Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poradna: Tříletá dcera je velmi stydlivá, s nikým mimo rodinu nemluví

  0:55aktualizováno  0:55
Naše dcera je velice stydlivá, až se začínám bát, že to není normální. Brzy jí budou tři roky a nikdy nemluví s nikým kromě rodiny. Čtenářka Barbora poslala dotaz do poradny.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Verunka se narodila předčasně, takže jsem s ní pak ještě musela měsíc zůstat v porodnici a i po návratu domů byla strašně malinká a křehoučká. Chránili jsme ji tak dlouho před návštěvami příbuzných a kamarádek a teď se bojím, že jsem tím Verunce zadělala na problém.

Rodinná poradna

Trápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.

Ilustrační snímek

Když k nám totiž kolem jejího půl roku až roku začaly návštěvy postupně chodit, dcera se na ty lidi nikdy nechtěla dívat, otáčela se, a jakmile byla schopná pohybu, plazila se nebo klopýtala do vedlejší místnosti.

Postupem času k nám většina kamarádů přestala chodit, neustále jsem totiž byla ve vedlejší místnosti s dcerou, která občas kvůli návštěvám dokonce i plakala a byla celá neklidná. Vydržely to akorát babičky, které chodily vytrvale, a když nemohly být s vnučkou, tak mi aspoň pomohly s úklidem nebo vařením.

Bydlíme na malé vesnici, kde není ani dětské hřiště, ale několikrát jsem se na něj pokusila s Verunkou vyrazit při cestě na úřady nebo na nákupy. Hrála si vždycky sama, jakmile na ní nějaké dítě promluvilo nebo od ní něco chtělo, tak všechno pustila a utekla. Nikdy nepromluvila ani s nikým mimo rodinu - nepozdraví paní prodavačku v obchodě, ani pošťačku, dokonce ani sousedy. Přitom mluví docela hezky a ví, že se zdravit má, stejně jako děkovat a prosit. Ale dělá to jenom se mnou, manželem a babičkami.

Je to normální ostýchavost, anebo bych měla dceřinu stydlivost nějak řešit? Mám s ní chodit na hřiště pravidelně a nutit ji do interakce s dalšími dětmi a dospělými? Nebo je nějaký lepší způsob?

Příští rok by měla nastoupit do školky a moc si to s tou stydlivostí neumím představit.

Díky za rady
Barbora

Odpověď odbornice:

Dobrý den paní Barboro, na úvod bych vám ráda vyjádřila podporu, že potíž s ostýchavostí dcerky nepochybně překonáte. Určitým mementem pro podobné situace je pomalost. Postupné uvykání na okolní svět je opravdu jedinou šetrnou cestou, jak z tohoto problému bezpečně vyjít. Vaše dcerka musí být okolnímu světu vystavována, aby získala zkušenost, že z tohoto světa jí nic nehrozí. V tomto věku dítěte není vhodné v rodině mluvit o nebezpečích, která ze světa hrozí, dítě tohoto věku musí mít svět za bezpečné místo, aby bylo motivováno se do něho vypravovat a aby mělo touhu ho objevovat.

K získání této pozitivní zkušenosti se světem však holčičku nelze nutit a je zapotřebí respektovat tempo těchto „výprav“ do světa, které bude pro ni snesitelné. Určitě doporučuji s ní ven chodit, návštěvy přijímat, byť by u toho byla zprvu schovaná. Můžete se pak pokusit, vrátit se k jejímu zážitku i slovně. Zkuste říct něco ve smyslu: „Vidíš, teta je moc hodná, moc se na tebe těšila.“ Nebo: „To jsi šikovná holčička, na hřišti sis moc hezky pohrála.“ Chvalte ji za podobné pokroky, i kdyby šlo o pár minut jejího setrvání ve společnosti, ať dětí, nebo dospělých. Pochvalou v ní upevňujete jistotu a pocit, že to tak má být.

Mgr. Petra Stehlíková, psychoterapeutka

Mgr. Petra Stehlíková, psychoterapeutka

Celá situace může probíhat i opačně a můžete dcerku naopak připravit na to, co ji čeká: „Půjdeme teď spolu na chvilku na hřiště, uvidíš, že to bude zábava.“ Je možné motivovat i odměnou: „Když tam budeme 10 minut, bude tě doma čekat dobrůtka.“

Je výhodné vysledovat, co dcerce v těchto, pro ni těžkých situacích, pomáhá. Cítí se bezpečněji, když drží oblíbeného plyšáčka, nebo cucá lízátko? Když takového pomocníka najdete, budete ho dcerce jistě dopřávat, a pokud jste ho nedohledali, můžete se pokusit takového pomocníka společně vymyslet.

Odvahu jí jistě bude dodávat i váš osobní příklad. Pokud půjdete např. společně nakoupit, či potkáte sousedku, se kterou se zastavíte v krátkém rozhovoru, zkuste říci: „To je moc hodná paní a maminka si s ní ráda povídá.“ Či: „Maminka to taky zvládla být na hřišti s ostatními maminkami a dělá jí to radost.“ Jde o to, aby dcerka vnímala, že i vy se cítíte v okolním světě bezpečně.

Zkuste se na celou věc dívat optimističtěji a neobviňujte se, a to i proto, že ostýchavost u dětí je běžná a jde o normální vývojovou etapu, další vlna plachosti a přirozeného ostychu by měla přijít v období dospívání. Ostýchavost je navíc u mnoha lidí celoživotním povahovým rysem, ale i pro introverty je „na světě místo“ a v žádném případě to neznamená, že by jejich život měl být nekvalitní nebo významně ztížený.

Dalším vývojovým úkolem bude jistě pobyt ve společnosti a to nejprve ve společnosti dětí v mateřské školce. Pokud ucítíte, že je dcerka naprosto nepřipravená, pokuste se s učitelkami dohodnout postupy, aby i ony s vámi kooperovaly pomocí zmíněných pochval a respektováním jejího osobního tempa. Je zapotřebí, aby si ve školce našla holčička místo, kde se bude alespoň přibližně bezpečně cítit.

Může jít o domeček z matrací, ze kterého bude hru dětí nejprve pozorovat a z něhož bude postupně vystupovat, než nabude větší sebejistoty. Velkou pomocí ve školce může být i oblíbený plyšák či jiná hračka, aby si tak kousek bezpečí domova přenesla i do prostředí školky. Znám případ holčičky, která si v obdobné situaci nosila do školky maminčino tričko. Uvidíte, že jak bude holčička zrát, bude vás udivovat svojí odvahou. Má ve vás to nejcennější, co v tomto světě můžeme získat, milující rodinu.

Hodně štěstí,
Mgr. Petra Stehlíková, psychoterapeutka centra Modré dveře

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Velká fotosoutěž: posílejte snímky na téma Léto v plavkách

Mini velikost v plavkovém podání ukazuje australská rapperka Iggy Azalea.

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Napřed porodím a pak se vdám. Jméno vybere dcera, říká Eliška Kaplický

Eliška Kaplický je podruhé těhotná.

Eliška Kaplický (40) zakládá po devíti letech novou rodinu. „Tentokrát to bude obráceně. Nejdřív porodím a potom se...



Chození naostro patří k létu. Jaká jsou pro a proti?

Chodit bez kalhotek je příjemné, na kole bez nich raději nejezděte. Mohlo by...

Jsou ženy, které nenosí pod letním oblečením zhola nic. Je to příjemné, ale zároveň poněkud nebezpečné. Někdy stačí...

Sára Saudková: Dědeček Jan je pro mé děti něco jako paní Columbová

Sára Saudková

Žila s fotografem Janem Saudkem, dnes vychovává čtyři děti s jeho synem Samuelem. Rodinné vztahy Sáry Saudkové jsou...

Měla jsem nálepku rozmazlené princezny, říká jetsurfařka Bravencová

Martina Bravencová

Jako dítě Martina Bravencová s rodiči hodně cestovala. Díky tomu měla spoustu nových zážitků, ale také frustrujících...

Další z rubriky

Pět užitečných triků, jak předejít sourozeneckým hádkám na dovolené

rodina dovolená stan mapa

Vstávají vám vlasy hrůzou, když si představíte, jak se vaše vytoužené volno mění ve válečnou vřavu a váš draze...

Nejlepší a nejjednodušší letní koláče z ovoce utrženého na zahrádce

Drobenková buchta s mirabelkami

K létu patří čerstvé maliny, ostružiny, rybíz nebo třeba broskve a mirabelky, které rostou na vaší nebo babiččině...

Čtyřčata přišla na svět v osmém měsíci. Rodiče si přejí soukromí a klid

V porodnici Fakultní nemocnice v Motole se před týdnem narodila čtyřčata, tři...

Čtyřčata, která se narodila 11. června v pražské motolské nemocnici, přišla na svět v pořádku ve 32. týdnu těhotenství...



Najdete na iDNES.cz