Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Libuše Konopová, vztahová koučka

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

reakce na poradnu|nevhodný partner|nemohu se seznámit|má náš vztah budoucnost?|manžel má milenku|jak se mám ve vztahu chovat?|jak to myslel?|jakou budoucnost má takový vztah?|chuť na "zakázaný" vztah|jak se odmilovat?| zamilovala jsem se do ženatého| vztah se ženatým| mám mu dát najevo svůj zájem?| rozešli jsme se a já trpím| mám do toho jít?| manžel nebo milenec?| nesoulad v posteli| ženské sebevědomí| mám se kvůli milenci rozvést?| žárlím - co s tím?| sanace vztahu po něvěře| chci ho, ale má jinou| jak pomoci blízké osobě| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| sanace vztahu po nevěře| problémy s bývalými partnery| zamilovala jsem se do nevěrníka| komplikovaný vztah| zamilovala jsem se do manipulátora| nedůvěra k mužům| manžel mě opustil| ani bez něj, ani s ním| poradna mi pomohla| podezřelé chování muže| lze vzbudit jeho lásku?| neříká mi: miluju tě| jak se umět lépe prodat?| následky románku| nevím, co chci| Jak se zbavit submisivity?| našemu manželství chybí jiskra| partnerka mě podváděla| milenec chce vztah ukončit, já trpím| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| manželka má milence| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| bad boy nebo beránek?| jak si v kolektivu zjednat respekt| mám kvůli milenci opustit partnera?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| Má budoucnost vztah započatý sexem?| jak ji mám oslovit?| osudová láska| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| nevím, kam patřím| Jak z toho vycouvat?| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| muž za ženu nechce platit| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| zájem o profesi| ctitelé flirtují s mou dcerou| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| zve mě k sobě domů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den,
žiji již sedmý rok s o 30 let starším ženatým mužem,je mi 40,mám dvě děti 15,21 let.Bydlíme společně,každý den..žijeme klasický model rodiny.Přítel se nerozvedl,ani se nerozvede,vyložil mi karty na stůl hned na začátku vztahu.Doslova mi po rozvodu restartoval život,vlastně mě zachránil,jakoz pohádky:)..proč stále řeším,že žiji se ženatým,vadí mi to,ale kdybych vztah ukončila,bylo by to velice nevýhodné pro mě...
Děkuji za odpověď
Radka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete, že vás dotyčný ženáč zachránil a máte vztah jako z pohádky....ale co je na něm tak pohádkového, když trpíte, že se nikdy nerozvede? Co byste tak důležitého ztratila? Sex? Ten můžete mít i s jiným, nezadaným, mladším...čili je to o vašich prioritách a síle osobnosti, umět si zařídit život dle vlastních představ. Mějte se.
zamilovala jsem se do ženatého
2/ Prý co by se změnilo,kdyby se rozvedl,že je prý stejně skoro pořád se mnou,on že mě prý neopustí nikdy,že mě miluje,ale naznačil,že kdybych ho opustila já,tak by se s tím musel smířit,mám proto strach na něj moc tlačit ohledně rozvodu.Nechci být bez něj,je mi s ním krásně.Znají ho i mé dospělé děti,poslední dobou ale pořád mají narážky,že on se nikdy nerozvede,což mě mrzí a bolí.Co mám podle Vás dělat,jaké jsou moje možnosti ho nějak dotlačit k rozvodu?Děkuji za názor.
Milena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
všechno špatně. K rozvodu nikoho nedotlačíte, ani se o to nesnažte. Je to jeho věc a nelze ho manipulovat tam, kam nechce. Dle mého názoru byla chyba, že jste se po rozvodu začala vázat na mladšího ženáče, rozvedených či z jiného důvodu volných mužů je přece taky dost. Do jeho vztahu s manželkou nevidíte, ani on vám o něm z pochopitelných důvodů nebude referovat objektivně. Píšu o tom v Ukradených objetích. Ženáči milenkám lžou jednak proto, že si chtějí zachovat jejich přízeň, jednak proto, že tomu daleko od manželky v posteli s milenkou občas i sami věří. Pak ale přijdou domů, ke svým dětem, a je to jinak. 
Dělejte, jak uznáte za vhodné, ale jestliže budete tlačit na pilu a k něčemu ho donutíte, buď vezme nohy na ramena, nebo se nechá ovlivnit, ale později se to obrátí proti vám. Atraktivita mnoha románků končí tím, že se stanou legální realitou.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den,je mi 49 let,jsem tři roky rozvedená,brzy po rozvodu jsem se seznámila s mužem 46let, který je ženatý a má dvě děti 10 a 15 let.S manželkou mají už delší dobu nefunkční vztah,nespí s ní.Je hodný,pomáhá mi,každý den po práci jezdí ke mě a posledních pět měsíců u mě každou noc přespává.Myslí si,že jeho manželka o mě nic neví,řekl jí,že přespává v práci,ale tomu přece nemůže žádná normální žena uvěřit,musí aspoň tušit,že někoho má,ale prý to nějak vůbec neřeší a neptá se.Každopádně on se snaží,aby nás spolu nikdo známý neviděl,když někam jdeme,ale i tak nás už dost jeho známých spolu vidělo,i známých jeho manželky.Vůbec nějak nechápu,proč ona to nějak neřeší,on skoro vůbec není doma,vyčítá mu,že se málo věnuje dětem...nějak nevím,co si mám o tom myslet.Chtěla bych,aby se rozvedl,ten jejich vztah je stejně mrtvý,ale on se tomu pořád vyhýbá,prý se bojí,že by přišel o děti,co by bylo s barákem a majetkem,když o tom začnu mluvit,tak mi řekne že neví co má dělat.
Milena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
všechno špatně. K rozvodu nikoho nedotlačíte, ani se o to nesnažte. Je to jeho věc a nelze ho manipulovat tam, kam nechce. Dle mého názoru byla chyba, že jste se po rozvodu začala vázat na mladšího ženáče, rozvedených či z jiného důvodu volných mužů je přece taky dost. Do jeho vztahu s manželkou nevidíte, ani on vám o něm z pochopitelných důvodů nebude referovat objektivně. Píšu o tom v Ukradených objetích. Ženáči milenkám lžou jednak proto, že si chtějí zachovat jejich přízeň, jednak proto, že tomu daleko od manželky v posteli s milenkou občas i sami věří. Pak ale přijdou domů, ke svým dětem, a je to jinak. 
Dělejte, jak uznáte za vhodné, ale jestliže budete tlačit na pilu a k něčemu ho donutíte, buď vezme nohy na ramena, nebo se nechá ovlivnit, ale později se to obrátí proti vám. Atraktivita mnoha románků končí tím, že se stanou legální realitou.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, mám půl roku vztah se ženatým mužem. On má malé děti 5 a 10 let a já jsem po težkém rozvodu, kdy jsem říkala, že už se na žádného chlapa ani nepodívám. On říká, že s manželkou už přes déle než rok spolu nespí. Zažíváme spolu sex, který je fantastický i po půl roce, občas spolu i někam vyrazíme a trávíme spolu někdy i noc. Je hodně něžný, ale nechce se bavit o citech. Jsem ve fázi, že vím, že mi může lhát a s manželkou jim to doma může fungovat. Jeli jsme spolu i do Paříže na několikadenní výlet. Ví ode mě, že neudělám nic, co by bylo proti jeho dětem, ani já bych nemohla k dětem někoho domů přivést. Mrzí mě ale, že nedokáže říct, že mu na mě záleží. Vím, že správné by bylo to ukončit co nejdříve, protože počítám s tím, že ten vztah nemá budoucnost i když si opravdu rozumíme. Povídáme si o práci, jsme ze stejného oboru. Přitom ale nepracujeme spolu. Potkali jsme se na seznamce. Jasně napsal, že nehledá rodinu, kterou už má. Nedokážu to ale ukončit.
Tereza
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
vztah se ženatým není pro každou....už na začátku je třeba vyjasnit si cíle a nepropadat iluzím. Muži umějí lépe oddělit sex od citů, ženám to většinou dělá problémy. Dle toho, co píšete, dobře víte, jak byste se měla zachovat, čili teď zbývá už jen začít se krok za krokem osvobozovat od pseudolásky, jež vás ničí. Návody, jak se odmilovat, najdete všude, i já jsem tady na tohle téma psala článek. Nejdříve ze všeho ovšem musíte uznat nezbytnost takového kroku a milence si každým dnem zprotivovat, pokud neumíte vztah ukončit ihned. Nemyslet na to, co je pěkné, byť jen z vašeho úhlu pohledu, ale na všechno to, co je špatně, co vám vadí. Ten muž je evidentně mizerný psycholog, protože vás neodhadl. Za účelem nezávazného erotického dobrodružství si měl najít ženu úplně jinou - stejně založenou, stejně jako on nad věcí a pragmatickou, nejlépe vdanou. Od ženy krátce po rozvodu by měli všichni ženáči dát ruce honem rychle pryč, jelikož ta potřebuje ze všeho nejvíc emoce, lásku ,něhu, oporu, jistou - tedy všechno to, co jí oni za nic na světě dát nemohou, a hlavně - dát nechtějí. Čili doporučuji nahradit dosavadní pohled na ženatého milence jiným, více odpovídajícím skutečnosti. A pokud byste se s ním neuměla rozejít sama, obrátit se na živého psychologa. Přeji vše dobré a brzké získání nadhledu.  
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, po 13 letech se se mnou rozešel přítel (stále ženatý, já rozvedená s již "samostatnými" dětmi). Společně jsme spolu trávili čas o víkendech v jeho domě (vyjmutém ze SJM). Pomáhala jsem mu s péčí o dům (květiny, úklid,apod.) a stále čekala. Říkal, že se mnou počítá, nyní jsou jeho děti dospělé a vztah skončil. City neuměl dát nikdy najevo, ani nahlas pochválit, to všechno jsem měla poznat sama, že je spokojený. Nespokojenost, ale dokázal dát najevo velmi jasně-mlčením, nezájmem, ignorováním. Vyvolával ve mě pocit viny, což mému už tak nízkému sebevědomí ještě ublížilo. Byť jsem neodborník, nazvala bych jeho povahu schizoidní,Ke konci vztahu mě dával za vinu vše, viní mě i za rozpad našeho vztahu (podle něho se neumím chovat).teď mám stále pocit, že jsem někde selhala, že jsem se dost nesnažila, stále pocit viny. asi je to také tím, že jsem rozchod nechtěla a trápí mě to. Jak se tedy odmilovat? děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
markéta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nechápu, jak jste s takovým člověkem mohla vydržet 13 let...? Píšete, že jste rozchod nechtěla, ale proč vlastně? Ztratila jste spoustu času se ženáčem, který pro vás byl celou dobu nedostupný, ve vztahu vás jen zneužíval, aniž by vám projevoval city nebo vás pochválil....měla byste slavit, že ho máte z krku, proboha! Nebo vám snad dělá dobře nechat se ničit a ponižovat?  Pokud je vám milejší studený a nanicovatý vztah se zadaným mužem než žádný, vřele doporučuji objednat se na terapii. Čím dříve si zvednete sebevědomí, tím dříve se naskytne šance na partnera, který bude volný a bude vás nosit na rukou. Přitahujeme si lidi podle toho, co ze sebe vyzařujeme...více je na osobní konzultaci. Držím palce. 
zamilovala jsem se do ženatého
Pokračování: Dosud si nevyzvedl své věci.Když jsem požadovala vysvětlení, napsal mi, že to má těžké a že potřebuje čas. Když jsem zjistila, že jeho manželka vážně nemocná není a napsala jsem mu to, přestal komunikovat úplně. Nyní jsem ho po 3 měsících opět požádala o vysvětlení.Napsal mi, že se mnou plánoval život až do smrti, ale že se něco zásadního stalo, co by komplikovalo život nám oběma.Chtěla jsem vysvětlit, co zásadního se stalo,ale neodpověděl mi na to. Myslela jsem, že má někoho jiného, ale to popírá.Žili jsme hodně aktivním sexuálním životem, a to do posledního společného večera.V době jeho odchodu jsme byli v pohodě, jen přítel stále řešil problémy ve firmě jeho syna,kde pracoval.S manželkou vůbec nevycházel,tak nepředpokládám, že by mě opustil kvůli ní.Navíc si rozjel tady vlastní firmu.Vůbec tomu nerozumím.
Hanka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
při čtení vašeho příběhu nevím, co vlastně chcete řešit...ten chlap se prostě nechce rozvádět a vám může být zcela jedno, co je toho důvodem. Myslím, že jste si ho k sobě domů nastěhovala zbrkle brzy, nijak jste si ho neproklepla, neprověřila a nerozvážně povolila uzdu svým citům. Můžete sice donekonečna pátrat po tom, co je mezi řádky, co vám zamlčuje, ale ...máte to zapotřebí? Shazovat se před někým, ponižovat se, čechrat jeho ego nekonečným přílivem ujišťování, jak je pro vás nepostradatelný??? Nebylo by lepší už ho konečně odepsat a veškerou tu energii věnovat navazování nových kontaktů? I vám přece musí být jasné, že tady jen ztrácíte čas...
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, je mi 49 let.Po 4,5 letech mě opustil přítel(55 let).Poznali jsme se přes seznamku.Já se v tu dobu rozváděla po 22 letech.Přítel tvrdil, že se také rozvádí,ale nikdy se nerozvedl.Na druhém rande mi řekl, že mě miluje a já mu oponovala, že mě vůbec nezná.Brzy se ke mě nastěhoval. Přes týden a občas i o víkendu byl se mnou,ale většinu víkendů jezdil na Moravu za manželkou a dcerou. Když jsem se ho po 3 měsících zeptala, jestli se rozvede, sbalil si věci a poslal mi SMS, že se mnou vztah ukončuje.Po víkendu se však opět vrátil.Když jsme nic neřešili, bylo nám spolu dobře.Jen na otázku rozvodu reagoval, že až bude dcera starší (na začátku vztahu jí bylo 12).Mnohdy jsme se domluvili na společný víkend, já rezervovala vstupenky na kulturu a on mi zavolal z auta, že z nějakého důvodu musí na Moravu.Když jsem dala najevo nevoli,odjel,nebral telefon třeba 2 týdny.Začátkem roku mluvil o tom,že se rozvede. Místo toho odjel,vymlouval se,že je manželka nemocná a musí se postarat o dceru.
Hanka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
při čtení vašeho příběhu nevím, co vlastně chcete řešit...ten chlap se prostě nechce rozvádět a vám může být zcela jedno, co je toho důvodem. Myslím, že jste si ho k sobě domů nastěhovala zbrkle brzy, nijak jste si ho neproklepla, neprověřila a nerozvážně povolila uzdu svým citům. Můžete sice donekonečna pátrat po tom, co je mezi řádky, co vám zamlčuje, ale ...máte to zapotřebí? Shazovat se před někým, ponižovat se, čechrat jeho ego nekonečným přílivem ujišťování, jak je pro vás nepostradatelný??? Nebylo by lepší už ho konečně odepsat a veškerou tu energii věnovat navazování nových kontaktů? I vám přece musí být jasné, že tady jen ztrácíte čas...
zamilovala jsem se do ženatého
jejich vztah je harmonický, oba jsou velmi klidní a tolerantní, bohužel v něm ale chybí vášeň a z mého pohledu jsou spíš jako sourozenci. Velmi zarážející pro mě bylo i to, že po 13ti letech sexuálního života, byl on na úrovni nesmělého mladíčka, znajícího v sexu jednu jedinou polohu, ve které nevydržel déle, než minutu, což se během prvního měsíce našeho vztahu posunulo o opravdu hodně velký kus vpřed. Jeho žena na něj nikdy nežárlí, nevadí ji, že jezdí často pracovně pryč, ani teď, když díky vztahu se mnou je mimo domov ještě mnohem více, jí není nic divné, na nic se neptá...mé vztahové zkušennosti jsou velmi bohaté, o nápadníky jsem neměla nikdy nouzi, stihla jsem si myslím vcelku dobře ujasnit priority a dnes již vceku dobřé vím, co určitě nechci a co je pro zdravé fungování vztahu zásadní. Opravdu upřímně cítím, že náš vztah je velmi výjimečný a jelikož jsme oba dost ,,do nepohody" dovedu si představit, že bychom spolu mohli i spokojeně zestárnout.... - otázka upravena poradcem
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
z vašeho líčení situace přímo čiší nadšení pro toho muže a vztah mezi vámi. I to, jak moc si přejete, aby se věci vyvíjely dle vašich představ...jenže přítel má jedno dítko a teď ještě druhé na cestě, což je jen důkazem toho, že jejich manželství funguje. Věřím, že mezi vámi plápolá vášeň silnější než v jeho domácí ložnici, ale to je, jak známo, dočasný jev, posilovaný novotou, překážkami atd...Bořit kvůli tomu rodinu a brát dětem tátu je nesmyslné, ba přímo nezodpovědné, ale na moralistu si rozhodně hrát nechci. Jednou by vás to mohlo samotnou mrzet, až se růžové brýle rozplynou. Neukvapujte se a snažte se získat racionální nadhled. Váš přítel vás za to ocení. Přeji vše dobré.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, ze všech stran slýchám a čítávám, jak je sebedestruktivní, spoléhat se na to, že se ženatý muž jednou rozvede, že vždycky budu ta druhá..
Asi jako většina zamilovaných bych moc chtěla věřit, že to v mém případě tak není, jakkoli to možná zní naivně, mám k tomu i pár důvodů, ve kterých si myslím, že se náš vztah od většiny popisovaných liší. tak 1. trochu paradoxně můj milý není typ muže, který by si stěžoval na svou ženu, je velmi skromný, pokorný a tolerantní, díky čemuž už jsem ho mimo jiného ,,milovala" i jako dobrého kamaráda, mnohem dříve, než naše přátelství přerostlo ze vzájemné úcty a obdivu v lásku..je nám oběma 35, já mám 3 děti, nejmladší z nich má 4 roky a už několik měsíců se rozvádím s mužem, který ke mně byl po celou dobu našeho 9tiletého soužití velmi despotický, můj milý je 3 roky ženatý se svou 1. láskou, kterou potkal ve svých 22 letech jako 19tiletou a i on je jejím prvním, mají společně 2,5roku starou dcerku a čekají bohužel druhé dítko... - otázka upravena poradcem
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
z vašeho líčení situace přímo čiší nadšení pro toho muže a vztah mezi vámi. I to, jak moc si přejete, aby se věci vyvíjely dle vašich představ...jenže přítel má jedno dítko a teď ještě druhé na cestě, což je jen důkazem toho, že jejich manželství funguje. Věřím, že mezi vámi plápolá vášeň silnější než v jeho domácí ložnici, ale to je, jak známo, dočasný jev, posilovaný novotou, překážkami atd...Bořit kvůli tomu rodinu a brát dětem tátu je nesmyslné, ba přímo nezodpovědné, ale na moralistu si rozhodně hrát nechci. Jednou by vás to mohlo samotnou mrzet, až se růžové brýle rozplynou. Neukvapujte se a snažte se získat racionální nadhled. Váš přítel vás za to ocení. Přeji vše dobré.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, mám již přes rok vztah s ženatým mužem. Do vztahu jsem šla jen proto, že jsem věděla, že se manželka odstěhovala s dítětem k rodičům a vztah mezi nimi nefunguje.
Já jsem svobodná pětatřicátnice, které začíná ujíždět vlak. Slibuje mi, že situaci vyřeší, rozvede se a budeme mít dítě. Nicméně za rok vztahu mi nechtěl dát své telefonní číslo, ani jednou mě nepozval k sobě, i když jeho žena tam není. Za rok se vztah nikam neposunul a co hůř, hádáme se o peníze. Nejdříve chtěl placení 50/50, pak to teda po mé nespokojenosti trochu vylepšil. Pak při plánování společné dovolené chtěl, abych koupila drahé letenky já a on si pak mohl hrát na gentlemana, jak vše platí, přitom si to dobře vypočítal, aby to vyšlo 50/50 a já ho nic nestála. Vadí mi, že já stále jen čekám, zda se to někam posune a jak to vyřeší, v podstatě investuju čas do vztahu s totálně nejistým výsledkem a on se bojí, abych ho moc nestála. Přitom vydělává mnohonásobně víc. Je hloupé si myslet, že by měl za mě platit?
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
začnu odzadu, vaší otázkou. Nejde (jen) o placení, nýbrž o celou podstatu tohoto svazku, která se demostruje právě milencovou neochotou do vás investovat. Je víc než naivní domnívat se, že by z takového vztahu někdy mohlo být něco víc. Jak sama vidíte a popisujete, ten muž nejeví o žádný posun zájem, proč by taky měl? Co chtěl, to z vás už dávno dostal a teď se mu to celé začíná zajídat. Chová se jako spousta ženáčů v jeho situaci, což jsem zde líčila tolikrát, že je zbytečné se opakovat. Ano, ztrácíte čas. Vřele doporučuji vyčistit si hlavu, srovnat hodnoty, narovnat sebevědomí - a poté, co se vyléčíte z tohoto nesmyslného vztahu, si najít nového, tentokrát ale již volného partnera! Přeji vše dobré.
 
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý deň, prosím o radu. Mám 7 ročný vzťah, svojho priateľa milujem. Zasnúbili sme sa, ale tiež ľúbim iného muža. Je to vôbec možné? Navyše ten muž je ženatý a má 2 deti. Neviem si predstaviť žiť bez môjho priateľa, ale tiež mi strašne chýba aj ten druhý. Sme totižto kolegovia v práci. Dlho som odolávala pokušeniu (4mesiace), no nakoniec sme sa pomilovali. Priateľ mi takmer nato prišiel. Mám strašné výčitky, ale zároveň ma to s ním strašne láka. Zlakla som sa a ukončila to s ním, no stále na neho myslím. Som z toho na nervy. Vôbec neviem ako sa mám teraz k nemu správať ...
Bea
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
sedět na dvou židlích se nedá dlouho..uvidíte, že vás brzy začne deprimovat, být tělem na jednom místě, duchem na jiném....nemluvě o tom, že to na vás přítel může poznat, hlavně v posteli, jestli spolu spíte. Jestliže jste vůči němu v sexu ochladla, krize na sebe nenechá dlouho čekat...co uděláte potom? Poběžíte se svěřit ženatému milenci? Co vám na to asi řekne, jak zareaguje? Pravděpodobně tak, že kontakty s vámi zredukuje nebo zcela přeruší. Čám víc vás od sebe bude odhánět, tím intenzivněji budete trpět, což přítel nerozdýchá a opustí vás, takže nakonec zůstanete sama....ošklivý scénář, že? Tak si ho citovým poblouzněním do ženáče nepřivolávejte. Je to jen a pouze ve vaší moci!!!
Přeji brzké vystřízlivění a  dopadnutí oběma nohama na zem. Je sice vzrušující dobrodružství okusit "zakázaných plodů", ale člověk se jimi nesmí nechat ohrožovat.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den. Jsem zamilovaná do ženatého muže, o dekádu a více staršího. Ten muž je nadprůměrně inteligentní, velmi dobře finančně situovaný. Náš vztah byl velmi intenzivní. Náš sex taktéž. Ačkoliv každý z jiného města, trávili jsme spolu tři roky a půl reálně i po telefonu mnoho času. Ukázal mi kus světa. Pokoušeli jsme se o dítě, bohužel, nepovedlo se. Potíž je, zdá se, na mé straně. Děti miluji, ale mít zřejmě nemohu. Teď ten muž musí více aktivního času reálně věnovat vlastní firmě, která má potíže, jeho rodinu stmelilo narození vnuka. Vnímá, že bych chtěla děti, aktivně se nebrání, ale nevychází to. A mě to trápí. Přes všechno ho mám moc ráda. Snažím se být rozumná, ale už dávno nejsem nad věcí a vytvořila jsem si na tom muži závislost, kterou špatně zvládám. Nedokážu se odmilovat a velmi mi chybí. Mohu si nějak pomoci od smutku a bolesti? Děkuji velmi za odpověď.
Evelína
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
pokud chcete dítě, doporučovala bych vám nechat ve odborně vyšetřit a nepodléhat domněnce, že je "chyba" u vás. Třeba se ženatý milenec až tak moc nesnažil, nebo (už) nemůže mít děti....každopádně byste se neměla utápět ve smutku a sentimentu, ale hledět dopředu. Stejně jako milenec. Ten zdravě vyhodnotil, že to nikam nevede, rozvádět se nehodlá, navíc se mu narodil vnuk a on zřejmě pochopil, že laškování už bylo dost a teď si zaslouží trochu klidu a pohodičky s rodinkou.....zachovejte se stejně "sebezáchovně" a najděte si jiného, volného partnera!!! Pro staršího ženáče je vás škoda. Přeji vše dobré.
P.S. Článek Jak se odmilovat najdete zde... 
zamilovala jsem se do ženatého
Paní Konopová, jakou máme šanci? S přítelem jsem začala chodit, když byl ještě ženatý, ale se ženou v tu dobu nebydlel. Já jsem rozvedená, mám dvě dcery. Přítel o mne hodně stál, jezdili jsme s jeho známými po zahraničních dovolených, prostě pohádka. jeho dnes už bývalá žena asi po půl roce podala žádost o rozvod a zasloužila se o to, abychom se rozešli. I přes to jsme to dali dohromady. Asi po 3/4 roce jsme se zase na přibližně půl roku vzdálili, byly v tom nějaké neshody, přítelova pracovní vytíženost. Myslím, že mezitím měl nějakou ženu, ale určitě to nevím. Jeho bývalá žena mu dělá problémy - dohadují se o majetku, pod jejím vlivem ho jeho dcera dala k soudu kvůli alimentům - musí nakonec platit víc, než chtěl. I mně jeho žena dělá problémy - tvrdí, že jsem jim rozvedla manželství, informuje mě o jejich sporech, které vedou - já o to nestojím a nereaguji. S přítelem nebydlíme, ale setkáváme se, jezdím s ním na dovolené, ale bez dcer. Jsou období nádherná, kdy mi říká, jak mne miluje, jak jsem jeho nejlepší partnerka, ale umí být i vznětlivý a nějakou dobu se neozvat. Bývalá žena se ho pokouší kontaktovat, ale on nereaguje, zablokoval si její telefon a další možnosti, podobně poprosil i své známé. Nikdo s ní nechce nic mít. Prožívám s ním hezké chvíle, snažím se mu pomoct pochopit, proč se mu jeho bývalka mstí, trochu to posiluje i náš vztah, je vždy vděčný, ale už to trvá dlouho a za tři roky, co se známe, se to moc neposunulo. Máme společné zážitky, je to fajn, ale on není schopen a možná ochoten to s tou bývalou zarazit. Utíká před ní, lituje se. K nějakému vymezení se ho musím postrčit. Jenže ten jejich spor o majetek se asi potáhne ještě nějakou dobu. Přítel jí nabízí nějaké vyrovnání (je zabezpečený podnikatel), jenže jí je to málo. Paní Konopová, jak tím proplout? Děkuji.
Dana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nejdříve chci reagovat na vaši větu "snažím se mu pomoct pochopit, proč se mu jeho bývalka mstí, trochu to posiluje i náš vztah, je vždy vděčný". O pochopení bývalky se nemá smysl snažit, neznáte ji a nevíte, jaký vztah mezi nimi byl, znáte to jen z přítelova (pravděpodobně i poněkud tendenčního) podání. Kdyby jen tohle mělo posilovat váš vztah, bylo by to tristní a absurdní. Sílu je přece třeba čerpat z toho, co je pouze vaše, co jste spolu objevili, co vás spojuje, v něčem pro vás oba pozitivním!
Ale ať to mezi přítelem a jeho ženou bylo jakkoli, vás se to netýká - a když, pak jen nepřímo. Váš přítel asi bude nerozhodný typ s komplikovaným vztahem k ženám, má potřebu se jim vzdalovat a pak o ně zase usilovat, plácá se v tom a topí tím i své partnerky.
Dále píšete: "K nějakému vymezení se ho musím postrčit"....myslíte, že to k něčemu povede? Nebylo by lepší nechat ho vyřešit si to a distancovat se od něj? A vůbec- nebylo by smysluplěnjší poznávat jiné muže a časem si najít jiného, perspektivnějšího? Jak sama asi dnes již vidíte, s tímto mužem je to jako na houpačce a dle mého názoru není vůbec podstatné, jestli se s bývalkou vyrovnal či zatím ještě ne. I kdyby tomu tak bylo, přijde jiná žena, jiná nedostupnost, jiná výzva....máte to zapotřebí? Přeji vše dobré.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, prosím o radu.Cca před 2 lety jsem se seznámila s o 13 let starším mužem, proběhlo nějaké rande atd. vše bylo zalité sluncem (alespoň z mé strany). Scházeli jsme se, on stále pracoval a já jsem na něj čekala...před Vánoci vyplynulo na povrch, že je ženatý a má 2 malé děti (to poslední cca půlroční).Uhodila jsem na něj a nic mi nezapřel. 2 měsíce jsme se neviděli, pak mě zkontaktoval a já nevím co mám dělat. Nemyslím si, že bych mu byla lhostejná, ale už si vybral s kým chce žít. Jenže já se necítím až tak raněná jak bych asi měla být a v hlavě mám stále myšlenky co by kdyby...navíc jsme se spolu vyspali a bylo to krásné, ale chci normální vztah jen se zřejmě nedokážu odpoutat. Víc než samotný fakt že má ženu a děti, mě spíš štve že ze mě dělal 2 roky pitomce a á to nepoznala. Co s tím? Bohužel je to automechanik takže se budeme občas vídat,ale nedokážu si ho v hlavě zakázat :-(
Lucie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
začnu vaší poslední větou - nedokážu si to v hlavě zakázat ...a kdo jiný by to mohl udělat? Že je nesmyslnou ztrátou času být milenkou ženatého muže, zejména pokud byste vzhledem k věku chtěla normální vztah s výhledem na soužití a rodinu, to asi moc dobře víte. Vaše nadšení je navíc zřejmě jednostranné, on si jen dávkovaně a opatrně užíval. Tím, že vám lhal, si nelamte hlavu, tak si počíná mnoho ženáčů, nechtějí-li hned na začátku přijít o lákavou avantýru....spíš se zabývejte tím, jak je pro vás obtížné zbavit se nevhodného  vztahu. I vám doporučuji přečíst zde článek Jak se odmilovat...kdyby se vám však rady nedařilo praktikovat, neuměla jste se odstřihnout (fakt, že je automechanik, přece není žádný důvod, abyste ho musela vídat) a život jste si komplikovala i nadále, chtělo by to vyhledat terapeuta.
 Doufám, že se to podaří a vy budete mít do budoucna cennou zkušenost.... Přeji vše dobré.   
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý večer paní Konopová.
Je mi 56 let.I já jsem se před 2 lety bláznivě zamilovala do ženatého muže.Stalo se to v době, kdy jsem byla ještě vdaná, ale manželstvíuž bylo před rozvratem.Vloni jsme se s manželem po 28 letech letech rozvedli, manžel byl hodný , ale hodně pil.
Milenec mi od počátku sdělil, že se nikdy nerozvede, že jen potřebuje milování, které doma nemá, jinak je v manželství spokojený.
Bohužel jsem do něj stále zamilovaná, vím, že se nikdy nerozvede, ale nejsem sama schopna tento vztah ukončit. Loni na podzim jsem to udělala, ale po měsíci jsme oba vztah obnovili.
Milenec je velice pracovně vytížený, vídáme se čím dál méně a mě to hrozně psychicky ničí.
Nevím jak dál, tedy rozumem to vím, ale citem se bojím že bych rozchod nezvládla? Co mi poradíte ?
Moc děkuji za odpověď
Libuše
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jak vám poradím? Jako již mnoha ženám před vámi. Zastávám názor, že i zamilovávání lze rozumem ovládat a nepůsobit si tak traumata...
Milenec chtěl jen sex a byl v tom otevřený...bylo tedy na vás zvážit, jestli se budete schopna ve vztahu omezit na totéž...jedině tak by to mohlo určitou dobu fungovat. Jestliže se žena (mužů se to sice týká také, ale žen častěji) zamiluje do muže nezamilovaného, ovládaného jen potřebou dobrodružství a vášně, mívá to jasný průběh - muž z toho začne couvat, má stále méně času, až vztah ukončí úplně...čili se na to musíte psychicky připravit  a pokud chcete mít skutečného partnera, po zpracování tohoto příběhu doporučuji hledat výhradně nezadaného. Pro příště už budete o tuto zkušenost bohatší a snad i "imunní". Přečtěte si Ukradená objetí, také článek Jak se odmilovat, a kdybyste nezvládala dostat se z toho vlastními silami, vyhledejte terapeuta. 
Přeji vše dobré.
zamilovala jsem se do ženatého
Rok a půl jsem se stýkala s ženatým mužem (děti ve věku 13 a 18let). Rok a čtvrt jsme se navštěvovali 1-2x týdně. Hned ze začátku láska jako z románu. Neskutečně na mě zapůsobil svou povahou,galantní, slušný, vždy dodržel slovo, chytrý, všímavý.Dále sportovní typ, na vše talent,přes všechny sporty až po sex-prostě láska nebeská. On to také takto cítil. Stýkali bychom se častěji,ale dělila nás vzdálenost asi 350km, proto jsme za sebou na přeskáčku dojížděli.Také jsme spolu trávili co 14 dní celé víkendy,nevím jak,ale jeho žena uvěřila,že jezdí na víkendy s kamarády.Také jsme byli na několika dovolených a také to nějak vysvětlil doma, žena nevolala,nepátrala.Po roce vyčerpávajícího dojíždění, jsme si naplánovali, že spolu začnem bydlet.Zařídil byt, odstěhovala jsem se za ním. Jeho ženě asi řekl, že si dají pauzu, že jde bydlet sám (to jsem se dozvěděla až posléze). Ale teď po 4 měsících spol bydlení se to jeho žena dozvěděla a mě za 2 dny vyhodil. Je pravda,že jsme se pohádali. a já mu občas vyčetla děti a peníze. Teď je konec a všechnu vinu dává mi. Prosím co mám dělat., moc ho miluju a nechci o něj přijít.
Pavla
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ptáte se, co máte dělat a jediné, co mě spontánně napadá, je: zde už nic a poučit se pro příště. Tento příběh se od většiny podobných liší snad jen tím, že se váš milenec časově i jinak hodně angažoval. Možná právě proto jste se tak zamilovala...jenže jste podcenila rodinné vazby, zejména děti. Pro každého zopovědného muže jsou děti bezkonkurenční jedničkou, což diplomatická milenka ví a může se pro ně rozkrájet.....vy jste na ně místo toho zřejmě žárlila, což byla osudná chyba. Berte to ovšem z té lepší stránky: prožila jste si románek s mužem, který za něco stál, stál i o vás, k něčemu vás motivoval, něco vám dal. Relativně brzy jste narazila na to, že přes jeho rodinu vlak nejede, čili jste zas tolik času neztratila (mohlo být hůře). Až to všechno zpracujete, doporučuji co nejvřeleji najít si partnera, jenž bude jen váš, o něhož se nebudete muset s nikým dělit a cítit se při tom mizerně (takřka každá milenka se tak občas cítí). Váš příběh jen potvrzuje teorii, že spousta románků končí, jakmile se z občasných schůzek stane každodenní soužití....co se milence týče, mohl sice být mistrem v různých sportovních disciplínách, ale v psychologii naprosto selhal, jinak by neházel veškerou vinu na vás. Byl ženatý, otcem dvou dětí, přesto si pořídil milenku a románek si nechal slušně přerůst přes hlavu....nebyla to snad tedy i jeho vina?
Přeji co možná nejrychlejší "rekonvalescenci" , hlavně žádné kalkulování s tím, že by se to třeba ještě dalo nějak slepit. Buďte ráda, že se to obešlo bez ještě  větších dramat. Ta klidně mohla přijít. Chce to udělat za románkem tlustou čáru a vydat se jiným směrem. Přečtěte si zde na onadnes článek Jak se odmilovat a kdybyste to nezvládala sama, obraťte se na terapeuta, jenž vám v první fázi pomůže. Přeji vše dobré.           
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den mám milence s kterým se stýkám nějakou dobu. Jeden den v týdnu. Nyní mě řekl, že pokud s ním chci plánovat budoucnost jen s ním strácím čas. že se mnou žádnou budoucnost nevidí. Mám ho ráda co s tím mám dělat děkuji a těším se na vaší odpověď
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
co s tím máte dělat? Odmilovat se a milého pána pustit k vodě. Za to, co vám řekl a jaký má postoj (možná k ženám obecně) si rozhodně nezaslouží, aby se pro něj někdo trápil. Chyba byla, že jste si pravidla nestanovili a nevyříkali, zcela otevřeně, hned na začátku. Možná jste se naivně domnívala, že si s manželkou nerozumí (předpokládám, že je ženatý, když o něm mluvíte jako o milenci), jednou se třeba rozvede a budete žít spolu. Ovšem chybami se člověk učí, teď jste poučena a příště se vám to již nestane. Na téma, jak se odmilovat, jsem psala článek, najdete ho zde na onadnes. Berte to z té lepší stránky: je dobré, že se takhle projevil, otevřel vám oči, a vy už s ním čas ztrácet nebudete. Kdybyste odpoutávání nezvládala, doporučuji obrátit se na terapeuta. 
Věřím však, že to půjde rychle - chce to jen ozřejmit si vše špatné, co váš vztah provázelo, přestat se na něj dívat růžovou clonou idealizace. Přeji vše dobré a v budoucnu lepší výběr.
zamilovala jsem se do ženatého
dobrý den,
řešíte tady vztahy se ženatým. Taky se mi to stalo. Je ale zajímavé, že se mi zdá, že to asi není klasický typ ženáče. Anonlichotil mi, zval na večeře, proběhl i sex. O své manželce řekl jen tolik, že sice je ženatý, ale spolu nespí a vícřešit nechtěl a ani o ní nemluví, nepomlouvá ji, prostě nic o ní nevím. Jen že mají problémy a on je řeší, ale nevím jaké. Je hezké, že i po sexu mi hned volal a i pak se asi týden ke mě choval galantně. pořád měl ty kecy jako že: tebe já si ujít nenechám, seš skvělá, je mi s tebou dobře atd...
Denuska G.
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
co si o tom myslím? Že se jedná takřka o čítankový případ....a že čekáním na něj byste jen ztrácela čas. Tedy pokud vám jde o to, mít tzv. normální vztah. I vy byste si měla přečíst Ukradená objetí, našla byste tam mnoho příběhů, které by vám asi vaši situaci připomínaly. Ženatí milenci si nezaslouží nic jiného, než aby se na ně partnerka nevázala, brala je stejně, jako berou oni ji - z hlediska kouzla okamžiku, nezávazně, bez velkých citů. Kdo je toho schopen, může si na tomto poli hrát. Kdo nikoli, měl by z něj včas vycouvat ,dokud ho to jetě moc nepohltilo....tolik moje rada, je to ale váš život, takže rozhodnutí je na vás (opět takřka standardní věta)...Přeji vše dobré a do budoucna hodně štěstí. 
zamilovala jsem se do ženatého
Pokračování:
Pak ubylo i smsek. Tak jsem mu psal že o nic nejde, že jsem mu ty jeho lichotky stejně nevěřila a že jsem nad věcí a nic po něm nechci a že je zřejmé, že je ženaty a je evidentní, že to tak chce i nechat a já ho beru jen jako kámoše.
Napsal mi že: Dej mi prostor jako kámoše mne neztratís. Tak trošku i tuším, co tím myslel. Jako že kámoš ano a milenec ne?
Pak mi ještě napsal, že jak mi něčím ublížil, tak se omlouvá, má teď hodně práce a taky hodně problémů doma. O množství práce vím, protže vím, kde pracuje a jak to tam funguje. V tomto nelhal. Mampocit že on mi nelhal v ničem. Kdykoliv jsem se na něco zeptala, tak mi hned odpoveděl a řekl mi o svém životě vše. Jen o manželce nechce mluvit. Prý to jsou problémy, které mimo rodinu neventiluje a vyřeší si je sám. Dokonce sám od sebe několikrát naznačoval i vztah. Např. Sedíme u jídla a bavíme se o jídle a on najednou zničeho nic prohodí: ty seš tak krásná, vím že citově chci být s tebou, ale rozumově musím zůstat u manželky
Denuska G.
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
co si o tom myslím? Že se jedná takřka o čítankový případ....a že čekáním na něj byste jen ztrácela čas. Tedy pokud vám jde o to, mít tzv. normální vztah. I vy byste si měla přečíst Ukradená objetí, našla byste tam mnoho příběhů, které by vám asi vaši situaci připomínaly. Ženatí milenci si nezaslouží nic jiného, než aby se na ně partnerka nevázala, brala je stejně, jako berou oni ji - z hlediska kouzla okamžiku, nezávazně, bez velkých citů. Kdo je toho schopen, může si na tomto poli hrát. Kdo nikoli, měl by z něj včas vycouvat ,dokud ho to jetě moc nepohltilo....tolik moje rada, je to ale váš život, takže rozhodnutí je na vás (opět takřka standardní věta)...Přeji vše dobré a do budoucna hodně štěstí. 
zamilovala jsem se do ženatého
Pokračování2:
Tak jsem na něj koukala a vždy jsem mu řekla, že na něj netlacím, že ho nenutím a jsem nad věcí. Teď už nepíšu ani ja jemu a ani on mne. Dávám mu ten prostor. Jen přemýšlím, zda to má cenu. Vůbec jsem na něj netlačila, vždy jsem ho odbyla slovy, že jsem nad věcí a nic po něm nechci, šlo jen o pěknou chvilku a do ničeho ho netlačím. Co si o tom myslíte? Předem děkuji za odpověď.
Denuska G.
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
co si o tom myslím? Že se jedná takřka o čítankový případ....a že čekáním na něj byste jen ztrácela čas. Tedy pokud vám jde o to, mít tzv. normální vztah. I vy byste si měla přečíst Ukradená objetí, našla byste tam mnoho příběhů, které by vám asi vaši situaci připomínaly. Ženatí milenci si nezaslouží nic jiného, než aby se na ně partnerka nevázala, brala je stejně, jako berou oni ji - z hlediska kouzla okamžiku, nezávazně, bez velkých citů. Kdo je toho schopen, může si na tomto poli hrát. Kdo nikoli, měl by z něj včas vycouvat ,dokud ho to jetě moc nepohltilo....tolik moje rada, je to ale váš život, takže rozhodnutí je na vás (opět takřka standardní věta)...Přeji vše dobré a do budoucna hodně štěstí. 
zamilovala jsem se do ženatého
Před rokem jsem se seznámila s ženatým mužem. Jednou za týden máme sex, ale nechce se moc líbat. Prý je to osobní. Jako kdyby měl z něčeho strach a nevím co si mám o tom myslet. Přitom po něm nechci aby se rozváděl. Chci být s dětima sama.
Lipe
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
pokud se s vámi milenec nelíbá a vysvětluje to tak, jak popisujete, znamená to, že si chodí jen užívat, což vám zřejmě (pochopitelně) vadí. Nechcete ho nutit k rozvodu, ale vadí vám, že vás nemiluje (pravděpodobně). Co s tím? Řekla bych, nechat ho plavat. Zasloužíte si lepšího, takového, jenž bude celý váš a o něhož se nebudete muset s někým potupně dělit, navíc snášet signály, že žádné významné místo v jeho životě nezaujímáte.... ale je to váš život, rozhodnout se musíte vy...
zamilovala jsem se do ženatého
Děkuji za odpověď a ještě odpovím na vaši otázku : Jak se vlastně k celé věci staví váš přítel? Jaký scénář si pro váš vztah vymyslel? :
Přítel otevřeně říká, že rozvést se nemůže, že to své ženě nemůže "na stará kolena" udělat, byť samozřejmě po 40 letech manželství a dost rozdílných životních zájmech je to u nich taková klasická ponorka a vzájemné jití na nervy :-). Ale když jednomu z nich něco je, vzájemně si pomáhají. Také ví, že by šlápl do vztahů s dětmi, vnoučaty atd. Zároveň ale často rozvádí snění, co bychom spolu všechno podnikali, kdyby to šlo. Nebo používá slovní obraty, že až jednou ..... Jako by tiše doufal, že se to samo nějak vyřeší :-). Jednou i rozvíjel představu, jak by bylo fajn, kdyby si jeho žena taky někoho našla a chtěla se rozvést.
A také je věřící. Takže i z toho důvodu by se rozvádět neměl. Zároveň si hezky zdůvodnil fakt, že porušuje desatero .... Pán ví, že mě opravdu miluje, tak mu to odpustí :-).
No já vím ..... asi to takto sepsané neukazuje na moc charakterní povahu. - otázka upravena poradcem
Marie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, snění o tom, co by bylo, kdyby, je hezké a určitě se pěkně poslouchá...ovšem při čtení řádky, jak si přítel s manželkou pomáhají, když jim něco je, mě napadá - co by se stalo, kdybyste jednou potřebovala pomoci i vy....?
Ale to ukáže až čas a možná nabídne i jinou alternativu...
Mějte se.
zamilovala jsem se do ženatého
Je mi 54 let, jsem 10 let rozvedená a nejsem nijak zvlášť atraktivní. Za celou tu dobu jsem si nenašla nového partnera na společný život. A že jsem se snažila ..... všechny známosti skončily jen kamarádstvím nebo sexem či obojím. Teď jsem půl roku ve vztahu s mužem, který mě miluje, který se mi líbí, je mi s ním dobře ..... a je ženatý. Je o deset let starší, v důchodu, s manželkou žije 40 let - taková manželství se už asi nerozvádějí. A já ani nevím, zda bych o to stála. Vím, že to co dělám, je špatně a že bych se s ním měla přestat scházet. Jenže je to po létech první chlap, který je do mě zamilovaný. A já se bojím, že i poslední. Že když to skončím, budu už jen sama. Tak se v tom plácám, ty chvilky štěstí asi nepřevažují ty pocity špatného svědomí a beznadějnosti. A nevím kudy kam.
Marie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
berte to z té lepší stránky: našla jste atraktivního muže, jenž se do vás zamiloval, opětuje vaše city. To je báječné a určitě vám to skvěle zvedlo sebevědomí! Potud ok, teď ovšem negativa....vztah se ženatým mužem lze provozovat pouze tehdy, netrpí-li člověk tím, že žádná společná budoucnost nebude.Tím mám na mysli sestěhování a takzvaně normální partnerský život...a pokud si je schopen vychutnávat pěkné, byť třeba jen sporadické chvilky, aniž by se trýznil negativními pocity....což je ovšem váš případ. Jak se vlastně k celé věci staví váš přítel? Jaký scénář si pro váš vztah vymyslel?
Nebylo by špatné si o tom s ním promluvit, aniž by získal pocit, že ho tlačíte k rozvodu. Bylo by rozumné a realistické porozhlížet se jinde, to asi víte sama....
jak dlouho v tomto románku setrvávat a jakou formu mu dát, to záleží na mnoha okolnostech. Každopádně by vás neměl stresovat a deprimovat... ale jak jsem psala již na začátku, berte to z té lepší stránky. Vše je vždy věcí úhlu pohledu.....přeji zdravý nadhled a do budoucna vše dobré.     
zamilovala jsem se do ženatého
2. Že to se prý nedělá,že vůbec nerespektuje svoji manželku jako matku jeho dětí,že domov má být témeř posvátný a tam nemá milenka co dělat,taky jí vadí,že přítel o své ženě nehezky mluví.Prý se mi diví,že mi to nevadí a že jsem k němu domů vůbec šla,že to se nedělá a že to hodně vypovídá o jeho charakteru.Ať je prý ta žena jakákoli,že je to její domov a můj přítel že je ubožák,pokud si tahá milenky do postele své ženy.Docela mě její reakce šokovala a naštvala,čekala jsem,že mi bude mé štěstí přát a ne že mě bude takto od přítele zrazovat.Jaký na to máte názor Vy?
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
začnu od konce, tedy reakcí vaší kamarádky....vás sice iritovala, ale v zásadě má pravdu. Ano, co je to za chlapa, jenž si, jakmile manželka vytáhne paty, do domu nastěhuje milenku? A ještě k tomu ženu, kterou zná teprve 3 měsíce...? Umíte si to představit opačně, čili vžít se do situace manželky? Jak byste se asi cítila vy, kdybyste přijela z týdenní dovolené a doma, třeba i ve své posteli, našla stopy jiné ženy....? Jak víte, že se k němu manželka chová hnusně? Jste snad muškou na lampě v jejich pokoji? Jak známo, spousta mužů, čímž mám na mysli ženáče, před milenkami manželky pomlouvá. Dělají ze sebe chudáky, aby je milenky litovaly, ale také proto, aby si ospravedlnili své zahýbání...neříkám, že to tak někdy skutečně nemůže být, ale nikdy to není jednostranné, čili by se dalo předpokládat, že se ani on ke své ženě nechová nijak vybraně....Jak vůbec víte, že by mezi vámi konflikty nevznikaly? Vždyť o tom muži nevíte po 3 měsících skoro nic, užíváte si ho jen během pěkných chvilek, ale každodenní život s ním nežijete. Navíc se nacházíte každý ve zcela jiné situaci. Zatímco vy máte děti již dospělé, ty jeho jsou ještě malé a potřebují oba rodiče! Váš milenec je svázán se svou manželkou jak malými, nezajištěnými potomky, tak společným domem, čili jsou zde pevné a dlouhodobé závazky. (Z nich také vyplývá, že se oba dost dobře znali, když spolu do těchto projektů šli).
Vzhledem k tomu i dalším okolnostem se mi jeho chování jeví jako nezodpovědné. Má-li chuť mít milenku, proč jí neřekne na rovinu, že se nerozvede, že se nemůže rozvést, a neschází se s ní jinde, na neutrální půdě (nebo u ní doma, žije-li sama)?
Je to samozřejmě váš život, vaše rozhodnutí, pokud se ovšem ptáte mne, jak s tím naložit, doporučovala bych hodit zpátečku a milence vykázat do patřičných mezí (alespoň to). I kdyby se vám to nakonec "povedlo", skutečnost, že jste vzala dětem tátu a přispěla ke konci milencova manželství, by vás pak nemohla těšit. Nehledě na to, že by se to po rozplynutí růžových brýlí (a k tomu dojde vždy) obrátilo proti vám...
Přeji zdravý, zralý úsudek a vše dobré vám i milencově rodině.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den,je mi 46 let,na jaře jsem se rozvedla,uz mnoho let pred tím jsme ale žili s manželem v nefunkčním manželství.Mám svůj malý byteček,děti (uz dospělé) zůstali bydlet u manžela.Dala jsem si inzerát,protoze jsem nechtěla být sama,odpověděl mi muž o tri roky mladší,který bydlí jen kousek ode mě.Je ženatý,má děti 13 a 8 let,s manželkou si postavili dům.Jeho manželka si ho vůbec neváží,přítel mi pořád líčí,jak hnusně se k němu chová,chce po něm jen peníze.Prý se zatím nechce rozvést,protože by musel nechat manželce dům,vložila tam nějaké své peníze.Velmi si s přítelem rozumíme,pomáhá mi s mužskými pracemi,nenudím se s ním,pořád něco podnikáme,vidíme se skoro každý den,jsme spolu tři měsíce.Teď jsme spolu prožili krásný společný týden,když jeho manželka odjela s dětma k moři,přítel si mě nastěhoval k němu domů,bylo nám moc krásně.Když jsem se ale svěřila kamarádce,tu to velmi popudilo.Prý co to může být na muže,který si nastěhuje na týden milenku domů,kde bydlí i jeho žena a děti.
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
začnu od konce, tedy reakcí vaší kamarádky....vás sice iritovala, ale v zásadě má pravdu. Ano, co je to za chlapa, jenž si, jakmile manželka vytáhne paty, do domu nastěhuje milenku? A ještě k tomu ženu, kterou zná teprve 3 měsíce...? Umíte si to představit opačně, čili vžít se do situace manželky? Jak byste se asi cítila vy, kdybyste přijela z týdenní dovolené a doma, třeba i ve své posteli, našla stopy jiné ženy....? Jak víte, že se k němu manželka chová hnusně? Jste snad muškou na lampě v jejich pokoji? Jak známo, spousta mužů, čímž mám na mysli ženáče, před milenkami manželky pomlouvá. Dělají ze sebe chudáky, aby je milenky litovaly, ale také proto, aby si ospravedlnili své zahýbání...neříkám, že to tak někdy skutečně nemůže být, ale nikdy to není jednostranné, čili by se dalo předpokládat, že se ani on ke své ženě nechová nijak vybraně....Jak vůbec víte, že by mezi vámi konflitky nevznikaly? Vždyť o tom muži nevíte po 3 měsících skoro nic, užíváte si ho jen během pěkných chvilek, ale každodenní život s ním nežijete. Navíc se nacházíte každý ve zcela jiné situaci. Zatímco vy máte děti již dospělé, ty jeho jsou ještě malé a potřebují oba rodiče! Váš milenec je svázán se svou manželkou jak malými, nezajištěnými potomky, tak společným domem, čili jsou zde pevné a dlouhodobé závazky. (Z nich také vyplývá, že se oba dost dobře znali, když spolu do těchto projektů šli).
Vzhledem k tomu i dalším okolnostem se mi jeho chování jeví jako nezodpovědné. Má-li chuť mít milenku, proč jí neřekne na rovinu, že se nerozvede, že se nemůže rozvést, a neschází se s ní jinde, na neutrální půdě (nebo u ní doma, žije-li sama)?
Je to samozřejmě váš život, vaše rozhodnutí, pokud se ovšem ptáte mne, jak s tím naložit, doporučovala bych hodit zpátečku a milence vykázat do patřičných mezí (alespoň to). I kdyby se vám to nakonec "povedlo", skutečnost, že jste vzala dětem tátu a přispěla ke konci milencova manželství, by vás pak nemohla těšit. Nehledě na to, že by se to po rozplynutí růžových brýlí (a k tomu dojde vždy) obrátilo proti vám...
Přeji zdravý, zralý úsudek a vše dobré vám i milencově rodině.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, paní Konopová, předem říkám, že takový dotaz a takového blázna jako já jste v poradně asi ještě neměla ? ? 17. rok žiji s ženatým mužem. Vztah byl na začátku velmi intentzivní, ale celou dobu fungoval podle od začátku nastavených pravidel (nikdy se nerozvede atd.). Byla nastavena především jím a mnou akceptována. Nebylo to však jen nedobrovolně proto abych o něj nepřišla, ale i dobrovolně, určitá nezávislost mi asi vyhovovala, zejména po předchozím rozpadu vztahu jsem už tak nějak ve vztahy stejně nevěřila. Chci tím říct, nebyla jsem jeho „oběť“ v tom smyslu, že by řekl ber nebo nech být a já to „musela“ akceptovat, přijala jsem náš způsob fungování i dobrovolně. Kromě našeho vztahu máme i další myslím velmi hodnotné aktivity, které nás spojují, možná podobně jako jiné páry děti. Nyní , zde asi největší absurdita ?, jsem nejspíš zjistila jeho nevěru – 3. ženu. Když mi to opravdu došlo, strašně to bolelo, 2 – 3 dny jsem proležela a celá jsem se klepala, dokonce ani brečet jsem nebyla schopná, nejedla jsem, skoro nespala, infarkt by mne nepřekvapil... Píše mu SMS jak ho miluje, sms obsahují i různé vzpomínky. Někdy se nedá říct, jestli se jedná o vzpomínku či její přání a představy, někdy jsou to 100% vzpomínky (na dotyky a tak). On ty SMS rychle maže. Já si uvědomila, že vlastně již 2 – 3 roky nemá takovou potřebu se mnou být jako dříve a chová se jinak – s čím mi dříve pomáhal, to nyní skoro neřeší a chová se, jako když ho to jen pramálo zajímá. Dokonce i mí přátelé mně několikrát upozorňovali na to, že mně v něčem pěkně „nechal“ (stěhování , havárie zařízení domu atp. )Poslední dobou mi přijde, že si i schovává telefon. Zatím jsem se udržela a nic mu neřekla, myslím, že neví, že to vím (zvládla jsem to nejspíš tím, že spolu nežijeme stále, nyní, resp. už ty 2 – 3 roky, je se mnou cca 1x za 14 dní asi 1 – 3 dny) a snažím se zjistit víc, ale už mne to „hledání důkazu“ unavuje. Mám mu to říct a otevřít to tím nebo mlčet? Co tím můžu ztratit nebo získat? Je na to nějaká universální rada? S velkým zájmem pročítám Vaši poradnu, moc za ni děkuji, jen to, jak různé ženy řeší problém tohoto typu, ale toto jsem nenašla.P.S. Vaši knihu jsem četla, pro mne velmi poučná a zajímavá. Nyní s velkým zájmem čte kamarádka ? Vaši radu v návodu na konci, kde píšete, že je nutné nechat druhému kus soukromí, však chápu trochu jako výzvu k toleranci k nevěře, pokud si chcete vztah zachránit a vůbec ve vztazích přežít – je to tak myšleno? Děkuji, Monika. - otázka upravena poradcem
Monika Králová
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nejdříve bych vám ráda poděkovala za pochvalu mé knihy Ukradená objetí! Moc mě těší, že vám něco dala, je to pro mne skvělá zpětná vazba (a současně popud napsat něco jako druhý díl). V závěru sice píšu, že si nemáme na partnera dělat bezpodmínečný nárok, že je každý svébytné individuum a záleží na něm, jak velkou část sebe nám dá....a ukončuji to větou, že pro vztah nejvíce uděláme tím, že budeme zajímaví (zajímavé) a vytvoříme atmosféru, v níž se dá volně dýchat....což ovšem není myšleno jako pobídka k toleranci nevěry. Ta se sice občas může ukázat jako lepší řešení, ale ne vždy! Každý příběh /případ je jiný, stejně tak jako každý člověk a jeho situace. Nelze zevšeobecňovat, neexistuje univerzální rada. Snad jen ta, troufám si říct, že se člověk za žádných okolností nemá doprošovat, ponižovat, žebrat o lásku.
Teď už ale k vašemu příběhu. Myslím si, že byste měla zachovat dekórum, zároveň ale milenci dát najevo, že ho nemusíte mít za každou cenu. Vyzvídat na něm přiznání k tomu, že vám byl "nevěrný" (jakkoli absurdně to u ženáče zní) nemá cenu, nejspíš by zapíral a otočil to proti vám (třeba že jste tajně četla jeho zprávy v mobilu). V jeho očích byste se tím jen ztrapnila. Lepší by bylo (dle mého názoru, ale je to váš život, udělejte, jak myslíte) promluvit si s ním a říci mu, že vám současný stav věcí nevyhovuje (nechová se jako partner, nechává vás ve štychu, když potřebujete chlapskou pomoc atd...) a pokud nedojde ke změně, nechcete v tom pokračovat. Můžete se ho sice zeptat, jak to vidí on, ale pravděpodobně si to představuje tak, že váš vztah postupně vyšumí a on se bude moci plně věnovat své nové múze.....tolik tedy můj střízlivý pohled, jenž vás bohužel asi moc nepotěšil...Každopádně je to pro vás dobrá a poučná zkušenost, jíž nelitujte, ale pro další vztah, budete-li si ho přát, by bylo lepší zvolit muže "volného"...Někoho, pro něhož budete takové terno, že nebude mít potřebu pošilhávat jinam...Přeji vám brzké a úspěšné zpracování tohoto vztahu, nezbytný nadhled a v budoucnu hodně štěstí! 
zamilovala jsem se do ženatého
Jsem rozvedená, 48 let, (děti 21, 18, 15), přítel ženatý, o 14 let starší, děti dospělé. Jsme spolu 4 roky, přestala jsem situaci zvládat,poslední rok na něho tlačím, aby začal řešit rozvod. Nejdřív nechtěl nic řešit (řekl, že mu situace vyhovuje), několikrát jsem se s ním rozešla a zase se vrátila, teď tvrdí, že se rozhodl, ale realizaci odkládá (až si dcera 33 let najde práci, až jí pomůže najít byt,hypotéku …). Argumentuje, že ke mně jít bydlet nemůže kvůli mým dětem – nevědí o něm - nechci být dětem špatným příkladem (vztah se ženatým) a navíc já taky nechci takovou ráznou změnu (přistěhování ze dne na den), chci je postupně zvyknout na nového partnera. Chce, abych počkala až nejmladší odejde na VŠ (za 5 let), aby se mohl ke mně nastěhovat. Pro mne je ale situace už neúnosná. Má takový vztah nějakou šanci? Děkuji.
Alenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže je pro vás situace neúnosná (není divu), pak nezbývá než ji řešit. Behem těch 4 let už tato tendence byla...jak píšete, několikrát jste od něj odešla, ale zase se vrátila, čili si milý milenec zvykl na to, že vás má víceméně jistou, a nadále vás opíjí rohlíkem, že se rozvede, až....
Jenže proč by to dělal? Jemu, stejně jako mnoha jiným, taková situace vyhovuje. Doporučuji vám přečíst si "návodný" článek, jak se odmilovat, a v případě, že to nezvládnete sama, obrátit se i na terapeuta. Přeji hodně zdaru a štěstí. 
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, potřebuji poradit. Vloni na jaře jsem se na školním srazu zamilovala do své první lásky. Chodili jsme spolu před 30 lety (celkem skoro 5 let) a já ho opustila, když byl na vojně kvůli jinému muži, který se kvůli mně rozvedl a vzal si mě. Teď jsem se s ním na podzim rozvedla já, abych mohla být se svým milencem. Ten mi sliboval, že se rozvede. Jeho žena o nás již 3 měsíce ví a chce zůstat s ním, rozvádět se nechce. On mi slibuje, že se rozvede, ale přitom byl se svou ženou po provalení našeho vztahu na dovolené, nemá na mě už tolik času jako v době, kdy o nás jeho žena nevěděla. Jezdí za mnou jednou týdně na pár hodin v pracovní době, jinak si voláme a píšeme. Teď mi řekl, že se rozmyslí do konce měsíce a já se akorát trápím. Vymlouvá se na děti, že by to těžce nesly. Je mi 50 roků – má cenu čekat? Co když jen slibuje a nikdy se nerozvede?
Cora
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
začnu od konce: nemá cenu čekat, nemá ale ani smysl ho k rozvodu poněcovat. Co kdyby vám později vyčetl, že kvůli vám ztratil děti? Což by se klidně mohlo stát, nebyly-li by s existencí milenky rozvodem kvůli ní smířeny. Jestliže se na ně (z vašeho pohledu) "vymlouvá" už teď, nemůže to člověka nanapadnout...je sice pěkné, že jste spolu kdysi chodili, ale od té doby jste se hodně změnili, každý z vás nasbíral jiné zkušenosti, vyvíjel se jiným směrem atd. Pokud jinak nedáte, počkejte si tedy na vypršení oné lhůty, již vám dal, déle čekat bych vám však nedoporučovala.... a v budoucnu ani rozvádět ženáče. Negativa tam silně převažují pozitiva. Není snad dost singlů...? Ve vašem věku potřebujete hlavně pohodu a zázemí, řekla bych.... Přeji vše dobré.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den. Rozešla jsem se s partnerem po téměř 10 letech vztahu. Mě je 35 mu 40. Nikdy jsem nedoufala že od manželky odejde, dokonce za trvání našeho vztahu s ní zplodil druhé dítě. Já mám jedno dítě z předchozího vztahu. Když jsme se potkali, byla jsem na dně, syn měl čtyři měsíce, měla jsem problémy po rozchodu, hodně jsem pila atd. Pomohl mi vrátit se do života a udělal pro mne spoustu důležitých věcí které mi ovlivnily život. Vím, že mě miluje a náš rozchod ho zničil. Ale já toužím po úplné rodině, už prostě nesnesu to že není jen se mnou. Chci další dítě a vím, že s ním ho mít nebudu. Zároveň mám ale pocit, že ho s nikým jiným nechci. Partner po mě neustále chtěl osobnostní růst, v podstatě mě donutil dostudovat atd. Ale co můj růst jako ženy? Jako matky. Prošel si se mnou peklem a já se cítím sobecká, že jsem ho teď opustila. Ale když mě tak miluje, když mu na mě tak záleží, proč s ní zůstává? Proto že mi stejně celou dobu neříkal tak úplně pravdu? Ale jeho činy opravdové byly.
Glorie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
váš milenec se choval jako většina ženatých mužů, kteří kvůli milence nehodlají bourat svoji rodinu. Možná vám také namlouval, že s manželkou nespí, ale kupodivu s ní zplodil dalšího potomka....čili jasně vidíte, jak se věci mají. Vždycky je chyba fixovat se na milence a projikovat do něj vlastní přání, ale takhle si počíná mnoho, možná dokonce většina žen....Teď zpátky k vašemu příběhu. Po 10 letech jste se tedy rozhodla osvobodit a emočně uvolnit pro další vztah, protože byste ráda měla kompletní rodinu. To je úplně v pořádku....proč si ale vyčítáte, že jste vůči milenci sobecká? Nechoval se snad právě on celou tu dobu sobecky?? Ano, třeba vám pomohl a byl oporou po rozchodu, motivoval vás ke studiu, což je sice chvályhodné, ale víc vám ze sebe dát nehodlá a musí tedy akceptovat, že si to, co vám chybí, budete hledat jinde. Vztah se ženatým může být pro ženu ok jen v tom případě, že je i ona vázána jinde a nehodlá na tom nic měnit, nebo si žádný pevný vztah nepřeje. To ovšem není váš případ. Takže si nic nevyčítejte, uklidněte se, a emočně se odpoutejte od milence, jenž vás blokuje pro jiný, perspektivní vztah. Pokud vás má jen trochu nesobecky rád, pochopí a bude vám přát, abyste žila pohodový život (s někým jiným). Přeji vám hodně štěstí. 
zamilovala jsem se do ženatého
Hezké odpoledne,
asi pul roku mám vztah se ženatým mužem (43), je o 13 let starší než já (31). Děti mají dospělé 18, 22. S manželkou intimně nežijí. Ted jsme se přestěhovali společně do podnájmu (14 dní), nicméně začínají problémy, že neví jak to manželce říct, dětem raději také nic neřekl, rodičům naznačuje tiše, nenápadně... když se zeptám, tak nemám naléhat, vše prý jde ale ne tak rychle, jak bych čekala, ode mne požaduje podporu, a ne nátlak. Zklamání je veliké, očekávala jsem, že společným sestěhováním se to vyřeší, pohne, ale vše vypadá úplně jinak. Poslední dny jsem hlavně smutná, podrážděná, bojím se nejistoty, ta je nejhorší, postrádám smysl našeho vztahu, nevím, vše je nějak špatně. On cítí moje rozladění a tím více ho od sebe odháním. A čím více se to děje a cítím se nejistě jsem více podrážděná ... Je to začarovaný kruh. Na začátku vztahu jsem se shodli se na tom, že začneme spolu, od znovu, i s vlastnimi dětmi. Nicméně ted to vypadá úplně jinak. Poradíte Jak na to ? děkuji
Veronika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobré ráno,
zřejmě jste v sestěhování viděla zásadní přelom, ale tak to být nemusí a často to tak ani není. Někteří muži klidně bydlí s milenkou, aniž by manželka něco věděla... a hlavně, aniž by zamýšleli rozvod.
Své zklamání berte z té lepší stránky - ještě že k němu došlo už teď (než např. po dalších několika letech marného čekání). Fakt, že (zatím) bydlíte společně v pronajatém bytě neznamená, že se na milence budete vázat. To bych vám rozodně nedoporučovala, naopak. Choďte sama mezi lidi, s přáteli, na různé akce, seznamujte se. S rozvodem přítele vůbec nepočítejte, tím byste se jen stresovala. Třeba ani on sám situaci neodhadl, přecenil se, najednou cítí, že se mu do radikálního kroku (event. i  zakládání nové rodiny) nechce, zvažuje plusy a minusy...to je ten nejběžnější úkaz. Uvědomte si, že mu vlastně nic nechybí, děti má velké, s časem si může nakládat dle libosti...na rozdíl od vás. Znovu opakuji, nevažte se na něj a žijte svůj život. Přeji vnitřní sílu, zdravý úsudek a hodně štěstí.   
zamilovala jsem se do ženatého
Byli jsme přátelé 15 let.On ženatý s mou kamarádkou,já vdaná 20 let.Navzájem jsme se znali.Já se rozvedla po 20 letém manželství a manžel mé kamarádky začal mít o mě zájem,ale pouze sexuální.Nejprve jsem se tomu bránila,ale nemohla jsem si pomoct.Zůstala jsem sama a podlehla jsem mu.Začali jsme se pravidelně sexuálně stýkat a já se později zamilovala.Ale on do toho nechtěl tahat city.Prý je to jen o sexu.Bohužel po 14.měsících našeho scházení se to prasklo.Kamarádka se mnou okamžitě přerušila veškeré styky a on to ukončil i když zpočátku chtěl i přeze vše pokračovat dál.Ale nešlo to.Měli krizi v manželství kvůli tomu .Takže jsem nakonec ztratila přátele a milence.On mi moc chybí.Ale zůstal s manželkou.Říkám si,že jsem do toho neměla vůbec jít.On z toho vyvázl dobře.Jeho žena mi řekla,že mu prý věří a já ho prý svedla.uplně jsem je prý zničila.Proč je žena vždy na vině a muž z toho vyvázne.
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zamilovat se do manžela kamarádky byla velká chyba. I k tomuto jevu sice mezi ženami dochází, ale mně osobně je hodně proti srsti. Takový muž by měl být za všech okolností tabu, i kdyby vynikal všemi myslitelnými přednostmi. O tom jste se přesvědčila na vlastní kůži i vy, bohužel až po zničení vztahu s kamarádkou a opuštění milencem. Argument kamarádky, že za všechno můžete jen vy, protože jste jejího muže svedla, je sice poněkud alibistický, ale tak už to často bývá. Chce ho před sebou nějak očistit, aby s ním mohla dále žít. Ve skutečnosti je to celé samozřejmě složitější.  V tomto případě ve "prospěch" bývalého milence mluví fakt, že trval jen na sexuálním románku. Chtěl si, jako většina ženáčů, jen trochu užít, ochutnat zakázaného ovoce, a v pohodě se vracet domů. Zřejmě však byl málo zkušený nebo špatný psycholog a neodhadl vás správně: podcenil, že se můžete zamilovat, ale i to, že váš poměr může vyjít najevo. Co s tím? Zamyslet se nad sebou, nad tím, kam ve svém životě směřujete, co vlastně chcete, poučit se z chyb a příště je už neopakovat. Jak se říká: chybami se člověk učí....Musí však mít schopnost je vůbec vidět, pochopit jejich příčiny a umět se jich příště vyvarovat. Přeji do budoucna ve dobré.  
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, zapletla jsem se se ženatým mužem. Známe se zhruba 10 let, kdy občas jen zavolal, ale nestýkali jsme se. Já 32 bezdětná, on 40- 2 děti.Poslední měsíc se stýkáme milenecky. Mám pocit, že nám to přerostlo přes hlavu a jsme sebou posedlí. Se ženou si nerozumí, mají hádky, nemijuje jí. Ve svém věku již nejsem naivní. Ale také vím, jaké kvality pro mně znamená a že takového muže těžko jinde budu hledat.
Jak dlouho je optimální čekat, než se rozvede? A po jak dlouhé době to je již pasé? Jaká je neúčinější strategie milenky?
Děkuji
Leona
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
začnu vaší závěrečnou otázkou: jaká je nejúčinnější strategie milenky. Když jsem sbírala materiál pro knihu Ukradená objetí, svěřovaly se mi ženy - milenky - i s tímhle a já jsem našla určitý společný jmenovatel: nezávislost, konkurenci. Jen ty ženy, které na svých ženatých milencích citově nelpí a naopak jim dávají najevo, že nejsou jediní, jsou žádané. Nic totiž neodradí tolik jak neustálé bombardování dotazy :kdy se rozvedeš, kdy tě konečně budu mít jen pro sebe...nebo "citové vydírání" typu: jestli mě miluješ, tak od ní odejdeš, atd. Čím déle trvá nerozhodnost partnera, tím urputněji se milenka snaží vyburcovat ho k tomu, aby "s tím už něco dělal"....jenže on s tím v drtivé většině případů vůbec nic dělat nechce a milenka tím u něj začne rychle ztrácet body. Bez ohledu na to, co ženatý milenec říká, ho vzrušuje (ať si to uvědomuje či ne) právě nedostupnost milenky, vědomí, že dělá něco zakázaného, možná i kapku nemravného....což by se legalizací vztahu zbortilo a byl by zase tam, kde je nyní....Německý terapeut Ulrich Clement, jehož ve své knize Ukradená objetí často cituji, říká, že mnoho afér končí, jakmile se dostanou tam, kam chtěly (čili do legalizovaného stavu). Mizí nedostupnost, překážky, atraktivita neznámého, a místo toho nastupuje srovnávání s dosavadním partnerem, uvědomování si chyb a nedostatků atd. Je to logické. I vy nyní, po měsíci vzrušujícího románku, vnímáte přítele jinak, než byste ho vnímala za rok, dva - až posedlost, vyvolaná hormonálním koktejlem, začne mizet. Někdy však tato posedlost zmizí ze dne na den -  např. dozví-li se ženatý milenec, že je milenka těhotná. Podívejte se na film Woodyho Allena Match Point, který skvěle a názorně demonstruje vzestup a pád vášně a chtíče....
Ptáte-li se mne, jak dlouho čekat, nemohu vám odpovědět nic jiného, než to, co asi čekáte. Čím rychleji se odpoutáte, tím lépe pro vás. Milenec čas neztrácí, on má všechno - na rozdíl od vás.Tomu, že si s manželkou nerozumí a nemiluje ji, nevěřte. To se říká vždycky. Žádný zadaný muž by přece neměl šanci sbalit svobodnou ženu, kdyby jí na rovinu řekl, že se nikdy nerozvede, své děti miluje a manželku má rád, jen si potřebuje život okořenit vášní, která doma po těch letech (opět logicky) chybí. Jistě, může se doma hádat, ale jste snad muškou na lampě v jejich pokoji, abyste na vlastní uši slyšela, jestli je to vůbec pravda a o co v těch hádkách jde? Třeba byste přišla na to, že totéž, co vašemu milenci vyčítá manželka, začíná vadit i vám....
Chcete-li v krátkém časovém horizontu založit rodinu, vřele doporučuji začít navazovat kontakty s nezadanými muži a přestat se vázat na tohoto ženatého milence. Ale je to samozřejmě na vás...
Přeji vše dobré. 
 
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, ve své práci jsem se seznámila s mužem. Který mi dva měsíce tajil, že je zadaný a má dvě děti. Každé s jinou partnerkou. Když jsem se o tom dozvěděla, promluvili jsme si a řekli, že uvidíme jak to půjde dál. Po pár měsících je chtěl opustit, řekla jsem však, že nejsem připravená. Do teď toho lituji. Vztah trvá již půl roku dále. Vídáme se, spíme spolu ale řekl mi, že není lehké odejít. Jsem o 11 let mladší, než on. S přítelkyní si podle mě rozumí. Pracuje v cizině a hodláme se přestěhovat společně. Na víkendy ale jezdí domů.. nevím jak dál. Strašně bych ho chtěla jen pro sebe, ale už nevím co dělat.. vše jsem mu řekla, dala navybranou ... ale stále jedeme ve stejných kolejích.
eva
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
určitě i vy sama moc dobře víte, že by bylo naivní či nerozumné čekat od tohoto muže, že se utrhne od manželky, s níž má své druhé dítě. Nevím sice, kolik je vám a tomu muži, ale lze předpokládat, že toho má za sebou docela dost, dává mu to zabrat a nebude se hrnout do dalších rizik. Podobně jako mnoha jiným mužům mu vyhovuje mít mladší milenku, s ní si tu a tam prožít vášeň, která doma třeba již chybí, a poté se pěkně vrátit k manželce. Rozhodně bych vám nedoporučovala jít za tímto mužem kamkoli do neznáma, zbavovat se svých jistot. Co obětuje pro váš vztah on?? Čím dříve dospějete k závěru, že ho nikdy nebudete mít jen pro sebe, tím lépe pro vás. Přeji chladnou hlavu a vše dobré.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobry vecer pani magistro.uz jednou jsem vam psala.cca pred 2ma lety..byla jsem ve vasnivem vztahu s milencem.ktery mel v zivote uz spousty zen.Pro me to byla prvni nevera po 20ti letech.bude mi 40.2deti.dobre manzelstvi.
Milenec se stale ozyva.trva to 3ti rok.jen tak me zlobi.mne to dost nici..jsem skutecne zoufala.protoze ho mam rada.mozna ho miluju.Mame ale oba rodiny a ja bych nikdy neodesla.on myslim taky ne. Snazim se sec muzu.i kriticky na nej pohlizet.ale chybi mi tolik...vidime se po par mesicich a jakobychom byli stale spolu..ja ho odmitam.nereaguju..ale potajmu se trapim.
Skoncila jsem to ja.Kvuli detem.rodine..ale co ja ted? Je to moc dlouho.on stejne dal ma ty sve zeny??..a ja nevim co se zivotem..nechce to prejit a boli to
Byli jsme spolu cca rok.ja ukoncila a dalsi dva se snazim to vytesnit..chci mit uz klid..neprezivat..mam krasne milovane deti.trochu flegmatickeho muze.spolu jsme od mych 18ti.jemu 43.
Karierne na vrcholu..co mi chybi?
Laska snad? Dekuji.Johanka - otázka upravena poradcem
johanka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
sama sebe se ptáte, co vám chybí. V porovnání s tím, s čím se potýkají jiní, by se dalo říci, že nic. Máte vše: dobré postavení, rodinu, zřejmě spolehlivého a věrného manžela...jenže jste zatoužila po něčem novém, vzrušujícím, po milenci...a našla jste si (zřejmě) za tímto účelem toho nejpovolanějšího: zkušeného playboye. Nebo si našel on vás, protože vycítil, že má u vás šanci. Moc dobře víte, že je zadaný a ještě navíc miláčkem mnoha žen, tudíž vlastně dvojnásobně nedostupný. Patří do kategorie mužů, kteří musejí mít vedle sebe velmi tolerantní nebo stejně založenou partnerku. Nezkušené ženy pro ně trpějí a ničí si život, což je těmto svůdníkům jedno.....Uvědomte si, že pocity spokojenosti a občasného štěstí vám nikdo nedá, ty si musíte obstarat sama. Tím, že se na věci podíváte ze správného úhlu a zároveň realisticky, budete žít tím, co máte a přestanete si stavět vzdušné zámky.  Vyzkoušela jste si, jaké to je, mít milence. Zažila jste adrenalin, na který jiní chodí třeba do kina.. ale na vlastní kůži jste měla možnost pocítit i odvrácenou tvář takového vztahu. Jakmile jste zjistila, že vás to ničí, rozhodla jste se vztah ukončit, což byl správný krok. Co by vás dobudoucna s milencem čekalo? Nejistota, žárlivost, strach z prozrazení, případně i obavy, jestli nejste jen hračkou v rukou manipulátora atd. Máte to zapotřebí? Načerpejte sebevědomí ze všech možných zdrojů a dotyčného playboye se jednou provždy zbavte. Ukažte mu, že jste hrdá, sebevědomá a pro něj již nedostupná. Vy z toho budete mít dobrý pocit a jemu tím uštědříte zkušenost, o kterou si zřejmě už dávno koleduje. Přečtěte si můj článek, jak se odmilovat, a kdybyste so s tím nevěděla rady, doporučovala bych vyhledat terapeuta. Věřím ale, že to zvládnete!


zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, před pár lety se dlouholetý kamarádský vztah změnil v milenecký, z ničeho nic jsme si uvědomili, že jsme do sebe zamilovaní. Bohužel v tu dobu byl již ženatý. Nemáme takový ten vztah,že bychom si kupovali dárky, nebo jsem z toho měla nějaký extra prospěch. Vídáváme se samozřejmě i mimo lože, ale tak jak to bývá, po x letech i náš vztah už měl dost skřípanců, nějakých výměn názorů atd. Nikdy jsme extra neřešili jeho rozvod, ale je fakt, že o společných dětech párkrát slova padly. Poslední rok nemám moc štěstí ani v pracovním životě a po pár menších hádkách mi i on řekl, že už mě nemiluje. Při tom všem mě to tak nějak dost zasáhlo, ale pořád jako skoro každá další jsem doufala, že to zase přejde. Moc už nedoufám, možná ani nechci, on se mnou však je stále v kontaktu, jezdí na místa, kde jsem, zajímá se co dělám atd. Samozřejmě doufá, že v posteli spolu zůstaneme. Mrzí mě to dlouholeté přátelství, ale nemůžu mu už věřit. Jak z toho ven?
Vztah nevztah se ženatým...
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ptáte se, jak z toho  ven, ale odpověď znáte sama. Položte si otázku: co mi ten vztah vlastně dává? Přítel je ženatý, nijak do vás nic neinvestuje (tím nemám na mysli materiálno), jen si s vámi užívá, přičemž se ovšem neváhá vymezit tím, že vám sdělí, že vás nemiluje. Na co čekáte? Jaké další a ještě drsnější důkazy ten pán musí přinést, abyste pochopila, že s ním jen ztrácíte čas, sebeúctu a sebevědomí? Proč ho necháváte doufat, že "spolu v posteli zůstanete"? Proč necháváte svou hodnotu zredukovat jen na tohle?? Doufám, že jsem vám dala aspoň trochu námětů na přemýšlení tím správným směrem. Přeji rychlé načerpání sebevědomí a z toho plynoucí správné rozhodnutí!!
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, včera jsem si také koupila Vaši knihu a přelouskala ji. Vím, že jsem učebnicový příklad, jen nevím, jak potlačit city a rozhodnou se na bázi rozumu. Jak si jen poradit.
Je mi 27, rok vdaná po 7 letech bezproblémového soužití, zázemí, sociálních jistot. A pak jsem potkala Muže, nic jsem nevyhledávala, neplánovala. O 10 let starší, ženatý, malé dítě. Souznění, splynutí, vášeň,výjimečnost, atd. nikdy jsme nezažili nic podobného a nechtěli život bez sebe.Řekli jsme si na rovinu co nás všechno čeká a jak náročné to asi bude, sepsali si finanční situaci, jak budeme hospodařit, fungovat,atd a že i přes to všechno to chceme a spolu to zvládneme. Po půl roce jsme to oznámili doma, našli podnájem a sestěhovali se. Romantika, odhodlání,... na druhé straně Dítě, hroucení, vydírání manželky, psycholog, nátlak rodiny. Nevydržel to psychicky a vrátil se. Pak ještě jednou ten samý scénář. Zůstala jsem sama, teď chce zase zpátky, že už má opravdu jasno a to život se mnou... ach jo :-(
Zuzana
Libuše Konopová, vztahová koučka

Dobrý den,

doporučovala bych přestat ničit život sobě i jiným. Až budete nad věcí, může vás hřát čisté svědomí. Zamyslíte-li se nad svým románkem střízlivě, měla byste dojít k závěru, že váš přítel je nezralý, neví, co chce, a to jeho „jasno“ mívá omezenou dobu platnosti. Nehledě na jeho rodinu a nepříznvé dopady jejího rozbíjení na vás: chcete se snad dál stresovat, kdy se zas vrátí k manželce? A hlavně k dítěti? Rozhodnutí je samozřejmě na vás, ale vřele bych doporučovala citově se co nejrychleji odpoutat (budete-li chtít, půjde to) a najít si jiného, tenokrát volného a perspektivního muže. Přeji pevnou vůli a vše dobré.

P.S.Děkuji za pochvalu knihy Ukradená objetí, ale i v ní najdete pár drsných příběhů, jak to dopadá, když si žena vypěstuje závislost na zadaném nebo jinak "škodlivém" muži...


zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, mám vztah se ženatým mužem, je mi 40 let, příteli 55. Jsme spolu 3 roky, našla jsem v něm vše co jsem hledala. Vím, že přítel mě miluje, tvrdí, že takový vztah s nikým nezažil, že nikdy neprožil to co se mnou. Ale také to, že je už starý na to, aby všechno opustil a začal budovat vše od začátku. Miluji ho, vidím, jak je se mnou šťastný a o to víc mě tento jeho přístup trápí. Nedokážu si představit se s ním rozejít, ale taky si moc přeji tento náš vztah posunout dál. Děkuji za odpověď.
Eva
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
asi vás moc nepotěším, ale to, co si přejete, je nemožné. Nikdy nelze měnit druhého, pouze sebe a svůj přístup. Ano, věřím, že vašemu milenci s vámi je dobře, ale to je ta zpropadená "klasika", o níž psal a před níž varoval už Plzák! Ženy, které se zamilují, jsou ochotny a schopny ihned pálit mosty, muži ovšem nikoli. Oni totiž až tak dalece neřeší, jestli si s manželkou rozumějí nebo ne. Na rozdíl od žen daleko méně žijí vztahem a pro vztah. Stačí jim doplnit si to, co jim chybí, někde jinde, a jsou spokojeni. I sezení na dvou židlích tedy snášejí podstatně lépe než ženy, jež se / aspoň ve většině případů/ potřebují upnout na jednoho jediného muže...co z toho pro vás vyplývá? Smířit se s tím, že to jiné nebude, nebo se rozejít a najít si jiného, nezadaného partnera. Přeji vám šťastné rozhodnutí a vše dobré.
zamilovala jsem se do ženatého
A proč tak přemýšlí?Co je vlastně pravda?Lze ho vůbec nějak získat?A chtít to vůbec?Chtěla bych to pochopit,proč je takový.A druhá věc: každá normální žena by po dialogu o budoucnosti,kde by bylo řečeno,že je nereálné spolu být tento vztah opustila.Vždy jsem zastávala názor,že vztah musí chtít oba.Kdyby on chtěl,východisko je vždy.Proč ale nedokážu odejít?Neustále mi přijde,že je můj úděl v životě o někoho bojovat,dělat někoho šťastným a pomáhat mu v těžkých situacích.Pořád někoho omlouvám. Na škole jsem měla vždy kamarádku, kterou jsem se nechala vláčet. Moc děkuji za radu.
NIna 3
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
váš mail je přímo těhotný otázkami. Zaujaly mě hlavně ty na konci. Píšete, že vaším údělem je o někoho bojovat...a dělat někoho šťastným. Máte pocit, že tím, že si někoho vybojujete (jako např.v tom minulém vztahu), ho děláte šťastným? Co když je to všechno jinak a zakopaný pes spočívá v tom, že vy jen toužíte po nedostupných mužích? Minulého přítele jste vypřáhla z jeho vztahu, ale vzápětí jste se rozešli. Mělo to nějaký smysl...?? Máte taky jinou zkušenost? Se vztahem, kdy muž byl nezadaný? Nebylo by po všech stránkách a hlavně pro všechny zúčastněné lepší konečně zkusit tuhle variantu? Jste sice mladá, ale čas letí. Není radno jím mrhat na neperspektivní vztahy. O tom, že neperspektivní jsou, jste se již mohla přesvědčit, dokonce nejen jednou....takže by asi bylo dobré zamyslet se nad volbou partnera a něco na ní změnit. Co se týče myšlení a chování ženatých mužů s milenkami, přečtěte si nějakou naučnou literaturu a moji knihu Ukradená objetí. Nechuť něco řešit je přímo typická. Mnoho ženáčů nesoulad s manželkou (hlavně sexuálního charakteru) před milenkou taky trochu nafukuje...Pokud byste nebyla schopna odpoutat se od vztahu, který vás vysává nebo i nadále toužila po nedostupném partnerovi, doporučovala bych vám navštívit psychologa. Ale berte to jako výzvu a zkuste to. Přeji hodně štěstí.
zamilovala jsem se do ženatého
Nyní je poslední verdikt od ní ten,že se prostě už moc odcizili a spravit už to nejde.Jsou spolu ale dál.Když jsem se po čase začala ptát na nás,řekl,že to prostě není možné,abychom byli spolu,že nevidí východisko z toho odejít ze vztahu s manželkou, že neplánuje,žije ze dne na den,nemá žádné cíle,protože podle něj,když člověk plánuje,tak je nejhorší v životě to,když to nevyjde podle jeho představ.Proto nechce přemýšlet dopřeju a uvidí se časem,jak vše bude.Prý je to rozpor rozumu a citu.Po tomto jeho verdiktu jsem opět chladná, ono to asi ani jinak nejde a přemýšlím co dál. On cítí,že jde vše do háje a nejspíš se s ním rozejdu,ale snaží se.Říká mi,jak se na mě těší,nosí malé čokoládové dárečky,že je semnou šťastný,chce se víc stýkat,najít více spoelčných koníčků.Co si myslíte o tomto muži?O muži,který takhle mění názory?Jaký je vůbec úděl jeho života? Když jste neústupná,představuje si budoucnost. Když se na Vás zeptáte, rázem je vše jinak.Jak vůbec takový muž přemýšlí?
Nina 2
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
váš mail je přímo těhotný otázkami. Zaujaly mě hlavně ty na konci. Píšete, že vaším údělem je o někoho bojovat...a dělat někoho šťastným. Máte pocit, že tím, že si někoho vybojujete (jako např.v tom minulém vztahu), ho děláte šťastným? Co když je to všechno jinak a zakopaný pes spočívá v tom, že vy jen toužíte po nedostupných mužích? Minulého přítele jste vypřáhla z jeho vztahu, ale vzápětí jste se rozešli. Mělo to nějaký smysl...?? Máte taky jinou zkušenost? Se vztahem, kdy muž byl nezadaný? Nebylo by po všech stránkách a hlavně pro všechny zúčastněné lepší konečně zkusit tuhle variantu? Jste sice mladá, ale čas letí. Není radno jím mrhat na neperspektivní vztahy. O tom, že neperspektivní jsou, jste se již mohla přesvědčit, dokonce nejen jednou....takže by asi bylo dobré zamyslet se nad volbou partnera a něco na ní změnit. Co se týče myšlení a chování ženatých mužů s milenkami, přečtěte si nějakou naučnou literaturu a moji knihu Ukradená objetí. Nechuť něco řešit je přímo typická. Mnoho ženáčů nesoulad s manželkou (hlavně sexuálního charakteru) před milenkou taky trochu nafukuje...Pokud byste nebyla schopna odpoutat se od vztahu, který vás vysává nebo i nadále toužila po nedostupném partnerovi, doporučovala bych vám navštívit psychologa. Ale berte to jako výzvu a zkuste to. Přeji hodně štěstí.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den,prosím o radu.Je mi 23 let. Mám za sebou 6letý vztah, kdy jsem si přítele, který byl zadaný, po naší půl roční známosti vybojovala. Vztah byl přechozený.Nyní jsem něco přes rok s ženatým mužem, který mi už jasně na začátku řekl,že mi nemůže nabídnout perspektivu do budoucna.Jsou spolu 20 let,brali se,protože museli.Jsem třetí milenka.Brala jsem to a užívala si vše jako zpestření.Postupně ten vztah zesiloval a já se zamilovala.Když jsem byla nedostupná,začal sám mluvit o rozvodu,o tom,jaké by to bylo,kdybychom byli spolu, že by semnou chtěl dítě, co bych řekla na to,kdyby se rozvedl,míval melancholické nálady,že nesnáší tu bezmoc,že to vlastně nejde,že neví,jak z toho ven,ale moc by mě chtěl.Jeho vztah doma se zhoršoval,což mám podložené.Manželka něco začala tušit a víc ho hlídat,sama se i chvíli snažit,pak vše ale vzdala,když se dostatečně nesnažil.O jeho milenkách předtím ví,ale přesto s ním (prý) kvůli dětem zůstala.
Nina 1
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
váš mail je přímo těhotný otázkami. Zaujaly mě hlavně ty na konci. Píšete, že vaším údělem je o někoho bojovat...a dělat někoho šťastným. Máte pocit, že tím, že si někoho vybojujete (jako např.v tom minulém vztahu), ho děláte šťastným? Co když je to všechno jinak a zakopaný pes spočívá v tom, že vy jen toužíte po nedostupných mužích? Minulého přítele jste vypřáhla z jeho vztahu, ale vzápětí jste se rozešli. Mělo to nějaký smysl...?? Máte taky jinou zkušenost? Se vztahem, kdy muž byl nezadaný? Nebylo by po všech stránkách a hlavně pro všechny zúčastněné lepší konečně zkusit tuhle variantu? Jste sice mladá, ale čas letí. Není radno jím mrhat na neperspektivní vztahy. O tom, že neperspektivní jsou, jste se již mohla přesvědčit, dokonce nejen jednou....takže by asi bylo dobré zamyslet se nad volbou partnera a něco na ní změnit. Co se týče myšlení a chování ženatých mužů s milenkami, přečtěte si nějakou naučnou literaturu a moji knihu Ukradená objetí. Nechuť něco řešit je přímo typická. Mnoho ženáčů nesoulad s manželkou (hlavně sexuálního charakteru) před milenkou taky trochu nafukuje...Pokud byste nebyla schopna odpoutat se od vztahu, který vás vysává nebo i nadále toužila po nedostupném partnerovi, doporučovala bych vám navštívit psychologa. Ale berte to jako výzvu a zkuste to. Přeji hodně štěstí.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den. Jsem ve vztahu se ženatým mužem 3 roky, první byl tajný, druhý veřejný - já se rozvedla, on ne. Ukazoval se se mnou veřejně, pomohl mi finančně, ale nikdy u mne nebydlel. Teď - třetí rok je opět ilegální. On doma tají, že je vztah zpět a já to před okolím tajím také, abych nebyla za blázna. Je mi s ním dobře a budoucnost si umím představit. Je to zajištěný muž (o 15 let starší), děti má už dospělé, ale vypadá to, že pokud se nerozvede manželka (a ta se pro okolí tváří, že je vše v pořádku), tak on zůstane doma. Scházím se s ním občas, často schůzku zinscenuji já, ale on nikdy neodmítne...
Renča
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
je sice moc hezké, že si s tím ženatým mužem umíte představit budoucnost vy - ale umí si ji představti i on? Dle toho, jak situaci líčíte, nikoli. Proč jste se rozváděla jako první? Zásadní chyba.... ovšem je zapotřebí hledět dopředu. Co vám čekání na jeho rozvod přináší? Jak se cítíte v utajovaném vztahu? Není to ponižující ? Nezasloužíte si snad plnohodnotnější vztah? Doporučovala bych vám neprojikovat vlastní přání do hlavy druhého, ale otevřít oči a konečně prohlédnout. Neztrácet čas a najít si jiného, volného parntera. Z toho, co píšete, je vidět, že vám pozice ilegální milenky nevyhovuje - takže nastal čas na změnu! Doporučuji také přečíst si moji knihu Ukradená objetí. Leccos pak pochopíte. Přeji hodně síly do změny a více štěstí v příštím vztahu.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobry den mam problem, zamilovala jsem se v praci do jednoho muze nadrizeneho.Nikdy sem todle necitila ten dotycny je ale zenaty
 ma tri deti a na vic je to cizinec.Bojim se vlastnich pocitu vyhejbam se mu kde se da.Kdyz se obevi moje telo sili a srdce bije na poplach mam potrebu utect.Nechci to citit.jenomze nedokazu svym pocitum porucit uz jsem i premyslela ze bych dala vypoved a nasla si jinou ale nikde tak dobre neplati.Nechci na nej myslet ani bejt do nej zamilovana co mam delat?Jak se pocitu zbavit? Kamaradka mi radi abych se s nim dala do reci ale ja se k nemu nedokazu ani priblizit natos s nim promluvit.Zacalo to nejdriv pohledama ktere byli dost intenzivni a dlouhe z jeho strany ja pak zacala pohledy odvracet a nedivat se na nej.Protoze v jeho spolecnosti se nedokazu soustredit ani na praci ani na nic.Nikdy jsme spolu nepromluvili.A ja ani nechci nechci k nemu todle citit je to hrozny utrpeni.Poradite mi prosim?Moc dekuji. - otázka upravena poradcem
marcela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
tento muž, ženatý šéf, otec tří dětí, by pro vás měl být samozřejmě tabu. Vystavovala byste se tak mnoha rizikům včetně ztráty zaměstnání. Naučte se poručit svým myšlenkám, rodí se přece ve vaší hlavě. Odreagujte se jinými aktivitami, zkuste i protistresové metody. Kdybyste to neměla zvládat, doporučovala bych navštívit psychologa. Myslím si ovšem, že to zvládnete. Je mnoho volných, atraktivnějších mužů. Stačí jen chtít je vidět a chodit mezi lidi.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den paní magistro,ráda bych se zeptala na vztah s "kamarádem". Známe se již delší dobu, byli jsme vždy přátelé, ale poslední dobou se mně podařilo se do něj zamilovat. On ke mně také cítí trochu víc než přátelství. Ale jelikož máme oba své rodiny, naše zamilování zůstává na platonické úrovni, ani jeden nechceme své rodiny ničit. Je to pro mě ale těžké, semtam se sejdeme na kafe, na procházku, probereme, co je nového a vzájemně nás trápí (mě tedy určitě), že tím to končí, že nikdy víc nebude. Můj dotaz je takový-dá se to takto dlouhodobě zvládnout? Můžeme být zase obyčejní přátelé? Četla jsem váš článek, kde píšete, že z lásky se přátelství nestane. Ale když už jsme kdysi přátelé byli? Musím ho ztratit úplně, abych měla klid? Nechci být bez něj úplně, ale přátelství je velmi těžké. Co si o tom myslíte? Děkuji - otázka upravena poradcem
Kamila
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ve vztazích se nikdy nedá se stoprocentní jistotou předpovědět, jak se co bude vyvíjet. Vyloučit nelze samozřejmě nic, ovšem situace, kterou popisujete, v sobě skrývá dle mého názoru četná úskalí. Vaší hlavní starostí by mělo být nedát na sobě nic znát, hlavně doma. Dále bych vám doporučovala citově se co možná nejvíce od onoho "kamaráda" distancovat. Můžete toho docílit tím, že se v myšlenkách nebudete opájet sny a chimérami, ale budete na toho muže myslet kriticky, vymezíte mu jen určitý prostor. Nedopusťte, aby se vaše emoce vymkly kontrole a zamilovala jste se do něj víc než on do vás. To se totiž často stává a končí to většinou tak, že muž couvne a žena trpí. Zodpovědný /zkušený muž si rodinu bořit nenechá. Nevyzvídetejte, co k vám cítí, netlačte na něj, v nic nedoufejte, jen byste se trápila a mohla si způsobit potíže. Chcete-li se s ním i nadále vídat, berte to s lehkostí a nadhledem. Jedině tak to zvládnete. Přeji vám vše dobré.
zamilovala jsem se do ženatého
jsem milenkou mého dlouholetého kamaráda ale je manželem mé nejlepší kamarádky už z dětství nevím co mám dělat nechci ji zklamat ale jeho miluji, děkuji za radu
Eva
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
být milenkou manžela kamarádky, ještě k tomu nejlepší, je riziko a stres /nehledě na morálku, tuto otázku zde vůbec nechci otevírat/. Mělo by vám být jasné, že vaše avantýra s manželem kamarádky je dočasná, čili s ním jen ztrácíte čas, který byste mohla věnovat hledání perspektivního vztahu. Dále je vysoce pravděpodobné, že konec nastane provalením, jež bude mít za následek rozeštvání všech zúčastněných. Jste připravena na rozlícenou kamarádku ve dveřích? Co jí řeknete, až vás začne zasypávat výčitkami /oprávněnými/ a dalšími negativy? Píšete, že ji nechcete zklamat - to se ale zcela jistě stane, a nejen to. Bude vás nenávidět a až ji to přejde, nejspíš vámi pohrdat...není to cena příliš vysoká za pár chvil pomíjivé vášně? Není snad lepší mít klidný spánek a odmilovat se? Mužů do postele je přece všude dost, jde-li vám o to!
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, Mám dvě děti, které vychovávám sama a před třemi měsíci jsem se seznámila se sympatickým mužem přes internet, který není ze stejného města. Na začátku jsem neplánovala, že by z toho mohlo být více než jen milé povídání, ale stalo se. Jenomže je ženatý(44 mě 37), nějakých 25 let a mají 17 letého syna. Na víkendy jezdí za synem a ženou domů, přes týden pracuje a bydlí v jiném městě, takto to mají již několik let. Jenže cca dva roky jim manželství neklape, prý vedle sebe jen žijí (přes týden je mimo domov). A tak začal zkoušet najít vztah přes internet. Postupem času jsme se do sebe zamilovali, v týdnu mi každý den volá a povídáme si přes dvě hodiny po telefonu a i smsky si napíšeme, jednou až dvakrát týdně se vidíme osobně, přijede. Pokud je doma o víkendu, tak nevolá, jen napíše sms, ale jen málo. Nevolá, protože si prý netroufne. Říká mi, že to manželce řekne, že se zamiloval do jiné a odejde od ní, prosil mě ať mu dám čas do vánoc, že je nechce synovi a manželce kazit. Nikomu prý nechce ublížit, i když stejně bude muset, ale myslí si, že když to řekne po vánocích, tak to bude malinko snažší než před nimi. Tento čas jsem mu dala, vzhledem k tomu, že se neznáme až tak dlouho. Neptám se na jeho ženu, on o ní nemluví často, ale není prý spokojen, nechce s ní být. Neodešel dříve, protože prý nedovede být sám a nemá kam jít. Manželka se prý nezapojuje do žádných aktivit, nikam nechodí, moc nemluví, on prý jezdí domů hlavně kvůli synovi, který je u něho na prvním místě. Až nedávno, v době, kdy byl nachlazen, léčil se, ale v sobotu večer šel s manželkou do kina, protože prý neměla s kým jít, syn šel také, ale s kamarády, manželka šla prý napřed a přítel ji dobíhal. Já si myslela, že doma leží a léčí se, a že spí, protože tím jak byl v kině, nenapsal žádnou sms, až když kino skončilo, ale to už bylo pozdě. Když mi další den volal, řekl mi to, mě to naštvalo. Pak jsme byli domluveni, že spolu strávíme víkend, že přijede v pátek ráno a zdrží se do sobotního večera nebo nedělního dopoledne. Přijel, den proběhl krásně, mě zůstala doma dcera, takže se prvně seznámili, vše proběhlo hladce. Zůstal do sobotního rána a ráno mi řekl, že musí nejdéle ve dvě odjet, byl to pro mne šok, nečekala jsem to, protože jsem se ho tak týden dopředu ptala, jestli se může zdržet a ne jednou, po každé řekl, že ano, že se nějak vymluví. A najednou, že musí domů, protože by musel jinak vysvětlovat, a že zapomněl, že mi to slíbil ….. poté mu došlo, že mi to opravdu slíbil a začalo mu to být líto…jenže stejně odjel…nechal mě doma smutnou a naštvanou zároveň a odjel…. Vysvětloval mi to tak, že kvůli synovi musí, že ho chce vidět, přitom ho uvidí celé vánoční svátky. Štědrý den bude trávit s ním a s manželkou, já budu sama, mé děti budou u bývalého manžela. Nevím co si o tom myslet, prý mi nechce ubližovat, ale zároveň mě prosí ať vydržím a pochopím to….mohl mi to říci dopředu alespoň….Začala jsem pak hledat na internetu informace o ženatých chlapech a nic pozitivního jsem nenašla, většinou to stejně končí tak, že ten chlap zůstane u manželky, tak už mě napadají také takové myšlenky….nevím co s tím, toto mě zklamalo, jeho to mrzí, ale prostě odjel….. a to si hledá práci ve městě kde bydlím já, s tím, že by se přestěhoval a byli bychom spolu více. Plánuje dopředu, ale pak toto…., a to stále říká, že nechce nikomu lhát a ubližovat…
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to, že vztah se ženatým mužem nemá žádnou perspektivu, vás mělo napadnout hned, nikoli až po 3 měsících! Ale naštěstí jste s tím pánem ještě tolik času neztratila. Vůbec nevěřte tomu, co vám říká o manželce, nepochopení doma atd. Nikdo milence neřekne, že mu jde o povyražení, jinak mu doma nic nechybí! Románek se zadaným může mít pouze žena, která s ničím vážným nekalkuluje, ani ve snu by ji nenapadlo, že by ho chtěla odloudit manželce, naopak, baví ji být pouze milenkou na pěkné chvilky. Jestliže to tak nastaveno nemáte, hledejte dál, tentokrát ovšem volného, nezadaného partnera. Přeji vše dobré.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den, mám prosbu o radu. Seznámila jsem se s mužem- spíše moje iniciativa. Po čase se mi svěřil, že má stomii.Je ženatý, ale říkal, že se ženou kvůli té stomii 6 let nespal. Zpočátku měl při sexu problémy se studem a s erekcí, ale časem, když viděl, že stomie mi nevadí, tak začal normálně fungovat. Říká, že doma to neklape, žena dokonce byla na čas odstěhovaná. Díky stomii občas trpí depresemi, chce se rozcházet s argumentem, že si mám najít někoho zdravého, ale já si s ním velice rozumím, takže zkousnu, že není úplně zdravý.Vždy ho rozeberu a deprese odezní...na pár dní.Je mi 40 a mám dvě malé děti, jsem rozvedená. On má dvě již dospělé děti. Chtěla bych se zeptat, nakolik mám brát ohledy na jeho handicap, zda mu být oporou i když je mi nedobře v situaci milenky ženáče, nebo jestli mám na něj zatlačit ať vyřeší svoji rodinnou situaci rozvodem. Předem moc děkuji za odpověď.
Tokeah
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
necítíte-li soe dobře v roli milenky tohoto muže, měla byste to nějak řešit. Zatlačit na něj samozřejmě můžete, ale otázkou je, zda to má smysl. Může vám sice říkat, jak to doma neklape, rozhodující ovšem je to, jak se chová, k čemu svým chováním inklinuje.... kdyby mu do doma natolik vadilo, proč se nerozvedl už dříve? Píšete, že seznámení byla spíš vaše iniciativa a nelze vyloučit, že na ní váš vztah stojí dodnes...proč se neporozhlédnout po jiném, volném a fyzicky i psychicky zdravém muži? Přeji vše dobré.
zamilovala jsem se do ženatého
Po měsíci,kdy jsem se trápila tím,co všechno dělá s manželkou jsem se ho zeptala (i když nechtěl nic řešit) na co přišel za ten měsíc.Řekl,že na to,že ho děti potřebují. To mi stačilo a skončila jsem to.Nyní je to 3 dny co jsme bez kontaktu. Vím od jeho kamaráda,že je z toho velmi špatný.Mám to brát jako definitivní konec? Víte, nerozumím jedné věci, proč neustále říkal něco jiného? Lhal a chtěl si mě krásnýma řečma jen udržet co nejdýl? Ale proč? Vždyť já jsem potom 4 měsíce nic neřešila,jen mu naslouchala, snažila se ho pochopit,tak proč by měl lhát?Volal mi denně, i o víkendech a nemusel.Byl ke mně pozorný, když se na mě díval, tak vycítíte,co k vám ten člověk cítí.Nemůžu uvěřit tomu,že by ten "vztah" byla jen jedna velká lež. Já jen nedokážu pochopit ten jeho rozpor ve větách.Je možné,aby mě opravdu jen využíval?Děkuji - otázka upravena poradcem
Vlasta 4
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
váš příběh, líčený na etapy, má stinnou i slunnou stránku. Momentálně sice trpíte klasickou zbabělostí a prolhaností milence, jehož si idealizujete přímo úměrně jeho nedostupnosti, na druhou stranu budete mít již v mladém věku za sebou cennou zkušenost, díky níž se v budoucnu podobným "lákadlům" velkým obloukem vyhnete! Váš (zaplať pánbůh již bývalý) přítel je "obdařen" celou škálou nectností, které by se dříve či později staly osudným i vašemu vztahu /za předpokladu, že by se rozvedl, což ovšem neudělá/. Ze všeho nejhorší se mi jeví výrok, že by uvítal, kdyby za něj rozhodl někdo jiný.  Rozhodnout se přece musí každý sám! A s takovým slabochem jste zamýšlela spojit svůj život?? Vždyť by vás to zničilo. Nemluvě o dalších negativech, jako např. milencově sklonu k pití. Je vždycky smutné, pořídí-li si milenku někdo, kdo nezvládá ani svůj život...
Jeho místo je v rodině, kde se musí postarat o svého autistického syna. To je jeho otcovská povinnost.
Vám doporučuji najít si jiného partnera, tentokrát seriózního a samozřejmě svobodného. Takového, jenž ví, co chce. Muž, který to neví, nemůže být nikomu oporou, ale pouze problematickou přítěží. Doporučovala bych vám také  přečíst si moji knihu Ukradená objetí. Pomůže vám prohlédnout a pochopit, jak to funguje...Přeji hodně štěstí.
zamilovala jsem se do ženatého
že přemýšlel o tom,že vyhledá psychologa,aby mu ukázal cestu a on pochopil co vlastně chce a jestli bych s ním chtěla ještě být kdyby se rozvedl.Klidně mi mohl lhát,ale radil se o tom i s jeho kamarádem,takže to mám potvrzené.Pak mi řekl,že se další den ozve. Má docela stresové zaměstnání a stres utápí v alkoholu.Je i docela naivní, věří každému člověku, nemá prostě odhad na lidi. No,neozval se pak dva dny,prý kvůli té práci. Já mu napsala jak se má a byli jsme měsíc v kontaktu, asi 4x jsme se sešli. Nic se ale neřešilo. Já jsem čekala,že řekne třeba ať mu dám čas, že máme nějakou šanci,ale nic. Kdysi mi řekl,co je lepší, jestli to mít na výběr a ublížit tak několika lidem nebo ne. Že je pro něj spíš lepší, když to za něj rozhodne někdo jiný a on se s tím pak smíří. Ale jde takto žít? Tak,že za vás rozhodnutí udělá někdo jiný, protože to nedokážete?
Vlasta 3
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
váš příběh, líčený na etapy, má stinnou i slunnou stránku. Momentálně sice trpíte klasickou zbabělostí a prolhaností milence, jehož si idealizujete přímo úměrně jeho nedostupnosti, na druhou stranu budete mít již v mladém věku za sebou cennou zkušenost, díky níž se v budoucnu podobným "lákadlům" velkým obloukem vyhnete! Váš (zaplať pánbůh již bývalý) přítel je "obdařen" celou škálou nectností, které by se dříve či později staly osudným i vašemu vztahu /za předpokladu, že by se rozvedl, což ovšem neudělá/. Ze všeho nejhorší se mi jeví výrok, že by uvítal, kdyby za něj rozhodl někdo jiný.  Rozhodnout se přece musí každý sám! A s takovým slabochem jste zamýšlela spojit svůj život?? Vždyť by vás to zničilo. Nemluvě o dalších negativech, jako např. milencově sklonu k pití. Je vždycky smutné, pořídí-li si milenku někdo, kdo nezvládá ani svůj život...
Jeho místo je v rodině, kde se musí postarat o svého autistického syna. To je jeho otcovská povinnost.
Vám doporučuji najít si jiného partnera, tentokrát seriózního a samozřejmě svobodného. Takového, jenž ví, co chce. Muž, který to neví, nemůže být nikomu oporou, ale pouze problematickou přítěží. Doporučovala bych vám také  přečíst si moji knihu Ukradená objetí. Pomůže vám prohlédnout a pochopit, jak to funguje...Přeji hodně štěstí.
zamilovala jsem se do ženatého
-Řekl, že nechce, že si nemyslí,že by k ní začal něco cítit a že se v poradně snaží jen o komunikaci.Že jsou spolu jen kvůli synovi.Nakonec se ona rozhodla od září chodit do poradny po druhé.On samozřejmě souhlasil.Věděla jsem,že už to nezvládnu a zeptala se na nás. Byl v šoku.Prý to krásné, co o nás řekl řekl proto,že to tak cítil,že si dovedl představit,že bychom spolu mohli žít,ale nemyslí si,že by něco sliboval. Řekl,že by chtěl začít znovu,ale je tam ten syn a on neví jak jinak to udělat a,že tímto co jsme si řekli jsme vlastně pochopili,kde má každý své místo. Nevěřila jsem svým uším,že někdo koho milujete a tak dlouho s ním udržujete poměr vám řekne toto.Hned jsem to utnula. Po třech dnech se mi ozval,že mu den ode dne chybím víc a víc a že mě miluje.Napsala jsem mu,že mi taky moc chybí.Ptala jsem se,co doma. Řekl,že přemýšlí co dál,že neví jestli chce vůbec s manželkou ještě něco spravovat a dál se omezovat, - otázka upravena poradcem
Vlasta 2
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
váš příběh, líčený na etapy, má stinnou i slunnou stránku. Momentálně sice trpíte klasickou zbabělostí a prolhaností milence, jehož si idealizujete přímo úměrně jeho nedostupnosti, na druhou stranu budete mít již v mladém věku za sebou cennou zkušenost, díky níž se v budoucnu podobným "lákadlům" velkým obloukem vyhnete! Váš (zaplať pánbůh již bývalý) přítel je "obdařen" celou škálou nectností, které by se dříve či později staly osudným i vašemu vztahu /za předpokladu, že by se rozvedl, což ovšem neudělá/. Ze všeho nejhorší se mi jeví výrok, že by uvítal, kdyby za něj rozhodl někdo jiný.  Rozhodnout se přece musí každý sám! A s takovým slabochem jste zamýšlela spojit svůj život?? Vždyť by vás to zničilo. Nemluvě o dalších negativech, jako např. milencově sklonu k pití. Je vždycky smutné, pořídí-li si milenku někdo, kdo nezvládá ani svůj život...
Jeho místo je v rodině, kde se musí postarat o svého autistického syna. To je jeho otcovská povinnost.
Vám doporučuji najít si jiného partnera, tentokrát seriózního a samozřejmě svobodného. Takového, jenž ví, co chce. Muž, který to neví, nemůže být nikomu oporou, ale pouze problematickou přítěží. Doporučovala bych vám také  přečíst si moji knihu Ukradená objetí. Pomůže vám prohlédnout a pochopit, jak to funguje...Přeji hodně štěstí.
zamilovala jsem se do ženatého

Dobrý den, paní doktorko, prosím o Váš názor. Nyní je to už přes 1,5 roku, co jsem s ženatým mužem.Já 25, on 36 let (2 děti, 20 a 9). 9-letý syn je autista,takže odkázán na pomoc rodičů.Když jsem nic neřešila, začal o nás mluvit jako kdyby přemýšlel o budoucnosti.Říkal,že bychom se mohli odstěhovat, jen tak z ničeho nic se zeptal,jestli bych si ho vzala,kdyby nebyl ženatý, že on by neváhal.Zajimal se o mé rodiče, o to,jaký na něj mají názor.Snažil se na ně udělat dojem.Znají se. Do poradny přestali chodit po 4 měsících.Vše bylo v pohodě,ale pak se zase začali hádat.Ona se neustále vracela do minulosti a vše mu vyčítala.Bylo na něm vidět,jak ho to vysiluje.Řekl,že neví co má dělat, že by pro něj bylo i lepší,kdyby se rozvedli, že o tom doma mluví a přemýšlejí. Tehdy jsem mu i řekla ať se snaží o nápravu,pokud s ní chce být.Nelíbilo se mu to.Dokonce jsem mu navrhla,že to ukončíme,aby mohli začít. - otázka upravena poradcem
Vlasta 1
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
váš příběh, líčený na etapy, má stinnou i slunnou stránku. Momentálně sice trpíte klasickou zbabělostí a prolhaností milence, jehož si idealizujete přímo úměrně jeho nedostupnosti, na druhou stranu budete mít již v mladém věku za sebou cennou zkušenost, díky níž se v budoucnu podobným "lákadlům" velkým obloukem vyhnete! Váš (zaplať pánbůh již bývalý) přítel je "obdařen" celou škálou nectností, které by se dříve či později staly osudným i vašemu vztahu /za předpokladu, že by se rozvedl, což ovšem neudělá/. Ze všeho nejhorší se mi jeví výrok, že by uvítal, kdyby za něj rozhodl někdo jiný.  Rozhodnout se přece musí každý sám! A s takovým slabochem jste zamýšlela spojit svůj život?? Vždyť by vás to zničilo. Nemluvě o dalších negativech, jako např. milencově sklonu k pití. Je vždycky smutné, pořídí-li si milenku někdo, kdo nezvládá ani svůj život...
Jeho místo je v rodině, kde se musí postarat o svého autistického syna. To je jeho otcovská povinnost.
Vám doporučuji najít si jiného partnera, tentokrát seriózního a samozřejmě svobodného. Takového, jenž ví, co chce. Muž, který to neví, nemůže být nikomu oporou, ale pouze problematickou přítěží. Doporučovala bych vám také  přečíst si moji knihu Ukradená objetí. Pomůže vám prohlédnout a pochopit, jak to funguje...Přeji hodně štěstí.