dnech si prsten vzala,ale nenosi ho jen kdy se zeptam kde ho ma ta asi z trucu si ho vezme,psani a chozeni do te dane prace kde ho potkala na ukor hadek vzdala,do ted mame spolu 1-2 tydne sex predtim byl casteji..spime v odlisnych pokojich..a komunikace vazne .muj hlas je ji nechutny,vse co rikam je otravne..vse co chce dela si sama jako kdyby byla volna,a pri posledni komunikaci me rekla ze me ma jen rada jako otce sveho ditete.co mam delat?
Ondra
krize vztahu
Dobrý den,
mé přítelkyni je 21 let a jsme spolu skoro 2 roky, tento týden mi oznámila že už mě nemiluje a že to není takové jako dřív. Další důvod je prý ten že by ráda zažila něco jiného, což jsem naprosto nechápal . Náš intimní vztah fungoval výborně. Dále říkala že už je to takový stereotyp a že jsem takový pohodovej, že když přijdu domů jen ležím, ano musím chodit do páce a ona ještě studuje což řekla že chápe ale chce abych byl aktivnější a to někdy opravdu nejde. Snažil jsem se jí vysvětlit že máme prostě krizi, kterou musíme řešit, což ona nechtěla a byla pevně rozhodnutá že to chce ukončit. Prý potřebuje čas aby si to nechala pojít hlavou. Nevím co mám teď dělat, jestli prostě čekat že se ozve a uzná že udělala chybu nebo si s ní ještě promluvit. Děkuji za radu.
mé přítelkyni je 21 let a jsme spolu skoro 2 roky, tento týden mi oznámila že už mě nemiluje a že to není takové jako dřív. Další důvod je prý ten že by ráda zažila něco jiného, což jsem naprosto nechápal . Náš intimní vztah fungoval výborně. Dále říkala že už je to takový stereotyp a že jsem takový pohodovej, že když přijdu domů jen ležím, ano musím chodit do páce a ona ještě studuje což řekla že chápe ale chce abych byl aktivnější a to někdy opravdu nejde. Snažil jsem se jí vysvětlit že máme prostě krizi, kterou musíme řešit, což ona nechtěla a byla pevně rozhodnutá že to chce ukončit. Prý potřebuje čas aby si to nechala pojít hlavou. Nevím co mám teď dělat, jestli prostě čekat že se ozve a uzná že udělala chybu nebo si s ní ještě promluvit. Děkuji za radu.
Mlan
krize vztahu
Dobrý den, paní doktorko, již jste mi zde odpovídala "krize vztahu". V mezičase se to u nás posunulo do té míry, že jsem se manžela přímo zeptala, zda má náš vztah ještě smysl. Bylo mi řečeno, že už ne. Že už mne nemá rád a nemyslí si, že bychom mohli vztah zachránit. Víceméně byl asi už nějaký čas rozhodnutý, že to ukončí, a jen jsem prolomila stavidla mým přímým dotazem. Prý za tím není nikdo třetí. Dohodli jsme se zatím, jak si uspořádáme společnou péči o děti. K diskuzi o rozvodu jsme se zatím nedostali. Naštěstí mám kam jít bydlet, tak děti zůstanou v původním bytě a my se budeme u nich střídat. Na vaši radu si zkusím v okolí najít nějakou poradnu, abych získala sílu jít dál. Nejen kvůli dětem, ale hlavně kvůli sobě. Děkuji vám. - otázka upravena poradcem
Kika
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
Jsem s manželem již 25 let,děti už máme odrostlé.Jsme i babička s dědou.Poslední dobou na manželovi pozoruji jak by se pro děti a vnučku rozdal a co se týče mě by nejradši upoutal ke kamnům a žehlícímu prknu s prachovkou v ruce.Občas zajdu za kamarádkami,on však nikam nechce jít a nelíbí se mu že chodím já.Komunikace mezi námi vázne,když je problém,snažím se ho řešit,manžel však odsekne ať to neřeším a je ticho.Po finanční stránce je mezi námi stále boj o to kdo platit nájem a kdo nakupovat jídlo,celých 20let jsme měli společný účet na který chodil jen on a já jsem si mu říkala o peníze když jsem porřebovala třeba na kadeřníka.Toto mě ubíjelo a rozhodla jsem se udělat si svůj účet,Rozdělili jsme to že já nakupuji a on platí nájem,stále to těch pět let nemůže rozdýchat že mám také finance pro svou potřebu.Straní se mým přátelům,příjde mi nespolečenský a já se ráda bavím.Často se hádáme a máme na věci každý jiný názor.
Předem děkuji za jakoukoliv radu.
Jsem s manželem již 25 let,děti už máme odrostlé.Jsme i babička s dědou.Poslední dobou na manželovi pozoruji jak by se pro děti a vnučku rozdal a co se týče mě by nejradši upoutal ke kamnům a žehlícímu prknu s prachovkou v ruce.Občas zajdu za kamarádkami,on však nikam nechce jít a nelíbí se mu že chodím já.Komunikace mezi námi vázne,když je problém,snažím se ho řešit,manžel však odsekne ať to neřeším a je ticho.Po finanční stránce je mezi námi stále boj o to kdo platit nájem a kdo nakupovat jídlo,celých 20let jsme měli společný účet na který chodil jen on a já jsem si mu říkala o peníze když jsem porřebovala třeba na kadeřníka.Toto mě ubíjelo a rozhodla jsem se udělat si svůj účet,Rozdělili jsme to že já nakupuji a on platí nájem,stále to těch pět let nemůže rozdýchat že mám také finance pro svou potřebu.Straní se mým přátelům,příjde mi nespolečenský a já se ráda bavím.Často se hádáme a máme na věci každý jiný názor.
Předem děkuji za jakoukoliv radu.
Petra
krize vztahu
dobry den.zacnu tim ze jsem nas vztah skoro znicil.zena si nasla vztah na inzernetu.doslo pry pouze k jedne schuzce kde se jen polibily.i pres to premyslela ze odejde k nemu.vztah trval pouze 14 dni.daly jsme se znovu dohromady.milujem se chce byt se mnou.oba citime ze nas vztah je osudovy.jsme spolu 13 let.jde o to ze se chce s nim setkat a rict mu do oci ze to konci.neco k nemu citila.citi.ja myslim ze by se uz setkat nemely.poradte prosim.diky
Milan Pečínka
krize vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Je mi 42 a jsem 10 let vdaná, děti 6 a 9 let. Posledních 6-9 měsíců prožíváme v manželství krizi. Vždy jsem byla na vše sama- práce, děti, domácnost, kroužky. Manžel tráví hodně času v práci a když má volno, většinou se věnuje koníčkům mimo domov. Takový byl vždy. Nyní ale situace překročila pro mne neúnosnou mez - manžel chodí domů jen přespávat a nějak zapomíná mne upozornit, že třeba nepřijde vůbec a je mu divné, že ho druhý den odpo sháním. Nechápe, v čem je problém. Nulový fyzický kontakt. Ani už netrávíme společný čas jako rodina (kino, šk. besídka, výlet). Pouze společná dovolená, kde jsme oba "korektní ". Nevím, jestli někoho má. Asi ano. Nechci hledat důkazy. Jen mám chuť pořád brečet a brečet. A nejlépe se rozplynout do vzduchoprázda. Možná by mi pomohlo si někoho najít a začít zase nějak žít a neprožívat osamocení, ale jednak to není můj styl a také si nechci nic nalhávat. Nevím, jestli mi něco poradíte, ale alespoň jsem to mohla někomu říct. - otázka upravena poradcem
Kika
krize vztahu
Dobry Den pani Doktorko, s manzelem jsme 20 let a asi pred 4 roky jsme se navzajem nejak odcizili. Manzel nema zajem dale na nasem manzelstvi pracovat i kdyz jsem ho uz nekolikrat o to zadala, abychom zacali pro nase problemy neco delat. Do poradny nepujde. Mnoho dni si dela jen na svem, ja se citim velmi prazdna,velmi se zmenil,nema zajem o sexualni zivot se mnou Rika,ze je prazdny, ze mne uz nemiluje, jsem jen jeho kamaradka. Rekla bych, ze s tim bojuje a trapi ho to.Pripadne mi,ze si neuvedomuje vyvojovy proces kam se po letech muze v dobrem vztah dostat a bere to spatne i presto, ze o tom diskuzi otviram stale jen ja. Nevim co mam delat, dala jsem mu dostatecne mnostvi prostoru i casu, ale zda se mi, ze cim vic s nim komunikuji, tak tim je to horsi, je velmi uzavreny. Prosim Vas jestli by jste mi mohla poradit. Dekuji.
Evelyn
krize vztahu
Dobrý den,jsem naprosto v koncích a byl bych rád za jakoukoliv radu jsem s manželkou 4 roky máme 3,5 roku starého syna a druhé dítě na cestě, dům jsme si koupily na hypotéku kterou teď splácíme.A teď můj problém moje žena už cca 3 roky se ve vzteku chová velmi hrubě sprostě mi nadává mlátí dveřmi a jednou mně dokonce praštila pěstí do obličeje když jsem držel v náručí našeho malého syna.Při hádce se nestydí mi předhazovat rodinné poměry mých rodičů, špatnou práci, nepoužitelnost v sexu a prostě cokoliv co mně raní.Už 2 x jsem se chtěl rozvést,ale neměl jsem na to sílu mám z ní nějaký vnitřní strach a nevím co to je.Při poslední hádce kvůli naprosté banalitě mi opět vmetla do obličeje jaké jsme prasata já i moje máma a ve mně se něco zlomilo nedokážu s ní skoro ani mluvit natož žít.Dekuji za váš názor
Jan
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko, potřebuji poradit proč když jsme se dali po 4mesicich rozchodu zpět s partnerkou. Tak chtěla sex a ne jen jednou denně. Byli jsme na byte v pronájmu. Teď jsme také, a tam to ještě bylo měsíc vph. Ale teď nemá vůbec na sex chuť. Prej ji to semnou nebavi, nebo že stratila důvěru. Myslím že když nám je 25 let tak by měl být sex pravidelně. Pak také nechápu když jsme byli od sebe tak že se upravovala, holila atd. Teď nato kašle. A tvrdí že proč by to měla dělat pro někoho kdo si ji neváží. Dle mě, přece žena dbá o sebe kvůli sobě hlavně. Pořád říká že musí už že sebou něco i dělat ohledně postaví ale. Pak zas říká že proč by to dělala že je že sebou spokojená. Jsem z ní strašně zmatený. V sexu chtěla i orální sex. Ale v pomente jak se pohadame tak se stane tohle. Vadí ji i to že bych chtěl sex 1x denně, a i z předehrou. Prý ji chybí mazlení tuleni apod. Ale pokaždé nak mluví jinak. Že chce čas, že tahám minulost někdy atd. Prosím od řadu děkuji Mikeš.
Mikeš
krize vztahu
Připadá mi, že se nejvíce snažil, když bylo nejvíce problémů, to mě vždy podržel, povzbudil, pomohl. Jako by to k životu potřeboval. Paní doktorko, asi to není ani dotaz, spíše bych chtěla nějaký pohled "zvenčí", mám ho stále ráda, ale v poslední době, jako by se mnou žili dva různí lidé a začíná převládat ten "zlý".. A nakonec mi sám řekl, že mu to vlastně ASI tak vyhovuje, že má klid, nemusí se o nic a nikoho starat a prý je nejdůležitější, aby se ON cítil šťastně a spokojeně!!
Děkuji za odpověď
Petra - otázka upravena poradcem
Děkuji za odpověď
Petra - otázka upravena poradcem
Petra š/3
krize vztahu
Když jsem na něj uhodila, co to má znamenat, tak mi do očí tvrdil, že nikoho nemá, nikoho ani nehledá. Ale poslední kapka byla před pár dny, kdy si vzal malého, pak mu do toho něco nebo někdo "vlezl" a on ho nechal doma přes noc se svojí nezletilou dcerou, která mi volala, že malý v noci pláče a že neví, co s ním. To byla ta poslední kapka, já jsem na něho ve zlosti, když se ráno vrátil domů, vykřičela všechno možné a ukončila tento vztah... Už mu nemůžu věřit, lže mi, nevím, jestli mě i podvádí, vždy jsem se snažila, aby náš vztah i nadále, bez těch všech problémů, fungoval, ale už nemám sílu. - otázka upravena poradcem
Petra Š/2
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
Psala jsem Vám již cca před 2 roky-maželův "nadstandardní" vztah s jeho ex. Dala jsem na Vaši radu, protože jsme se s přítelem moc milovali, tak jsme si sedli, všechno probrali, zjistili, že chceme být spolu, jeho ex se konečně odstěhovala a my začali normálně žít. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byli jsme oba na vrcholu blaha...Narodil se nám chlapeček, moje exekuce a dluhy, způsobené mým ex se pomalu řešily, takže jsme mohli relativně krásně žít. Bohužel, co se malý narodil, nastaly problémy. Přítel začal chodit pozdě z práce, protože náš syn měl zdravotní problémy, tak často plakal, v noci se hodně budil. Já jsem se sice snažila dávat lásku nejenom synovi, ale příteli to evidentně nestačilo. čím později přišel, tím jsem já byla podrážděnější, nepříjemná, hormony prostě dělaly své. A to musím ještě předeslat, že kdyby mě můj přítel "nezachránil! a nedržel mě při soudech, jednáních na policii, exekucích, tak bych asi skončila v blázinci. Za to si ho hodně važím, ale když přišel asi po třech měsících, že už tak dále nemůže, že nezvládá práci, starost o rodinu a křik malého a že bychom mohli mít volný vztah, tak jsem ztuhla...Pak mi nějaký "kamarád" poslal přítelův profil na seznamce, který měl celou dobu, co byl se mnou a byl velmi aktivní, tak se něco ve mně zlomilo, postupně mi začaly docházet jeho špatné nálady, arogance, dlouhá pracovní doba. Nemyslím si, že by mi v té době byl nevěrný, ale asi před měsícem se, po jedné hádce odstěhoval s tím, že není sám sebou, nemůže si chodit kam chce a s kým chce a nechal mě, ať s tím bojuji sama. Malého si občas vezme, ale když mi posílal fotky, asi si nešiml, že je tam i část ženské postavy, takže asi ta seznamka nebyla jen tak. - otázka upravena poradcem
Psala jsem Vám již cca před 2 roky-maželův "nadstandardní" vztah s jeho ex. Dala jsem na Vaši radu, protože jsme se s přítelem moc milovali, tak jsme si sedli, všechno probrali, zjistili, že chceme být spolu, jeho ex se konečně odstěhovala a my začali normálně žít. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byli jsme oba na vrcholu blaha...Narodil se nám chlapeček, moje exekuce a dluhy, způsobené mým ex se pomalu řešily, takže jsme mohli relativně krásně žít. Bohužel, co se malý narodil, nastaly problémy. Přítel začal chodit pozdě z práce, protože náš syn měl zdravotní problémy, tak často plakal, v noci se hodně budil. Já jsem se sice snažila dávat lásku nejenom synovi, ale příteli to evidentně nestačilo. čím později přišel, tím jsem já byla podrážděnější, nepříjemná, hormony prostě dělaly své. A to musím ještě předeslat, že kdyby mě můj přítel "nezachránil! a nedržel mě při soudech, jednáních na policii, exekucích, tak bych asi skončila v blázinci. Za to si ho hodně važím, ale když přišel asi po třech měsících, že už tak dále nemůže, že nezvládá práci, starost o rodinu a křik malého a že bychom mohli mít volný vztah, tak jsem ztuhla...Pak mi nějaký "kamarád" poslal přítelův profil na seznamce, který měl celou dobu, co byl se mnou a byl velmi aktivní, tak se něco ve mně zlomilo, postupně mi začaly docházet jeho špatné nálady, arogance, dlouhá pracovní doba. Nemyslím si, že by mi v té době byl nevěrný, ale asi před měsícem se, po jedné hádce odstěhoval s tím, že není sám sebou, nemůže si chodit kam chce a s kým chce a nechal mě, ať s tím bojuji sama. Malého si občas vezme, ale když mi posílal fotky, asi si nešiml, že je tam i část ženské postavy, takže asi ta seznamka nebyla jen tak. - otázka upravena poradcem
Petra Š./1
krize vztahu
Dobry den, obracim se na Vas se situaci, kterou momentalne resim. Bohuzel jiz delsi dobu jsem nemela s manzelem idealni vztah, uz jednou me chtel opustit, nakonec se to vyresilo a par poslednich mesicu se zivot vracel do normalnich koleji. Nedavno jsme se pohadali, ze jsem nechtela navstivit o vikendu jeho rodice a chtela jsem, aby jel sam. Bohuzel jsem se po e-mailu sverila moji mame a ta mi odpovedela, ze stoji pri mne a bohuzel nesetrila vulgarismy ohledne manzelovo rodiny no a i manzela. Manzel e-mail nasel, protoze jsem se neodhlasila z pocitace, e-mail si precetl a nyni se chce rozvest. Porad neverim, ze je to duvod k rozvodu. Chapu to z jeho pohledu, taky bych byla nastavana. Omluvila jsem se, moje mama taky. Rekla jsem mu, ze se s moji rodinou stykat nemusi, ja bych s tou jeho taky nemusela. Myslite, ze tohle je stejne jen zaminka, ze uz se chtel rozejit davno a cekal az si najde duvod. Mam vubec sanci to vyresit. Opravdu me to mrzi a chtela bych s nim byt dal.
Aneta
krize vztahu
Nevím proč nejde tedy k milence, když je tak zaláskovanej. Mě nemiluje a nepřitahují ho , je mi bohužel 43. Je fakt že ona bydlí přes sto km daleko a manžel nechce přijít o děti. Co ale nesu nejhůř, ze i když měl dlouho citový paralelní vztah s vidinou nového vztahu, ani se neomluvil a já jsem se mu musela omlouvat za rozbití vztahu / byla jsem protivná a vyhrožovala jako první rozvodem/ on se ani nesnaží na vztahu pracovat. K psycholog. manžel už nepůjde, že to nemá cenu a že si cestu ke mně uzavřel. Takže jsme v situaci, kdy jsme nešťastní oba - já miluji jeho, ale on mě né a on tu holku, kterou mít nemůže. K manželovi se chovám hezky, pokud se vůbec vidíme, doma vařím , starám se o domácnost , nikdy jsem mu nic ne zakazovala, neprudila, měl volnost ve všem, sex jsem kdysi odmítala jen při zdravotních problémech, o sebe dbám. Vše jsme si už vyříkali a vysvětlili. Přesto nevím, proč mě nechce. Prý se můžeme vidět jako rodiče. A rozvod? Odpověď jeho: nevím. 3. Část. Děkuji
Danka D .
krize vztahu
Vysvětlila jsem ze jsem jen chtěla , aby si mě víc všímal a abych nebyla 5.kolo u vozu. - aby se mnou o všem komunikoval a nebyl tak uzavřený v sobě . Po ty bezmála 3 roky bydlel u tý holky , zůstával na víkendy a byly jejich společné dovolené. já a děti ho nezajímavý. Na dotaz, jak si to představuje, neměl odpověď. V lednu se vrátil domů, práci má tady ale ti dva jsou asi stále v kontaktu - chodí s mobilem i na wc ...... Byli jsme u psychologa , tam manžel řekl , že se s ní rozešel , ale ke mně nic necítí. No a psycholog mluvil víceméně o tom že nemáme teď nic řešit , já nesmím o milence ani pípnout a hlavně jsem získala dojem, že nám naznačuje rozvod. Což ale nechci, jakoby by byl na straně muže z chlapské solidarity. Muže miluji, vše jsem mu odpustila, on bydlí teď u matky ale ke mně je lhostejný , neplánuje nic dopředu, nevolá mi. Jakoby se mi muž mstil, ze kdyz nemůže být s milenkou , tak nebude ani se mnou a radši bude sám. Občas přijede za dětmi. Nevím proč tedy - 2. Část
Danka D.
krize vztahu
Dobrý den, jsme s manželem přes 21 let. Před 3 lety proběhla u nás obrovská krize, kdy manžel měl práci v jiném kraji a jezdil domu na víkendy. Už před tím jsme měli občas drobné konflikty, protože nám tchyně zasahovala do života a on nám ní je nezdravě upnutý. Manžel byl vždy spolehlivý, ale nekomunikativní a vše řešil s matkou - ona žije sama - a nikdy mě nepřijala do rodiny, ostatně zkrachovaly vztahy i dalších 2 synů kvúli ní. Máme 2 deti a s nimi jsem často byla sama. Takže z malých problémů i přes moji toleranci vznikaly větší. Vikendy se musely trávit u tchyně na vesnici. Před 3 lety mi zemřeli rok po sobě rodiče a já se dostala na dno, manžel mi nebyl oporou a protoze jsem se nechovala podle jeho představ , úplně mě ignoroval a to včetně sexu . v zoufalství jsem mu pohrozila rozvodem , protoze shodou okolností si tehdy v místě práce našel paralelní vztah. zamiloval se a úplně mě odstřihl. Urazil se, že si ti slečnu našel, aby nebyl sám. Vysvětlovala jsem mu že - 1.část
Danka D.
krize vztahu
Dobrý deň. S manželom sme sa vzali pred 2,5 rokom. Každý pol rok od svatby riešime tie isté problémy. Obaja chodíme do práce v rovnaký čas, takže sme spolu takmer každý deň po práci. Keď prídeme domov, povieme si akurát ako bolo v práci a viac si nemáme čo povedať. Ak niečo vymyslíme, tak ideme von, korčuľovať, behať, alebo sa prejsť, ale mňa to nebaví. Náš vzťah je akýsi.. iný. Na ničom sa nevieme dohodnúť. Ak zariaďujeme byt, tak môj názor nikdy nebol dobrý, vždy sme sa na dôležitých veciach hádali. (nové skrine, gauč.....) A to mi kedysi sľuboval, že bude všetko po mojom, lebo som šikovná a mám vkus. (no nedeje sa to). V každej hádke mi nezabudne pripomenúť že je to jeho byt (lebo ho kúpil ešte pred svatbou).
Nemáme spoločné záujmy. On má svoje koníčky, kvôli ktorým si dokáže vziať aj voľno v práci, ale kvôli mne to ešte neurobil. Takže väčšinu času potom trávim u našich a pomáham im. Dieťa nemáme. Žiaľ som potratila pred pol rokom. Ale teraz už len pomyslenie na dieťa ma vytáča. Odrazu to dieťa s ním ani nechcem. Síce mám manžela stále rada. Ale neviem, či by sme sa nemali radšej rozviesť. Som vo vzťahu dlhodobo nespokojná a pravdou je že sme mali problémy aj pred svatbou. Neviem či som si myslela že sa to utrasie, a že budeme dokonalý pár... Ako som spomínala na začiatku. Každý pol rok máme už veľkú krízu.. ako aj teraz, a riešime otázku toho, čo všetko je zle, čo sme nedokázali zmeniť k lepšiemu, a čo teda s tým budeme robiť. Manžel sa vždy na čas zmení, a naozaj sa snaží, ale už aj to sa mi zdá protivné. Ja mám chuť odísť, aj keď mi to bude strašne ľúto. On tvrdí že ma miluje, ale najavo mi to nedáva. Dokonca hovoril, že si ani nevšimol, že by som bola nespokojná. Uznávam, asi to bude moja chyba, že mu to nehovorím asi dostatočne rázne. Ale čakala som, že keď mu poviem raz, že to a to nieje v poriadku, tak to stačí (alebo čaká, že mu budem veci opakovať 100x?).. Čo bude ďalej? toto už je 4tá šanca. Ale ja už tomu neverím, a mám pocit, že si iba uberáme z času žiť inak,, a možno lepšie. Ďakujem
Nemáme spoločné záujmy. On má svoje koníčky, kvôli ktorým si dokáže vziať aj voľno v práci, ale kvôli mne to ešte neurobil. Takže väčšinu času potom trávim u našich a pomáham im. Dieťa nemáme. Žiaľ som potratila pred pol rokom. Ale teraz už len pomyslenie na dieťa ma vytáča. Odrazu to dieťa s ním ani nechcem. Síce mám manžela stále rada. Ale neviem, či by sme sa nemali radšej rozviesť. Som vo vzťahu dlhodobo nespokojná a pravdou je že sme mali problémy aj pred svatbou. Neviem či som si myslela že sa to utrasie, a že budeme dokonalý pár... Ako som spomínala na začiatku. Každý pol rok máme už veľkú krízu.. ako aj teraz, a riešime otázku toho, čo všetko je zle, čo sme nedokázali zmeniť k lepšiemu, a čo teda s tým budeme robiť. Manžel sa vždy na čas zmení, a naozaj sa snaží, ale už aj to sa mi zdá protivné. Ja mám chuť odísť, aj keď mi to bude strašne ľúto. On tvrdí že ma miluje, ale najavo mi to nedáva. Dokonca hovoril, že si ani nevšimol, že by som bola nespokojná. Uznávam, asi to bude moja chyba, že mu to nehovorím asi dostatočne rázne. Ale čakala som, že keď mu poviem raz, že to a to nieje v poriadku, tak to stačí (alebo čaká, že mu budem veci opakovať 100x?).. Čo bude ďalej? toto už je 4tá šanca. Ale ja už tomu neverím, a mám pocit, že si iba uberáme z času žiť inak,, a možno lepšie. Ďakujem
Alena
krize vztahu
pokračování/2.část ... vím, že náš vztah je asi přechozený, on sám řekl, že se pro něj vytratila vášeň (zřejmě jak jsem shazovala jeho touhu po dítěti). Jsme spolu velmi dlouho, já bych si i přála, aby mě požádal o ruku (to on ví), bohužel to nikdy neudělal. I o tom jsme si povídali, že jsme možná promarnili "náš" čas. Tu dobu, kdy se určité věci měli stát :( Už jsme se před čtyřimi roky na necelý rok rozešli, tehdy to bylo silně přechozené a on byl nevyzrálý to posunout dál. Pak se vrátil a byl to krásný nový začátek, dospěl a všechno šlo krásně, byl to vlastně nový vztah. Bojím se, že teď se to znovu nezažehne bez toho aniž bysme byli delší čas od sebe, ale nechci to v žádném případě, jen se bojím, aby to bez toho bylo reálné. Nevím si rady. Pokud on přijde, že tomu chce dát ještě šanci (nyní je na 4 dny pryč a pak si prý promluvíme), co máme společně udělat, aby to mělo co největší šanci fungovat dál? Hlavně aby začal znovu toužit po té rodině se mnou:( Moc Vám děkuji za čas a radu. - otázka upravena poradcem
Gabriela
krize vztahu
Dobrý den, paní doktorko, psala jsem Vám před pár dny ohledně rozchodu s přítelem po 13ti letech, kde byl jeden z problémů ten, že přítel chtěl dítě a já ne a vyústilo to v krizi, kdy nakonec po dítěti přestal toužit, zatímco já začala. Oznámil mi rozchod, po pár dnech příšel s tím, že nedomyslel, jaké to bude, že je to zřejmě krize a neví, co dál. Hodně jsme si o tom v klidu i když smutně povídali, řekli jsme si vše, proč to celé vzniklo atd. Je to více moje vina. Bydlíme dál spolu, trávíme spolu čas, chová se ke mně hezky, ale nejsou žádné intimnosti (pouze na 1.Máj mi dal pusu a objal mě). Někdy mi to připadá, že to bude dobré, jindy dostanu silný pocit, že ne. Snažím se to neřešit a být trpělivá, ale bojím se, že takto se to nezmění zpátky. Zároveň ale nechci, aby někam odešel, protože si neumím představit nebýt s ním v kontaktu, ale možná by to pomohlo v nějakém uvědomění si z jeho strany? Mám hrozný strach, že pokud bychom začali znovu, že to nebude "ono". Nechci to pokazit a - otázka upravena poradcem
Gabriela
krize vztahu
Paní Douchová, prosím, poraďte, já už jsem ze všeho unavená. S manželem jsme víc než 20 let, jemu je teď téměř padesát, ale nějak se začal zhoršovat ve vztahu k nám - ke mně a k dětem. Když přijde, vytváří ještě větší dusno než kdy předtím. Moje prosby nepomáhají. U psychologa dělal, jak je vše v pořádku. Dělá ze sebe chudáka, kterého si nevšímáme, libuje si i v takové literatuře, pořád říká, jak si najde mladou a že ta ho bude milovat - bohužel to asi myslí vážně, i když se mu děti říkají, že mladá bude chtít jen peníze. Teď zrovna se asi na protest odstěhoval - šlo o rodinnou oslavu a nebylo to podle něj. Všechno doma zůstalo na mně, jen se občas chodí dívat a zase kritizuje. Ale to je jeho celoživotní zvyk - přijít a vysmát se člověku, najít nějakou chybu - tchýni prach na mrazáku, mně zas něco jiného. Co dělat? Nechat ho? Mluvit s ním? O čem? Diskuze už máme pokřivené - když se mu nepodaří mne obvinit, tak to začne obracet a zase je "ten chudák". Je to únavné. Možná opravdu chce nějakou mladou, která ho bude na slovo poslouchat a on se nebude muset přizpůsobovat. A ještě bude king mezi kamarády. Pochopí anebo to bude spíš důvod pro úplný odchod, protože žena byla "taková". Já fakt nevím, co s tím. - otázka upravena poradcem
Mirka
krize vztahu
Dobrý den,
manžel tráví většinu času v práci a v případě volna se věnuje výhradně svým zálibám. Já jsem 1. rok na RD s téměř ročním dítětem. Když už mi výjimečně s něčím v domácnosti pomáhá, velmi hrubě u toho nadává a dává najevo, že ho strašně moc obtěžuji a otravuji. Je impulsivní, cholerický a negativně smýšlející - to má dáno od přírody. Vždy navodí svým chováním dusno, že se pak spolu hodiny nebavíme a mu to ani nevadí a dokonce ani nemá pocit, že udělal něco špatně - spíš vidí chybu ve mně. Také spolu od doby, co máme dítě, nespíme v jedné místnosti, nejíme u jednoho stolu (vadí mu, že miminko dělá u jídla zvuky a chce se najíst v klidu) a a netrávíme téměř žádný společný čas - no abych byla přesná, tak hodinku, max. 2 týdně ano. Má smysl a je perspektivní setrvávat v takovém vztahu? Život je přece docela krátký. Ale dítě k němu velmi vzhlíží a má ho rádo - asi i tím, že ho tak málo vidí. Lze nějak zmírnit projevy cholerického a impulsivního jednání a hrubost chování? Děkuji
manžel tráví většinu času v práci a v případě volna se věnuje výhradně svým zálibám. Já jsem 1. rok na RD s téměř ročním dítětem. Když už mi výjimečně s něčím v domácnosti pomáhá, velmi hrubě u toho nadává a dává najevo, že ho strašně moc obtěžuji a otravuji. Je impulsivní, cholerický a negativně smýšlející - to má dáno od přírody. Vždy navodí svým chováním dusno, že se pak spolu hodiny nebavíme a mu to ani nevadí a dokonce ani nemá pocit, že udělal něco špatně - spíš vidí chybu ve mně. Také spolu od doby, co máme dítě, nespíme v jedné místnosti, nejíme u jednoho stolu (vadí mu, že miminko dělá u jídla zvuky a chce se najíst v klidu) a a netrávíme téměř žádný společný čas - no abych byla přesná, tak hodinku, max. 2 týdně ano. Má smysl a je perspektivní setrvávat v takovém vztahu? Život je přece docela krátký. Ale dítě k němu velmi vzhlíží a má ho rádo - asi i tím, že ho tak málo vidí. Lze nějak zmírnit projevy cholerického a impulsivního jednání a hrubost chování? Děkuji
Pája
krize vztahu
Pokračování
Přítelkyně šéfové se s ní také teď rozešla, situace začala být pro všechny neúnosna.muj bývalý přítel si ted se sefovou notuje, když se údajně cítí stejně. Vím že sefova má stejny názor na situaci jako já s snažila se nám pomoci. Máme k sobě věkove blízko a podobné zkušenosti. Vím že to je více než komplikované, já přítele velmi miluji, on tvrdí že mě už ne, ale spíš se to snaží skrýt abych ho nezranila. Je možné ještě po čase až se situace uklidní, zase fungovat? Vím že s ohledem na jeho věk to může být i nevyzralost a byl to jeho první vztah a nevěděl jak se chovat. Děkuji za odpověď
Přítelkyně šéfové se s ní také teď rozešla, situace začala být pro všechny neúnosna.muj bývalý přítel si ted se sefovou notuje, když se údajně cítí stejně. Vím že sefova má stejny názor na situaci jako já s snažila se nám pomoci. Máme k sobě věkove blízko a podobné zkušenosti. Vím že to je více než komplikované, já přítele velmi miluji, on tvrdí že mě už ne, ale spíš se to snaží skrýt abych ho nezranila. Je možné ještě po čase až se situace uklidní, zase fungovat? Vím že s ohledem na jeho věk to může být i nevyzralost a byl to jeho první vztah a nevěděl jak se chovat. Děkuji za odpověď
Michaela
| předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 ... | další |
