Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Libuše Konopová, vztahová koučka

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

reakce na poradnu|jakou budoucnost má takový vztah?|jak to myslel?|nemohu se seznámit|nevhodný partner|jak se mám ve vztahu chovat?|manžel má milenku|má náš vztah budoucnost?|chuť na "zakázaný" vztah|zamilovala jsem se do ženatého| jak se odmilovat?| rozešli jsme se a já trpím| mám mu dát najevo svůj zájem?| ženské sebevědomí| mám do toho jít?| jak pomoci blízké osobě| vztah se ženatým| manžel nebo milenec?| problémy s bývalými partnery| nesoulad v posteli| žárlím - co s tím?| mám se kvůli milenci rozvést?| sanace vztahu po něvěře| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po nevěře| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do manipulátora| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| podezřelé chování muže| komplikovaný vztah| manžel mě opustil| nedůvěra k mužům| lze vzbudit jeho lásku?| manželka má milence| následky románku| ani bez něj, ani s ním| bad boy nebo beránek?| jak se umět lépe prodat?| poradna mi pomohla| Jak z toho vycouvat?| neříká mi: miluju tě| nevím, co chci| mám kvůli milenci opustit partnera?| milenec chce vztah ukončit, já trpím| jak si v kolektivu zjednat respekt| partnerka mě podváděla| Jak se zbavit submisivity?| našemu manželství chybí jiskra| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| Má budoucnost vztah započatý sexem?| osudová láska| jak ji mám oslovit?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| nevím, kam patřím| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| ctitelé flirtují s mou dcerou| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| muž za ženu nechce platit| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| zve mě k sobě domů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

mám mu dát najevo svůj zájem?
Dobrý den, měla bych zčásti obecný dotaz, ovšem na základě mé zkušenosti ?. Co vede tolik mladých mužů k tomu, že jim vyhovuje single styl života? Pro kontext. Přes kamarádku jsem se dostala k partě přátel (všem je do 30let, mě je 24), kteří se pravidelně schází. Zaujal mě mezi nimi jeden mladý muž. Je mu 30 a vlastně představuje, alespoň pro mě, „dokonalého muže“. Je chytrý, zábavný, pohledný, elegantní, galantní gentleman, rozumíme si, dokáže poradit a pomoct, je úspěšný, vybudoval firmu, která zaměstnává desítky lidí atd. Je poměrně zřejmé, že se mu také líbím (potvrdila mi to i kamarádka), nicméně k ničemu vážnějšímu zatím nedošlo. „Problém“ je totiž asi v tom, že už je cca 3 roky single a vyhovuje mu to. Na jednu stranu to chápu, má spousty práce, koníčků, přátel, cestuje atd., tak není „čas“, ale na druhou stranu…není to, že by se nikdy nechtěl vázat, nechtěl rodinu, má třeba 2letou neteř a radostně o ní vypráví, ale prostě mu zřejmě vyhovuje být teď single.Dá se to nějak změnit? - otázka upravena poradcem
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
u 30-letého muže není divu, že se nechce vázat. Ani vy nemáte kam spěchat, čili jestliže jsou sympatie oboustanné, pravděpodobně s tím "dokonalým" mladým mužem jednou někam vyrazíte, někam se tím posunete- a pak možná shledáte, že ani on není tak úplně bez chyb, jak jste se domnívala! Kdyby však o žádné sbližování neměl jevit zájem, nemarněte s ním čas. Přeji hodně štěstí.
mám se kvůli milenci rozvést?
Dobrý den, začala jsem si poměr s ženatým kolegou s kterým se známe 18 let, jsem vdaná oba máme děti, jak jinak nevěra praskla a řešíme už 2 roky co dál, já jsem v dočasném odloučení a bydlím u rodičů on nemá kam jít tak nějak je pořád doma, nejsme schopni to ukončit, víme, že závasky které nás pojí s rodinami, by se dali vyřešit, ale pořád se ohlížíme na děti, naši partneři stále usilují o náš návrat, je to těžké rozhodnutí, nečekám že mi odpovíte snad jen navést nějakým směrem, ukázat možnosti co máme. Pokud se rozhodneme pro společný život tak musíme vzít na vědomí vše co tím způsobíme, řešíme pořád dokola děti, ani nevím, jestli se po takové době dají naše manželství uzdravit a nebo raději ukončit manželství a nechat tomu čas. Oba jsem byli vychovávání že rodina je vše v dobrém i ve zlém, pokud není násilí tak se žije dál.... nikde ale není psáno miluj mě až dokonce života.....Oba máme po 40 takže bilancujeme na dalších 30 let, asi vím co napíšete, ale nemám sílu ho opustit....
Leona K
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete, že asi víte, co napíšu, což vlastně reflektuje vaše vlastní stanovisko k této situaci....Co se milování do konce života týče, je to ošidná věc, mnozí pod tím chápou spíš počáteční elektrizující zamilovanost, jež samozřejmě nevydrží věčně, po pár měsících, nejdéle několika letech, přechází do jiného, méně romantického a vzrušujícího stadia....Dříve či později by se tam přesunula i láska k milenci, čili je třeba položit si otázku, jestli za to stojí rozvrácení dvou rodin...Odpovědět si musíte sama. Buďte ráda, že máte oba, vy i milenec, dveře k legálním partnerům otevřené, že vás nezavrhli či nevytáhli do války. Může to však znamenat i větší dilema, protože tíha rozhodnutí leží na vás - žádné vnější okolnosti (například rozzuřený manžel či jeho manželka) vás nenutí k radikálnímu kroku, unáhlenému rozhodnutí....Jako nejlepší řešení se mi jeví zajít k manželskému terapeutovi, rozebrat s ním všechny možnosti, které se vám naskýtají, a pohovoři o pocitech s nimi spojených....držím palce a přeji, aby se vše vyvíjelo tak, jak má....
nemohu se seznámit
Dobrý den paní magistro, (pro jednou také dostanete dotaz od muže) je mi 27 let a jak už napovídá tato poradna, mám problém se seznamováním. Nemyslím si, že bych byl ošklivý, neustále na sobě pracuji, sportuji, jsem vš vzdělaný, ale v seznamování se zkrátka nechce zadařit. Řekl bych o sobě, že jsem introvert, takže bary a diskotéky, zkrátka jakékoliv podniky s hlasitou hudbou nevyhledávám. Oslovovat ženy na ulici je bláhové, Pražandy jsou většinou silně nepřístupné a o podobný způsob seznamování zájem nemají. Zhruba před rokem jsem měl vztah s psychicky nemocnou dívkou, do které jsem byl hluboce zamilovaný, rozchod pro mě byl velice těžký, nakonec jsem jej ale zvládl, tedy minulost jsem již uzavřel, ale stále se nedaří najít někoho nového. Hledám klidnější typ holčiny, možná jsem trochu povrchní, protože opravdu nepřekousnu, pokud je dívka korpulentní postavy. U mladých slečen ale stále narážím na problém "zadanosti". Máte nějaké zajímavé typy, kde se introverti mohou seznamovat? - otázka upravena poradcem
Tomáš
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jedinou možností je opustit ulitu a hurá do světa! Schválně to formuluju takhle, aby z toho byla cítit lehkost a radost. Mýlíte se, že oslovovat ženy venku je bláhové, pokud to uděláte jako milý rošťák, tak trochu á la Belmondo, určitě se žádná neurazí! Vřele doporučuji podívat se na pár filmů s tímto hercem, je ztělesněním toho, jak na ženy...hlavní zásadou ovšem je, že si při tom nesmíte počínat nejistě. To je to jediné, co odrazuje (žena si pomyslí, co je to za "úchyla" a prchne... a i kdyby si nepomyslela tohle, působil by na ni takový muž nemužně, nerozhodně, a to je minus...). Cvičte se  v konverzační pohotovosti, milé drzosti, začněte ženy vnímat jako lákavou výzvu, a jakmile uvidíte nějakou, která se vám líbí, jděte k ní a něco prohoďte...nemusí to být ani celá věta, někdy stačí pozdravit a krásně se usmát....žádné speciální místo pro seznamování introvertů neznám, jsou jen internetové a reálné seznamky, já sama organizuji Flirtohraní (viz: libusekonopova.cz), ale obracejí se na mne spíše ženy od 36 výše...Přeji hodně štěstí!
mám mu dát najevo svůj zájem?
Dobrý den, paní Konopová. Už dva měsíce pracuji ve firmě, kde jsem se zamilovala do kolegy, který nastoupil se mnou, oběma je nám 23. I když jsou 2 měsíce celkem dlouho na to, abychom se stačili poznat, prohodili jsme pouze pár vět, neví o mně nic (jestli jsem zadaná, co mě baví, jaká jsem ani že se mi líbí, snažím se, aby to na mně nebylo poznat), neměli jsme žádnou firemní akci ani nebyli nikde po práci a i když se mi zpočátku zdálo, že jsem pro něj atraktivní a zajímavá, tak postupem času to asi vyprchalo. Jsem z toho čím dál smutnější. Nedokážu si představit, že jednou budu poslouchat o jeho přítelkyni, až si nějakou najde, nebo až je spolu budu vídat... Můžete mi poradit? Děkuji
Adél
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete, že jste se tomu mladíkovi zpočátku asi líbila, teď to ale vyprchalo...zdá se tedy, že jeho touha poznat vás blíže nebyla tak silná, jak byste si byla přála. Co s tím? Můžete, aniž byste mu nadbíhala, se s ním začít bavit - a uvidíte, třeba zabere. Vycházejte z toho, že i on má svůj pohled na věc, své "filtry", svá hodnocení...nelze vyloučit, že si vás zaškatulkoval jako nepřístupnou a nemá odvahu vás oslovit. Chtělo by to rozhovor u kávy, pak by bylo jasno! Pokud pracujete ve stejné firmě, můžete klidně věcně navrhnout, že byste s ním potřebovala něco probrat. Tím mu hodíte návnadu, ale pokud nezabere, neztrácejte s ním čas a poohlédněte se po mužnějším muži!  Přeji vše dobré.   
manžel má milenku
Dobrý den.
Naše manželství trvá přes 20 let a bylo zcela normální. Nyní se prozradily manželovi nevěry, které trvaly 8 let s více různými ženami -jeho kamarádky. Jeden poměr byl dlouholetý. Prý mu chyběl jen sex, nic jim nesliboval. Nevěřím, že v tom nebyly city.
Nemohu to překonat. Prosím o radu.
Erika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jak již psychologové odhalali, muži si v těchto případech říkají, kde jsou city, tam je i sex, ženy zase, kde je sex, tam jsou i city...a obojí může být mylné. Muži na rozdíl od (většiny) žen umějí sex a city oddělit, klidně manželovi věřte, že těm ženám nic nesliboval, ani je nemiloval, chtěl si jen užít. Čeho, to byste se musela zeptat jeho. Může to být tak, že kdyby doma měl to, za čím chodí ven, pak by nezahýbal, ale i tohle, jak uvádějí někteří sexuologové, se může ukázat jako mýtus. Jeho motiv může být úplně jiný, např. ten, že potřebuje pocit dobrodružství, vzrušení z toho, že dělá něco "zakázaného"...atd. Německý párový terapeut Michael Mary hovoří o tom, jak nesmyslný je požadavek chtít mít u jedné osoby vše a na celý život...a je to tak. Kdo se umí spokojit s tím, že mu partner dává jen něco, ale funguje to dobře, může s tím klidně žít...jiný si něco opatří jinde a je taky spokojen.... a pak je mnoho těch, co se trápí tím, že to není tak, jak by chtěli. Marně....
C s tím? Pokuste se s manželem otevřeně pohovořit o tom, jestli by více sexu doma, případně jiný sex, než jste dosud provozovali, něco řešilo. Ať vám řekne svou představu, vy mu řeknete totéž, a pokusíte se najít shodné prvky. Stavět se má na tom, co spojuje....a určitě toho najdete dost, 20 let soužití je dlouhá doba.
Kdyby to nestačilo, doporučuji navštívit párového terapeuta.
Přeji brzké nalezení optimálního řešení a do budoucna vše dobré.
nevhodný partner
Paní Konopová, ještě dodávám ke svému dotazu: já sama sebevědomá nejsem a proto mě zaráží, že mě přitahují úplné opaky, než jsem já sama. Podle mě na sebevědomého muže nemůže žena bez sebevědomí ani zapůsobit, je to tak? Díky
Klára
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, to je svým způsobem klasické dilema....je třeba najít něco jako zlatý střed. Samozřejmě po světě běhají i muži, kteří v sobě mají zdravou, nikoli však přemrštěnou dávku testosteronu, čili jsou schopni se vázat...chce to prostě hledat - ovšem nepřímo! Cílené hledání partnera je kontraproduktivní, to se vycítí na dálku a působí jako zoufalost. Asi by bylo dobré slevit z požadavků na vysoké postavení. Ti úplně nahoře si myslí, že můžou mít každou, čili se programově odmítají vázat (než potkají nějakou femme fatale, čili výzvu, jež je srazí na kolena). Hodí se na románek, na prožití chvilkové vášně, ale nic víc. Řiďte se intuicí, dívejte se po mužích všude - v metru, v obchodě, na ulici...a sama se ptejte, s kým si to umíte a s kým neumíte představit. To člověk ví hned. Pak si spočítejte, kolik bylo těch, které jste oznámkovala "plusem"...určitě jich každý den pár bude! Vůči těmto pak vysílejte signály a testujte dále... Přeji hodně legrace i úspěchů.
P.S. ano, máte pravdu, velmi sebevědomým mužům většinou imponují ženy stejně silného kalibru, co se sex-appealu týče...no a ten má se sebevědomím hodně společného...tuším, oč u vás jde: toužíte udělat zkušenost s tímto druhem muže, abyste "otestovala" své ženství.... to se povede, pokud shledáte, že jste si takového muže dokázala podmanit, že do vás byl "blázen"....jenže to chce zůstat při zemi, nezamilovat se a směřovat k takovému typu muže, jenž by byl vhodný pro rodinu... no...znám ženy, které si užily s predátorem a pak si vzaly nějakého hodného Méďu Béďu, aniž by kdy litovaly, ale, jak jsem už psala, lze najít i obojí v jednom, byť ne v tak vyhraněné podobě...
nevhodný partner
Paní Konopová, zdravím Vás a prosím o radu. Měla jsem hezký vztah s přítelem, který mi byl oporou, byl zásadový, nepodvedl by mě, taky dost pracovitý a atraktivní. Avšak nedovedl nikdy projevit emoce a neměl ani žádné zájmy, natož abychom našli nějaké společné, nudili jsme se spolu. Vyhovovalo mu bydlet s rodiči, ač už několik let pracuje, veškeré problémy, co se mnou měl, řešil přes smsky, do očí mi nic říct nedokázal. Přestal mě přitahovat, náš vztah se přechodil a mě od té doby přitahují sebevědomí muži, kteří mají životní cíl, jsou upřímní (ač je to tím pádem s nimi někdy těžké), jsou samostatní a život si chtějí užít. Bohužel se to často pojí s tím, že jsou hodně dominantní a mají sklony k nevěře. Po pár zkušenostech vím, že s takovýmto typem muže by byl sice vztah intenzivní, ale na konci bych hodně trpěla, zkrátka nevěřím, že existuje sebevědomý a cílevědomý muž, který by byl navíc věrný a zásadový. Když potkám ,,hodného" muže, prostě mě nepřitahuje. Můžete mi poradit? Děkuji - otázka upravena poradcem
Klára
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, to je svým způsobem klasické dilema....je třeba najít něco jako zlatý střed. Samozřejmě po světě běhají i muži, kteří v sobě mají zdravou, nikoli však přemrštěnou dávku testosteronu, čili jsou schopni se vázat...chce to prostě hledat - ovšem nepřímo! Cílené hledání partnera je kontraproduktivní, to se vycítí na dálku a působí jako zoufalost. Asi by bylo dobré slevit z požadavků na vysoké postavení. Ti úplně nahoře si myslí, že můžou mít každou, čili se programově odmítají vázat (než potkají nějakou femme fatale, čili výzvu, jež je srazí na kolena). Hodí se na románek, na prožití chvilkové vášně, ale nic víc. Řiďte se intuicí, dívejte se po mužích všude - v metru, v obchodě, na ulici...a sama se ptejte, s kým si to umíte a s kým neumíte představit. To člověk ví hned. Pak si spočítejte, kolik bylo těch, které jste oznámkovala "plusem"...určitě jich každý den pár bude! Vůči těmto pak vysílejte signály a testujte dále... Přeji hodně legrace i úspěchů.
jak pomoci blízké osobě
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat a poradit. Mám kamarádku, která má již 40 let. Měla pouze 1 vztah, který skončil rozchodem ze strany muže. Kamarádka byla z toho hodně smutná. Byla ráda, že ji vůbec někdo chce. Za celý život dle jejího sdělení nemá žádné úspěchy u mužů. Jdeme na ples, nikdo pro ni nepříjde tancovat. Jdeme do divadla, kina a nikdy jsem neviděla, že by nějakého muže zaujala. Je mi jí strašně líto, protože se trápí a je to moc hodný, obětavý člověk. Nikomu by vědomě neublížila. Myslím si, že by byla vynikající matka včetně manželky, ale co dělat jestliže není pro nikoho zajímavý člověk a všichni muži hned utíkají pryč jako zajíci se slovy" copak jsem zbyl jenom já?" Děkuji za radu - otázka upravena poradcem
Nikola
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
sice to působí jako obrovská nespravedlnost, ale...znovu opakuji...mužům je zcela fuk, jeslti je žena nejhodnější beránek nebo vědecká pracovnice...oni z ní musejí cítit ženu!!! Není to nic než příroda! Čili vaše kamarádka by nejdříve musela projít nějakou proměnou, jak se zviditelnit v tomto smyslu....nasát aspoň kapku smyslnosti á la Brigitte Bardot (v době, kdy točila filmy), vůbec by neškodilo, kdyby se kamarádka podívala na nějaký film s hvězdami stříbrného plátna, jak flirtují, jak se umějí "prodat"..každá má svůj styl, přesto tam lze najít výrazný společný jmenovatel - ty ženy provokují, laškují, provozují kočičí hru s přobližováním a odtahováním...vyzařuje z nich chuť na sex (ze všeho nejpodstatnější),  jsou si vědomy svého působení na muže....již jsem tady několikrát zmiňovala Hořký měsíc od Romana Polanského, ten je současnější.. i zde je nádherně vidět, čím žena muže láká, jak na to jde...
čili: ať kamarádka optimalizuje svůj vzhled, čímž zvýší ženské sebevědomí, a  začne v sobě probouzet ženu - chůzí, tancem (ideální)..hodně by to chtělo trénovat řeč těla, ta je na tom ze všeho nejdůležitější....Přeji hodně štěstí.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den, paní Konopová, jaký máte názor na vztahy, které vznikly třeba až po několika letech kamarádství (v dospělosti, ne v dětství nebo v pubertě) nebo tak, že partneři o sobě několik let ,,věděli", ale nebyli pro sebe atraktivní a změnilo se to až časem? Nedávno jsem o takovémto zamilovaném páru četla a napadlo mě, nakolik je reálné, že tohle může nastat a na kolik je takový vztah perspektivní. Díky za odpověď. - otázka upravena poradcem
Any
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
upřímně řečeno, osobní zkušenost tohoto druhu nemám a nenapadá mne ani nikdo z mého okruhu přátel, kdo by takhle vklouzl do vztahu, resp. změnil jeho podstatu. Známé jsou spíš případy, kdy se partneři rozejdou a zase sejdou, ale to je něco jiného...takže nevím. Jsem trochu rozpačitá z výroku, že pro sebe nebyli atraktivní... a najednou jsou?  Že by mezitím absolvovali nějakou zázračnou proměnu? Jak známo, chemie a z ní plynoucí atraktivita se cítí již během prvních chvil...
Tím však netvrdím, že to nemůže vyjít, ve vztazích je možné úplně všechno.  
reakce na poradnu
Milá Julko,
já se kurzu asertivity jistě nebráním, myslím, že v tomhle má dnes každý svoji rezervu, ale dle Vaší reakce myslím, že ani Vám by neškodil, už jen ta věta "kurz asertivity by byla pro Vás nejlepší volba" mě málem rozesmál :-) Takhle mluví moje vševědoucí maminka, ta také vždy ví, co je pro koho nejlepší.Já jsem jen vyjádřila názor, v některých vašich příspěvcích se opravdu nedalo vyznat, což potvrdila také paní Libuška. Nicméně je pravda, že jsem použila jeden slovní obrat, který nebyl pěkný a za ten se omlouvám. Přeji Vám vše jen nejlepší, myslím, že svojí emocionální rozervaností můžete být pro muže velmi přitažlivá a myslím, že to podporuje vášnivost :-) - otázka upravena poradcem
Klára pro Julku
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
díky za příspěvek do Julčina "diskuzního fóra"!
reakce na poradnu
P.S. Paní Kláro, kurz asertivity by byla pro Vás nejlepší volba
reakce na odpovědi - příběh Julky - zpětná vazba
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
děkuji za příspěvek!
reakce na poradnu
To já ale neudělám. Nezahodím přeci své jistoty. Jak říká paní Bára, užívám si mileneckého života (sms, rande, přítomné chvíle). Beru to tak, že mám přítele-milence a ten má nějaké „zázemí“,kde máme možnost tyto chvilky trávit. Mám vlastně to co jsem chtěla hned v počátku – občasné schůzky, hezké sms, nyní již bez jeho výčitek. Je pravda, že mi občas píše, že nechce být sám a přemýšlí co a jak bude, že neví co ho čeká. Je možné, že potká někoho perspektivního, jak píše paní Bára, na druhou stranu on je ženatý a perspektivu nabídnou v tomto směru zatím nemůže. Než by se mu nějaký vztah rozvinul a musel svou situaci řešit, to také potrvá nějakou dobu..Třeba já pak konečně „dostanu rozum“ a sama vše skončím…
Tento příběh začal tak, že jsme byli OBA zadaní, pak se takto vyvinul a jelikož jsem žena, tak všechny
víme, že ženy v tom city prostě mají. Nyní v„rozdílné“ situaci je z toho těžká cesta ven..Není to má vypočitatelnost, kterou může vidět člověk, který nezná celý příběh…
reakce na odpovědi - příběh Julky - zpětná vazba
Libuše Konopová, vztahová koučka
Zdravím, Julko,
při čtení tohoto příspěvku má člověk dojem, že vše funguje přímo ideálně....ale víte, jak to ve vztazích bývá, že nic není neměnné, vše se může kdykoli někam vychýlit. V žádném případě nedoporučuji se k milenci stěhovat, to by byl konec! Mějte neustále na paměti, že je třeba zachovávat určitou distanci. Pro milence by bylo asi taky nejlepší,kdyby se nerozvedl, hlavně po ekonomické stránce. Takhle si mohou od sebe odpočinout a později se k sobě třeba vrátí, to nelze vyloučit. Co se vás týče, pokud se toho muže zatím ještě nechcete vzdát, nabízí se jediná možnost (dle mého názoru) - žít okamžikem, nespřádat žádné plány do budoucna, emočně se nevázat, a hlavně, to zdůraňuji, si nenarušovat domácí zázemí! Naopak, pracovat na tom, abyste se s manželem sbližovali. On je vaše budoucnost...
Kdybyste měla mít pocit, že vás vztah s milencem nikoli povznáší, ale ničí, hurá k terapeutovi...Ale to se snad nestane, doufám, že to bude krok za krokem vyprchávat. Něčím se vám zprotiví a najednou zjistíte, že už vás to s ním nebaví...tak to často končívá.
Držte se, přeji vše dobré.
reakce na poradnu
Děkuji paní Magistro za Vaši odpověď. Zrovna tak, děkuji za názor paní Ivetě, Báře a Kláře.
Ano, návrat k milenci nebyl zřejmě šťastný nápad. Do poradny jsem psala v den, kdy
jsem opravdu nehýřila. Měla jsem dojem, že „energie“ vyprchává. Nicméně hned druhý den
mi přítel napsal, že se dříve choval tak, že jsem byla pod tlakem a bojí se, abych se s ním opět nerozešla. Ptal se mi, jestli mě to s ním baví, zda mi něco nechybí. Setkáváme se tak po 14 dnech,
každý den mi píše mail nebo sms. Všeobecně muž, který nechce komunikovat, prostě komunikovat nebude a tento je pravý opak. Kdykoliv přijedu je to ON, který mě pozve na oběd (automaticky zaplatí) a doma mě pohostí vínem, jídlem..V tomto nastal neuvěřitelný obrat. Změna je v tom, že
bude mít svůj byt, nebude již bydlet u kamaráda. Rozvedený zatím není a možná se ani nerozvede (což je ale neřeším). Takže perspektivu zatím žádné ženě stejně nenabízí. Nastane spíše opak, ptal, se mě zda se k němu nechci nastěhovat až bude mít byt.
reakce na odpovědi - příběh Julky - zpětná vazba
Libuše Konopová, vztahová koučka
Zdravím, Julko,
při čtení tohoto příspěvku má člověk dojem, že vše funguje přímo ideálně....ale víte, jak to ve vztazích bývá, že nic není neměnné, vše se může kdykoli někam vychýlit. V žádném případě nedoporučuji se k milenci stěhovat, to by byl konec! Mějte neustále na paměti, že je třeba zachovávat určitou distanci. Pro milence by bylo asi taky nejlepší,kdyby se nerozvedl, hlavně po ekonomické stránce. Takhle si mohou od sebe odpočinout a později se k sobě třeba vrátí, to nelze vyloučit. Co se vás týče, pokud se toho muže zatím ještě nechcete vzdát, nabízí se jediná možnost (dle mého názoru) - žít okamžikem, nespřádat žádné plány do budoucna, emočně se nevázat, a hlavně, to zdůraňuji, si nenarušovat domácí zázemí! Naopak, pracovat na tom, abyste se s manželem sbližovali. On je vaše budoucnost...
Kdybyste měla mít pocit, že vás vztah s milencem nikoli povznáší, ale ničí, hurá k terapeutovi...Ale to se snad nestane, doufám, že to bude krok za krokem vyprchávat. Něčím se vám zprotiví a najednou zjistíte, že už vás to s ním nebaví...tak to často končívá. 
Držte se, přeji vše dobré.

nesnáším seznamky
Dobrý den,
jaký máte názor na speed dating neboli seznamovací večery. Je tam větší pravděpodobnost potkat "normálního" člověka. Je to lepší než inzeráty, kdy se jedná většinou o ne moc kvalitní muže. Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem
Sandra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
já to dělám trochu jinak (viz libusekonopova.cz - Flirtohraní), ale určitě je lepší "živý člověk" než nějaký internetový fantom. Na druhou stranu - zkusit lze vše... Zdravím.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý večer paní Konopová.
Je mi 56 let.I já jsem se před 2 lety bláznivě zamilovala do ženatého muže.Stalo se to v době, kdy jsem byla ještě vdaná, ale manželstvíuž bylo před rozvratem.Vloni jsme se s manželem po 28 letech letech rozvedli, manžel byl hodný , ale hodně pil.
Milenec mi od počátku sdělil, že se nikdy nerozvede, že jen potřebuje milování, které doma nemá, jinak je v manželství spokojený.
Bohužel jsem do něj stále zamilovaná, vím, že se nikdy nerozvede, ale nejsem sama schopna tento vztah ukončit. Loni na podzim jsem to udělala, ale po měsíci jsme oba vztah obnovili.
Milenec je velice pracovně vytížený, vídáme se čím dál méně a mě to hrozně psychicky ničí.
Nevím jak dál, tedy rozumem to vím, ale citem se bojím že bych rozchod nezvládla? Co mi poradíte ?
Moc děkuji za odpověď
Libuše
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jak vám poradím? Jako již mnoha ženám před vámi. Zastávám názor, že i zamilovávání lze rozumem ovládat a nepůsobit si tak traumata...
Milenec chtěl jen sex a byl v tom otevřený...bylo tedy na vás zvážit, jestli se budete schopna ve vztahu omezit na totéž...jedině tak by to mohlo určitou dobu fungovat. Jestliže se žena (mužů se to sice týká také, ale žen častěji) zamiluje do muže nezamilovaného, ovládaného jen potřebou dobrodružství a vášně, mívá to jasný průběh - muž z toho začne couvat, má stále méně času, až vztah ukončí úplně...čili se na to musíte psychicky připravit  a pokud chcete mít skutečného partnera, po zpracování tohoto příběhu doporučuji hledat výhradně nezadaného. Pro příště už budete o tuto zkušenost bohatší a snad i "imunní". Přečtěte si Ukradená objetí, také článek Jak se odmilovat, a kdybyste nezvládala dostat se z toho vlastními silami, vyhledejte terapeuta. 
Přeji vše dobré.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den,
již cca 2 měsíce si píši přes internet s mužem, který se ozval na můj inzerát. Před vánocemi jsme se dohodli, že bychom se mohli osobně vidět. Poté se odmlčel na cca 1 měsíc. Nyní před cca 1 týdnem mě opět kontaktoval, že ta odmlka byla údajně způsobena tím, že se mu ozvala jeho ex přítelkyně, která by se chtěla vrátit k němu zpět a toto, že ho odradilo od další komunikace se mnou. Jsem docela rozpačitá a nevím, zda mu dát šanci či nikoliv abych neztrácela zbytečně čas. Děkuji za odpověď
Dominika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
vaše intuice o ztrátě času je pravděpodobně správná. Jde o muže, který nemá vyřešen minulý vztah, takže není schopen navázat žádný jiný. Potenciální nová partnerka by byla stále jen tou druhou v pořadí a nikdy by si nebyla jista, jestli se přece jen nevrátí k bývalce. Přejete si snad takovou masáž nervů? Znáte ho sice krátce, ale už to, co o něm víte, by mělo stačit na to, abyste si udělala obrázek. Doporučovala bych seznanovat se s muži nejen na základě inzerátu, ale i "ve volné přírodě", všude, kde se nacházíte. Přeji hodně štěstí.
chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda
Krásný a dobrý večer přeji,
snad to nebude infantilní. Nicméně, mám kamarádku, která má dítě a už je to nějakou dobu, co jsme si opravdu, skutečně rozuměli. Kdysi se zdálo, že je to na dobré cestě, dala mi malou, avšak mizivou naději, že by ke mě mohla něco cítit, což, jak se nakonec ukázalo, byl jen chvilkový úlet - jak to sama nazvala. V ní ta naděje zmizela, třeba tam ani nikdy žádná nebyla, ale uvnitř mne zamilovanost rostla. Prošli jsme si spousty událostí, zažili jsme toho hodně, alespoň na kamarády a čím déle jsem zůstával, tím větší problém to byl, až z toho byl problém nás obou. Moje osobnost se s tím nedokázala vyrovnat a tak jsme jednu dobu byli nejlepší přátelé a pak ne a zase ano. A takto se to motalo a motá i dnes, nehledě na její dítě, které mi přirostlo nezdravě k srdci. Není to moje partnerka, ani mé dítě, ani můj život, ale čím déle zůstávám, tím silnější je moje domněnka, žárlivost i zamilovanost. A co teď, smím-li se ptát?
Děkuji mnohokrát za Váš čas a názor.
Vincent
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
vztah, kdy miluje jen jeden, nemá šanci na přežití. Jsou však lidé, které přitahují jen nedostupné osoby, což je špatně nastavený vzorec. Doporučovala bych citově se od té ženy odpoutat, protože čím víc jí budete dávat najevo, jak vám na ní záleží, tím víc se jí budete zprotivovat. Představte si to opačně - zamilovala se do vás žena, k níž máte jen kamarádský vztah a nijak vás nepřitahuje...ona bude dělat vše pro to, aby vás viděla co nejčastěji, bude evidentně doufat, že se to jednou změní - co to udělá s vámi? Budete mít opačnou tendenci - být od ní co možná nejdále. Kamarádit byste se mohli, až to zpracujete, což nebude za týden. Doporučuji každý den směřovat malým krůčkem k nezávislosti. Chcete přece žít pohodový život, nikoli se pro někoho trápit....kdybyste to nezvládal, zajděte za terapeutem....přeji hodně úspěchů i štěstí v budoucnu!
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, paní Konopová. S přítelem jsme spolu byli 4 roky, je nám oběma 25 a vztah je už dlouho špatný. Prostě se k sobě nehodíme,, ale pořád se k sobě vracíme. Myslím, že je to hlavně tím že se oba bojíme zůstat sami. Mně se nedávno spousta věcí v mém životě konečně podařila a cítím, že přítel mi to nepřeje, má tendence se mnou soupeřit a brzdí mě v jakémkoli rozvoji... Vše shazuje...Když se podívám kolem sebe, tak si říkám, že je možné, že nikoho, jako je on už nenajdu (pořád má hodně dobrých vlastností, kteří jiní muži nemají), ale v tuto chvíli mi vztah s ním nic nedává, spíš mi ubírá energii kvůli těm jeho negativním postojům. Pořád si vybavuju to zlé, co mi řekl, navíc mě přestal přitahovat. Nevím, jestli zatnout zuby a nějak o ten vztah bojovat, nebo to jednou pro vždy utnout? Děkuji
Veronika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
asi tušíte, jak byste se měla zachovat, jen se toho kroku bojíte, oba jste spolu asi spíš ze zvyku. POkud vás partenr nepřitahuje, nepodporuje, špatně se k vám chová, proč s ním ztrácet čas? Je to samozřejmě vaše volba, vaše rozhodnutí, ale z toho, co píšete, nevidím jediný důvod v tomhle vztahu setrvávat. Jakmile přestanete mít v zorném úhlu pohledu jen jeho, zjistíte, že jiní muži mají také dobré, dokonce lepší vlastnosti! Přeji hodně štěstí.
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den paní Konopová, byla jsem s manželem na stejné pracovní pozici, kdy jsme se často vídali a trávili spolu hodně času, někdy více, někdy méně, letmo se objali, dali pusu. Je pravda, že už jsme si nebyli doma tak vzácní, ale měla jsem dojem, že když jsme stále spolu, že to náš vztah hodně upevňovalo, i když hádky někdy byly také, ale byli jsme spolu moc rádi. Nyní manžela přeřadili na jinou pobočku a já teď často pláču, i před ním, jaké je mně po něm smutno. Všude, kam se podívám ho vidím, vše mi ho připomínáa jen vzpomínám, byli jsme sehraní. Ho to velmi mrzí také, ale je silnější jak já. Někdy ho už trápí moje uplakané oči. Mám strach že se odcizíme, když se nebudem teď často vídat, vlastně až doma. Až teď jsem si uvědomila, jak moc jsem na něm závislá. Je to jako kdybych ho úplně ztratila, jako kdyby zemřel. Kamarádky mám, i svoji náplň a kolektiv. Ale nemohu se s tím vyrovnat a smířit. Prosím poraďte.
Grace
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
všechno má své výhody.. takhle si aspoň budete vzácnější., což vztahu rozhodně nemůže škodit. Ano, z toho, jak mi svou situaci líčíte, to na mne dělá dojem, že jste na manželovi opravdu závislá víc, než je zdrávo. Závislost s sebou vždycky nese nesvobodu, ať se vztahuje na cokoli. Myslím, že byste pro svoji větší spokojenost a pohodu měla zapracovat na tom, aby se to změnilo. Víc se zaměřit na své zájmy a koníčky, posilovat autonomii. Je to vždycky lepší a pro partnera atraktivnější než to, když vidí, jak na něm protějšek visí. Těmi uplakanými stavy byste ho mohla otrávit. Vašemu vztahu víc prospějete, pokud si pěkně popovídáte o tom, co oba během pracovního dne prožíváte. Vztah tak dostane nový vítr do plachet...kdybyste nezvládala závislost na manželovi vědomě snižovat, doporučovala bych vyhledat terapeuta....ale věřím, že to zvládnete. Časem si také na novou situaci budete víc a víc zvykat. Přeji hodně štěstí.
jak to myslel?
Skoro čtyři měsice se scházím s jedním mužem, v průměru tak 1-2x týdně. Dali jsme se dohromady přes seznamku na netu, líbil se mu můj inzerát. Chová se ke mně mile a přátelsky, ale o nic moc se nikdy nepokusil, vždycky jsem dostala nějakou takovou spíš přátelskou pusu, takže už jsem to začala brát tak, že zůstaneme u kamarádství a budeme spolu dále chodit na víno, na koncerty a do wellness. Jednou minulý týden se začal chovat jinak, byl milý a přítulný, začal mě vášnivě líbat a hladit, bylo to moc příjemné a já to opětovala. Když jsem se ho zeptala, co má znamenat ta změna, řekl něco o vhodné atmosféře...Když jsme se z jeho iniciativy sešli tento týden, byl zase odtažitější, nicméně jsem ho pozvala k sobě, ale on se na něco vymluvil, ale hned den poté inicioval další schůzku, kdy se ale zase choval tak, že jsem ho nikam nezvala, nevím, možná to čekal.... Jsme my dva normální? A to je nám oběma něco přes 50......Vím, je to úsměvné, ale fakt tomu nerozumím, .......Co si o tom myslíte?
Renata
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
co si o tom myslím? Podobné případy slýchám poměrně často, většinou za tím bývá nejistota muže a/nebo jeho strach se vázat. Ženy tahle hra na schovávanou po pár měsících většinou přestane bavit, pokud mají zájem o tzv. normální vztah, čili intenzivní nejen sexuálně, ale i emočně. Tihle muži o tom ani nechtějí mluvit, vždycky se nějak vykrucují, jsou nepolapitelní. Záleží na vás, jak to dlouho vydržíte.... Přeji vše dobré!
reakce na poradnu
Pro Julku: To jste, Julko, neudělala dobře.. S tím návratem. Přesně jak píše paní Libuše - karta se obrátila, vy jste závislá a milenec na koni, vy teď začínáte být žárlivá a na nervy. To, co Vám vztah dával (popisovala jste to), že jste si vynahrazovala manželův malý zájem o Vás a vyhazovala si z kopýtka s milencem, to už Vám dávat nebude. Teď už se tím vztahem budete spíš trápit. Milenec překonal krizi a odrazil se ode dna a zřejmě ho to posílilo. Už je z něj samostatná jednotka a nemáte ho ve své "moci". Nezbývá, než si užívat jako dřív a nastavit si to v sobě tak, že Vás pravděpodobně časem pošle do háje pro změnu on. Až si najde perspektivní partnerku. Abyste na to byla aspoň trochu připravená. Takže žít přítomností a zlehka v rámci mileneckého vztahu. :-) A mít na zřeteli především blaho dětí a rodiny. - otázka upravena poradcem
Bára
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
díky za moc pěkný příspěvek pro Julku.
mám do toho jít?
Paní Konopová, dobrý večer, prosím Vás o radu. Kamarád mi ,,dohodil" práci u nich ve firmě, vše je v pořádku, ale sama jsem si to zkomplikovala. Už na pohovoru jsem se zakoukala do šéfa, který je o 10 let starší. Řekl mi, že se mu už dlouho nestalo, aby si takto s někým lidsky sedl, protože jsme se dvě hodiny přátelsky bavili. I když je nezadaný a bezdětný, tak vím, že je to problém, protože pořád je to můj šéf. Navíc občas se na mě podívá takovým způsobem, že se mi podlomí kolena. Určitě mu nechci dávat nic najevo, ale odcházet kvůli tohoto mi přijde škoda. Můžete mi poradit? Děkuji - otázka upravena poradcem
Elena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nevidím důvod. proč byste měla odcházet z firmy kvůli tomu, že jste si s nezadaným šéfem sympatičtí? To je přece úžasná výzva! Dělejte to ovšem chytře, nebuďte z něj zjevně "hotová", nedávejte mu najevo, že se vám podlamují kolena. Až vás pozve na kávu, jestli k tomu dojde, nemějte čas hned, ale např.až druhý den.... Jak známo a jak zde často píšu, muži chtějí trochu nedostupnout ženu, nikoli takovou, so se jim nabízí jako na podnosu....budete-li si počínat šikovně a zamiluje-li se do vás, může to pro vás být velmi přínosné. Přeji hodně štěstí.
ženské sebevědomí
Paní Konopová, můžete mi , prosím, poradit? Když jsem ve společnosti nějakého muže, který se mi líbí, jsem nervózní tak, že nevím, kam s očima, rukama, navíc když cítím, že se na mě dívá. Připadám si pak hrozně trapně, a to už za sebou nějaké vztahy mám. Tuším, že to toho muž může odradit. Můžete mi poradit, jak to odbourat? Díky
Zuzka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
doporučuje se představit si ho v nějaké komické situaci, např na WC atd. Zkoušejte, co bude sedět vám. Hlavně to chce posílit ženské sebevědomí, trénovat to každý den. Choďte mezi muže, bavte se s nimi, učte se přijímat komplimenty, usmívejte se na muže tajuplně, s nádechem smyslnosti...berte to jako projekt, tím budete nad věcí. Až to zvládnete, nebude vám činit komunikace s muži žádné potíže. Přeji hodně úspěchů!
ženské sebevědomí
Dobrý den, často ženám doporučujete, aby si budovali svoje sebevědomí, finanční a citovou nezávislost na partnerovi např. pěstováním svých koníčků a vztahy s přáteli. Co mám ale dělat, když se cítím sebevědomá s přáteli, v zaměstnání jsem si vybudovala také dobrou pozici, svoji práci zvládám dobře,jsem finančně soběstačná, ale co se týče partnerských vztahů, tak se mnou muži vždy manipulovali a ponižovali mne. Já se sice cítila nepříjemně, ale nedokázala jsem se ozvat, trpěla jsem to. A až s odstupem času vidím, že tehdy a tehdy jsem se měla ozvat ... Jak mám tohle chování změnit a být sebevědomá i ve vztahu? Děkuji za odpověď.
Alenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zřejmě v sobě máte nějaký špatný zážitek z dětství, nějaký chybný vzorec chování vůči mužům...už sám fakt, že si vybíráte muže, co vás ponižují a manipulují vámi, svědčí o tom, že je někde chyba. Co s tím? Uvědomit si to a každý den udělat malý krůček k žádoucí změně...tím bych doporučovala začít - udělat si ze zvyšování sebevědomí něco jako projekt.... nesouhlasit s partnerem, nepodřizovat se, mít svůj program, umět se ohradit, vést hovor takovým směrem, kde se cítíte na pevné půdě....uvědomit si, že jste pěkná žena a máte jiné, lepší možnosti! Uvěodmovat i všechno, v čem jste dobrá, co umíte, co byste ráda realizovala, jaké máte sny....sny jsou velmi důležité! Kdybyste si s tím nevěděla rady, pak by to chtělo osobní schůzku s odborníkem. Přeji hodně zdaru, síly a úspěchu! 
mám do toho jít?
Dobrý den, paní Konopová, seznámila jsem se na jedné akci s mužem, který tam o mě myslím jevil docela zájem. Nicméně já ho ignorovala, neb na mě udělal špatný první dojem - typického lovce sukní. :) Následně jsem se od známých dozvěděla, že takový ve skutečnosti není a to vzbudilo můj zájem, protože když to vezmu zpětně, vlastně se mi celkem líbil. Ráda bych ho znovu viděla, ale on si asi vzhledem k mému prvotnímu nezájmu moje číslo od známých zjišťovat nebude. Je vhodné, abych si ho zjistila já a někam ho pozvala? Jde mi jen o to ho znovu vidět a víc poznat, ale jak to udělat chytře? :)) Díky za Vaše skvělé rady!! Klára
Klára
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestli ho chcete v každém případě vidět znovu, udělejte to opravdu chytře, pod nějakou vtipnou záminkou. Máte společné známé, tak třeba přes ně...ale první dojmy bývají pravdivé, čili se neunáhlujte s tím, že byste ho najednou chtěla vidět jinak, doporučuji ostražitost. Nezávaznou schůzkou však nemáte co ztratit, aspoň si utřídíte dojmy a později nebudet mít pocit, že jste přišla o něco výjimečného.
Přeji hodně štěstí.
dítě s mladším partnerem?
Dobrý den paní magistro! Velmi vás prosím o radu. Jsem matka samoživitelka - manžel mě a syna opustil, když jsem byla těhotná. Synovi je 5 let. Já za celou dobu byla sama jen se synem. Nyní jsem si dala seznamku a ozval se mi velmi sympatický muž. Působí seriozně, má to v hlavě srovnané, je pracovitý, slušný a má stejné hodnoty a priority jako já. Myslím, že si docela rozumíme. Potíž je v tom, že je mladší. Mně je 34 a jemu 28. Myslíte že je to problém? Jemu věkový rozdíl a ani to, že mám dítě nevadí. Chtěl by se usadit a mít rodinný život. Já ale stále tápu a nevím si rady. Nerada bych se spálila. Děkuji vám za radu
Irena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží na tom, jak je ten mladý muž vyzrálý, z jaké pochází rodiny, to musíte posoudit jen vy sama....doporučuji neunáhlovat se, může být jen momentálně zamilovaný a pod vlivem emocí slíbí všechno...klidně si ho trochu vyzkoušejte, jak bude např schopen postarat se sám o vašeho syna, zvládnout domácnost, kdybyste onemocněla, atd. Dejte tomu čas a snažte se k němu zatím citově nijak neupínat...nenechte se do ničeho nutit... přeji vše dobré! 
rozešli jsme se a já trpím
Dobrý den, prosím o radu. Rozešli jsme se s přítelem, tedy on se mnou. Jen mi napsal, že to mezi námi nefunguje a že kromě intimností to za nic nestojí. Ani nemohl zvednout telefon a alespoň mi zavolat. Není to žádný puberťák, je mu už 38 let. Celou dobu našeho vztahu se choval velmi majetnicky, bezdůvodně žárlil, kritizoval, jakmile nebylo po jeho (i v posteli) byl arogantní a vulgární. I před mým a jeho dětmi. Během našeho vztahu se o mně usiloval kamarád mých známých, kterého jsem já ale odmítla. Partnerovi jsem o tom ale řekla, aby si nemyslel, že mu něco tajím. Asi měsíc po tom, co se se mnou rozešel, mi napsal, zda už jsem tady s tím nápadníkem. Napsala jsem mu že ne a že stále myslím na něj. Už se neozval. Já ikdyž vím, že se nechoval galantně a nebyl na mě hodný, tak na něj myslím. Nevím jak se toho zbavit. Vše ještě ponděcuje jeho dcera, která se mi stále ozývá. Přítel byl opravdu velmi vznětlivý a rád vyvolával rozbroje. Nevíte jak na něj uplně zapomenout? Děkuji Leona
Leona
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže se k vám bývalý přítel choval způsobem, jaký popisujete, můžete být ráda, že je to za vámi a máte možnost seznámit se, až vše zpracujete, s lepším mužem. Arogantní, majetnické a uzurpující chování muže ničí partnerce sebevědomí, čili máte-li se ráda (což byste měla mít), najděte si někoho, kdo vás bude uznávat, obdivovat i respektovat...a samozřejmě milovat, což u tohoto muže zřejmě nebyl ten případ....Najděte si článek Jak se odmilovat a kdyby nepomohla  vlastní "terapie", doporučuji vyhledat psychologa...přeji zdárné překonání závislosti a vkročení do nové, sebevědomější a šťastnější éry...
podezřelé chování muže
Dobrý den paní Konopová, jaký je Váš názor na muže, který je dlouhodobě zadaný a i přesto si dopisuje na internetových seznamkách s jinými ženami? Jsme spolu již 9 let, přítel je o 20 let starší (49 let), ve vztahu je spokojený alespoň to tvrdí. Svou lásku my i často vyznává. Nevím co ho k tomuto jednání vede, trápí mě to a cítím se podvedená. Tohle trvá již dlouho, prakticky od začátku vztahu. Již několikrát jsem mu na jeho profily na seznamkách přišla. Vždy tam vystupuje jako nezadaný, hledající vážný vztah. Několikrát jsem sním o tom mluvila, ptala se co ho k tomuto vede. Řekla jsem mu, že pokud se mnou nechce být, chce být s někým jiným, tak ať my to řekne na rovinu a rozejdeme se. Tvrdí, že nikoho nehledá, že mě miluje a chce být se mnou. Lásku my vyznává, vztah funguje. Opravdu nevím, jak se zachovat. Nechci tohle chování neustále tolerovat. Poraďte prosím, jak se zachovat, co dělat. Děkuji za Váš názor.
Petra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
na vašem místě bych byla maximálně opatrná a řešila věci rychle. Asi by chtělo popovídat si s přítelem o skutečných důvodech, které ho k tomu vedou, aby nemlžil a na rovinu řekl, co na internetu hledá...aby to, že vás miluje, nebyla jen slova, ve skutečnosti jste pro něj však nepředstavovala jen určitou přestupní stanici, než najde nějakou jinou, vhodnější ženu....může mu vadit věk, může mít strach, že budete chtít mít dítě, což on již nechce, může ho vzrušovat anonymita internetu s mnoha možnostmi, ale mohou za tím vězet i jiné důvody, které zná jen on - a férově by je měl přiznat. Vám tím ubližuje, čili nemá smysl dělat, jako že se nic neděje, a ztrácet čas. Ten však utíká vám, jemu ne....Přeji hodně štěstí. 
jak si v kolektivu zjednat respekt
Dobrý den, po škole jsem nastoupila do práce, kde je vše v pohodě, až na jednu kolegyni (je ode mě o 12 let starší), která mi od začátku dává najevo, že podle ní mě firma nepotřebuje (snaží se mi naznačit, že např. ona mou práci zvládá i bez toho, že by obor vystudovala a obešli by se beze mě; když najdu nějakou nesrovnalost, řekne mi, že chyba je na mé straně, že mě to ve škole špatně naučili, že si mě firma nemůže finančně dovolit, jaké jsou na mě náklady atd.) Jsem z toho fakt smutná, protože celý den navíc poslouchám její negativní komentáře, jak je vše na nic, jak by mohla mít lepší práci, jak se tady na to vykašle a půjde jinam... Už jsem se musela proti jejím útokům na sebe asertivně a slušně ohradit, protože vím, že vše dělám s nejlepším vědomím a svědomím, nedokážu být jako moje matka, která případnou neoprávněnou kritiku přijme se skloněnou hlavou. Kolegyně není moje nadřízená... Můžu nějak vytyčit mantinely?Jak se chovat? Děkuji Vám za radu...
Zu
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dpbrý den,
mantinely určitě vytyčte, jinak si kolegyně bude dovolovat víc a víc. Na větu, že by mohla mít lepší práci, by se dalo hbitě odpovědět, proč zde tedy ještě setrvává....? Doporučuji absolvovat nějaký kurz asertivity, načerpat ještě více sebedůvěry a jistoty. Berte tu kolegyni jako komunikační výzvu, kterou zvládnete a budete o krůček dál! např. dál než vaše matka...přeji hodně zdaru, síly a štěstí.
reakce na poradnu
budoucím mužem, bylo to jasné. Je pravda, že mám opravdu výborné senzory a nikdy mi nečinilo problém dobře vnímat a analyzovat toho druhého. Myslím, že při seznamování je nejdůležitější otevřené srdce - a vědět, co chci. Ale ne ve smyslu "vysoký plat, vysoká vypracovaná postava". (Měla jsem štěstí, že neměřím o dva centimetry víc; můj muž měl absurdní představu, že ženy od 175cm nechce, protože by byly vyšší než on. :)) Když víte, co chcete, spíš to poznáte, až to najdete. Je zvláštní jedna věc, kterou jsem si uvědomila až velmi nedávno a která s tím "pravým" úzce souvisí. Když jsem potkala svého muže, bylo to jiné oproti všem ostatním hlavně v tom, že jsem úplně přestala uvažovat v hodnotících kategoriích. Nesrovnávala bych ho s nikým. Neměla jsem potřebu přemítat o tom, jestli jsou pro a proti v tom vztahu. Vlastně nebylo ani jasné, jestli to bude na jednu noc nebo na celý život - v tu chvíli mi to bylo úplně jedno. Prostě jsem s ním chtěla být. Je to jen o vnitřním nastavení. - otázka upravena poradcem
Markéta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, děkuji za pěkný příspěvek a ráda zveřejňuji.
reakce na poradnu
Dobrý večer! Ráda bych také zareagovala na dotaz paní Saši o hledání partnera. Je mi 32 let, jsem rok a půl vdaná a máme ročního syna. Můj manžel má 35 let. Na rozdíl ode mě, která mám vysokoškolské vzdělání - dokonce PhD, vystudoval "jen" gymnázium. Výborně si rozumíme. Dlouho jsem měla stejný problém jako paní Saša. Byla jsem ukázková single, nevadilo mi to; před lety jsem ještě na škole měla 3 letý vztah. A zjistila jsem, že je to hlavně o tom nastavení a o tom nepodléhat škatulkám - a když chci někoho najít, tak tomu jít vstříc a ne si určovat kritéria a dopředu si zavírat možnosti. Založila jsem si profil na seznamce - kritéria jsem zvolila jen ta nejjasnější - že chci nezadaného muže od 25 let, a pak jsem začala procházet profily. Kdo se mi líbil - byl mi něčím sympatický, toho jsem hned pozvala na kafe. Po první půlhodině jsem měla většinou jasno, jestli se s tím dotyčným chci ještě vidět. Sešla jsem se celkem se 6 muži, z toho se dvěma 2x a když jsem se potkala se svým - otázka upravena poradcem
Markéta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, děkuji za pěkný příspěvek a ráda zveřejňuji.
manžel má milenku
2. část. Krizi máme asi rok a půl, tu holku zná stejně dlouho, ale cca od září 2015 do toho vlítnul pořádně. Když je doma, furt si chatuje a protože jsem mu projela maily, tak vím, že jí přes internet kupuje drahé dárky a objednává věci do bytu. Jsem zmatená, to si s ní buduje bydlení? Přitom byl vždy šetrný , ne přímo škudlil, ale nakupuje v akcích a zbytečně nikdy neutrácel. Prostě teď se chová jinak, no je zamilovaný. Vztah mezi námi se zlepšil poté, co jsme si vše vyříkali a pojmenovali problémy. Bohužel chvílemi mám pocit, jakoby to už bylo OK, pak mi řekne, že ke mně nic necítí a že mě nemiluje? Jak by to mohlo asi dle Vaší praxe a zkušeností dopadnout? Samozřejmě jsou možnosti 2: zůstane , ale nevím jestli tu bokovku bude mít dál a nebo se sbalí a rozvede, jak mi říkal. Já jsem mu dala totiž nůž na krk - já nebo ona, že mu dám čas na rozmyšlenou. Ale jak mám dlouho čekat? Už mě to ubíjí, on ví že by viděl málo děti, které miluje, ale není cit k milence silnější? Díky. 4ást 2
Jarka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže spolu za současné situace můžete mít sex, je určitě pozitivní signál, ovšem usuzovat jen na tomto základě, kdo nakonec zvítězí, by si nikdo netroufl. Zdá se mi to jako na houpačce- na jedné straně spolu spíte, hovoříte otevřeně o celé situaci, na straně druhé si manžel s milenkou z domova klidně chatuje(?) a je schopen vám říct, že vás nemiluje...evidentně v tom stále ještě lítá, avantýra sice trvá již 1,5 roku, ale zřejmě se zatím nestalo nic, co by manželovy růžové brýle zničilo. Chápu, že máte chuť tohle napětí časově ohraničit, dát manželovi nějako lhůtu.....ale snad jen terapeut, jenž by si poslechl a vnímal vás oba, by mohl navrhnout, jak dlouhá by měla být, s čímž byste ale musela souhlasit i vy... Největší nebezpečí vidím v utrácení za milenku, nakupování nadstandardně drahých dárků, což lze nazvat zradou loyality...tohle by dle mého názoru mělo být vyjasněno a řešeno ze všeho nejdříve, aby to nešlo ještě dál. Máte děti, je třeba dodržovat určitá pravidla a chovat se zodpovědně, navzdory pomatení smyslů. Nelze vyloučit, že milenka sleduje i jiné cíle než city a vášeň...Poradu s odborníkem neodkládejte. Držím palce a přeji brzké nalezení optimálního řešení.
manžel má milenku
Dobrý večer, mám dotaz, jak vidíte naši situaci. Já i manžel ( oba 39 let, 2 děti školáci) jsme měli problémy s prací, smrt v rodině, finanční problémy. Manžel byl dlouho bez práce a pak si našel novou za cenu víkendového manželství, kdy ale celou sobotu věnuje nemocným rodičům, kteří se nemohou postarat o dům a zvířata. Proto se moc nevidíme. Krizi v manželství řešil milenkou - já jsem na něj byla hnusná a odmítala sex, protože jsem si myslela, že na mě kašle. No a on to řešil vztahem s milenkou. Rozhoduje se nyní co dál: na jedné straně děti, jeho rodiče, kamarádi, sourozenci, zahrádka, na druhé milenka - mladá , svobodná. Já osobně ten jejich vztah nevidím perspektivně, ale on je do ní blázen, prý ale s ní nespí, že je ženáč. No tomu ani nevěřím.......Spíš mu asi slouží jako vrba, ale kdo ví.... My jsme si už problémy vyjasnili, celkem normálně komunikujeme a sem tam proběhl mezi námi sex - z mé iniciativy, neodolal mi. Myslíte, že je to známka toho, že bych nakonec zvítězila já? 1
Jarka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže spolu za současné situace můžete mít sex, je určitě pozitivní signál, ovšem usuzovat jen na tomto základě, kdo nakonec zvítězí, by si nikdo netroufl. Zdá se mi to jako na houpačce- na jedné straně spolu spíte, hovoříte otevřeně o celé situaci, na straně druhé si manžel s milenkou z domova klidně chatuje(?) a je schopen vám říct, že vás nemiluje...evidentně v tom stále ještě lítá, avantýra sice trvá již 1,5 roku, ale zřejmě se zatím nestalo nic, co by manželovy růžové brýle zničilo. Chápu, že máte chuť tohle napětí časově ohraničit, dát manželovi nějako lhůtu.....ale snad jen terapeut, jenž by si poslechl a vnímal vás oba, by mohl navrhnout, jak dlouhá by měla být, s čímž byste ale musela souhlasit i vy... Největší nebezpečí vidím v utrácení za milenku, nakupování nadstandardně drahých dárků, což lze nazvat zradou loyality...tohle by dle mého názoru mělo být vyjasněno a řešeno ze všeho nejdříve, aby to nešlo ještě dál. Máte děti, je třeba dodržovat určitá pravidla a chovat se zodpovědně, navzdory pomatení smyslů. Nelze vyloučit, že milenka sleduje jiné cíle než city a vášeň...Poradu s odborníkem neodkládejte. Držím palce a přeji brzké nalezení optimálního řešení.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den, paní Konopová. Jsem v práci v čistě pánském kolektivu, jsme věkově nastejno a začal se mi líbit kolega, kterému taky nejsem lhostejná. Četla jsem ve Vaší poradně, že vztahy na pracovišti jsou dle Vás neperspektivní, ale co mám dělat? Snažila jsem se své pocity potlačovat, ale bez úspěchu. Uvědomuju si, že kdyby o mě kolega projevil reálný zájem, asi by ten každodenní kontakt v práci náš vztah zničil, ale co když je tam nějaká šance, že by to mohlo vyjít?. Nechci dát výpověď, je to moje vysněná práce. Díky za radu
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
vaše řádky chápu tak, že se po sobě díváte, třeba tu a tam padne nějaký kompliment, ale kolega zatím nijak výrazně neprojevil, že by s vámi chtěl chodit....tak ho nechte rozhoupat k nějakému gestu nebo činu. Nedoporučuji, abyste mu své sympatie vyjádřovala jako první.
Občas vztahy na pracovišti také vyjdou, nic neplatí absolutně, všude jsou výjimky...Přeji vše dobré a hodně štěstí.
jak se umět lépe prodat?
Dobrý den, paní Konopová, nečekala bych, že někdy budu řešit podobnou věc, nicméně se stalo a prosím Vás o radu. Je mi 23 a po přechozeném vztahu s býv. přítelem ( neustále jsme se hádali/usmiřovali, nedovedla jsem si představit, že bych s ním strávila celý život (byl opačná povaha, nemá žádné cíle,byl dost negativní, ačkoli se v životě nemá špatně atd., necítila jsem se vedle něj dobře ani atraktivně, nedával mi ten pocit)... od definitivního rozchodu s ním (asi půl roku) se strašně lehce zakoukávám do jiných mužů. Prostě někoho potkám, zjistím, že jsme na stejné vlně a že mě přitahuje (navíc když je to přesně ten typ muže, kterého bych si přála) a už na toho člověka začínám myslet a něco si od toho slibovat, pak jsem zklamaná, když zájem není oboustranný (i když ho nedávám vždy najevo). Můžete mi nějak poradit, jestli se jde nějak přeladit? Díky
Ali
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, nazýváte to celkem trefně, přeladit se by bylo zapotřebí...a sice v tom smyslu, že s muži sice budete komunikovat a flirtovat, ale zabrzdíte v sobě ty předčasně rozkvetlé naděje. Sama jste se přesvědčila, že vedou jen ke zklamání. Ono to chce skutečně správný mix dráždivosti a nedostupnosti, v tom je ten fígl! Nedávno jsem v TV slyšela mluvit Marka Vašuta v souvislosti s novým filmem, kde hraje (tuším, že se jmenue Miluji tě modře nebo tak nějak). Když mu moderátorka položila otázku, jaké ženy ho přitahují, bez váhání odpověděl, že ty nedostupné. Žena muže prostě musí něčím lákat, být pro něj natolik zajímavá, že vše podřídí tomu, aby ji získal....další scénář už je poněkud jiný, oba se přibližují a elektriující hra končí...jenže vám jde o ty začátky... takže s chutí do toho! Komunikovat, sbírat zkušenosti, ale nedávat najevo, že vám na další schůzce nějak záleží, neiniciovat ji. Nechte je, ať se snaží!  Přeji hodně úspěchů. 
reakce na poradnu
Dobrý den,
velmi ráda bych znala Váš názor. Znám několik žen, které jsou vysokoškolsky vzdělané a mají za muže vyučeného člověka. Je pravda, že tito muži po několika letech dostali "komplex" z toho, že je jejich žena úspěšnější než jsou oni sami a tyto ženy opustili. Existuje nějaký vzorech chování, kdy je možné dopředu odhalit, zda muž "unese" úspěch své ženy či od ní uteče. Děkuji za odpověď i já se připojuji k pochvale Vaší porady. Je pravda, že někdy vystihnete problém mnohem dříve než psychologové. - otázka upravena poradcem
Edita
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
řekla bych, že záleží na mnoha okolnostech, např. jak spolu manželé komunikují, jestli mají nějaké společné zájmy, něco je spojuje. Pokud se k sobě chovají hezky a se vzájemným respektem, může takový vztah vydržet. Znám i případy, kdy muž v průběhu let ženu "dotáhl", např. tím, že získal vedoucí pozici a vydělával potom více než ona, čili ho ta situace motivovala ke kariernímu vzestupu... ale v článku Nechci ředitele, chci montéra...., vyprávím různé příběhy, i ty se špatným koncem. Jenže špatně může skončit i dle všech parametrů ideální vztah... mějte se.
reakce na poradnu
Dobrý den, paní magistro. Ráda si čtu ve Vaší poradně, jste skvělá! Prosím Vás však o pokračování příběhu Vaší klientky, inteligentní manažerky (45) (ze vzkazu pro Emu), která měla jasná kritéria, jak její "normální" muž má vypadat (vysoká plat, vypracovaná postava, kultivovaný, kulturní, věrný atd.) Co jste poradila té klientce? Co špatného je na tom, že hledá někoho, jako je ona sama? Ona to co hledá s největší pravděpodobností přece i nabízela. Proč se má snažit budovat vztah se zedníkem, který mluví jako dlaždič, ale ona se mu líbí a zamiloval se do ní. Já sama mám stejný problém, jako ta klientka, přiznám se hrdě k tomu. Je mi 30 let. Biologické hodiny mi netikají. Hledám ale takového muže a na Vaši otázku bych odpověděla také, že hledám normálního muže. Já sama se považuju za normální též :) Mám vysokou školu, snovou, ale náročnou práci, která mě baví, své zázemí, své přátele, koníčky. Jen muži, které mi staví osud do cesty, nesplňují to, co hledám, a tak jsem radši sama. Děkuji - otázka upravena poradcem
Saša
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nejdříve bych ráda poděkovala za pěkná slova...a teď k věci. Paní Sašo, určitě jste již narazila na články, v nichž naši i zahraniční odborníci analyzují tento jev - proč mnoho akademiček zůstává single a/ nebo bezdětných...Umíte-li trochu německy, přečtěte si článek v magazínu Spiegel Online, jmenuje se Falsches Beuteschema a je to interview s mnichovským párovým terapeutem Stefanem Woinoffem. Krásně vystihuje podstatu tohoto jevu - jak z pohledu odborníka, tak i muže, řekla bych. Důvod, proč tyto ženy těžko hledají partnera, vidí v rozporu mezi volbou žen směrem nahoru, kdy je žádán status, ale i pomoc v domácnosti, s dítětem.... a zájmem těchto mužů o mladší ženy, které k nim vzhlížejí.
(Těch je ovšem spousta, čili mají na rozdíl od žen velký výběr- to je známá věc). Muži obdiv žen potřebují, je pro ně hnací silou. Nechtějí s ženou v kariéře  soupeřit, stačí jim, je-li milá, něčím hezká (což je individuální), ženská a se smyslem pro rodinný krb (tradiční hodnoty, zakódované dle vědců od doby kamenné)...Potíž spočívá v tom, že se situace změnila, muž již většinově nezastává roli živitele, pracovní trh je nestabilní, je třeba, aby do domácího rozpočtu přispívali oba partneři, což se i děje....a zde dochází k paradoxu: místo aby ženy, jež dosáhly vysokého postavení a ekonomické nezávislosti, přestaly trvat na tom, že je muž musí převyšovat, není tomu tak. I mnichovský terapeut z výše zmíněného článku se ptá, proč např. ženy, které nyní dostávají vysoké částky na dítě (řeč je o Německu) za otce dítěte nezvolí nezaměstnaného akademika? Také se žen často ptám, proč by v úvahu nepřicházel např. učitel? Bylo by to sice proti mainstreamu, proti "statutu", ale nikoli na úkor IQ.
Kdysi jsem na toto téma napsala článek: Nechci ředitele, chci montéra....
Viděla jsem i skvělý zahraniční dokument o nevšedních vztazích, kdy je žena starší, vyšší, vzdělanější atd..V paměti mi utkvěla primářka, tuším, že ze Švýcarka, která si vzala řidiče kamionu a byli spolu nesmírně šťastni...nutno podotknout, že se jednalo o vyloženě pěkného a kultivovaně hovořícího muže..takže pryč se šablonami, občas  mohou být na obtíž a co se volby partnera týče, pěkně zužují výběr...
reakce na poradnu
Dobrý den, také mám komentář k Julce, protože mě velmi zaujala. Rozumím jejímu dotazu i pocitům, neboť jsem zažila totéž. Ale vypořádala jsem se s tím rázně. Měla jsem také před lety ženatého milence, já též vdaná s dětmi. Udělal by pro mě cokoli, chtěl se i rozvést, vyznával mi velkou lásku a já měla často pocit, že mě až dusí, protože já se rozvádět nechtěla, tak jsem se z toho občas snažila vycouvat a on o to víc tlačil. Ale poté mi udělal velký podraz v práci, vyplývající částečně z jeho slabosti, kdy si chtěl uchránit pozici ve firmě. To mě konečně donutilo se s ním rozejít, resp. vyčetla jsem mu to a přestala komunikovat. Pak mi najednou začal chybět a po pár měsících jsme se opět sešli. Proběhl sex, ale já z něj již necítila žádnou lásku! Byla jsem z toho zdrcená, že mi najednou přestal dávat to, co jsem před tím více méně odmítala. Tak jsem to druhý den po telefonu ukončila, poplakala si jeden den, udělala tlustou čáru a nikdy jsem nelitovala. Doporučuji Julce totéž!
Iveta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
moc děkuji za další podnětný příspěvek. Není nad vlastní zkušenost...
reakce na poradnu
Dovolím si příspěvek paní Julce, vystupuje zde jako rozervaná a tak trochu pošahaná ženská která se zmítá ve svých protichůdných citech a sáhodlouze se dokola vypisuje ve svých příspěvcích, kterým málem není rozumět a blokuje tím smysluplné dotazy ostatních
Klára
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
díky za příspěvek pro Julku, byť kritický. Z toho, co a jak Julka píše, lze opravdu cítit rozervanost, proto i ta délka.
jak se odmilovat?
Nyní již nenaléhá, což mě vyhovuje, na druhou stranu jsem nesvá a cítím že je to velmi nevyrovnaný vztah.On ženatý, žijící však sám..Pro mě má nezkutečné charisma, přitahuje mě, sex s ním fantastický. Nevím, jestli je to moje ego, ráda se s ním i ukazuji.Jeho finanční situace mu neumožnuje někam si vyjet, platit hotel, večeře..Nejsem malicherná, vy znáte můj příběh..Jen se prostě vytrácí ty vzácné chvilky, nápady, jezdím jen k němu..Nevím, proč se nemohu odmilovat..Rozchod jsem udělala s grácií a nyní se tedy moc dobře necítím. On vždy mluvil na rovinu, já city skrývala, nyní jsem je dala najevo a nevím, zda jsem se neznemožmila..Upřímně, nevím jak dál a jsem dost na dně. Moc Vás zdravím a děkuji za zpětnou vazbu, paní Magistro. Julka 2 část.
Julka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
samozřejmě že si na váš příběh pamatuji, rozvinula se kolem něj tehdy i zajímavá diskuze, měl u čtenářek dost ohlasů....Musím přiznat, že jsem váš nový dotaz musela číst dvakrát, abych se v něm nějak zorientovala. Cítím z něj, že jste z celé té situace zmatená a nevíte si rady. Bylo by tedy dobré udělat si v tom jasno. Když jste mi psala tehdy, vadila vám milencova závislost, v tomto dotazu to dokonce nazýváte obtěžováním...s tím je teď, zdá se, konec, vám to ale zase vadí... Co tedy vlastně chcete? Tím, že jste se k milenci vrátila, jste mu dala najevo svou závislost, což vás irituje, zejména v souvislosti s milencovou čím dál tím větší nezávislostí ....Mně se však nezdá, že je na vás nezávislý, to by se vám byl již neozýval (leda že by se chtěl pomstít za "kopačky", což taky nelze vyloučit)...spíš to vidím tak, promiňte mi můj drsný realismus, že se mu kromě sexu s vámi líbí i vaše finanční situace. Každá žena za svého milence není ochotna platit, což vy jste tehdy dělala...Ať jsou důvody vaší nespokojenosti jakékoli, jisté je, že se zmítáte v rozporu, což vám bere klid, sebejistotu a možná i sebevědomí. Ráda byste to vše měla pod kontrolou, ale nemáte....je tedy třeba udělat něco pro to, abyste se ji získala, vplula do pohody, byla nad věcí. Člověk si může užívat různých radovánek, i milenectví sem může za určitých okolností patřit, ale jen tehdy, pokud /dokud?/ je zvládá a nevznikne závislost...protože právě závislost, na čemkoli, bere pevnou půdu pod nohama, dělá z lidí otroky, a v tomhle stavu se samozřejmě nemůže nikomu líbit. Cest, jak z toho ven, je více - buď si to sami uvědomí, zvládnou to a zvítězí nad tím, k čemuž mohou pomoci např. jóga, meditace, filozofie, knihy, filmy, podnětné diskuze atd., nebo ne, a pak by měli vyhledat terapii. Ve vašem případě bych ji doporučovala, jestliže jste na dně, jak píšete... Vracet se k tomuto milenci byla podle mého chyba, váš vztah už předtím dospěl k bodu vyhoření, kdy nebylo na čem stavět....nyní jste se dostali do podobně neřešitelné situace, byť se milencův postoj trochu změnil (cítí vaši slabost, čili je na koni a nemá potřebu se snažit). Nevyhovoval vám však ani tehdejší, ani současný stav...a určitě sama dobře víte, že nelze měnit druhého, pouze sebe - svůj postoj, své chování...
Milá Julko, přeji vám hodně síly a zdaru v překonávání závislosti na tomto muži, ale určitě se to povede, pokud budete chtít. Slabost a nerozhodnost by vás táhly dolů, nedopusťte to...Ani kvůli sobě, ani kvůli dětem, i v nich máte velkou hodnotu a smysl života! Uvědomte si, kolik je na světě žen nešťastných z toho, že nemohou mít děti...uvědomujte si všechno, z čeho se můžete radovat, být šťastná...a každý/á toho najde hodně, pokud to chce najít. Mějte se.
jak se odmilovat?
Dobrý den, paní Konopová, jistě si vzpomínáte na můj příbeh..Upřímně, již nevím, co sama se sebou.."Neuhrála" jsem situaci, když se mi můj přítel ozval a setkala se s ním.Opět jsme se začali stýkat. Bylo mi po něm smutno. Vydržela jsem to jen 6týdnů. Vrátila jsem se k němu, ovšem necítím euforii..Přítel dostane od města byt a bude bydlet nerozvedený sám. Začátek našeho "milenectví" byl nastaven stejně..Volné chvilku, vínko, popovídání, sex, výlet..Dříve byl milenec na mě "závislý" až mě to obtěžovalo. Uvědomuji si, že na vínko, pivo, tanec může jít kdykoliv sám a mě to bohužel začíná trápit..Nevím co s tím. Mám mu upřímně říci, že si toto uvědomuji a že cítím, že se již tak nesnaží...? To je pod mou úroveň. Na druhou stranu,nechci pořád mlžit. Řekl mi, že jsem ho rozchodem hodně zranila a že si myslí, že jsem se s ním rozšla proto, že jsem si našla jiného..Po roce a půl jsem mu řekla, že ho miluji (ptal se mě na to),ale že za ním mohu přijet jen někdy..Julka 1 část - otázka upravena poradcem
Julka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
samozřejmě že si na váš příběh pamatuji, rozvinula se kolem něj tehdy i zajímavá diskuze, měl u čtenářek dost ohlasů....Musím přiznat, že jsem váš nový dotaz musela číst dvakrát, abych se v něm nějak zorientovala. Cítím z něj, že jste z celé té situace zmatená a nevíte si rady. Bylo by tedy dobré udělat si v tom jasno. Když jste mi psala tehdy, vadila vám milencova závislost, v tomto dotazu to dokonce nazýváte obtěžováním...s tím je teď, zdá se, konec, vám to ale zase vadí... Co tedy vlastně chcete? Tím, že jste se k milenci vrátila, jste mu dala najevo svou závislost, což vás irituje, zejména v souvislosti s milencovou čím dál tím větší nezávislostí ....Mně se však nezdá, že je na vás nezávislý, to by se vám byl již neozýval (leda že by se chtěl pomstít za "kopačky", což taky nelze vyloučit)...spíš to vidím tak, promiňte mi můj drsný realismus, že se mu kromě sexu s vámi líbí i vaše finanční situace. Každá žena za svého milence není ochotna platit, což vy jste tehdy dělala...Ať jsou důvody vaší nespokojenosti jakékoli, jisté je, že se zmítáte v rozporu, což vám bere klid, sebejistotu a možná i sebevědomí. Ráda byste to vše měla pod kontrolou, ale nemáte....je tedy třeba udělat něco pro to, abyste se ji získala, vplula do pohody, byla nad věcí. Člověk si může užívat různých radovánek, i milenectví sem může za určitých okolností patřit, ale jen tehdy, pokud /dokud?/ je zvládá a nevznikne závislost...protože právě závislost, na čemkoli, bere pevnou půdu pod nohama, dělá z lidí otroky, a v tomhle stavu se samozřejmě nemůže nikomu líbit. Cest, jak z toho ven, je více - buď si to sami uvědomí, zvládnou to a zvítězí nad tím, k čemuž mohou pomoci např. jóga, meditace, filozofie, knihy, filmy, podnětné diskuze atd., nebo ne, a pak by měli vyhledat terapii. Ve vašem případě bych ji doporučovala, jestliže jste na dně, jak píšete... Vracet se k tomuto milenci byla podle mého chyba, váš vztah už předtím dospěl k bodu vyhoření, kdy nebylo na čem stavět....nyní jste se dostali do podobně neřešitelné situace, byť se milencův postoj trochu změnil (cítí vaši slabost, čili je na koni a nemá potřebu se snažit). Nevyhovoval vám však ani tehdejší, ani současný stav...a určitě sama dobře víte, že nelze měnit druhého, pouze sebe - svůj postoj, své chování...
Milá Julko, přeji vám hodně síly a zdaru v překonávání závislosti na tomto muži, ale určitě se to povede, pokud budete chtít. Slabost a nerozhodnost by vás táhly dolů, nedopusťte to. Ani kvůli sobě, ani kvůli dětem, i v nich máte velkou hodnotu a smysl života! Uvědomte si, kolik je na světě žen nešťastných z toho, že nemohou mít děti...uvědomujte si všechno, z čeho se můžete radovat, být šťastná...a každý/á toho najde hodně, pokud to chce najít. Mějte se.
rozešli jsme se a já trpím
Dobrý den,
Potřebovala bych poradit, co mám dělat.Měla jsem přítele a byli jsme spolu už přes rok. Bylo to moc fajn, protože já jsme ho strašně milovala i před naším vztahem. Pak se se mnou bezdůvodně rozešel, litoval toho a jak mě chtěl zpátky, ale já už nechtěla mít znovu zlomené srdce, proto jsem ho asi 5 měsíců odmítala, ale stále jsem ho milovala a on věděl, že ještě na vážný vztah nejsem připravena.Nedávno si našel přítelkyni, se kterou byl asi měsíc ale rozešli se, že prý stále miluje mě, takže jsme se s ním dala dohromady. Byla jsem strašně šťastná že mám svého miláčka zpět, ale bohužel jen na týden.Pak se opět rozmyslel že miluje tu předešlou přítelkyni, takže mě zlomil srdce a je s ní. Mě to přináší strašnou bolest, protože jsme spolu ve třídě a oni jsou furt spolu, objímají se, stále se spolu smějí a já jsem z toho opravdu nešťastná a nevím co dělat. Chci ho mít zpět, chci ho mít u sebe, ale musím mu prostě dokázat že se mnou se měl a bude mít líp než s ní. Nevím jak na to.
Vikča
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
dokazovat, že má chtít vás a nikoli tu druhou holku, nemá smysl. Tím, že za ním budete běhat, vnucovat se mu a dávat mu najevo, jek strašně vám chybí nebo vám ublížil, budete jen čechrat jeho ego, ničeho tím ovšem nedocílíte. On potřebuje udělat určitou zkušenost, čili si jí musí projít a nemá smysl mu v tom bránit. Nepřemýšlejte o tom, proč vás nechce, ale spíš o tom, jakého kluka si najít, aby se tato situce neopakovala. Hlavním důvodem tohoto stavu je zřejme to, že jste od začátku byla zamilovanější než ten kluk. Milovala jste ho ještě předtím, než mezi vámi vznikl vztah.... a to je špatně, tohle příště nedělejte. Začněte chodit až s takovým klukem, jenž se vám bude už nějakou dobu dvořit, budete cítit, že je do vás zamilovaný. Přeji rychlou rekonvalescenci po tomto rozchodu a více štěstí příště!
P.S. Kdybyste si nevěděla rady a i nadále trpěla, doporučovala bych zavolat na linku důvěry pro mládež, kde pracují zkušení psychologové. 
mám do toho jít?
Dobrý den.Je mi 43 let a před rokem jsem se po 20letém manželství rozvedla.Nedávno jsem se seznámila s jedním mužem.Jsme si věkově i názorově blízcí.Je vdovec,má dospělého syna.Líbí se nám stejné věci,máme podobné zájmy.Je to velmi pohledný muž.Během dvou měsíců jsme se sešli asi 10x.Hory,kino,kavárna,procházky,Silvestr.Evidentně ho přitahuji.Jenže...z mé strany tam chybí ta pověstná jiskra,chemie nebo jak to nazvat.Nic mezi námi nebylo a ani si to zatím nedovedu představit.Prostě mě nepřitahuje.Myslíte,že se to někdy může změnit.Už ted přemýšlím o tom,že mu ubližiji,když se s ním stýkám.Nikdy jsem nic podobného nezažila,vždy ta náklonnost byla od začátku.Na druhé straně už nejsem nejmladší,co když jen tak někoho nepotkám.Děkuji za Váš názor.
Monika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
pokud si člověk vůbec neumí představit dotyk, např. polibek, vidina čehokoli intimního mu působí přímo osypky, těžko se to později změní...Jestli vás ten muž vezme za ruku (už se to stalo?) a vy instinktivně ucuknete, musí mu být jasno i beze slov....ale pobavit se o tom klidně můžete, pokud bude přístupný a natolik na výši, že to nezraní jeho ješitnost...mohli byste zůstat přáteli, kamarády, jezdit i nadále na výlety, do hor, proč ne? Najít takového parťáka taky není jednoduché! Obávám se však, že pokud vás ten muž chce jako ženu se vším všudy, nebude z takového návrhu asi příliš nadšený....
ženské sebevědomí
Dobrý den, když čtu zdejší příspěvky reagující na ženy, které si nemohou nikoho najít, rozhodla jsem se přidat svůj názor. Jsem komunikativní, mám pár kamarádů, kteří, než se jimi stali, mě hodnotili jako charismatickou, chytrou a hezkou. Tyto muže,a mezi nimi mého souč. přítele, jsem poznala během studia. Poté už jsem nikde nenarazila na nikoho, kdo by za vztah stál mně a já jemu. Mám mnoho býv. spolužaček, které si během studií nikoho nenašly nebo se s přítelem rozešly a pak nastoupily do práce, kde už vůbec nemohou nikoho najít (dnešní dlouhá pracovní doba, ženské kolektivy, spousta lidí kolem třicítky už zadaných nebo preferujících single život, spoustě mužů v mém okolí bohužel stačí kariéra, alkohol nebo playstation). Přijde mi, že po škole už to nejde, pokud se člověk nedá dohromady s kolegou. Má matka pracuje s několika ženami (30,40,50 let), které si od školy nikoho nenašly, ač se snaží chodit do společnosti atd. Přijde mi, že někdy je to prostě o (ne)štěstí a osudu...
Ema
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, máte pravdu, že je to i o štěstí. Jak se říká, člověk musí být ve správný čas na správném místě, ale víc než na osud bych zde věřila na určité "danosti" vlastní osoby...např. na charisma, spontánnost, ale i správná kritéria a reálné požadavky. Kdo je má vyšroubovány tak vysoko, že je může splnit fakt jen superman, nemůže se divit, že je bez partnera....Znala jsem jednu velice inteligentní manažerku, cca 40, která mi na schůzce nejdříve řekla, že chce normálního chlapa. Když pak měla specifikovat, co u ní tento termín znamená, dozvěděla jsem se, že její partner musí mít samozřejmě vysokoškolský diplom, nejméně 185 cm, svalnatou postavu, odvahu a dobrodružnou náturu, spousty koníčků, adrenalinových sportovních aktivit, mužný humor, správné kamarády, vysoké IQ, žádné děti z předchozích vztahů, vášeň, ale i schopnost být věrný, musel by umět naslouchat, postarat se o domácnost i děti. Jeho plat by musel činit nejméně 60 tis. měsíčně, aby s ní mohl držet krok a nesnížil se životní standard, na jaký byla zvyklá.... Tato žena se velice divila, že se každý muž hned po první schůzce vypařil, když na ho takto rozebrala, lépe řečeno podrobila pohovoru...Takže zpátky na začátek: štěstí je sice zapotřebí, ale je taky třeba mu pomoci - vnějšími podmínkami i vlastním nastavením...Momentálně mne k tomu už víc nenapadá...
žárlím - co s tím?
Dobry den,
mám kluka s kterým jsem skoro 2 roky. Moc ho miluju, ale oba žárlíme a já víc jak on. Vadí mi když mu píšou nějaky holky, že je zlato a tak. Nevím co mám dělat nechci tím ničit ho ani mně. Nevím si rady
Kristyna
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nikdo nemůže dělat nic proti tomu, aby se protějšek líbil ještě jiným lidem. Kdo by chtěl mít partnera jen pro sebe a neriskovat, že s ním bude flirtovat potenciální "konkurence", musel by si najít někoho neatraktivního, snad až odpudivého... riziko by sice minimalizoval, ale ani tehdy by neměl stoprocentní jistotu, že se přece jen nenajde někdo, komu se bude líbit... Čili ten problém je v hlavě, nikoli v partnerovi. Záleží na vašem sebevědomí, na tom, jak dalece si sama sebe ceníte, ale i na tom, jak dalece jste pro přítele zajímavá.. v neposlední řadě samozřejmě i na tom, je-li přítel pro dlouhodobý vztah vůbec vyzrálý. Pokud ne a táhne ho to jinam, nedoporučuji viset na něm a bránit mu v poznávání. I kdyby se ho zřekl teď, vynahradil by si to později. Má na to ve svém věku nárok - a vy také...čili se ničím nestresujte, žijte tím, co je dnes. Víc než na to, jestli vám přítele náhodou nějaká jiná neodloudí, se soustřeďujte na své aktivity, vzdělávání, cestování, koníčky atd....a vědomě se odnaučujte nemístně žárlit. Tím byste si jen znepříjemňovala život....a ten máte ještě celý před sebou. Přeji hodně štěstí.

jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den paní Konopová,
už je to tři roky, co se znám s jedním klukem, zjistili jsme, že jsme stejné krevní skupiny a jak to u nás žen bývá, zamilovala jsem se. Skoro všude mě bere s sebou, na návštěvy k máme, před kamarády se se mnou chlubí. Na dovolené chce jezdit jen se mnou. Jednou jsem mu řekla, co k němu cítím a on na to nedokázal moc reagovat, spíš okolo sebe kopal. Pak se uklidnil a chtěl se mnou začít podnikat, což se stalo. Podnikání nám jde, jezdíme každý rok společně na exotické dovolené. Teď má nějakou známost, ale vidí se velmi sporadicky, protože je z velké dálky a když slečna dojede, vezme ji na můj zápas a neustále před ní mluví o mě. Pokud je u mě nějaká párty i s mýma dalšíma kamarádama mužského pohlaví, vždycky počká až odejde poslední a pak i on odejde jako kdyby s klidným svědomím, že já nikoho nemám. Co vím měl v minulém vztahu problém sexuální a tak nechápu jestli se bojí jen tohodle nebo co to vše má znamenat. Jsem zmatená. Plány do budoucna má jen se mnou.
Karin
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
muž, jehož popisujete, s vámi může mít plány, jaké chce, záleží však na vás. Jen vy určujete druh a intenzitu kontaktů s ním. Jestliže se dosud projevoval takhle podivně, nebylo by asi dobré sázet na něj a blokovat se kvůli němu vůči ostatním mužům, zejména pokud jste ve věku, kdy již začínáte uvažovat o založení rodiny.
Pro některé ženy jsou tito záhadní a nedostupní muži lákavou výzvou, ale právě to je velmi zrádné. Nedoporučovala bych vám čekat na zázrak, ale racionálně vyhodnotit situaci a vycházet z reality. Pokud vám společné podnikání jde, klidně v něm pokračujte, měli byste si však vyjasnit (a vymezit) vzájemné partnerství. Muži mají času dost, žádné biologické hodiny jim netikají... Přeji vše dobré.
nesoulad v posteli
Dobrý den, paní magistro,
zdravím Vás a moc ráda bych znala Váš názor na určitou problematiku. V jednom sexuologicky zaměřeném článku jsem se dozvěděla informaci, že pokud je ve vztahu nízká četnost pohlavních styků, hrozí krize kvůli „hmatovému a čichovému odcizení“. Snažila jsem se pátrat dále na internetu, co to znamená v praxi, ale žádné další podrobnosti jsem k tomuto „terminu technicu“ bohužel nenalezla.
Mám partnera, který z nějakého (pro mě neznámého) důvodu nemá o sex moc zájem. Všimla jsem si, že s prodlužujícím se půstem (2 – 3 týdny), který je pro náš vztah bohužel typický, vždy přestávám přítele vnímat jako „muže“ a beru ho víceméně jen jako kamaráda/ spolubydlícího. Chuť na intimnosti mám stále, ale už jakoby ne v kontextu s ním. Myslíte, že u mě dochází ke zmiňovanému hmatovému a čichovému odcizení? :-)
Uvažuji také, že bych se k Vám možná úplně nejraději objednala na nějakou osobní konzultaci. Je to vůbec možné? Jsem z Prahy…
Mockrát děkuji a přeji príma víkend.
Simona
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to je otázka velice zajímavá a určitě by stála za diskuzi. Sexuoložka sice nejsem, ale dost jsem se tomuto tématu věnovala, a to i v souvislosti s tvorbou, např. při sbírání materiálu na první knihu, která je hlavně o sexu. Ale o vášni a intimnostech jsou vlastně i Ukradená objetí...Faktem je, že čím déle spolu partneři žijí, tím více se vnímají jako kamarádi a počáteční vášeň se vytrácí. To je úplně normální proces, i když četnost styků je pro oba uspokojivá....ale co dělat, je-li partner laxní nebo o sex nemá zájem? Zde mne napadá - jak to bylo zpočátku? Choval se vždycky takhle? Prožili jste spoku někdy skutečnou vášeň...? Ale stabilní a dobře fungující mohou být i ty vztahy, kde žádné devastování postelí neprobíhalo! Naopak, není žádnu výjimkou, že se právě tyhle vztahy, založené jen na vášni, rozpadají....Chtělo by to asi s partnerem promluvit, třeba při sklence vína, a přijít na to, co za jeho přístupem k sexu vězí. Může tak být založen, ale nelze vyloučit ani to, že potřebuje nějaké silnější podněty...to by musel říci nebo dát najevo on. Ale ať už spolu spíte či ne, měli byste se dotýkat, bez něžností a dotyků vztah skutečně chladne, až může vychladnout úplně....
Přeji vám vše dobré, hlavně aby se brzy podařilo tento problém rozlousknout a vyřešit...P.S. Chcete-li, klidně mne kontaktujte na adrese libusekonopova.cz
 
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den již delší čas se občas vídám s mužem, který se mi moc líbí, Je sice ženatý, ale děti už má dospělé a zaopatřené.Vím, že i já se mu líbím, stále po mě pokukuje, usmívá se na mě, občas se snažío dotyky, ale já bych ho moc brala jenom jako přítele, jak mu to říct nechci ho nijak urazit ani ztratit. Děkuji za radu.
Monika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nad vašimi řádkami se musím pousmát....v první větě píšete, že se vám ten ženatý muž moc líbí, v poslední, že ho chcete jen jako přítele a nechcete ho (tím) nijak urazit....Co je tedy skutečný stav věcí? Z vašeho pohledu? Asi ten, že po tom ženáči sice toužíte se vším všudy, měla byste chuť si s ním začít románek a prožít vášeň, zároveň však zapojujete rozum a bojíte se následků, což vás od toho odrazuje. Jak se budete vůči němu chovat dál, záleží jen na vás, jestli se ovšem obáváte, že dotyčného pána urazíte odmítnutím mít s ním pletky, jste na velkém omylu. Tím u něj jako žena jen stoupnete na ceně a možná se o vás bude ještě více snažit, neboť to podnítí jeho lovecký instinkt. Později toho nechá a vrhne se třeba na dostupnější kořist, ale to už vám může být jedno....důležité je, kam směřujete, jaký život chcete vést - zda být milenkou - čekatelkou- a blokovat se pro jiné, volné a perspektivní muže, nebo se spokojit s potěšujícím vědomím toho, že by to šlo, kdyby o to šlo (načechrané ženské sebevědomí) a jít si za svým, čili najít si muže pro život....přeji vám zralé rozhodnutí a hodně štěstí. 
reakce na poradnu
Doplnění k mému předchozímu příspěvku a Vaší reakci na něj: říká se, že krása je v očích toho, kdo se dívá. Kamarád nebo kamarádka mají dotyčnou samozřejmě rádi pro její vlastnosti (jinak by s ní nekamarádili), a proto myslím, že už nedovedou být v hodnocení prvního dojmu tak objektivní, jako muži z širšího okolí, kteří nemají k dotyčné žádný vztah. Samozřejmě nejvíce vypovídající by bylo udělat anketu na ulici (Líbí se vám tato slečna? Pokud ano, proč, pokud ne, proč), ale na to by měl odvahu málokdo :-)
Julianna
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to by bylo určitě moc zajímavé, bohužel je to asi těžko realizovatelné....myslím si, že nejobjektivnější výsledek by přineslo hodnocení jak těch, co tuto ženu znají, tak cizích osob....kdyby hodnotících bylo cca několik desítek, už by se možná dal najít i nějaký společný jmenovatel... nad 100 by pochopitelně přineslo ještě větší efekt.
reakce na poradnu
Paní Konopová, chci Vám jen říct, že jste skvělá, skvělá, skvělá!!! Kam se na Vás hrabou všichni psychologové! Mějte se krásně, Žaneta Drahovzalová
Žaneta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
mockrát děkuji za krásná slova, nicméně je spousta výborných poradců, každý do této práce dává kus svého já, a protože jsme každý jiný, liší se i styl poradenství, čili zde vládne rozmanitost a lidé si mohou vybrat, což je skvělé....ještě jednou díky, mějte se!