Dobrý den, jsme s manželem 18 let (je nám maličko přes 40), 2 děti v pubertě. Poslední dobou mám pocit, že jsem sama. Chybí mi jakékoliv projevy citu z jeho strany, žádné objetí, pohlazení, žádné něžné slůvko...Sex je sice úžasný, ale mimo sex nic. Jsem z toho zoufalá, vyvolává to ve mně pocit smutku a jako by mě neměl vůbec rád. Když se zeptám, co se děje, a že mi to chybí, tak řekne, že se nic nezměnilo, že mě má rád. Nedá to ale nijak najevo. Většinou ale nechce nic řešit, prý není co. Často dodá, že je unavený z práce. Já ale přece taky chodím do práce, ne jen on. Podvědomě sice cítím, že mě má opravdu rád (když vidí, že něco potřebuji v domácnosti, tak to zařídí, udělá, je skvělý táta). Nikdy nebyl nijak vřelý v projevech citu, ale teď je to ještě horší a chce mít hlavně klid. Mně to ale chybí. Zkoušela jsem už být i "nedostupná", nevázat se na něj, aby se začal trochu snažit, ale na něj to vůbec nefunguje. Naopak se ještě víc "stáhne". Co s tím, jak na něj? Děkuji za Váš čas. - otázka upravena poradcem
Jana
Dobrý den,
je známá věc, že muži moc nepotřebují dávat najevo city. Svou náklonnost vyjadřují spíš tím, že pro ženu a rodinu něco dělají. Páčit z muže, unaveného prací a každodenním stereotypem, nějaké projevy něhy, asi nemá smysl. Zkuste spíš zorganizovat nějaký výlet,welness víkend nebo něco podobného, kdy oba vypadnete ze zajetých kolejí a známého prostředí. Pokud však všechno v zásadě funguje, doporučovala žít svým životem (např. kamarádky, kulturní a sportovní aktivity) a neodvozovat své štěstí od manželových projevů. Čím nezávislejší na něm budete, tím lépe. Přeji vše dobré.