Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové
Poradna
Na otázky odpovídá
Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.
Nejvíce se ptáte
má náš vztah budoucnost?
zdá se, že váš přítel trpí nějakým komplexem a ještě k tom si libuje v tom, že jím může své partnerky tyranizovat. Vy však neřešte jeho, nýbrž sebe a svůj přístup k němu, neboť druhé měnit nemůžeme...
Z vašeho líčení mám dojem, že trpíte partnerovou nečitelností ( např.zavírání se s mobilem na záchod) a manipulací (poníží vás, seřve nebo shodí, vzápětí to ale kompenzuje malými pozornostmi, jimiž si vás znovu omotá kolem prstu, viz.přinesené jídlo...), bojíte se však udělat krok směrem ke svobodě a nezávislosti, v čemž vidím jedinou možnost. Čím déle budete tolerovat partnerovo chování vůči vám, které připomíná taktiku cukru a biče (zde v opačném pořadí), tím více ho budete ubezpečnovat v tom, že mu to projde a situace se může jen zhoršovat.
Moc nerozumím tomu, proč vůbec uvažujete o nastěhování do přítelova domu spolu se všemi třemi dětmi, jestliže by vás měl nejradši jen na sex, kritizuje vás takřka za vše a navíc má celý ten sáhodlouhý seznam špatných vlastností...Jak by to asi vypadalo, až byste se naprosto vzdala svého soukromí a byla mu v jeho domě vydána napospas...? Jestliže bydlíte ve vlastním bytě, v žádném případě se ho nevzdávejte.
Jakmile někomu, zejména tomu, kdo rád manipuluje, dáte najevo, že ho nutně potřebujete, upadáte do snadno zneužitelné, závislé role.
Atraktivní je pouze ten, kdo je ve vztahu dobrovolně a mohl by v pohodě existovat i bez něj. Pouze takového partnera si ten druhý hýčká. I vy jste do doby, než jste tohoto muže poznala, nějak žila a uživila sebe i své 3 děti...proč by to nemělo jít i teď? Práci na plný úvazek vřele doporučuji, prospěje vám po všech stránkách! I po té, že poznáte nové lidi, nové muže....
Ale manželskou poradnu klidně navštivte, i to vám může jen prospět.
Přeji šťastné rozhodnutí a do budoucna vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
zdá se, že váš přítel trpí nějakým komplexem a ještě k tom si libuje v tom, že jím může své partnerky tyranizovat. Vy však neřešte jeho, nýbrž sebe a svůj přístup k němu, neboť druhé měnit nemůžeme...
Z vašeho líčení mám dojem, že trpíte partnerovou nečitelností ( např.zavírání se s mobilem na záchod) a manipulací (poníží vás, seřve nebo shodí, vzápětí to ale kompenzuje malými pozornostmi, jimiž si vás znovu omotá kolem prstu, viz.přinesené jídlo...), bojíte se však udělat krok směrem ke svobodě a nezávislosti, v čemž vidím jedinou možnost. Čím déle budete tolerovat partnerovo chování vůči vám, které připomíná taktiku cukru a biče (zde v opačném pořadí), tím více ho budete ubezpečnovat v tom, že mu to projde a situace se může jen zhoršovat.
Moc nerozumím tomu, proč vůbec uvažujete o nastěhování do přítelova domu spolu se všemi třemi dětmi, jestliže by vás měl nejradši jen na sex, kritizuje vás takřka za vše a navíc má celý ten sáhodlouhý seznam špatných vlastností...Jak by to asi vypadalo, až byste se naprosto vzdala svého soukromí a byla mu v jeho domě vydána napospas...? Jestliže bydlíte ve vlastním bytě, v žádném případě se ho nevzdávejte.
Jakmile někomu, zejména tomu, kdo rád manipuluje, dáte najevo, že ho nutně potřebujete, upadáte do snadno zneužitelné, závislé role.
Atraktivní je pouze ten, kdo je ve vztahu dobrovolně a mohl by v pohodě existovat i bez něj. Pouze takového partnera si ten druhý hýčká. I vy jste do doby, než jste tohoto muže poznala, nějak žila a uživila sebe i své 3 děti...proč by to nemělo jít i teď? Práci na plný úvazek vřele doporučuji, prospěje vám po všech stránkách! I po té, že poznáte nové lidi, nové muže....
Ale manželskou poradnu klidně navštivte,i to vám může jen prospět.
Přeji šťastné rozhodnutí a do budoucna vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
zdá se, že váš přítel trpí nějakým komplexem a ještě k tom si libuje v tom, že jím může své partnerky tyranizovat. Vy však neřešte jeho, nýbrž sebe a svůj přístup k němu, neboť druhé měnit nemůžeme...
Z vašeho líčení mám dojem, že trpíte partnerovou nečitelností ( např.zavírání se s mobilem na záchod) a manipulací (poníží vás, seřve nebo shodí, vzápětí to ale kompenzuje malými pozornostmi, jimiž si vás znovu omotá kolem prstu, viz.přinesené jídlo...), bojíte se však udělat krok směrem ke svobodě a nezávislosti, v čemž vidím jedinou možnost. Čím déle budete tolerovat partnerovo chování vůči vám, které připomíná taktiku cukru a biče (zde v opačném pořadí), tím více ho budete ubezpečnovat v tom, že mu to projde a situace se může jen zhoršovat.
Moc nerozumím tomu, proč vůbec uvažujete o nastěhování do přítelova domu spolu se všemi třemi dětmi, jestliže by vás měl nejradši jen na sex, kritizuje vás takřka za vše a navíc má celý ten sáhodlouhý seznam špatných vlastností...Jak by to asi vypadalo, až byste se naprosto vzdala svého soukromí a byla mu v jeho domě vydána napospas...? Jestliže bydlíte ve vlastním bytě, v žádném případě se ho nevzdávejte.
Jakmile někomu, zejména tomu, kdo rád manipuluje, dáte najevo, že ho nutně potřebujete, upadáte do snadno zneužitelné, závislé role.
Atraktivní je pouze ten, kdo je ve vztahu dobrovolně a mohl by v pohodě existovat i bez něj. Pouze takového partnera si ten druhý hýčká. I vy jste do doby, než jste tohoto muže poznala, nějak žila a uživila sebe i své 3 děti...proč by to nemělo jít i teď? Práci na plný úvazek vřele doporučuji, prospěje vám po všech stránkách! I po té, že poznáte nové lidi, nové muže....
Ale manželskou poradnu klidně navštivte, i to vám může jen prospět.
Přeji šťastné rozhodnutí a do budoucna vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
zdá se, že váš přítel trpí nějakým komplexem a ještě k tom si libuje v tom, že jím může své partnerky tyranizovat. Vy však neřešte jeho, nýbrž sebe a svůj přístup k němu, neboť druhé měnit nemůžeme...
Z vašeho líčení mám dojem, že trpíte partnerovou nečitelností ( např.zavírání se s mobilem na záchod) a manipulací (poníží vás, seřve nebo shodí, vzápětí to ale kompenzuje malými pozornostmi, jimiž si vás znovu omotá kolem prstu, viz.přinesené jídlo...), bojíte se však udělat krok směrem ke svobodě a nezávislosti, v čemž vidím jedinou možnost. Čím déle budete tolerovat partnerovo chování vůči vám, které připomíná taktiku cukru a biče (zde v opačném pořadí), tím více ho budete ubezpečnovat v tom, že mu to projde a situace se může jen zhoršovat.
Moc nerozumím tomu, proč vůbec uvažujete o nastěhování do přítelova domu spolu se všemi třemi dětmi, jestliže by vás měl nejradši jen na sex, kritizuje vás takřka za vše a navíc má celý ten sáhodlouhý seznam špatných vlastností...Jak by to asi vypadalo, až byste se naprosto vzdala svého soukromí a byla mu v jeho domě vydána napospas...? Jestliže bydlíte ve vlastním bytě, v žádném případě se ho nevzdávejte.
Jakmile někomu, zejména tomu, kdo rád manipuluje, dáte najevo, že ho nutně potřebujete, upadáte do snadno zneužitelné, závislé role.
Atraktivní je pouze ten, kdo je ve vztahu dobrovolně a mohl by v pohodě existovat i bez něj. Pouze takového partnera si ten druhý hýčká. I vy jste do doby, než jste tohoto muže poznala, nějak žila a uživila sebe i své 3 děti...proč by to nemělo jít i teď? Práci na plný úvazek vřele doporučuji, prospěje vám po všech stránkách! I po té, že poznáte nové lidi, nové muže....
Ale manželskou poradnu klidně navštivte, i to vám může jen prospět.
Přeji šťastné rozhodnutí a do budoucna vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
chtěla bych se Vás optat, jestli má můj vztah s přítelem vůbec ještě nějakou budoucnost. Chodíme spolu 2 roky a já si připadám někdy pro něj strašně zbytečná. Jezdí závodně na motorce a věčně mluví jen o tom. Když se pohádáme je schopný týden se ani neozvat. Třeba minulou neděli jsme se pohádali úplně kvůli zbytečnostem a jediné co ho zajímalo byly motorky ani se nezeptal jak se mi daří a jak jsem dopadla v nemocnici. Vůbec se neozval. Jsem z toho už zoufalá a nevím co mám dělat, Když si s ním chci o tom promluvit, že mi připadá, že nám to spolu neklape, jediné co řekne, že si to nemyslí, že je spokojený. Ale já to tak necítím. Často si připadám, jen jako jeho náhražka, když neví co zrovna dělat jen na zaplnění času. Dost mě to trápí už delší dobu.
Strašně moc Vám děkuji za odpověď.
na vztahu musejí pracovat oba partneři, nikoli jen jeden....jestliže jste se už víc než dost snažila s přítelem mluvit, něco změnit, ale k ničemu to nevedlo, zkuste s ním nic neřešit a žít nezávisle na něm. Provozovat vlastní aktivity, scházet se s přáteli, taky na něj nemít čas, když on např. zrovna nemá co dělat a zachtělo by se mu vaší přítomnosti....a časem uvidíte. Možná poznáte někoho jiného a věc bude vyřešena...
má náš vztah budoucnost?
ve vašem líčení situace a vlastních pocitů vidím pár rozporů. Na jedné straně píšete, že vám už na VŠ přítel imponoval svou ambiciozností, teď ji ale hodnotíte spíš negativně. Tenhle rozpor je ovšem celkem typický - to, co bylo na začátku vnímáno jako atraktivní a mělo to zásadní vliv na vznik vztahu, se časem mění v opak. Ženy bývají často oslněny bavičem a playboyem, jakmile ho ale "mají", rády by ho změnily na krotkého a věrného. Jenže nelze udělat tygra vegetariánem a každý by měl předem chladnou hlavou zvážit, jestli s těmito vlastnostmi protějšku může žít.
Píšete, že žárlíte na "modelky", které se houfují kolem vašeho přítele. Proč nejezdíte s ním, když vám to nabízí? Aspoň na kratší cesty? Měli byste víc společných zážitků a vy byste se nemusela bát, že ho ztrácíte. Jenže tenhle pocit zřejmě nepramení jen z toho, že nevíte, co kde dělá, ale i z toho, že se začínáte vzdalovat v hodnotách a cílech. Není divu, že toužíte po dítěti, ve vašem věku je to úplně normální a přítel by si to měl uvědomit. Pokud rodinu nechce, nelze ho samozřejmě nutit a bylo by smysluplnější porozhlédnout se jinde. Najít si partnera o něco staršího, rodinný typ. Zamyslete se nad tím, co chcete, co je vaší prioritou... Ptáte se, co bych dělala já, to ovšem nelze, každý je jiný. Mne nikdy nepřitahovali ambiciózní karieristi, ale spíš nekonvenční bohémové. Každý se musí rozhodovat sám za sebe, na základě zvážení všech okolností a vyslechnutí hlasu intuice.
Přeji vám hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
mám takový, možná malicherný problém, ale vždy dáváte přímé odpovědi, tak proč se nezeptat :). S přítelem (oba 29) jsme už od třeťáku na VŠ. Ani u jednoho z nás to nebyl první vztah. Miluji ho a je to vlastně tak nějak vysněný chlap - gentleman, pozorný, inteligentní, zábavný, vždy mě podpoří, pohledný...takže by se mohlo zdát, že vše je ideální, ale není. Přítel je hodně ambiciózní, už na VŠ mě tím vlastně zaujal. Místo "klasické brigády" obchodoval na burze, zakládal start-upy, i když z nějak vyloženě bohaté rodiny nebyl. Vždy z úsměvem říkal, ať počítám s tím, že budeme bohatí. No a to se mu v poslední době podařilo, ale vlastně tím začaly problémy. Cca před rokem prodal jednu společnost za velké peníze, dál podniká a investuje a plní si siny. Nedávno se třeba vrátil z měsíční dovolené v Jižní Americe a Antarktidě, nic pro mě, takže i když mě přesvědčoval ať jedu, nejela sem a měsíc jsme se neviděli (navíc bych si nemohla vzít tak dlouhou dovolenou).
- otázka upravena poradcem
ve vašem líčení sitauce a vlastních pocitů vidím pár rozporů. Na jedné straně píšete, že vám už na VŠ přítel imponoval svou ambiciozností, teď ji ale hodnotíte spíš negativně. Tenhle rozpor je ovšem celkem typický - to, co bylo na začátku vnímáno jako atraktivní a mělo to zásadní vliv na vznik vztahu, se časem mění v opak. Ženy bývají čast ooslněny bavičem a playboyem, jakmile ho ale "mají", rády by ho změnily na krotkého a věrného. Jenže nelze udělat tygra vegetariánem a každý by měl předem chladnou hlavou zvážit, jestli s těmito vlastnostmi protějšku může žít.
Píšete, že žárlíte na modelky, které se houfují kolem vašeho přítele. Proč nejezdíte s ním, když vám to nabízí? Měli byste aspoň více společných zážitků a vy byste se nemusela mít pocit, že ho ztrácíte. Ten pocit ovšem zřejmě nepramení jen z toho, že nevíte, co kde dělá, ale i z toho, že se začínáte vzdalovat v hodnotách a cílech. Není divu, že toužíte po dítěti, ve vašem věku je to úplně normální a přítel by si to měl uvědomit. Pokud rodinu nechce, nelze ho samozřejmě nutit a bylo by smysluplnější porozhlédnout se jinde, najít si partnera o něco staršího, rodinný typ. Hlavně musíte vědět, co chcete, co je vaší prioritou... Ptáte se, co bych dělala já, ale každý je jiný. Mne osobně nikdy nepřitahovali ambiciózní karieristi, ale spíš nekonvenční bohémové. Každý se musí rozhodovat sám za sebe, na základě zvážení všech okolností a vyslechnutí hlasu intuice.
Přeji vám hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
jsem (23) téměř rok po táhlém velmi bolestném a ponižujícím rozchodu 4letého vztahu. Před 2 měsíci jsem se seznámila se skvělým mužem (23). Scházíme se a mohu upřímně říct, že jsem nepoznala skvělejšího člověka. Je pozorný, hýčká si mě, je to gentleman, má zkrátka takovou povahu i zájmy, o kterých jsem u muže vždy snila. Navíc se nápadně (vzhledově i povahou) podobá mému otci, kterého si nesmírně vážím. Problém je, že se i po 2měs. necítím zamilovaná. Nevím, jestli to je proto, že už nejsem puberťačka, se kterou cloumají hormony nebo jsem natolik raněna silným rozchodem, že se zkrátka bojím citově otevřít nebo to není ten pravý. Moc, opravdu moc mě to mrzí, protože se ke mě chová krásně, cítím, že mě má moc rád a zasloužil by si víc. Rozhodla jsem se, že si budu užívat společné chvíle a uvidím, co časem. Zda ta pravá láska přijde nebo ne, ale zatím je to stejné. Co byste mi poradila? Na co bych se měla zaměřit nebo co udělat? Děkuji a přeji pěkný den
je úplně normální, že se člověk po bolestivém rozchodu není schopen rychle znovu zamilovat. Dejte tomu čas, pak uvidíte. Důležité je, jaký má přítel charakter, jak se k vám i jiným chová, jak se vzájemně doplňujete a jestli máte stejné hodnoty. Věřte své intuici, ale zapojujte i rozum. Osobně nemám ráda výraz "ten pravý", je zavádějící. Po světě chodí mnoho potenciálních vhodných partnerů, je jen zapotřebí umět vnímat a mít i kapku štěstí.... Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
moc se mi líbí vaše upřímnost a prosím vás o náhled na mou situaci. Jsem se svým přítelem rok a třičtvrtě z toho 1,5roku spolu bydlíme. Bydlíme v jeho bytě. Tvrdil mi, když jsme se poznali, že je 1rok sám (přede mnou měl 4 roky přítelkyni, se kterou bydlel v našem bytě). Nebyla to pravda, těsně před naším seznámením za ním jezdila. Podle jeho slov ji velmi miloval tak jako nikoho. To, že mi lhal v této věci se mi zdálo banální a snažila jsem se to neřešit. V bytě měl její fotky, jejich společné osobní věci. Požádala jsem ho aby je schoval, že mi to není příjemné. Toto učinil až po měsíci našeho společného bydlení a velké scéně. Nedokáže se o tomto bývalém vztahu normálně bavit. Když plánuji společnou budoucnost, nevyjadřuje se. Bude mu 28 let. Můj dotaz zní. Myslíte si, že i po tolika letech ukončení vztahu může člověk milovat někoho s kým už není i když žije s někým jiným? Nechci být ta druhá a proto zvažuji vztah ukončit.
Přeji Vám mnoho štěstí!!! Děkuji Vám
děkuji vám za pochvalu mé upřímnosti a ve stejném duchu odpovím i vám: můj pocit je ten, že váš přítel ještě nebyl na nový vztah zralý, protože neměl zpracovaný rozchod s bývalou partnerkou, která pro něj asi hodně znamenala (znamená?). Předčasně došlo dle mého názoru i k sestěhování do jednoho (ještě k tomu jeho) bytu....rozhodnutí je samozřejmě na vás, ale domnívám se, že nejlepším řešením by bylo odstěhovat se od něj a nějaký čas se nestýkat. Pak by se vidělo.... I vy se mějte, přeji vám hodně štěstí a partnera, který vám bude dávat jasně najevo, že jste v jeho životě jedničkou!
má náš vztah budoucnost?
O tom, jaký vztah si přejete, zda a kdy rodinu, jste se asi měli
bavit dříve, rozhodně předtím, než jste se nastěhovala do jeho
domu. Argumentace vašeho přítele je velmi zvláštní a místy až
podpásová. Vadí-li mu vaše minulost, proč s vámi žije? Výroky,
že po dítěti nebudete mít chuť na sex a stane se z vás hysterka
(?), jsou velmi chabé argumenty. Zřejmě si rád užívá, ale má
obavy ze závazků a nevěří sám sobě. Ať ho k tomu vedou negativní
zážitky z dětství nebo jiná špatná zkušenost či nezralost,
pro vás z toho plyne, že tento muž asi není vhodným kandidátem
na manžela ani na otce. Do ničeho ho nenuťte a sama zvažte,
jestli s ním zůstat nebo hledat dál. Osobně se domnívám, že
společné bydlení za daných okolností není šťastným řešením,
ale rozhodnout se musíte vy sama. Ponižovat se v žádném případě nenechte! Přeji vše dobré a držím palce.
má náš vztah budoucnost?
nevím, kolik vám je let ani jaké máte oba zkušenosti z předchozích vztahů. Je-li váš přítel mladý, vy jste jeho první vážnější známost, není divu, že potřeboval udělat zkušenost s jinou ženou. Pokud to přineslo ten efekt, že ho zklamala a o to víc si váží vás, sehrálo to pozitivní roli. Vy jste ale znejistělá a ptáte se, jak poznáte, že to s vámi myslí vážně. Víc než na slova dejte na řeč těla. Jakým tónem s vámi mluví, jak se na vás dívá, usmívá, jestli se vás rád dotýká a jeho tělo má tendenci obracet se směrem k vám. Zapojte intuici a sledujte také jeho činy. Co pro vás dělá, obětuje, jestli stojí při vás, když o něco jde, potřebujete-li pomoc atd. Víc než na slova dejte na činy. A nechte to otevřené, i vy se klidně rozhlížejte! Po cca roce uvidíte. Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
spřízněnou duši můžete mít ve své kamarádce nebo v někom z okruhu známých, neviděla bych jako problém, že ji postrádáte u přítele. Na překážku nemusí být ani to, že přítel neumí vařit a nestuduje VŠ. Důležitější je, jak spolu vycházíte, jak mezi vámi funguje nejen chemie, ale i verbální komunikace, tolerance, jestli se máte jako lidi rádi a vážíte si jeden druhého. To z vaší strany není, což považuji za největši minus ve výčtu toho, co vám na příteli vadí. Je těžko představitelné žít s někým, jímž v podstatě pohrdáte, jehož považujete ho za nekompetentnícho, neschopného. Žít spolu jako partneři jen kvůli výhodnému bydlení asi není tím nejlepším řešením. Na společné bydlení ani nemusíte být partnery, ale jen kamarády..Zkuste to s ním probrat v přátelské atmosféře a pokud to k ničemu nepovede, porozhlédněte se jinde. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
to, co popisujete, připomíná manželství po 10 letech. Možná jste se opravdu unáhlila s tím sestěhováním. Kdybyste se vídali méně, ale o to intenzivněji a akčněji, bylo by to asi lepší...Nicméně netřeba zoufat, vztah je takový, jaký si ho oba partneři udělají. Před nějakým radikálním řešením nejdříve zkuste udělat něco jinak. Navrhnout výlet, zorganizovat nějakou akci, pozvěte domů návštěvu /samozřejmě o víkendu, kdy manžel nevstává do náročné práce/....atd. Pak uvidíte.
má náš vztah budoucnost?
S přítelem jsme 5 měsíců. Ze začátku bylo všechno krásný, 3 měsíce jsme se nehadali, neměli jsme žádný problém. Jenže se to potom zvrtlo. Někdy se dost hádáme, jednou jsme se dokonce málem rozešli. Jde mi o to, že má asi 5 kamarádů, trávi s nimi skoro veškerý čas, když mají přijít, tak me hází hned na druhe misto a jsou pro nejdůležitější oni, i když mi třeba slíbil ze si zavoláme a tak. Další věc, ktera me trápí. Měsíc jsem musela chodit o berlich, a ani za mnou nepřijel. Pokaždé když jsem ho prosila řekl, že nemá benzin na to jezdit tam a zpátky. Ale když mu řekne kamarád, tak si pro něj přijede, jsou u nej (mého pritele) a pak kamarád odveze domu. Se mnou to tak ale nedela. Záleží mu vůbec na me? Další věc, ktera se mi nelibi, když jsem v jeho přítomnosti (třeba po 3 dnech), tak misto toho, aby se věnoval me, pise SMS kamarádům. Když nemá náladu, snažím se mu ji spravit ale marne, kamarádům se to samozrejme povede. Delam něco spatne? Vydrží takový vztah i do budoucna?
nevím, kolik vám je a jak vypadá celková situace. Je sice bezva, má-li muž kamarády, ale dává-li jim vždycky přednost a žena je u něj až na druhém místě, bylo by záhodno zamyslet se nad tím, jak dál. Možná se na takzvaně vážný vztah ještě necítí a chce si jen tak užívat života. Zkuste si promluvit ,ale faktem je, že více poznáte z činů než ze slov. Může vám tisíckrát opakovat, jak mu na vás záleží, ale rozhodující je, jak se zachová, když potřebujete pomoc. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Já (21) a můj přítel (24) jsme spolu zhruba 4 roky. Oba jsme spíše cholerici a výrazné osobnosti, takže občas probíhají klasické štěkačky, 2 × jsme se rozešli (nejdřív jeho nezájem, pak můj, na začátku vztahu). Ale vždy nakonec skončili spolu a byli rádi. Bydlíme spolu přes semestr na Vš druhym rokem.
Před asi měsícem a půl přítel nebyl spokojený a dokonce si nebyl i jistý, zda je vztah perspektivní (ja taky ne popravdě), dohodli jsme se na tom že na tom zapracujeme, zapracovali a zlepšilo se.
Jenže, s kamarády před pár týdny chodil na hokej a hrát stolní hry. Poznal se tam se slečnou, všehovšudy ji viděl tak čtyřikrát.
Začal si s ní psát na fb, čas od času. Mluvíme o tom otevřeně, prý si píšou o obyčejných věcech. Prý mají společné zájmy a je to prý kamarádka.
Já mu věřím že mi záměrně nelže,jen mi připadne nestandartní se s někým vidět párkrát a začít si pravidelně psát.
Co myslíte, přeháním?
nemyslím si, že přeháníte, spíš to na mne dělá dojem, že si váš přítel potřebuje ujasnit (např.komunikací s jinými ženami), co vlastně chce. Záleží na vás, jestli budete schopná a ochotná to tolerovat nebo se také porozhlédnete jinde. Faktem je, že jsto oba mladí, moc zkušeností jste zatím nenasbírali a nebylo by radno uvazovat se již teď ve vážném vztahu. Dopřejte si oba čas na poznávání a zrání. Přeji vám hodně štěstí!
má náš vztah budoucnost?
tlačením na pilu ho jen odradíte. Otázka je, kam vztah posunout? Chápu, že si přejete, aby byl i přítel rozvedený, s vyřešenou minulostí, jenže to si musí přát i on. Píšete, že jste již měli krizi a on vaše děti nemusí. Jeho děti vás taky ne...nejlepší by bylo dát tomu nějaký čas a počkat, jak se věci budou vyvíjet.
Třeba se vše nakonec vyřeší úplně jinak.
má náš vztah budoucnost?
máte nejspíš pravdu v tom, že se váš přítel nezamiloval do konkrétní ženy, ale do své představy o ní. Potřeboval by zažít něco, co by ji v jeho očích sesadilo z piedestalu na zem. Což je těžko proveditelné, jelikož s ní nežije. Sporadická setkání mohou touhu a iluze spíš posilovat. K vašemu vztahu - než se dohadovat a předhazovat si minulost nebo vzplanutí po jinou, bylo by asi rozumnější dát si nějaký čas na rozmyšlenou a během té doby se nijak nekontaktovat. Takhle to cítíte i vy sama. Třeba mezitím potkáte někoho jiného a rázem se vše vyřeší...mějte se hezky a přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
máte nejspíš pravdu v tom, že se váš přítel nezamiloval do konkrétní ženy, ale do své představy o ní. Potřeboval by zažít něco, co by ji v jeho očích sesadilo z piedestalu na zem. Což je těžko proveditelné, jelikož s ní nežije. Sporadická setkání mohou touhu a iluze spíš posilovat. K vašemu vztahu - než se dohadovat a předhazovat si minulost nebo vzplanutí po jinou, bylo by asi rozumnější dát si nějaký čas na rozmyšlenou a během té doby se nijak nekontaktovat. Takhle to cítíte i vy sama. Třeba mezitím potkáte někoho jiného a rázem se vše vyřeší...mějte se hezky a přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
máte nejspíš pravdu v tom, že se váš přítel nezamiloval do konkrétní ženy, ale do své představy o ní. Potřeboval by zažít něco, co by ji v jeho očích sesadilo z piedestalu na zem. Což je těžko proveditelné, jelikož s ní nežije. Sporadická setkání mohou touhu a iluze spíš posilovat. K vašemu vztahu - než se dohadovat a předhazovat si minulost nebo vzplanutí po jinou, bylo by asi rozumnější dát si nějaký čas na rozmyšlenou a během té doby se nijak nekontaktovat. Takhle to cítíte i vy sama. Třeba mezitím potkáte někoho jiného a rázem se vše vyřeší...mějte se hezky a přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
máte nejspíš pravdu v tom, že se váš přítel nezamiloval do konkrétní ženy, ale do své představy o ní. Potřeboval by zažít něco, co by ji v jeho očích sesadilo z piedestalu na zem. Což je těžko proveditelné, jelikož s ní nežije. Sporadická setkání mohou touhu a iluze spíš posilovat. K vašemu vztahu - než se dohadovat a předhazovat si minulost nebo vzplanutí po jinou, bylo by asi rozumnější dát si nějaký čas na rozmyšlenou a během té doby se nijak nekontaktovat. Takhle to cítíte i vy sama. Třeba mezitím potkáte někoho jiného a rázem se vše vyřeší...mějte se hezky a přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
vše začalo zhruba před 12 lety. Byli jsme zamilovaní, žili jsme ve velkém městě v bytě a měli se z mého pohledu dobře. Klapalo nám to po všech stránkách, takže vyvrcholením našeho vztahu byla už jen svatba.
Na svatbě jsme dostali darem obnos, který jsme následně použili na nákup pozemku na vesnici. S nákupem přišel manžel, který je z vesnice, kde se pozemek kupoval. Přišel i s tím, že bychom zde mohli postavit domek a zkusit zde žít.
Než se dům začal stavět, nějak se mi to rozleželo v hlavě, přeci jen sem měla ve městě zázemí, byla tam zvyklá, jistou práci a nechtělo se mi stěhovat. Trvalo dlouhé roky, než se začalo stavět. Stavěly jsme s úmluvou, že bychom toto místo měli jen jako takovou chatu, alespoň k tomu mě umluvil.
Až se dům postavil, měli jsme další roky za sebou a k tomu dítě... Budoucího školáka. Manžel opět začal naléhat, že ve městě děti žít nemohou a na vesnici mu bude lépe. Netrvalo dlouho a svolila jsem, s tím, že pokud si tam nezvyknu, za půl roku se stěhuji zpět...doslova takto jsme byli domluveni.
Narodilo se další dítě a já si nezvykla. Problém je v tom, že on se tady narodil, má zde rodiče, bratry spoustu příbuzných, kdekoho tady zná. Navíc jsme se totálně odcizili. Místo abychom spolu trávili čas, tráví jej po příbuzných, v hospodě, zkrátka se mi vyhýbá...Toto nikdy předtím, než jsme se odstěhovali, nedělal. Když začnu naléhat, abychom se přestěhovali že tady již nemůžu žít, nechce o tom ani slyšet.
Podotýkám že v této vesnici a široko kolem není nic než obchod, škola a cca 900 obyvatel... Nevím co dělat... - otázka upravena poradcem
jakkoli jste každý z jiného prostředí a máte možná i jiné zájmy a hodnoty, není málo ani toho, co vás spojuje. Dohoda či kompromis jsou taky možné vždycky (je-li k tomu oboustranná vůle). Z vašeho líčení sitauce jsem nevyrozuměla, jestli vám zůstal byt ve městě. Kdyby tomu tak bylo, nabízela by se možnost, že byste se odstěhovala do města, třeba i s dětmi, které zde mají více možností mimoškolních aktivit, studijních příležitostí atd. Pro malé děti může být venkov výhodou, ale jakmile přijdou na střední školu, je to jinak. Víkendy byste mohli trávit společně, manžel by mohl jezdit za vámi a dětmi nebo vy tam. Tím by zmizelo odcizení. Je známo, že tento typ soužití mívá často lepší prognózu než každodenní stereotyp. Zvažte všechny možnosti, promluvte si v klidu s manželem a pokuste se najít nějaké oběma vyhovující řešení. Máte dvě děti, byla by škoda lámat nad vztahem hůl. Nebudete-li si vědět rady sami, bylo by dobré navštívit poradnu. Přeji vám vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
S partnerem jsme už nějaký pátek, máme dvě děti. Partner mi začal dělat takové věci, že mne nejprve poníží (například mi odmítne dávat peníze na domácnost) a pak za dva dny pozve na dovolenou se společnými přáteli na hory. Pozvání mi pošle mailem. Když se neozvu (vzpamatovávala jsem se z první události, protože mi k tomu sdělil, že pokud se rozmyslím po něm ještě něco chtít, mohu se ozvat), jede se synem sám a pak mi pošle fotky s tím, že mi je laskavě posílá i přes to, že "pochopil, že do mého života již nepatří". A takhle to v poslední době praktikuje pořád - Nějaký úder/trest, poté odpustek. Bič a cukr. Na "cukr" už přestávám slyšet, avšak rodiče mi říkají, že dělám chybu, když mne někam zve (do kina, jet mu dělat společnici na nějakou akci). Pro mne je to však nepříjemná patová situace, to první bolí, takže nemám sílu na to druhé, respektive se přetvařovat anebo mu vyjadřovat vděčnost, že mohu s ním jet. Nebýval takový, tu jeho proměnu i navíc špatně snáším. Rozhovor pomůže jen na chvíli, pak to stejně nedodržuje a vrátí se to zpět. Poradíte, jak se zachovat? - otázka upravena poradcem
z vašeho popisu sitauce jsem nepochopila, co způsobilo tuhle manželovu proměnu a odkdy trvá. Žijete-li spolu, je absurdní, aby vám poslíl pozvánky na akce mailem. Velmi zvláštní je i jeho výrok, že "už do vašeho života nepatří". Z čeho tak usuzuje? Co tomu předcházelo? Působí to všechno jako následek nějakého konfliktu. Zmiňujete jeho politiku cukru a biče - co má být tím cukrem? Jen pozvání na dovolenou, hory nebo jinam? Jestliže jste se s manželem pokoušela domluvit, ale došlo pak jen k chvilkovému zlepšení, chtělo by to navštívit společně poradnu. Jen odborník, jenž si vyposlechne vás i manžela, může posoudit, v čem je zakopaný pes a navrhnout, co s tím.
Přeji zdárné vyřešení problému a světlé zítřky.
má náš vztah budoucnost?
záleží na mnoha dalších okolnostech. Jestliže s ním můžete vést pohodový intimní život, rozumíte si, máte k němu plnou důvěru, je vám s ním po všech stránkách dobře, proč ne? Jiskru ve vás může vyvolat i člověk pro soužití nebo rodinu naprosto nevhodný...Navíc velká očekávání často končí velkým zklamáním. ...ale jak jsem již zmínila, záleží na ostatních faktorech. Nemusíte nic akutně řešit, lámat přes koleno, nechte to prostě plynout - a uvidíte! Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
při čtení vašich řádek mne napadá, jestli "náhodné" odhalení konverzace s partnerovou kolegyní bylo skutečně prvním mráčkem na jinak čistém nebi vašeho vztahu....nebo jestli jste už předtím zaznamenala určité varovné signály? Ale ať je to jakkoli, doporučovala bych vám zachovat si nezávislost, být opatrná a nepodnikat žádné kroky, které by vedly ke svazování s tímto přítelem. Asi by bylo na místě otevřeně si s ním promluvit a citlivě vnímat hlavně jeho řeč těla. Muži neradi řeší koflikty a mají tendenci vyhýbat se nepříjemným rozhovorům, ale vnímavá žena, která partnera už nějaký ten pátek zná, umí číst mezi řádky a intuitivně vycítí, jestli partner říká pravdu nebo mlží. Máte dvě děti, což je velká výhoda - nepodléháte tlaku biologických hodin. Říká se - "čas ukáže", ale posuďte sama, kolik času jste schopna a ochotna tomuto muži dát. Než se trýznit žárlivostí a pátrat po dalších stopách partnerova vzplanutí pro kolegyni by asi bylo smysluplnější přimět ho nějak šikovně k tomu, aby kápnul božskou, abyste si podle toho mohla zařídit svůj další život. Jestli vás má rád a ocitl se v nějakém začarovaném kruhu, z něhož neví, jak ven, byla by možným řešením i společná návštěva párového terapeuta. Přeji vám hodně štěstí, buďte nad věcí! A děkuji za pochvalu poradny.
má náš vztah budoucnost?
zde záleží na tom, z jakých pohnutek se chce vrátit. Pokuste se číst jeho řeč těla, nezaujatě vyhodnotit jeho vztah k vám. Co by pro vás riskoval? Dovede se pro vás obětovat?
Zkuste se vzdálit, aby měl pocit, že je něco jinak. Žít svůj život. Bude vás postrádat? Bojovat o vás? Buďte otevřená dialogu, ale s návrhem musí přijít on. Buďte si vědoma své ceny. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Po dlouhé době jsem našel partnerku ale problém je ten že našemu vztahu nikdo nefandi ba naopak všichni hází klacky pod nohy hlavně rodina s její strany :-(
Došlo to tak že jsme na tajnacku
Ale bojím se toho co bude když se to provali
Poradíte mi prosím
Děkuji
těžko lze radit, není-li člověk do situace nijak zasvěcen. Zde se nabízí celá řada otázek: kdo jste vy, kdo je ona? Jaké argumenty mají ti, co vašemu vztahu házejí klacky pod nohy? Jak se s tím vyrovnává vaše partnerka? Podíváte-li se na váš vztah nezaujatě, bez růžových brýli zamilovanosti: má budoucnost? Pokuste se nad tím vším zamyslet a pokud budete oba přesvědčeni, že váš vztah životaschopný je, neschovávejte se a přiznejte ho i před rodinou....ono to schovávání stejně nemá dlouhého trvání, dříve či později vše vyjde najevo. Ale překonáváním překážek uzráváme. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
zde záleží na tom, jestli byste ji dokázal "ukočírovat", svým způsobem vést. Je-li labilní, potřebuje někoho, kdo jí poskytne stabilitu, bude nad věcí a třeba bude umět i zamhouřit oko nad jejím eventuálním občasným úletem. To by předpokládalo silné pouto, něco, co by vás drželo navzdory různým odlišnostem pohromadě....Každopádně si to rozmyslete dříve, než byste spolu založili rodinu.
Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
ráda bych se Vás zeptala na názor ohledně muže, který se mi velice líbí a randíme spolu. Neznám ho příliš dlouhou dobu, společně jsme byli třikrát na rande a předtím jsem se s ním potkala dvakrát. Je velice inteligentní a jeho znalosti mě dostávají do kolen. Baví mě s ním diskutovat o všem možném a zároveň mě i přitahuje a já jeho také.
Na začátku našeho randění mě upozornil, že neměl nikdy dlouhodobý vztah a pouze si užíval. Je mu 21 let a řekl mi, že měl 14, 15 nebo 16 sexuálních partnerek během dvou let, což mě poměrně vyděsilo. Já však hledám dlouhodobý vztah a určitě bych nesvolila, aby došlo k sexu předtím než ho budu lépe znát a budu mu důvěřovat.
Ráda bych se Vás tedy zeptala na názor. Je možné s takovým člověkem budovat něco trvalého a počítat s tím, že bych ho naučila jaké je to mít vážný vztah nebo je na něj ještě brzy?
Děkuji předem za odpověď
nikoho nemáte šanci "naučit", co to je vážný vztah. K tomu vedou jiné cesty... Ovšem mluvit v tomto věku o něčem takovém je velmi předčasné! Oba máte před sebou ještě hodně poznávání, sbírání a třídění zkušeností, než se rozhodnete někde zakotvit! Přítele popisujete jako poněkud promiskuitního, což s sebou nese zdravotní rizika. Chraňte se /např.kondomem/. Pokud by byl založením playboy, těžko by se nechal ukotvit v jendom vztahu....Takový muž zahoří pro vážný vztah jen tehdy, když se pořádně zamiluje, padne na pro sebe vysoce atraktivní, žádoucí a matoucí partnerku, kteou si nebude nikdy jist....jinak řečeno, padne-li kosa na kámen. Věrná, oddaně milující a submisivní žena nemá takřka žádnou šanci omotat si ho kolem prstu. Taková by pro svůj klid měla volit jiný typ muže. To se nemusí týkat vás, myslím to obecně. Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
správně píšete, že byla chyba v nastavení pravidel hned na začátku. Ale vztahy jsou pružné a změna je možná kdykoli. Váš přítel, na němž jste čím dál tím víc závislá, bude překvapen a začne se na vás jinak dívat, nebudete-li mu stále nablízku, přestanete-li se mu přizpůsobovat a dávat najevo, jak moc vám na něm záleží! Není až tak podstatné, jestli s tou ženou něco má či ne, důležitější je jeho vztah k vám. Kdyby se to mezi vámi mělo ubírat směrem, který popisujete, dříve či později by takový typ muže asi ztratil zájem....zvolila jste totiž zřejmě tzv.alfa-samce, náročného, sebevědomého muže. Abyste si ho udržela a docílila dokonce toho, že se on bude bát o vás, musíte být i vy sebevědomou, nezávislou alfa-ženou. Čili neprodleně začít posilovat sebevědomí. Zabývám se tím ve svých kurzech viz. www.4ego.cz. Další variantou by bylo porozhlédnout se po méně atraktivním a více pečovatelském typu muže.... Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
to je otázka na jasnovidce nebo kartářku, ale ani ti, pokud by byli seriózní, by vám nemohli říct to, co pravděpodobně čekáte - že vás s tím hochem čeká nejrůžovější budoucnost. Něco takového totiž nikdo nikdy neví, může v to pouze doufat.... a to je dobře. Kdybychom měli předem nalinkovanou jistotu, přestali bychom se snažit a byla by to nuda.
má náš vztah budoucnost?
přítel by měl chápat, že chcete vědět, oč jde, jinak ztrácíte důvěru a vztah může skončit. Dle vašeho popisu situace to na mne dělá dojem, že nemá zájem o pomoc ani o známost. Je samozřejmě na vás, jestli se ještě jednou pokusíte přimět ho k otevřenosti a nabídnete mu pomoc. Pokud to uděláte a on vás znovu odmítne, nemá smysl mu cokoli vnucovat, lámat věci přes koleno. Chcete-li předejít pozdějšímu zklamání, neprojikujte svá přání do hlavy toho muže a nenechte na sebe působit jeho negativismus. Zřejmě toho o něm zatím moc nevíte a on si ani nepřeje, abyste věděla. Čekání na změnu se mi jeví jako iluzorní. Ale můžete si /nebo spíše jemu/ dát nějakou lhůtu, nanejvýš několikatýdenní. Mezitím se odreagujte, choďte mezi lidi, sportujte, nezabývejte se tím. Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
přítel by měl chápat, že chcete vědět, oč jde, jinak ztrácíte důvěru a vztah může skončit. Dle vašeho popisu situace to na mne dělá dojem, že nemá zájem o pomoc ani o známost. Je samozřejmě na vás, jestli se ještě jednou pokusíte přimět ho k otevřenosti a nabídnete mu pomoc. Pokud to uděláte a on vás znovu odmítne, nemá smysl mu cokoli vnucovat, lámat věci přes koleno. Chcete-li předejít pozdějšímu zklamání, neprojikujte svá přání do hlavy toho muže a nenechte na sebe působit jeho negativismus. Zřejmě toho o něm zatím moc nevíte a on si ani nepřeje, abyste věděla. Čekání na změnu se mi jeví jako iluzorní. Ale můžete si /nebo spíše jemu/ dát nějakou lhůtu, nanejvýš několikatýdenní. Mezitím se odreagujte, choďte mezi lidi, sportujte, nezabývejte se tím. Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
proč by na tom mělo být něco divného? Je hodně žen, které přitahuje starší partner....ovšem ptáte-li se na to, nejste si tím možná příliš jista. Zamyslete se tedy nad tím, co vám ten vztah dává. Mínění druhých není podstatné, žijete svůj život. Je-li ten muž volný, bez závazků a rozumíte si, není co řešit!
má náš vztah budoucnost?
ačkoli se jedná o dost vážné téma, musím přiznat, že mě pobavila vaše formulace o pouštění manžela na rande s kolegyní. Představila jsem si nějakého školáka, který žádá matku, jestli ho pustí ven....a možná právě tady je ten pověstný zakopaný pes (nemusí nutně být, ale napadlo mě to jako jedna z možností). Vztah je o dohodě a případném kompromisu, nikoli o kontrole a snaze vymanit se jí....takže si s manželem zkuste otevřeně, dospěle promluvit, jak se věci mají a jak hodlá sitauci řešit. Je od něj nedospělé referovat vám o své rozhárané touze po kolegyni a o tom, jaký boj sám se sebou svádí, aby nepodlehl. To si musí vyřešit on a po vás nemůže požadovat, abyste jeho věčnou nerozhodnost tolerovala. Nepovede-li to k ničemu, měli byste navštívit manželskou poradnu, než byste se event. rozhodla k nějakému radikálnímu kroku. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
s přítelem spolu chodíme 6. rok. Dva roky spolu bydlíme na koleji a oba studujeme. Za rok a půl oba končíme školu. Ráda bych s ním začala plánovat co bude až dokončíme studium, třeba opravdové společné bydlení, svatbu... Problém je, že on nic plánovat nechce. Jediné co mi na to vždycky poví je, že nemá rád plánování. Když jsem mu řekla, že je to pro mě důležité, tak mi odpověděl, že to už nemám řešit, že on to teď řešit nechce a že ani neví, jestli se mnou nějakou společnou budoucnost chce. Přijde mi hrozný, když toto poví po pětiletém vztahu. Řekla bych, že spolu máme celkem pěkný vztah, jediným naším problémem je moje žárlivost, ale on taky není v mnoha věcech dokonalý, ale myslím si, že jsem dost tolerantní. Udělám pro něj všechno co mu na očích vidím, nezajímají mě jiní chlapi, dokonce ani s kamarádkama tolik nikam nechodím, protože jsem radši s ním. Nevím jak ho přimět to trochu řešit, aby si uvědomil co teda chce, jestli mě vůbec miluje... co mám dělat?
jednou z chyb, jichž se dopouštíte, je to, že pro něj děláte, co mu na očích vidíte. Lépe řečeno, co mu chcete na očích vidět, protože on to zřejmě vidí zcela jinak! Vázat se nechce, tak ho k žádnému zásadnímu kroku netlačte, nemá to smysl ani perspektivu. Jste oba mladí, ale muži zrají pomaleji, zejména co se týče zakládání rodiny. Ani vy jste toho zatím moc nepoznala, zcela zbytečně sama sebe okrádáte o zážitky, rozšiřující obzor. Přítel to rozhodně neocení, naopak. Nejvyšší čas s tím skoncovat. Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
na velmi podobný, takřka stejný dotaz jsem zde reagovala již několikrát. Ptáte se mě, jestli má vztah, do něhož vy investujete daleko více než partner, smysl? Sama zřejmě cítíte, že za těchto okolností asi ne. Chcete-li mu dát ještě šanci, začněte se chovat jinak a uvidíte, jestli dojde k nějaké změně. Přítel si zvykl na to, že ho potřebujete, že o vás nemusí nijak usilovat, bojovat, že mu vše snášíte k nohám dnes již automaticky sama od sebe. Tudy samozřejmě cesta nevede. Proč se podvolovat přáním partnera, jsou-li tak egoistická? Není-li přístupný rozumné domluvě, kdy by jezdil za vámi také on, čímž byste si mohla více odpočinout, zredukujte své jízdy k němu tak, abyste měla čas na jiné aktivity! Buď pak vycítí, že se něco děje a začne se více angažovat, nebo ne,pak by bylo dobré začít se rozhlížet jinde. Nemáte co ztratit, jste svou paní, těžte z toho a neotročte lenivému parnterovi. Nijak to neocení, naopak. Přeji vše dobré!
má náš vztah budoucnost?
na velmi podobný, takřka stejný dotaz jsem zde reagovala již několikrát. Ptáte se mě, jestli má vztah, do něhož vy investujete daleko více než partner, smysl? Sama zřejmě cítíte, že za těchto okolností asi ne. Chcete-li mu dát ještě šanci, začněte se chovat jinak a uvidíte, jestli dojde k nějaké změně. Přítel si zvykl na to, že ho potřebujete, že o vás nemusí nijak usilovat, bojovat, že mu vše snášíte k nohám dnes již automaticky sama od sebe. Tudy samozřejmě cesta nevede. Proč se podvolovat přáním partnera, jsou-li tak egoistická? Není-li přístupný rozumné domluvě, kdy by jezdil za vámi také on, čímž byste si mohla více odpočinout, zredukujte své jízdy k němu tak, abyste měla čas na jiné aktivity! Buď pak vycítí, že se něco děje a začne se více angažovat, nebo ne,pak by bylo dobré začít se rozhlížet jinde. Nemáte co ztratit, jste svou paní, těžte z toho a neotročte lenivému parnterovi. Nijak to neocení, naopak. Přeji vše dobré!
má náš vztah budoucnost?
manželství trvající přes 24 let. Manžel s hysterickými rysy, které jsem si zvykla zvládat, se jako jeden z dalších trestů rozhodl odstěhovat. Přesto jsme zůstali v kontaktu (i intimním) a šlo vlastně o jakési oddělené ložnice. On si pak našel milenku o 18 let mladší, bohužel z rodiny lichváře. Začala jsem mít strach o majetek, který je řádově v osmimístných číslech a je z velké části psán na manžela. Ačkoliv ho stále miluji, z těchto důvodů jsem se rozvedla. Asi jsem udělala dobře, protože snahou jeho právníků je maximum "uklidit". Manžel s milenkou nebydlí, ale občas se stýkají a on ji vozí "ukazovat" a chlubit se s ní. Se mnou manžel zcela přerušil kontakt (asi je uražený, co jsem si to dovolila. I psycholožka mi totiž řekla, že jsem v tom vztahu mu nedala žádné hranice.) Přese toto všechno bych velmi stála o pokračující vztah s ním (děti mají tátu jenom jednoho), ale nevím, jestli momentální situace není spíše patová. Co si o tom myslíte? Má význam ještě bojovat? ˇCekat? děkuji - otázka upravena poradcem
s bývalým manželem vás pojí dlouhá historie, ovšem zřejmě také celá řada problémů, které vedly k současné situaci. Můžete si s ním promluvit, jak si představuje budoucnost a zda vidí nějaké šance pro nový, lepší vztah, víc ovšem pravděpodobně dělat nelze. Na vztahu musejí mít zájem oba partneři, angažuje-li se jen jeden z nich, zatímco ten druhý už je jinde, k ničemu to nevede....Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
měla byste trvat na svém logickém požadavku a nepřizpůsobovat se partnerově egoismu. Jestliže jste ho pozvala k sobě domů, měl by vás nyní pozvat i on. Jedině takový přístup je seriózní a dokazuje vážný zájem. Bude-li i nadále odmítat, nesvědčí to o skutečném zájmu a upřímné lásce. V tom případě by bylo dobré se vůči tomu muži vymezit, ukázat mu, že tudy cesta nevede. Nemáte co ztratit, jen získat. I v tomto věku, jako v kterémkoli jiném, je třeba vystupovat sebevědomě, hrdě, nenechat sebou zametat a vnucovat si něco zcela jiného, než co si člověk přeje. Smysluplný je jen vztah založený na respektu a stejné míře angažovanosti. Přeji vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
jestli takový vztah má smysl, na to si musíte odpovědět sama. Pokud chcete mít partnera jen pro sebe, měla byste si vybrat takový typ osobnosti, na který po všech stránkách "stačíte". Muž, jehož zde popisujete, zřejmě potřebuje čerpat z jiných zdrojů, třeba jen obdiv, zábavné popovídání, společné sportovní vyžití atd. Nemá ovšem smysl s tím bojovat, to by se podobalo těm pověstným větrným mlýnům. Chce-li se s stýkat např. s touto kamarádkou, bude to dělat i nadále, je pro něj z nějakého důvodu důležitá. Zamyslete se spíš nad tím, proč lpíte na člověku, jenž se k vám, jak se zdá, svým stylem života, založením a pojetím vztahů vlastně vůbec nehodí ? Přeji vše dobré a více štěstí jinde.
má náš vztah budoucnost?
s pritelem jsme rok a ctyri mesice. Kdyz jsme se seznamili byla jsem z nej opravdu okouzlena, je o deset let starsi (je mu 35). Ma obrovske charisma, podobne zamestnani, mame stejne konciky, zkratka mi pripadalo ze jsem nasla idealni protejsek. Pred ctyrmi a pul mesici jsme spolu zacali bydlet, ale asi pred dvema mesici bohuzel zacaly osklive hadky. Vetsinou me dozene az k placi. Od zari totiz povysil v praci a je ted vedouci, dost ho to psychicky vysava a prichazi domu casto unaveny a je neprijemny, na vse reaguje podrazdene a hadka je pak lehce na svete...je to opravdu min. kazdy tyden. Dokonce uz mam i myslenky jestli je to opravdu ten pravy pro mne. I kdyz si myslim ze ho porad miluji, tak zacinam pohybovat. Z mileho, chytreho a zabavneho kluka se ted stal stary protiva :-( casto se take stava ze uzna chybu a omluva se mi...ale nejak uz me to prestava bavit...co myslite, je to jen nejaka krize ktera prisla s bydlenim a jeho pracovni pozici a casem se to urovna? dekuji - otázka upravena poradcem
je-li vám 25 a kromě společného bydlení vás k tomuto muži nic neváže, doporučovala bych střežit si nezávislost. Je-li podrážděný, hádavý už teď ,kdy ještě nemáte dítě, jak by to vypadalo potom? Zkuste si promluvit o tom, jak situaci řešit, jak to vidí on, co by mu psychicky pomohlo, např, změna zaměstnání, návštěva psychologa... můžete si dát nějaký časový horizont, pak uvidíte. Nečekejte na tzv."pravého" partnera, nějakého prince na bílím koni. Jsou jen vhodnější, méně vhodní a naprosto nevhodní partneři....třeba na vás někde čeká někdo, kdo by se k vám hodil lépe, byl psychicky stabilnější a zvládal problémy každodenního života bez stresu. Mějte oči otevřené, všechno je před vámi a byla by chyba zničit si život evidentně špatnou volbou. Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
velmi by mě zajímal Váš názor. Ve stručnosti: Nedávno jsem se seznámil se s jednou slečnou, vše vypadá na dobré cestě (sympatie jsou oboustranné). Jenže slečna na jaře odjíždí do zahraničí, chce na 2 roky.
Nevím, jak se k situaci postavit - chtěl bych takříkajíc "pokračovat", ale nevidím žádnou budoucnost a to mě drží zpátky. Rozmlouvat jí nemá podle mě smysl.
Co byste dělala vy?
Díky za odpověď. - otázka upravena poradcem
zřejmě se chcete zeptat, jestli je takový vztah perspektivní? Proč ne? Můžete přece být v kontaktu, můžete za ní jezdit, i ona občas přijede domů.....jste muž, čili žádné biologické hodiny vám netikají, tak kde je problém...? Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
muj pribeh asi bude jako pres kopirak s ostatnimi. Navazala jsem vztah s muzem, ktery je sice rozvedeny (kvuli nevere), ale po rozvodu se k zene vratil a zije s ni v plnohodnotnem vztahu. Maji dve deti. Po nejaky dobe po rozvodu potkal mne a zamilovali jsme se do sebe. Ze zacatku jsme to brali jako pratele s benefity, ale neco se zmenilo a uz se to neda unest (min z me strany). Zazila jsem hodne potupnych situaci, kdy se musime skryvat a lhat, ze spolu nic nemame a je to horsi i o to, ze ja jeho zenu znam a potkavam se s ni. Nevim, jak z toho ven. Miluji ho a je tezke se s nim rozejit, ale mam srdicko uplne na maderu.. Navic jsem ve veku, kdy bych mela premyslet o rodine a o detech a v tomto mi uz trosku ujizdi vlak. On se se mnou rozejit nechce a zda se, ze mu to vyhovuje, ze ma zenu doma a mne pro zabavu.. Navic se musime skoro denne potkavat, takze to nejde jen tak utnout.. Nikdy me nic nesliboval jako ostatni zenati muzi a ja tajne doufam, ze jednou bude se mnou.. :( - otázka upravena poradcem
i vám bych doporučovala přečíst si moji knihu Ukradená objetí....čím dříve se oprostíte od "naděje", že jednou budete spolu, tím lépe. Ano, máte pravdu, váš příběh je přímo klasický...klasické na něm je i to, že vy ztrácíte, vám běží čas, zatímco jemu o nic nejde, on má svůj život již vyřešený! Nemůžete čekat, že se dotyčný nabaží a sám od sebe váš románek utne....leda že byste začala být nepříjemná - tím ,že byste mu kladla dotazy na tělo a tlačila na pilu. Nechcete-li plýtvat časem a stresovat se marným čekáním, je třeba procitnout, podívat se na věc nikoli hormonálním koktejlem, ale ryze racionálně. Ukončit tento vztah můžete kdykoli, vůbec přece nevadí, že se denně potkáváte. Radila bych začít se seznamovat jinde, vytvářet kontakty, zaměstnat si hlavu, změnit způsob života.
A přestat snít o tomto muži, jenž vám nikdy nebude patřit. To ani nechce, proto vám nikdy nic nesliboval.... Přeji hodně zdaru.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, vidím rozpor v tom, že na vás přítel by na jedné straně hodný, ale budoucnost s vámi neviděl. Zdá se tedy, že jste pro něj byla spíš dobrou kámoškou, ale nebyl moc zamilován. Co se vašeho dotazu týče- všichni se vlivem nových zkušeností měníme, ovšem nijak zásadně. Spoléhat se na to, že někdo prodělá změnu žádoucím směrem, nelze... Na vašem místě bych byla nanejvýš obezřetná. Může jít o člověka, který se nechce vázat, převzít zodpovědnost, protože je nevyzrálý. Nebo je to typ, který potřebuje neustálou hru na schovávanou, protože jakmile má partnerku jistou, ztrácí zájem...To by opravdu nebylo nic pro život. Přeji zdravý úsudek a vše dobré.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,
podle toho, jak oba muže líčíte, jednoznačně „vede“ kamarád, jenž vás podržel, když jste byla na dně. Tím věčným váhavcem se vůbec nezabývejte /je to samozřejmě na vás, píšu jen svůj názor/, bylo by obrovské riziko plánovat společný život a zakládat rodinu s někým takovým!!! kamarád se jeví solidně a rozhodně by byl pro život větší oporou. Měla byste to s ním asi zkusit, neboť bez zkoušky nic nezjistíte, ovšem s prací bych na vašem místě neriskovala. Ekonomické zázemí je vždy na prvním místě, kdybyste neměla práci, poznamenalo by to i rozvíjející se vztah. Ale, jak se říká, když se chce, všechno jde! Myslím, že to nějak vyřešíte, abyste se poznávali čím dál tím více...Držím vám palce a děkuji za pochvalu.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,
podle toho, jak oba muže líčíte, jednoznačně „vede“ kamarád, jenž vás podržel, když jste byla na dně. Tím věčným váhavcem se vůbec nezabývejte /je to samozřejmě na vás, píšu jen svůj názor/, bylo by obrovské riziko plánovat společný život a zakládat rodinu s někým takovým!!! kamarád se jeví solidně a rozhodně by byl pro život větší oporou. Měla byste to s ním asi zkusit, neboť bez zkoušky nic nezjistíte, ovšem s prací bych na vašem místě neriskovala. Ekonomické zázemí je vždy na prvním místě, kdybyste neměla práci, poznamenalo by to i rozvíjející se vztah. Ale, jak se říká, když se chce, všechno jde! Myslím, že to nějak vyřešíte, abyste se poznávali čím dál tím více...Držím vám palce a děkuji za pochvalu.
má náš vztah budoucnost?
obracím se na Vás s žádostí o názor. Dlouhou dobu jsem usilovala o nerozhodného muže, který nedokázal určit, zda chce být se mnou, nebo se svojí přítelkyní (se kterou se rozešel, pak se vrátil). Nyní spolu nejsou asi dva měsíce. Nicméně se stále nic neděje, říká, že to potřebuje zpracovat, nechce se do ničeho pouštět. Nedává "do nás" všechno, podle mě ani půlku (nebo jak to zhodnotit). Hodně jsem se do něj na začátku zamilovala, ale čas,vyvíjení se, hodně zranění... udělalo své a sama už nevím, jestli bych ho chtěla. Jakožto člověka, jak se zdá, nestálýho, nerozhodnýho, váhavýho. Nejde být přece s někým, kdo za roky neví a nezkusí se mnou být, ač tvrdí, že mě má rád? Cítím, že si ani příliš jako lidé nerozumíme, jsme moc jiní, spojovala nás přitažlivost, ale protože potřebuju cítit lásku k tomu, abych se mohla s někým milovat, i ta bere za své.. Nicméně - stejnou dobu jako jeho znám muže, který je mým kamarádem. Nikdo mi nepomohl víc než on, rozumíme si 1. část - otázka upravena poradcem
Dobrý den,
podle toho, jak oba muže líčíte, jednoznačně „vede“ kamarád, jenž vás podržel, když jste byla na dně. Tím věčným váhavcem se vůbec nezabývejte /je to samozřejmě na vás, píšu jen svůj názor/, bylo by obrovské riziko plánovat společný život a zakládat rodinu s někým takovým!!! kamarád se jeví solidně a rozhodně by byl pro život větší oporou. Měla byste to s ním asi zkusit, neboť bez zkoušky nic nezjistíte, ovšem s prací bych na vašem místě neriskovala. Ekonomické zázemí je vždy na prvním místě, kdybyste neměla práci, poznamenalo by to i rozvíjející se vztah. Ale, jak se říká, když se chce, všechno jde! Myslím, že to nějak vyřešíte, abyste se poznávali čím dál tím více...Držím vám palce a děkuji za pochvalu.
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, nejspíš se příteli stalo to, že „narazil“ a třeba až po této zkušenosti mu došlo, co ve vás má. Ale může se jen bát být sám nebo má pocit, že se „nechytá“ u těch, které ho lákají. Návrat k němu si dobře rozmyslete.
Přeji hodně štěstí.
Přeji hodně štěstí.
má náš vztah budoucnost?
má náš vztah budoucnost?
myslím si, že takové soužití může fungovat pouze tehdy, je-li si žena jista, že s ní muž chce navzdory své bisexualitě žít. Znám případy, kdy se takové dvojice vzaly a mají spolu dítě, muž byl dříve orientován čistě na muže, dnes je z něj vzorný manžel a otec, o ženu se stará a ničím nezpochybňuje, že s ní a s dítětem zůstane.....nevím ovšem, jak dlouho by žena (kterákoli) byla schopna snášet úlety muže, pokud by o nich věděla. Je třeba o všem upřímně a otevřeně komunikovat a vyjasnit si pravidla dříve, než např. přijde na svět dítě. Tato situace totiž znamená zátěž, která může lásku zničit, pokud je jeden z partnerů slabý....Přeji hodně štěstí.
předchozí | 1 2 3 4 | další |