Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poradna seznamovací a vztahové koučky Mgr. Libuše Konopové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Libuše Konopová, vztahová koučka

Jak se seznámit a jak si vztah udržet? Zeptejte se Mgr. Libuše Konopové, autorky a single-koučky ve vlastní firmě na rozvoj osobnosti. Uzavíráme se ve virtuálnu, a proto se hodí trénink v seznamování, posilování sebevědomí a poradenství ohledně výběru vhodného partnera.

Nejvíce se ptáte

reakce na poradnu|nemohu se seznámit|nevhodný partner|má náš vztah budoucnost?|manžel má milenku|jak se mám ve vztahu chovat?|jak to myslel?|jakou budoucnost má takový vztah?|jak se odmilovat?|chuť na "zakázaný" vztah| zamilovala jsem se do ženatého| vztah se ženatým| mám mu dát najevo svůj zájem?| rozešli jsme se a já trpím| manžel nebo milenec?| mám do toho jít?| nesoulad v posteli| mám se kvůli milenci rozvést?| ženské sebevědomí| žárlím - co s tím?| chci ho, ale má jinou| sanace vztahu po něvěře| jak pomoci blízké osobě| zamilovala jsem se do nevěrníka| zamilovala jsem se do komplikovaného muže| komplikovaný vztah| sanace vztahu po nevěře| problémy s bývalými partnery| nedůvěra k mužům| zamilovala jsem se do manipulátora| ani bez něj, ani s ním| poradna mi pomohla| manžel mě opustil| lze vzbudit jeho lásku?| neříká mi: miluju tě| jak se umět lépe prodat?| podezřelé chování muže| partnerka mě podváděla| našemu manželství chybí jiskra| Jak se zbavit submisivity?| nevím, co chci| chci najít živitele| rychle ztrácím zájem| následky románku| partner mi nevoní| milenec chce vztah ukončit, já trpím| dítě s mladším partnerem?| bad boy nebo beránek?| jak si v kolektivu zjednat respekt| mám kvůli milenci opustit partnera?| nesnáším seznamky| zamiluji se dřív a muži mě opouštějí| Má budoucnost vztah započatý sexem?| jak ji mám oslovit?| reakce na knihu Ukradená objetí| manželka má milence| chci ji, ale vidí ve mně jen kamaráda| láska k ženě- co s tím?| týral mě, přesto ho nechci ztratit| můj manžel chorobně žárlí| jsem nesmělý - jak se seznámit?| chci se zde seznámit| osudová láska| sex mě nebaví| letí na mě jen slaboši| nevím, kam patřím| Jak z toho vycouvat?| je důležitá počáteční zamilovanost?| nechci sex, jsem věřící| kam pozvat na první rande| žárlím na nahé herečky| na orgasmus potřebuji muže| mám se vrátit k první lásce?| jak projevit zájem o nahotu| ctitelé flirtují s mou dcerou| chci dítě, ale nemám partnera| z muže se vyklubala žena!| zájem o profesi| miluju muže z televize| marně toužím po dítěti| lze poznat homosexuála?| muž za ženu nechce platit| Má budoucnost vztah, započatý sexem?| zve mě k sobě domů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

jak to myslel?
Dobrý den, prosím Vás o radu. Na seznamce jsem se seznámila s jedním klukem dali jsme si schůzku a byla hrozně fajn, pak mě požádal o číslo a dali jsme si druhé rande pak i třetí kde jsme se spolu vyspali.. před tou noci často psal posílal fotky co dělá a podobně..po té noci ráno posnídal a odjel...pak napsal jak se mám tak jsem mu napsala ze dobře a jestli se ještě uvidíme..nereagoval až po 2 dnech se ozval s tím ze se omlouvá ale ze se chce vidět, ze mi přece říkal ze si udržuje odstup ze nevěří holkám, (zklamal se v tom minulém vztahu) a ze nechce nic uspěchávat ze je prostě takový...a pak jsme si psali jednou on a pak já a pak zase on..a pak jsem mu navrhla aby v patek přijel a on ze jo že se domluvíme...a pak jsem mu psala k narozeninám a ze se těším na ten patek a on ze neví jestli se nakonec uvidíme ze má rodinné problémy..já nevím ale přijde mi to jako výmluva, i když nevím proc se sám ozývá.. odpověděla jsem jak to vidí dal do budoucna a zase neodpověděl..už jsou to dva dny..
Eva
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nevnucujte se mu. Pokud má muž zájem, projeví ho, muži v tom jsou přímočaří. To, co popisujete, o něčem takovém nesvědčí. Zřejmě si potřebuje v sobě něco vyřešit, nechte ho a neztrácejte s ním čas. Přeji vše dobré.
reakce na poradnu
Dobrý den paní magistro,

děkuji za rychlou odpověď. O bývalém manželovi jsem nepsala, protože jsem si myslela, že to už není akutální (ale kdo ví)? Můj bývalý manžel žije v USA. S dětmi je v kontaktu (my občas také) a už je to dlouho. Více jak 15 let, ano, byl to muž, kterého jsem velmi milovala, manželství z počátku bylo fajn (jeden syn) a po narození dvojčat začal jezdit mimo republiku a postupem jsme se odcizili a nakonec jsme se na dálku rozvedli. A beru to tak, že máme občas některé lidi potkat ( i když krátce) a některé i poznat. Nelituji ničeho, vše má svůj důvod. A máte pravdu, že co vysílám, to se mi vrací (prostě karma). Každopádně děkuji za Váš názor. Asi budu mít se sebou ještě hodně práce˘. - otázka upravena poradcem
Trish
Libuše Konopová, vztahová koučka
Zdravím ještě jednou,
ať se Vám daří!
nevhodný partner
Dobrý den,
mám nebo měla jsem přítele, se kterým jsem byla 8 měsíců. Vzhledem k mému věku 41 let jsme se domluvili, že se pokusíme o miminko i když jsme spolu ještě nebydleli. Navrhl, že bych se měla nastěhovat k němu. Popravdě řečeno se mi to místo nelíbí. Špatné dojíždění, apod. Navrhla jsem tedy, aby se nastěhoval ke mně, že bychom si vše upravili dle našich představ. Toto jsem mu napsala SMS. Poté se mi již neozval bez dalšího odůvodnění. Vůbec tomu nerozumím, a jsem z tohoto jednání naprosto v šoku. O jakého člověka se vlastně vůbec jedná, když je schopen takto jednat? Děkuji za odpověď Sabina
Sabina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
je to skutečně divná reakce, hlavně vzhledem k tomu, že jste spolu byli poměrně dlouho /což je sice relativní pojem, ale za 8 měsíců už přece jen trochu víme, s kým mámě tu čest...ze mne napadá- nepřehlédla jste nějaké varovné sigály v minulosti?/. Možností jeho odmlky je samozřejmě bezpočet- mohlo se mu např. něco stát (ačkoli je to méně pravděpodobné vysvětlení), mohl ztratit mobil, potkat nějakou jinou ženu atd. atd..... ale jako nejpravděpodobnější vysvětelní se mi jeví, že náhle dostal strach ze zodpovědnosti, jež mu začínala klepat na dveře.
Pravdu však zná jen on (jestliže se nestal obětí nějaké tragédie).
Jisté je, že pokud vaši sms dostal a četl, měl zareagovat. Ale jak se říká, i žádná odpověď je odpovědí! Projevil se jako zbabělec, tudíž partner naprosto nevhodný pro vztah a rodinu....čili nevázat se na něj a hledat dále...Přeji vše dobré a příště víc štěstí.
reakce na poradnu
Dobrý den, paní Libuše,
ve Vaší odpovědi pro Trish mě velmi upoutala věta: "Jak se říká, máme takové partnery, jaké "si zasloužíme", žádný vztah není náhodný, každým si něco řešíme...."
Určitě je to pravda, ale dá se toto Vaše tvrzení "aplikovat" i na situaci, kdy jeden partner druhého doslova pro vztah/manželství "uhnal, zmanipuloval?" To je bohužel můj případ. Předem děkuji za opověď, moc ráda si Vaši poradnu pročítám, nacházím tam mnoho inspirace a pravd. - otázka upravena poradcem
Eva
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
moc díky za kompliment! Co se vašeho dotazu týče - i to, že se někdo nechá zmanipulovat do vztahu, o něčem vypovídá....např. že se bál samoty a proto raději vzal, co se nabízelo, byl zklamán nějakým atraktivním, ale nejistým partnerem (nebo sérií takových partnerů), tak nakonec kývl na domnělou jistotu, kterou nabízel partner méně atraktivní.. atd atd., těch důvodů může být spousta, nějaký tam ale zcela určitě je a pokud člověk zkoumá své pocity a myšlenky, přijde na něj...... Mějte se!
jak pomoci blízké osobě
Dobrý den, potřebovala bych fundovaný názor na příběh mé kamarádky E. protože můj názor ji asi dál neposune :)
Byla nešťtastná v manželství a seznámila se neplánovaně s M. jenže M byl ženatý a měl tři děti (dvě již samostatné dospělé a 15letého syna) Dva roky se E. a M. spolu scházeli a říkali si, že by bylo prima jednou spolu bydlet...až E prostě od manžela odešla a našla byt, kde mohli s M. začít bydlet spolu. Stalo se - zařídili byt, ona podala žádost o rozchod, seznámila M. se svou rodinou i přáteli. A M? Žádost o rozvod počká, nechce stresovat manželku a děti, s E se venku nemohou držet za ruce, nemohou vlastně nikam mezi lidi spolu, aby je někdo neviděl, jeho děti o E. nevěděly, manželka asi taky ne.....A najednou po dvou měsících společného bydlení M. oznámil milé E, že we vrací zpět za manželkou a nejmladším synem, který ho potřebuje. Údajně se M. po nich stýskalo. E. se topí v slzách. Snažím se jí vysvětlit, že tohle není chlap, o kterého by se dalo opřít, Že je dobře, že tohle nastalo po 2 měsících a ne třeba po letech společného bydlení. Že se zachoval nezodpovědně ke všem zúčastněným.....Jak to vidíte , prosím, Vy jako profesionál? Děkuji předem za odpověď, Hanka
Hanka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zdá se, že vaše kamarádka E. nalítla, podobně jako spousta jiných žen, vlastní projekci....tedy pokud jí ženáč M.nesliboval, že se rozvede (v tom případě by se dalo zjednodušeně říci, že je "neřád"). Ale jelikož ve vašem popisu situace o ničem takovém není zmínka, myslím si, že iniciativa vycházela hlavně od E. Byla-li nešťastná v manželství, chtělo to zapracovat na tomto vztahu např. návštěvou psychologa. Ačkoli se občas stane, že se ženatý muž rozvede, rozhodně to nebývá ve většině případů. Jen naivní člověk věří krásným slovům, aniž by si počkal na skutky. Píšete, že se M.zachoval nezodpovědně, protože se nerozvedl...já to vidím přesně opačně. Zachoval se zodpovědně, proto se nerozvedl a neopustil rodinu s třemi dětmi. Vaše kamaárdka E. se dle mého názoru neměla překotně rozvádět, měla se snažit vyřešit své problémy s manželem. Jestliže si pořídila milence, měla se držet zpátky, nebýt hrr do společného bydlení a zastříhat ušima, jakmile milenec odmítl držet se venku za ruce atd. Jasný signál, že to s ní nemyslel vážně. Zajímalo by mě, jak se to vyvíjelo po odchodu M. zpět k rodině. Kde nyní bydlí E.?? Jak to má s rodinou? Doufám, že se dostatečně poučila a příště se nebude vrhat do nejasných vztahů po hlavě. I ona by si měla přečíst Ukradená objetí....
nevhodný partner
Dobrý večer,
uvažuji delší dobu, že někam o sobě písnu nebo zajdu. Jen nevím, jak začít, aby se to dalo pochopit. Jsem divná, nějak neumím nebo možná nechci vztah. Po rozvodu jsem poznala přítele, byla jsem jeho milenkou. Když jsem měla děti malé, bylo to fajn a stačilo mi to. Jsme už spolu 15let, je stále ženat (a ani mi to už nevadí). Jezdíme spolu na výlety, nenudíme se a pořád něco podnikáme. Mám ho ráda, ale už jen opravdu jako kamaráda. Nemáme spolu žádný sex /má zdravotní problémy/, tak jsem si před rokem našla kámoše s výhodami. Nebylo to v plánu, ale od začátku to jiskřilo a seděli jsme si i jako kamarádi /nebo jsem si to myslela/. Nechtěla jsem s ním mít žádný ofiko vztah, ale bohužel měl takových kámošek více. Zakazovat jsem mu nic nemohla, spíše jsem byla ráda za upřímnost. Vadila mi jen jedna, o které věděl a stejně jsem se dozvěděla, že s ní spal také a ještě to tajil a přímo mi do očí lhal. Tak jsem to s ním ukončila.
Trish
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete obšírně o milencích, ale o manželovi ani zmínka...není zakopaný pes tam? Nějaká křivda, zklamání, podvod, něco, co vyústilo v nedůvěru? Jak se říká, máme takové partnery, jaké "si zasloužíme", žádný vztah není náhodný, každým si něco řešíme.... Jenže pokud se špatný vzorec opakuje moc dlouho a dotyčný tím trpí (logicky), chce to se nad tím zamyslet, zanalyzovat dosavadní vztahy a najít, co měly společného, kde docházelo k chybám atd. Kdo to nezvládá sám, měl by vyhledat terapeuta, aby se zbytečně dlouho netrápil a nechodil v bludném kruhu. Teď k vašim milencům. Co mají společného? Byť každý jiným způsobem, oba byli nedostupní. První ženáč, druhý sukničkář, čili ani jeden na takzvaně vážný vztah. Proč jste v prvním vztahu setrvala tak dlouho a nenašla jste si někoho pro normální soužití, pro možnost probouzet se vedle někoho, mít oporu...? Co stále řešíte u toho sukničkáře? Je přece jasné, že se nehodlá vázat (chudák jeho partnerka, co si dělá naděje na společný život)...Nemá smysl ničeho litovat, absolvovala jste spoustu zkušeností, jsou cenné, jen je umět správně vyhodnotit! Z vašich řádek vyplývá, že už máte chuť (možná teprve teď) do plnohodnotného vztahu, což by znamenalo, že jste někde dál, že se to ve vás přece jen nějak zpracovává a vy toužíte po muži, který bude, kýčovitě vyjádřeno, "patřit jen vám"....ovšem nemám ráda tenhle termín, filozoficky nahlíženo každý patří jen sám sobě, tak raději jinak: po muži, jenž bude vřelý, loyální, dostupný, vztahově založený, zodpovědný....je to tak? Jestli ano, pak se přestaňte zabývat tím sukničkářem, sex s ním je nebezpečný (choroby), city k němu jsou házením perel s.....m...a začněte živě komunikovat s muži, co vzbuzují důvěru! Kdekoli. Přes známé, na internetu, na setkáních singles (takové pořádám i já). Přeji vám hodně štěstí, zdravé sebevědomí a vše dobré!
nevhodný partner
Opravdu žádný kontakt,před tím to bylo denně, chodili jsme do kina a divadla, výletky a pomáhala jsem mu zařizovat byt apod. Nevadilo by mi, že s ní spí, ale že mi lže./dále bych byla jeho kamarádkou, ale už bez postele/ Prostě důvěra už nebyla. Po 3 měsících jsem s ním mluvila a pokecali jsme,nemám v sobě žádnou zášť nebo tak něco. Ale nějak mě to vrátilo zpět. Nemilovala jsem ho, to ne, ale bylo mi s ním fajn. Rozumově to mám tak, že bych už ho nechtěla, není férový, tahá více žen za nos, asi povrchní člověk. Pocitově na něho myslím, a je mi líto, že mě vyměnil za tu dotyčnou. Dokonce se mi přiznal, že se bude po novém roce stěhovat k přítelkyni a bude s ní bydlet, ale i nadále jí podvádí s tou dotyčnou (o které se mimochodem nevyjadřuje zrovna hezky, ale spí s ní a už to mi přijde od něho hnusné). Dotyčná jej do něho zamilovaná a doufá, že spolu jednou budou. Proč tedy na takového člověka myslím? Nechápu se. Není zlý člověk, jen má rád přízeň žen. Vadí mi, že na něho myslím. Jsem celkem pohodová ženská,Poslední dobou si ale říkám, že mi něco chybí. Nemám žádný vztah opravdový, úplný. Chybí mi mužská náruč, občas se přitulit. Na druhou stranu, mám ráda svou volnost, svobodu…nevím, ani zda umím kompromisy. Vedu celkem společenský a aktivní život, nemám si na co stěžovat. Jen mi chybí asi opravdový chlap. Mám problémy s autoritami, tak si ho musím prostě vážit a věřit. Jen nějak nejsou v mém okolí. Jsem úplně obyčejná ženská, ale mám se ráda a nestydím se to přiznat, jsem i hrdá mamča, mám fajn děti, už dospělé. Samo, že přijdou někdy splíny, ale dokážu je zpracovat nebo vyběhat. Tak proč mě dostal takový týpek? Je to ještě brzy nebo už je to věkem, že to člověk jinak nese? Nebo ego, že mě vlastně vůbec nerespektoval a je mu to jedno a kamarád to vůbec nebyl? Stárnu nebo co to se mnou je, že to neumím v sobě zpracovat. Nebo to chce jen čas? Proč nemám i normální běžný vztah ??
Trish - 2.díl
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete obšírně o milencích, ale o manželovi ani zmínka...není zakopaný pes tam? Nějaká křivda, zklamání, podvod, něco, co vyústilo v nedůvěru? Jak se říká, máme takové partnery, jaké "si zasloužíme", žádný vztah není náhodný, každým si něco řešíme.... Jenže pokud se špatný vzorec opakuje moc dlouho a dotyčný tím trpí (logicky), chce to se nad tím zamyslet, zanalyzovat dosavadní vztahy a najít, co měly společného, kde docházelo k chybám atd. Kdo to nezvládá sám, měl by vyhledat terapeuta, aby se zbytečně dlouho netrápil a nechodil v bludném kruhu. Teď k vašim milencům. Co mají společného? Byť každý jiným způsobem, oba byli nedostupní. První ženáč, druhý sukničkář, čili ani jeden na takzvaně vážný vztah. Proč jste v prvním vztahu setrvala tak dlouho a nenašla jste si někoho pro normální soužití, pro možnost probouzet se vedle někoho, mít oporu...? Co stále řešíte u toho sukničkáře? Je přece jasné, že se nehodlá vázat (chudák jeho partnerka, co si dělá naděje na společný život)...Nemá smysl ničeho litovat, absolvovala jste spoustu zkušeností, jsou cenné, jen je umět správně vyhodnotit! Z vašich řádek vyplývá, že už máte chuť (možná teprve teď) do plnohodnotného vztahu, což by znamenalo, že jste někde dál, že se to ve vás přece jen nějak zpracovává a vy toužíte po muži, který bude, kýčovitě vyjádřeno, "patřit jen vám"....ovšem nemám ráda tenhle termín, filozoficky nahlíženo každý patří jen sám sobě, tak raději jinak: po muži, jenž bude vřelý, loyální, dostupný, vztahově založený, zodpovědný....je to tak? Jestli ano, pak se přestaňte zabývat tím sukničkářem, sex s ním je nebezpečný (choroby), city k němu jsou házením perel s.....m...a začněte živě komunikovat s muži, co vzbuzují důvěru! Kdekoli. Přes známé, na internetu, na setkáních singles (takové pořádám i já). Přeji vám hodně štěstí, zdravé sebevědomí a vše dobré!
nevhodný partner
Opravdu žádný kontakt,před tím to bylo denně, chodili jsme do kina a divadla, výletky a pomáhala jsem mu zařizovat byt apod. Nevadilo by mi, že s ní spí, ale že mi lže./dále bych byla jeho kamarádkou, ale už bez postele/ Prostě důvěra už nebyla. Po 3 měsících jsem s ním mluvila a pokecali jsme,nemám v sobě žádnou zášť nebo tak něco. Ale nějak mě to vrátilo zpět. Nemilovala jsem ho, to ne, ale bylo mi s ním fajn. Rozumově to mám tak, že bych už ho nechtěla, není férový, tahá více žen za nos, asi povrchní člověk. Pocitově na něho myslím, a je mi líto, že mě vyměnil za tu dotyčnou. Dokonce se mi přiznal, že se bude po novém roce stěhovat k přítelkyni a bude s ní bydlet, ale i nadále jí podvádí s tou dotyčnou (o které se mimochodem nevyjadřuje zrovna hezky, ale spí s ní a už to mi přijde od něho hnusné). Dotyčná jej do něho zamilovaná a doufá, že spolu jednou budou. Proč tedy na takového člověka myslím? Nechápu se. Není zlý člověk, jen má rád přízeň žen. Vadí mi, že na něho myslím. Jsem celkem pohodová ženská,Poslední dobou si ale říkám, že mi něco chybí. Nemám žádný vztah opravdový, úplný. Chybí mi mužská náruč, občas se přitulit. Na druhou stranu, mám ráda svou volnost, svobodu…nevím, ani zda umím kompromisy. Vedu celkem společenský a aktivní život, nemám si na co stěžovat. Jen mi chybí asi opravdový chlap. Mám problémy s autoritami, tak si ho musím prostě vážit a věřit. Jen nějak nejsou v mém okolí. Jsem úplně obyčejná ženská, ale mám se ráda a nestydím se to přiznat, jsem i hrdá mamča, mám fajn děti, už dospělé. Samo, že přijdou někdy splíny, ale dokážu je zpracovat nebo vyběhat. Tak proč mě dostal takový týpek? Je to ještě brzy nebo už je to věkem, že to člověk jinak nese? Nebo ego, že mě vlastně vůbec nerespektoval a je mu to jedno a kamarád to vůbec nebyl? Stárnu nebo co to se mnou je, že to neumím v sobě zpracovat. Nebo to chce jen čas? Proč nemám i normální běžný vztah ??
Trish - 2.díl
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete obšírně o milencích, ale o manželovi ani zmínka...není zakopaný pes tam? Nějaká křivda, zklamání, podvod, něco, co vyústilo v nedůvěru? Jak se říká, máme takové partnery, jaké "si zasloužíme", žádný vztah není náhodný, každým si něco řešíme.... Jenže pokud se špatný vzorec opakuje moc dlouho a dotyčný tím trpí (logicky), chce to se nad tím zamyslet, zanalyzovat dosavadní vztahy a najít, co měly společného, kde docházelo k chybám atd. Kdo to nezvládá sám, měl by vyhledat terapeuta, aby se zbytečně dlouho netrápil a nechodil v bludném kruhu. Teď k vašim milencům. Co mají společného? Byť každý jiným způsobem, oba byli nedostupní. První ženáč, druhý sukničkář, čili ani jeden na takzvaně vážný vztah. Proč jste v prvním vztahu setrvala tak dlouho a nenašla jste si někoho pro normální soužití, pro možnost probouzet se vedle někoho, mít oporu...? Co stále řešíte u toho sukničkáře? Je přece jasné, že se nehodlá vázat (chudák jeho partnerka, co si dělá naděje na společný život)...Nemá smysl ničeho litovat, absolvovala jste spoustu zkušeností, jsou cenné, jen je umět správně vyhodnotit! Z vašich řádek vyplývá, že už máte chuť (možná teprve teď) do plnohodnotného vztahu, což by znamenalo, že jste někde dál, že se to ve vás přece jen nějak zpracovává a vy toužíte po muži, který bude, kýčovitě vyjádřeno, "patřit jen vám"....ovšem nemám ráda tenhle termín, filozoficky nahlíženo každý patří jen sám sobě, tak raději jinak: po muži, jenž bude vřelý, loyální, dostupný, vztahově založený, zodpovědný....je to tak? Jestli ano, pak se přestaňte zabývat tím sukničkářem, sex s ním je nebezpečný (choroby), city k němu jsou házením perel s.....m...a začněte živě komunikovat s muži, co vzbuzují důvěru! Kdekoli. Přes známé, na internetu, na setkáních singles (takové pořádám i já). Přeji vám hodně štěstí, zdravé sebevědomí a vše dobré!
nevhodný partner
Proč tedy na takového člověka myslím? Nechápu se. Není zlý člověk, jen má rád přízeň žen. Vadí mi, že na něho myslím. Jsem celkem pohodová ženská,Poslední dobou si ale říkám, že mi něco chybí. Nemám žádný vztah opravdový, úplný. Chybí mi mužská náruč, občas se přitulit. Na druhou stranu, mám ráda svou volnost, svobodu…nevím, ani zda umím kompromisy. Vedu celkem společenský a aktivní život, nemám si na co stěžovat. Jen mi chybí asi opravdový chlap. Mám problémy s autoritami, tak si ho musím prostě vážit a věřit. Jen nějak nejsou v mém okolí. Jsem úplně obyčejná ženská, ale mám se ráda a nestydím se to přiznat, jsem i hrdá mamča, mám fajn děti, už dospělé. Samo, že přijdou někdy splíny, ale dokážu je zpracovat nebo vyběhat. Tak proč mě dostal takový týpek? Je to ještě brzy nebo už je to věkem, že to člověk jinak nese či ego, že mě vlastně vůbec nerespektoval a je mu to jedno a kamarád to vůbec nebyl? Stárnu nebo co to se mnou je, že to neumím v sobě zpracovat?
Trish - 3,díl
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
píšete obšírně o milencích, ale o manželovi ani zmínka...není zakopaný pes tam? Nějaká křivda, zklamání, podvod, něco, co vyústilo v nedůvěru? Jak se říká, máme takové partnery, jaké "si zasloužíme", žádný vztah není náhodný, každým si něco řešíme.... Jenže pokud se špatný vzorec opakuje moc dlouho a dotyčný tím trpí (logicky), chce to se nad tím zamyslet, zanalyzovat dosavadní vztahy a najít, co měly společného, kde docházelo k chybám atd. Kdo to nezvládá sám, měl by vyhledat terapeuta, aby se zbytečně dlouho netrápil a nechodil v bludném kruhu. Teď k vašim milencům. Co mají společného? Byť každý jiným způsobem, oba byli nedostupní. První ženáč, druhý sukničkář, čili ani jeden na takzvaně vážný vztah. Proč jste v prvním vztahu setrvala tak dlouho a nenašla jste si někoho pro normální soužití, pro možnost probouzet se vedle někoho, mít oporu...? Co stále řešíte u toho sukničkáře? Je přece jasné, že se nehodlá vázat (chudák jeho partnerka, co si dělá naděje na společný život)...Nemá smysl ničeho litovat, absolvovala jste spoustu zkušeností, jsou cenné, jen je umět správně vyhodnotit! Z vašich řádek vyplývá, že už máte chuť (možná teprve teď) do plnohodnotného vztahu, což by znamenalo, že jste někde dál, že se to ve vás přece jen nějak zpracovává a vy toužíte po muži, který bude, kýčovitě vyjádřeno, "patřit jen vám"....ovšem nemám ráda tenhle termín, filozoficky nahlíženo každý patří jen sám sobě, tak raději jinak: po muži, jenž bude vřelý, loyální, dostupný, vztahově založený, zodpovědný....je to tak? Jestli ano, pak se přestaňte zabývat tím sukničkářem, sex s ním je nebezpečný (choroby), city k němu jsou házením perel s.....m...a začněte živě komunikovat s muži, co vzbuzují důvěru! Kdekoli. Přes známé, na internetu, na setkáních singles (takové pořádám i já). Přeji vám hodně štěstí, zdravé sebevědomí a vše dobré!
rozešli jsme se a já trpím
dobrý den ,, rozešla jsem se s klukem po dvou měsíčním vztahu a chci ho zpět ,, chybí mi ,,, mám mu to říct ???
helča
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to záleží na okolnostech rozchodu. Nemusíte mu říkat, že vám chybí, jen ho vyzvat, že byste se mohli sejít a o všem znovu popovídat. Pak uvidíte. Po dvou měsících ho nijak zvlášť neznáte...
reakce na poradnu
Vzkaz pro Lenku - 32letou "pannu nepolíbenou". Milá Lenko, neklesej na mysli. Když se ti na sobě něco nelíbí, tak to změň! S hubnutím pomůže obezitolog plus ternérka v posilovně, brýle lze nahradit čočkami nebo laserovou operací očí (neboj se toho!), nos je možné lehce upravit plastickou chirurgií. Podívej se na fotky známých hereček před a po zásahu plastické chirurgie. (Ano, je hodně takových, kterým operace nedopadly dobře, ale většině drobné zákroky dost prospěly a navíc u nás jsou doktoři soudní. Třeba Leona Machálková má nádherný přirozený nos, Catherine Zeta Jones taky po plasitce nosu dost prokoukla). Taky dělá hodně bělení zubů. Ti, co podobné zákroky odsuzují jsou asi sami se sebou spokojení. Bydlíš u rodičů, takže náklady na život nemáš asi horentní, a vše co jsem vyjmenovala není až tak finančně nedosažitelné. Až se začneš opravdu líbit sama sobě, začneš se líbit i ostatním. Uvidíš! Držím palce! - otázka upravena poradcem
Helena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Zde vzkaz pro Lenku....k tomu bych jen dodala, že začít lze neinvazivními kroky a pak se uvidí....
nemohu se seznámit
Dobrý den, je mi 32 let a jsem panna nepolíbená. Nikdy jsem nenarazila na kluka či muže, který by měl o mě zájem. Nejsme hezká, jsem malá (155 cm), kulatá (75 kg), mám velký nos, řídké vlasy, brýle... Jsem introvertní, žiju u rodičů, nevydělávám dost, abych si mohla dovolit vlastní pronájem bytu a ani nechci, byla bych tam úplně sama. Pracuji v ženském kolektivu, jsou u nás asi 4 muži, vše nad 50 let, ženatí. Mám jen jednu kamarádku ze školy, vídáme se 1-2x měsíčně na kafi, má přítele, takže na víc nemá čas. Na jakékoli sporty jsem nemehlo, na kole se téměř neudržím, přeplavu bazén stylem paní radová, cvičení při hudbě - děs, běs. Chodívám s maminkou a naším pejskem na procházky, moc ráda čtu a vyšívám. U těchto koníčků si asi nikoho nenajdu. Jednou jsem si udělala ze zoufalství profil na seznamce, bez fotky mi občas někdo napsal, ale po naší schůzce se už vidět nechtěl, s fotkou mi nikdo nenapsal. Chtěla bych se vdát a mít dítě, ale nevím, co dělat.
Lenka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
tak obsáhlý seznam negativ, co se vlastní osoby týče, jsem snad ještě neobdržela... Jak je možné, že na sobě nevidíte jednu jedinou pozitivní vlastnost?? Víte vůbec, že máte jedinečný styl psaní, úžasný smysl pro (sebe)ironii? Už kvůli tomu byste zcela jistě byla nějakému muži sympatická!!!! Muži milují ženy s humorem, to jsem zde již mnohokrát zmiňovala. Dovedu si vás živě představit na pódiu před publikem, jak předčítáte svůj blog a lidi se válejí smíchy! Máte talent, pěstujte ho!!!! No a co se zjevu týče, zkuste i zde udělat něco pro to, abyste se sama sobě líbila...jde to, ale chce to na sobě prostě makat, bez práce by nebyly krásné ani modelky, jen se podívejte, jak některé z nich vypadaly dříve, než se jich chopili vizážisté!!! (mimochodem- návštěvu vizážisty bych vám také doporučovala). Že by bylo prima shodit nějaké to kilo, už ze zdravotních důvodů, vítě určitě i vy...i zde půjde o to, nezabývat se seznamem toho, co vám nejde, ale najít to, co vám jde - což třeba plavání? Nebo aspoň rotoped do bytu a s pejskem vyrážet na delší procházky?? A když už jsme u pejsků - právě ti skýtají nejlepší příležitost k seznámení! V každém parku potkáte spoustu mužů, venčících své miláčky - bavíte se s těmi, s nimiž se váš miláček spontánně seznamuje - očichává? Jestliže ne, začněte to dělat! Budete-li to chtít rozebrat více, obraťte se na mne, kontakt najdete zde. Přeji vám hodně štěstí a zdaru!   
reakce na poradnu
pro Katerine a pro paní Konopovou - mám kamarádku, která má dle mého někoho podobného - víkend tráví například takto - má mít děti,ale on zavelí, že potřebuje, aby s ním jela k jeho starým rodičům do města vzdáleného asi 200 km a tam vařila, luxovala, vytírala - celé odpoledne. Takže ona povolá rodiče, kteří k ní přijedou a víkend hlídají, Ona teda poslouží, možná večer jdou za kamarády, pak sex, ráno sex a odjezd zpět, protože on má od jedné domluvenou jinou aktivitu. Takže ona přesedne do svého auta a jede dalších 50 km domů za dětmi. Lže i rodičům, protože nepřijede dopoledne, ale až po obědě. A pak ho celý týden zase nevidí, maximálně on zavolá nebo ona jemu. Není to sice každý víkend, ale rodiče takhle hlídají už dva roky. Paní Konopová, co vy na to? Já shodou okolností znám i tu jeho bývalou - velmi hodná paní, která se vzorně starala o rodinu a dost dlouho snášela jeho chování - cholerik, trucoval, nechtěl jim dávat peníze, urážel se atd. Kamarádka má samozřejmě informace jiné - jak on dělal všechno pro rodinu, jak jeho bývalá žena byla hrozná, asi si umíte představit. Má toto smysl? Mohl se on třeba změnit? A děkuji za poradnu, je velmi zajímavá.
Zuzana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jak vidím, chtělo by to zde zavést další rubriku, která by měla název (Ne)dobrovoné přizpůsobování se mužům. Každopádně díky za další perlu příspěvku pro Katerine, snad jí to všechno pomůže se nějak zmobilizovat!

reakce na poradnu
Pro Katerine část 1 - u mne se toto stalo u manžela, dnes bývalého - z odstěhování, které udělal natruc, aby nám ukázal, se stalo samostatné bydlení bez starosti o rodinu (vše nechal na mně s tím, že každý máme "svou" domácnost - já holt - smůla - s dětmi, a "své" peníze - já holt smůla skoro žádné, vše si nechal on) - jezdil na sex, obědy, případně chtěl, abych já jezdila za ním na sex, abych ho doprovázela, když on chce, vztekal se, když se mi bez něj něco podařilo (povýšení v práci, pracovní úspěch). Domluva žádná. jen ON, ON, ON. Připouštěl jen jednu variantu - zůstaneš doma a budeš uklízet a čekat na mě, až se vrátím. Pak si našel další ženy - zase to bylo o něm - ony s ním nebydlely, jen sex, občas doprovázení, případně výpomoc u staré matky.. Za odměnu tedy byly výlety na kolech, 1x ročně lyže a občasné večírky s jeho kamarády. Na sex jezdil za nimi domů, případně ony musely za ním. Jejich děti, domácnosti, rodiče? Nic. Některé to vzdaly po pár měsících, jednu to drží už čtyři roky roky. Tedy necelé, protože se mezitím pohádají, rozejdou, ale ona pak kapituluje a naskočí do stejného vlaku. prostě priorita jsou jeho kamarádi, "vytíženost", on sám. A je mu taky skoro šedesát. - otázka upravena poradcem
Hana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
děkuji za další velmi pěkný příspěvek...můj názor je ten, že než takovéhle "soužití", pak radši pryč a hledat dále (pokud se člověk nerozhodne zůstat sám). Chce to zdravé sebevědomí a hrdost, což jste prokázala a doufám, že se v současné době máte dobře! Přeji hodně štěstí.
mám do toho jít?
Dobrý večer, paní Konopová,
seznámila jsem se čistě náhodou s mužem (on 49, já 40), který je velice inteligentní, jeden s předních odborníků (lékař) v této zemi. Ukázalo se, že máme společné zájmy, a vypadá to na další setkání. Jsem si jistá, že se mu jako žena velmi líbím, způsob, jakým se na mě dívá, je toho důkazem. Já mám ale strach, že pokud se znovu uvidíme, nebudu schopná s ním držet krok co se intelektu týče, jestli mi rozumíte. Já nejsem hloupá, mám přehled, hodně čtu, ale přece jen... Nic si od toho setkání neslibuji, nicméně kdyby se mezi námi vyvinul vztah, vůbec by mi to nevadilo. Otázka: má vůbec cenu se dále setkávat? Nějak si myslím, že takto chytrý člověk potřebuje inteligenčně stejný protějšek. Ženu s titulem. Aby s ní mohl rozebírat témata, kterým oba rozumí. Jaký Vy na to máte názor? Předem děkuji za odpověď.
Pavla
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
muži to mají úplně jinak. Místo na tituly, majetek a ohromující IQ letí na sexy vzhled, mladistvost, živost, krásu...takže na tu schůzku klidně jděte a hlavně se nechovejte nijak podřízeně či servilně, to by byl ten muž ihned vycítil a bylo by to špatně. Vaše síla spočívá v něčem jiném a on to moc dobře ví! O odborných věcech se může bavit s kolegy, na to nepotřebuje partnerku.... Buďte přirozená a prezentujte se mu jako spontánní, ženskost vyzařující žena s humorem....hodně štěstí!
reakce na poradnu
Dobrý den paní Konopová,
před časem jsem Vám zasílala svůj dotaz a zařídila jsem se podle Vaší odpovědi. Neupnula jsem se na novou známost , dala jsem tomu čas a věnovala se svým koníčkům a dnes jsem již měsíc šťastně zadaná.
Děkuji za skvělou poradnu
Lucka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
i já děkuji za krásná slova a přeji vám hodně štěstí v nové lásce a celém životě!
reakce na poradnu
Vzkaz pro Katerine.Část 2.Nevím,jestli to není věkem,mužskou ješitností a sebestředností.Nechtejí nic měnit,mají své rituály.Vztah je jen o nich.Asi existují muži v podobném věku a jsou přizpůsobivější.Přeji vše dobré.
Monca
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
děkuji za pěkný příspěvek pro Katerine, líbí se mi autentičnost, jak svůj příběh líčíte! Ráda zveřejňuji.
reakce na poradnu
Vzkaz pro Katerine.část 1.Jak radi p.Konopová,co nejrychleji se odmilujte.Jako bych četla svůj příběh.Já po 40 on k 60.Časově vytížený, 2 x v týdnu schůzky u něj.O víkendu sem tam nějaký výlet,ale vždy jsme se museli brzy vracet, protože měl pracovní povinnosti nebo byl domluvený s kamarády.Na dovolené jsem jezdila s kamarádkou nebo dcerou.Když už jsem začala mít výhrady k takovému soužití, navrhl společné bydlení.Nastěhovala jsem se k němu,ale byla jsem tam stále sama. On na svém způsobu života nic nezměnil.Přišel pozdě večer,pomilovali jsme se a ráno brzy odcházel.Tvdil,že on to tak má a nic kvůli mě měnit nebude.Po dvou měsících jsem se odstěhovala a za další měsíc se s ním rozešla.Stýkali jsme se jen kvůli sexu,schůzky inicioval on.Občas volat,protože si prý potřebuje s někým popovídat.Když jsem mu zavola poprvé od rozchodu já,tak se mu nechtělo příjít.Vymlouval se, že musí brzy do práce.Vše byla lež,na což jsem hned na druhý den přišla.
Monca
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
děkuji za pěkný příspěvek pro Katerine, líbí se mi autentičnost, jak svůj příběh líčíte! Ráda zveřejňuji.
jak to myslel?
Dobrý den paní Konopová, mám problém. Potkala jsem muže o 2 roky mladšího. Byl 4 měsíce po rozchodu, prý už k bývalé nic necítí. Strávili jsme spolu první společný víkend a všechno bylo fajn, došlo i na sex který byl iniciován z jeho strany. Od té doby jsme se viděli pravidelně. Pak se začal chovat jako malé dítě, neustále něco povídal (převážně nesmysly) a pak se ve zprávách omlouval za svoje chování...naposledy na mě při odchodu vybalil, že se na vztah necítí...Chápu to, je "čerstvě" po rozchodu, ale nevím jak se k tomu postavit. To že jsme spolu spali asi neumím nějak vypustit. Teď mě prosí abych mu dala čas, že ten čas chce trávit se mnou, ale potřebuje přibrzdit. Prosím o radu jestli ze sebe nedělám zbytečně obětního beránka...záleží mi na něm, je mi s ním dobře ale po mých zkušenostech nad tím už více přemýšlím...
Děkuji za Vaši radu - otázka upravena poradcem
Lucka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, váš pocit je správný, vaše sblížení přišlo příliš brzy, ten muž (ačkoli nevím, kolik mu je let ani co má za sebou) minulý vztah ještě nezpracoval, přestože třeba tvrdí, že mu na bývalce nezáleží. Slovům nelze věřit, mohou vyjadřovat jen přání, nikoli skutečný stav. Chybou je také zamilovat se hned po prvním sexu. Vím, že to zní drsně, ale takový sex ještě vůbec nic neznamená, lépe řečeno nemusí znamenat. Může být jen výrazem dlouho neuspokojené fyzické touhy, touhy uniknout, pomstít se nevěrnému expartnerovi atd... Muži jako váš přítel se často po takové noci zaleknou, že zašli moc daleko a vzbudili v ženě předčasná očekávání. Ženy totiž inklinují k tomu, přeceńovat význam takového sblížení, považují to už za vztah a začnou si na muže dělat nároky, ačkoli racionálně vědí, že ja na ně ještě brzy. Co dělat? nevázat se na něj, rozhodně nebýt kamarádka na zavolání, případně s výhodami, a už vůbec ne vrba. Žijte svůj život a nechte toho muže, aby se s tím popral sám. Přeji vše dobré.
jak to myslel?
Dobry den,paní Konopová,pres rok se pratelime s jednim muzem.Mně je 23. Jemu 27.Pred 2lety se rozesel s dlouhodobou pritelkyni a z rozchodu se nekolik let vzpamatovaval.Rikal,ze je komplikovany.Nekolikrat me nekam zval,ale vetsinou z toho den predtim seslo.(casteji z jeho strany).Co se tyce komunikace,ozyva se 1x za tyden zhruba.Nekdy casteji.Po mesici bez komunikace me pozval na obed s jeho známými.Pak jsem u nej prespala.Chytl me za ruku,probehlo i hlazeni, atd.Moc ale nekomunikuje (nepta se).Je to uz tyden a neozval se.Co to znamena?Vyuzivani? Většinou, a to mi přišlo také zvláštní mě zve až pozdě večer a abych u něj přespala. Jak se k nemu chovat?Odmerene?Jsem už hodně nepřístupná. Spíš čekám co udělá on.Moc dekuji.
Monika
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zdá se, že ten muž je nejen komplikovaný, ale také rozháraný a labilní. Sama jste se za tu dobu již měla možnost přesvědčit, že nedrží slovo, nedá se na něj spoléhat, což jsou pro vztah závažné vady. Doporučovala bych vůbec se na něj nevázat a navazovat kontakty jinde. Setrvávání v tomto vztahu-nevztahu je pro vás ztráta času, dotyčný se nezmění a vy byste byla čím dál tím frustrovanější. Je možné, že svou bývalku stále ještě miluje, ale ať je to jakkoli, s vámi nehraje fér hru. Berte to jako cennou zkušenost a příště se takovému typu muže vyhněte. Přeji hodně štěstí.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den,
seznámila jsem se s přítelem, který bydlí na vesnici. Pro mě to je skutečně zapadákov. Přítel mi navrhl, jestli bych se k němu nenastěhovala. Vím, že má místo, kde bydlí moc rád. Pro mě je to strašné, dojíždění apod. Vůbec nevím jak mu vysvětlit, že klidně s ním budu bydlet, kdekoliv jinde jenom mé na vesnici.
Kateřina
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
přítel by měl pochopit, že chcete zůstat ve městě, kde máte více možností, např.pracovních. Nepíšete, jak jste spolu dlouho, ale domnívám se, že by pozvolnější tempo vzájemného poznávání neškodilo. K čemu se tak brzy sestěhovávat? Nevede k tomuto návrhu vašeho přítele spíš přání, abyste mu přispívala na provoz domácnosti? Doporučuji si o všem v klidu promluvit a nic nehrotit. Přeji vše dobré.
jak to myslel?
Dobrý den,
už cca. 2 měsíce si píšu s jedním klukem, který k nám chodí na školu. Přes léto to bylo fajn, jenže jak začala škola, tak jsme se odcizili... Nevím jestli se oba bojíme udělat první krok, ale ve škole se nebavíme. On zájem měl, ale já to brala jen tak ze srandy. Avšak ted mám zájem i já, ale opravdu nevím, jestli po to všem ignorování má i on... Mám mu znova napsat? Děkuju
Véna
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
záleží na tom, kdo k tomuto odcizení více přispěl. Jestliže se přestal snažt on, aniž měl důvod, pak to nechte být. V opačném případě mu klidně napište - a uvidíte! Mějte se.
nemohu se seznámit
Dobrý den,
nevím, jak začít. Je mi 40 let a jsem opět sama. vždy jsem měla pouze krátkodobé "vztahy". Každý muž utekl a našel si jinou ženou se kterou je naprosto spokojený. Je pravda, že po všech těchto zkušenostech závidím lidem jejich spokojenost a štěstí v partnerských vztazích, neboť já jsem toho nikdy nedosáhla. Můj nejdelší "vztah" trval cca 9-10 měsíců. Poté i on utekl za jinou ženou. Jak jsem měla možnost vidět partnerky mužů, kteří mě nechtěli a utekli myslím si, že není žádného velkého rozdílu mezi mnou a jejich ženami. Ale muži to samozřejmě vidí zcela jinak. Nevím, jestli má vůbec smysl se v životě pokoušet o něco, co i přes veškeré mé snahy je zcela marné a opětovně zažívat opuštění a adaptaci na tuto situaci. Děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Lucie
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
nemohu takhle na dálku, aniž bych vás viděla a vnímala, posoudit, kde je zakopán pes.....chcete-li, objednejte se na Flirtohraní, tam se vám dostane patřičné, sympaticky podané zpětné vazby hned od několika mužů, ode mne samozřejmě také (libusekonopova.cz)
Příčina může být v nedostatku vášně, obdivu, partnerském nesouladu (možná jste si vybírala stále stejný typ či dělala tytéž chyby..)....ale i jinde. Přeji vše dobré a budu se těšit, rozhodnete-li se kontaktovat mne.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den,

chtěla bych se zeptat na Váš názor. Mám už rok a asi tři měsíce známost s mužem, kterému je přes šedesát, mně je 45. Stýkáme se spolu asi dvakrát týdně u mně doma, on je časově velmi zaneprázdněný, takže jsme nikdy nebyli spolu ani přes víkend. Velmi nám to klape v intimní oblasti, a on mi otevřeně říká, že mně miluje. Už delší dobu mně však přestává vyhovovat, že prakticky na mně nemá čas a když jsem se zmínila o společném bydlení, rezolutně to odmítl, prý nechce nic měnit. Já jsem do něho však velmi zamilovaná a tak nevím, co mám dělat. Cítím se stále víc osamělá a už mi dochází trpělivost. Děkuji Katerine
Katerine
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
moje první spontánní reakce na vaše léčení situace je asi tato: přestat být zamilovaná! Nic jiního s tím nelze dělat. Ten muž si jen užívá, v podstavě velmi egoisticky, a nebere žádné ohledy na vaše potřeby. To se vám pochopitelně nemůže líbit a je správné, že jste se ozvala. Bohužel poněkud nešťastným způsobem, neboť navrhovat společné bydlení lze až tehdy, vznikne-li souhra, harmonie, trvající delší dobu. Zamilovala jste se překotně a předčasně, což je vždy na škodu. Možná si dotyčný pán uvědomí, že by se mohl více angažovat, jakmile ucítí, že vás ztrácí (což by měl pocítit v časově krátkém horizontu), ale neslibujte so od toho žádné radikální změny v jeho postoji. Dokud je fyzicky a po všech stránkách fit, nebude chtít sdílet svůj čas se ženou ani se o ni starat...čili doporučuji poohlédnout se po jiném, více pečovatelském typu muže. Přeji rychlé vystřízlivění a hodně štěstí do budoucna.
jak ji mám oslovit?
Ahoj,
Já už jsem dal ženský najevo že o ní stojím a že mám o ní zájem,a řekl bych že ona také protože se stal jí stejný uraz rozbitý sklo,v stejný firmě,jsem na to dosti inteligentní abych vycítil zda žena o mně stojí.Řekl bych že za nedlouho pujdu na rodičovskou dovolenou.
Lukáš
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
tak nějak jsem nepochopila, na co se ptáte....jestli vám jde o to, poznat zájem té ženy, není nic jednoduššího, než ji oslovit, někam pozvat...a pak už to jde samo.
nemohu se seznámit
Dobrý den, paní magistro, jak dát najevo zájem, ale zároveň nebýt vtíravá?
Em
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
to je celkem jednoduché....vysílat signáky - úsměvy, pohledy, vtipné poznámky, pěkně žensky provokovat, ale nic konkrétního nenavrhovat, tenhle krok přenechat mužskému protějšku....
jak to myslel?
Jednoho dne jsem byla na diskotéce a potkala jsem tam známého, nějak jsme se začali bavit a on mi dal pusu. Celkem dlouho jsme se líbali a potom mě šel doprovodit domů a řekl, že druhý den napíše. Napsal, ale když jsme se psali asi po týdnu byl hrubý a odměřený. Řekl mi, že by se mnou nikdy nechtěl nic mít. Proč mi tedy dával naději? Neměl mi druhý den psát a bylo by vše v pohodě.
Kate
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
víte, někteří muži ve flirtu, líbání nebo i sexu nevidí vůbec nic závazného. Prostě to patřilo k okamžiku, nic víc, nic míň. Tenhle muž je ještě navíc arogantní a nevyzrálý. Netrapte se tím, ale příště si s podobným typem nic nezačínejte...přeji vše dobré.
podezřelé chování muže
ZmiDobrý den, hodně to tu pročítám, asi to bude v něčem podobné, ale přesto jsem se chtěla zeptat, jestli nevidíte nějakou možnost řešení. Manžela začala "používat" skupina lidí, kteří nemohou sami požádat o dotaci či zakázku. Případně potřebují další "spolupracovníky" pro oběh peněz. Samozřejmě že manželovi z toho zůstávají zajímavé peníze a dostane se mezi lidi, kam by se jinak nedostal. OK Manžel však začal některé projekty považovat za "svoje", i když je vlastně jen nosičem listin. A začíná se nad námi doma povyšovat, opovrhovat námi, v poslední době se k nám doma chová jak ke kusu hadru. Všude vypráví, jak on ty projekty podává. Já vím, že to není jeho práce, on to ví taky, takže se asi pomalu stávám nepřítelem. A on mezitím získává posluchačky v podobě mladších žen, které nechtějí nebo nemají šanci do toho systému nahlédnout. Takže doma slyšíme, jak si ho nevážíme a jak ho ostatní oceňují. Docela žasnu, co jsou schopné některé ženy udělat pro pár peněz. A přestává mě to bavit. Pořád však ještě přemýšlím, jestli se mu nějak nedá vysvětlit, o čem život je. Hrát s ním tu hru, tj. lhát, nechci. Moje váhání je také o tom, že je mi jasné, že případný rozchod nebude jednoduchý. Celkově se situace zhoršuje. Paní Konopová, nemáte nějakou radu, ještě předtím, než to budu muset ukončit? Nejsem a ani nechci být ta, co toleruje "obdivovatelky". A on má bohužel práh zodpovědnosti a práh strachu o něco posunutý, některé dopady svého jednání prostě nedomýšlí. A tady si je asi hodně "jistý". Mockrát Vám děkuji. - otázka upravena poradcem
Alice
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
z vašeho líčení situace je cítit zklamání, žárlivost, ale i strach. Zklamání z toho, jak se chování manžela změnilo. Žárlivost na mladé ženy, jež se snaží ohromit a ony se nechávají...za peníze? Dárky, dovolené...? To není řečeno, lze si pouze domýšlet...Zmiňujete manželův posunutý práh strachu a zodpovědnosti...Čeho přesně se bojíte? Je to odůvodněný strach nebo jen předtucha, že by se něco mohlo stát? Mluvila jste o tom s manželem? Máte s kým si o tom promluvit? Doporučovala bych vám zajít za odborníky, než se rozhodnete k nějakému radikálnímu kroku. Neodkládejte to ale, pokud cítíte, že v této situaci nemůžete volně dýchat. Přeji vám hodně štěstí. 
reakce na poradnu
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda-li nevíte o nějaké technice, která by mi pomohla se zbavit strachů. Mám strach, že vztah dopadne špatně, strach z těhotenství, že nedopadne dobře. Docela mě to omezuje v mém denním životě. Nebýt strachu byla bych mnohem úspěšnější jak v seznamování tak i v běžném životě. Děkuji za radu.
Nikol
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
 to chce terapii. KBT nebo relaxační, případně kombinovanou s hypnoterapií. Stačí pár sezení a dostanete se z toho. Musíte jen získat "nástroje", abyste uměla situace zvládat. Přeji brzké zlepšení stavu a hodně štěstí. 
reakce na poradnu
Pro Alici.

Váš přítel je člověk a proto se nerozmnožuje jako štěnice.
Evoluční psycholog
Libuše Konopová, vztahová koučka
Zveřejňuji reakci na příběh Alice.
jak to myslel?
Mrzí ho to a říká, že mi lhát musel, jinak by o mě přišel a to nechtěl. Já nevím, co dál, jde obnovit důvěra ve vztahu, však je to dle mě jedna z nejdůležitějších věcí. Děkuji za Vaší reakci.
Kristýna
Libuše Konopová, vztahová koučka
..aha, zde je ještě pokračování....chápu vás, že máte problém s otřesenou důvěrou. Kdo ví, jak by se tenhle mladík zachoval příště. Lepší bude začít jinde a hlavně s někým vyzrálejším....
jak to myslel?
2.část No a on mi po 4 měsících vztahu řekl, že stále myslí na svou bývalou přítelkyni, že jí stále miluje a v tom je ten problém, vrátit se k ní nechtěl, ale byla to jeho první velká láska, se kterou byl 3 roky. Se mnou začal chodit asi po 2 měsících po ukončení vztahu, přičemž mně řekl už na první schůzce, že je bez partnerky už půl roku a má vše vyřešené. No a já postupem času zjistila, že ještě pár dní než mě potkal, tak s ní bydlel…prostě pro mě to je spousta lží. Já byla zaslepená láskou, protože se opravdu snažil vše zamaskovat a dělat, že mě miluje, ale já poznala, že není něco v pořádku. Teď jsme spolu už 10 měsíců, už poznám, že mě miluje (řekl mi to asi po půl roce), je jiný, na bývalku už zapomněl. Ale teď je problém ve mně, prostě mu vůbec nic nevěřím, ztratila jsem v něj důvěru, když byl schopný mi takovou dobu lhát a „oblbovat mě“. Teď se snaží, vše je v pořádku miluje mě, jen já mám v sobě blok a občas mu vyčtu, co udělal, hádáme se kvůli tomu každý týden. pokračování
Kristýna
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
navzdory prohlášením zřejmě ještě nezpracoval vztah předchozí. Nemá smysl se blamovat, dejte na svou intuici a dopřejte příteli čas a svobodu na dořešení jeho záležitostí. Přestaňte ho vnímat jako partnera, nepočítejte s ním, nevažte se na něj. Jen byste ztrácela drahocenné měsíce, možná roky. Příště se tak překotně nezamilovávejte...Přeji hodně štěstí.
jak to myslel?
1.část Dobrý den paní doktorko, poprosila bych vás o váš názor či radu. Je mi 27 let (přítel 26let) a ztratila jsem důvěru ve svého přítele. Jak to vše vzniklo. Náhodně jsme se potkali a já když ho viděla, okamžitě jsem se zakoukala, domluvili jsme si schůzku, kde jsme zjistili, že bychom si rozuměli, proběhlo pár dalších schůzek a vše bylo fajn, tak jsme se stali partnery. Přítel byl fajn, rozuměli jsme si, jen mi občas přišlo, že je duchem mimo, že mě nevnímá, po 3 měsících vztahu ani nevěděl jaké mám oči, datum narození, prostě nic, pak začal být problém i v sexu a já to prostě nechápala, proč mám stále pocit, že je někde problém, proč mu jsem „ukradená“ , když jsem byla zamilovaná až po uši, on byl pozorný, milý, ale prostě to nebyl on. Tak jsem se zeptala, proč je takový, v čem je problém a on mi řekl, ať mu dám čas, že vše bude dobré, po dalším měsíci se nic nezměnilo, já se ho opět zeptala, co se děje, že tohle chování už nesnesu. pokračování
Kristýna
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
zřejmě ještě nezpracoval vztah předchozí. Nemá smysl se blamovat, dejte na svou intuici a dopřejte příteli čas a svobodu na dořešení jeho záležitostí. Přestaňte ho vnímat jako partnera, nepočítejte s ním, nevažte se na něj. Jen byste ztrácela drahocenné měsíce, možná roky. Příště se tak překotně nezamilovávejte...Přeji hodně štěstí.
zamilovala jsem se do ženatého
Dobrý den. Jsem zamilovaná do ženatého muže, o dekádu a více staršího. Ten muž je nadprůměrně inteligentní, velmi dobře finančně situovaný. Náš vztah byl velmi intenzivní. Náš sex taktéž. Ačkoliv každý z jiného města, trávili jsme spolu tři roky a půl reálně i po telefonu mnoho času. Ukázal mi kus světa. Pokoušeli jsme se o dítě, bohužel, nepovedlo se. Potíž je, zdá se, na mé straně. Děti miluji, ale mít zřejmě nemohu. Teď ten muž musí více aktivního času reálně věnovat vlastní firmě, která má potíže, jeho rodinu stmelilo narození vnuka. Vnímá, že bych chtěla děti, aktivně se nebrání, ale nevychází to. A mě to trápí. Přes všechno ho mám moc ráda. Snažím se být rozumná, ale už dávno nejsem nad věcí a vytvořila jsem si na tom muži závislost, kterou špatně zvládám. Nedokážu se odmilovat a velmi mi chybí. Mohu si nějak pomoci od smutku a bolesti? Děkuji velmi za odpověď.
Evelína
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
pokud chcete dítě, doporučovala bych vám nechat ve odborně vyšetřit a nepodléhat domněnce, že je "chyba" u vás. Třeba se ženatý milenec až tak moc nesnažil, nebo (už) nemůže mít děti....každopádně byste se neměla utápět ve smutku a sentimentu, ale hledět dopředu. Stejně jako milenec. Ten zdravě vyhodnotil, že to nikam nevede, rozvádět se nehodlá, navíc se mu narodil vnuk a on zřejmě pochopil, že laškování už bylo dost a teď si zaslouží trochu klidu a pohodičky s rodinkou.....zachovejte se stejně "sebezáchovně" a najděte si jiného, volného partnera!!! Pro staršího ženáče je vás škoda. Přeji vše dobré.
P.S. Článek Jak se odmilovat najdete zde... 
jak to myslel?
Na sex ještě nedošlo, pouze na mazlení i když z mojí strany by to nebyl problém, spíše on nechce dále pokračovat a jdeme spát. Ze začátku jsem to brala celé jako legraci, smějeme se a užíváme si to, jenže, tím, že je mi s ním dobře se to u mě začalo proměňovat v něco víc. Potom začal odjíždět na služební cesty v délce 1-2 týdny. Doma je třeba jen 2 dny, staví se, jako dřív, ale to je vše. Moje otázka: Jak to mám celé chápat? 1. nemáme spolu sex po 3 měsících a x setkáních. Když jsem se ptala proč, řekl, že je nesmělý a že musíme pomalu. V našem věku??? Ale posun nesleduji, pouze jen líbání doteky. 2. Když je pryč vůbec nekomunikuje, žádná sms, žádné zavolání. Když jsem mu řekla, že mi to vadí, odpověděl, že neví, co mi má psát. Bere mě jako kamarádku na chvíle, kdy se nudí nebo je šance, že o mě opravdu stojí? Také mi řekl, že by byl smutný, kdybych si našla nějakého přítele. Celé to nějak nechápu. Děkuji za radu. 2.část
Alice
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
proč se vyhýbá sexu, může mít různé důvody (komplexy kvůli malému penisu či malé výdrži, strach ze vztahu, vázat se...). Vy jste se snažila důvod vypátrat, ale marně. Argumentovat nesmělostí je evidentní výmluva (z mého pohledu natolik přitažená za vlasy, že je až troufalost požadovat, aby jí někdo věřil). Za stavu věcí, jaký popisujete, mě napadá, co ten muž (nenazvu ho přítelem, protože se tak nechová, ani chovat nechce) vlastně sleduje? Dělá si na vás jakési nároky (byl by smutný, kdybyste si našla jiného), přestože moc dobře ví (jako inteligentní muž by vědět měl), že to, co chcete, vám dát nemůže. Že asi toužíte po rodině, tudíž s ním ztrácíte čas. Jestliže nemá v úmyslu se vázat, měl vám to již dávno říci na rovinu. Má-li jiný problém, měl se vám také svěřit, spolu byste ho třeba nějak vyřešili. Co vám doporučit? Nevázat se na něj, protože ten muž za to nestojí. Jak sama vidíte, stačí jen služební cesty a už se nehlásí - co to je za projev zájmu? Buďte hrdá!
Je třeba vnímat druhého takového, jaký skutečně je, podle činů, nikoli podle slov, a nepropadat vlastním růžovým projekcím. Čím dříve se od něj odstřihnete, tím lépe. Přeji vše dobré.
jak to myslel?
Dobrý den, předem děkuji za radu. Před 3 měsíci jsem se seznámila s mužem (35), já 37, oba svobodní, bezdětní. Seznámili jsme se na party, potom mě doprovodil domů,strávili jsme spolu noc, bez sexu, jen jsme si povídali, až jsme usnuli. Od té doby jsme se takto setkávali 2 měsíce, několikrát týdně, vždy zůstával přes noc, ač nemusel, bydlí ve stejném městě, domů mohl jít. Iniciativa našeho setkávání byla střídavá někdy já, někdy on. 1.část
Alice
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
proč se vyhýbá sexu, může mít různé důvody (komplexy kvůli malému penisu či malé výdrži, strach ze vztahu, vázat se...). Vy jste se snažila důvod vypátrat, ale marně. Argumentovat nesmělostí je evidentní výmluva (z mého pohledu natolik přitažená za vlasy, že je až troufalost požadovat, aby jí někdo věřil). Za stavu věcí, jaký popisujete, mě napadá, co ten muž (nenazvu ho přítelem, protože se tak nechová, ani chovat nechce) vlastně sleduje? Dělá si na vás jakési nároky (byl by smutný, kdybyste si našla jiného), přestože moc dobře ví (jako inteligentní muž by vědět měl), že to, co chcete, vám dát nemůže. Že asi toužíte po rodině, tudíž s ním ztrácíte čas. Jestliže nemá v úmyslu se vázat, měl vám to již dávno říci na rovinu. Má-li jiný problém, měl se vám také svěřit, spolu byste ho třeba nějak vyřešili. Co vám doporučit? Nevázat se na něj, protože ten muž za to nestojí. Jak sama vidíte, stačí jen služební cesty a už se nehlásí - co to je za projev zájmu? Buďte hrdá!
Je třeba vnímat druhého takového, jaký skutečně je, podle činů, nikoli podle slov, a nepropadat vlastním růžovým projekcím. Čím dříve se od něj odstřihnete, tím lépe. Přeji vše dobré.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den, ráda Vás čtu a chci se zeptat na jednu věc. Někdy muž dost ošklivě opustí původní rodinu, najde si i horší partnerku, avšak nevnímá to tak (anebo nechce?). Znám jeden případ, kdy muž ze dne na den odešel od manželky se třema dětmi, vyhnal ji z domu, dům prodal a peníze použil na rozmary své nové partnerky (drahý vysavač, nové auto, drahé kabelky, vybavení bytu...). Jeho nová partnerka byla hysterická, dost ho dusila, ale on ji miloval (možná kvůli sexu) a dodnes na ni vzpomíná jako na úžasnou ženu. On si vlastně nalhává, jak se skvěle v druhém manželství měl (ženu již nemá). Dokonce od doby rozvodu už asi 15 let neviděl svoje děti, nezná vnoučata...Podle mého víc ztratil než získal, ale on to vidí jinak. A vůbec mu není líto, že s dětmi není, nezajímá ho první žena, dává si inzeráty a hledá další ženy...Chápete to?
Ilona
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
docela by mě zajímalo, na čem zkrachoval vztah tohoto muže s onou hysterkou? Zřejmě opustila ona jeho. Ale tak to často bývá. Neřádi, hysterky a zlatokopky jsou "sexy", hlavně pro určitou sortu lidí.
Tenhle muž se pravděpodobně ještě nepoučil a touží po dalších zkušenostech s někým jako byla jeho poslední partnerka. Co se dětí týče, je otázka, proč se s nimi nestýká, třeba se bojí toho, že mu vyčtou jeho chování (právem), že dojde ke konfrontaci, kterou by nezvládl. Ale ať je důvodem cokoli, je to samořejmě špatně. Nezvdádnutá komunikace, útěk od zodpovědnosti, klapky na očích, podivně nastavené hodnoty...řekla bych, že ještě nedozrál a možná ani nikdy nedozraje.
jakou budoucnost má takový vztah?
Paní Konopová, mám dotaz. Jak vidíte budoucnost s přítelem - zjistila jsem, že první dceru zcela odmítl ještě před porodem - s její matkou se soudil o paternitu, pak nic moc neplatil alimenty (platila jej za ně jeho další partnerka, prý aby byl klid a nechodily exekuce). Matka dítěte se snažila mnoho let, aby byl nějaký kontakt s otcem, ale prý jeho matka ji vyháněla zavírala před ní dveře, takže ke kontaktu nikdy nedošlo, protože on případně z domu před nimi i utekl. Pak se tedy oženil, měl tři děti a manželství vydrželo 21 let. Jenže přítel se do mě zamiloval a manželku opustil - děti byly proti, takže se s nimi zcela přestal stýkat, údajně prý přestal i platit alimenty, s bývalou si dělají naschvály. Já s přítelem vycházím výborně, oblíbila si mě i jeho matka. S přítelem se stýkáme bez mých dětí, on je zná trochu asi ze dvou setkání, jinak ne. Jsme spolu s přestávkami třetí rok a ráda bych to posunula dál. Jak to vidíte? Bude mít nějaký vliv to, že se se svými dětmi nestýká a to jedno vpodstatě vůbec nezná?
Věra
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
s mužem takových morálních kvalit žádnou růžovou budoucnost nevidím....
Vřele doporučuji vzít v potaz rozum a nenechat se unášet emocemi. Jednou by vás to mohlo mrzet.
Přeji vše dobré.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den, co s tím, když závislost manžela na jeho kamarádovi nám ničí vztah manželství? Dovolené musíme trávit jenom s ním. Já chci do apartmánu (kvůli dětem, svobodě s jídlem, většímu pohodlí a nižší ceně), manžel nutně chce po vzoru kamaráda hotel s polopenzí (drahé, omezující). Životní styl bychom podle manžela měli mít také podobný (nejde to, máme víc dětí, jiné finanční podmínky, já jsem jiná osobnost než manželka toho kamaráda, která nepracuje). Auto, diář, názory, ve hře jsou i milenky. A když se má manžel rozhodnout mezí jím a mnou, tak volí jeho. nechci přijít o manželství, ale také nechci čekat, co si ten kamarád vymyslí a čemu se budu muset přizpůsobit. Proč tomu tak je, víceméně vím - manžel má vedle něj pocit velikosti, nadřazenosti. Tohle všechno mu asi v té míře, v které mu to "poskytuje" jeho kamarád, nejsem schopna dát, i když manžel dostává prioritní péči. Ale je to pro něj asi málo, protože se snažím o jakousi rovnoprávnost v rodině. Co byste mi poradila? Vliv toho kamaráda asi nebudu schopná ovlivnit a zdá se, že hrozby rozpadem manželství pro manžela nejsou hrozbou. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Milena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
opět musím zmínit, že váš dopis je "jako přes kopírák", už jsem dostala spoustu podobných. Naposled jsem na jednu variantu téhož problému odpovídala Lucce, najdete zde. Nerozumím tomu, proč za stavu věcí, jaký popisujete, tedy že pro manžela je důležitější kamarád, dává mu přednost před vámi, má milenky a na vás nebere ohled....proč mu po tom všem poskytujete prioritní péči? Z jakého důvodu mu dáváte jistotu, že o něj nechcete přijít? Píšete, že hrozba rozvodem pro něj žádnou hrozbou není - jak to? Nemá snad vůbec oč přijít? Pak je něco špatně. Místo přemýšlení o tom, jak zachovat tento vztah byste se měla poradit s odborníky, stát se nezávislou, zejméma finančně, rozvíjet kontakty s přáteli, známými, věnovat se aktivitám, které máte ráda. Jak říká jeden německý psycholog- cestující nelze zadržet-, což je míněno tak, že rozhodne-li se někdo odejít, nemá smysl mu v tom bránit (nechce-li se ten druhý ponižovat, ztrácet hrdost, glanc, a hlavně sebevědomí). 
Přeji brzké nalezení rovnováhy a hodně štěstí.  
má náš vztah budoucnost?
Paní Konopová, mám skoro rok přítele - on je ve svém pokročilém věku svobodný a bez dětí, ale říká, že tomu není rád, mně se rozpadlo dlouholeté manželství a dětí víceméně pouštím do života. Přítel zastává názor, že dva lidi drží společné aktivity a snaží se je vymýšlet - spolu jsme se rozhoupali například začít spolu jeden sport. On je spíš plachý, já živější, na něm je rozhodně vidět, že žil sám. Ani jeden jsme toho druhého zatím nepřivedli k sobě domů, já kvůli dětem, on žije s otcem. U něj jsou i nějaká traumata zřejmě z opuštění jeho předchozími partnerkami. Bojím se ptát. Ráda bych to posunula dál, setkáváme se při různých výletech, ale je to někdy únavné. Bojím se na budoucnost zeptat, on asi také. Jak do toho?
Alena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
bojíte se zavést řeč na téma budoucnost, přestože jste spolu již takřka rok...? To by přece již bylo namístě. Čeho se vlastně bojíte? Zkoušela jste nějaký "test", jak vztah posunout žádoucím směrem, nebo aspoň zjistit, jak by na to přítel reagoval? Kdy to chcete zkusit? Uvědomte si, že čím déle budete otálet, dělat, jako že nic, přestože vám současná situace nevyhovuje, tím více se budete bát něco s tím udělat. Jakmile se zakoření nějaký "model", je těžké ho změnit. Jak by reagoval, kdybyste ho představila dětem? Mluvili jste spolu o tom? Nebo o představení jeho otci? Myslím, že rok je doba dost dlouhá na to, abyste oba věděli, s kým máte tu čest. Třeba váš plachý, nejistý přítel čeká, že s takovu iniciativou přijdete vy....nebo o to nestojí, což z jeho řečit hned poznáte - ovšem až poté, co takový návrh padl. Ničeho se nebojte, strach je špatný rádce, chovejte se dle toho, jak vám velí intuice - a uvidíte. Mělo-li by to stát na tak vratkých nohou, nebylo by pak čeho litovat....nebo snad ano?  

žárlím - co s tím?
Dobrý den, s přítelem jsme spolu rok a půl. Všechno je v pořádku, ale jediný problém je asi ve mě. Nemůžu se vypořádat s tím, když je ve společnosti s nějakou ženou, nedej bože se s ní ještě bavil. Vždy mě ujišťuje, že se nemám ničeho bát, že mě miluje, ale je to tak těžký. V tu chvíli jsem jak někdo uplně jiný, mám strašný vztek, skoro záchvat..brečím a nensáším ho. Další problém jsou sociální sítě, stačí, když vidím, že si nějakou přidal do "přátel", nebo dal k fotce "to se mi líbí", vím, je to trapné a dětinské, ale já si nemůžu pomoct. Proč má tu potřebu, ikdyž říkal, že se mu nelíbí? Toto jsou hlavní důvody, proč se hádáme. Pokud to takhle bude pokračovat dál, jsem přesvědčena, že ho ztratím. Už ale nevím jak dál. Trápím se, nejím, nespím...brečím. Potřebuji pomoc. Ale jak?? Předem děkuji za Vaši odpověď. Omlouvám se jestli je to zmatený dotaz, ale je těžký promítnout svoje emoce mezi pár znaků na internetu. - otázka upravena poradcem
Em
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
ano, rozumově to vnímáte správně: takhle se v partnerství nelze chovat...člověk tím nejen ztrácí body jako nepříjemný "kontrolor", "stíhačka" atd., ale také si tím dělá ze života (i vztahu) peklo. S tím, že vztah nemusí trvat věčně, je třeba počítat, ani vy nevíte, co se stane, koho vám osud zavane do cesty..I vy to můžete být, kdo vztah ukončí! Co s tím? Osobně se domnívám, že pokud obavami z opuštění trpíte obecně a odjakživa, chtělo by to terapii. Pokud se ale tahle obava váže pouze na současného přítele, bylo by možná žádoucí najít si někoho, kdo ji ve vás probouzet nebude. Každopádně nemá smysl plakat a trápit se, tím si jednak naprosto zbytečně znepříjemňujete život, jednat přivoláváte právě to, čeho so obáváte. Vřele doporučuji najít více jistot sama v sobě, zvýšit sebevědomí a svou hodnotu v žádném případě neodvozovat od partnerova obdivu, neboť může být přechodný, vázaný na okamžitou zamilovanost! Přeji vše dobré a šťastnou cestu k nalezení silného JÁ...
jak to myslel?
Dobrý den,
mám partnera teprve rok, ale najednou se začal chovat odtažitě. Skoro se mnou nemluví, když vyloženě nemusí, neprojevuje žádné známky toho, že bych ho přitahovala, (něžnosti, objetí..) Chová se spíše jako kamarád, než jako partner. Věčně na mě nemá čas, všechno je důležitější než já. Snažila jsem se s ním mluvit, ptala jsem se co se děje a odpověď byla vždy stejná, nic se prý neděje. Vím, že o mě pořád ještě stojí, ale vůbec se tak nechová, nevím co mám dělat abych opět vzbudila jeho pozornost. Mám být taky chladná a přinutit ho žárlit, aby se vzbudil?
Nikola
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže se takhle chová, z čeho usuzujete, že o vás stojí? Než umělé vyvolávání žárlivosti by bylo lepši porozhlédnout se jinde a neničit si sebevědomí doprošováním se někoho, kdo má jiné priority, zaobaleně řečeno. Nemarněte energii na něco, co za to nestojí. Berte to jako špatnou, ale o to prospěšnější zkušenost, kterou již nebudete opakovat. Přeji šťastnější výběr příště a vše dobré.
nemohu se seznámit
Dobrý den, paní Konopová. Nemám problém dát se do řeči, zasmát se s nějakým cizím mužem nebo kolegou, známým, když ale dojde na někoho, koho bych si dovedla představit jako svého partnera, jsem úplně vyřízená. Křečovitá, stydlivá (i když v reálu nejsem) nevím, kam s rukama, pohledem... prostě hrůza. V mých předchozích vztazích to partnerům při poznávání spíš přišlo milé a fajn, nehledali sebevědomou, ale myslím, že do budoucna by mi to mohlo uškodit, přeci jen ne všichni muži jsou stejní. Můžete mi, prosím, poradit, jak se toho zbavit, abych si nezkazila první dojem u někoho, s kým by mi to mohlo vyjít? Díky moc
Ali
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
chce to nejen natankovat sebevědomí, ale také podrobit se tréninku. Musíte si sesadit ty alfa-typy mužů z piedestalu, naučit se s nimi komunikovat živě, spontánně a zdravě sebejistě. Začněte tím, že si uvědomíte, jaké mát silné, ale i slabé stránky. V čem jste dobrá, co umíte, co se vám na sobě líbí, co vám přátelé a ctitelé chválí? Nechte si dát i zpětnou vazbu. Nejhorší je ukotvení v pesimismu a negativních přesvědčeních o sobě samé, z každého totiž navenek vyzařuje to, co si o sobě myslí, čili je třeba se trochu rozebrat a zahájit něco jako autogenní motivační trénink. Postupovat zespoda nahoru - ve flirtu od méně atraktivních typů mužů vzhůru k těm, co vám nyní podlamují kolena (v malé míře nemůže škodit, naopak, je to příjemná elektrizace., ale opravdu s mírou)...
Je toho více, ale těžko to lze vtěsnat do pár řádek. Podívejte se na na můj web libusekonopova.cz a budete-li chtít, můžem se na to sejít. Přeji hodně úspěchů v práci na sobě a také nezbytné štěstí.
jakou budoucnost má takový vztah?
Paní konopová, prosím, poraďte postup na partnera, který udělá nějaký průšvih anebo nějakou aktivitu, následky jsou hrozné, ale on je chce vymlčet, případně se před nimi schovává anebo vinu dává tomu druhému. Případně nápravu věci vnímá jako svoje ponížení. Příklad - chci po manželovi víc peněz na domácnost, protože stouply náklady na studium dětí. On na mne křičí, že mi nic nedá, protože nemá, ale přitom si třeba objednává na leasing drahé auto a v bance má prostředků dostatek (není zaměstnanec, podniká). Nakonec se po dvou měsísích rozhodne, že nějaké peníze navíc na studium dětem dá, ale dá je přímo jim (nevadí mi), mně se skoro jakoby vysměje, co tedy chci, když on dětem peníze dává. Ale se provalí to nové auto a další investice, tudíž je jasné, že peníze měl. On se neomluví, ale udělá ještě víc pro to, aby se to skrylo. A začne jako by na oplátku dělat naschvály - vyúčtovává si každou sebemenší položku do domácnosti v částkách desítek korun. Ale nechce o ničem mluvit, jediný jeho přístup je, dětem dávám nějaké peníze navíc, co ještě chceš. Tohle byl jeden z příkladů, podobně to je i v jiných situacích - uteče od nějaké povinnosti a pak se vrátí a dělá jako by nic a čeká, že na to zapomeneme a jako malé dítě přivoláme sami zpět,. Asi jsem to předtím nevědomkly dělala, rozhodně jsem spoustu věcí odpouštěla nebo dořešovala za něj, ale už nechci. Jak však na něj? Následky bere jako výčitky nebo kritiku a je ještě více zle. Ve slabé chvilce někdy, ale jen někdy připustí, že sjem měla pravdu, ale řekne to třeba tak, že si koupil tašku jídla a zaplatil za ni přes tisíc korun, takže ví, kolik jídlo stojí. Nic víc. Děkuji.
Lucka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
váš dopis je "jako přes kopírák" podobný těm, jaké průběžně dostávám. Co s tím? Vždycky píšu: zbavit se jakékoli závislosti, žít si vlastní život. Nelze přece štěstí odvozovat od druhého, každý si ho musí opatřit, "zajistit" sám. Nevidím žádný smysl ve věčném sledování partnerových reakcí, to je život jako v čekárně, v trvalém napětí. Je třeba vše vzít do vlastních rukou, provozovat aktivity, které člověka baví, mít dostatek přátel (opravdových), také samozřejmě zázemí v ostatních členech rodiny, pokud jsou. Přestaňte se myšlenkově věnovat manželovi a svou pozornost obraťte jinam. Nenechte si líbit špatné zacházení, to nemáte zapotřebí. Domnívám se ovšem, že jakmile zjistí, že jste vůči jeho aroganci imunní, přestane ji předvádět. Nebo naopak a pak to budete muset řešit i jinak. Zatím rozvíjejte vlastní aktivity a vystupte ze začarovného kruhu stresu. Přeji vše dobré.
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den paní Konopová,nevím jestli má nějakou budoucnost vztah s přítelem.Jsme spolu něco přes dva roky.Mě je 39,jemu 37 let.Každý jsme bohužel z jiného města,takže se vídáme jen o víkendech. Problém je v tom, že mi připadá, že se mnou bydlet nechce.Bydlí u něj v totiž matka a on s ní prý nepohne.To,že si s ní promluví mi slibuje už rok.Tak jsem mu navrhla,že může bydlet u mě.To se prý nevyplatí, projede benzín.Jsme od sebe asi 50km, takže zase taková dálka to není.Navrhl, že zkusíme mimino, ale když jsme spolu tak málo, tak nevím jak si to představuje. Připadne mi, že mu to tak prostě vyhovuje a nikdy se nic nezmění.Vyhovuje mu být přes týden s kámošema a víkend se pobaví se mnou.Myslím si, že kdyby se mnou chtěl doopravdy být, aspoň by se snažil něco změnit.Prostě nejsem jeho priorita a to je asi špatně. Nevím jestli se raději rozejít a jít dál, ale bude to těžké, je nám spolu dobře.Myslíte, že s ním něco pohne?Nebo to mám vzdát?Čas hrozně letí a nikam jsme se neposunuli Děkuji.R.
Radka
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestliže máte tento pocit, asi by bylo dobré porozhédnout se jinde. Přiteli to asi opravdu takhle vyhovuje, bude zřejmě "mamánek"....kdyby vám víkendové schůzky stačily, nebylo by co řešit, ale jste-li trvale nespokojená, je něco špatně. Miminko...? No, nevím. Neangažuje se ani teď, kdy spřádá tyto plány, jak by to asi vypadalo potom, až by mu nastaly skutečné povinnosti? Nelze věřit slovům a slibům, ale činům....Přeji vše dobré a hodně štěstí. 
jakou budoucnost má takový vztah?
3: Máte mnoho zkušeností,snad mi poradíte,co dál..Moc děkuji a přeji krásný den a zároveň díky za Vaši úžasnou a podnětnou poradnu.
Helena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
občas jsme sice svědky toho, jak se padestátník, jenž si např. pořídil mladou parterku, změnil tak, že ho známí nepoznávají - dříve s ničím nepomáhal, dnes nakupuje, vaří atd...ale i tohle může být přechodný jev, kdy je dotyčný ovládán/motivován zamilovaností. Jakmile spolu partneři určitou dobu žijí a ustálil se nějaký model, těžko se mění, v tom máte pravdu. Myslím si, že sestěhovávat se by bylo riskantní. Co kdyby později váš vztah přestal fungovat? Odešel by ten muž sám od sebe? Měl by vůbec kam? Nelze předpokládat, že by se na zahradě přetrhl, pokud nejradši leží a odpočívá. Kdyby vám kromě sekání trávy chtěl pomáhat, už by to dávno dělal.... Ale na druhou stranu - asi víte již delší dobu, jaký je....Proč se však rozcházet, jestliže si jinak rozumíte? Proč nebydlet každý ve svém a na práce si občas zjednat profesionály? Ale to musíte zvážit vy sama. Jestli cítíte, že vás tenhle vztah nenaplňuje, chtěla byste cestovatele a muže, co umí přiložit ruku k dílu, pak by to chtělo začít navazovat kontakty, čas letí. Potom uvidíte....Přeji hodně štěstí, aby se věci vyvíjely k vaší spokojenosti, a děkuji za pochvalná slova!  
jakou budoucnost má takový vztah?
2: na dovolené taky,jemu se nikam nechtělo..V jeho bytě by bylo potřeba udělat tolik věcí,ale jemu se do ničeho nechce,prý nemá motivaci pro koho by to dělal.Raději sedí u počítače, poslouchá muziku,každý den po práci si jde zdřímnout,o víkendu taky.To mě trochu děsí,já potřebuji muže,který se umí i trošku postavit k práci,mám rodinný dům..on se těší,jak tu bude bydlet,obdivuje jaký tu mám klid a soukromí,krásnou zahradu,kde prý budeme spolu odpočívat...on je ve městě hodně nespokojený.Ale na práci není vůbec,po hodinovém sekání trávy sekačkou je úplně zpocený a unavený a všechno ho bolí.Mě ale pořád tvrdí,jak se těší až bude pracovat u mě na zahrádce,že mi se vším pomůže.Já ale vím,že v tomto věku se lidé už moc nemění a že by se z lenocha stal aktivní člověk,to asi nehrozí..Na druhou stranu vím,že mě má rád,ale nevím,jestli s jeho životním stylem a návyky má smysl vůbec ve vztahu pokračovat a hlavně si ho stěhovat k sobě domů..Moc prosím o Váš názor paní magistro.
Helena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
občas jsme sice svědky toho, jak se padestátník, jenž si např. pořídil mladou parterku, změnil tak, že ho známí nepoznávají - dříve s ničím nepomáhal, dnes nakupuje, vaří atd...ale i tohle může být přechodný jev, kdy je dotyčný ovládán/motivován zamilovaností. Jakmile spolu partneři určitou dobu žijí a ustálil se nějaký model, těžko se mění, v tom máte pravdu. Myslím si, že sestěhovávat se by bylo riskantní. Co kdyby později váš vztah přestal fungovat? Odešel by ten muž sám od sebe? Měl by vůbec kam? Nelze předpokládat, že by se na zahradě přetrhl, pokud nejradši leží a odpočívá. Kdyby vám kromě sekání trávy chtěl pomáhat, už by to dávno dělal.... Ale na druhou stranu - asi víte již delší dobu, jaký je....Proč se však rozcházet, jestliže si jinak rozumíte? Proč nebydlet každý ve svém a na práce si občas zjednat profesionály? Ale to musíte zvážit vy sama. Jestli cítíte, že vás tenhle vztah nenaplňuje, chtěla byste cestovatele a muže, co umí přiložit ruku k dílu, pak by to chtělo začít navazovat kontakty, čas letí. Potom uvidíte....Přeji hodně štěstí, aby se věci vyvíjely k vaší spokojenosti, a děkuji za pochvalná slova!  
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den paní magistro,je mi 48 let,nedávno jsem se rozvedla,manžel mi byl opakovaně nevěrný,teď mám přítele stejně starého,nemá děti,nebyl nikdy ženatý,měl jen dlouhodobý vztah,jeho přítelkyně si pak našla jiného muže.Já mám dvě děti už dospělé,které bydlí už samy.Po rozvodu jsem zůstala sama v rodinném domě.Přítel bydlí v městském bytě,velmi rád by se nastěhoval ke mě,ale já váhám...Známe se jen pár měsíců,navíc se dost lišíme.Já jsem hodně aktivní,mám náročnou práci,musím se starat sama o dům,přítel v práci jen sedí v autě,pak přijede domů a sedí u počítače,nikam nechodí,o víkendu jezdí na obědy ke své matce,ta mu i nakupuje,nějaké výlety, dovolené,to vůbec nezná...Je silný kuřák,což mi jako nekuřačce trošku vadí,ale ještě víc to,že nemá žádnou kondici,neujde ani pár kilometrů,na kole prý neseděl dvacet let...On tvrdí,že se mu nikam nechce a nic ho nebaví proto,že to neměl s kým sdílet,ale vím,že ani když byl s přítelkyní,tak to nebylo jiné,prý jezdila na výlety s kamarádkou.
Helena
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
občas jsme sice svědky toho, jak se padestátník, jenž si např. pořídil mladou parterku, změnil tak, že ho známí nepoznávají - dříve s ničím nepomáhal, dnes nakupuje, vaří atd...ale i tohle může být přechodný jev, kdy je dotyčný ovládán/motivován zamilovaností. Jakmile spolu partneři určitou dobu žijí a ustálil se nějaký model, těžko se mění, v tom máte pravdu. Myslím si, že sestěhovávat se by bylo riskantní. Co kdyby později váš vztah přestal fungovat? Odešel by ten muž sám od sebe? Měl by vůbec kam? Nelze předpokládat, že by se na zahradě přetrhl, pokud nejradši leží a odpočívá. Kdyby vám kromě sekání trávy chtěl pomáhat, už by to dávno dělal.... Ale na druhou stranu - asi víte již delší dobu, jaký je....Proč se však rozcházet, jestliže si jinak rozumíte? Proč nebydlet každý ve svém a na práce si občas zjednat profesionály? Ale to musíte zvážit vy sama. Jestli cítíte, že vás tenhle vztah nenaplňuje, chtěla byste cestovatele a muže, co umí přiložit ruku k dílu, pak by to chtělo začít navazovat kontakty, čas letí. Potom uvidíte....Přeji hodně štěstí, aby se věci vyvíjely k vaší spokojenosti, a děkuji za pochvalná slova!  
jakou budoucnost má takový vztah?
Dobrý den,paní Konopová,

nepotřebuji ani tak radu, spíše pochopit, co se mi děje v hlavě. Je mi 50let a 5 let žiji sama, vyjma několika vztahů ze Seznamky, které trvaly vždy do 2 měsíců. Na jaře jsem si řekla, že už tomu nechám volný průběh a najednou se mi ještě ozval (též ze Seznamky), jeden muž. Je mu 48let, svobodný, bezdětný. Jsme spolu 4 měsíce ale já ho chci mít tak 1x až 2x v týdnu, protože jinak jsem velmi sportovně činná. On se ale snaží kontaktovat co nejvíce, až jsem musela říct, že je mi to nepříjemné.Ustal a aktivitu nechává na mne ale vidím, že by chtěl víc. Navíc já mám dvě velké děti, které se mnou nebydlí ale máme krásné vztahy a já chci být taky občas s nimi jen sama. Jinak je velmi příjemný, milý, krásně si rozumíme. I v sexu. Jen já prostě nechci víc, žádné společné bydlení o kterém se zmínil, nechci s ním trávit každý víkend. Mám své přátele, se kterými ho seznamuji ale nepotřebuji ho mít stále za zády. Myslíte, že jsem normální nebo je to jen nedůvěra ? Děkuji.
Karolína
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jistěže jste normální! Máte jen jinak nastavenu potřebu blízkosti partnera, v tom se lidé hodně liší. Někdo ji má tak silnou, že druhého až svírá, nedává mu žádný prostor, žádnou svobodu. Zde záleží na tom, jak dalece je přítel schopný akceptovat to, co chcete vy, případně udělat nějaký kompromis. Kdyby si moc přál s někým bydlet, což také nelze mít nikomu za zlé, musel by se poohlédnout po ženě, která to má nastaveno stejně (a těch je víc než těch druhých). Přeji vše dobré. 
rychle ztrácím zájem
Dobrý den, před dvěma lety jsem začala chodit s mým přítelem. Už tehdy jsem tušila, že jsme dost jiné povahy, ale nyní to vnímám každým dnem. Již delší dobu zvažuji rozchod. Co mě ale přivádí k zamyšlení je to, že jsem do této fáze došla již třikrát u předchozích vztahů. Buď jsem si uvědomila rozdílnost povah nebo jsem po pár měsících zjistila, že jsem ani zamilovaná nebyla. Je mi 27, vím, co od života chci i od můžů, přesto nikdy jsem neměla vztah s někým, koho bych si vybrala já, takoví muži mě nechtěli. A tak jsem většinou byla s muži, kteří chtěli mě a byli mi sympatičtí. Je tedy problém ve mě nebo potíž je v tom, že muži, kteří vyhovují mně, nevyhovuji já jim? Děkuji za odpověď a přeji hezký den S pozdravem Jana
Jana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
možná si moc přejete romantickou lásku, žijete tím ideálem, ale protože realita vypadá jinak, cítíte brzy zklamání a dochází k rozchodu. Nebo ze strachu, abyste nebyla sama, svolíte k tomu, aby vás "sbalil" muž, který pro vás ani na začátku není příliš atraktivní a později nejste schopna akceptovat ho takového, jaký je. Proč vás vlastně nechtějí ti, které chcete vy? Nechala jste si některým z nich dát zpětnou vazbu? Tu bych vám vřele doporučovala, abyste získala jiný pohled na sebe. Uvidíte třeba, co muži musejí tolerovat u vás, co je třeba změnit. V každém vztahu, teoreticky to určitě víte, je třeba leccos tolerovat, dělat kompromisy, odpouštět. I kdybyste navázala vztah se svým idolem, za pár měsíců ho uvidíte úplně jinak a právě to, co vás na něm přitahovalo, vám může hodně vadit....to je známá věc. Přeji hodně štěstí.
manžel má milenku
Paní Konopová,

jak nahlížíte na tuto situaci. Manžel si pořídil bydlení jinde a hcvíli bydlí s námi, chvíli mimo nás. Už byla i nějaká milenka, ale to nedopadlo. Já jsem v době, kdy s námi zrovna nebyl, s bývalým kolegou založila firmu, kterou jsem si chtěla přivydělat k platu. manželovi jsem to řekla, on zrovna v tu dobu s námi bydlel. nejdřív dělal jakoby nic, pak mě ponižoval, že zkrachuju a nakonec se druhý den zase odstěhoval a anvíc mi přestal dávat peníze na děti. Když jsem ho o peníze upomínala, řekl, že se rozhodl peníze dávat jen dětem a mně až poté, co mu o ně řeknu. Rozhodla jsem se nedoprošovat. Od té doby bydlí pryč, občas se zsataví doma, mailem mi napíše, že mě zve do kina, pak z toho nic není, když mu řeknu že v domě, který je napsaný na něho jsou havarijní věci a musí se opravit, dělá, že neslyší. Pak mí poslal mail, že chce, abych ho doprovázela na nějakou společenskou akci a že prý si na to musím koupit nové šaty, vypadata neljíp a tak. Odmítla jsem s poukazem na pracovní povinnosti, které skutečně byly (jsem bez jeho finanční pomoci rodiny, dětem něco posílá, ale ve skutečnosti by mu soud vyměřil víc). On se kvůli tomu, že s ním nejdu, hrozně naštval, že jsem ho ponížila, že už všem řekl, že tam budu a tak. Neumím si představit, že bych tam hrála divadlo, že jsem manželka, která na až jeho povel s ním smí jít, Od té doby se chová hrozně. Paní Konopová, prosím o Váš názor - měla jsem se překonat, všechno překousnout a jít hrát úřasnou manželku? Na povel a pak zase "zalézt" do díry? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Zuzana
Libuše Konopová, vztahová koučka
Dobrý den,
jestli jste se rozhodla na tu akci nejít, bylo to správné. Jít tam po tom všem, jak se k vám chová, jen jako doprovod, a pak, jak píšete, zase zalézt do díry? Nemáte zapotřebí nechat sebou manipulovat a žádné výhody by vám z toho neplynuly, chápu-li vaše líčení situace správně. On by své chování těžko změnil a po akci by se vše vrátilo do starých kolejí.
Místo hraní divadla pro okolí byste si dle mého názoru měli vážně promluvit, jak dál, a racionálně, bez naschválů (z jeho strany) se snažit nastolit takový model, který bude vyhovovat vám oběma. Je moc dobře, že jste začala podnikat a vybudovala si tak finanční nezávislost!! Ta je základem všeho....přeji hodně štěstí. 





mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.