Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Libuše Konopová, vztahová koučka

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

reakce na poradnu|má náš vztah budoucnost?|nemohu se seznámit|nevhodný partner|manžel má milenku|jak se mám ve vztahu chovat?|jak to myslel?|jakou budoucnost má takový vztah?|jak se odmilovat?|chuť na "zakázaný" vztah| zamilovala jsem se do ženatého| vztah se ženatým| mám mu dát najevo svůj zájem?| rozešli jsme se a já trpím| manžel nebo milenec?| mám do toho jít?| nesoulad v posteli| mám se kvůli milenci rozvést?| ženské sebevědomí| žárlím - co s tím?| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po něvěře| jak pomoci blízké osobě| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| komplikovaný vztah| sanace vztahu po nevěře| problémy s bývalými partnery| nedůvěra k mužům| zamilovala jsem se do manipulátora| ani bez něj, ani s ním| poradna mi pomohla| manžel mě opustil| lze vzbudit jeho lásku?| neříká mi: miluju tě| jak se umět lépe prodat?| partnerka mě podváděla| podezřelé chování muže| našemu manželství chybí jiskra| Jak se zbavit submisivity?| nevím, co chci| chci najít živitele| rychle ztrácím zájem| následky románku| partner mi nevoní| milenec chce vztah ukončit, já trpím| dítě s mladším partnerem?| bad boy nebo beránek?| jak si v kolektivu zjednat respekt| mám kvůli milenci opustit partnera?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| Má budoucnost vztah započatý sexem?| reakce na knihu Ukradená objetí| manželka má milence| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci se zde seznámit| osudová láska| jak ji mám oslovit?| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| nevím, kam patřím| Jak z toho vycouvat?| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| ctitelé flirtují s mou dcerou| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| muž za ženu nechce platit| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| zve mě k sobě domů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den, ráda Vás čtu a chci se zeptat na jednu věc. Někdy muž dost ošklivě opustí původní rodinu, najde si i horší partnerku, avšak nevnímá to tak (anebo nechce?). Znám jeden případ, kdy muž ze dne na den odešel od manželky se třema dětmi, vyhnal ji z domu, dům prodal a peníze použil na rozmary své nové partnerky (drahý vysavač, nové auto, drahé kabelky, vybavení bytu...). Jeho nová partnerka byla hysterická, dost ho dusila, ale on ji miloval (možná kvůli sexu) a dodnes na ni vzpomíná jako na úžasnou ženu. On si vlastně nalhává, jak se skvěle v druhém manželství měl (ženu již nemá). Dokonce od doby rozvodu už asi 15 let neviděl svoje děti, nezná vnoučata...Podle mého víc ztratil než získal, ale on to vidí jinak. A vůbec mu není líto, že s dětmi není, nezajímá ho první žena, dává si inzeráty a hledá další ženy...Chápete to?
Ilona
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
docela by mě zajímalo, na čem zkrachoval vztah tohoto muže s onou hysterkou? Zřejmě opustila ona jeho. Ale tak to často bývá. Neřádi, hysterky a zlatokopky jsou "sexy", hlavně pro určitou sortu lidí.
Tenhle muž se pravděpodobně ještě nepoučil a touží po dalších zkušenostech s někým jako byla jeho poslední partnerka. Co se dětí týče, je otázka, proč se s nimi nestýká, třeba se bojí toho, že mu vyčtou jeho chování (právem), že dojde ke konfrontaci, kterou by nezvládl. Ale ať je důvodem cokoli, je to samořejmě špatně. Nezvdádnutá komunikace, útěk od zodpovědnosti, klapky na očích, podivně nastavené hodnoty...řekla bych, že ještě nedozrál a možná ani nikdy nedozraje.
jak to myslel?
Na sex ještě nedošlo, pouze na mazlení i když z mojí strany by to nebyl problém, spíše on nechce dále pokračovat a jdeme spát. Ze začátku jsem to brala celé jako legraci, smějeme se a užíváme si to, jenže, tím, že je mi s ním dobře se to u mě začalo proměňovat v něco víc. Potom začal odjíždět na služební cesty v délce 1-2 týdny. Doma je třeba jen 2 dny, staví se, jako dřív, ale to je vše. Moje otázka: Jak to mám celé chápat? 1. nemáme spolu sex po 3 měsících a x setkáních. Když jsem se ptala proč, řekl, že je nesmělý a že musíme pomalu. V našem věku??? Ale posun nesleduji, pouze jen líbání doteky. 2. Když je pryč vůbec nekomunikuje, žádná sms, žádné zavolání. Když jsem mu řekla, že mi to vadí, odpověděl, že neví, co mi má psát. Bere mě jako kamarádku na chvíle, kdy se nudí nebo je šance, že o mě opravdu stojí? Také mi řekl, že by byl smutný, kdybych si našla nějakého přítele. Celé to nějak nechápu. Děkuji za radu. 2.část
Alice
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
proč se vyhýbá sexu, může mít různé důvody (komplexy kvůli malému penisu či malé výdrži, strach ze vztahu, vázat se...). Vy jste se snažila důvod vypátrat, ale marně. Argumentovat nesmělostí je evidentní výmluva (z mého pohledu natolik přitažená za vlasy, že je až troufalost požadovat, aby jí někdo věřil). Za stavu věcí, jaký popisujete, mě napadá, co ten muž (nenazvu ho přítelem, protože se tak nechová, ani chovat nechce) vlastně sleduje? Dělá si na vás jakési nároky (byl by smutný, kdybyste si našla jiného), přestože moc dobře ví (jako inteligentní muž by vědět měl), že to, co chcete, vám dát nemůže. Že asi toužíte po rodině, tudíž s ním ztrácíte čas. Jestliže nemá v úmyslu se vázat, měl vám to již dávno říci na rovinu. Má-li jiný problém, měl se vám také svěřit, spolu byste ho třeba nějak vyřešili. Co vám doporučit? Nevázat se na něj, protože ten muž za to nestojí. Jak sama vidíte, stačí jen služební cesty a už se nehlásí - co to je za projev zájmu? Buďte hrdá!
Je třeba vnímat druhého takového, jaký skutečně je, podle činů, nikoli podle slov, a nepropadat vlastním růžovým projekcím. Čím dříve se od něj odstřihnete, tím lépe. Přeji vše dobré.
jak to myslel?
Dobrý den, předem děkuji za radu. Před 3 měsíci jsem se seznámila s mužem (35), já 37, oba svobodní, bezdětní. Seznámili jsme se na party, potom mě doprovodil domů,strávili jsme spolu noc, bez sexu, jen jsme si povídali, až jsme usnuli. Od té doby jsme se takto setkávali 2 měsíce, několikrát týdně, vždy zůstával přes noc, ač nemusel, bydlí ve stejném městě, domů mohl jít. Iniciativa našeho setkávání byla střídavá někdy já, někdy on. 1.část
Alice
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
proč se vyhýbá sexu, může mít různé důvody (komplexy kvůli malému penisu či malé výdrži, strach ze vztahu, vázat se...). Vy jste se snažila důvod vypátrat, ale marně. Argumentovat nesmělostí je evidentní výmluva (z mého pohledu natolik přitažená za vlasy, že je až troufalost požadovat, aby jí někdo věřil). Za stavu věcí, jaký popisujete, mě napadá, co ten muž (nenazvu ho přítelem, protože se tak nechová, ani chovat nechce) vlastně sleduje? Dělá si na vás jakési nároky (byl by smutný, kdybyste si našla jiného), přestože moc dobře ví (jako inteligentní muž by vědět měl), že to, co chcete, vám dát nemůže. Že asi toužíte po rodině, tudíž s ním ztrácíte čas. Jestliže nemá v úmyslu se vázat, měl vám to již dávno říci na rovinu. Má-li jiný problém, měl se vám také svěřit, spolu byste ho třeba nějak vyřešili. Co vám doporučit? Nevázat se na něj, protože ten muž za to nestojí. Jak sama vidíte, stačí jen služební cesty a už se nehlásí - co to je za projev zájmu? Buďte hrdá!
Je třeba vnímat druhého takového, jaký skutečně je, podle činů, nikoli podle slov, a nepropadat vlastním růžovým projekcím. Čím dříve se od něj odstřihnete, tím lépe. Přeji vše dobré.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den, ráda Vás čtu a chci se zeptat na jednu věc. Někdy muž dost ošklivě opustí původní rodinu, najde si i horší partnerku, avšak nevnímá to tak (anebo nechce?). Znám jeden případ, kdy muž ze dne na den odešel od manželky se třema dětmi, vyhnal ji z domu, dům prodal a peníze použil na rozmary své nové partnerky (drahý vysavač, nové auto, drahé kabelky, vybavení bytu...). Jeho nová partnerka byla hysterická, dost ho dusila, ale on ji miloval (možná kvůli sexu) a dodnes na ni vzpomíná jako na úžasnou ženu. On si vlastně nalhává, jak se skvěle v druhém manželství měl (ženu již nemá). Dokonce od doby rozvodu už asi 15 let neviděl svoje děti, nezná vnoučata...Podle mého víc ztratil než získal, ale on to vidí jinak. A vůbec mu není líto, že s dětmi není, nezajímá ho první žena, dává si inzeráty a hledá další ženy...Chápete to?
Ilona
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
docela by mě zajímalo, na čem zkrachoval vztah tohoto muže s onou hysterkou? Zřejmě opustila ona jeho. Ale tak to často bývá. Neřádi, hysterky a zlatokopky jsou "sexy", hlavně pro určitou sortu lidí.
Tenhle muž se pravděpodobně ještě nepoučil a touží po dalších zkušenostech s někým jako byla jeho poslední partnerka. Co se dětí týče, je otázka, proč se s nimi nestýká, třeba se bojí toho, že mu vyčtou jeho chování (právem), že dojde ke konfrontaci, kterou by nezvládl. Ale ať je důvodem cokoli, je to samořejmě špatně. Nezvdádnutá komunikace, útěk od zodpovědnosti, klapky na očích, podivně nastavené hodnoty...řekla bych, že ještě nedozrál a možná ani nikdy nedozraje.
jakou budoucnost má takový vztah?
Paní Konopová, mám dotaz. Jak vidíte budoucnost s přítelem - zjistila jsem, že první dceru zcela odmítl ještě před porodem - s její matkou se soudil o paternitu, pak nic moc neplatil alimenty (platila jej za ně jeho další partnerka, prý aby byl klid a nechodily exekuce). Matka dítěte se snažila mnoho let, aby byl nějaký kontakt s otcem, ale prý jeho matka ji vyháněla zavírala před ní dveře, takže ke kontaktu nikdy nedošlo, protože on případně z domu před nimi i utekl. Pak se tedy oženil, měl tři děti a manželství vydrželo 21 let. Jenže přítel se do mě zamiloval a manželku opustil - děti byly proti, takže se s nimi zcela přestal stýkat, údajně prý přestal i platit alimenty, s bývalou si dělají naschvály. Já s přítelem vycházím výborně, oblíbila si mě i jeho matka. S přítelem se stýkáme bez mých dětí, on je zná trochu asi ze dvou setkání, jinak ne. Jsme spolu s přestávkami třetí rok a ráda bych to posunula dál. Jak to vidíte? Bude mít nějaký vliv to, že se se svými dětmi nestýká a to jedno vpodstatě vůbec nezná?
Věra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
s mužem takových morálních kvalit žádnou růžovou budoucnost nevidím....
Vřele doporučuji vzít v potaz rozum a nenechat se unášet emocemi. Jednou by vás to mohlo mrzet.
Přeji vše dobré.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den, co s tím, když závislost manžela na jeho kamarádovi nám ničí vztah manželství? Dovolené musíme trávit jenom s ním. Já chci do apartmánu (kvůli dětem, svobodě s jídlem, většímu pohodlí a nižší ceně), manžel nutně chce po vzoru kamaráda hotel s polopenzí (drahé, omezující). Životní styl bychom podle manžela měli mít také podobný (nejde to, máme víc dětí, jiné finanční podmínky, já jsem jiná osobnost než manželka toho kamaráda, která nepracuje). Auto, diář, názory, ve hře jsou i milenky. A když se má manžel rozhodnout mezí jím a mnou, tak volí jeho. nechci přijít o manželství, ale také nechci čekat, co si ten kamarád vymyslí a čemu se budu muset přizpůsobit. Proč tomu tak je, víceméně vím - manžel má vedle něj pocit velikosti, nadřazenosti. Tohle všechno mu asi v té míře, v které mu to "poskytuje" jeho kamarád, nejsem schopna dát, i když manžel dostává prioritní péči. Ale je to pro něj asi málo, protože se snažím o jakousi rovnoprávnost v rodině. Co byste mi poradila? Vliv toho kamaráda asi nebudu schopná ovlivnit a zdá se, že hrozby rozpadem manželství pro manžela nejsou hrozbou. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Milena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
opět musím zmínit, že váš dopis je "jako přes kopírák", už jsem dostala spoustu podobných. Naposled jsem na jednu variantu téhož problému odpovídala Lucce, najdete zde. Nerozumím tomu, proč za stavu věcí, jaký popisujete, tedy že pro manžela je důležitější kamarád, dává mu přednost před vámi, má milenky a na vás nebere ohled....proč mu po tom všem poskytujete prioritní péči? Z jakého důvodu mu dáváte jistotu, že o něj nechcete přijít? Píšete, že hrozba rozvodem pro něj žádnou hrozbou není - jak to? Nemá snad vůbec oč přijít? Pak je něco špatně. Místo přemýšlení o tom, jak zachovat tento vztah byste se měla poradit s odborníky, stát se nezávislou, zejméma finančně, rozvíjet kontakty s přáteli, známými, věnovat se aktivitám, které máte ráda. Jak říká jeden německý psycholog- cestující nelze zadržet-, což je míněno tak, že rozhodne-li se někdo odejít, nemá smysl mu v tom bránit (nechce-li se ten druhý ponižovat, ztrácet hrdost, glanc, a hlavně sebevědomí). 
Přeji brzké nalezení rovnováhy a hodně štěstí.  
má náš vztah budoucnost?
Paní Konopová, mám skoro rok přítele - on je ve svém pokročilém věku svobodný a bez dětí, ale říká, že tomu není rád, mně se rozpadlo dlouholeté manželství a dětí víceméně pouštím do života. Přítel zastává názor, že dva lidi drží společné aktivity a snaží se je vymýšlet - spolu jsme se rozhoupali například začít spolu jeden sport. On je spíš plachý, já živější, na něm je rozhodně vidět, že žil sám. Ani jeden jsme toho druhého zatím nepřivedli k sobě domů, já kvůli dětem, on žije s otcem. U něj jsou i nějaká traumata zřejmě z opuštění jeho předchozími partnerkami. Bojím se ptát. Ráda bych to posunula dál, setkáváme se při různých výletech, ale je to někdy únavné. Bojím se na budoucnost zeptat, on asi také. Jak do toho?
Alena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
bojíte se zavést řeč na téma budoucnost, přestože jste spolu již takřka rok...? To by přece již bylo namístě. Čeho se vlastně bojíte? Zkoušela jste nějaký "test", jak vztah posunout žádoucím směrem, nebo aspoň zjistit, jak by na to přítel reagoval? Kdy to chcete zkusit? Uvědomte si, že čím déle budete otálet, dělat, jako že nic, přestože vám současná situace nevyhovuje, tím více se budete bát něco s tím udělat. Jakmile se zakoření nějaký "model", je těžké ho změnit. Jak by reagoval, kdybyste ho představila dětem? Mluvili jste spolu o tom? Nebo o představení jeho otci? Myslím, že rok je doba dost dlouhá na to, abyste oba věděli, s kým máte tu čest. Třeba váš plachý, nejistý přítel čeká, že s takovu iniciativou přijdete vy....nebo o to nestojí, což z jeho řečit hned poznáte - ovšem až poté, co takový návrh padl. Ničeho se nebojte, strach je špatný rádce, chovejte se dle toho, jak vám velí intuice - a uvidíte. Mělo-li by to stát na tak vratkých nohou, nebylo by pak čeho litovat....nebo snad ano?  

žárlím - co s tím?
Dobrý den, s přítelem jsme spolu rok a půl. Všechno je v pořádku, ale jediný problém je asi ve mě. Nemůžu se vypořádat s tím, když je ve společnosti s nějakou ženou, nedej bože se s ní ještě bavil. Vždy mě ujišťuje, že se nemám ničeho bát, že mě miluje, ale je to tak těžký. V tu chvíli jsem jak někdo uplně jiný, mám strašný vztek, skoro záchvat..brečím a nensáším ho. Další problém jsou sociální sítě, stačí, když vidím, že si nějakou přidal do "přátel", nebo dal k fotce "to se mi líbí", vím, je to trapné a dětinské, ale já si nemůžu pomoct. Proč má tu potřebu, ikdyž říkal, že se mu nelíbí? Toto jsou hlavní důvody, proč se hádáme. Pokud to takhle bude pokračovat dál, jsem přesvědčena, že ho ztratím. Už ale nevím jak dál. Trápím se, nejím, nespím...brečím. Potřebuji pomoc. Ale jak?? Předem děkuji za Vaši odpověď. Omlouvám se jestli je to zmatený dotaz, ale je těžký promítnout svoje emoce mezi pár znaků na internetu. - otázka upravena poradcem
Em
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, rozumově to vnímáte správně: takhle se v partnerství nelze chovat...člověk tím nejen ztrácí body jako nepříjemný "kontrolor", "stíhačka" atd., ale také si tím dělá ze života (i vztahu) peklo. S tím, že vztah nemusí trvat věčně, je třeba počítat, ani vy nevíte, co se stane, koho vám osud zavane do cesty..I vy to můžete být, kdo vztah ukončí! Co s tím? Osobně se domnívám, že pokud obavami z opuštění trpíte obecně a odjakživa, chtělo by to terapii. Pokud se ale tahle obava váže pouze na současného přítele, bylo by možná žádoucí najít si někoho, kdo ji ve vás probouzet nebude. Každopádně nemá smysl plakat a trápit se, tím si jednak naprosto zbytečně znepříjemňujete život, jednat přivoláváte právě to, čeho so obáváte. Vřele doporučuji najít více jistot sama v sobě, zvýšit sebevědomí a svou hodnotu v žádném případě neodvozovat od partnerova obdivu, neboť může být přechodný, vázaný na okamžitou zamilovanost! Přeji vše dobré a šťastnou cestu k nalezení silného JÁ...
jak to myslel?
Dobrý den,
mám partnera teprve rok, ale najednou se začal chovat odtažitě. Skoro se mnou nemluví, když vyloženě nemusí, neprojevuje žádné známky toho, že bych ho přitahovala, (něžnosti, objetí..) Chová se spíše jako kamarád, než jako partner. Věčně na mě nemá čas, všechno je důležitější než já. Snažila jsem se s ním mluvit, ptala jsem se co se děje a odpověď byla vždy stejná, nic se prý neděje. Vím, že o mě pořád ještě stojí, ale vůbec se tak nechová, nevím co mám dělat abych opět vzbudila jeho pozornost. Mám být taky chladná a přinutit ho žárlit, aby se vzbudil?
Nikola
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže se takhle chová, z čeho usuzujete, že o vás stojí? Než umělé vyvolávání žárlivosti by bylo lepši porozhlédnout se jinde a neničit si sebevědomí doprošováním se někoho, kdo má jiné priority, zaobaleně řečeno. Nemarněte energii na něco, co za to nestojí. Berte to jako špatnou, ale o to prospěšnější zkušenost, kterou již nebudete opakovat. Přeji šťastnější výběr příště a vše dobré.
nemohu se seznámit
Dobrý den, paní Konopová. Nemám problém dát se do řeči, zasmát se s nějakým cizím mužem nebo kolegou, známým, když ale dojde na někoho, koho bych si dovedla představit jako svého partnera, jsem úplně vyřízená. Křečovitá, stydlivá (i když v reálu nejsem) nevím, kam s rukama, pohledem... prostě hrůza. V mých předchozích vztazích to partnerům při poznávání spíš přišlo milé a fajn, nehledali sebevědomou, ale myslím, že do budoucna by mi to mohlo uškodit, přeci jen ne všichni muži jsou stejní. Můžete mi, prosím, poradit, jak se toho zbavit, abych si nezkazila první dojem u někoho, s kým by mi to mohlo vyjít? Díky moc
Ali
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
chce to nejen natankovat sebevědomí, ale také podrobit se tréninku. Musíte si sesadit ty alfa-typy mužů z piedestalu, naučit se s nimi komunikovat živě, spontánně a zdravě sebejistě. Začněte tím, že si uvědomíte, jaké mát silné, ale i slabé stránky. V čem jste dobrá, co umíte, co se vám na sobě líbí, co vám přátelé a ctitelé chválí? Nechte si dát i zpětnou vazbu. Nejhorší je ukotvení v pesimismu a negativních přesvědčeních o sobě samé, z každého totiž navenek vyzařuje to, co si o sobě myslí, čili je třeba se trochu rozebrat a zahájit něco jako autogenní motivační trénink. Postupovat zespoda nahoru - ve flirtu od méně atraktivních typů mužů vzhůru k těm, co vám nyní podlamují kolena (v malé míře nemůže škodit, naopak, je to příjemná elektrizace., ale opravdu s mírou)...
Je toho více, ale těžko to lze vtěsnat do pár řádek. Podívejte se na na můj web libusekonopova.cz a budete-li chtít, můžem se na to sejít. Přeji hodně úspěchů v práci na sobě a také nezbytné štěstí.
jakou budoucnost má takový vztah?
Paní konopová, prosím, poraďte postup na partnera, který udělá nějaký průšvih anebo nějakou aktivitu, následky jsou hrozné, ale on je chce vymlčet, případně se před nimi schovává anebo vinu dává tomu druhému. Případně nápravu věci vnímá jako svoje ponížení. Příklad - chci po manželovi víc peněz na domácnost, protože stouply náklady na studium dětí. On na mne křičí, že mi nic nedá, protože nemá, ale přitom si třeba objednává na leasing drahé auto a v bance má prostředků dostatek (není zaměstnanec, podniká). Nakonec se po dvou měsísích rozhodne, že nějaké peníze navíc na studium dětem dá, ale dá je přímo jim (nevadí mi), mně se skoro jakoby vysměje, co tedy chci, když on dětem peníze dává. Ale se provalí to nové auto a další investice, tudíž je jasné, že peníze měl. On se neomluví, ale udělá ještě víc pro to, aby se to skrylo. A začne jako by na oplátku dělat naschvály - vyúčtovává si každou sebemenší položku do domácnosti v částkách desítek korun. Ale nechce o ničem mluvit, jediný jeho přístup je, dětem dávám nějaké peníze navíc, co ještě chceš. Tohle byl jeden z příkladů, podobně to je i v jiných situacích - uteče od nějaké povinnosti a pak se vrátí a dělá jako by nic a čeká, že na to zapomeneme a jako malé dítě přivoláme sami zpět,. Asi jsem to předtím nevědomkly dělala, rozhodně jsem spoustu věcí odpouštěla nebo dořešovala za něj, ale už nechci. Jak však na něj? Následky bere jako výčitky nebo kritiku a je ještě více zle. Ve slabé chvilce někdy, ale jen někdy připustí, že sjem měla pravdu, ale řekne to třeba tak, že si koupil tašku jídla a zaplatil za ni přes tisíc korun, takže ví, kolik jídlo stojí. Nic víc. Děkuji.
Lucka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
váš dopis je "jako přes kopírák" podobný těm, jaké průběžně dostávám. Co s tím? Vždycky píšu: zbavit se jakékoli závislosti, žít si vlastní život. Nelze přece štěstí odvozovat od druhého, každý si ho musí opatřit, "zajistit" sám. Nevidím žádný smysl ve věčném sledování partnerových reakcí, to je život jako v čekárně, v trvalém napětí. Je třeba vše vzít do vlastních rukou, provozovat aktivity, které člověka baví, mít dostatek přátel (opravdových), také samozřejmě zázemí v ostatních členech rodiny, pokud jsou. Přestaňte se myšlenkově věnovat manželovi a svou pozornost obraťte jinam. Nenechte si líbit špatné zacházení, to nemáte zapotřebí. Domnívám se ovšem, že jakmile zjistí, že jste vůči jeho aroganci imunní, přestane ji předvádět. Nebo naopak a pak to budete muset řešit i jinak. Zatím rozvíjejte vlastní aktivity a vystupte ze začarovného kruhu stresu. Přeji vše dobré.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den paní Konopová,nevím jestli má nějakou budoucnost vztah s přítelem.Jsme spolu něco přes dva roky.Mě je 39,jemu 37 let.Každý jsme bohužel z jiného města,takže se vídáme jen o víkendech. Problém je v tom, že mi připadá, že se mnou bydlet nechce.Bydlí u něj v totiž matka a on s ní prý nepohne.To,že si s ní promluví mi slibuje už rok.Tak jsem mu navrhla,že může bydlet u mě.To se prý nevyplatí, projede benzín.Jsme od sebe asi 50km, takže zase taková dálka to není.Navrhl, že zkusíme mimino, ale když jsme spolu tak málo, tak nevím jak si to představuje. Připadne mi, že mu to tak prostě vyhovuje a nikdy se nic nezmění.Vyhovuje mu být přes týden s kámošema a víkend se pobaví se mnou.Myslím si, že kdyby se mnou chtěl doopravdy být, aspoň by se snažil něco změnit.Prostě nejsem jeho priorita a to je asi špatně. Nevím jestli se raději rozejít a jít dál, ale bude to těžké, je nám spolu dobře.Myslíte, že s ním něco pohne?Nebo to mám vzdát?Čas hrozně letí a nikam jsme se neposunuli Děkuji.R.
Radka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže máte tento pocit, asi by bylo dobré porozhédnout se jinde. Přiteli to asi opravdu takhle vyhovuje, bude zřejmě "mamánek"....kdyby vám víkendové schůzky stačily, nebylo by co řešit, ale jste-li trvale nespokojená, je něco špatně. Miminko...? No, nevím. Neangažuje se ani teď, kdy spřádá tyto plány, jak by to asi vypadalo potom, až by mu nastaly skutečné povinnosti? Nelze věřit slovům a slibům, ale činům....Přeji vše dobré a hodně štěstí. 
jakou budoucnost má takový vztah?
3: Máte mnoho zkušeností,snad mi poradíte,co dál..Moc děkuji a přeji krásný den a zároveň díky za Vaši úžasnou a podnětnou poradnu.
Helena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
občas jsme sice svědky toho, jak se padestátník, jenž si např. pořídil mladou parterku, změnil tak, že ho známí nepoznávají - dříve s ničím nepomáhal, dnes nakupuje, vaří atd...ale i tohle může být přechodný jev, kdy je dotyčný ovládán/motivován zamilovaností. Jakmile spolu partneři určitou dobu žijí a ustálil se nějaký model, těžko se mění, v tom máte pravdu. Myslím si, že sestěhovávat se by bylo riskantní. Co kdyby později váš vztah přestal fungovat? Odešel by ten muž sám od sebe? Měl by vůbec kam? Nelze předpokládat, že by se na zahradě přetrhl, pokud nejradši leží a odpočívá. Kdyby vám kromě sekání trávy chtěl pomáhat, už by to dávno dělal.... Ale na druhou stranu - asi víte již delší dobu, jaký je....Proč se však rozcházet, jestliže si jinak rozumíte? Proč nebydlet každý ve svém a na práce si občas zjednat profesionály? Ale to musíte zvážit vy sama. Jestli cítíte, že vás tenhle vztah nenaplňuje, chtěla byste cestovatele a muže, co umí přiložit ruku k dílu, pak by to chtělo začít navazovat kontakty, čas letí. Potom uvidíte....Přeji hodně štěstí, aby se věci vyvíjely k vaší spokojenosti, a děkuji za pochvalná slova!  
jakou budoucnost má takový vztah?
2: na dovolené taky,jemu se nikam nechtělo..V jeho bytě by bylo potřeba udělat tolik věcí,ale jemu se do ničeho nechce,prý nemá motivaci pro koho by to dělal.Raději sedí u počítače, poslouchá muziku,každý den po práci si jde zdřímnout,o víkendu taky.To mě trochu děsí,já potřebuji muže,který se umí i trošku postavit k práci,mám rodinný dům..on se těší,jak tu bude bydlet,obdivuje jaký tu mám klid a soukromí,krásnou zahradu,kde prý budeme spolu odpočívat...on je ve městě hodně nespokojený.Ale na práci není vůbec,po hodinovém sekání trávy sekačkou je úplně zpocený a unavený a všechno ho bolí.Mě ale pořád tvrdí,jak se těší až bude pracovat u mě na zahrádce,že mi se vším pomůže.Já ale vím,že v tomto věku se lidé už moc nemění a že by se z lenocha stal aktivní člověk,to asi nehrozí..Na druhou stranu vím,že mě má rád,ale nevím,jestli s jeho životním stylem a návyky má smysl vůbec ve vztahu pokračovat a hlavně si ho stěhovat k sobě domů..Moc prosím o Váš názor paní magistro.
Helena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
občas jsme sice svědky toho, jak se padestátník, jenž si např. pořídil mladou parterku, změnil tak, že ho známí nepoznávají - dříve s ničím nepomáhal, dnes nakupuje, vaří atd...ale i tohle může být přechodný jev, kdy je dotyčný ovládán/motivován zamilovaností. Jakmile spolu partneři určitou dobu žijí a ustálil se nějaký model, těžko se mění, v tom máte pravdu. Myslím si, že sestěhovávat se by bylo riskantní. Co kdyby později váš vztah přestal fungovat? Odešel by ten muž sám od sebe? Měl by vůbec kam? Nelze předpokládat, že by se na zahradě přetrhl, pokud nejradši leží a odpočívá. Kdyby vám kromě sekání trávy chtěl pomáhat, už by to dávno dělal.... Ale na druhou stranu - asi víte již delší dobu, jaký je....Proč se však rozcházet, jestliže si jinak rozumíte? Proč nebydlet každý ve svém a na práce si občas zjednat profesionály? Ale to musíte zvážit vy sama. Jestli cítíte, že vás tenhle vztah nenaplňuje, chtěla byste cestovatele a muže, co umí přiložit ruku k dílu, pak by to chtělo začít navazovat kontakty, čas letí. Potom uvidíte....Přeji hodně štěstí, aby se věci vyvíjely k vaší spokojenosti, a děkuji za pochvalná slova!  
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den paní magistro,je mi 48 let,nedávno jsem se rozvedla,manžel mi byl opakovaně nevěrný,teď mám přítele stejně starého,nemá děti,nebyl nikdy ženatý,měl jen dlouhodobý vztah,jeho přítelkyně si pak našla jiného muže.Já mám dvě děti už dospělé,které bydlí už samy.Po rozvodu jsem zůstala sama v rodinném domě.Přítel bydlí v městském bytě,velmi rád by se nastěhoval ke mě,ale já váhám...Známe se jen pár měsíců,navíc se dost lišíme.Já jsem hodně aktivní,mám náročnou práci,musím se starat sama o dům,přítel v práci jen sedí v autě,pak přijede domů a sedí u počítače,nikam nechodí,o víkendu jezdí na obědy ke své matce,ta mu i nakupuje,nějaké výlety, dovolené,to vůbec nezná...Je silný kuřák,což mi jako nekuřačce trošku vadí,ale ještě víc to,že nemá žádnou kondici,neujde ani pár kilometrů,na kole prý neseděl dvacet let...On tvrdí,že se mu nikam nechce a nic ho nebaví proto,že to neměl s kým sdílet,ale vím,že ani když byl s přítelkyní,tak to nebylo jiné,prý jezdila na výlety s kamarádkou.
Helena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
občas jsme sice svědky toho, jak se padestátník, jenž si např. pořídil mladou parterku, změnil tak, že ho známí nepoznávají - dříve s ničím nepomáhal, dnes nakupuje, vaří atd...ale i tohle může být přechodný jev, kdy je dotyčný ovládán/motivován zamilovaností. Jakmile spolu partneři určitou dobu žijí a ustálil se nějaký model, těžko se mění, v tom máte pravdu. Myslím si, že sestěhovávat se by bylo riskantní. Co kdyby později váš vztah přestal fungovat? Odešel by ten muž sám od sebe? Měl by vůbec kam? Nelze předpokládat, že by se na zahradě přetrhl, pokud nejradši leží a odpočívá. Kdyby vám kromě sekání trávy chtěl pomáhat, už by to dávno dělal.... Ale na druhou stranu - asi víte již delší dobu, jaký je....Proč se však rozcházet, jestliže si jinak rozumíte? Proč nebydlet každý ve svém a na práce si občas zjednat profesionály? Ale to musíte zvážit vy sama. Jestli cítíte, že vás tenhle vztah nenaplňuje, chtěla byste cestovatele a muže, co umí přiložit ruku k dílu, pak by to chtělo začít navazovat kontakty, čas letí. Potom uvidíte....Přeji hodně štěstí, aby se věci vyvíjely k vaší spokojenosti, a děkuji za pochvalná slova!  
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den,paní Konopová,

nepotřebuji ani tak radu, spíše pochopit, co se mi děje v hlavě. Je mi 50let a 5 let žiji sama, vyjma několika vztahů ze Seznamky, které trvaly vždy do 2 měsíců. Na jaře jsem si řekla, že už tomu nechám volný průběh a najednou se mi ještě ozval (též ze Seznamky), jeden muž. Je mu 48let, svobodný, bezdětný. Jsme spolu 4 měsíce ale já ho chci mít tak 1x až 2x v týdnu, protože jinak jsem velmi sportovně činná. On se ale snaží kontaktovat co nejvíce, až jsem musela říct, že je mi to nepříjemné.Ustal a aktivitu nechává na mne ale vidím, že by chtěl víc. Navíc já mám dvě velké děti, které se mnou nebydlí ale máme krásné vztahy a já chci být taky občas s nimi jen sama. Jinak je velmi příjemný, milý, krásně si rozumíme. I v sexu. Jen já prostě nechci víc, žádné společné bydlení o kterém se zmínil, nechci s ním trávit každý víkend. Mám své přátele, se kterými ho seznamuji ale nepotřebuji ho mít stále za zády. Myslíte, že jsem normální nebo je to jen nedůvěra ? Děkuji.
Karolína
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jistěže jste normální! Máte jen jinak nastavenu potřebu blízkosti partnera, v tom se lidé hodně liší. Někdo ji má tak silnou, že druhého až svírá, nedává mu žádný prostor, žádnou svobodu. Zde záleží na tom, jak dalece je přítel schopný akceptovat to, co chcete vy, případně udělat nějaký kompromis. Kdyby si moc přál s někým bydlet, což také nelze mít nikomu za zlé, musel by se poohlédnout po ženě, která to má nastaveno stejně (a těch je víc než těch druhých). Přeji vše dobré. 
rychle ztrácím zájem
Dobrý den, před dvěma lety jsem začala chodit s mým přítelem. Už tehdy jsem tušila, že jsme dost jiné povahy, ale nyní to vnímám každým dnem. Již delší dobu zvažuji rozchod. Co mě ale přivádí k zamyšlení je to, že jsem do této fáze došla již třikrát u předchozích vztahů. Buď jsem si uvědomila rozdílnost povah nebo jsem po pár měsících zjistila, že jsem ani zamilovaná nebyla. Je mi 27, vím, co od života chci i od můžů, přesto nikdy jsem neměla vztah s někým, koho bych si vybrala já, takoví muži mě nechtěli. A tak jsem většinou byla s muži, kteří chtěli mě a byli mi sympatičtí. Je tedy problém ve mě nebo potíž je v tom, že muži, kteří vyhovují mně, nevyhovuji já jim? Děkuji za odpověď a přeji hezký den S pozdravem Jana
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
možná si moc přejete romantickou lásku, žijete tím ideálem, ale protože realita vypadá jinak, cítíte brzy zklamání a dochází k rozchodu. Nebo ze strachu, abyste nebyla sama, svolíte k tomu, aby vás "sbalil" muž, který pro vás ani na začátku není příliš atraktivní a později nejste schopna akceptovat ho takového, jaký je. Proč vás vlastně nechtějí ti, které chcete vy? Nechala jste si některým z nich dát zpětnou vazbu? Tu bych vám vřele doporučovala, abyste získala jiný pohled na sebe. Uvidíte třeba, co muži musejí tolerovat u vás, co je třeba změnit. V každém vztahu, teoreticky to určitě víte, je třeba leccos tolerovat, dělat kompromisy, odpouštět. I kdybyste navázala vztah se svým idolem, za pár měsíců ho uvidíte úplně jinak a právě to, co vás na něm přitahovalo, vám může hodně vadit....to je známá věc. Přeji hodně štěstí.
manžel má milenku
Paní Konopová,

jak nahlížíte na tuto situaci. Manžel si pořídil bydlení jinde a hcvíli bydlí s námi, chvíli mimo nás. Už byla i nějaká milenka, ale to nedopadlo. Já jsem v době, kdy s námi zrovna nebyl, s bývalým kolegou založila firmu, kterou jsem si chtěla přivydělat k platu. manželovi jsem to řekla, on zrovna v tu dobu s námi bydlel. nejdřív dělal jakoby nic, pak mě ponižoval, že zkrachuju a nakonec se druhý den zase odstěhoval a anvíc mi přestal dávat peníze na děti. Když jsem ho o peníze upomínala, řekl, že se rozhodl peníze dávat jen dětem a mně až poté, co mu o ně řeknu. Rozhodla jsem se nedoprošovat. Od té doby bydlí pryč, občas se zsataví doma, mailem mi napíše, že mě zve do kina, pak z toho nic není, když mu řeknu že v domě, který je napsaný na něho jsou havarijní věci a musí se opravit, dělá, že neslyší. Pak mí poslal mail, že chce, abych ho doprovázela na nějakou společenskou akci a že prý si na to musím koupit nové šaty, vypadata neljíp a tak. Odmítla jsem s poukazem na pracovní povinnosti, které skutečně byly (jsem bez jeho finanční pomoci rodiny, dětem něco posílá, ale ve skutečnosti by mu soud vyměřil víc). On se kvůli tomu, že s ním nejdu, hrozně naštval, že jsem ho ponížila, že už všem řekl, že tam budu a tak. Neumím si představit, že bych tam hrála divadlo, že jsem manželka, která na až jeho povel s ním smí jít, Od té doby se chová hrozně. Paní Konopová, prosím o Váš názor - měla jsem se překonat, všechno překousnout a jít hrát úřasnou manželku? Na povel a pak zase "zalézt" do díry? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Zuzana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestli jste se rozhodla na tu akci nejít, bylo to správné. Jít tam po tom všem, jak se k vám chová, jen jako doprovod, a pak, jak píšete, zase zalézt do díry? Nemáte zapotřebí nechat sebou manipulovat a žádné výhody by vám z toho neplynuly, chápu-li vaše líčení situace správně. On by své chování těžko změnil a po akci by se vše vrátilo do starých kolejí.
Místo hraní divadla pro okolí byste si dle mého názoru měli vážně promluvit, jak dál, a racionálně, bez naschválů (z jeho strany) se snažit nastolit takový model, který bude vyhovovat vám oběma. Je moc dobře, že jste začala podnikat a vybudovala si tak finanční nezávislost!! Ta je základem všeho....přeji hodně štěstí. 
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den,prosím o radu..Velmi jsem pomohla rodinné kamarádce v těhotenství (otec neznámí), půjčovala věci,vozila po doktorech...Moji rodiče se přátelili s její rodinou léta.Kamarádka se mne svěřovala, jezdila často na návštěvy,odpolední kávy... Můj muž ji několikrát vypomohl také(nejdříve požádala o pomoc přese mne, poté již aktivně kontaktovala jeho,o čemž jsem již nevěděla).Zjistila jsem ovšem, že si intenzivně píše s mým manželem, nejdříve kamarádská konverzace, ale pak flirtování. Bylo to velmi náročné období, kdy se velmi snažila o mého muže.Nakonec k ničemu nedošlo a můj muž uznal chybu a kontakt s ní ukončil.Já jsem jí k tomu napsala své a od té doby se nebavíme.Nyní je tomu rok a zahlédla jsem konverzaci opět mezi ní a jím. Nejdříve napsala opatrně věcnou otázku a pak se už domlouvala, že by se mohli sejít... Vím, že je to velmi podlá žena.Má otázka zní co mám nyní dělat? Přiznat muži,že vím, že si opět píší. Nebo jít přímo za ní? Dělat,že nic nevím?Kontaktuje ho vždy první.
Tereza Janatová
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to je příběh jako z filmu (Čas sluhů?)...zde ale ještě nic nezačalo, vášnivá aférka se nerozjela, jen hrozí, že každou chvíli vypukne. Oba aktéři, manžel i zdánlivá kamarádka, se zatím jen tak oťukávají a elektrizují, spřádají fantazie, což je pro ně vzrušující. Po sexu může dojít ke zklamání, ale i k ještě větší fascinaci, což se předem neví...Píšete, že manžel uznal chybu, v textu jsem ale nenašla, jak k odhalení došlo. Jisté je, že to nezabralo a on je i nadále lákadlům té ženy přístupný. Co za tím vězí? Jaký je váš sexuální život? Vládne doma pohoda? Jaký je vůbec váš vztah? Ví o tom flirtu i rodina té vypečené kámošky? Jestli ne, jak by asi reagovala? Co se té ženy  týče, musí mí hroší kůži, svádět manžela kamarádky je sice "klasika", ale pro otrlé nátury. Zřejmě hledá tátu pro své dítě a vycítila, že tady má šanci. Tuto naději jí ovšem nedal nikdo jiný, než váš manžel. Bude ji mít do té doby, dokud manžel bude jejímu rafinovanému svádění přístupný. Účinnější než veškeré zákazy a zpřetrhávání pout mezi těmi dvěma by bylo, kdyby si manžel sám naběhl a spálil se...jenže by se také mohlo stát, že by se zamiloval a odešel úplně (nelze ovšem vyloučit, že tenhle flirt skončí a začne jiný). Záleží na tom, jak silná je vaše vazba, jestli má co ztratit, bojí se např., že by ztratil kontakt s dětmi atd. Ještě podstatnější však je, jestli si vy umíte představit život bez něj, jste na něm víceméně nezávislá. Na tom byste měla každopádně pracovat, ať už to skončí jakkoli.... Přeji vše dobré.
manžel má milenku
2. část: Před pár dny došlo ke konfrontaci mezi mnou a druhou ženou a to v nemocnici, kde byl manžel na operaci. Navštěvovala jsem ho každý den a ona to věděla. Prý se na konfrontaci se mnou připravovala a chtěla mi přímo před očima ukázat jak můj manžel patří jí. Byla jsem v nemocnici na návštěvě ten den i se svou malou vnučkou, která dědu má moc ráda. Když ta žena vešla do pokoje, celá jsem zkoprněla a v klidu jsem jí požádala, aby odešla a že si promluvíme jinde a v klidu, to odmítla se slovy, že se se mnou nemá o čem bavit, poté mě odstrčila a přede mnou a před naší vnučkou objala mého manžela a začalo ho líbat. Celá jsem se rozklepala a vrazila jí facku a vystrkala jí z pokoje. Byl tam velký křik, že přišly i sestry a bránily jí v dalšímu vkročení do pokoje. Po té jsem se zhroutila na podlahu a vnučka jen nade mnou plakala. Snažila jsem se dát dohromady, hlavně kvůli ní a jí také uklidnit.V noci nespím, ve dne pláču a manželovi se snažím ukázat jak moc ho mám ráda. Co mám dělat??
Vlaďka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
co máte dělat? Hlavně se nejdříve zklidnit, ať už přírodními prostředky nebo léky, posuďte sama. Zdraví je ze všeho nejdůležitější! Když si tak představuji scénu v nemocnici, je mi líto hlavně malé vnučky, musela z toho mít šok, neumí si ve svém věku takové scény vysvětlit....Co se manžela týče, myslím, že byste city k němu měla silně zchladit. Lhal, že k vám už nic necítí a proto chce žít raději sám, přestože věděl, jak se věci mají. MIlence dovolil, aby se takhle teátrálně a nevhodně chovala v nemocnici, on ji měl požádat, aby přišla v jiný čas než vy a když už se stalo, že jste se v pokoji setkaly, měl jí opět on říci, že si promluví nejdříve s vámi, ať počká venku. Inteligentní milenka by taktně vyklidila pole, dala si někde kávu a přišla za ním, až by si byla jista, že jste pryč. Chápala by, že Vy jste manželka, s vámi žil tolik let, tudíž byste měla mít přednost (co se pořadí týče). Tím, jakou dal milence nad sebou moc, projevil, jaký je slaboch a způsobil tuhle eskalaci situace, kdy vnučka utrpěla šok. Takže žádné slzy, smutnění nad tím, jak to bylo krásné, ale racionální nadhled, dát mu nějakou lhůtu na rozmyšlení, mezitím se poradit s odborníky - a hlavně: dobře spát (něco na to třeba přechodně brát) zklidnit se, získat odstup, obklopit se rodinou, přáteli, žít aktivně, zaměstnat si tělo cvičením a mysl zážitky....držte se a ať to dopadne k vaší spokojenosti.
P.S. jestliže si manžel pořídil typ ženy, jaký líčíte (fúrie a zřejmě i hysterka), pěkně si to později "užije"....aleje to jeho volba, on potřebuje tuhle zkušenost...
manžel má milenku
Dobrý den, moc Vás poprosím o radu. Jsme s manželem 32 let, máme dvě dospělé děti a manžel mi před 4 měsíci oznámil, že chce ode mne odejít, že není šťastný a že ke mně nemá už žádné city. Řekl mi, co vše mu na mně vadí a že chce žít sám. Rozebírali jsme to několik dní, nic jsem mu nevyčítala, nebyl žádný křik ani hádky, povídali jsme si o té situaci velice klidně, samozřejmě jsem trochu plakala, ale hlavně jsem se soustředila na to, jak celou situaci řešit. Po tomto rozhovoru jsem o sobě několik dní přemýšlela, co jsem dělala špatně a hodně jsem na sobě zapracovala. Hodně jsem se změnila, i manžel říkal, že mě nepoznává, jaká jsem teď jiná. Krom jiného mu projevuji hodně lásky, něhy. Před pár týdny mi sdělil, že je v tom jiná žena, s kterou udržuje vztah už rok a půl. Totálně jsem se zhroutila a do dnes se z toho nemůžu dostat. Den co den to rozebíráme, vše jsem mu odpustila a moc si přeji, aby zůstal se mnou. Velice ho miluji. Už jsem byla u psychologa, ale nepomohl. Jsem zoufalá.
Vlaďka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
co máte dělat? Hlavně se nejdříve zklidnit, ať už přírodními prostředky nebo léky, posuďte sama. Zdraví je ze všeho nejdůležitější! Když si tak představuji scénu v nemocnici, je mi líto hlavně malé vnučky, musela z toho mít šok, neumí si ve svém věku takové scény vysvětlit....Co se manžela týče, myslím, že byste city k němu měla silně zchladit. Lhal, že k vám už nic necítí a proto chce žít raději sám, přestože věděl, jak se věci mají. MIlence dovolil, aby se takhle teátrálně a nevhodně chovala v nemocnici, on ji měl požádat, aby přišla v jiný čas než vy a když už se stalo, že jste se v pokoji setkaly, měl jí opět on říci, že si promluví nejdříve s vámi, ať počká venku. Inteligentní milenka by taktně vyklidila pole, dala si někde kávu a přišla za ním, až by si byla jista, že jste pryč. Chápala by, že Vy jste manželka, s vámi žil tolik let, tudíž byste měla mít přednost (co se pořadí týče). Tím, jakou dal milence nad sebou moc, projevil, jaký je slaboch a způsobil tuhle eskalaci situace, kdy vnučka utrpěla šok. Takže žádné slzy, smutnění nad tím, jak to bylo krásné, ale racionální nadhled, dát mu nějakou lhůtu na rozmyšlení, mezitím se poradit s odborníky - a hlavně: dobře spát (něco na to třeba přechodně brát) zklidnit se, získat odstup, obklopit se rodinou, přáteli, žít aktivně, zaměstnat si tělo cvičením a mysl zážitky....držte se a ať to dopadne k vaší spokojenosti.
P.S. jestliže si manžel pořídil typ ženy, jaký líčíte (fúrie a zřejmě i hysterka), pěkně si to později "užije"....aleje to jeho volba, on potřebuje tuhle zkušenost...
mám do toho jít?
pokračování - Mám teď dilema - zůstat s mužem, který mě miluje ale já si nejsem jistá zda je ten pravý, ve vztahu bez vášně, romantiky, zato v jistotě, nebo to znova zkusit s bývalým přítelem, kterému bude 50 let (tudíž by už měl mít rozum) a říká že si uvědomuje všechny chyby kterých se kdysi dopustil a že se to už nestane ? Děkuji moc za radu,
Leňulka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to je docela zásadní problém - neumět projevovat city. Z čeho vlastně usuzujete, že vás má rád? Láska se projevovat musí, jinak je partner frustrovaný. Nemusí jít o žádná slovní patetická vyznání, stačí prostá gesta - pohlazení, láskyplný úsměv, polibek atd. Chápu, že vám absence těchto gest chybí a váháte, zda ve vztahu zůstat. Nedoporučuji se ale ani ukvapovat a skočit do vztahu s bývalý přítelem, jenž vás už jednou zklamal a nebyla jste si tehdy jista, zda vás nezneužívá....tady mám určité pochybnosti. Je možné, aby se jeho postoj a city vůči vám tak radikálně změnily? Nejde z jeho strany spíš o kalkul, např. po nezdařeném vztahu, kdy ho nějaká žena vypekla, vymetla s ním? I to se stává...  Myslím, že byste si měla promluvit s partnerem a sdělit mu, že jeho citový chlad by mohl být dovůdem k ukončení vztahu, ať se tedy vyjádří, co za ním vězí a zda to může změnit. Promluvte si s oběma a sledujte bedlivě i řeč těla. Prozradí více než slova!!!
Na každém vztahu je nutno pracovat, to ale musejí dělat oba...přeji hodně štěstí a správné rozhodnutí.
mám do toho jít?
Dobrý den paní Konopová, předem Vám chci moc poděkovat za tuto poradnu a prosím o radu. V současné době jsem dva měsíce ve vztahu s mužem, který je hodný, spolehlivý, upřímný, ale myslím že nedokáže dát najevo svou lásku. Jsem si jistá, že mě má rád, jen to neumí dávat najevo.. Nevezme mě za ruku, nepohladí, romantika mu asi nic moc neříká, a zjišťuji že nám občas dochází téma ke konverzaci. Vím že je to člověk na kterého je spolehnutí a určitě by mě do budoucna nezklamal, ale chybí mi ve vztahu jiskra. Zároveň mě teď "uhání "bývalý přítel, se kterým jsem se rozešla před dvěma lety po půlroční známosti, jelikož jsem měla pocit že zneužívá mé dobroty a do vztahu již nic nepřinášel. Ale musím říct že jinak jsme si velice rozuměli, stejný smysl pro humor, záliby, děti si porozuměli a dcera ho měla velice ráda. Celé dva roky jsme byli v tel. kontaktu, on volal mě, dvakrát jsme byli v kině, jinak jsme se nevídali.Mám teď dilema - zůstat s mužem, který mě miluje ale já si nejsem jistá zda je ten pravý, nebo to znova zkusit s - otázka upravena poradcem
Leňulka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to je docela zásadní problém - neumět projevovat city. Z čeho vlastně usuzujete, že vás má rád? Láska se projevovat musí, jinak je partner frustrovaný. Nemusí jít o žádná slovní patetická vyznání, stačí prostá gesta - pohlazení, láskyplný úsměv, polibek atd. Chápu, že vám absence těchto gest chybí a váháte, zda ve vztahu zůstat. Nedoporučuji se ale ani ukvapovat a skočit do vztahu s bývalý přítelem, jenž vás už jednou zklamal a nebyla jste si tehdy jista, zda vás nezneužívá....tady mám určité pochybnosti. Je možné, aby se jeho postoj a city vůči vám tak radikálně změnily? Nejde z jeho strany spíš o kalkul, např. po nezdařeném vztahu, kdy ho nějaká žena vypekla, vymetla s ním? I to se stává...  Myslím, že byste si měla promluvit s partnerem a sdělit mu, že jeho citový chlad by mohl být dovůdem k ukončení vztahu, ať se tedy vyjádří, co za ním vězí a zda to může změnit.  Promluvte si s oběma a sledujte bedlivě i řeč těla. Prozradí více než slova!!!
Na každém vztahu je nutno pracovat, to ale musejí dělat oba...přeji hodně štěstí a správné rozhodnutí.
má náš vztah budoucnost?
vůbec mě neposlouchal. Pracuji ve zdravotnictví a považuji za důležité pomoc člověku, který má zdravotní problémy.Já bych se nikdy nesnížila k tomu, abych někoho sledovala, četla SMS zprávy či emaily. Takovéto jednání je pod mojí úroveň. Omluvil se mi, že byl na mě hnusný. Napsala jsem mu, že jsem se s takovýmto chováním nikdy nesetkala, aby mě někdo takto osočoval a že přemýšlím, jestli budu schopna snášet a akceptovat tyto nesmyslné řeči a řešit nesmyslné problémy. napsal mi, že jsou má slova plná agrese. Tak tomu už vůbec nerozumím, co má tohle znamenat. Vůbec nevím jak by mohlo vypadat soužití s takovýmto člověkem a zda s ním vůbec zůstávat. Jinak je naprosto v pohodě a nemám žádných připomínek. Toto je první "krize" Děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Alexandra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží na tom, jak se váš přítel po požití alkoholu chová. Jestliže zatím vše klape a nemáte jiných výhrad, sledujte, jak se to bude vyvíjet, a udržujte si částečný odstup. Je docela dobře možné, že má zkušenosti s ženou typu "stíhačky" a tudíž je alergický na všechno, co by mohlo zavánět sledováním....nechte ho, ať si v takových situacích poradí sám, a uvidíte....přeji hodně štěstí. 
má náš vztah budoucnost?
Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o váš názor na danou situaci. Cca 1/2 roku mám přítele. Vím, že 4 piva denně jsou jeho denní dávkou. V sobotu hodně pracoval u mě na zahradě a odjeli jsme k němu domů. V neděli ráno mi řekl, že ho bolí záda a celé tělo. Přesto chtěl jít na hory, kde si prý dle jeho slov odpočine. Na hory jsem šla s ním. Odpoledne jsme jeli každý do svých domovů. Ještě v mém autě mi řekl, že je hrozně unavený. V jiném městě musel cca 45 minut čekat na svůj autobus. Od zastávky autobusu to má ještě cca 15 minut pěšky domů. Jelikož jsem byla i já unavena, požádala jsem svého otce, aby ho odvezl. Jeli jsem na autobusovou zastávku a těsně před příjezdem autobusu jsem mu řekla, že ho odvezeme domů, protože je unaven a bolí ho záda. Po této informaci začal na mě zvyšovat hlas, že to neexistuje, že ho sleduji , že mu nic není. Bylo zřejmé, že byl v hospodě. Byla jsem z toho jako opařená. Toto jsem ještě nikdy u nikoho neviděla. Nenechal si vysvětlit proč jsem to udělala. 1.čast
Alexandra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží na tom, jak se váš přítel po požití alkoholu chová. Jestliže zatím vše klape a nemáte jiných výhrad, sledujte, jak se to bude vyvíjet, a udržujte si částečný odstup. Je docela dobře možné, že má zkušenosti s ženou typu "stíhačky" a tudíž je alergický na všechno, co by mohlo zavánět sledováním....nechte ho, ať si v takových situacích poradí sám, a uvidíte....přeji hodně štěstí. 
jak to myslel?
Dobrý den paní Konopová, mám problém. Potkala jsem muže o 2 roky mladšího. Byl 4 měsíce po rozchodu, prý už k bývalé nic necítí. Strávili jsme spolu první společný víkend a všechno bylo fajn, došlo i na sex který byl iniciován z jeho strany. Od té doby jsme se viděli pravidelně. Pak se začal chovat jako malé dítě, neustále něco povídal (převážně nesmysly) a pak se ve zprávách omlouval za svoje chování...naposledy na mě při odchodu vybalil, že se na vztah necítí...Chápu to, je "čerstvě" po rozchodu, ale nevím jak se k tomu postavit. To že jsme spolu spali asi neumím nějak vypustit. Teď mě prosí abych mu dala čas, že ten čas chce trávit se mnou, ale potřebuje přibrzdit. Prosím o radu jestli ze sebe nedělám zbytečně obětního beránka...záleží mi na něm, je mi s ním dobře ale po mých zkušenostech nad tím už více přemýšlím...
Děkuji za Vaši radu - otázka upravena poradcem
Lucka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, váš pocit je správný, vaše sblížení přišlo příliš brzy, ten muž (ačkoli nevím, kolik mu je let ani co má za sebou) minulý vztah ještě nezpracoval, přestože třeba tvrdí, že mu na bývalce nezáleží. Slovům nelze věřit, mohou vyjadřovat jen přání, nikoli skutečný stav. Chybou je také zamilovat se hned po prvním sexu. Vím, že to zní drsně, ale takový sex ještě vůbec nic neznamená, lépe řečeno nemusí znamenat. Může být jen výrazem dlouho neuspokojené fyzické touhy, touhy uniknout, pomstít se nevěrnému expartnerovi atd... Muži jako váš přítel se často po takové noci zaleknou, že zašli moc daleko a v vzbudili v ženě předčasná očekávání. Ženy totiž inklinují k tomu, přeceńovat význam takového sblížení, považují to už za vztah a začnou si na muže dělat nároky, ačkoli racionálně vědí, že ja na ně ještě brzy. Co dělat? nevázat se na něj, rozhodně nebýt kamarádka na zavolání, případně s výhodami, a už vůbec ne vrba. Žijte svůj život a nechte toho muže, aby se s tím popral sám. Přeji vše dobré.
reakce na poradnu
vzkaz pro Klarinu
Dobrý den, je mi 40 let. Také jsem velmi plachý, opatrný člověk a za svůj život jsem měla pouze 2 vztahy. oba skončily katastroficky. První si našel jinou ženu a druhý pro změnu pil. Už jsem to vzdala, neboť tyhle 2 zkušenosti mi naprosto stačily. Zjistila jsem, že jsem stejně většinu života byla sama, takže jsem si na samotu tak nějak zvykla. Skutečnost, že už jsem stará na děti, které již nebudu mít mi dalo trochu zabrat, ale silou vůle se dá vše zvládnout. Všechno se dá v životě zvládnout a i s neúspěchy u opačného pohlaví se dá naučit žít. přeji hodně štěstí
Sabina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zvěřejňuji reakci čtenářky, ačkoli s tímto víceméně rezignovaným postojem nesouhlasím. Hledat muže za každou cenu je samozřejmě špatné, člověk tím vysílá energii (či jak to nazvat), která opačné pohlaví spíš odpuzuje...jak jsem zde již tolikrát psala, smyslem je žít v souladu se svými hodnotami, se svým založením, a přitom být otevřena novým podnětům, zvědavá, co přinese další den a těšit se na něj...jedině tak může seznámení fungovat, nikoli tehdy, chodíme-li po ulicích se skeptických očekáváním, že stejně nic pěkného nepřijde, v uzavření před světem a jeho výzvami....jak se říká, lidé se dělí na dvě skupiny: jedna vidí sklenici napůl plnou, druhá poloprázdnou....a o tom to všechno je.
chuť na "zakázaný" vztah
Dobrý den , kdybych měla popsat svou situaci celou tak to z toho můžete udělat knihu . Tudíž se to pokusím zjednodušit snad mi poradíte. Mám vtah již od střední školy a nedávno jsme měli velikou kryzy. V tu chvíli mi pomáhal můj kolega s , kterým jsem měla citový románek ( bez sexu !!) . Bez hlavě jsem se zamilovala ale bohužel to bylo jen jedno stranné on chtěl jen kamarádku do postele . S kolegou jsem se cca 5 měsíců neviděla a s přítelem jsem vše urovnala a jeli jsme dál tak jak to má být . Ale bohužel jsem s ním musela znovu začít spolupracovat . Byla jsem v poho říkala jsem si že aspoň budeme mít šanci si vše vyříkat . A povedlo se dokonce byl u nás na rodinné grilovačce. Nakonec jsme tam bohužel zůstali úplně sami . Dokud seděl přes stůl bylo vše o.k ale jakmile si sedl blíž a já cítila jeho vůni a dech byla jsem v háji a doto ještě ty jeho (ne)vtipné poznámky (snažil se to zlechčovat) jak to vše mezi námi začalo jak líbám atd. jsem v tom zpět až po uši . Prosím poraďte jak se mám odpilovat .
Zip
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zřejmě jste měla na mysli, jak se odmilovat...? Ale tenhle překlep je docela vtipný. Líčíte sice veškeré peripetie vztahu s kolegou, vaše citové vzplanutí k němu, ale o vlastním vztahu (s přítelem) toho moc nepíšete, zmiňujete jen fakt, že jste měli krizi. Nevím, jak dlouho ve vztahu jste, jaké máte plány do budoucna, zda plánujete rodinu atd.
Zůstávát s někým jen proto, že už ho dlouho znáte, přitom se s ním ale nudit a zamilovávat se jinde, by asi nemělo valný význam. Možná jste kvůli téhle známosti od střední školy moc mužů nepoznala a chybí vám to (logicky). Co se však tohoto kolegy týče, dle toho, co o něm píšete, je skoro vyloučeno, že by se mohl stát vaším novým partnerem. Milencem možná ano, ale jak byste snášela, že vás nemiluje, že jste mu dobrá jen do postele, že nejste jeho jedinou sexuální partnerkou? Stůjte nohama pevně na zemi a nepřibarvujte si realitu do růžova. Chce vás, protože je lovec a vy jste se mu zatím úplně nedala, toť vše. Doporučuji zamyslet se nad vztahem s přítelem a event. si dát na určitý čas pauzu, abyste si mohli ujasnit, jak dál. Poznávejte, srovnávejte, tvořte si názor, ale nezačínejte si nic s těmi, co chtějí jen vaše tělo. Pro nezkušené je to potom peklo.
Přeji hodně štěstí a správná rozhodnutí. 
nemohu se seznámit
Dobrý den, prosím Vás o radu. Nemohu navázat spokojený vztah..Nemohu nikoho potkat..Zkoušela jsme to i na seznamce a začla s jením klukem chodit po 2 měsících se na mě vykašlal bez nějaké sms prostě se přestal ozývat. S dalším to už vypadalo nadějně ale také pak přestal komunikovat. A pak jsem se seznámila s dalším mužem a schůzky proběhly v pořádku psal že zase přijede že jsem milá a tak..a pak jsem mu napsala kdy se uvidíme a on už nereaguje..je to tak hrozný pocit je to nefér od těch kluků copak je problém napsat už nemají zájem? jsem už z toho neštastná vždycky když už to vypadá nadějně tak se stáhnou a nereaguji..
Jitka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
takhle na dálku nemohu posoudit, kde je chyba, ale někde určitě ano. Zkuste zapřemýšlet, co mají muži, které si vybíráte, společného, a také nad tím dokdy je to dobré a kdy zájem mužů začne opadávat. Nedáváte jim příliš brzy najevo, jak o vztah stojíte? Tohle bývá také často kamenem úrazu. Chtělo by to zpětnou vazbu přímo od mužů. Kdybyste měla zájem, zařadím vás na příští Flirtohraní, kde ji dostanete. Více na libusekonopova.cz
jak si v kolektivu zjednat respekt
Dobrý večer,

Mám komplikovaný vztah v zaměstnání z jednou ženou,nevím zda je vdaná ale podle povahy asi né-e,něco bylo málo mezi námi že do toho vstoupili chlapi to znáte že jsem jejích terč a podobné,trvá to víc jak přes pul roku zažívám v zaměstnání díky tomu velkou šikanu ze strany kolegu,poznal sem to i na jedný seznamce že mě automaticky naskočil vztak komplikovaný,libí se mě,a já jí určitě také,ale občas čas od času mě nějaký chlap vyprovokuje a já neudržím uzdu,citím,se někdy už na dně.
děkuji za radu.
Lukáš s
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nepochopila jsem ani na co se ptáte, ani situaci, již líčíte. Píšete, že jste se zaplatl s kolegyní - a proto vás kolegové šikanují? To je divné. Pátrejte po jiných příčinách, např.komunikačních. Muži se ohledně románků spíš podporují a drží při sobě. Není to tak, že si něco namlouváte, vztahujete na sebe? Pokud jste v kolektivu oblíben, neměl by na tom románek ( ještě k tomu krátký)s kolegyní nic změnit....leda že byste někomu "lezl do zelí"....proto možná ta provokace. Ale doporučuji zamyslet se nad tím, jak se ke kolegům chováte, kdy dochází ke konfliktům a jaký mají průběh. Podle toho něco změnit.... Přeskakujete na vztah z internetu, nevím, kde je souvislost. ..Přeji vše dobré.
manžel má milenku
Dobrý den,já 51 let,manžel 53 let. Manžel má milenku,28 roků,svobodná.Máme rodinnou firmu,kde pomáhám i já a naši 2dospělí synové.Manžel už s ní žije 7měsíců,musí za ní každý den dojíždět 80 km, je to workoholik,rozvést se nechce,ale stále není úplně rozhodnut jestli s ní zůstane.Večer se vrací mezi7-8hodinou,ráno brzy odjíždí,každou sobotu jezdí na celý den do práce.Poslední 2 měsíce už přespává u své matky,asi sám vidí,že jen k ní přijet na noc a ráno jet zase nazpátek se mu nevyplácí.Tak 2krát v týdnu k ní jede přespat a pak tam jede v sobotu večer a je s ní každou neděli. Jelikož máme tu společnou firmu,já se s ním nechci rozejít,máme už vnoučata,spolu se bavíme. On ví,že chci, aby se vrátil,říká,že stále přemýšlí.Ale pokud by přece ho ke mě něco táhlo,tak snad o tom se nepřemýšlí,má náš vztah ještě nějakou šenci,a jak dlouho toto může ještě trvat?
Iveta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
na to, jak dlouho to ještě může trvat, vám nikdo neodpoví, stejně tak na otázku, jak se manžel nakonec rozhodne. Zpravidla mizí růžové brýle, vyvolané hormonálním koktejlem, cca za rok, ale nemusí to platit vždy. Tím, že se nevidí každý den a manžel za ní musí dojíždět tak daleko, je mu stále vzácná, což její atraktivitu zvyšuje. Doporučovala bych zvláště vzhledem ke společné firmě zajít se poradit s právníkem. Emoce stranou, myslete tvrdě roacionálně...aby to nebylo tak, že racionálně bude myslet milenka a vytěží z manžela a vaší společné firmy profit. Opatrnosti nikdy nezbývá, zamilovaní muži jsou stejně slepí jako zamilované ženy a nechají se obalamutit. Držím palce a přeji vše dobré.
jak to myslel?
Dobrý den paní Konopná, cca asi tak před dvěma roky jsem se přes seznamku seznámila s jedním klukem, šli jsme spolu jednou ven a pak už neměl zájem se nijak vidět a tak jsme si pouze psali, po roce mi opět napsal jestli se neuvidíme, viděli jsme se tedy asi tak 3x kdy už proběhli i polibky, ale opět zničeho nic ustoupil a nechtěl nikam jít, docela mě to mrzelo ale tím že jsem toho měla ve škole hodně jsem to nějak přehlížela, ale stále jsme zůstávali spolu v kontaktu. Cca před měsícem jsme se zase skoro po roce viděli, bylo to téhdy takové spontání, kdy jsem byla kamarádce na oslavě, kterou měla kousek od něj, psal mi že je sám doma atd a když zjistil že jsem kousek od něj, tak se rozhodl že mi půjde v noci naproti, procházeli jsme se a dobře se spolu bavili, ale tím že bylo už hodně hodin a mě domů nic nejelo jsem ho přemlouvala jestli by mě neodvezl, nakonec kývl že jo, když jsme byli před barákem tak jsme se začali líbat
A
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
dle toho, jak situaci popisujete, je to od začátku stejné, jako na houpačce. Nikdy se vůči nechoval jako muž, který má skutečný zájem, tudíž dle mého názoru byla chyba jít s ním do postele a zamilovat se do něj, což jeho nezájem ještě posílilo. Přeji rychlé vystřízlivění, zpracování tohoto vztahu-nevztahu a příště více štěstí, resp. lepší výběr....
jak to myslel?
(Pokračování) Když jsme se tedy začali líbat, tak jsme se přitom spolu i mazlili a stalo se taky něco co jsme nejspíš ani jeden neměli v plánu. Po tom všem se se mnou ale stále v pohodě bavil a já se do něj ještě více zamilovávala, ale neviděli jsme se protože mu začal kurz a měl s ním hodně práce, tak jsem to moc neřešila až do teď, protože mě začalo štvát to jeho že nemá pořád čas a přestal mi dokonce i odepisovat, online ho vidím skoro pořád ale mě prostě ignoruje, nechápu co se z ničeho nic prostě stalo, když do teď neměl problém mi odepsat a to už hodně dlouho ví co k němu cítím.. Děkuji za odpověď.
Aneta
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
dle toho, jak situaci popisujete, je to od začátku stejné, jako na houpačce. Nikdy se vůči nechoval jako muž, který má skutečný zájem, tudíž dle mého názoru byla chyba jít s ním do postele a zamilovat se do něj, což jeho nezájem ještě posílilo. Přeji rychlé vystřízlivění, zpracování tohoto vztahu-nevztahu a příště více štěstí, resp. lepší výběr....
jak se mám ve vztahu chovat?
Paní Konopová, co s tím? S manželem máme nějakou krizi - jsme 18 let spolu. Spíš to jde od něj, protože nic mu není dobré, všichni jsou blbí, jen on a jeho přátelé vydělávají nejvíc atd. atd. Když se bavíme o nás dvou a já řeknu, že se mi to či ono povedlo anebo za něco jsem ráda, tak se začne vztekat, že já jsem spokojená všude a přidá i nějaký naschvál (nedá peníze, odjede pryč k rodičům, začne šít do dětí a provokovat je proti sobě...) a samozřejmě v tu chvíli diskuze končí. Když mu řeknu, že nejsem se stavem spokojená, že přežívám, tak mi odvětí, že každý to má tak, jak si to udělá a s posměškem zase odejde a diskuze zase skončí. Prostě nic není dobře. Když se ho zeptám na jeho představy, co vlastně chce, tak bu´d neví, nebo se dozvím klišé nebo chce usměvavou, odpočatou ženu, která ho zahrne láskou, bude mu kupovat dárky a myslet na něj (což si zase odporuje s tím, že mi občas "zapomene" dát peníze, takže jsem ráda, že chodím do práce a mám svůj plat. prostě možnosti domluvy snad skoro nula. Vidíte tam ještě nějakou možnost, jak to nějak změnit, ovlivnit. Předchozí soužití nebylo jednoduché, ale šlo. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Věra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
pokd manžel nemá zájem na zlepšení atmosféry a komunikace, nevnucujte se mu, žijte si po svém...bývá účinnější změnit způsob chování než opakovat stále stejná slova. Co se hospodaření ve společné domácnosti týče, měl by fungovat jasný a stále platný řád, nezávislý na tom, jakou má manžel zrovna náladu. Pokud nefunguje základna(což je právě tohle), nemůže fungovat ani nadstavba. Přeji vše dobré. 
reakce na poradnu
Dobrý den, zaujala mně Vaše odpověď jedné pisatelce -
"přitažlivost je úzce spojena se zdravým sebevědomím. Žena, vysílající signály nejistoty a pochybností o sobě, sice může zaujmout, pokud je fyzicky krásná, ale muži tyhle slabiny brzy odhalí a ztratí zájem...".- stává se mi to přesně takto často, vím o sobě, že jsem hrozně plachá a nejistá, ačkoliv dobře vypadám. Jen jsem doufala, že i plaché a nejisté ženy mohou najít svůj protějšek. Proč tomu tak je? Díky za odpověď. - otázka upravena poradcem
Klárina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, i plaché ženy mohou najít svůj protějšek, ale musejí ho něčím "přilákat". Jsou různé druhy plachosti...
jak to myslel?
Dobrý den, prosím Vás o radu. Na seznamce jsem se seznámila s jedním klukem dali jsme si schůzku a byla hrozně fajn, pak mě požádal o číslo a dali jsme si druhé rande pak i třetí kde jsme se spolu vyspali.. před tou noci často psal posílal fotky co dělá a podobně..po té noci ráno posnídal a odjel...pak napsal jak se mám tak jsem mu napsala ze dobře a jestli se ještě uvidíme..nereagoval až po 2 dnech se ozval s tím ze se omlouvá ale ze se chce vidět, ze mi přece říkal ze si udržuje odstup ze nevěří holkám, (zklamal se v tom minulém vztahu) a ze nechce nic uspěchávat ze je prostě takový...a pak jsme si psali jednou on a pak já a pak zase on..a pak jsem mu navrhla aby v patek přijel a on ze jo že se domluvíme...a pak jsem mu psala k narozeninám a ze se těším na ten patek a on ze neví jestli se nakonec uvidíme ze má rodinné problémy..já nevím ale přijde mi to jako výmluva, i když nevím proc se sám ozývá.. odpověděla jsem jak to vidí dal do budoucna a zase neodpověděl..už jsou to dva dny..
Eva
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nevnucujte se mu. Pokud má muž zájem, projeví ho, muži v tom jsou přímočaří. To, co popisujete, o něčem takovém nesvědčí. Zřejmě si potřebuje v sobě něco vyřešit, nechte ho a neztrácejte s ním čas. Přeji vše dobré.
rozešli jsme se a já trpím
Tady je pokračování: tak se mu to zhnusilo co jsem mu dělala a že už mě nemiluje...jenže Já ho miluju moc...a nechci ho stratit a uvědomila jsem si toho hodně a už to nechci udělat...minule jsem byla s jeho kamarádma venku a s mojí kámoškou je to taková větší parta a bavím se s nimi taky když jsem ještě s nim chodila tak jsme s nimi chodily ven ...a on se dozvěděl že jsem byla s nima venku. ..jakoby byl naštvaný napsal mi to :fajn tak sis začla s klukama ok konec. ..přitom konec už byl dřív tak nevím co mu je...a píšem si pár vět za den ...sice mu napíšu Já ...ale odpoví...ale nechci ho stratit pořád k němu citim...poraďte mi prosimm
Sabka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
počínala jste si nezrale, zřejmě ještě se vztahy moc zkušeností nemáte. Ten mladík vás nejspíš něčím znejisťoval, takže jste měla potřebu dávat mu "kapky", provokovat jeho žárlivost atd. Tak si většinou počíná ten slabší ve vztahu. Berte to jako cennou zkušenost pro příště, pravděpodobně jste pochopila, jak se chovat nelze a již to nebudete opakovat. Doporučovala bych vám, až tento rozchod zpracujete, najít si partnera, který ve vás nebude vzbuzovat nejistotu a pochyby, tudíž se budete chovat přirozeně a autenticky mu dávat najevou svou lásku. Tomuto mladíkovi se nevnucujte, to nemá žádný smysl, on je již jinde. Chuť zůstat ve vztahu je vždycky záležitostí obou, nikoli jen jednoho. Přeji vše dobré.
rozešli jsme se a já trpím
Dobrý den, zrovna jsem po rozchodu 8 dni...s přítelem bysme teď byli 14.8. 6 měsíců a za tich 6 měsíců toho máme spolu spoustu vzpominek a tak ...jenže Já jsem dělala špatný věci ve vztahu lhala jsem mu, vymýšlela jsem si ,dělala naschvály, chtěla jsem aby žárlil...pak byli i hadky skoro každý den...už mi nechtěl ani věřit ... a mrzelo mě to že mi nevěří na druhou stránku se mu nedivim když mi řekl že mu už věřit nebude...teď v létě měl brigádu v červenci a měl to na měsíc...skoro měsíc jsme se neviděli protože dělal od 5 rána až do 12 v noci takže jsme vůbec neviděli...za tu dobu jsme si psali jenom ale už byl divný...když jsem mu třeba napsala jestli ještě bude venku nebo tak po ty 12.hodině napsal že asi půjde ještě na drinka..trochu mě to mrzelo že šel na drinka než za mnou... a měl to cestou okolo miho baráku (bytu) a porad byl divnějši...pak napsal že už mě trápit nebude a že to lepší nebude že to co jsem ve vztahu mu dělala tak to přišlo na něj až teď a že se mu to zhnusilo.
Sabka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
počínala jste si nezrale, zřejmě ještě se vztahy moc zkušeností nemáte. Ten mladík vás nejspíš něčím znejisťoval, takže jste měla potřebu dávat mu "kapky", provokovat jeho žárlivost atd. Tak si většinou počíná ten slabší ve vztahu. Berte to jako cennou zkušenost pro příště, pravděpodobně jste pochopila, jak se chovat nelze a již to nebudete opakovat. Doporučovala bych vám, až tento rozchod zpracujete, najít si partnera, který ve vás nebude vzbuzovat nejistotu a pochyby, tudíž se budete chovat přirozeně a autenticky mu dávat najevou svou lásku. Tomuto mladíkovi se nevnucujte, to nemá žádný smysl, on je již jinde. Chuť zůstat ve vztahu je vždycky záležitostí obou, nikoli jen jednoho. Přeji vše dobré.
nemohu se seznámit
Dobrý den,

mám celoživotní problém s muži a vztahy. Dá se říci, že jsem celý život v podstatě sama. Kdykoliv s mužem navážu nějaký vztah, tento se během okamžiku změní v peklo. Dotyčný o mne ihned přestane jevit zájem a začne mne jenom ponižovat a ještě to podá tak, že je to všechno moje vina. Navíc vždy řešíme pouze jeho bývalou partnerku a já jsem vysledovala, že v podstatě celoživotně plním ve vztazích funkci převozníka. Funguji neustále jako mezičlánek, přes kterého se každý akorát přenese od své minulosti do své budoucnosti. Já zůstávám vždy s bolestí sama. Nejsmutnější je, že se velmi těžko seznamuji - v dnešní době je to pro mne něco naprosto nereálného a pokud k tomu nakonec dojde, vždy je to to samé. A je úplně jedno, jestli mne dotyčný uhání rok nebo týden. Ve chvíli, kdy na vztah přistoupím,už jsem ta nejhorší na světě a jeho chování se změní o 180 stupňů. Už jsem tak skeptická, že se začínám mužům vyloženě vyhýbat a to není řešení. Nevím, co dělat? Děkuji za Vaši odpověď.
Lucie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže se vámi popisovaný fenomén stále opakuje, pak by to nasvědčovalo buď tomu, že si vybíráte navlas stejný typ partnera (dle mého méně pravděpodobné), nebo se již na začátku vztahu začnete chovat k mužům způsobem, který v nich tyto reakce vyvolává. Nějaký společný jmenovatel by bylo dobré vysledovat. Doporučuji zamyslet se objektivně nad průběhem všech vztahů, zmapovat jejich průběh a uvědomit si, kde se to začalo lámat, kdy o vás muži začali ztrácet zájem, jaké vaše chování tomu předcházelo. Vždy je to o reakci na něco, jenže si člověk často neuvědomuje právě to, čím ji vyvolal. Pokud byste měla zdravé sebevědomí, zdravý způsob komunikace s muži, troufám si říci, že není možné, aby se soužití okamžitě změnilo v peklo a dotyčný o vás ztratil zájem. Strach z mužů a ze vztahu je nesmysl, chce to jen přijít na to, kde je zakopaný pes. Jestliže budete chtít, obraťte se na mne, kontakt najdete na libusekonopova.cz
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den,
má 1/2 roku přítele. Nemám žádných připomínek, ale nevím, co si mám myslet o jeho "vztahu" k alkoholu. Pracuje jako řidič z povolání cca 10 let. Nikdy nebyl přistižen s alkoholem v krvi. Má rád velmi pivo. Když jsme byli na výstavě vypil za celý den 6 "velkých" piv. Když jsme byli na dovolené vypil 2 piva a k tomu 5 sklenic 2 dcl vína za cca 2 hodiny. Jako abstinentka jsem z toho v šoku. Opilý nebyl. Když jsem mu nabízela láhev Becherovky za pomoc na zahradě láhev odmítl. Nevím, co si mám o tom myslet. Odmítá tvrzení, že je alkoholik. Zároveň jako řidič z povolání nemůže pit. Skutečně nevím jak tohle vyřešit. Děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Karin
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to, co popisujete, je sice spotřeba víc než jen "konzumentská", ale pokud nikdy není opilý, v práci nepije, vám čas nehoří, pozorujte a vyčkejte....přeji, aby se vaše černé obavy nevyplnily a vše dobře dopadlo.
manžel má milenku
2.část - Vážená paní Konopová, velmi Vám děkuji za Váš názor. Nicméně vše se poněkud změnilo. Milenka se po dvouletém vztahu s manželem rozešla (dozvěděla se o těch dalších dvou ženách)a ve vzteku začala psát mně. Nejprve mi to velmi ublížilo,ale teď jsme si začaly psát (myslím, že už bez emocí) a zjistila jsem, že můj manžel prakticky vůbec neříká pravdu a svým lžím snad i věří. Je schopen si vymýšlet celé příběhy, co se na pracovním víkendu dělo a přitom byl s ní. Uvedu Vám příklad, který mě opravdu děsí. Ta jeho dvouletá známost mu dala simku do tajného mobilu a platí mu účet, aby si mohli tajně volat a on z něj volá i těm dvěma dalším (poslala mi výpis). Jen za červen za něj zaplatila víc jak12 000Kč.Tohle přece nemůže udělat člověk, který má nějaké svědomí...
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
se svědomím se to má v těchto případech různě, zde bych ještě řekla, že něco takového nemůže dělat člověk, který má zdravé sebevědomí....
Jestliže milenka platila telefonní účty svého ženatého milence, aby nakonec zjistila, že i ji podváděl a za její peníze si volal s jinými ženami, je to slušná lekce, díky níž by mohla leccos pochopit....
manžel má milenku
Stále ale mám pocit, že mě nějak má rád, že se toho rozhodnutí bojí. Ted s ní chce jet dokonce na dovolenou, prý ale jako doprovod i s její matkou, že potřebují s sebou chlapa. Nějak to nechápu, to ani té matce nevadí, že manžel je ženatý a má děti?? Musím ale říct, že to jeho zamilování je důsledkem naší krize: před časem jsem byla vyčítavá, nespala s ním, řekla jsem věci ohledně sexu, které těžko rozdejcháva. Za vše jsem se omluvila a všechno mu vysvětlila, že to bylo pod tíhou okolností: měla jsem deprese, řešila úmrtí v rodině a přišla o práci. Čekala jsem od něj podporu a protože jsem se jí nedočkala, byla jsem hnusná a teď sklízím plody. Bohužel mi to manžel neodpustil a protože jsem vyhrožovala rozchodem, tak to vzal doslova a zamiloval se jinde. Zpětně vidím, jak strašnou chybu jsem udělala, bojím se že už to nevrátím a manžel odejde. Nepomohla poradna, omluva, vysvětlení, že chci rodinu zachránit a moje lítost i snaha, že se změním a začneme znovu. Mohu vztah zachránit? 2.č.
Veronika N.
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
je s podivem, jak manžel vegetuje v domě své "platonické" (??) lásky spolu s její matkou a dokonce s nimi hodlá strávit dovolenou. Nebylo by možná od věci popovídat si s oběma ženami, jak se na celou situaci dívají, jaké lži od vašeho manžela slýchají (možná klasické - o tom, jak se rozvede nebo dokonce již rozvádí, jak je doma nepochopen a trpí...). Nemohu vám to ovšem doporučit, jelikož je to spojeno s mnoha riziky: nevíte, jak by ženy reagovaly, mohlo by dojít k eskalaci napětí, k nečekanému dramatu. Jemnější variantou by byl dopis či mail, ovšem i zde číhají rizika. V případě, že by manžel po odhalení tohoto kroku zareagoval sbalením kufru a odchodem, byste si to pak možná vyčítala. Rozhodnout se pro konfrontační řešení lze pouze tehdy, je-li člověk předem smířen s eventuálním koncem, což vy nejste.
Pokud se zakládá na pravdě, že manželova přítelkyně s vaším mužem nespí, pak je buď nezvykle morální a čeká na jeho rozvod (což se mi nejeví moc pravděpodobné), nebo je naopak totálně amorální a motivuje ji nějaký profit (finanční, pomoc v domě atd.). Ať tak či tak, váš je manžel slaboch bez schopnosti postavit se k problému čelem. Když jste potřebovala podporu, neposkytl vám ji, následnou terapií zůstal zřejmě netčen, našel si milenku, ale ani s ní není schopen realizovat se jako pravý muž...nic neřeší, jen pendluje od vás k přítelkyni a zpět. Čeká snad, že to za něj vyřešíte vy ženy...? Aby si zase mohl najít záminku a v případě krachu toho druhého vztahu říci, že jste ho vlastně vyhodila? Nesypte si popel na hlavu, to jste už udělala a k ničemu to nevedlo. Starejte se o sobe a o děti, žijte tak, jak byste žila bez něj, netlačte na pilu, nechte ho v tom vykoupat, o tu zkušenost si koleduje, potřebuje ji a dokud jí neprojde, neposune se dál. Podporu hledejte v sobě, rodině a přátelích, v relaxačních cvičeních, případně v terapeutovi. Buďte na manželovi nezávislá. Přeji hodně síly i štěstí. 
manžel má milenku
Hezký den, prosím o radu. Jsem 16 let vdaná, 2 děti na ZŠ. Manžel pracuje v Praze,vrací se domů na víkend a v Praze "vztah". Tím vztahem myslím toto - on mi to řekl: je zamilovaný do 13 let mladší svobodné dívky (30 let), bydlí u ní v domě s její matkou, původně bydlel na ubytovně.Dle něj ale je zamilovaný jednostranně, ona ho bere jako kámoše, má tam samostatný pokoj, sex prý mezi nimi není.Chce ji ale do života a rozhoduje se o rozvodu.Doma se mnou nespí, prý ke mně nic necítí, chová se odtažitě a baví se jen s dětmi. Pokud přijede domů, stejně jede za rodiči, kteří bydlí kousek od nás. Se mnou prakticky není, děti bere s sebou. Toto trvá už 11 měsíců a on se nerozhodl, co bude. Mě to ničí, brečím, trápím se a jsem na dně. Už 3x měl lhůtu, dokdy se rozhodne, jestli zůstane s rodinou, ale pokaždé řekne, že není rozhodnut. Jakoby to rozhodnutí protahoval, myslím si že chce odejít, ale bojí se to říct. Já ho miluji, chci zachovat rodinu. Pokud mu sbalím kufry, tak půjde. 1. část. - otázka upravena poradcem
Veronika N.
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
je s podivem, jak manžel vegetuje v domě své "platonické" (??) lásky spolu s její matkou a dokonce s nimi hodlá strávit dovolenou. Nebylo by možná od věci popovídat si s oběma ženami, jak se na celou situaci dívají, jaké lži od vašeho manžela slýchají (možná klasické - o tom, jak se rozvede nebo dokonce již rozvádí, jak je doma nepochopen a trpí...). Nemohu vám to ovšem doporučit, jelikož je to spojeno s mnoha riziky: nevíte, jak by ženy reagovaly, mohlo by dojít k eskalaci napětí, k nečekanému dramatu. Jemnější variantou by byl dopis či mail, ovšem i zde číhají rizika. V případě, že by manžel po odhalení tohoto kroku zareagoval sbalením kufru a odchodem, byste si to pak možná vyčítala. Rozhodnout se pro konfrontační řešení lze pouze tehdy, je-li člověk předem smířen s eventuálním koncem, což vy nejste.
Pokud se zakládá na pravdě, že manželova přítelkyně s vaším mužem nespí, pak je buď nezvykle morální a čeká na jeho rozvod (což se mi nejeví moc pravděpodobné), nebo je naopak totálně amorální a motivuje ji nějaký profit (finanční, pomoc v domě atd.). Ať tak či tak, váš je manžel slaboch bez schopnosti postavit se k problému čelem. Když jste potřebovala podporu, neposkytl vám ji, následnou terapií zůstal zřejmě netčen, našel si milenku, ale ani s ní není schopen realizovat se jako pravý muž...nic neřeší, jen pendluje od vás k přítelkyni a zpět. Čeká snad, že to za něj vyřešíte vy ženy...? Aby si zase mohl najít záminku a v případě krachu toho druhého vztahu říci, že jste ho vlastně vyhodila? Nesypte si popel na hlavu, to jste už udělala a k ničemu to nevedlo. Starejte se o sobe a o děti, žijte tak, jak byste žila bez něj, netlačte na pilu, nechte ho v tom vykoupat, o tu zkušenost si koleduje, potřebuje ji a dokud jí neprojde, neposune se dál. Podporu hledejte v sobě, rodině a přátelích, v relaxačních cvičeních, případně v terapeutovi. Buďte na manželovi nezávislá.
Přeji hodně síly i štěstí. 
ženské sebevědomí
Zjistila jsem, že ať dělám co dělám neovlivním to.....Pokud o mě chlap nemá zájem, můžu se snažit být sebevtipnější, co nejvíc inteligentní, upravená, schopná.... atd, ale jak pro něho nejsem ta správně vizuálně přitažlivá, můžu se třeba postavit na hlavu, a nic.... Naopak. ..... chlapi, kde jsem se vůbec nesnažila a bylo mi to jedno, zájem třeba měli..... můj dotaz: děsí mě, že to nedokážu ovlivnit, lze to vůbec nějak? opravdu jsem poslední dobou nabyla dojmu, že žena (bohužel) může a musí být jen pasivní a čekat,co se bude kolem ní dít a nemá šanci to ovlivnit, což se mi příčí, ale.....????nelíbí se mi to, ale možná dělám něco opakovaně špatně, můžete mi poradit?
Bětka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
otázkami kolem fatality (osudovosti), nakolik jí je náš život předurčován a determinován, se zabývá lidstvo od nepaměti....samozřejmě nelze ovlivnit vše, i vy jste zjistila, že se někdy můžeme "postavit na hlavu", ale stejně to není nic platné, v jiném případě se neangažujeme vůbec a výsledek se dostaví. Z mého pohledu je to "dobrá zpráva": není záhodno tlačit na pilu, stačí jen být uvolněná, autentická, spontánní...a právě o to jde i při seznamování. Když nám na ničem moc nezáleží, působíme přirozeně, zdravě sebevědomě, což je přitažlivé....stavte na tom a i v okamžicích, kdy stanete tváří v tvář člověku, z něhož se vám budou "podlamovat kolena", si vzpomeňte, jaké to je, když jste nad věcí. Jakmile si v sobě vyvoláte tento pocit, změní se i vaše řeč těla, uvolníte se, zmizí křeč a vše je na dobré cestě.... přeji hodně štěstí.
manžel má milenku
Dobrý den minulý týden mi manžel oznámil,že má milenku.Jsme spolu 7 let,loni jsme měli krásnou svatbu,máme dvě děti 3 roky a 5 měsíců.Prý spolu teď měli 2 měsíce vztah a jsou do sebe zamilovaní.Neví, jestli od nás odejít nebo zůstat,hlavně kvůli dětem,teď to prý ukončili a on se musí rozmyslet co dál.Ona je taky vdaná,má 4letého syna,ale teď od sebe s manželem odešli.Já mu už nějakou dobu nedávám,co potřebuje,už mi několikrát říkal,že by ode mě potřeboval víc lásky,ale já jsem s tím nic moc nedělala,jsem dost vyčerpaná z péče o děti a domácnost.Dávám veškerou lásku dětem.Přijde mi to jako nešťastná shoda náhod,chtěl mi pomáhat se starším synem,a tak trávil s ní a s jejím synem spoustu času venku na hřišti,abych mohla být s miminkem.Teď si vyčítám,že jsem radši nebyla s nimi.Je to jeho dlouholetá kamarádka,a to,co se stalo je výsledkem toho,že oba byli ve vztahu nespokojeni.Nikdy jsem nevěřila, že bych to dokázala odpustit, ale pořád ho miluji a chci s ním vychovávat děti,co mám dělat?
Katka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
s tak malými dětmi by byl docela hazard jít od sebe jen na základě úletu. Zničit kvůli němu dvě rodiny?? Manžel by se měl zklidnit, začít se chovat dospěle a zodpovědně, nepřikládat sexu s kolegyní tak velký význam. Dělat závěry o vztahu na základě prvních vášnivých týdnů románku je fatální omyl. Časem by zjistil, že i nová partnerka má nějaké vady. Pokud k manželovu "úletu" došlo hlavně proto, že doma sexuálně strádal (což  může být výmluva nebo jen část pravdy, možná ho lákala i jinakost, zakázané ovoce atd...), asi by chtělo na tom zapracovat, až emoce opadnou. Zkuste si o tom promluvit s chladnou hlavou. Buďte konstruktivní a v rámci možností přátelská, nedoporučuji však žádný podbízivý ani podlézavý přístup, to by bylo jen na škodu. Držím palce a přeji hodně štěstí. 
jakou budoucnost má takový vztah?
Paní Konopová, seznámila jsem se s mužem, kterému je přes padesát a je svobodný, bez dětí. V jeho životě nějaké partnerky byly, sám říká, že není rád, že to dopadlo takto. Zpočátku byl takové zvířátko, ale postupem času se začal chovat přirozeně, tam, kde kdysi jen vyštěkl jedno slovo, si řekne, co chce - myslím si, že jde o kombinaci jakési stydlivosti a možná strachu z odmítnutí. Možná má vliv i to, že se cítí být ve stínu svého úspěšného bratra (profesně, finančně, šikovností...). Ale zase tolik toho o něm nevím, sám pouští informace jen pomalu. Paní Konopová, z Vaší zkušenosti, může se stát, že fajn člověk skutečně se "mine" rodinou anebo mám být opatrná a čekat, kde se ten zádrhel objeví? Proč někteří chlapi nemají i ve vyšším věku rodiny (děti)? Děkuji za vaši odpověď.
- otázka upravena poradcem
Lucie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
při čtení vašeho víceméně kritického popisu partnera mne napadá: proč jste se rozhodla právě pro něj? Čím vám imponoval? Zaujala mě věta:" Zpočátku byl takové zvířátko, ale postupem času se začal chovat přirozeně"...znamená to, že ho nějak socializujete, působíte na něj, měníte ho a jste s ním v podstatě proto, že vám dělá dobře na něm pracovat? V textu jsem totiž nenašla nic, co by svědčilo o nějakém obdivu, o rovnocenném partnerství....
problémy s bývalými partnery
Ahoj, mám přítelkyni, která v 16 zažila rozchod s přítelem kterého neskutečně milovala a má podle mě pocit, že to pořádně neskončili. Pak měla partnery, kteří jí, ale do vztahu v podstatě nutili, ona je uplně tak nechtěla. A nikdy nepřestala milovat toho prvního. Poslední přítel byl arogantní blbec a ona se snažila mu dokázat, že ho nepodvádí atp.., ale on pořád žárlil a nemohla nikam chodit atp..Nakonec se s ním rozešla a asi po 2 měsích jsme se začali vídat spolu. už jsme se znali asi rok a moc jsme si vždy rozuměli. Šli jsme do vztahu s tím, že se pokusíme jí zbavit se toho prvního přítele a že pak se zamiluje do mě. Vztah máme perfektní. Bydlíme spolu, jsem k ní pozorný a dělám co jí na očích vídím. Ted už tvrdí, že jsem jí od toho prvního pomohl, ale myslím že tam pořád je. Co máme udělat, aby jí to pustilo a mohla jít dál? Ona říká, že chtěla být nějakou domu sama, myslíte že půjde její city nastartovat jíž v tomto vztahu? Nebo není naděje? Děkuji
Tom
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
vaše přítelkyně dobře cítila, že potřebuje být nějakou dobu sama a vypořádat se s minulostí. Asi byla chyba uspěchat další vztah.
Vaše věta: "Šli jsme do vztahu s tím, že se pokusíme jí zbavit se toho prvního přítele a že pak se zamiluje do mě" demostruje přání, to se však evidentně rozchází s realitou. Lze s někým jít do vztahu z rozumových pohnutek, ale nelze si poručit zamilovat se do někoho...emoce jsou iracionální a nevypočitatelné. Co s tím za současné situace? Buď se smířit s tím, že výsledek je nejistý, na přítelkyni netlačit a počkat, jak se věci vyvinou, nebo to skončit a najít si partnerku jinou, která takový problém řešit nebude...přeji správné rozhodnutí a hodně štěstí. 
jak pomoci blízké osobě
Dobrý den paní Konopová, mám dotaz, můj švagr se k mé sestře chová mnoho let špatně, spoustu situací, které v této poradně popisují jiné ženy (milenka, odklánění peněz, psychické a fyzické týrán sestry, nezájem o společné děti a z toho pramenící poruchy jejich chování apod.) se děje i v jejich rodině. Tipuji dobře, že má švagr nějaký mindrák
(odhaduji proto, že je moje sestra šikovnější a inteligentnější než on), proto ta nenávist k ní? A jak mám sestře pomoci, aby našla sílu situaci řešit! A aby nevěřila tomu, že si ona a děti jeho špatné chování zavinili...Je mně jich strašně líto! Děkuji za každou radu.
Martina Veselá.
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
pokud jde o násilí, měla by se vaše setra určitě obrátit na nějakou organizaci, pomáhající ženám v tísni, např. Bílý kruh bezpečí..
Nejdříve si ovšem musí přiznat, že je něco špatně, a chtít věci změnit....hodně to souvisí s jejím sebevědomím, pouze kvůli němu si vybrala takového partnera nechává si takové chování líbit....chápu vás, že ji litujete a ráda byste jí nějak pomohla, ale ona je dospělá osoba... můžete jí samozřejmě dát nějaké tipy, vyhledat kontakty, udělat termín a navrhnout, že s ní někam zajedete. Udělejte to a uvidíte, jak bude reagovat. Apelujte i na děti: i kdyby sestra nechtěla zachránit sebe, měla by cítit zodpovědnost za děti, které touhle situací doma určitě trpějí...přeji hodně síly a zdaru.
jak se mám ve vztahu chovat?
dobrý den, chtěla bych vás poprosit o váš názor. Je nám oběma 48 a poznali jsme se brzy po rozchodu partnera se slečnou, která chtěla děti a vdavky, což mého přítele už "nebralo" Začali jsme zvláštní vztah kdy víkendy trávíme spolu a pak se scházíme ještě v úterý nebo ve středu. Bohužel jsem zjistila, že přítel i po půl roce nedokáže nekontaktovat svojí o 15 let mladší expartnerku. Zjistila jsem, že minulé pondělí ji přemlouval ke společnému běhání v horách. Oba se věnují běhání a přístí týden s ní jede na závody, mně nechce vzít sebou ani za boha, přitom jindy ho doprovázím po celé republice. Bojí se, že se setkáme. Mám nějak tlačit na to abych jela s ním nebo mám hrát hru, kdy ona o mě nesmí vědět. Partner mi řekl, že jí nechce ubližovat čemuž nerozumím. Ona prý někoho má, ale spíš si myslím, že to není pravda. Ona je sice mladá, ale hezky řečeno velmi nepřitažlivá žena. Jeho předchozí partnerky byly opravdu pěkné ženy. Už jsem přemýšlela jí i navštívit a zjistit proč mne tak tají - otázka upravena poradcem
marie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
vyhledat bývalou partnerku vašeho přítele je sice jedna z možností, jak si ve věci udělat jasno, ale myslím si, že není nejšťastnější. K čemu by to vedlo a co byste vlastně odhalila? Tajemství není skryto v té ženě samotné, ale v hlavě vašeho přítele. To on k ní má nějakou vazbu, jíž se zřejmě není schopen zbavit...takže cokoli by vám ta žena řekla (pokud vůbec), by bylo pouze její stanovisko, o stanovisku vašeho přítele by to však nic nevypovídalo a ani by to ne něm nic nezměnilo. Resp.možná ano, považoval by to za podraz a ukončil by vztah s vámi. Což by sice mohlo být menší zlo než věčná nejistota, jen nevím, jestli je to to, co si v tuhle chvíli přejete....lepší by bylo dát mu na srozuměnou, že vám tahle situace vadí. Možná více činy než slovy, čili nevázat se tolik na něj,více žít svůj život...  přeji hodně štěstí.
jak to myslel?
Paní Konopová, už dlouho cítím mezi mnou a mým známým to, že se přitahujeme a lidsky si rozumíme, jsme stejné povahy. Máme oba nefunkční vztahy, které se ze strachu o to být sami bojíme ukončit. Už jsem si v hlavě nastavila, že budeme jen kamarády, ale nedávno jeho bratr řekl, že mě známý opravdu miluje. Nevěnovala jsem tomu pozornost, ale nečekaně mezi námi k něčemu intimnímu došlo. Oznámil mi, že to bylo poprvé a naposled. Jsme pořád v kontaktu, protože pracujeme na stejné stáži, kde mě vede. Myslím, že asi i tohle byl jeden z důvodů, proč to utnul, prostě morální zásada. Co byste mi poradila? Tuším, že šance tam není, ale jak ji aspoň zkusit vytvořit? Díky moc
Katka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
pokud se ten muž vyjádřil takhle brutálně, neradila bych se mu jakkoli nabízet. Měl vědět předem, do čeho se pouští, a pokud ho natolik vykolelilo sblížení se ženou, již údajně miluje, je někde chyba. Buď ji nemiluje nebo je natolik labilní, že není schopen unést důsledky svých činů. Jestliže to o sobě ví, neměl se do ničeho pouštět a jestli pud byl natolik silný, že mu nebyl schopen odolat, měl předem říci, že si od toho nemáte vůbec nic slibovat, že žádný románek nechce. Bylo by to fér a vy byste hned vystřízlivěla. Hořká, ale cenná zkušenost. Nelitujte jí, ale neopakujte ji. Doporučuji kritický nadhled a odstup. Ten muž za žádný projev přízně nestojí. 
ženské sebevědomí
Paní Konopová, v knize jedné blogerky jsem četla postřeh, že spoustu mužů se jí nepodařilo zaujmout natolik, aby s ní měli vztah, proto, že z ní nejspíše cítili snahu je zaujmout, a také nejistotu. Není to ale spíš tak, že když má žena zdravé sebevědomí, ale před mužem, o kterého má zájem, je nesvá, nehraje tohle roli? Přitažlivost snad spoustu věcí vyřeší? Díky předem
K.
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
přitažlivost je úzce spojena se zdravým sebevědomím. Žena, vysílající signály nejistoty a pochybností o sobě, sice může zaujmout, pokud je fyzicky krásná, ale muži tyhle slabiny brzy odhalí a ztratí zájem....





mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.