Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Libuše Konopová, vztahová koučka

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

reakce na poradnu|jakou budoucnost má takový vztah?|jak to myslel?|nemohu se seznámit|nevhodný partner|jak se mám ve vztahu chovat?|manžel má milenku|má náš vztah budoucnost?|chuť na "zakázaný" vztah|zamilovala jsem se do ženatého| jak se odmilovat?| rozešli jsme se a já trpím| mám mu dát najevo svůj zájem?| mám do toho jít?| ženské sebevědomí| jak pomoci blízké osobě| vztah se ženatým| manžel nebo milenec?| problémy s bývalými partnery| nesoulad v posteli| žárlím - co s tím?| mám se kvůli milenci rozvést?| sanace vztahu po něvěře| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po nevěře| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do manipulátora| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| podezřelé chování muže| komplikovaný vztah| manžel mě opustil| nedůvěra k mužům| lze vzbudit jeho lásku?| manželka má milence| následky románku| ani bez něj, ani s ním| bad boy nebo beránek?| jak se umět lépe prodat?| poradna mi pomohla| Jak z toho vycouvat?| neříká mi: miluju tě| nevím, co chci| mám kvůli milenci opustit partnera?| milenec chce vztah ukončit, já trpím| jak si v kolektivu zjednat respekt| partnerka mě podváděla| Jak se zbavit submisivity?| našemu manželství chybí jiskra| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| Má budoucnost vztah započatý sexem?| osudová láska| jak ji mám oslovit?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| nevím, kam patřím| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| ctitelé flirtují s mou dcerou| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| muž za ženu nechce platit| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| zve mě k sobě domů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

reakce na poradnu
Pro Emu (kterou rodina odmala "ponižovala"): Dobrý den, zažila jsem si to také a změnit se jde. Jen to opravdu musíte chtít. Já nejprve musela najít sama sebe, kdo jsem a co mě baví a stále si připomínat, co se mi povedlo. Bohužel mi pomohlo i to, že rodina při mě nestála v těžkých chvílích a tehdy jsem je začala vidět jinak. Najednou jsem viděla, že jsou to taky jen lidi, se svými problémy. A uvědomila jsem si, že to co jim vadí na mě, je jejich problém, ne můj. Tohle bylo asi to nejdůležitější. Když mi začal být jejich názor jedno, začala jsem být šťastnější, nehodnotím se podle nich, ale už jen podle sebe. Když nenecháte je, aby Vám ubližovali, tak už nějak podvědomě nenecháte nikoho. - otázka upravena poradcem
Klára
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ráda zveřejňuji podnětný příspěvek pro Emu, s nímž lze jen souhlasit.


jak to myslel?
Dobrý den. Seznámila jsem se s jedním mužem, několik týdnů mi neustále volal a vypisoval scházeli jsme se na jeho návrh....pak se ale stáhl, psal mi čím dál míň, dlouho jsme se osobně neviděli a řekl mi že prý je teď pro něj důležitější práce, která mu zabírá téměř veškerý volný čas. Pak jakoby to mezi náma ochladlo... ozval se mi po více než týdnu a hezky jsme se dlouho bavili. Nevím ale jestli teď mám vše nechat raději na něm a neozývat se mu, počkat, až napíše on, nebo být nějak iniciativní, abych zase probudila jeho zájem o mně. Nechci působit nepřístupně...Díky.
Adéla
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to je samozřejmě na vás, ale nic neztratíte tím, nebudete-li se na tohoto muže vázat a zachováte si nadhled. Jestliže vám byl schopen říci hned v počátečním stadiu vztahu, že je pro něj důležitější páce, nelze vyloučit, že to není jen nešťastně volená rétorika, ale třeba i úmysl vás zranit. Psala jsem několik článků na téma manipulátorů, kteří se zpočátku hodně snaží, jakmile však protějšek "zabere", začnou s ním hrát hru na kočku a myš. Čím déle trvá, tím horší se z ní vystupuje....tohle zvažte a poohlédněte se po jiném, zdravě komunikujícím muži, jenž netrpí strachem ze vztahu, tudíž nemá problém s projevováním citů ani s "blízkostí" partnerky.   
Přeji vše dobré. 
ženské sebevědomí
Dobrý den paní Konopová, Chtěla bych znát Váš názor na následující věc. Rodina mě odmala vedla k tomu, že ze mě nikdy nic ,,extra" nebude, že je spousta lepších lidí, než jsem já a měla bych se tedy držet při zemi. Bohužel mi to dost zasáhlo i do vztahu, podvědomě jsem si nejspíš vybírala muže, kteří měli potřebu mě shazovat. Matka mne dodnes ponižuje ohledně váhy, mých vlasů, srovnává s ostatními atd. Je pro mne těžké si věřit a brát se takovou, jaká jsem. Myslíte si (s ohledem na Vaše zkušenosti s klientkami), že jde ,,nabrat" sebevědomí i teď (je mi 25) i přes tyhle předchozí zkušenosti, nebo to ve mně navždy zůstane, protože jsem to zažívala odmala? Ráda bych to změnila i s ohledem na vztahy. Předem díky za radu. - otázka upravena poradcem
Ema
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
můj názor je naprosto jednoznačný - ať to pramenilo z čehokoli, vaše rodina silně pochybila, když vás srážela a ničila vám sebevědomí. Jak jsem zde už tolikrát psala ,vše se odvíjí právě od něj, vše jde zevnitř, z toho, co si o sobě myslíte a tím pádem i vyzařujete do světa....čili jedinou cestou je okamžitě změnit pohled na sebe a začít se hýčkat! Co se váhy i vlasů týče, obojí lze optimalizovat - cvičením, jídelníčkem, správným účesem a péčí o vlasy....jste mladá, máte dost času, ale čím dříve začnete s budováním nového, silného JÁ, tím lépe! Stýkejte se s lidmi, kteří vás podporují a mají rádi, dělejte věci, které vás baví, rozvíjejte své schopnosti, vytvořte si mapu svých cílů do budoucna, například formou koláže z obrázků....
I mezi slavnými osobnostmi je dost těch, co to doma neměly lehké, zažívaly krušné dětství plné ústrků a ponižování, to je však nezlomilo, naopak, posílilo.
Váš život bude takový, jaký si ho sama vytvoříte! Přeji vám vše dobré, hodně štěstí a úspěchu v osobním i profesním životě.
rozešli jsme se a já trpím
Dobrý den. Zamilovala jsem se do spolužáka, byli jsme několik týdnů pořád v kontaktu, jiskřilo to mezi náma a řekl mi, že už beze mě nechce být. Pak ale jeho zájem ochladl, nechala jsem iniciativu na něm. Přestal se ozývat úplně. Nedávno jsem se dozvěděla, že začal chodit s jednou holkou... udělalo se mi z toho hrozně zle, navíc se děsím, až je potkám spolu nebo uvidím někde jejich společné fotky atd. Nedokážu vstřebat, že mi někdo takhle lhal a pak mě odkopl. Můžete mi poradit jak to zvládnout? Díky.
Domča
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
s tím, že má novou přítelkyni, se budete muset smířit, na tom nelze nic měnit. Mladí lidé hledají prostřednictívm vztahů i sami sebe, zkoušejí, jsou nejistí, postupují metodou pokus-omyl, aniž by uměli zdůvodnit, co je vlastně k někomu nebo od někoho žene....je otázka, jak dlouho ten chlapec vydrží s další dívkou, možná to vezme také rychlý konec. Na delší chození ještě vůbec nemusí být zralý...doporučuji přečít článek Jak se odmilovat, chodit mezi lidi, bavit se, nenechávat si myšlenyk a pocity pro sebe. V případě, že byste si s tím nevěděla rady, se obraťte např. na Modrou linku psychologické pomoci pro mládež.
manžel má milenku
Dobrý den, už je to měsíc co mě opustil manžel a táta dvou dětí(3 roky a 6 měsíců) jsme svoji, on se zamiloval do milenky(odstehoval se k ni po tydnu co odesel) nikdo ho nepoznává, bere si děti každých 14 dní na víkend, ale jinak se na ně ani nezeptá, přiotom dřív by pro ně udělal první poslední, změny v jeho chování si všímá i jeho rodina, přijde mi že to není vůbec on. Myslíte že je nějaká pravděpodobnost že se muž umoudří a uvědomí si co ztratil? Momentálně ale neslyší a nevidí, a ikdyž jsem prošla velkou změnou tak nejeví vůbec žádný zájem. Děkuji
klára
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete, že je to (teprve) měsíc, co od vás manžel odešel za milenkou. To je doba příliš krátká na to, aby si cokoli uvědomil, neboť se nachází ve stadiu, kdy s ním (pravděpodobně) zmítají pudy, vášně atd., čili to pár týdnů potrvá, než bude schopen úvahy, řekla bych....ale bez ohledu na to, čím, jak a kdy došlo ke krizi, by už kvůli maličkým dětem bylo nanejvýš žádoucí vyhledat terapeuta a nechat si od něj poradit, jak tuto situaci zvládnout, lépe řečeno zvládat, protože se asi bude jednat o delší proces. Vřele doporučuji zaměstnat si hlavu jinými podněty, cvičit, relaxovat, obklopit se lidmi, kteří vás podporují a s nimiž je vám dobře. Dopřejte si čas na rozhodnutí a do té doby se snažte být nad věcí, řídit se rozumem i radami zkušeného pychologa. V případě nezvladatelného propadu do smutku či deprese ihned kontaktujte krizovou linku psychologické pomoci. 
Držte se, přeji vám hodně štěstí.
nemohu se seznámit
Dobrý den, velmi ráda bych reagovala na příspěvek Romany. Je mi 42 let jsem svobodná a bezdětná. Pokud jsem někomu řekla, že jsem sama a bezdětná, každý hned utíkal a sdělil mi, že nezbyl jenom on, ať si najdu někoho jiného. Zkoušela jsem všechno co jste doporučovala, aby žena muže zaujala. Bohužel to nemělo žádný význam. Všechno bylo při starém. Vzhledem k vysokému věku jsem se rozhodla, že přes internet budu hledat dárce spermatu, což se mi jeví jako mnohem jednodušší a rychlejší. Na vztah už nemám sílu, chuť. Nechci zažívat další odmítání a bezvýsledné hledání někoho až do důchodu. Toto všechno mi stačilo až do smrti. Zkuste zvážit i tuto možnost, jak mít dítě. Přeji hodně štěstí.
Jitka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, tato možnost v dnešní době existuje a mnoho žen jí využívá. Nic proti tomu, dle mého názoru však při tom všem není třeba a není ani nejšťastnějším řešením rezignovat na muže. Mužský element je žádoucí a zdravý. Chce to být seznámení otevřená a mít přiměřená očekávání. Nikdy neříkej nikdy, praví přísloví....
přeji vám vše dobré. 
reakce na poradnu
Dobrý den, paní magistro, nedávno jsem četla článek na téma, že ,,zamilovanost musí být od začátku mezi dvěma lidmi synchronní", jinak nemůže vzniknout kvalitní vztah... Zastáváte stejný názor, vzhledem k Vaší praxi? Díky za odpověď. - otázka upravena poradcem
Anet
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
pokud mají mít oba z rodícího se vztahu příjemné pocity, mělo by to tak být.
Je-li aktivní jen jeden, vnímá to ten druhý jako tlačení na pilu a má tendenci utéct. V každém z nás se tak trochu perou dvě protikladné potřeby - blízkosti a distance, každý však přece jen více inklinuje k jednomu či druhému typu. Pro funkční, spokojený vztah je zapotřebí, aby oba z tohoto hlediska patřili ke stejnému. Znám mnoho případů, kdy teprve vznikající vztah skončil tím, že protějšek projevil silnější potřebu blízkosti, než na jakou byl vyladěn ten druhý...
reakce na poradnu
Dobrý den, paní Konopová,
v odpovědi na minulý dotaz zmiňujete, že někteří muži vyžadují partnerku-potvoru, u níž si nebude ničím jist, o jejíž přízeň bude muset žebrat, na kterou bude žárlit...Můžete prosím popsat konkrétněji chování ženy (45 let) v dlouhodobějším (5 let) zatím stále mileneckém vztahu?Aby muž, který je povahou lovec, měl důvod stále být ve střehu, "na lovu?" Je to vůbec možné dlouhodobě zvládat? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Kateřina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zřejmě máte na mysli odpověď Irmě, kde se jedná o muže, jenž vůči ní neprojevuje žádné city, naopak, chová se arogantně. Tento popis sedí spíš na muže, který má blíž k emočně rezervovanému "lovci" než k něžnému "mazlíkovi".... a na takové platí, co jsem psala. Vždycky je třeba na základě různých signálů odhadnout, koho má člověk před sebou, a nic si nenamlouvat. Mějte se.
jak se odmilovat?
Dobrý den,prosím o radu.Byla jsem půl roku s mužem,který mi nedával najevo žádné city.Byl na mě i zlý a sprostý.Měl dvě děti a já jedno.I mezi nimi dělal rozbroje.Mému vždy řekl,to je holek,neber to a tak dál.Mně si nevšímal když jsme byli spolu.Křičel na mě,vyčítal,kritizoval.Asi je schopný manipulátor protože si mě omotal.Teď mě opustil po sms,že krom vzhledu a sexu hrůza a jsme oba na jiné vlně.Podezirám ho ale,že má jinou ženu.Mám se mu ještě ozvat a trvat na vysvětlení nebo se na to už vykašlat?Já mu řekla že ho mám ráda a on že jsem jak puberťačka a následovala sms o rozchodu.Přijde mi ale,že nikdy mu na mě nezáleželo.Nikdy mě neobjal,nepohladil.Za půl roku mi neřekl co ke mně cítí.Jak se s tím mám vyrovnat,děkuji vám zaradu
Irma
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
při čtení vašich řádek se nabízí otázka, proč jste s tímto mužem byla tak dlouho, když vám nikdy nedal najevo, že vás má rád, že vás miluje, že jste pro něj důležitá? Proč jste si nechala líbit sprosté a zlé zacházení? Domnívat se, že takového hrubiána změníte láskou a péčí, je velmi nebezpečná iluze. Zde platí jiné pravidlo, jež by se dalo vyjádřít starým známým příslovím - čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Muž tohoto typu potřebuje úplně jinou partnerku - potvoru, u níž si nikdy nebude ničím jist, o jejíž přízeň bude muset žebrat, na kterou bude žárlit...atd. Chcete-li si zachovat psychickou rovnováhu a zdraví, vůbec ho už nekontaktujte, ať si jde třeba k čertu. Už jste si s ním prožila dost špatného na to, abyste vystřízlivěla, posunula se touto zkušeností dále a viděla, že pro spokojený, šťastný život potřebujete zcela jiného partnera - podporujícího, milujícího. Pokud byste měla i nadále lpět na neřádovi, jenž vás ničí, doporučuji neprodleně vyhledat terapii. Kdysi jsem zde na toto téma psala článek, přečtěte si ho...zde ještě link na článek, jak se odmilovat:
http://ona.idnes.cz/rozchod-co-delat-a-co-nedelat-d18-/vztahy-sex.aspx?c=A121005_111749_vztahy-sex_job
Přeji chladnou hlavu a vše dobré.
nemohu se seznámit
Dobrý den paní Konopová. Už vícekrát se mi stalo že o mě nějaký muž jevil zájem, navzájem jsme se přitahovali a rozuměli si vídali se, ale po pár měsících to mezi námi ukončil. Udělal to proto, že se do mě údajně nezamiloval. Řekl, že mu na mně nic nechybí, ale prostě ,,to tam není". Že by ale na mně nic neměnil, že jsem chytrá, hezká apod. Vždycky jsem si myslela, že když se lidi navzájem přitahují a rozumí si, že to k tomu citu prostě vede... Dost mi to pošramotilo sebevědomí, připadám si jako někdo míň, když jsem těm lidem z nějakého důvodu nestačila. Bojím se už s někým seznamovat, protože si říkám, že se to stane znovu a já budu zase trpět. Můžete mi prosím poradit? - otázka upravena poradcem
Ev
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
dle vědců k zamilování dochází na základě hormonů, feromonů. Ty vlastně nevnímáme, nanejvýš o někom řekneme, že nám voní, nebo naopak, že ho nemůžeme ani cítit....Feromony totiž vypovídají o našem genetickém kódu (hledáme opačný), jenž je v tomto procesu důležitý, aby vzniklo zdravé, co se imunity týče odolné potomstvo. Možná jste tedy dosud nenarazila na takového muže, s nímž by to z tohoto hlediska klaplo....Ano, máte pravdu, že pokud se dva lidé přitahují, cit tam může vzniknout...ale také nemusí. Záleží na mnoha faktorech, např. na tom, jaká jsou očekávání, jakou vztahovou minulost mají oba za sebou, jaký model vztahu si přinášejí z domova..atd. Moje zkušenost je taková, že se muži nezamilovávají do žen, které jsou moc čitelné, dostupné, kamarádské, pečovatelské, nebo příliš brzy vysílají signály, že je "ruka v rukávě". Chce to tedy tomu druhému nejen správně "vonět", čili být pro něj sexuálně přitažlivá, ale také později onu přitažlivost nezničit tím, co uvádím v předchozí větě. Osvojit si zpočátku něco málo z chování femme fatale... Přeji hodně štěstí a rozhodně to nevzdávejte!
chuť na "zakázaný" vztah
Mam 21 a mam zaujem o 45 rocneho zenateho (niemojho) sefa. Flirtujeme spolu ale okrem pohladov a zmurkania to nic nieje. Ako si ho mam ziskat? Budem prilis velka mrcha ak snim nieco mat budem a doma ma zenu? Vsetko si to uvedomujem ale pudy sa zastavit nedaju. odchadzam z firmy coskoro tak mensi romanik by nebol na zahodenie
Dakujem za slova
Karolina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
už těmito myšlenkami koketujete s pěkným průšvihem. To, že ženatí muži po čtyřicitce (i ve vyšším věku) rádi koketují s výrazně mladšími ženami, je obecně známá věc. Chtějí si užít, doplnit vzrušení, které ve vztahu s manželkou již vyprchalo. Blýsknou se před kolegy, neboť tím zvyšují své "image", svou atraktivitu, hlavně však sebevědomí. Co tím získáte vy, kromě ego načechrávajícícho pocitu, že se to přece jen povedlo? Poměr mezi tím, co můžete získat a co riskujete, je jasný: po počáteční euforii se dostaví zklamání, frustrace, výčitky, deziluze, samota. Neberte to jako moralizování, to rozhodně nemám v úmyslu, ale jako přátelskou radu. Přitahují-li vás starší muži, dopřejte si tu zkušenost. Vyberte si pro ni však volného, třeba rozvedeného muže. Pudy se sice těžko potlačují, v tom máte pravdu, neomezují se však na jednu jedinou osobu, jak se to snažíte vidět. Sexuálně přitažlivých a zkušených mužů je kolem vás spousta, musíte je jen chtít objevit. Přeji chladnou hlavu a správnou (zodpovědnou) volbu.  
jak to myslel?
Dobrý den, žádám Vás o radu. Před 20 lety jsem byla zamilovaná do pitomce, který mě chtěl dostat jen do postele, uháněl mě a pak mě ponížil a odkopl. Skončila jsem na antidepresivech a dlouho jsem se z toho nemohla vzpamatovat. Pak jsme se plno let neviděli, já se vdala, přišli děti… z něho se stal bohatý a vlivný člověk. Párkrát se mě snažil kontaktovat, ale já nikdy neměla kapacitu na to ho vidět. A myslím, že mi to nejde ani po letech. Teď jsem bez práce a paradoxně on mi nabízí zaměstnání (? musela bych ho potkávat). Co myslíte, je to součást jeho hry o ponížení nebo má vůči mně výčitky. Děkuji Jana - otázka upravena poradcem
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže jste tehdy po ponížení od tohoto člověka reagovala upadnutím do depresí a musela brát antidepresiva, nedoporučovala bych vystavovat se novému riziku. Doufat, že z vlka, jenž vám tenkrát záměrně škodil, se nyní stal  beránek, jehož trápí výčitky svědomí a rád by je napravil ( třeba tím, že vám nabídne práci), se mi jeví jako velmi iluzorní. Lidé se od základu moc nemění. Daleko pravděpodobnější je, že si vás otipoval jako oddanou ovečku, která mu bude dobře sloužit. Nebo je sám se svým životem navzdory bohatství nespokojen, závidí vám pohodovou rodinu a rád by vás znovu nějak vykolejil... je to váš život a rozhodnutí, jak se zachováte, je samozřejmě na vás, ale pokud se ptáte mne, viděla bych jako lepší řešení najít si práci jinde (jste-li z Prahy, neměl by to být žádný problém) a dotyčnému (manipulátorovi?) už nedopřát žádné potěšení z toho, jak vás zase "dostal" tam, kam chtěl. Přeji hodně štěstí.
jak pomoci blízké osobě
Manželé, kteří měli peníze vždy společné. Najednou v pokročilém důchodu, chce žena mít účet na své jméno pro svůj důchod. Rozhodla se kvůli nepříjemnostem, které se dozvěděla od svých vrstevnic, o tom jaký je problém se dostat ke svým penězům při úmrtí jednoho z manželů při placení běžných položek nájem a pod. Při tomto rozhodnutí narazila na velký odpor od svého manžela, třískal rukou do kredence, že si všechno rozřežou na půl atd. Jak pokračovat a nedotknout se manželove ješitnosti?
Dana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
peníze bývají ožehavé téma, záleží ale hodně na tom, jak se informace podá.
Pokud by ta paní svému choti verbálně zdatně vysvětlila důvody svého rozhodnutí a ujistila ho, že se na společném hospodaření nic nezmění, neměl by mít důvod takhle vyvádět...v opačném případě by pro klid doma bylo asi lepší vyhledat manželského terapeuta.
jak se mám ve vztahu chovat?
Paní Konopová, jste i vztahová, tak jsem tu správně. Hodně známých a kamarádů kolem manžela je rozvedených a má nové - většinou - přítelkyně, anebo řada z nich má milenky ((tak nějak napůl veřejné, ale chlapi tají četnost kontaktů před manželkami). odehrává se to tak, že si je berou na různá výjezdní zasedání, ty milenky se znají, sednou do auta přijedou za nimi. Anebo když to není parta a je to jen jeden, přijede za manželem na návštěvu (s přespáním v hotelu), manžel kolem nich lítá, zajišťuje jim hotely, účastní se večírků, ale já s ním nesmím (protože znám manželky). OK, beru to jako chlapský život. Jenže mám dojem, že manžel jim závidí a chtěl by taky. Soudím tak podle toho, že kdokoliv z nich si něco koupí (telefon, PC, auto, oblek), manžel to musí mít taky - a stejné. Nejsem stíhačka ani žárlivá, ale manželovi najednou doma začíná vše vadit. Takže po žensku mi bliká světlo. Co s tím, paní Konopová? nechci se dostat do stejné pozice těch manželek. Děkuji.
Eliška
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
dotaz velmi podobný tomu vašemu jsem zde již měla, dokonce se pak několikrát s malými obměnami opakoval. Vždy šlo muže, kteří udělali dobrou kariéru, obklopili se vlivnými "přáteli", vlivem všech těchto okolností zpychli a začali se tomu adekvátně chovat, zejména doma. Mladé ženy a milenky k tomuto scénáři už tak nějak "klasicky" patří.... je vždy lepší být připraven, než se potom divit. Doporučovala bych posilovat vlastní zázemí a nezávislost na manželovi. Nedělat žárlivé scény, chovat se korektně, ale korektnost vyžadovat i od něj. Přeji zdárné zvládnutí vývoje a vše dobré.
jak to myslel?
Dobrý den paní Konopová, chtěla bych se zeptat, partner my často když přijde řeč o nevěrách atd. (z doslechu atd.)říká,(sám od sebe), jak by mě nikdy nepodvedl, že nemá zájem a i kdyby jsme se rozešli, už by nikoho nikdy nechtěl. Nevím, jak reagovat. Někdy mi přijde jako nesmysl se o tom bavit dopředu, (nikdo nemůže vědět,jak vztah po letech dopadne),nerada tyto věci řeším, tak si začnu dělat legraci, že to říká teď, do té doby, než někoho potká, nebo že to říkají ti, co pak nejvíce zahýbají atd. nebo kdyby byl pět let bez partnerky, poznal by co je samota. Nebo nevím ,co na to říct,jestli si tím nevěřím nebo se neshazuji, nebo říct že jsem moc ráda, že mě tak miluje? :) Jsem trochu moc realista. Děkuji
Ala
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
těžko říci, co manžela k takovým komentářům vede. Možná vás chce ujistit o své věrnosti, prohloubit vaši důvěru, nebo si myslí, že by se podobným způsobem reagovat mělo. Může se ale jednat o jeho vlastní obavu, která se takhle demonstruje. Máte pravdu, že nikdo nikdy nemůže předem stoprocentně vědět, jak se vztah bude vyvíjet, a že je tedy zbytečné vést takové řeči. Klidně to nějak bagatelizujte, pokud se to znovu stane tématem rozhovoru. Záleží na jiných věcech, zejména na tom, jak se k sobě chováte, jak si projevujete lásku, jak každý z vás vidí budoucnost vašeho vztahu, atd...přeji vše dobré.
žárlím - co s tím?
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,jsem s partnerem šest let, máme dvě malé děti, vše je v pohodě,máme šťastné partnerství, přítel dělá v chlapském kolektivu. Čím dál víc zvažuje změnu práce a vyhledává vyloženě ženský kolektiv. Dříve byl vyhlášený proutník, tak začínám přemýšlet na možné souvislosti. Mám strach že by takový kolektiv neustál. Nevím jestli mu v tom pro klid raději nezabránit? Děkuji za názor
Krys
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete, že je u vás vše v pohodě, máte šťastné partnerství, na druhé straně se však bojíte "pustit" manžela do ženského kolektivu. Bojíte se, že by změnu "neustál" v tom smyslu, že by podlehl kouzlu cizí ženy? Pokud v něm taková tendence je, těžko tomu lze zabránit. Lépe řečeno zabránit tomu lze jedině tím, že se o něj přestanete bát, budete i nadále v pohodě, budete si jista sama sebou, s vědomím toho, že byste dokázala i bez něj. Čím víc partner cítí, že se o něj ten druhý bojí, tím více toho nějakým způsobem zneužívá. Pro váš klid: málokterý muž utíká z domova, kde má děti a naprosto pohodovou manželku, k jiné ženě. Pokud se bláznivě nezamiluje a milenka mu nevypláchne mozek, což se nestává tak často, zejména protřelým proutníkům. Obávat se však toho, že se to stane, by bylo asi stejné, jako bát se vyjít z domu, že se staneme obětí nehody. Člověk musí umět žít s riziky, život sám je jedno velké riziko. Jedinou obranou je nebát se, mít své zázemí, přátele, koníčky a samozřejmě práci (zdroje), zajišťující nezávislost.
Přeji vše dobré.   
jak se odmilovat?
Před dvěma lety jsem potkal na večírku jednu slečnu.Byla o 18 let mladší než já i přes to jsem se do ní na první pohled zamiloval.Samozřejmě jsem si nedělal žádné naděje,ale ona sama za mnou chodila a vodila si mě za ruku,byla na mě příjemně milá.Málem večer skončil sexem,ale nakonec řekla že to nechce.Další den jsem jí kontaktoval a vyznal jsem jí lásku,i když jsem si myslel že je to na nic.Napsala mi že má přítele,kterého má ráda,ale že by se mno chtěla občas sejít na skleničku,nebo na kávu,ale jen jako kamarádi.Souhlasil jsem a tak to trvalo více než rok a bylo to krásné.Pak mi řekla že se s přítelem rozešla a jsem jí řekl že jí stále moc miluji a že chci s ní být.Ona,jelikož stále bydlela s bývalým přítelem mi řekla,že se musí nejdříve osamostatnit a najít byt a že se pak uvidí. Stále jsme se scházeli jako před tím.Myslel jsem si že až bude mít svůj byt budeme spolu.Jednoho dne jsme šli spolu do restaurace, do společnosti kde si najednou sedla k nějakému muži a začala se s ním líbat.Mě řekla že ho miluje,ale že mezi námi se nic nezměnilo,že jsme stále kamarádi.Myslel jsem že se zhroutím.Strašně to bolelo.Já jí stále strašně miluji a nevím co s tím mám dělat.
MIlan
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ta dívka si možná uvědomovala komplikovanost svého vztahu s přítelem a potřebovala mít vedle něj někoho zralého, stabilního, kdo ji vyslechne, bude při ní stát a milovat ji za všech okolností...nelze vyloučit ani to, že na něj žárlila a chtěla si načechrat sebevědomí novým ctitelem... Navzdory tomu, že vám (dle toho, jak situaci líčíte) nikdy žádné emoce neprojevila, pouze s vámi tak trochu koketovala, přičemž ale trvala na přátelství, jste podlehl iluzi, že se to přece jen změní. Jenže pouto k příteli je silnější, což se dalo očekávat.....co s tím? Přerušit kontakty, v žádném případě nepřistupovat na návrhy kamarádství, přečíst si článek o tom, jak se odmilovat - http://ona.idnes.cz/rozchod-co-delat-a-co-nedelat-d18-/vztahy-sex.aspx?c=A121005_111749_vztahy-sex_job
... a příště si najít takovou partnerku, která bude mít vyřešenou minulost.
Přeji rychlé vystřízlivění a příště více štěstí.
jak se odmilovat?
Před dvěma lety jsem potkal na večírku jednu slečnu.Byla o 18 let mladší než já i přes to jsem se do ní na první pohled zamiloval.Samozřejmě jsem si nedělal žádné naděje,ale ona sama za mnou chodila a vodila si mě za ruku,byla na mě příjemně milá.Málem večer skončil sexem,ale nakonec řekla že to nechce.Další den jsem jí kontaktoval a vyznal jsem jí lásku,i když jsem si myslel že je to na nic.Napsala mi že má přítele,kterého má ráda,ale že by se mno chtěla občas sejít na skleničku,nebo na kávu,ale jen jako kamarádi.Souhlasil jsem a tak to trvalo více než rok a bylo to krásné.Pak mi řekla že se s přítelem rozešla a jsem jí řekl že jí stále moc miluji a že chci s ní být.Ona,jelikož stále bydlela s bývalým přítelem mi řekla,že se musí nejdříve osamostatnit a najít byt a že se pak uvidí. Stále jsme se scházeli jako před tím.Myslel jsem si že až bude mít svůj byt budeme spolu.Jednoho dne jsme šli spolu do restaurace, do společnosti kde si najednou sedla k nějakému muži a začala se s ním líbat.Mě řekla že ho miluje,ale že mezi námi se nic nezměnilo,že jsme stále kamarádi.Myslel jsem že se zhroutím.Strašně to bolelo.Já jí stále strašně miluji a nevím co s tím mám dělat.
Milan
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ta dívka si možná uvědomovala komplikovanost svého vztahu s přítelem a potřebovala mít vedle něj někoho zralého, stabilního, kdo ji vyslechne, bude při ní stát a milovat ji za všech okolností...nelze vyloučit ani to, že na něj žárlila a chtěla si načechrat sebevědomí novým ctitelem... Navzdory tomu, že vám (dle toho, jak situaci líčíte) nikdy žádné emoce neprojevila, pouze s vámi tak trochu koketovala, přičemž ale trvala na přátelství, jste podlehl iluzi, že se to přece jen změní. Jenže pouto k příteli je silnější, což se dalo očekávat.....co s tím? Přerušit kontakty, v žádném případě nepřistupovat na návrhy kamarádství, přečíst si článek o tom, jak se odmilovat - http://ona.idnes.cz/rozchod-co-delat-a-co-nedelat-d18-/vztahy-sex.aspx?c=A121005_111749_vztahy-sex_job
... a příště si najít takovou partnerku, která bude mít vyřešenou minulost.
Přeji rychlé vystřízlivění a příště více štěstí.
nesoulad v posteli
Nejsem bohužel ten typ, který by si o to uměl vysloveně říct, takže raději vyčkávám, až za mnou přijde on. Většinou se mi totiž stalo, že mě odmítl s tím, že je unavený… Já se v takovou chvíli cítím zklamaně a hlavně trapně, tak jsem této strategie zanechala a už jen vyčkávám.
A když vyčkávám, dojde mezi námi k pohlavnímu styku tak dvakrát do měsíce, jak jsem psala. Proto si nemyslím, že on je typ muže, který by o sex nějak výrazně stál, ačkoliv tvrdí opak.
Nevím, jak z toho ven, trápí mě to. Nevím, jestli to mezi námi po této stránce prostě jen nefunguje (nikdo není dokonalý, ani vztahy mezi lidmi…), nebo to odráží nějaké hlubší problémy ve vztahu, ať už z mé strany, z jeho, nebo z obou…
Ráda bych věděla, jestli se dá chuť na sex (psychická i fyzická) nějak ovlivnit, zredukovat, úplně odstranit, abych se tím už nemusela trápit a cítila se i přesto šťastná. Čili být „frigidní“, a přesto velmi spokojenou ženou… :-)
Moc děkuji a přeji krásný den.
Simča (2)
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nevidím důvod stávat se frigidní a potlačovat sexuální touhy jen proto, abyste si udržela přítele, jenž na sex moc není. Rozbor toho, proč se k sexu tak odmítavě chová, by vyžadoval buď absolutní upřímnot s otevřenost (jeho), nebo rozhovor se sexuologem. Je možné, že ho sex láká, pokud parterku ještě moc nezná, vše je pro něj nové, jakmile se ale jedná o vážnou známost se společným bydlením, jeho touha uhasíná....ale to je jen jedna z možností, může to samozřejmě být zcela jinak. Doporučovala bych vám si s přítelem promluvit, nejlépe v uvolněné atmosféře při láhvince vína. Nelze vyloučit, že by uvítal větší rajc, provokaci, něco kapku neslušného....ale je na něm, aby se vyjádřil, chce-li s vás udržet. V opačném případ byste si musela nedostatek sexuálního vyžití kompenzovat jinak či jinde, nebo si najít jiného partnera. Jisté je, že dokonalý není nikdo a že by se i u muže, po této stránce vyhovujícího, časem našly také nějaké mouchy....zde si člověk musí položit otázku, jaké jsou jeho priority, zda se zjištěnými "mouchami" může žít či svým přičiněním nějak přispět k jejich redukci...přeji zdárné vyřešení problému a hodně štěstí.
nesoulad v posteli
Hezké dobré ráno,
moc ráda si ve chvilkách volna pročítám Vaši poradnu a nakonec i já bych se na Vás moc ráda obrátila s prosbou o radu.
Mám přítele, jsme spolu tři roky a společně bydlíme asi rok a půl. Vztah to není úplně ideální, ale po horším období vždy přichází to hezčí a lepší, tak to zatím nijak vážně a radikálně neřeším a vyčkávám, jak se vše bude vyvíjet dál…
Ale proč vlastně píšu. Trápí mě jedna věc – moc to mezi námi nefunguje po sexuální stránce. Milujeme se cca dvakrát do měsíce (mně je 32 let, jemu je 30), někdy i méně, jindy naopak více. A když už tedy na sex dojde, většinou to ani za moc nestojí.
Na počátku vztahu naopak mezi námi neuvěřitelně fungovala chemie a milování bylo naprosto dokonalé – lepší si už ani neumím představit! Já mám sex moc ráda, i když samozřejmě v nějaké rozumné míře, přítel sice tvrdí, že ho má také rád, ale já to přesto vnímám jinak…
Simča (1)
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nevidím důvod stávat se frigidní a potlačovat sexuální touhy jen proto, abyste si udržela přítele, jenž na sex moc není. Rozbor toho, proč se k sexu tak odmítavě chová, by vyžadoval buď absolutní upřímnot s otevřenost (jeho), nebo rozhovor se sexuologem. Je možné, že ho sex láká, pokud parterku ještě moc nezná, vše je pro něj nové, jakmile se ale jedná o vážnou známost se společným bydlením, jeho touha uhasíná....ale to je jen jedna z možností, může to samozřejmě být zcela jinak. Doporučovala bych vám si s přítelem promluvit, nejlépe v uvolněné atmosféře při láhvince vína. Nelze vyloučit, že by uvítal větší rajc, provokaci, něco kapku neslušného....ale je na něm, aby se vyjádřil, chce-li s vás udržet. V opačném případ byste si musela nedostatek sexuálního vyžití kompenzovat jinak či jinde, nebo si najít jiného partnera. Jisté je, že dokonalý není nikdo a že by se i u muže, po této stránce vyhovujícího, časem našly také nějaké mouchy....zde si člověk musí položit otázku, jaké jsou jeho priority, zda se zjištěnými "mouchami" může žít či svým přičiněním nějak přispět k jejich redukci....přeji zdárné vyřešení problému a hodně štěstí.
jakou budoucnost má takový vztah?
Proč musí mít tyhle řeči, když má vedle sebe fakt pěknou ženskou, kterou mu každý druhý chlap závidí?
Darja
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
udělala jste dobře, že jste příteli dala najevo nesouhlas/odsouzení. Poznámky tohoto druhu jsou minimálně nevkusné. Je sice zcela normální, že se mužům líbí hezké ženy (i ženám se líbí pěkní muži), záleží ovšem na tom, jak s tím naloží, zejména v přítomnosti partnerky. Zralá osobnost se nebude vyjadřovat tímto způsobem a pokud má nepotlačitelnou potřebu kolem procházející krasavici nějak okomentovat, udělá to způsobem, jenž parterku neuráží (např.humorně). Píšete, že si myslíte, že vás má rád....myslíte, nebo to víte? Na základě čeho...? Vždycky nabádám k tomu, neprojikovat do partnera svá přání, ale vycházet z reality. Má-li někdo někoho rád, je mu oporou zejména v těžkých chvílích, zajímá se o něj, dává mu najevo, že se na něj těší, že je pro něj důležitý (nepostradatelný), mluví ve smyslu společné budoucnosti, projevuje mu své city.....takže bych doporučovala udělat si malou bilanci, jak se to ve skutečnosti má s láskou vašeho přítele a v případě, že budou převažovat záporné hodnoty, nevázat se na něj....přeji hodně štěstí a vše dobré.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den, paní Konopová, chci se zeptat na Váš názor, nevím, možná je to prkotina, ale přesto mě to zraňuje. Mám partnera, se kterým jsem 14 měsíců. Myslím, že mě má rád, já jsem s ním šťastná. Hádáme se velmi málo, v drtivé většině se dokážeme domluvit. Ale čas od času má hloupé poznámky, dám Vám příklad: Min. týden jsme byli na plese, stáli jsme u baru (s námi tam byl ještě jeho kolega z práce) prošla okolo nás slečna cca 20 let, mini, on se za ní otočil a nahlas řekl něco jako to je kus, pak se otočil ke mě a řekl: "Věrnost jsem ti slíbil, ale slepej nebudu". Bylo to jako kdyby mě udeřil do tváře, ponížil před tou holkou. Odešla jsem, řekla jsem mu, že mě ponížil před ní i před jeho kolegou, on se omluvil, ale přesto se cítil dotčeně a tvrdil, že udělal chybu, ale že moje reakce byla prý neadekvátní. Já nechápu proč to dělá. On 46, já 41, vypadám od dost let mladší, i po třech dětech mám perfektní tělo, protože cvičím. Proč prostě si neodpustí tyhle poznámky, když má vedle sebe - otázka upravena poradcem
Darja
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
udělala jste dobře, že jste příteli dala najevo nesouhlas/odsouzení. Poznámky tohoto druhu jsou minimálně nevkusné. Je sice zcela normální, že se mužům líbí hezké ženy (i ženám se líbí pěkní muži), záleží ovšem na tom, jak s tím naloží, zejména v přítomnosti partnerky. Zralá osobnost se nebude vyjadřovat tímto způsobem a pokud má nepotlačitelnou potřebu kolem procházející krasavici nějak okomentovat, udělá to způsobem, jenž parterku neuráží (např.humorně). Píšete, že si myslíte, že vás má rád....myslíte, nebo to víte? Na základě čeho...? Vždycky nabádám k tomu, neprojikovat do partnera svá přání, ale vycházet z reality. Má-li někdo někoho rád, je mu oporou zejména v těžkých chvílích, zajímá se o něj, dává mu najevo, že se na něj těší, že je pro něj důležitý (nepostradatelný), mluví ve smyslu společné budoucnosti, projevuje mu své city.....takže bych doporučovala udělat si malou bilanci, jak se to ve skutečnosti má s láskou vašeho přítele a v případě, že budou převažovat záporné hodnoty, nevázat se na něj....přeji hodně štěstí a vše dobré.
jak se odmilovat?
Jak se odmilovat
Po 25letech se se mnou rozešel přítel.Byli jsme vždy jen spolu i když nesdílíme společnou domácnost.Najednou se potřebuje někam posunout a já mu v tom bráním.Nevím co mám dělat moc to bolí.Prý chce se mnou žít,ale je to se mnou těžké.Teď mi začal i lhát a různě se vymlouvat.Za ty roky jsem ztratilapřátelé a připadá mi,že jsem strašně sama.
Jarka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
pokud se někdo rozhodne ze vztahu odejít, nelze ho držet. Jediné, co je žádoucí udělat, je analýza toho, proč tato situace nastala (jaké měl představy o partnerství a typu soužití měl on, jaké vy, kde nastal zlom, nebyla to od samého začátku špatná volba partnera? atd.). Všechno vyhodnotit a správně zpracovat, aby příště nedošlo ke stejné chybě, na to je třeba mít chladnou hlavu, nadhled a objektivitu, čili to lze provést, až opadnou emoce. Abyste do tohoto stadia dospěla do možná nejdříve a zbytečně se netrápila, doporučuji vám přečíst si článek, jak se odmilovat, zde je na něj link: 
http://ona.idnes.cz/rozchod-co-delat-a-co-nedelat-d18-/vztahy-sex.aspx?c=A121005_111749_vztahy-sex_job
Nesmutněte sama doma, bavte se o tom, co vám jde hlavou, s přáteli (skutečnými přáteli, kteří to s vámi myslí dobře a podporují vás). Pomáhá i psaní, vést si deník o svých pocitech....ale hlavně: nic si neidealizovat a zpětně nenatírat na růžovo.  
Pokud by se vám zdálo, že se z toho sama nedostanete, vyhledejte psychologa nebo zavolejte na krizovou linku.
Přeji hodně štěstí. 

reakce na poradnu
vzkaz pro Sabinu. Milá Sabino, děkuji za reakci. Je mi o pár let více než vám, mám již dospělého syna, sama jsem posledních několik let.
V posledních dnech se mi nečekaně podařilo nějaký kontakt navázat, ale zatím se dá těžko odhadnout, co z toho bude. Ale nic nehrotím a nelámu přes koleno, ani si nic neslibuju, (po předchozích zkušenostech) a v zásadě už ani moc nečekám, protože to, co taky vypadalo ještě třeba nedávno slibně, nakonec nevyšlo a byla jsem odmítnuta. Ono je to asi nejlepší nic nečekat a potom může být člověk i příjemně překvapen. Naštěstí mám dostatek přátel a aktivit, takže nemusím být na žádného partnera fixovaná a to je dobře a totéž doporučuju. Přeji hodně štěstí
Lenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
přeposílám vzkaz pro Sabinu.
reakce na poradnu
Měla jsem to stejně. 24 let manželství s bývalým proutníkem. Ukázalo se, že ne bývalým. Několik let dokázal tajit vedlejší vážný vztah, teprve potom přišlo další odhalení v podobně krátkých vztahů..... takže taková je moje zkušenost. Člověk se asi nemění.
pro Emu
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zde reakce na příběh Emy. I takhle to může být. Je dobré být zdravě kritický, nikoli však malovat čert na zeď....
reakce na poradnu
.Paní Konopová, děkuji vám za vaši poradnu. Poslední dobou mě zaujala hlavně vaše opakovaná rada, že je velká chyba "projíkovat" do mužů vlastní představy a sny. Vždy se musí vycházet z reality, nikoli z vlastních snů a přání.
Uvědomila jsem si, že něco takového jsem více či méně dělala. Prostě jsem se v nějakém muži lidově řečeno zhlédla a měla jsem za to, že bude takový, jaký bych chtěla, aby byl. Většinou byl ale úplně jiný a zachoval se jinak a o to větší bylo moje zklamání, ale mohu si za to z velké části sama. Ještě jednou vám děkuji, že jsem si to mohla uvědomit a snad se poučit pro příště. - otázka upravena poradcem
Pavla
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
díky a moc vám přeji, abyste se příště dařilo lépe!
reakce na poradnu
Dobrý den paní Konopová, tak teď už vážně tomu vůbec nerozumím. Píšete, že vzhled není to nejdůležitější co muže zaujme, ale důležitější je co žena vyzařuje. Znám několik případů žen, které co se týká vzhledu dle mého mínění jsou průměrné, ale jsou v kontaktu velmi nepříjemné, odměřené, nikdy nevíte co si myslí, žádné emoce nedají najevo, velmi těžko se s nimi jedná. Jsem v šoku a zcela toto nechápu, že tyto ženy jsou vdané a neměly nouze o nápadníky. Naopak znám nesmírně hodné ženy, které nikdy nikdo nechtěl a zůstaly na "ocet". Z toho mi vyplývá, že pokud žena zůstane sama způsobila si to sama, neboť nemá požadované vlastnosti, které muži chtějí a má jednoduše smůlu. Jinak si to nejsem schopna vysvětlit. Děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Romana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
každý zná pár vysloveně krásných žen, jež jsou samy, ačkoli by se moc rády seznámily. Kouzlo a sex-appeal samozřejmě nespočívají jen v pravidelných rysech, štíhlé postavě a dobře padnoucích šatech (tedy "optice"). Tvoří ho souhrn všeho, jednotlivé složky od sebe nelze odtrhávat. Faktem je i to, že se snáze seznamují ženy, které jsou si sebou jisté a nevyzařují ze sebe přílišnou poddajnost vůči muži (mužům). Opakovaně se v praxi setkávám i s tím, že muži opouštějí hodně hodné holky s odůvodněním, že jsou příliš předvídatelné, nekladou na ně žádné nároky - a je to nuda. A znám i pár případů takzvaných "satorií", které své muže ovládají na blízko i na dálku, nikdy nebyly bez partnera a jejich okolí moc nechápe, jak to dělají, když se žádným zvláštním půvabem nevyznačují....jenže tyto ženy často cílí na slabší muže, co se rádi podřizují, mají silnou potřebu vztahu a jsou zvyklí uznávat ženu jako autoritu.
Je to tedy jak o kouzlu osobnosti, tak o volbě správného typu partnera, netlačení na pilu, vytváření příležitostí..i o nezbytné kapce štěstí.    
nemohu se seznámit
Dobrý den, jelikož je mi už 40 let nikdo mě nikdy nechtěl a vzhledem k vysokému věku již nikdy nebudu mít své vlastní děti, chtěla jsem touto cestou požádat o sdělení pocitů, které žena prožívá, když je těhotná, když miminko přivádí na svět, první krůčky miminka, slova... a když má ženu muž skutečně rád. Moc děkuji za odpovědi
Nikola
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
doporučovala bych nevzdávat seznamování, jednou možností by bylo např. hledat cíleně vdovce, jenž se stará o dítě/děti. Právě na to se výborně hodí internet.
Co se však samotného věku týče, v dnešní době rodí i ženy nad 40, takže ani v tomto ohledu není nutno házet flintu do žita.....přeji vše dobré, hlavně žádnou rezignaci! Kdybyste si však se svými pocity nevěděla rady, vyhledejte terapeuta.
reakce na poradnu
Dobrý den, ve svých odpovědích ženám, které řeší nějaký problém s partnerem, často radíte, aby byly nezávislé na svých partnerech, žily si svůj život, naučily se svoje potřeby uspokojovat nezávisle na partnerovi - ale je to potom ještě partnerství? Nejsou potom už jen spolubydlící, když si každý žije svůj nezávislý život? K čemu takový vztah potom je?
Lenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
čím je člověk nezávislejší a má silnější základnu vlastních aktivit, přátel atd., tím je lépe vyzbrojen pro případ krachu vztahu. A nejen to: takhle nezávislý partner je pro protějšek atraktivnější než někdo, kdo visí na krku jako balvan, čil to riziko rozpadu snižuje. Je dobré dát partnerovi najevo radost, že tady je, projevovat mu lásku, zároveň by ale partner nikdy neměl získat pocit, že na něm ten druhý lpí za každou cenu a odvozuje svou hodnotu od vztahu ( přístup - "bez něj nejsem nic")...něco takového je vstupenka do pekla.
zamilovala jsem se do nevěrníka
• Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o názor nebo o jiný pohled. S přítelem jsem se seznámila v devatenácti, přitelovi bylo 24let. Známý mě varovali, že je na holky,ale to mě neodradilo. Za nas vztah flirtoval s kamaradkou, kdy doslo i na libani. Ale o tom jsem nevedela a vsechno nam klapalo.Zlom nastal v roce 2013, kdy jsem v jeho počítači narazila na fotky jeho kolegyne (48let) v naší posteli. Nevěru jsem mu odpustila a žili jsme relativně stejně dál. Po šesti letech vztahu jsme si koupili dům a já jsem otěhotněla a nastoupila na neschopenku. Přítel se začal chovat jinak. Pozdě večer chodil venčit psy,třeba i na dvou hodinove procházky, hledal výmluvy,aby mohl odejít z bytu a přijížděl pozdě, například stál v koloně, u autonehody atd. Ja jsem začala být podezíravá,ale myslela jsem si, že za to můžou moje hormody a že si hodně věcí nalhávám. Pak jsem narazila na dárky-pánský pásek, vonavka, měl to pěčlivě schované..
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zdá se, že do partnera projikujete svá přání, realita je však úplně jiná. Jestliže chcete mít dobrý pocit z toho, že jste pro věc udělala maximum, objednejte se k manželskému terapeutovi. Já osobně jsem  v těchto případech skeptická a viděla bych to tak, že u tohoto muže zabodujete pouze tím, že o něj jako o partnera ztratíte zájem. Ten si po tom, co již předvedl, nezaslouží.....ale terapeuta určitě kontaktujte, nemáte co ztratit, jen získat.
Jak vypadá jeho péče o dítě a peníze na něj? Zde bych radila jít společně k notáři a sepsat částku, na níž se domluvíte. Aby se nestalo, že pod vlivem jiné ženy na své otcovství jaksi pozapomene. Pro vás samotnou je důležité nabýt vyššího sebevědomí a naučit se žít svůj život - nezávisle na mužích! Přeji hodně štěstí a držím palce. P.S. I vám bych doporučovala přečíst si knihu Ukradená objetí.
zamilovala jsem se do nevěrníka
.když jsem odjela k rodičům, zjistila jsem,že byl s tou kolegyní, se kterou se kdysi vyspal. Telefon si bral i na wc a v noci ho měl pod polštářem.O vánocích spolu byli v kině a mě začal partner postupem času přehlížet. Ke konci těhotenství jsem přišla na to, že si založil učet na seznamce, později mi přiznal,že proto, aby viděl, co tam má ona za fotky. Nevydržela jsem to a podívala jsem se mu do emailu kde měl výpisy z hovoru a ukázalo se, že si spolu denně píší celé moje těhotenství. Po porodu jsem se dozvěděla, že se přibližně před rokem přestěhovala do bytu, který je asi 5 minut od našeho paneláku a přítel za ní chodil. Když jsme ji řešili, tak mi vždycky říkal,že je to jenom kamarádka, ale že ji má rád jako ženu, ikdyž spolu prý nic nemají. Snažili jsme se situaci řešit, ale nakonec se se mnou přítel rozešel, proteže jsem přehnaně žárlila..Odstěhovala jsem se s dvouměsíční dcerou k rodičům, 60 km daleko.
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zdá se, že do partnera projikujete svá přání, realita je však úplně jiná. Jestliže chcete mít sama pro sebe dobrý pocit z toho, že jste pro věc udělala maximum, objednejte se k manželskému terapeutovi. Já osobně jsem  v těchto případech skeptická a viděla bych to tak, že u tohoto muže zabodujete pouze tím, že o něj jako o partnera ztratíte zájem. Ten si po tom, co již předvedl, nezaslouží.....ale terapeuta určitě kontaktujte, nemáte co ztratit, jen získat.
Jak vypadá jeho péče o dítě a peníze na něj? Zde bych radila jít společně k notáři a sepsat částku, na níž se domluvíte. Aby se nestalo, že pod vlivem jiné ženy na své otcovství jaksi pozapomene. Pro vás samotnou je důležité nabýt vyššího sebevědomí a naučit se žít svůj život - nezávisle na mužích! Přeji hodně štěstí a držím palce. P.S. I vám bych doporučovala přečíst si knihu Ukradená objetí.
zamilovala jsem se do nevěrníka
Přítel mi po měsíci začal každý den psát a když přijel,snažil se se mnou navázat fyzický kontakt. Za 3 mesice se byl na nás podívat 3x. Ale já se od něj nedokážu oprostit. Když mi napíše, tak okamžitě odepisuji, nedokážu se na něj zlobit a podvědomě doufám, že se k sobě vrátíme až dokončí rekonstrukci. Vyčítala jsem si, že jsem na ni žárlila, ale racionalne si říkám, že by se tak chovala každá.Ale za to,jak se choval se mi nikdy neomluvil, jediné co říká k rozchodu je, že jsme spolu špatně komunikovali. Nevím, jestli se mám k němu vracet a nebo jak na něm přestat být citově závislá. Předem moc děkuji za odpověd. - otázka upravena poradcem
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zdá se, že do partnera projikujete svá přání, realita je však úplně jiná. Jestliže chcete mít sama pro sebe dobrý pocit z toho, že jste pro věc udělala maximum, objednejte se k manželskému terapeutovi. Já osobně jsem  v těchto případech skeptická a viděla bych to tak, že u tohoto muže zabodujete pouze tím, že o něj jako o partnera ztratíte zájem. Ten si po tom, co již předvedl, nezaslouží.....ale terapeuta určitě kontaktujte, nemáte co ztratit, jen získat.
Jak vypadá jeho péče o dítě a peníze na něj? Zde bych radila jít společně k notáři a sepsat částku, na níž se domluvíte. Aby se nestalo, že pod vlivem jiné ženy na své otcovství jaksi pozapomene. Pro vás samotnou je důležité nabýt vyššího sebevědomí a naučit se žít svůj život - nezávisle na mužích! Přeji hodně štěstí a držím palce. P.S. I vám bych doporučovala přečíst si knihu Ukradená objetí.
jak se odmilovat?
Dobrý den paní Konopová. sblížila jsem se s kamarádem, myslela jsem, že ke mně taky něco cítí, ale nebyl schopný to se mnou řešit. Když jsem chtěla víckrát ,,nás dva" probrat vždycky od rozhovoru odešel s tím, že na něj tlačím, že mi to teď není schopný přesně říct...pak se mi i několik dní neozval. Pořád ale mluví o tom, jak bych pro něj byla ideální partnerka, jak si skvěle rozumíme a pořád si máme co řict, oslovuje mě, jako by mezi náma byl vztah a ne kamarádství. Žárlí a je smutný, když jdu někam posedět s nějakým klukem nebo jiným kamarádem. Nevím, proč se tak chová. Přijde mi že tímhle chováním mi ukazuje, že si mě tolik neváží a nezáleží mu na tom, že mě to trápí. Nechci o něj ale jako o kamaráda přijít, nikdy jsem si s nikým tak nerozuměla. Jenže představa, že budeme dál jen kamarádi mě bolí, kdybych ho potkala s jinou holkou, tak by mě to bolelo. Můžete mi, prosím, poradit? Dík. - otázka upravena poradcem
Blanka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zde je jidiná možnost - odmilovat se, link na článek s návodem zde:
http://ona.idnes.cz/rozchod-co-delat-a-co-nedelat-d18-/vztahy-sex.aspx?c=A121005_111749_vztahy-sex_job
Samozřejmě se seznamujte dál a na tohoto muže vůbec nemyslete, nezabývejte se tím, jestli mu to vadí, žárlí atd. Kdyby o vás měl zájem, už by to dávno vypadalo jinak. Může jít o člověka se strachem ze vztahu, může mít dosud nezpracovaný předchozí vztah nebo za tím může vězet ještě něco jiného...to vás však vůbec nemusí zajímat. Jak jsem zde již často psala, je velká chyba projikovat do mužů vlastní představy a sny. Vždy se musí vycházet z reality, nikoli z vlastních snů a přání. Přeji vše dobré.
žárlím - co s tím?
Když nad tím začnu přemýšlet, zkoumám jestli na tom není něco pravdy a začínám žárlit, že mě asi varují a jednou dojde na jejich slova. Tohle partner nese těžce a uráží ho to, že mě nikdy nepodvedl. Má mě opravdu hodně rád. Pořád přemýšlím nad tím, proč to ti lidé dělají, vždy to vezmu ve srandě a nic neřeším, než se to třeba nashromáždí. Mám nějak reagovat než legrací? To dám najevo slabost, že nevěřím a žárlím přece. Chci být sebevědomá, někdy je toho na mě moc a říkám si jestli nejsem hloupá. Ale přece budu věřit příteli a ne opravdu hlupákům. Kdyby na tom bylo něco pravdy, asi by mi to řekli vážně mezi 4 očima. Děkuji a snad mi poradíte ... jinak bych byla opravdu šťastná, nebýt neustálých hloupých vtípků.
Ema
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete, že takové vtípky na manželovu adresu pocházejí od lidí, kteří nevedou spořádaný život, nezmiňujete ale, zda jsou to přátelé (čí?), známí, sousedi nebo kolegové....zde mne jako první řešení napadá nestýkat se s nimi a pokud by se jednalo o lidi, které občas z nějakého důvodu vídat musíte, jednou provždy se vůči nim vymezit. Dokud mohou mít pocit, že se strefili do černého, že vás zmínka o manželově minulosti vždycky spolehlivě vyvede z míry, budou v tom pokračovat, jsou-li škodolibí. Jak tomu předejít? Ironií, kapkou cynismu. Vzít jim vítr z plachet tím, že dáte najevo, jak jste ledově nad věcí. Stačí jedna věta (např.: "Tak co, máte dnes jiné téma, než to již otřepané - manželovy zálety? S tím už na mě nechoďte..." ) a budete mít pokoj. Nelze vyloučit, že tyto lidi pak už ani neuvidíte...jiná věc je vaše žárlivost. Zde bych doporučovala přečíst si nějakou literaturu o tom, jak ji zvládat (psala jsem na toto téma také článek), a v případě, že by vás trápila i nadále, obrátit se na terapeuta. Žárlivost je destruktivní a kontraproduktivní. Chce to naučit se na partnerovi příliš nelpět, nabrat sebejistotu a sebevědomí (právě nízké sebevědomí bývá často příčinou žárlivosti), mít okruh vlastních dobrých přátel, koníčky atd. Přeji zdárné zvládnutí situace a hodně štěstí. 
žárlím - co s tím?
Dobrý den paní Konopová. Můj přítel měl trošku divočejší minulost, s kterou se i rád pochlubil.Měl rodinu, než poznal mě, již dospělé děti. Jsme spolu už šest let, máme dvě děti a věřím mu. Avšak i po letech se najdou lidé, stává se to jinak v průběhu let často, že ve vtipu řeknou nějakou připomínku na partnerův život. Vetšinou předemnou. Např. varování, jaký je proutník, nebo si dělají vtipy, že ho pozdravuje nějaká slečna, nebo že ta paní je určitě bývalá milenka, nebo že vozí leda tak lehké slečny, no je toho mnoho. Vždy se jedná o nějaký vtípky na milenky, nevěru atd. Nepřijde mi to vůbec taktní, vůči mě.I když jsem byla těhotná, tak si to neodpustili. Říkají to většinou lidé, co sami nevedou spořádaný život a jsou nešťastní, nemají partnera atd. Hází to na partnera špatné světlo a někdy mě to podkopává důvěru, nevím proč se to stále děje. Má mě rád, vždy mi říká, že se na žádnou ani nepodíval, ani v myšlenkách na jinou nemyslí. přítel říká, že si z toho nemám nic dělat, že závidí
Ema
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete, že takové vtípky na manželovu adresu pocházejí od lidí, kteří nevedou spořádaný život, nezmiňujete ale, zda jsou to přátelé (čí?), známí, sousedi nebo kolegové....zde mne jako první řešení napadá nestýkat se s nimi a pokud by se jednalo o lidi, které občas z nějakého důvodu vídat musíte, jednou provždy se vůči nim vymezit. Dokud mohou mít pocit, že se strefili do černého, že vás zmínka o manželově minulosti vždycky spolehlivě vyvede z míry, budou v tom pokračovat, jsou-li škodolibí. Jak tomu předejít? Ironií, kapkou cynismu. Vzít jim vítr z plachet tím, že dáte najevo, jak jste ledově nad věcí. Stačí jedna věta (např.: "Tak co, máte dnes jiné téma, než to již otřepané - manželovy zálety? S tím už na mě nechoďte..." ) a budete mít pokoj. Nelze vyloučit, že tyto lidi pak už ani neuvidíte...jiná věc je vaše žárlivost. Zde bych doporučovala přečíst si nějakou literaturu o tom, jak ji zvládat (psala jsem na toto téma také článek), a v případě, že by vás trápila i nadále, obrátit se na terapeuta. Žárlivost je destruktivní a kontraproduktivní. Chce to naučit se na partnerovi příliš nelpět, nabrat sebejistotu a sebevědomí (právě nízké sebevědomí bývá často příčinou žárlivosti), mít okruh vlastních dobrých přátel, koníčky atd. Přeji zdárné zvládnutí situace a hodně štěstí. 

jak se odmilovat?
Dobrý den,
v 16 letech sem poznala svoji první lásku, byli jsme spolu 3roky. Potom jsem to ukoncila. Od ty doby jsem mela par vztahu a porad miluji toho prvniho a nedokazu na nej prestat myslet. Uz dalsi 3 roky se takto trapim, On si nasel jinou slecnu a prekonal rozchod relativne rychle. Ja sem to ovsem nedokazala, ikdyz jsem to byla ja, kdo se rozesel. Nedavno se rozesel s tou slecnou co byl a zacal mi psat, obcas se vidame, jenze pro me je to horsi a zas nedokazu se uplne odprostit a prestat se s nim bavit. Dokonce jsem se i zeptala, jestli by chtel nas vztah vratit zpet a to nechce. Tak sem si rekla, ze teda dobra pujdu dal... ale nejak mi to nejde. Ikdyz bych se snazila najit nekoho jineho, tak to proste stejne vzdycky nedopadne.. Prosim poradte co mam delat, uz sem fakt zoufala.
Nikola
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže jste tehdy vztah s přítelem ukončila, asi jste pro to měla pádné důvody. Mějte na zřeteli, proč jste chtěla ze vztahu pryč, a neidealizujte si minulost. Nemělo by to žádný smysl, jen byste stála na místě a trápila se. Bývalý přítel vás kontaktoval zřejmě proto, že si s vámi rád povídá, o žádné oprášení toho, co bylo kdysi, však zájem nemá. Nevnucujte se mu, vřele bych doporučovala přerušit s tím mladíkem veškeré kontakty. Nedělejte to, co chce on, nýbrž to, co chcete vy!  Přečtěte si článek, jak se odmilovat, zde je na něj link:
http://ona.idnes.cz/rozchod-co-delat-a-co-nedelat-d18-/vztahy-sex.aspx?c=A121005_111749_vztahy-sex_job
Kdybyste si nevěděla rady a potřebovala pomoc, obraťe se na krizové centrum nebo terapeuta. Věřím však, že to zvládete a přeji hodně štěstí.
nemohu se seznámit
Dobrý den, paní magistro, je mi 24 a poslední dobou si všímám jedné věci a sice, že mám problém potkat muže, který by měl zájem o opravdu reálný vztah. Přijde mi, že mužům chybí takový ten ,,chtíč" po reálném vztahu, fyzickém kontaktu... již několik mých známostí skončilo pouze u slov a platonicky. Muži z okolí (práce, škola) mě titulují jako úžasnou, atraktivní, lichotí mi, vydrží si se mnou hodiny psát po sociálních sítích, a to jak o vážných tématech, tak flirtovat, ale neodhodlají se k ničemu reálnému. Co dělám špatně? Předem díky za radu. - otázka upravena poradcem
Nina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže jste pro muže atraktivní, zřetelně to cítíte, přesto se k ničemu neodhodlávají, nabízejí se cca dvě možná vysvětlení - buď jste v kontaktu se samými nesmělými muži, nebo v sobě máte něco, co v nich vzbuzuje strach po vás "sáhnout", cítí spíš respekt...doporučovala bych opatřit si zpětnou vazbu od nějakého kamaráda, aby vám upřímně a otevřeně řekl, jak na něj jako na muže působíte. Zkuste také zajít do nějaké restaurace, kam chodí hlavně muži, např.s kamarádkou, dejte si kávu či jiný nápoj a sledujte, co se bude dít....jste-li žádoucí, přilétne na vaši adresu brzy nějaký kompliment. Vy vtipně zareagujete, na to zase prohodí něco ten druhý... Jde o to, abyste si natrénovala spontánní, živou komunikaci s muži. Tím se zbavíte zábran, které mohou v mužích vyvolávat bloky, strach po vás "vyjet". Vnímejte, jak se na vás dívají, jestli v jejich pohledech cítíte skutečnou touhu. To se pozná... 
reakce na poradnu
Dobrý den paní Lenko,
nejste vůbec sama, koho žádný muž nechce. Neuvádíte kolik je Vám let. Mě je už 40. Zažila jsem to co popisujete. Také i já mám vystudovanou VŠ. Velmi jsem chtěla mít děti. Nikdo se mnou nic nechtěl mít. Vzhledem k věku jsem již veškeré věci po miminko s velmi těžkým srdce vyhodila. Vyzkoušela jsem vše. Docházela jsem na koučink, psycholožce. Pořídila jsem si pěkné kousky oblečení, ale stejně to bylo všechno málo platné. Nic se nezměnilo. Zkoušela jsem i inzeráty. Tam to dopadlo stejně. Také i já považuji za nefér, že příroda musela vědět, že zůstanu sama a nikoho mi nedala, a nedostala jsem dostatečnou fyzickou sílu proto , abych mohla život sama bez problémů zvládnout a nemusela nikoho obtěžovat. Intenzivně se snažím připravovat na samotu, jde to těžko, ale přece jenom vidím pokroky. Přeji hodně sil
Sabina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zveřejňuji vzkaz pro Lenku, přidám k němu ale vlastní komentář, jenž se bude týkat hlavně věty: "považuji za nefér, že příroda musela vědět, že zůstanu sama a nikoho mi nedala".
Příroda nás vybavuje schopnostmi navazovat kontakty, ničím jiným. Příroda tedy není něco nad námi, co se dívá, jak si počínáme, nýbrž je obsažena přímo v nás -  genetickou a další výbavou.....čili nelze bědovat na adresu přírody či osudu, že nikoho nemáme, nýbrž jen a pouze zdokonalovat své schopnosti a odstraňovat vše, co úspěšnému seznámení stojí v cestě, ať již je to cokoli....

nemohu se seznámit
Dobrý den,
po mnoha neúspěších u mužů jsem se dozvěděla, že důvodem, proč se mnou nikdy nikdo nechtěl být je, že jsem odměřená a studená, což se žádnému muži nelíbí. Neznáte nějaké techniky, které by odbouraly tyto vlastnosti? Děkuji
Šárka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jde o to, vykřesat v sobě vášeň. Ta se netýká jen erotiky, nýbrž všeho, co člověk dělá... a právě ona působí tu zázračnou jiskru v oku, jíž muži tak snadno podléhají... ale co je vlastně vášeň? Emoce....čili se začněte "cvičit" v jejich projevování. Dělejte věci, které máte ráda, zahrnujte se radostmi! Doporučuji pořídit si i zpětnou vazbu od dobré kamarádky, aby vám řekla, kdy "jiskříte", když něco vyprávíte...i to je dobré cvičení: sedněte si před zrcadlo a vyprávějte nějaký příběh, děj....mělo by to být něco, co vámi nějak hýbe - myslím pozitivně. Pozorujte se, jako byste  se dívala na cizího člověka....jak se vnímáte? Dle mého názoru nejste studená, jen neumíte projevovat emoce.....přeji hodně zdaru a štěstí.
nemohu se seznámit
J

Paní Konopová, jste mi moc sympatická a líbí se mi vaše poradna

Moje otázka zní úplně jednoduše a prostě:
Jak se mám smířit s tím, že jsem pro muže nezajímavá a neatraktivní? Upřímně-pokládám to za jeden z nejhorším"žertů" , kterým se na mně příroda dopustila. Jsem společenská, komunikativní, přátelská, snad i inteligentní (mám vystudovanou dálkově VŠ),přesto mě nikdo nechce...,,jiné ženy zdaleka tolik příležitostí nemají a seznámí se a zájem o ně je, ale já, jako bych měla svrab.... i když taky nejsou žádné hvězdy a mají nějaké kilo navíc stejně jak já a navíc IQ tykve------nechci nikoho shazovat atd ale.....co s tím?předem díky za odpověď, ale......-



- otázka upravena poradcem
lenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
díky za projevy symaptií, musím říct, že i vy jste mi sympatická - způsobem, jak se popisujete, vyjadřujete....a připadá mi k nevíře, že člověk nadaný takovým humorem a ironií nemůže najít vhodný protipól! Na to, abychom odhalily, v čem to vězí, bych vás musela vidět, takhle se musím omezit na to, co píšu obecně...
Příčina bývá v tom, že lidé mívají problém vyjádřit city a pocity, že jsou příliš introvertní a zalezlí ve své ulitě....víte, znala jsem jednoho mladíka (kdysi byl mým studentem), co měl obrovské problémy s vyjadřováním, rudnul, nebyl schopen se dívat do očí, měl spousty zábran v komunikaci s ženami i muži.  Několik let po revoluci takhle jednou lezu z metra na Andělu a slyším, jak někdo volá moje jméno. Ohlédla jsem se po původci oslovení a nemohla věřit svým očím - byl to on, ten ostýchavý student, jenže v úplně jiné formě! Štíhlý, opálený, jiný účes, perfektnně padnoucí oblek - a hlavně, sebejistě komunikující! Líčil mi, jak se našel, jak ho baví práce, kterou dělá (angažoval se v MLM), a jak mu nesmírně pomohlo, že musel zpočátku denně oslovovat desítky lidí...proč to vyprávím? Proto, že je to o cviku. Jedině ten zbavuje trémy, učí suverenitě, lehkosti....zkuste to taky. Klidně se na nějakého muže usmějte, udělejte nějaký žertík, něco prohoďte....beze strachu, že to bude trapas (ten je to jen tehdy, když se ho člověk obává a příliš dbá na to, aby se v očích veřejnosti "neshodil") . Jenže seznamování patří odvážným, mile prostořekým, spontánním, zábavným, těm, co si umí udělat legraci sami ze sebe.... Jděte do toho a kdyby to nefungovalo, klidně se obraťte! Přeji hodně štěstí.  
jak se odmilovat?
Krásný a dobrý den přeji.
Kdysi jsem se zamiloval do jedné dívky, ovšem... když to zkrátím, neopětovala své city. Nechal jsem to ležet, nezvedal znovu tu rukavici. Po nějaké době se rozešla s přítelem a já opět spadl do jejího života, nejdříve jako kamarád a pak se to začalo bortit. Později sama přiznala, že je z nás dvou zmatená a neví, co si o tom celém myslet, snad by se i zdálo, že tomu dávala na malý okamžik šanci, kterou během chvilky smetla ze stolu. Od té doby mám pocit, že i když se ona dokázala vypořádat s následky, já nikoliv. Nedokázal jsem se odmilovat a a ani netuším, jak to provést, když stále patřím do jejího života - jako kamarád. Pokaždé, kdykoliv si myslím, že jsem blíž, udělám krok zpět, nebo dokonce žádný a věřím svým domněnkám, že by to mohlo mít naději, přestože je to něco, co mne užírá a tam někde hluboko, si uvědomuji, že žádná šance není. A vím, že je na čase něco podniknout, avšak převládá touha patřit k jejímu životu... Předem děkuji za Váš čas a názor.
Alex
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
takže vy jste se do té dívky zamiloval, ona však vaše city neopětovala, chodila s někým jiným, pak se ale rozešli a začala si něco s vámi, přestože jste pro ni byl kamarád. Možná to udělala, protože nechtěla být po rozchodu sama, nebo nevěděla, co vlastně chce. Pak si to ale uvědomila, a jak to nazýváte, smetla šanci na vztah mezi vámi ze stolu. Nevíte, jak se jí zbavit, když "patříte do jejího života jako kamarád"....ale kdo vás nutí být jejím kamarádem? Jestliže to na vás momentálně působí jako sypání soli do ran, přerušte s ní veškeré kontakty. Nelze sice vyloučit, že jakmile o ni přestanete jevit zájem (na který si zvykla), začnete pro ni být znovu atraktivní, tím se ale nenechte mýlit. Návod, jak se odmilovat, najdete zde:
http://ona.idnes.cz/rozchod-co-delat-a-co-nedelat-d18-/vztahy-sex.aspx?c=A121005_111749_vztahy-sex_job
Chce to přestat si objekt marné touhy idealizovat, projikovat do něj vlastní přání. Zabývat se realitou, čili tím, jak se ta osoba skutečně chová, nikoli tím, jak bychom si přáli, aby se chovala. Každému se někdy v životě stalo, že se zamiloval víc než ten druhý, nebo že jeho láska nebyla opětována. Vyrovnáváním se s takovými situacemi dospíváme, zrajeme....berte to jako určitou zkušenost, kterou ale nebudete opakovat a příště si najdete dívku, jejímiž city si budete jist. Přeji vám vše dobré a v budoucnu hodně štěstí.
P.S. Kdybyste potřeboval podporu, doporučovala bych obrátit se na krizovou linku nebo nějakého terapeuta. Věřím však, že to zvládnete.
reakce na poradnu
Dobrý den, chtěla jsem se ujistit, zda-li správně chápu Vaše odpovědi u žen, které jsou samy a mají problémy si najít vyhovujícího partnera. Uvádíte, že je důležité jaké signály žena vyzařuje a jak vypadá. Pochopila jsem správně, že pro muže je vždy důležité, aby žena byla přitažlivá, měla sexapeal a její povaha je pro muže zcela nepodstatná a neovlivní další průběh vztahu? Děkuji za odpověď
Viktorie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
povaha ženy je pro muže samozřejmě důležitá, ale až po seznámení. Zde je řeč o tom, jak muže upoutat, pokud se ti dva ještě neznají....a to lze skutečně jen těmi signály. Ty ovšem nelze redukovat na pouhý vzhled (jak opakovaně píšu). I zde platí "oko do srdce okno", čili i výrazem žena může vábit - nebo naopak odpuzovat.

problémy s bývalými partnery
Dobrý den,
zeptám se za jednu holku, která si neví rady.
Bydlí v nájmu, smlouva je psaná pouze na ní, ale bydlí tam s ní i expřítel, který se odmítá vystěhovat. Jak ho tedy má z bytu dostat, kdo ji v tom může pomoc? Děkuji za rady.
Zdenda
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to je otázka pro právníka, právní poradna je i zde, takže svůj dotaz směřujte, prosím, tam. Přeji vaší kamarádce zdar a sílu.
reakce na poradnu
Dobrý den paní Konopová, velmi pozorně si pročítám Vaší poradnu. Uvádíte, že žena musí muže zaujmout jakožto lovce. Je mi 45 let. Nemám nějaké velké "ženské zbraně". Mám velikost oděvů 36-38. Vypadám mnohem mladší než jsem ve skutečnosti. Cítím se sama se sebou spokojena, přesto mě žádný muž nikdy nechtěl. Velmi dlouho a intenzivně jsem uvažovala, kde by mohl být problém. Pochopila jsem, že mám velmi škaredou povahu, jsem zlý, závistivý , nepřející člověk, přičemž toto nikde ve svých odpovědích neuvádíte. Samotu beru jako svůj osud a jako výzvu vše zvládnout sama. Děkuji za Váš názor - otázka upravena poradcem
Bohdana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže čtete tuto poradnu, netřeba se opakovat, víte, co single-ženám radím.
Pokud někdo není spokojen se stavem, v němž se nachází, měl by najít příčinu a tuto se pak snažit odstranit. Jsou-li kořeny hlubší, dotyčná osoba se např. nepovažuje za hodnou lásky či o sobě smýšlí jinak nelichotivě, těžko lze dosáhnout změny bez pomoci terapeuta.

jak se odmilovat?
Dobrý den,před měsícem se se mnou rozešel po 6 letém vztahu s tím, že už mě nemiluje jako dřív a bere mě jako běžného člověka, že se mnou už není rád. Nedávno jsem ho potkala s novou holkou. Chtěla bych se odmilovat a posunout se dál, ale je to těžké, když máme stejnou práci a já ho musím každý den potkat. Stále k němu něco cítím, a nevím jak se mám k němu v práci chovat a jak přemoct tu jeho novou přítelkyni. Děkuji.
Markéta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
z tohoto výroku (že vás už nemiluje jako dřív) je patrné, že váš bývalý přítel je nezralý. Neví, že každý vztah prochází různými stadii a zamilovanost, provázená euforickými pocity, v každém vztahu po určité době zmizí. Kdo bez ní nemůže žít, musí partnerky střídat, což moc neladí s plány za založení rodiny. Čili jde-li vám o vážný vztah, buďte ráda, že to skončilo dříve, než jste spolu např.měli dítě. V práci se k němu chovejte korektně, ale s evidentním odstupem. Budete-li si uvědomovat (např. v určitou hodinu, jako kdybyste byla na terapii) vše špatné, co vám na něm vadilo, čím vás zklamal a naštval, nebude vám to za chvíli činit žádné potíže. Je to jen otázka úhlu pohledu.... Zde je link na článek a radami, jak se odmilovat:
http://ona.idnes.cz/rozchod-co-delat-a-co-nedelat-d18-/vztahy-sex.aspx?c=A121005_111749_vztahy-sex_job
Přeji rychlé zotavení z tohoto vztahu a brzké nalezení nového, perspektivnějšího partnera.  
žárlím - co s tím?
Dobrý den, paní Konopová, trápí mě žárlivost. Když jsme s přítelem někde ve společnosti a on si prohlídne nějakou slečnu, začne to ve mě hlodat, Bohužel moji žárlivost ale často podněcují i sociální sítě. Když zjistím, že si přítel přidal do přátel nějakou slečnu, kterou neznám, okamžitě zbystřím a začne to ve mě hlodat. Mám nutkání se ho na to vyptávat. Vím, že si tím nepomůžu, akorát vše zhorším a sama sebe shodím, ale moc se mi nedaří to přehlížet.Myslíte, že se dá být ve vztahu ,,v klidu" i v tomto fenoménu sociálních sítí? Díky za radu. - otázka upravena poradcem
Áďa
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nejde ani tak o rozšířené možnosti, jaké skýtají např.sociální sítě, jako o sebevědomí a sebejistotu...v malé míře může být žárlivost důkazem lásky a kořením vztahu, v přehnané míře jeho spolehlivým zabijákem. Žárlivost v tom smyslu, že dotyčná osoba svého partnera kontroluje, dívá se mu do mobilu, kapes, bombarduje ho telefonáty, sleduje ho atd. je už "za čarou" a kontraproduktivní. Jakmile totiž sledovaný partner tyto aktivity zjistí, dostane vztek, dojde ke scéně, která nedůvěru žárlivého ještě umocní. Navíc se v partnerových očích "deklasuje" jako závislák, což rozhodně nepřispívá k rovnocennému vztahu...
Co s tím? Posílit sebevědomí, neodvozovat svou hodnotu od partnera (velice důležité!!!), mít své zájmy a přátele, žít aktivně svůj život, mít vlastní zážitky, na druhém nelpět, nedržet ho, nechtít ho "vlastnit" (což ani nejde), být v pohodě a dobré náladě....jedině tak lze být pro partnera atraktivní, tudíž ani nevzniká podnět, aby se lépe cítil někde jinde.....  pokud byste měla mít pocit, že si s tím sama neporadíte, bylo by dobré navštívit terapeuta. Přeji brzké zvládnutí problému a hodně štěstí.
reakce na poradnu
Vážená paní Magistro, jsem až v šoku, kolik žen reaguje na můj příběh a zároveň děkuji za Váš komentář k příspěvku Zorky. Zorko, přečtěte si můj příběh od začátku, pokud jej chcete komentovat...
Já jsem se příteli rok věnovala jako partnerka. Ve všem jsem mu pomáhala, podporovala jsem ho duševně..No nic, upřímně..Vylistujte si příspěvky pod jménem Julka a potom mě pochopíte. Na základě přečtení všech mých příspěvků uvidíte,že teprve potom byste mohla napsat adekvátní odpověď a ta by zřejmě už byla v jiném duchu, než ve kterém jste ji napsala...A navíc i mně je smutno, udělala jsem to pragmaticky..Po roce řešení jeho starostí, být neustále k dispozici - na telefonu, návštěvy, jsem už opravdu nemohla..A jestli trpí?Říkala jsem mu od začátku, že mám rodinu..Chtěl flirt jako já. Až později se na mě upnul a zamilovali jsme se...Začal mě "tlačit" tam kam nechci a navíc s nejistou budoucností (ženatý, dvě děti, jedno z nich malé), bez bydlení..Hezký den Zorko i Vám paní Magistro...Julka - otázka upravena poradcem
Julka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý večer, Julko,
tak už to bývá, že čím je příběh nevšednější, tím různorodější reakce vyvolává.
Ale určitě se najde někdo, komu váš příběh pomůže řešit ten jeho. Mějte se hezky.
jak to myslel?

Dobrý den, paní Konopová, prosím Vás o radu. Poznala jsem muže, se kterým jsem toho měla spoustu společného, brzo mi začal lichotit, říkat, že na mě myslí, mluvil o budoucnosti, prakticky se ke mě choval jako ke své přítelkyni (komunikace pouze přes zprávy, bydlí daleko). Sešli jsme se párkrát i osobně, ale čistě kamarádsky. Zpanikařila jsem a řekla jsem mu, že cítím něco víc (nechtěla jsem se nechat po takové době vodit za nos). Řekl mi, že neví, co cítí a že teď nemá ani čas o tom přemýšlet (velká pracovní vytíženost), že jako kamarádku mě ale nebere. Myslela jsem, že tímto je konec, že na něj prostě zapomenu, ale po tom všem mi to nejde, neustále se mi navíc ozývá dál, zajímá se o mě, zve mě na rande atd. Myslíte, z Vašeho nezávislého pohledu, že má cenu dát mu šanci, nebo by bylo nejlepší se odpoutat? Díky moc předem.
Ev
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
výrok, že neví, co cítí a nemá čas o tom přemýšlte, se mi zdá být velmi zvláštní. Zejména pak v souvislosti s tím dalším, že vás jako kamarádku nebere. Určitě máte po takové době komunikace a schůzek právo vědět, na čem jste, a ten muž by měl přestat mlžit....tak bych totiž jeho chování označila. Patří sem i výmluvy na praconí vytížení. Pokud je muž zamilován a zainteresován, není pro něj žádná překážka moc velká! Jestliže čtete moji poradnu, možná jste narazila na odpovědi, kde varuji před vyznáváním lásky mužům dříve, než se autenticky projeví oni. Nabádám ženy, aby četly mezi řádky, hlavně z řeči těla. Říci se dá cokoli, důležité ale je, jak se to říká, jak se při tom dotyčný tváří, jak se na vás dívá, je-li tělem otočen k vám, má-li vstřícná gesta a nohy nesměřují pryč...atd.atd. Je dobré pořídit si na to nějakou literaturu, výborná kniha je např. Jak prokouknout druhé lidi od Joe Navarra. Teď ještě k tomuto pánovi. Co o něm vlastně víte? Pozval vás již k sobě domů? Seznámil vás s dětmi? Tohle jsou známky seriózního zájmu, nikoli sms-kování a občasné schůzky v kavárně...Pokud se po vaší otázce začal vykrucovat, přesto dále pokračuje v psaní a komunikaci, může za tím vězet nějaký racionální zájem. Zde je každopádně zapotřebí opatrnosti, nechcete-li s ním přerušit kontakt úplně. Způsob, jak se chová a vyjadřuje, důvěru nevzbuzuje. Dívejte se na něj střízlivýma očima a testujte ho bez emocí...tak trochu detektivně.....pak uvidíte.  Přeji vše dobré a držím palce.
reakce na poradnu
Dobrý den, též si dovolím komentář k Julce:
Julka se zachovala přesně jako typický ženatý muž, který si najde svobodnou milenku. Užívá si, stěžuje na manželku a když ho milenka stále více potřebuje, plánuje společnou budoucnost a začne tlačit, tak ji pošle k vodě. U Julky vidíme totéž, jen zrcadlově. Na tomto případě (i mnoha dalších) vidíme, že na chlapy si není třeba stěžovat, že my ženy jednáme úplně stejně, je-li na nás vyvíjen tlak. Prostě není radno pěstovat tyto nevyrovnané vztahy, je hazard, aby se svobodní lidé dávali dohromady se zadanými, neboť si tím do budoucna způsobí jen velké trápení. Samozřejmě existují výjimky, ale je jich málo. Myslím, že nyní přítel Julky velmi trpí, ale rozhodnutí Julky bylo samozřejmě správné. Jen by se z toho měla do budoucna poučit a nezahrávat si s dalším chlapem, i když v budoucnu jí bude podobný románek zajisté opět chybět, až zjistí, že manžel se nikdy nezmění. Ale také si myslím, že lepšího by nenašla a každý další vztah by skončil podobně.
Zora
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zveřejňuji další reakci na Julčinu romanci, je vidět, že vzbuzuje emoce.
Dovolila bych si k ní přidat krátký komentář. Když si Julka s tím mužem začínala, byl ještě ženatý, čili se nacházeli ve stejné situaci...dále: na základě Julčiny zmínky o tom, jak milenec mobilem živě komunikoval s jinými lidmi, zřejmě ženami, si nemyslím, že by nějak trpěl, spíš to na mne dělá dojem, že měl již tehdy více želízek v ohni a hledal opět někoho dobře situovaného, kdo mu pomůže vyřešit jeho situaci....

zamilovala jsem se do ženatého
Rok a půl jsem se stýkala s ženatým mužem (děti ve věku 13 a 18let). Rok a čtvrt jsme se navštěvovali 1-2x týdně. Hned ze začátku láska jako z románu. Neskutečně na mě zapůsobil svou povahou,galantní, slušný, vždy dodržel slovo, chytrý, všímavý.Dále sportovní typ, na vše talent,přes všechny sporty až po sex-prostě láska nebeská. On to také takto cítil. Stýkali bychom se častěji,ale dělila nás vzdálenost asi 350km, proto jsme za sebou na přeskáčku dojížděli.Také jsme spolu trávili co 14 dní celé víkendy,nevím jak,ale jeho žena uvěřila,že jezdí na víkendy s kamarády.Také jsme byli na několika dovolených a také to nějak vysvětlil doma, žena nevolala,nepátrala.Po roce vyčerpávajícího dojíždění, jsme si naplánovali, že spolu začnem bydlet.Zařídil byt, odstěhovala jsem se za ním. Jeho ženě asi řekl, že si dají pauzu, že jde bydlet sám (to jsem se dozvěděla až posléze). Ale teď po 4 měsících spol bydlení se to jeho žena dozvěděla a mě za 2 dny vyhodil. Je pravda,že jsme se pohádali. a já mu občas vyčetla děti a peníze. Teď je konec a všechnu vinu dává mi. Prosím co mám dělat., moc ho miluju a nechci o něj přijít.
Pavla
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ptáte se, co máte dělat a jediné, co mě spontánně napadá, je: zde už nic a poučit se pro příště. Tento příběh se od většiny podobných liší snad jen tím, že se váš milenec časově i jinak hodně angažoval. Možná právě proto jste se tak zamilovala...jenže jste podcenila rodinné vazby, zejména děti. Pro každého zopovědného muže jsou děti bezkonkurenční jedničkou, což diplomatická milenka ví a může se pro ně rozkrájet.....vy jste na ně místo toho zřejmě žárlila, což byla osudná chyba. Berte to ovšem z té lepší stránky: prožila jste si románek s mužem, který za něco stál, stál i o vás, k něčemu vás motivoval, něco vám dal. Relativně brzy jste narazila na to, že přes jeho rodinu vlak nejede, čili jste zas tolik času neztratila (mohlo být hůře). Až to všechno zpracujete, doporučuji co nejvřeleji najít si partnera, jenž bude jen váš, o něhož se nebudete muset s nikým dělit a cítit se při tom mizerně (takřka každá milenka se tak občas cítí). Váš příběh jen potvrzuje teorii, že spousta románků končí, jakmile se z občasných schůzek stane každodenní soužití....co se milence týče, mohl sice být mistrem v různých sportovních disciplínách, ale v psychologii naprosto selhal, jinak by neházel veškerou vinu na vás. Byl ženatý, otcem dvou dětí, přesto si pořídil milenku a románek si nechal slušně přerůst přes hlavu....nebyla to snad tedy i jeho vina?
Přeji co možná nejrychlejší "rekonvalescenci" , hlavně žádné kalkulování s tím, že by se to třeba ještě dalo nějak slepit. Buďte ráda, že se to obešlo bez ještě  větších dramat. Ta klidně mohla přijít. Chce to udělat za románkem tlustou čáru a vydat se jiným směrem. Přečtěte si zde na onadnes článek Jak se odmilovat a kdybyste to nezvládala sama, obraťte se na terapeuta, jenž vám v první fázi pomůže. Přeji vše dobré.