Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Libuše Konopová, vztahová koučka

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

reakce na poradnu|nemohu se seznámit|nevhodný partner|má náš vztah budoucnost?|manžel má milenku|jak se mám ve vztahu chovat?|jak to myslel?|jakou budoucnost má takový vztah?|chuť na "zakázaný" vztah|jak se odmilovat?| zamilovala jsem se do ženatého| vztah se ženatým| mám mu dát najevo svůj zájem?| rozešli jsme se a já trpím| mám do toho jít?| manžel nebo milenec?| nesoulad v posteli| mám se kvůli milenci rozvést?| ženské sebevědomí| sanace vztahu po něvěře| žárlím - co s tím?| jak pomoci blízké osobě| chci ho, ale má jinou| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| sanace vztahu po nevěře| komplikovaný vztah| zamilovala jsem se do nevěrníka| problémy s bývalými partnery| zamilovala jsem se do manipulátora| nedůvěra k mužům| ani bez něj, ani s ním| poradna mi pomohla| manžel mě opustil| lze vzbudit jeho lásku?| neříká mi: miluju tě| jak se umět lépe prodat?| následky románku| podezřelé chování muže| partnerka mě podváděla| milenec chce vztah ukončit, já trpím| našemu manželství chybí jiskra| Jak se zbavit submisivity?| nevím, co chci| chci najít živitele| reakce na knihu Ukradená objetí| rychle ztrácím zájem| partner mi nevoní| dítě s mladším partnerem?| bad boy nebo beránek?| jak si v kolektivu zjednat respekt| mám kvůli milenci opustit partnera?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| Má budoucnost vztah započatý sexem?| jak ji mám oslovit?| manželka má milence| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| chci se zde seznámit| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| osudová láska| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| nevím, kam patřím| Jak z toho vycouvat?| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| zájem o profesi| ctitelé flirtují s mou dcerou| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| muž za ženu nechce platit| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| zve mě k sobě domů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

rozešli jsme se a já trpím
2. část: Před pár týdny mi napsal že ho to všechno mrzí a je mu to líto. Že má vůči mě výčitky jak se ke mě choval a že mi měl dát tu možnost se změnit a ne se hned rozcházet. Byli jsme spolu od té doby už párkrát na kavě a povídali si, ptala jsem se ho jestli by nám nechtěl dát ještě šanci to zkusit znovu ale jinak. Řekl mi na to, že mě má rád ale že ať to necháme volně a dáme tomu čas, že nikdy člověk neví co se stane. Nevím jak to mám celé chápat. Jestli to mám opravdu nechat volné nebo co mám dělat... Zní to asi divně ale přesto všechno ho mám stále ráda a chtěla bych ho zpět.
Elena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
když tak čtu vaše řádky, nechápu, jak můžete, pokud nevidíte smysl života v utrpení, chtít zpět člověka, k němuž jste prakticky od samého začátku neměla důvěru, žárlila jste na něj...? Jaký požitek může mít člověk z takového vztahu? Smysluplné by přece bylo vyhodnotit volbu tohoto partnera jako chybnou a orientovat se na jiný typ muže...Aniž bych chtěla obhajovat žárlivost (to opravdu nechci), vaše intuice byla v tomto případě zřejmě správná. Cítila jste, že vám přítel uniká, je někde jinde, což se potom potvrdilo - platonická láska se šmahem přehoupla do normálního vztahu, čili vám milý přítel lhal....a teď mi řekněte, co byste vlastně chtěla zpět? Nervy, podezírání, nevěru, scény? Musíte se "rychlokurzem" naučit mít se ráda a uznat, že si zasloužíte takový vztah, kde si city partnera budete jista a díky tomu se budete moci soustředit na vlastní rozvoj a další hodnoty, nikoli na udržování při životě něčeho, co k životu vlastně vůbec není...
Píšete, že jste si koupili byt společně a společně jste ho renovovali....co vlastně bude s bytem teď? Přítel vás vyplatí? Dejte si pozor, abyste pro zatemnění zamilovaností neztrácela (ekonomickou) půdu pod nohama....Přeji brzké zvládnutí situace a vše dobré. 

má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, paní Konopová, možná můj dotaz bude infantilní, ale zajímal by mě Váš názor. Je mi 25 a mám stejně starého přítele, jsme spolu měsíc. Od začátku vztahu mi dával najevo, že jsem pro něj jediná, že mě miluje, staral se o mě, nedával mi důvod žárlit. Vadí mi ale, že na soc. sítích sleduje spoustu holek, lajkuje jim fotky a tak. Já vím, že to dělá spousta kluků/mužů, ale mně to prostě vadí. Mám potřebu přemýšlet, proč má tuhle potřebu, s dotyčnými ženami se srovnávám (a ze srovnání nevycházím vůbec dobře) atd. Kamarádky si klepou na čelo, že tohle není nevěra, nic to neznamená atd., samy to dělají taky... Já ale dokonce přemýšlím o rozchodu, protože mu nemůžu a ani nechci nic takového zakazovat. Jaký je Váš názor na toto?Moc mi to pomůže. Díky.
Em
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
radila bych vám dát na intuici a nechat tohoto mladíka, aby si dále objevoval, evidentně má tu potřebu. Ne že byste se již musela vázat, jste mladá a taky teprve sbíráte zkušenosti, ale určitě pro vás bude lepší chodit s někým, pro něhož budete jen vy a z jeho chování to bude jasně cítit  ....Přeji vše dobré. 
reakce na poradnu
jen vám chci poděkovat za odpověď Eleně. Spousta z nás se potácí v podobných příbězích, kdy přítel zahýbá a dělá z toho platonickou lásku s nárokem na to dělat si co chce a z nás dělá "bezdůvodné" žárlivky...nakonec intuice ve valné většině příběhů nelže. Eleně bych stejně jako vy radila zapomenout na takového manipulátora a lháře a postarat se o společný byt. Hezký den všem co zvedají hlavu, jsem příkladem podobného příběhu se šťastným koncem. Nemusím teď pochybovat o lásce, přítel mi jí dává najevo jasně a bez běhání za kamarádkami s věčně ztlumeným tel.. Nemusím teď poslouchat, že si může přeci dělat co chce....brrr nechápu proč jsem takového člověka nevymetla ze života rychleji. Láska je holt slepá, naštěstí pud sebeúcty zafungoval a satisfakce taky. - otázka upravena poradcem
marie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, 
děkuji za váš podnětný příspěvek a ať se vám daří! 
jak to myslel?
Dobrý den..kdysi jsem se seznámila s jedním mužem v kavárně .Od začátku jsme si rozuměli ale víc v tom z jeho strany nebylo..jenže pak ke mně začal snad i něco cítit ale už rok a půl má přítelkyni ale pořád jsme v kontaktu a já na něm vidím že by chtěl být se mnou..co mám dělat? Děkuji.
Samanta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
znovu opakuji: neprojikovat do mužů vlastní přání!! To se může jen vymstít - mimo jiné je to ztráta času, sebedůvěry, sebevědomí. Zapomeňte na slovo SNAD a vycházejte z reality! Přeji hodně zdaru. 
rozešli jsme se a já trpím
2. část: Před pár týdny mi napsal že ho to všechno mrzí a je mu to líto. Že má vůči mě výčitky jak se ke mě choval a že mi měl dát tu možnost se změnit a ne se hned rozcházet. Byli jsme spolu od té doby už párkrát na kavě a povídali si, ptala jsem se ho jestli by nám nechtěl dát ještě šanci to zkusit znovu ale jinak. Řekl mi na to, že mě má rád ale že ať to necháme volně a dáme tomu čas, že nikdy člověk neví co se stane. Nevím jak to mám celé chápat. Jestli to mám opravdu nechat volné nebo co mám dělat... Zní to asi divně ale přesto všechno ho mám stále ráda a chtěla bych ho zpět.
Elena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
když tak čtu vaše řádky, nechápu, jak můžete, pokud nevidíte smysl života v utrpení, chtít zpět člověka, k němuž jste prakticky od samého začátku neměla důvěru, žárlila jste na něj...? Jaký požitek může mít člověk z takového vztahu? Smysluplné by přece bylo vyhodnotit volbu tohoto partnera jako chybnou a orientovat se na jiný typ muže...Aniž bych chtěla obhajovat žárlivost (to opravdu nechci), vaše intuice byla v tomto případě zřejmě správná. Cítila jste, že vám přítel uniká, je někde jinde, což se potom potvrdilo - platonická láska se šmahem přehoupla do normálního vztahu, čili vám milý přítel lhal....a teď mi řekněte, co byste vlastně chtěla zpět? Nervy, podezírání, nevěru, scény? Musíte se "rychlokurzem" naučit mít se ráda a uznat, že si zasloužíte takový vztah, kde si city partnera budete jista a díky tomu se budete moci soustředit na vlastní rozvoj a další hodnoty, nikoli na udržování při životě něčeho, co k životu vlastně vůbec není...
Píšete, že jste si koupili byt společně a společně jste ho renovovali....co vlastně bude s bytem teď? Přítel vás vyplatí? Dejte si pozor, abyste pro zatemnění zamilovaností neztrácela (ekonomickou) půdu pod nohama....Přeji brzké zvládnutí situace a vše dobré. 

rozešli jsme se a já trpím
Dobrý den, s přítelem jsme spolu byli 3 roky. Koupili jsme i byt a celý ho zrekonstruovali spolu, vše jsme spolu plánovali atd. Jenomže před 3 měsíci se se mnou rozešel. Důvod proč se se mnou rozešel byl ten že jsem mu dělala žárlivé scény a často jsem ho podezírala a už takhle prý nechtěl žít. Jenomže já zjistila že si píše a schází se svou kolegyní z práce. Když jsem se ho na ní ptala, tak mi na to řekl, že je to jen platonická láska a že o nic nejde, že ona má svůj život a on zase svůj. Po našem rozchodu jsem se odstěhovala k rodičům a zjistila jsem že si ji nastěhoval do defakto našeho bytu a teď tam žijí spolu. Ta představa že v bytě kde jsme vše zařizovali a plánovali spolu si teď užívá s ní mě ničí. Já ten rozchod nechtěla, ještě teď mě to velice bolí a trápí. Musím říct že mě ten rozchod ponaučil a když se zpětně zamyslím, tak někdy jsem to opravdu s tou žárlivostí přeháněla a teď už vím že bych si na to dávala větší pozor abych své emoce udržela na uzdě. Když se se mnou rozešel byl na mě opravdu krutý a zlý.
Elena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
když tak čtu vaše řádky, nechápu, jak můžete, pokud nevidíte smysl života v utrpení, chtít zpět člověka, k němuž jste prakticky od samého začátku neměla důvěru, žárlila jste na něj...? Jaký požitek může mít člověk z takového vztahu? Smysluplné by přece bylo vyhodnotit volbu tohoto partnera jako chybnou a orientovat se na jiný typ muže...Aniž bych chtěla obhajovat žárlivost (to opravdu nechci), vaše intuice byla v tomto případě zřejmě správná. Cítila jste, že vám přítel uniká, je někde jinde, což se potom potvrdilo - platonická láska se šmahem přehoupla do normálního vztahu, čili vám milý přítel lhal....a teď mi řekněte, co byste vlastně chtěla zpět? Nervy, podezírání, nevěru, scény? Musíte se "rychlokurzem" naučit mít se ráda a uznat, že si zasloužíte takový vztah, kde si city partnera budete jista a díky tomu se budete moci soustředit na vlastní rozvoj a další hodnoty, nikoli na udržování při životě něčeho, co k životu vlastně vůbec není...
Píšete, že jste si koupili byt společně a společně jste ho renovovali....co vlastně bude s bytem teď? Přítel vás vyplatí? Dejte si pozor, abyste pro zatemnění zamilovaností neztrácela (ekonomickou) půdu pod nohama....Přeji brzké zvládnutí situace a vše dobré. 
reakce na poradnu
Paní magistro,klobouk dolů,trefila jste mne přímo do černého, moc Vám děkuji za odpověď.Jen doplním, oba jsme čtyřicátníci. Doma vše funguje mnoho let,déle než leckterá manželství.Přítel je o pár let mladší.Svatba, děti nikdy nebyly u nás na pořadu dne.Děti mít nemohu a byla jsem vychována poněkud jako kluk:-)Chápu, že pro většinu nemáme standardní vztah. Upřímně mi to bylo vždycky dost jedno.Nikdy bych to však neohrozila! Toto nebyl můj první zakázaný vztah. Vždy mladší muži, vždy začali oni, a věděli, do čeho jdou. Jeden zakázaný vztah vydržel 7 let, druhý dokonce na pracovišti, přes 2 roky. Vše ohraničeno prostorově i časově. Pěkně naplánováno. Hezké chvilky.Ale to si zřejmě mysleli i všichni ti protagonisté v Ukradených objetích, viďte? Takto mají většinou muži, ženy toto moc neumějí. Víte, já jsem hodně temperamentní Štírka, mám ráda adrenalinové sporty, latinu, rychlou jízdu (jejíž důsledkem je mj. tento můj příběh:-)), zbraně, ráda střílím, mám zbrojní průkaz a doma Glocka 17.
Zlata
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, Zlato,
jsem moc ráda, že vám můj názor pomohl a přeji hodně štěstí!
reakce na poradnu
Takže při Vašem přirovnání k filmu Žena od vedle, mi šel přímo mráz po zádech:-) Kdo ví, jak to celé mohlo skutečně skončit..Už napoprvé tam byla velká vášeň, jako doposud s nikým před ním.Udělal na mne velký dojem, přesvítil všechny před ním. Možná tím, že byl jako jediný starší nez já. Možná tou autoritou, nenechal sebou nijak mávat.. Žít bych s ním však NIKDY nechtěla, prosakovaly tam od 1. schůzky určité vlastnosti, které bych nesnesla. Otázka je, co by bylo, až bych si na chvilky s ním zvykla...Již napoprvé se to rozhořelo tak, že to hasím doposud. No, již v den, kdy jsem Vám psala dotaz, jsem zastavila veškerou komunikaci. A je 10 dní ticho:-) Více psát netřeba. Nezlobím se na něj, zbyla koneckonců velmi pěkná vzpomínka. Víte, přišlo by mi absurdní, nakonec snad přemlouvat někoho, kdo si MNE ulovil čistě za účelem sexu, kvůli sexu:-) Case closed. Děkuji Vám, že jste pro mne tento policejní případ rozklíčovala!
Mějte krásné jarní dny a velká pochvala poradně a knize. Zlata
Zlata
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, Zlato,
jsem moc ráda, že vám můj názor pomohl a přeji hodně štěstí!
rozešli jsme se a já trpím
Hezký den,je mi 47 a mám problém,před rokem a půl jsem se rozešla s mužem,který byl workoholik a impotent.Chodili jsme spolu 3 měsíce.Ze začátku to bylo skvělé on měl finanční možnosti,byl OSVČ.Kromě sexu jsme si rozuměli ve všem.Postupně jsem poznávala že je jeho práce na prvním místě.Navíc bydlel daleko a ještě řešil problémy s bývalou partnerkou.Pár dní mi ještě psal,ale já odmítala něco řešit.Ale další měsíc se mi začalo stýskat a tak jsme se dohodli že spolu pojedeme na výlet.Ale zase díky jeho práci neměl na nic čas.Tak jsme to ukončili úplně.Řekl mi,že je samý problém a že mu zůstane jen práce.Psali jsme si jen k narozeninám a k svátku.Ale před 3 měsíci jsem zjistila,že si našel přítelkyni a to mě hodně zasáhlo.Začala jsem ho velmi nenávidět,protože já jsem sama.Napsala jsem jí zprávu že má u mě ještě nějaké věci ať si je vyzvedne.Dozvěděla jsem se,že se s ním prý kvůli mě rozešla.Vše se odehrálo přes FB kde ona viděla naše společné fotky.Jak se mám vůči němu zbavit nenávisti?
Sama
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
předně byste se na celou věc měla začít dívat ze správného úhlu, což vám změní i emoce. Sama jste přece přišla na to, že díky jeho workholismu a hierarchii hodnot je nemožné vytvořit s tímto mužem fungující partnerství. Bohužel jste pak podlehla projekci, že by to přece jen třeba šlo, ale brzy jste znovu zjistila, že se mýlíte...proč si tedy tělo i psychiku poškozovat nenávistnými emocemi? Je jeho věc, jak bude žít dál, vy máte svůj život, on také! Pokud byste to neuměla sama zpracovat a vzít to jako výzvu (čeká vás něco lepšího) ,nezbývalo by nic jiného než obrátit se na terapeuta. Přeji hodně zdaru v práci na sobě a vše dobré. 
následky románku
Dobrý den, poprosím také o názor. Seznámila jsem se v lednu s mužem (on ženatý, já zadaná, oboustranné silné sympatie), proběhly dvě velmi příjemné schůzky u kávy/čaje, napotřetí v únoru již schůzka cca 3 hod.v hotelu daleko v jiném městě, který zaplatil. Tam měl neustále starost, zda je to poprvé a naposledy, nebo ne:-) Upřímně, docela se předvedl, stálo to za to. Respektoval, že si nechci moc povídat o svém soukromí, já také neměla potřebu skenovat to jeho. SItuace byla jasná. Nehodlám opouštět svého přítele, on je ženat. Po 10-14 dnech od akce v hotelu se ozval s tím, že už bychom se mohli znovu vidět, já nebyla proti, navrhoval nějaký termín, který musel zrušit a byl naštvaný, že mu to nevyšlo. Nyní to je pomalu měsíc, a již se sám skoro neozve, ale pokud napíšu já, okamžitě odpovídá, nebo skočí online a vydrží komunikovat několik hodin?! avšak výsledek je nula, a mně to už přestává bavit:-) stále začínat první, předtím začínal on, asi lovil, a šel si za svým...
Zlata
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
při čtení vašeho příběhu jako by mi v hlavě běžel film....a hned mne i jeden napadl, bohužel tragický. Znáte Ženu od vedle s Gerardem Depardieu a Fanny Ardantovou? Je to starší snímek, ale řekla bych, že skvěle portrétuje to, na co byste bývala mohla mít "našlápnuto", kdyby se váš milenec-policista nestáhl zpátky...Nelze vyloučit, že se zalekl přívalu a potenciální nezvladatelnosti vášně. Píšete, že nejste zamilovaná, ale jak sama vidíte, už teď máte potřebu zabývat se tím románkem a jeho "protagonistou" víc, než je zdrávo...jak by to asi vypadalo později, až byste si na něj i paralelní vztah zvykla ještě více, když stačila jedna jediná schůzka v hotelu, aby vám vzala klid...? A to se ani neptám na vztah a emoce vůči vašemu partnerovi - nic nepoznal? Dokážete spát i s ním? Jak dlouho by to tak zůstalo, kdyby...? Ženám, které mají milence, právě tohle dělává velké problémy. Nevím, kolik vám je let, ani v jaké situaci s přítelem jste, jaké máte plány, jestli spolu máte rodinu nebo ji plánujete...ale jsem přesvědčená, že kdyby tenhle románek pokračoval, o přítele byste přišla. Rozhodně spíš vy než váš ženatý milenec, ten si, jak z textu vyplývá, své soukromí uhájit dovede dokonale....Je jen otázka, jestli vám v hlavě působí zmatek schválně nebo ne, spíš bych se přikláněla k druhé variantě. Takové reakce jsou pro muže docela typické...co bych vám radila? Určitě přestat s návrhy a přebujelou iniciativou. Ten muž si ji nezaslouží a vlastně po ní vůbec netouží. Zde je namístě stáhnout se a vzít na vědomí, že ten druhý pokračovat nechce, ať už ho k tomu vedou jakékoli důvody. To, co jste si řekli v hotelu, že se budete scházet jednou měsíčně, možná myslel vážně i on, ale hned po návratu domů ho to pustilo. To se stává...stejně jako to, že mužům vášeň v posteli hlavu nezamotá tolik jako ženám.....Držte se, brzy to rozdýchejte a mějte se! 
následky románku
nyní mám dočasnou situaci, že mám k dispozici volný jiný byt, což jsem mu sdělila. No za něj úžasný nápad, skvělé,paráda,ale žádný termín již nenavrhl. Úplně vidím, co mi odpovíte:-) Víte já to nechápu. Bydlí cca 15 km ode mne, oba rozumíme, o co jde, nic po něm nechci, akci jsem mu pochválila, bylo za co.Byla to snad chyba? Podle reakce absolutně není zvyklý na chválu od ženy.A už vůbec ne v intimní oblasti, neustále mi to shazoval:-) Já vám nevím:-) Něčeho se lekl? Čeho,nic nechci? Ani ty peníze by ho tentokrát nemuselo stát..Není to tak, že by mne ignoroval. Komunikuje, ale pouze když já začnu.Jsem prý krásná, ale to prý určitě vím:-) Achjo. Pořád říká, že má plno aktivit, 3deti, náročnou práci na směny (policista). Neví co chce? Nebo ví a už to dostal? Proč mi všechno odkýve a dál se nic neděje?? O všem debatuje do hloubky, a pak mlčí jak ryba dokud znovu nenapíšu. A já už asi ani psát nechci.NIkdy bych neohrozila jeho rodinu, a on mne, to jsme si vyjasnili dokonale.
Zlata
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
při čtení vašeho příběhu jako by mi v hlavě běžel film....a hned mne i jeden napadl, bohužel tragický. Znáte Ženu od vedle s Gerardem Depardieu a Fanny Ardantovou? Je to starší snímek, ale řekla bych, že skvěle portrétuje to, na co byste bývala mohla mít "našlápnuto", kdyby se váš milenec-policista nestáhl zpátky...Nelze vyloučit, že se zalekl přívalu a potenciální nezvladatelnosti vášně. Píšete, že nejste zamilovaná, ale jak sama vidíte, už teď máte potřebu zabývat se tím románkem a jeho "protagonistou" víc, než je zdrávo...jak by to asi vypadalo později, až byste si na něj i paralelní vztah zvykla ještě více, když stačila jedna jediná schůzka v hotelu, aby vám vzala klid...? A to se ani neptám na vztah a emoce vůči vašemu partnerovi - nic nepoznal? Dokážete spát i s ním? Jak dlouho by to tak zůstalo, kdyby...? Ženám, které mají milence, právě tohle dělává velké problémy. Nevím, kolik vám je let, ani v jaké situaci s přítelem jste, jaké máte plány, jestli spolu máte rodinu nebo ji plánujete...ale jsem přesvědčená, že kdyby tenhle románek pokračoval, o přítele byste přišla. Rozhodně spíš vy než váš ženatý milenec, ten si, jak z textu vyplývá, své soukromí uhájit dovede dokonale....Je jen otázka, jestli vám v hlavě působí zmatek schválně nebo ne, spíš bych se přikláněla k druhé variantě. Takové reakce jsou pro muže docela typické...co bych vám radila? Určitě přestat s návrhy a přebujelou iniciativou. Ten muž si ji nezaslouží a vlastně po ní vůbec netouží. Zde je namístě stáhnout se a vzít na vědomí, že ten druhý pokračovat nechce, ať už ho k tomu vedou jakékoli důvody. To, co jste si řekli v hotelu, že se budete scházet jednou měsíčně, možná myslel vážně i on, ale hned po návratu domů ho to pustilo. To se stává...stejně jako to, že mužům vášeň v posteli hlavu nezamotá tolik jako ženám.....Držte se, brzy to rozdýchejte a mějte se! 
následky románku
NIkdy bych neohrozila jeho rodinu, a on mne, to jsme si vyjasnili dokonale. ANi se nemáme šanci nijak potkávat. Zamilovaná nejsem, to vím jistě.Asi je tam erotická fascinace, to určitě. Předvedl to, co doposud nikdo před ním. I jako jednou to byl hezký zážítek a vzpomínka. Předpokládáli jsme, že se uvidiíme cca každý měsíc, ale šul nul. Co si tom všem myslíte, paní magistro a nešetřte mne, vy to umíte:-) JIž jednou jste mi výborně poradila. Děkuji 
 P.S. Prosím ostatní nesuďte, nevíte nic o situaci a nežijete můj život.Děkuji a přeji hezké dny všem přeje Zlata
- otázka upravena poradcem
Zlata
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
při čtení vašeho příběhu jako by mi v hlavě běžel film....a hned mne i jeden napadl, bohužel tragický. Znáte Ženu od vedle s Gerardem Depardieu a Fanny Ardantovou? Je to starší snímek, ale řekla bych, že skvěle portrétuje to, na co byste bývala mohla mít "našlápnuto", kdyby se váš milenec-policista nestáhl zpátky...Nelze vyloučit, že se zalekl přívalu a potenciální nezvladatelnosti vášně. Píšete, že nejste zamilovaná, ale jak sama vidíte, už teď máte potřebu zabývat se tím románkem a jeho "protagonistou" víc, než je zdrávo...jak by to asi vypadalo později, až byste si na něj i paralelní vztah zvykla ještě více, když stačila jedna jediná schůzka v hotelu, aby vám vzala klid...? A to se ani neptám na vztah a emoce vůči vašemu partnerovi - nic nepoznal? Dokážete spát i s ním? Jak dlouho by to tak zůstalo, kdyby...? Ženám, které mají milence, právě tohle dělává velké problémy. Nevím, kolik vám je let, ani v jaké situaci s přítelem jste, jaké máte plány, jestli spolu máte rodinu nebo ji plánujete...ale jsem přesvědčená, že kdyby tenhle románek pokračoval, o přítele byste přišla. Rozhodně spíš vy než váš ženatý milenec, ten si, jak z textu vyplývá, své soukromí uhájit dovede dokonale....Je jen otázka, jestli vám v hlavě působí zmatek schválně nebo ne, spíš bych se přikláněla k druhé variantě. Takové reakce jsou pro muže docela typické...co bych vám radila? Určitě přestat s návrhy a přebujelou iniciativou. Ten muž si ji nezaslouží a vlastně po ní vůbec netouží. Zde je namístě stáhnout se a vzít na vědomí, že ten druhý pokračovat nechce, ať už ho k tomu vedou jakékoli důvody. To, co jste si řekli v hotelu, že se budete scházet jednou měsíčně, možná myslel vážně i on, ale hned po návratu domů ho to pustilo. To se stává...stejně jako to, že mužům vášeň v posteli hlavu nezamotá tolik jako ženám.....Držte se, brzy to rozdýchejte a mějte se! 
nevhodný partner
Dobrý den, s přítelem jsme spolu byli 6 let. Přítel měl problémy s alkoholem, když se napil, byl na mě zlý, jednou mě v noci vyhodil z domu. Minulý rok jsem se s ním kvůli alkoholu rozešla. Přišel s tím, že pít vůbec nebude. Celý minulý rok jsme se snažili dát náš vztah znovu dohromady. Kolem Vánoc ale odešel z práce s tím, že život je třeba si užívat. Bude tedy pracovat vždy jen po tu dobu, aby mu vznikl nárok na dávky. Mimo to odjel na delší dobu do zahraničí. V té době jsme se už hodně hádali. Moc mi vadilo, že nepracuje. Nebyla jsem na ně přílišj milá a bála se jeho návratu. Po týdnu od návratu mi řekl, že se odstěhoval do jiného města žije s jinou ženou, ale my dva se klidně můžeme scházet dát, ale chodit spolu zatím znovu nemůžeme, neboť ho tlačím do práce a on na to ještě není připravený. I když jsem rozchod vnitřně čekala, tohle mi vyrazilo dech. Moc mi chybí, jaký byl než opustil práci. Myslíte, že je tu ještě šance, že zase bude takový a vrátí se ke mě?
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
opět opakuji - nepodléhat emocím a projekcím! Nesmíte se ohlížet zpět, ale vycházet ze situace, jaká je teď! Začátky bývají růžové, ale právě proto leccos z charakterových vad skrývají, lépe řečeno zamilovaný "slepec-hlušec" je odmítá vidět. Berte jako dar osudu, že tenhle lenoch, floutek, pijan a hrubián odtáhl k další ženě!!! Nic lepšího vás nemohlo potkat, pokud vaším životním cílem není se v dohledné době totálně zničit. Najděte si partnera jiného - milého a zodpovědného! Přeji vše dobré.   
podezřelé chování muže
Dobrý den, poprosím o názor. Jsme s mužem 18 let, oba 42. Našel si kamarádku, do které je platonicky zamilovaný a tvrdí, že spolu sex nemají . Jenže: od té doby, cca 8 měsíců, se mnou nespí, odmítá pusu, objetí, ani se nesmím přitulit. Je studený, přehlíží mě a komunikuje jen s nezletilými dětmi. Doma spí asi jen 2x do týdne, jinak spí u matky a ta mu i pere. Některé víkendy tráví u kamarádky. Na přímý dotaz, jestli mi zahýbá, řekne že ne, prý jen spolu kamarádí, jen si dobře rozumí a že ona ho asi do života nechce. Přesto k ní jezdí, pendluje mezi naším domem, jí a matkou. doma nic neudělá , vše je na mě. Ohradila jsem se že se mi to nelíbí , ale to se většinou naštve, prý ho omezuju. Společný volný čas odmítá, připadám si jen jak služka. Bavit se o tom odmítá. Dělá si co chce. Ta holka bydlí v jiném městě, takže kolikrát nevím, jestli má v práci službu nebo je na služebce či u ní. tento ne/vztah mě ničí, beru antidepresiva. Znají se asi 3 roky ale posledních 8 měs se to zhoršilo. dík
Bety
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
stěžujete si, že děláte služku - ale proč, ještě k tomu za daných okolností? S tím ihned přestaňte a navrhněte drahé polovičce návštěvu terapeuta. Manželství není holubník, z něhož si jeden může vylítnout, kdykoli se mu zachce, aniž by to jakkoli zdůvodňoval. Jen se musím ptát, jak je vůbec možné, že si to k vám dovolí??? Přece k takové situaci nedošlo ze dne na den, nějakou dobu se to vyvíjelo....Tady vůbec není důležité, jestli s dotyčnou zbožňovanou kamarádkou spí, ale to, že vás naprosto ignoruje. Vyzvala jste ho k dialogu, jak si to vlastně představuje? O žádná objetí neškemrejte, to je v tomhle kontextu víc než absurdní. Podstatné je, za co vás vůbec má? Jakou hodnotu pro něj představujete? To by měl rozlousknout odborník, domnívám se. Vypadá to, že se totálně zainteresoval jinde, vypláchlo mu to hlavu a ostatní svět pro něj přestal existovat. Lhůta na rozmyšlenou, stanovení podmínek, jak do té doby, porada s právníkem....asi tyto kroky, ale chce to určitě osobní schůzku u manž.terapeuta. Držte se a nenechte se ponižovat. Kromě výše zmíněného bych vřele doporučovala natankovat pořádnou porci zdravého sebevědomí! 
žárlím - co s tím?
Dobrý den, paní magistro. Mohla byste mi poradit, jak řešit následující dvě věci? První je žárlivost, přítel mi vyprávěl o tom, jak má v práci kolegyni, se kterou se dost nasmál a napovídal, až je musel vedoucí rozesadit, teď si tam prý navzájem chybí, protože se nudí. Mám sklony se s tou holkou porovnávat, navíc mě hlodá to, že je nezadaná a dost střídá partnery. Druhá věc je, že přítel často jezdí na delší služebky, špatně to snáším, bývám smutná a domýšlím si scénáře... Předem Vám moc děkuji za radu.
Ali
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
máte dvě možnosti: buď zapracujete na své žárlivosti, najdete si např.za tím účelem terapeuta, nebo si zvolíte takového partnera, na něhož žárlit nebudete a jímž si budete více jistá (pokud je tenhle atraktivní pro spoustu žen a navíc vás svými poznámkami znejisťuje). Je dobře, že o sobě a svých reakcích přemýšlíte, už to je první krok k nápravě, je ale třeba udělat i ten druhý...
Přeji vše dobré. 
reakce na knihu Ukradená objetí
Dobrý den, paní Konopová,

chtěla jsem Vás pozdravit a říct, že moc ráda pročítám Vaši poradnu. Před dvěma dny jsem si už konečně koupila Vaši knihu Ukradená objetí. Čte se jedním dechem, díky za ní. V některých pasážích jsem viděla samu sebe, jako bych četla o sobě :-))) Vřele doporučuji všem, mějte se, a ať se Vám daří!
Jeanette
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
děkuju za vaše krásná slova a přeju vám, ať se daří po všech stránkách! 
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den, paní Konopová, s přítelem jsme spolu krátce (2 měsíce), je to pro mě první vztah, kde se cítím opravdu uvolněně, sama sebou. Nesedí mi ale na našem vztahu dvě věci. Před dvěma týdny mi zemřel kamarád a přítel to bral dosti zvláštně, defakto asi čekal, že ihned budu v pohodě a nebudu mít potřebu o tom vůbec mluvit, neustále mi říkal, abych to uzavřela a šla dál, nebyla smutná, dost mi to vyčítal, ale já to prostě tak rychle nedokážu, jako snad většina lidí. On je silná osobnost, dost toho prožil a s věcmi se vyrovnává jinak. Další věc, co mě dost udivuje, je, že strašně špatně snáší, že se přátelím s muži (jsou to většinou šťastně zadaní kolegové z práce, stejně staří), dost žárlí (údajně muži s ženou nejdou ven JEN TAK, ale pouze za jedním účelem), nechtěla jsem mu zatajovat, s kým se bavím a tak, tak jsem mu vždy řekla, kde a s kým jsem, mělo to ale opačný, negativní, efekt. Já ale bohužel mám více přátel mezi muži. Můžete mi poradit, zda je to v normě, či jak to zlepšit?
N.
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete, že se ve vztahu s tímhle mužem cítíte uvolněně, ale další řádky o tom moc nesvědčí. Z jeho chování je patrná žárlivost a snaha vás "vlastnit", rozhodovat o tom, s kým se budete stýkat a s kým ne. Na to pozor, to je nebezpečný rys. Jste spolu krátce, ale co přijde potom? Jak by se tvářil, že jdete na večeři s kolegou, kdybyste byli ve vážném vztahu nebo dokonce v manželství? Čili buď si zjednáte RESPEKT a nezávislost hned teď, nebo ji ztratíte jednou provždy....Držte se a přeji hodně zdaru.  
jak to myslel?
Dobrý den,
určitou dobu jsem se vídala s jedním klukem. Nebylo to nic vážného, neneslo to rysy vztahu. Spíš se jednalo o příležitostné vídání se. Nic jsem si od toho neslibovala a brala to jako dočasnou záležitost, která za chvíli skončí.
Neviděli jsme se už tak 3 měsíce, takže pro mě už je to ukončené (sice jsme si nic oficiálně neřekli, ale já to tak vnímám), ale moc nerozumím tomu, proč mi občas píše na sociálních sítích. Spíš pochvaly nebo otázky, jsou to spíš takové minivzkazy, ale nechce už konverzaci dále rozvíjet.
Já mám ráda ve všem jasno a zajímal by mě Váš názor, proč mi třeba napíše do zprávy, že mám hezkou fotku, udržuje tím určitý kontakt, ale nechce v konverzaci dále pokračovat.
Přijde mi to zvláštní. Podle mě má smysl když konverzace k něčemu směřuje nebo si nepsat vůbec.
Co si myslíte, že ho k takovému zvláštnímu způsobu chování vede?

Děkuji,
Zdraví Simona
Simona
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
řekla bych, že je jedno, co za tím vězí, podstatné je, jak se chová vůči vám. ...a on jasně dává najevo, že to do skutečného vztahu posouvat nehodlá (což by měl samozřejmě udělat muž), tudíž to berte jako fakt a nefantazírujte o něčem jiném, hlubším. Tím byste si připravovala půdu pro velké zklamání. Chcete-li vztah, navazuje kontakty jinde. Přeji hodně štěstí. 
jak se odmilovat?
Dobrý den,je mi šestnáct a když jsem přišla na střední,poznala jsem jednoho čtvrťáka.Chodili jsme ven a byla sranda,ale nikdy se mi neotevřel a o své problémy se se mnou nedělil.Bavili jsme se asi dva měsíce.Nejdřiv mi psal první, pak to ustalo.Promluvili jsme si a on mi řekl,že nechce,bych to brala jako něco víc s čímž jsem souhlasila.Byl to kamarád.Ale už mi nepsal,"neměl čas" chodit ven.Dělal ze mě blbku.Trapně jsem se ponižovala a nabízela mu datumy.Později mi řekl,že bych se takhle měla věnovat jiným klukům a neztrácet s ním čas.Odmítla jsem,ale došlo mi, že tím ničeho nedocílím.Zrušili jsme kontakt.V hloubi duše to pro mě ale neskončilo.Mám ho ráda,asi jsem se zamilovala.Štve mě,když ho vidím před školou, aktivního na messengeru,nebo jeho komentář pod nějakým příspěvkem,co se mi náhodou zobrazil na zdi.Mám na něj zlost.Chci se odmilovat,ne k němu vrátit.Odprostit se od něj psychicky.Co mám dělat? Prosím o radu, děkuju. - otázka upravena poradcem
Šárka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
chce to vyhodnotit si tento model vztahu jako nepřínosný, dokonce zničující, devastující sebevědomí. Dobrá zkušenost to je, neboť "chybami se člověk učí"....Ale nesmí jich být moc. 
Kdysi jsem psala článek s tématem, jak se odmilovat, myslím, že ho nejsnáze najdete na mém webu libusekonopova.cz, kliknete-li na Publicistika. Jste hodně mladá, ve stadiu, kdy se teprve rozkoukáváte, utváříte si názory na kluky, osvojujete si techniky a taktiky, jak s nimi jednat...funguje to tak trochu na principu pokus-omyl. Neosvědčí-li se jedno, zkusíme něco jiného....čili zkoušejte dá! Přeji hodně úspěchů a vše dobré. 
nemohu se seznámit
Dobrý den, mám problém. Našla jsem si nového přítele a ze začátku bylo opravdu hezké s ním být. I když jsem na něj jen pomyslela, začala jsem se smát. Ale na povrch vyplaval můj starý problém. Kdykoli jsem s ním nebo na něj pomyslím, začnu mít opravdu nepříjemný pocit, který jsem měla už dříve. Vlastně tento pocit mám pokaždé když mám přítele, proto žádný můj vztah dlouho netrval. Těžko se to popisuje ale je to jako strach, panika, deprese a nervozita najednou. Nemůžu se toho zbavit. Mezi mé problémy patří i ti že se nerada líbám a ne jen s ním, ale obecně. Prosím, poradíte mi co mám dělat? Znám ho odjakživa a nechci se sním rozejít. Byl to dlouho můj přítel a kdybych se sním rozešla, ztratila bych ho už nadobro.
Zoufalá
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jak je vidět, máte problém otevřít se partnerovi, což je na psychoterapii, pokud jste si s tím sama dosud neuměla poradit. Doporučovala bych vám obrátit se na odborníka tohoto oboru co nejdříve, abyste sama sebe neblokovala v navazování kontaktů...přeji vše dobré a hodně štěstí.
nevhodný partner
Dobré odpoledne paní magistro.
Za dva měsíce mi bude 30... před rokem jsem se zamilovala do o 10 let mladšího kluka. Začátek byl krásný i když sem se místo posouvání vpřed podřižovala jemu. Pracoval, už nestudoval. Před měsícem mě opustil s tím, že ještě neví co chce, že už mě prý nemiluje ale pořád ke mně něco cítí (samozřejmě tomu odpovídalo jeho odtažité chování v posledních týdnech před odchodem, doprošovala sem se i o "blbou" pusu). Jinou nemá. Já ho miluji pořád jako sem už 12 let nikoho nemilovala. Vím, že by byl dobrý otec, že by bylo dobré všechno... jen kdyby chtěl. Je to pohledný a šikovný chlap. Nikdy sem mu nic špatného neudělala, vlastně dodnes nevím kde sem udělala já chybu. Spíš se mnou nekomunikuje, na moje vylévání citů odpoví jen že neví co na tyhle věci o lásce říct...Je to vše ve zkratce.Váš "návod", jak se odmilovat jsem už nedohledala.Spíš poprosím alespoň o jednoduchou radu, moc bych ho chtěla zpět ale spíš se s tím budu muset srovnat že mě nechce a nevím jak? - otázka upravena poradcem
Maci
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
začnu asi dost expresívně, a sice výkřikem: Proboha!!! Jak se můžete ve 30, kdy byste si měla hledat vážný vztah, zamilovat do takového kluka??? Musíte víc používat hlavu a rozumem své emoce ovládat. Sama vidíte, k čemu vede, když to neděláte - vy ztrácíte nervy a drahocenný čas, zatímco on už neví, jak by se z toho vyvlékl - logicky. Co jste čekala? Že vám takový holobrádek (jakkoli inteligentní může být, ale o tom to není) padne kolem krku, s radostí poběží na radnici a začne vybírat jméno pro dítě?? Dvacetiletý mladík má cca 15 let času, než vůbec bude vědět, jakou partnerku chce a pocítí event. chuť se vázat. Do té doby bude poznávat - ne jednu, ale více žen. V době, kdy on dozraje na otcovství, budete vy pomalu už v přechodu, takže místo sebedestruktivních myšlenek, jak ho získat zpátky, vřele doporučuji vzít rozum do hrsti a najít si partnera věkem i zralostí adekvátního. Můj článek najdete pod pojmem Publicistika na libusekonopova.cz
Přeji vše dobré a brzké vystřízlivění. 
reakce na poradnu
Chci jen, abyste věděly, že Vaše odpovědi čtu a vážím si jich. Teď vidím, jak jiná byla moje maminka, která mě sama vychovávala :-) Je to výjimečná žena, jakkoli šla opačnou cestou než Jaruška a otevřela se prvnímu lišákovi, kterého potkala... Asi obecně svět funguje jinak, než si myslím. Uvidíme, bude to dobrodrůžo, ale nějak to zvládnu - děkuji všem a přeji vám, Vám: Hodně lásky !!! Honza
naposledy Honza
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
tak vidíte, názory chytrých, zkušených žen vám konečně otevírají oči.
Přeji vám nadhled, vnitřní sílu i lásku - ovšem tu opětovanou.
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den, opět reaguji na příspěvek pana Honzy, protože mě k tomu sám vyzval :)
Má odpověď je NE - opravdu jsem se nikdy nezamilovala do skautského vedoucího, učitele ani zpěváka, ani jako malá holka, protože by to bylo jednostranné, iracionální a nenaplněné. Natolik jsem měla jasno v tom, že člověk se nemá dobrovolně mučit. Věřte mi, jde to ovládat. A byla jsem tak i vychována moudrými ženami v naší rodině (maminka, babička), které mi od malička kladly na srdce, že si žena má počkat, až cítí lásku na druhé straně a teprve pak se plně lásce otevřít, stojí-li ten člověk za to a není-li ženatý. A takto radí zde ženám i paní Konopová - se vším, co píše, souhlasím. Lásku jsem prožila v životě vícekrát a velmi hlubokou, ale nikdy ne zoufalou a vždy vzájemnou. Zoufat si člověk může až tehdy, přijde-li o osobu, kterou velmi miloval (například kvůli velké tragédii, jako moje matka o mého otce již zamlada). Nikoli kvůli vykonstruovaným představám. Velmi Vám držím palce a nabádám: probuďte se.
Jarka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
moc děkuji za tento moudrý a osvícený příspěvek, s nímž bez výhrad souhlasím!
chuť na "zakázaný" vztah
len doplním - aby sa pánovi Honzovi nestalo, že zatiaľ čo sa on umára nad svojou nenaplnenou láskou a sníva o nedostupnej Beatrice, jeho pani manželka venuje svoju pozornosť nejakému dostupnému, ale o to výkonnejšiemu kolegovi či susedovi
Elena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
díky za další příspěvek..
chuť na "zakázaný" vztah
Odkaz pre Honzu,
ja by som sa len pristavila pri vete pána Honzu, že prestal spávať s manželkou...takže ako dvadsať rokov vydatá žena tipujem, že už aj ona tuší, že sa niečo deje. Takže radím Honzovi naozaj to riešiť čím skôr, pretože takto sa ľahko môže stať, že nielenže nebude mať kolegyňu, ale ani manželku a ostanú mu len oči pre plač. Lebo veď intimita je jeden z pilierov fungujúceho vzťahu a ak je dlhodobo zanedbávaná - manželstvo sa začne rúcať ako domček z karát skôr či neskôr
Elena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
 díky za názor...
chuť na "zakázaný" vztah
Opět musím děvčatům poděkovat za názory, nad kterými se znovu zamyslím, protože svůj problém řešit opravdu chci. Odmilovávání zatím ale nedopadá příliš dobře. Například dnes:
Moje děti jsou starší, a tak už vím, kde ve městě shání věci do tanečních (motýlky, rukavičky, voničky) naproti tomu Beatrice je vynikající účetní, takže jsme si to prohodili. Já odpoledne za ni sháněl rekvizity pro synečky a ona za mě psala výroční zprávu. ( Náš vztah se po mém přiznání lásky ustálil na sousloví: přátelé, nikdy nic víc. ) Když jsme si před pár minutami měnili tašky s výsledky svého odpoledního snažení, byl to velmi emotivní moment, protože oba "to" potřebujeme zítra a si to nestihneme předělat podle sebe... To odmilovávání mi půjde vážně špatně, ale navštívil jsem dnes středisko a místní psycholog (i psychiatr) mají (pře)plněný stav pacientů. Paní Jarko?: Opravdu jste se nikdy nezamilovala do skautského vedoucího, kterého jste už z principu nemohla mít, ale malovala k němu v deníku srdíčka? - otázka upravena poradcem
Honza
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
psychologů je celá řada, určitě najdete někoho, kdo vám dá dřívější termín...
Dle mého názoru by jeden z vás měl změnit zaměstnání. Znala jsem podobný příběh, kde dotyčnému jeho odmítající "femme fatale" ( také kolegyně) nakonec udělala dost slušný podraz, následkem čehož dal výpověď a dnes je již dávno v pohodě. Říká, že nebýt toho, možná by se tom plácal dodnes. 
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den,

i mě příběh pana Honzy oslovil. Chtěla jsem se ho zastat, ale jsem ráda, že to už někdo udělal přede mnou. Myslím, že je zřejmé, že Honza (existuje-li a příspěvky jsou tu autentické) mešuge není, naopak píše velmi srozumitelně, obratně a s nádechem ironie k sobě samému... Držím mu palce, aby se mu s odbornou pomocí podařilo problém překonat – a nám ostatním, abychom nebyli hned tak radikální. Myslím, že iracionální pocity mohou přepadnout každého z nás...
Vendula
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
děkuji za váš příspěvek k diskuzi o Honzově příběhu. Ano, stát se to může každému, troufla bych si dokonce říct, že si to každý někdy prožije, ale záleží kdy a v jaké míře. Zbožňovat (dočasně) někoho, kdo city neopětuje, je normální např. v sedmnácti, ve vyzrálejším věku by si s tím člověk měl umět poradit. 
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den, nevadí ještě jeden příspěvek pro Honzu? Honzo, mám kamaráda, který je ve Vaší situaci. Když se vidíme, tak mi cca 1xza 2 roky vyzná lásku, já ho odmítnu a zase je chvíli klid. On kvůli mě dokonce rezignoval na vztah se ženou, pak se rozvedli, teď je sám. Já mu nemůžu ani nechci dát to, co tolik očekává, a je mi nepříjemné, když si každé mé odmítnutí vyloží jako mou ctnost typu "nemůže být s ženatým". Ani to, že mu občas neberu telefony = jsem strašně vytížená nebo to neumím s mobilem atd. Vždycky se přihovoří s nějakou pomocí, já jsem vděčná a on si to vykládá, že se to už už musí zlomit. Je mi to líto a občas mě to fakt prudí! ALE NIC SE NEMŮŽE ZMĚNIT, NIC TAM NENÍ. Trvá to už deset let. Někdy mám i pocit, že nechce mě, že si hýčká tu svou představu o mě, občas třeba přeformulovává mé věty tak, aby odpovídaly jeho nátuře. A hlavně není sám sebou a je to hrozně vidět. No prostě, všecho úplně na prd. Kašlete na ni a buďte s rodinou. Ta je teď a tady. - otázka upravena poradcem
Alicia pro Honzu
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
velmi děkuji za tento příspěvek, vyjadřující zkušenost z "druhého břehu".
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den, také mi to nedá, abych se nevyjádřila k příspěvku pana Honzy.
Už od teenagerovského věku jsem měla jasno v jedné věci: láska se dá nazývat Láskou jen tehdy, je-li opětována. Pokud je to záležitost jednostranná, je to nemoc, ze které se člověk musí snažit co nejrychleji vyléčit a ne si ji hýčkat a pitvat se v ní. A pokud se člověk nevyléčí sám, musí vyhledat "doktora". Díky bohu jsem to osobně nikdy nepotřebovala (protože jsem se nikdy nezamilovala jednostranně), ale naprosto souhlasím s paní doktorkou Konopovou. Pane Honzo, vy si svoji nemoc hýčkáte dlouhých deset let a je dobře, že ji konečně chcete začít léčit. Tedy aspoň doufám...Držím palce Vám i všem ostatním podobným "případům".
Nedávno jsem četla, že ve starověkém Římě se zamilovávaly jen ženy, protože u mužů - bojovníků by to bylo považováno za slabost. To je sice smutné, ale ve Vašem případě radím: buďte bojovník! :) - otázka upravena poradcem
Jarka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
díky za další zpětnou vazbu pro Honzu!
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den, a mě zas nedá nereagovat na paní Noru, nevím, proč by měl být Honza mešuge, on svojí situaci nějak vnímá, ví, že to není správné (svojí ženy si váží), ale neumí si pomoct... a proto se snaží to řešit. Citům člověk neporučí a někdy se prostě stane, že se zamilujete, i když máte svojí rodinu. Stane se to spoustě lidem, akorát u Honzi je ta láska nenaplněná a proto tak přitažlivá. Mě osobně to přijde naprosto normální. A ano, kam ten svět spěje, když nám nedělá problém někoho odsoudit, aniž bychom ho znali.
Noře
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
děkuji za příspěvek pro Honzu, ačkoli s tímto pojetím nesouhlasím.
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den, nemohu se nevyjádřit k článku pana Honzy (Dante a Beatrice). Paní Konopová zareagovala perfektně, jak napsala: "myslím, že by vám nepomohlo, ani kdyby vám, čistě teoreticky, vrazila facku - i tu byste si vysvětlil jako gesto její úžasné, naprosto ojedinělé ctnosti". Pan Honza je jedním slovem mešuge. Co by na to řekla jeho žena, jeho děti, že by tatínek snesl modré z nebe nějaké kolegyni, která by si o něj (naštěstí) neopřela ani kolo? Je to normální? Kam ten svět spěje, proboha! A on jí oznámil, co cítí? A nezná slovo vyjel? To je asi ta chyba... Panu Honzovi by kromě terapie a medikamentů jistě pomohlo i svěření se manželce. Dostal by tu facku, kterou potřebuje, a určině ne jednu, a byl by uzdraven. Ale srdce mi pláče, když tohle čtu, že mu vůbec není hanba. Proč nezmění práci a nevěnuje se rodině? Kam ten svět spěje :( - otázka upravena poradcem
Nora
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
děkuji za další příspěvek k Honzovu příběhu. Bude to pro něj cenná zpětná vazba.
chuť na "zakázaný" vztah
Upřímně děkuji za rychlou odpověď a Váš čas. Vážně jsem zoufalý. Pomohlo mi ale už i vypsat se do poradny. (Jste první, komu jsem se otevřeně svěřil,) a pomohl mi vzkaz od paní Emmy ! Ona "moje" Beatrice umí být taky pěkně protivná a lenošná... Jenže ji uvidím ráno v šatně a je po hrdinství. Snesl bych jí modré z nebe a vyrval si srdce z těla... Paní Emmo, děkuji. Budu se snažit odmilovat skrze její chyby... polidštit si ji... nejtěžší bude si to připustit :-)). K otázce paní poradkyně, zda jsem po ní "vyjel"... (Nevím co to je.) Oznámil jsem ji, co k ní cítím. Odmítla se o tom vůbec bavit, což je naprosto vpořádku, protože by tím zničila 8 životů (počítám moje i její děti) a za to si jí vážím ještě víc. - otázka upravena poradcem
Honza
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nejdříve objasním poněkud lidový výraz "vyjet po někom"...synonyma: balit někoho, tokat, dělat někomu návrhy, namlouvat si někoho atd....snad stačí.
Teď k věci. Píšete, že se odmilujete na principu, že si dotyčnou polidštíte. Ale k takovému "polidštění" přece došlo již tehdy, když odmítla bavit se s vámi o tom bavit. Myslím, že by vám nepomohlo, ani kdyby vám, čistě teoreticky, vrazila facku - i tu byste si vysvětlil jako gesto její úžasné, naprosto ojedinělé ctnosti, což by bylo důvodem "milovat ji" ještě více. Jenže vy ve skutečnosti nemilujete ji, nýbrž svou vysněnou představu. Na ní jste se stal patologicky závislým a bez odborné pomoci se z toho těžko dostanete. Je ovšem zapotřebí, abyste to tak taky viděl a chtěl se vyléčit. Bez vašeho souhlasu a spolupráce vám nemůže být pomoženo...takže čím dřív si to uvědomíte, tím lépe pro vás a všechny zúčastněné. Přeji brzké procitnutí a odhodlání vyhledat psychologa.  
reakce na poradnu

Dobrý den, paní Libuše, posuďte sama jestli zveřejnit můj příspěvek.

Vzkaz pro Honzu (Dante a Beatrice)

Mám velmi podobnou zkušenost - cca osm let jsem prahla po mém kamarádovi, den co den na něj myslela, byla jím doslova nemocná, vstávala a uléhala s myšlenkou na jeho zelené oči a černé vlasy. Modlila jsem se, aby mě pozval na rande, představovala si sex s ním atd. A ejhle, to, co jsem nahoru vysílala - má přání - byla po těch letech vyslyšena (já celou dobu vdaná, dvě děti). První rande (večeře a polibky) doslova opojné, já byla štěstím bez sebe. Ale pak to šlo každou schůzkou z kopce ... vše bylo úplně jinak, než jsem si vysnila (vlastní projekce). Ukázal se jako velmi špatný milenec, náladový a sobecký člověk. Pořád jsem musela čekat až si na mě udělá čas. Pak se začal chlubit, jak manželce při každé příležitosti zahýbá. Naštěstí jsem velmi rychle vystřízlivěla, jsem vyléčená z toho "sebeubijstva". Zaplať pánbůh, že to takhle dopadlo a OPRAVDU DĚKUJI za tuto zkušenost! - otázka upravena poradcem
Emma
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
děkuji za příspěvek pro Honzu! 
chuť na "zakázaný" vztah
Poctivě čtu Vaše odpovědi, ale tu svou nenacházím... Miluji kolegyni z práce - bezmezně, nekriticky, absolutně (Dante a Beatrice).
Trvá to deset let a den ode dne je to silnější. Ona mě nechce... a ani nemá důvod - je šťastná se svým partnerem. Mám spoustu přátel, zálib, sebevědomí Zemana, ale poručit si "odmilovat se" nedokážu. Docházejí mi síly. Přestal jsem spát se svou manželkou (které si jinak velice vážím, mám ji nesmírně rád a miluji naše překrásné děti). Začal jsem pít... no, spíš chlastat, utratil jsem všechny peníze za exotické dovolené, abych se "zbavil závislosti" a všechno vede jen k tomu, že jsem svou kolegyní posedlý. Ztrácím rozum - doslova. Mám odejít z práce? Je to zatím jediná věc, co jsem v životě opravdu sám vybudoval a odchodem ohrozím i naši hypotéku na dům... beru to jako poslední možnost. Prosím o Váš pohled zvenčí a radu, jak si můžu zachránit život. Prosím. Honza - otázka upravena poradcem
Honza
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jste posedlý něčím, o čem ani nevíte, jak to vypadá, čili vlastní projekcí. S kolegyní jste nikdy nic neměl, jen si určité situace představujete, což je vlastně ještě absurdnější než lpět na někom poté, co došlo k sexu. V předmluvě Ukradených objetí zmiňuji ten druhý, častější případ - úspěšného politika, jenž "osudově" propadl přítelkyni svého syna a svou závislostí způsobil tragédii. 
Je na každém, jak se svého života zhostí, vymlouvat se na osud je dle mého alibismus. Argumenty ve vašem případě hovoří jasnou řečí: máte šťastnou rodinu a vůči ní závazky, kolegyně o vás nestojí. Napadá mě, jestli jste po ní někdy skutečně "vyjel", aby měla možnost vás odmítnout se vší razancí...??? To by určitě udělala, i kdyby byla vaší zaměstnankyní. Už dávno tedy mohlo dojít ke konfrontaci, po níž vám mohla zmizet z očí a vy jste mohl být vyléčen. To se ale nestalo, a tak deset dlouhých let toužíte po něčem, co nemůžete mít, zřejmě právě proto, že to nemůžete mít. Devastujete vlastní psychiku a riskujete, že se to jednou přehoupne někam, odkud se budete jen těžko drápat zpátky. Pokud se ptáte na můj názor, měl byste neprodleně vyhledat psychologa - adiktologa -  a nastoupit terapii. Přeji vše dobré. 
zamilovala jsem se do komplikovaného muže
Že nikdy nic jednoduché neměl a je to pro něho něco nového... Musí si na to zvyknoout prej..Nerozumím tomu ani nevím jak to chápat.. Když jsem si balila věci, které u něj mám (sem tam s ním bydlím u nich v domě) a byla rozhodlá odejit, po tom co mi řekl, že neví jak to chce, že má dvě nálady, jednu kdy by chtěl být pořád jen se mnou a druhou, že by chtěl být sám, tak byl úplně vyděšený co to dělam, ať nikam neodcházím, byl úplně v šoku.. Tak jsem zůstala.. Řekl mi, ať tomu dám čas.. Nevím jak dlouho ten čas chce, protože mně nejde okolo něj chodit jak 'kamarádka' ne-li jak cizí... Miluji ho strašně moc, proto mu ten čas dávám a toleruji to.. Jenže nevím jak dlouho, to ještě zvládnu.. A jestli to je opravdu tak, jak říká.. Nebo mi jen lže a schovává za to to, že už se mnou nechce být.. Můžete mi prosím nějak poradit, nebo alespoň mě trošku nasměrovat, jestli to mám ukončit, nebo stále bojovat.. Děkuji moc. - otázka upravena poradcem
Ela část.2
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
vážně si myslíte, že má cenu "bojovat" o přízeň muže, který má dvojí  tvář a v podstatě vás mučí??? Nelitujte ho, jen on je zodpovědný za svůj život a za to, jak se k druhým chová. A protože je sám nevyzrálý a nevyrovnaný, možná kapku hysterický, pořizuje si tomu adekvátní partnerky. Takový typ o vás bude bojovat jen v době, kdy ucítí vaši odhodlanost ho opustit. Jakmile vás bude mít jistou, začne vás drtit a chovat se k vám hnusně. Ano, zatím jste mladá, ale čas letí rychle a potřebujete udělat pozitivní vztahovou zkušenost. Zasloužíte si jiného muže, svobodného a bezdětného, psychicky zdravého....ale je jen na vás, jak se režie svého života zhostíte...
zamilovala jsem se do komplikovaného muže
Dobrý den, moc Vás žádám o názor. Mám 25 a partnerovi bude 26. S partnerem se známe přes 10 let a až teprve letos od ledna nás svedly cesty k sobě... Odstěhoval se po škole, našel si přítelkyni, má spolu s ní dvě malé děti (3 a 5). Rozešli se, měli spolu v poslední době moc špatný vztah.. Pořád měl v životě všechno složité a těžké. Hledal někoho s kým bude šťastný a spokojený.. Ze záčátku bylo všechno moc krásné, udělal mi neuvěřitelně krásné překvapení k narozeninám, pořád mi dokazoval jak moc mě miluje, jak jsem úžasná.. Jak je šťastný i spokojený. Týden máme děti my a týden ona. Děti mě milují, přijaly mě a všechno bylo moc fajn.. Plánujeme spolu bydlení, svoji rodinu atd.. Do té doby, než se stal někde nějaký zlom a já nevím kde. Změnil se, přestal o mě jevit zájem a pod. Začala váznout úplně komunikace a všechno se změnilo za poslední měsíc. Když jsem s ním chtěla o tom mluvit, řekl mi, že se nic neděje.. Že je všechno normální.. Akorát řekl, že je všechno se mnou moc jednoduché..
Ela
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
vážně si myslíte, že má cenu "bojovat" o přízeň muže, který má dvojí  tvář a v podstatě vás mučí??? Nelitujte ho, jen on je zodpovědný za svůj život a za to, jak se k druhým chová. A protože je sám nevyzrálý a nevyrovnaný, možná kapku hysterický, pořizuje si tomu adekvátní partnerky. Takový typ o vás bude bojovat jen v době, kdy ucítí vaši odhodlanost ho opustit. Jakmile vás bude mít jistou, začne vás drtit a chovat se k vám hnusně. Ano, zatím jste mladá, ale čas letí rychle a potřebujete udělat pozitivní vztahovou zkušenost. Zasloužíte si jiného muže, svobodného a bezdětného, psychicky zdravého....ale je jen na vás, jak se režie svého života zhostíte...
zamilovala jsem se do manipulátora
To, že se možná setkáme, jsem myslela v lázních. Neboť je možné, že tam budeme oba ve stejným termín.Je to mé oblíbené město, kam ráda jezdím. Špatně jsem se vyjádřila, to že se třeba setkáme nebylo, že si to plánuji s ním,
ale nastane to třeba okolnostmi (stejný termín, jeho nová přítelkyně tam bydlí). Já to zvládnu, nechci s ním být. Jen mi jde o to, jak se chovat až se třeba setkáme ve městě, na proceduře. Viděla bych to tak, že ho pozdravím a půjdu si po svém.Jelikož jsem komunikativní a mám ráda společnost, je možné že mě potká na výletě, tanci. To je přeci moje věc a na něhose nemusím ohlížet. Asi mi jde o ten pocit, co si o mě pomyslí..(dříve byla se mnou a nyní si jde s jinými tancovat, asi je taková..). V tomto ocením Vaši radu (jde o ty mé pocity). Mně jde však po této zkušenosti opravdu jen o společenskou konverzaci a zábavu. Jsem dost poučena a znám klady i zápory jedné mince. Snad jsem vše uvedla na pravou míru. Přesně jak říkáte, sůl si do ran sypat nechci a nebudu.

Julka - vysvětlení - 2 část
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, 
pokud by vám tak dalece záleželo na tom, abyste dotyčného neviděla, není nic jednoduššího, než vybrat si jiné lázně...věnujte svou myšlenkovou kapacitu jiným věcem, věnujte se koníčkům, navazujte nová přátelství. Za chvíli budou nežádoucí myšlenky na dotyčného spláchnuty a vám se uleví.
Přeji vám vše dobré, mějte se hezky. 
zamilovala jsem se do manipulátora
Hezký den paní Magistro,
jen jsem chtěla uvést na pravou míru mé vyprávění. Setkání v létě s ním opravdu neplánuji.
V létě jsem se s ním rozešla a kontakt s ním přerušila. Jen jsem mu napsala k Vánocům. Toť vše. Zřejmě jsem čekala něco
jako přátelský pozdrav ve smyslu měli jsme se spolu fajn, ale nyní jdeme každý svou cestou. Což on nedokázal udělat.
Julka - vysvětlení
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, 
pokud by vám tak dalece záleželo na tom, abyste dotyčného neviděla, není nic jednoduššího, než vybrat si jiné lázně...věnujte svou myšlenkovou kapacitu jiným věcem, věnujte se koníčkům, navazujte nová přátelství. Za chvíli budou nežádoucí myšlenky na dotyčného spláchnuty a vám se uleví.  
Přeji vám vše dobré, mějte se hezky. 
zamilovala jsem se do manipulátora
Prostě mě mrzí, že po všem co jsem s ním zaživala (odchod od ženy, nemoc, úraz, změnu bydliště) se takto
zachoval. Zřejmě zapracovalo mužské ego a míra inteligence..
Též jsem se chtěla zeptat jak se chovat v případě že se opět spolu potkáme. Nechci psát kde, ale ta situace zřejmě v létě nastane.
Máme oblíbené místo. Nechci to udělat tak, že tam nepojedu, když je možnost, že tam bude i on. Prostě budu to brát jak to je
a chovat se dle svého..Díky za rady a přeji Vám jen hezké dny..Julka
Julka - 2 část
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, Julko,
ano, jistěže si na vás vzpomínám. Tady každá rada drahá, jak se říká....jen vy jste strůjcem svého štěstí i neštěstí. On si s vámi stále pohrává a cynicky vás manipuluje, protože opakovaně zjišťuje, že všechno snesete a kdykoli se objeví sebemenší možnost, naskočíte znovu, čili vás může mít, kdy se mu zachce. Existuje jedna jediná možnost: utnout vztah radikálně, nepřát žádné Vánoce ani nic podobného, stejně to je jen zakuklená výzva k další komunikaci. Utnout znamená, že je vám zcela jedno, s kým a jak dotyčný žije, prostě vše. Vzpomínat na to dobré? To lze až po zpracování vztahu, do té doby je to sypání soli do ran....a vy si jí tam sypete celé tuny. Co vlastně chcete? Jste rozešlí, jak je tedy možné, že plánujete setkání v létě? Chcete skončit na antidepresivech? Je to jen na vás...  Myslím, že byste se měla obrátit na terapeuta, který by vám pomohl dostat se z patologické závislosti na tom člověku. Přeji vše dobré.  
zamilovala jsem se do manipulátora
Dobrý den paní Magistro,
kdysi jsem Vám psala. Jmenuji se Julka. Můj příběh byl složitý a připomenete si jej nejlépe „vylistováním“ mého jména v poradně.
Chci se s Vámi poradit o jedné věci. S přítelem jsem se nadobro rozešla v létě. Řekla jsem mu, že se nechci rozvádět a že on si musí
hledat partnerku pro život. Začal se chovat špatně, byl nepříjemný, nebylo to co dříve. Řekla jsem mu, že chci vzpomínat na vše hezké
a přeji mu jen to nejlepší. Byla jsem stále zamilovaná, nicméně jsem to rozumově utnula. Později si našel přítelkyni. Viděla jsem je
na fotce na WhatsAppu. Vůbec jsem se o ní nezmiňovala a jen jsem mu napsala, že mu přeji hezké Vánoce a že se jeho život snad
vyvíjí jak si přál…Napsal OK. Později dále napsal..Vím, že mě chceš, zítra Ti zavolám. Já na to nic. Nicméně později zamezil mému
číslu přístup..A teď k tomu co mi trápí .Nějakým způsobem mě to vadí. Nedokáži to zpracovat. Snad mě to i urazilo. Stačilo napsat,
ano, mám se dobře…atd.
Julka - 1 část
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den, Julko,
ano, jistěže si na vás vzpomínám. Tady každá rada drahá, jak se říká....jen vy jste strůjcem svého štěstí i neštěstí. On si s vámi stále pohrává a cynicky vás manipuluje, protože opakovaně zjišťuje, že všechno snesete a kdykoli se objeví sebemenší možnost, naskočíte znovu, čili vás může mít, kdy se mu zachce. Existuje jedna jediná možnost: utnout vztah radikálně, nepřát žádné Vánoce ani nic podobného, stejně to je jen zakuklená výzva k další komunikaci. Utnout znamená, že je vám zcela jedno, s kým a jak dotyčný žije, prostě vše. Vzpomínat na to dobré? To lze až po zpracování vztahu, do té doby je to sypání soli do ran....a vy si jí tam sypete celé tuny. Co vlastně chcete? Jste rozešlí, jak je tedy možné, že plánujete setkání v létě? Chcete skončit na antidepresivech? Je to jen na vás...  Myslím, že byste se měla obrátit na terapeuta, který by vám pomohl dostat se z patologické závislosti na tom člověku. Přeji vše dobré.  
vztah se ženatým
Dobrý den,
už je to celých 6 let, co to mezi mnou a jedním mužem "jiskří". Je to 5 měsíců, kdy jsme po kamarádských schůzkách udělali ty další kroky. Skvěle si rozumíme, snažíme se spolu trávit co nejvíce času, rozumíme si po všech stránkách. Ale je ženatý, dokonce podruhé. Má jedno dítě, holčičku, je jí 7. Tvrdí mi, že s manželkou si už vůbec nerozumí, ale když je spolu vidím, mají se k sobě, normálně ji líbá a tak. Asi zním jako naivní puberťačka, ale pořád věřím, že ji nechá a půjde za mnou :D. Ani nevím,jestli mám nějakou otázku, jsem prostě zamilovaná až po uši a zároveň hrozně zmatená. - otázka upravena poradcem
Sandra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
sice nevíte, na co se zeptat, ale po nějakém vyjádření či reflexi prahnete, jinak byste neměla potřebu sem psát. A já přemýšlím, co vám odpovědět, abych znovu neopakovala to, co jsem psala už tisíckrát, např. jak je typické, že ženáči milenkám lžou o nedostatku porozumění a žádném sexu doma, o tom, jak teprve teď, čili s milenkou, začínají žít a všechno předtím byl omyl...atd.atd. 
Zkuste si to představit z druhé strany, čili že vy jste ta druhá manželka dotyčného, máte s ním malé dítě a tušíte, že vám zahýbá. Jak se cítíte? Asi moc dobře ne. A teď si představte jinou situaci. Že se vám ho povedlo rozvést, bydlíte spolu, on si bere na víkendy dítě, čili další nechce, zatímco vám už tikají biologické hodiny. Jeho dítě vám jde víc a víc na nervy, stejně tak jako partnerovy telefonáty s bývalkou. Čím vehementněji dáváte najevo své rozladění, dané hlavně tím, že se věci nevyvíjejí, jak jste čekala, tím víc vám uniká. Nevíte, jestli se nechce vrátit k matce dítěte, které by to evidentně uvítalo, nebo nemá jinou, začíná se totiž chovat odtažitě a i hádky jsou čím dál tím častější...
Moc dobře víte, jak si počínat, nechcete-li riskovat takový nebo podobný scénář, tak neztrácejte čas a udělejte to. Hodně rozumu a zdaru. 
rozešli jsme se a já trpím
Dobrý den, jsem letos už 10 let po odchodu manžela, bude mě 43. (7 let od rozvodu),mám 2 děti (15 a 20). Nedokáži se s tím stále vyrovnat, nejsem schopna se od toho odpoutat a začít nový vztah. (Nechci, aby se vztah obnovil, nefungovalo to v manželství a těžko by naše rozdílné povahy a doba něco změnila). Ale on má už 2. rokem novou partnerku, nedokáži to "zpracovat". On byl na mě zlý, ponižoval mě, stále jsem poslouchala, "že když on odejde, už zůstanu sama. Nebudu schopná si nikoho najít, jsem chudinka ". A teď, on má vztah a já se "užírám". Prosím můžete mě poradit, jak to v sobě zpracovat, abych to v sobě mohla uzavřít, přestat se trápit a měla chuť začít třeba nějaký nový vztah? Už jsem si říkala, jestli nemám jít k psychiatrovi, že zřejmě nejsem normální... Moc Vám děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem
Veronika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
laicky řečeno, je dobře umět se zdravě "naštvat", teprve potom dojde k vyrovnání, odpuštění a hlava se uvolní pro nový začátek. Píšete, že se k vám manžel choval zle, ponižoval vás, čili je dobře, že odešel a otevřel vám možnost prožít jiný, kvalitní vztah. Tak byste to aspoň měla vidět....což ale není ten případ.10 let je dlouhá doba a nejste-li dodnes schopna tyranizujícího manžela ze svých myšlenek vypudit, chtělo by to skutečně terapii. Může se jednat kromě poničeného sebevědomí o patologickou závislost na této osobě. Doporučuji neodkládat návštěvu u odborníka a přeji brzký úspěch. 
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den paní Konopová, poprosím o radu. S přítelem jsme již 6 let. Teď prožíváme krizi. Tahá se to měsíc. Je mi 24 a jemu 27. Já jsem zjistila že nejsem tak úplně šťastná ve vztahu a hledám změnu. Nic mi to nedává ale miluji ho. Taky jsem si sama vyhladala přes internet kluka. S ním jsem se vyspala a strávila tři víkendy. Teď mi ale přítel slibuje že jse změní, chce si založit rodinu co do teď ani nechtěl slyšet. Prý chce se mnou bydlet a začít odznovu. Jenomže nedokážu pustit toho kluka, ani přítele. Poraďte mi prosím. Na jednu stranu mě těší změna s jiným člověkem, jsem šťastná a opět žiju! Ale tlačí na mě přítel ať se vrátim a vykašlu na druhýho. Ví že jsem s ním měla sex a bere to. Ale chce abych se vrátila.
Markéta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
opravdu se domníváte, že jste již zralá na zakládání rodiny? Že se chcete vázat, lépe řečeno nechat se svázat nezkušeným a nejistým mužem, jenž vás chcete třeba jen proto, že se bojí být sám, nebo si neumí představit hledat někoho jiného?? Jak by asi vypadal váš vztah po 5, 10 a více letech, když už teď, po 6 letech, řešíte takové problémy a máte potřebu ze vztahu utíkat k jinému....? Tolik jen několik spontánních postřehů, takže jakýsi "nástřel", možná by to ale chtělo probrat více do hloubky.  
jak se mám ve vztahu chovat?
Dobrý den, prosím o Vaši radu. Je mi 41 let, jsem rozvedená a mám 7mi letého syna. Po rozvodu jsem se seznámila s o čtyři roky mladším mužem a nyní jsme spolu necelý rok. Chová se velmi hezky ke mně i k synovi, který ho má taky velmi rád. Přítel od začátku našeho vztahu toužil po vlastním dítěti a vzhledem k mému věku, jsme se o dítě snažili již po krátké známosti, ale po otěhotnění jsem bohužel potratila. Byla to pro nás oba velmi smutná událost, ale ještě těžší pro mě je, že přítel od té doby vnímá můj věk velmi negativně zejména v souvislosti s otěhotněním, bohužel i jeho rodina a někteří známí ho v negativním vidění podporují. Navrhla jsem v případě, že by se v budoucnu dítě přirozenou cestou nezadařilo, i možnost IVF, ale to přítel odmítá. I když si jinak ve vztahu rozumíme, přece jen je to pro mě někdy velmi vyčerpávající vědět, že pokud mu nesplním sen o vlastním dítěti, tak nás opustí, ale chtít aby zůstal, by bylo sobecké. Nevím, jak unést takovou nejistotu ve vztahu.
Ludmila
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
být ve vztahu s někým, jehož požadavek "musíte" splnit, abyste partnera neztratila, musí být vyčerpávající a zároveň kontraproduktivní. Křečovitá snaha o cokoli nebývá korunována úspěchem....ale jak se říká, věci se dějí tak, jak mají. I tak se na věc lze dívat....
Kdyby se příteli jednalo o dítě každopádně s vámi, k oplodnění IVF by pravděpodobně svolil. Jeho postoj je však jiný. Zachovejte se podle toho a pracujte na své nezávislosti...abyste neztrácela čas s někým, kdo by vás stejně později opustil. Přeji vše dobré.  
jak to myslel?
Dobrý den,minulý rok jsem se seznámila s klukem.2x jsme se viděli.Jemu je 24 a mně 27.Před pár dny mi psal,jak by chtěl za mnou přijet,zajít na večeři.Tak jsem mu napsala,že by mohl.Nenapsal,napsala jsem mu,že vůbec nechápu jeho reakci a že stačí napsat,že třeba nechce.Napsal mi,že se omlouvá,ale že ted vůbec nemá čas a má nějaký starosti.Napsala jsem mu,jestli si na mě udělá čas až bude mít volněji.Neodepsal.Přitom jsem se ho ještě ptala,jestli to není výmluva a on,že ne.Probírala jsem to s kamarádem a ten mi hned řekl,že má holku.Napsala jsem mu a najednou z něj vypadlo,že už přijet nemůže,že už to nejde.Ptala jsem se ho,proč mi to neřekl hned,jestli to jako před pár dny nevěděl,omlouval se mi,že mi to neřekl.Ptala jsem se ho,jak dlouho má přítelkyni a on,že chvilku,ale že se znají dýl.Co si o tom myslíte?Nevím,jak se s tím porovnat,po dlouhé době to byl kluk,který mě zaujal a já se k něčemu odhodlala.Byla jsem naštvaná a napsala mu,že se chová jak nedospělý kretén a tím to skončilo
Veronika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
cítím z vás potřebu udělat si jasno, což se vám ve finále povedlo: přiznal, že má jinou přítelkyni. Není divu, je mladší, nezralý, teprve rozhlíží, nechce se vázat. 
Pro příště si pamatujte, že nemá smysl na muže tlačit, lepší je dát na signály, které vysílají. Nehlásí se? Nevolá, nereaguje? Nepočítejte s ním....
Přeji vše dobré. 
manžel nebo milenec?
Dobrý den. Nevím kde začít,jelikož je to dlouhý příběh.
Jsem 22 let vdaná a máme dvě už odrostlé děti. Před 5 lety jsem si začala psát s mužem kterého znám ze školy a bydlí ve stéjné vesnici. Začali jsme se vídat a stali se z nás milenci. Asi před rokem a půl to muž zjistil a moc mě prosil abych to ukončila. bohužel to nešlo a po několika měsících jsme se začali vídat znovu. Loni v listopadu jsem odešla bydlet na byt a přítel už je tam téměř každy den. Ale pořad myslím na muže, mam ho moc ráda a uvažuji zda by mě ještě vzal zpátky a hlavně jak dokázat zapomenout a opustit přítele. aby se neopakovalo,že se s ním budu chtít zase sejít. Jeho žena ho opustila,měla taky prítele,zůstal by sám..a hlavně jsme z jedné vesnice,je možné zůstat tam bydlet s mužem.Děkuji za Váš názor..
Alena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
stejná situace by se řešila jinak ve velkoměstě, kde za rohem člověka nikdo nezná, na vesnici je to pro všechny zúčastněné podstatně větší zátěž. Jen silná osobnost se dovede povznést nad to, jak ji ostatní vnímají a hodnotí. Ale znám i případ podobný tomu vašemu: žena, žijící v malé vísce, si našla milence, nastěhovala si ho domů (do domku se zahrádkou) a v této sestavě žili všichni společně, poměrně pohodově, až do smrti jednoho z mužů. Nevím, jestli zemřel manžel či milenec, ale to není podstatné. Dnes ta žena obývá dům s přeživším mužem...Takový příběh ovšem může připomínat spíš kýčovité hollywoodské scénáře. 
Jak se máte zachovat, na to musíte najít odpověď sama. Při rozhodování, jakou variantu zvolit, jestli manžela, milence, oba nebo ani jednoho, doporučuji vzít na zřetel svou situaci a hlavně fakt, že románek je elektrizující a vzrušující jen chvíli, zejména v době, kdy je ilegální. Po legalizaci zevšední....Přeji vše dobré a hodně štěstí.    
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den, paní Konopová,
chtěla bych Vás požádat o radu. S partnerem jsme spolu pět let a já si nejsem jistá, jestli ma smysl pokračovat. Je mi 34 a partnerovi 45, oba jsme rozvedení (já už 8 let - mladická nerozvážnost, partner papírově dva roky, rozvod se táhl). Dali jsme se dohromady, když se začal rozvádět (nebyla jsem důvodem). Partner tvrdí, ze mě miluje, chce se mnou dítě, koupit dům, atd. Když ale začnu mluvit o tom, že něco z toho realizujeme, tak na to ma vždy odpověď ve smyslu: ano, ano, ale až (až se rozvedu, až prodám byt, až budu povýšen, ...). Snažím se žít tak, abych si užila každý den, a tak mě to čekání přestává bavit. Je to proti mé životní filozofii. Bojím se i kvůli dítěti. Jsem tak otravená, že už ani nevím, jestli nějaké chci. Ale zároveň se bojím, že změním názor, až když bude pozdě.... Zároveň mám obavu, že partnerovi křivním, třeba je opravdu jen tolik zodpovědný... děkuji za radu, jak z toho tápán ven...
Terka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže máte pochybnosti, zda pokračovat, je vaše intuice zřejmě správná, čili ne. Oba jste rozvedení, což znamená, že partner je volný a nic mu nebrání v tom, o čem mluví. Ptáte se sama sebe, jestli je tak zodpovědný, ale možná by bylo namístě zeptat se, jestli není tak zbabělý a neupřímný?? Ví přece, že máte věk na založení rodiny, že toužíte po dítěti, přesto dál mlží a blokuje vás od jiného, perspektivnějšího vztahu (za předpokladu, že žádné dítě nechce, což se mi jeví jako  vysoce pravděpodobné)...? Myslím, že byste neměla otálet a partnera přimět k jasnému vyjádření. Pokud by se vytáčel nebo vám neposkytl žádoucí odpověď, na nic nečekat a seznamovat se dále...Přeji hodně štěstí a vše dobré. 
manžel má milenku
Ještě pokračuji. Manžel se se mnou nebaví, spí v obýváku, už mě ani neobejme, nedá pusu. Je mrznout, jakoby se mi mstí, že nemůže se jen tak zabalit a zmizet za ní , to hlavně kvůli dětem. Volný čas společný neexistuje. On ví, ze bych tu rodinu chtěla zachovat, ale je paličatý. Nejdřív jsem tomu dávala čas, že se vzpamatuje, ale po těch 2 letech to asi vzdám. Už nemam sílu, on nechce nic řešit. Taky se hned urazí a je schopen mi vyčítat věci, které se staly třeba před 5 lety. Takže mám dilema: buď to nakonec rosekne on, a nebo když mu sbalím kufry, tak se sebere a půjde. Jen pro úplnost - milenka bydlí přes 100 km daleko a děti nechce. Poradíte mi? Jinak - Vaše kniha U. Objetí je super, něco mi nastínila, přesto je můj příběh autentický. Muž byl vždy rodinný typ, mě miloval, teď jsem pro něj jak cizí. Děkuji . 2.část - otázka upravena poradcem
Dana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
v této situaci nemá smysl se mu nijak vnucovat, snažit se působit na jeho city atd. Neponižujte se a jednejte racionálně. Navrhla jste návštěvu poradny? Jestliže ano a on to odmítl, nedá se nic dělat, je to jeho rozhodnutí. Než unáhlený rozvod, lepší rozluka se na zkoušku, samozřejmě s tím, že se domluví pravidla, např.finance atd. Po cca roce uvidíte. Možná manžel zjistí, že jeho milenka není tak báječná, jak si myslel, když se s ní scházel tajně a občas. Každopádně situace potom bude jiná než teď. Měla byste se poradit s odborníkem, jak postupovat, abyste na manželův románek nedoplácela i v rovině jiné než emoční. Držím palce a přeji hodně štěstí. 
manžel má milenku
Hezký den, můj dotaz bude taky jak přes kopírák , trochu asi odlišný. Nevím, jestli mám manžela vyrazit a nebo ještě vydržet čekat. Jsme spolu přes 20 let, 2 děti. Muž se zbláznil do 30 letý holky - on má 43 let. Už 2 roky má paralelní vztah, poznal ji v Praze, kam jezdil na služebky a párkrát do týdne tam musel přespávat, občas byl přes víkend - mně řekl, že služebně. v té době se mnou přestal spát, byl protivný, netrávil se mnou čas / a to jsme chodili na plesy, kolo, divadla a dovolené /. Vše utnul, pátrala jsem a zjistila pravdu. On mi tvrdil, ze je jen kamarádka. Pak ji vzal do Řecka a mně tvrdil, že byl na služební cestě. Dobří kamarádi mě informovali i kdyz jsem tušení měla. Situace se zhoršovala a teď kdyz změnil práci, tak už nejezdí do Prahy , tak ji navštěvuje o víkendu. Už se s tím ani netají. mluví i rozvodu. já bych ale chtěla zachovat rodinu, stále ho mám ráda. Jeho řeči: "nic ti neslíbím, chci něco zažít, nevím co bude atd". Asi čeká , že ho vyhodím sama. 1.část - otázka upravena poradcem
Dana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
v této situaci nemá smysl se mu nijak vnucovat, snažit se působit na jeho city atd. Neponižujte se a jednejte racionálně. Navrhla jste návštěvu poradny? Jestliže ano a on to odmítl, nedá se nic dělat, je to jeho rozhodnutí. Než unáhlený rozvod, lepší rozluka se na zkoušku, samozřejmě s tím, že se domluví pravidla, např.finance atd. Po cca roce uvidíte. Možná manžel zjistí, že jeho milenka není tak báječná, jak si myslel, když se s ní scházel tajně a občas. Každopádně situace potom bude jiná než teď. Měla byste se poradit s odborníkem, jak postupovat, abyste na manželův románek nedoplácela i v rovině jiné než emoční. Držím palce a přeji hodně štěstí. 
sanace vztahu po něvěře
Dobrý den paní doktorko. V našem vztahu (12 let se známe, 10 let manželství, 2 děti) proběhla ze strany mé manželky nevěra s kolegou z práce. Ona vše dle svého tvrzení již ukončila a nechce v tom vztahu pokračovat. Podle řady signálů tomu tak je, i když si samozřejmě nejsem 100% jistý. Ona stále tvrdí, že nechce od rodiny odejít, plánuje naše společné další týdny a měsíce, funguje intimní život, prostě se to zdá na dobré cestě :)

Bohužel se ale 2x týdně (někdy i více) pracovně scházejí. On se snaží znovu rozfoukat jiskřičky, nedá jí pokoj :( Mám obavy při každém jejím odchodu za ním :( Ona sice tvrdí, že se domluvili na tom, že se už nic nestane, ale mám problém tomu uvěřit. Nevím, jak si "ověřit" že je po všem...

V tuhle chvíli vidím největší problém asi u sebe právě v tom uvěřit, že je zpět, že mu odolá a celé to byla jen určitá epizoda.

Mohla byste paní doktorko poradit co dělat pro obnovení vzájemné důvěry, vyhnání těch brouků z hlavy? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Radan
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nikdy nikde a u nikoho nemáte stoprocentní jistotu, s tím se musí (umět) žít. Berte to tak, že udělala určitou zkušenost, která vyzněla ve váš prospěch. Dejte vašemu vztahu šanci a neničte se zbytečnými obavami. Přeji vše dobré. 
mám mu dát najevo svůj zájem?
Dobrý deň,

Mám v práci kolegu, s ktorým som sa nestihla ešte zoznámiť, pretože firma sa presťahovala inam, kde pracujem. Mám 33 rokov som nezadaná bez priateľa. On je mladší, ale pokiaľ viem slobodný a bez priateľky...Tak aspon viem od kolegov..Ale nevídavam ho stále.. na firme.
Ide o to, že stále akonáhle sa spoja naše pohľady, tak sa nevieme od seba odtrnúť..A to trvá dosť dlho..zakaždým. Ale neviem, ako mu mám naznačiť že aj on mne sa páči..Čo robiť?Ako viem že sa mu páčim???

Dakujem
Vladimíra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
chce to přejít od očního kontaktu k oslovení. Když si netroufá on, možná proto, že je mladší, udělejte to vy...dejte se do řeči a hned uvidíte, jestli budete v pozitivním dojmu utvrzena. Kromě toho také poznáte, jestli se mu skutečně líbíte. Nemáte co ztratit. Takhle byste si mohla něco namlouvat a ztrácet čas. On ho má dost, vy méně...Držím palce.





mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.