Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Dobrý den. S přítelem spolu chodíme 14 měsíců, mi je 18 let a příteli 23. Věkový rozdíl mi nevadí a oba chceme už během 5 let zakládat rodinu. Bohužel jsme prošli už několika krizemi, například teď u té poslední, u mě začíná být nejistota ohledně našeho vztahu. Jde o to, že jsme měli menší výměnu názorů jako vždy, bohužel přítel je velice tvrdohlavý a nedokáže přistoupit na můj názor. Při každé "hádce" mě dokáže "přinutit" si myslet ten názor co má on, a já jsem většinou ta, co ustoupí. Po nějaké větší hádce, začne přítel nenápadně svádět vinnu na mě, nebo alespoň mě donutí si myslet, že má pravdu a že za celou hádku můžu já. On pak je "ublížený", "nešťastný" a moc mi neodepisuje, spíš čeká co se stane, a já se zase snažím udobřit. Naši společní přátelé a rodina spolu vycházejí téměř dokonale, já svého přítele ovšem miluju, jenomže nevím jak se zachovat, když jde situace stále dokola a mě už unavuje prosazovat své názory, když stejně "vyhraje" on. Nechci ho ztratit. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, už pár měsíců mě moc trápí manželovo chování, jsme spolu 18 let, vždycky jsme měli moc krásný vztah. Manžel je pracovitý, inteligentní, citově založený, dobrý otec... Prostě parádní, ovšem poslední měsíce (vlastně poté, co jsem se po MD trochu více rozkoukala v práci a seznámila se s lidmi), se chová po alkoholu velice agresivně... Spřátelila jsem se s partou lidí, hned mě začal podezírat z nevěry, začal pít a v opilosti mi sprostě nadávat, urážet, vyhazovat z domu, pohužel i bouchat věcmi a do věcí... Když se to stalo poprvé, podruhé, byla jsem nešťatsná, celé noci nespala... On se pak hrozně omlouvá, kaje se a říká, že to svoje chování nechápe... a je to všechno pak zas dobré - měsíc, dva... než dostane zase nějaký v jeho očích impuls :/ Bojím se, že na mě nebo děti (obě na 1. stupni ZŠ) někdy vzthne ruku... Mám ho moc ráda a je mi líto, že se takhle chová, hlavně kvůli jemu, že má nějaké trápení... Měl by navštívit odborníka?

S partnerem jsme se na téma ,,Proč měl tolik bývalek" bavili několikrát,říkal mi, že prostě pořád hledal tu pravou. A že ji konečně našel, že jsem jí já. Poslední dobou jsme se 3x hodně pohádali, kvůli jeho bývalkám,udělala jsem z něho toho nejhoršího chlapa a už to došlo tak daleko, že jsme se už málem 2x úplně kvůli tomu rozešli.Na začátku vztahu jsme se moc milovali,ale jak jsem postupně začala zjišťovat, kdo jsou jeho bývalky. Tak už na něho ani nemám chuť, při intimnostech bych si je začala představovat a že ty polohy, které má oblíbené, tak že dělal s nima.Prostě jsem nešťastná z toho, že mého chlapa zná z té postelové stránky víc ženských. Vědí, jaký s ním byl sex, jaké měl rád polohy a já pak na něho už nemám vůbec chuť a odcizujeme se. Rozejít se s ním nechci, bohužel vím, že když bude ještě jedna hádka na toto téma, tak že se rozejdeme. On je z toho nešťastný, že kvůli minulosti(se kterou nic neudělá) ztratí budoucnost.Prosím poraďte mi, co s tím. Mám to prostě v hlavě.Děkuji - otázka upravena poradcem

Než jsme s partnerem začali chodit, tak mi řekl, že mi potřebuje říct,že měl již 8 partnerek předemnou.Ale jaksi mi neřekl, že je budu všechny potkávat.Neřekl mi,že bydlí kousek od nás.To jsem se začala dozvídat až postupně od známých.A u mě je ten problém, že pak když ty ženské vidím, jak vypadají, jak jsou třeba sešlé, jak chodí zmalované atd.,tak pak mi je hanba,že mám partnera po takovýchto ženách,,zděděného,, jak nějaké spodní prádlo, nebo co.Pak mne napadají i různé přenosné nemoci atd. Prý se nikdy nechránil-kondom.Nevím, jak to mám pojmenovat. Prostě mi je kolikrát hanba, že jsme se dali dohromady,ale mám ho ráda.Ty krátkodobé(roční) jeho partnerky považuji za nějaké onuce, protože, co to je za ženský, který jsou s někým, jen aby někoho měly.A pak ho mám já...po nich...Jsem typ ženy, která měla vždy mnoho nápadníků, ale přítel je můj druhý chlap, se kterým jsem měla sex. Sex by podle mne měli spolu mít jen lidé, kteří to spolu myslí vážně,tak proč jich měl tolik jen na sex.

Ješte chci doplnit, že z partnerových všech bývalek mne zná podle vzhledu pouze jedna, ostatní mne neznají, resp. nevědí,jak vypadám(Nevědí, že žiji s mužem, který s nima dříve spal.)Jak jsem již psala, ten jeho jeden dlouhodobý vztah mi vůbec nevadí, to je normální, ale co ty krátkodobé vztahy - rok, půl roku...? Bydlím u něho v bytě a předemnou zde bydlel jen s jednou bývalou partnerkou(dlouhodobý vztah). S ostatníma se pouze scházel. A já jsem zraněná z toho, že nemůžu pochopit, proč měl prostě partnerky krátkodobé,i když se mi svěřil že jim hned na začátku řekl, že s nima do budoucna nepočítá.Že prostě nechtěl být sám.Já to mám jinak, já bych raději byla sama, než být takhle promiskuitní. 2 roky jsme tu měli i postel, na které spal se všema jeho ,,milenkama,,předemnou.Povlíkat a spát na ni pro mne bylo utrpení.Všechno mne tak mrzelo,až jsem si na partnera udělala blok.Už spolu ani nespíme.Nevím, jak z toho ven.Vím, že to není jeho vina, vždyť on mi přece nic neudělal,je věrný.

Dobrý den, prosím Vás o radu. Mému příteli je 46let a mě 34let. Než jsem se potkala s přitelem, tak jsem žila po celou dobu se svým prvním partnerem.Takže můj přítel je vlastně můj druhý sexuální partner. Jsme spolu dva roky, bydlíme na malém městě a já se nemohu přenést přes pocit méněcennosti.Současný partner měl předemnou 8 partnerek, bohužel si je vybíral z okolí. A já každou chvíli potkám některou z jeho bývalek. Ony mne neznají, já je ano (siciální sítě).Jsem atraktivní, štíhlá, dříve hodně sebevědomá žena. Ale ta představa jeho bývalek, která mne provází už dva roky, mě úplně položila na lopatky. Každý den musím myslet na to, že s nima byl. Měl jeden vážný vztah(9let),ten je pro mne v pořádku.Ale nedokáži se vyrovnat s jeho partnerkama, které měl na rok, na půl roku. Ty ženy bydlí kousek od nás, při každé procházce se mi vybaví, kde bydlí a kam za nima předemnou chodil. Úplně mě to srazilo na kolena, on za nic nemůže.Já s ním kvůli nim nechci ani spát. Vím, že je to v mé hlavě.

Dobrý deň, rozišli sme sa s bývalým po 8 rokoch, dosť ťažko som to znášala, ale nakoniec som si uvedomila že to nebolo ono, a až ten rozchod mi otvoril oči. Po rozchode som si povedala, že si dám pauzu od chlapov. Ale stretla som úplne náhodou chalana, ktorý sa mi veľmi páči. Ale tým že aj on nečakal že niekoho stretne, a vlastne ani nehladal, tak sa bal do vzťahu vstupiť. Bolo na nom vidieť že je so mnou rad, ale cítim že sa nedokážem uvoľniť a otvoriť pred ním. A mám pocit, že on je na tom rovnako. Mám ho strasne rada a je mi s ním skvele ale mám pocit, že sa vyhýbam úplnému oddaniu sa tomuto vzťahu. Môže to byť tým že to nie je ten pravý?

Dobrý den p. doktorko ,manželka (35let) vede taneční (s jiným pánem (38 let rozvedený) 2x týdně cca jí to zabere 16 hodin týdně i s cestou. Máme 3 děti. Nejmladší má 5 let. Koníček jí přeji, ale myslím si, že je toho příliš. Možná trošku i žárlím a myslím si, že to i chápe, ale nic měnit nechce. Samozřejmě bývá unavená, protože vše dělá po práci a vrací se pozdě domů. Já se snažím komunikovat, někdy jí napíši milou sms (ona na to moc nereaguje). Někdy samozřejmě vybouchnu, protože vše se točí kolem tanenčních, fcb a práce doma.Chodil jsem s ní tančit, ale taneční se jí líbí víc. Bohužel se vše odráží v komunikaci a v intimnostech. Chce abych si našel koníček, ale svůj koníček mám a zabírá mi méně času. Bohužel pak dojde k mému vyčítání, že spolu trávíme málo času a přednost mají taneční a soc. sítě. Čas trávíme spíše vedle sebe, ale spolu moc ne. Manželku mám moc rád a vím, že ona mě také, ale jako bychom spolu nežili. Ona říká, ať to pořád neřeším a nechám jí prostor.

Dobrý den, po nepěkném a zatím nedořešeném rozvodu jsem si našla přítele - i v jeho vysokém věku (55) svobodného, bezdětného (prostě se asi nezadařilo - moc o tom nemluví). Rozumíme si a podnikáme spoustu aktivit, některé jeho zvyklosti musím nějak vstřebat, ale každý jsme nějaký. On bydlí ve svém v dvojdomku s rodiči, já jsem musela dramaticky opustit s dětmi dům a sehnat jiné bydlení - ve špatném stavu, ale postupně to dávám dohromady. S pár věcmi mi tady pomohl, ale pochopil, že u nás nepřespí, není zrovna dobrá atmosféra do zatím strašlivého stavu k dětem ještě přivést dalšího člověka (a se i trochu stydím za hrozný stav, je toho na mne moc). Chtěla jsem, abychom po dvou letech známosti občas přespali u něj - ale vždycky se s úsměvem vymluví, že jeho bydlení není ve stavu, kam bych měla přijít. Zpočátku jsem to chápala, ale po dvou letech se to neposunulo dál a mě už unavuje bydlet o víkendech po penzionech, někdy bych ráda za ním zajela i ve všední den a prostě jen večer pobyla, ale zase narazím na ten úsměv - nejde to. Manželku a děti určitě nemá, párkrát jsme u něj před domem něco nakládali, dál jsem nikdy nešla. On k nám domů běžně chodil - ne si sednout, ale pro mě, nebo s něčím pomohl, to znamená že práh domu běžně překračuje, má i klíče. Zrovna nastala situace, kdy jsem byla nemocná, takže žádný výlet nebyl možný a on to zkonstatoval, že se tedy uvidíme za týden (je fakt, že v práci má hoňku, ale 24 hodin denně?). Co dál? Dát nějaké ultimátum? Nebo to nechat vyšumět a hledat někoho jiného? Začíná mi to nevyhovovat, on je asi na svou samotu zvyklý a nepřijde mu to, i když ještě před půlrokem chtěl, abychom se ještě alespoń v týdnu viděli... Já mluvím o tom, že dům dám dohromady, aby měly děti kde bydlet a půjdu dál, bude to ještě chvilku trvat, ale nějaká odezva - třeba půjdu s tebou - není... děkuji

Pro Lenku: Milá Lenko, zažila jsem se "seznamkovými" muži příběh jako přes kopírák. Bohužel jich bylo víc, asi už je to nějaký folklór. Tihle týpci hledaj jen ten adrenalin, to planutí, které trvá jen pár týdnů, a věřte, že už plane někde s jinou.:-( Jakmile začnete chtít "vztah" prohlubovat a vykazovat hnízdící příznaky, couvají. Jejich opouštěcí taktika je postupné mizení, buď se sama s hrdostí přestanete ozývat, doprošovat a dožadovat vysvětlení (vyhrál, ale vyjdete se ctí), nebo z Vás začne dělat stíhačku, "oprávněně" na Vás bude hnusný, dokud to snama nevzdáte (zas vyhraje). Jsou i tací, kteří seznamku a soc. sítě využívají jen jako živé porno. Berte to jako cennou zkušenost, zvláště Ti atraktivní fešáci ze seznamek takto fungují, ale jsou mezi nimi i fajn chlapi (jednoho mám už půl roku).;-) Buďte příště obezřetnější, více pozorujte, neskákejte do ničeho po hlavě. Pokud je chlapec na seznamce stále aktivní, pryč od něj. Hlavně se tím netrapte, takový za to nestojí. ;-) - otázka upravena poradcem