Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Poradna: Tříletá dcera je velmi stydlivá, s nikým mimo rodinu nemluví

  0:55aktualizováno  0:55
Naše dcera je velice stydlivá, až se začínám bát, že to není normální. Brzy jí budou tři roky a nikdy nemluví s nikým kromě rodiny. Čtenářka Barbora poslala dotaz do poradny.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Verunka se narodila předčasně, takže jsem s ní pak ještě musela měsíc zůstat v porodnici a i po návratu domů byla strašně malinká a křehoučká. Chránili jsme ji tak dlouho před návštěvami příbuzných a kamarádek a teď se bojím, že jsem tím Verunce zadělala na problém.

Rodinná poradna

Trápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.

ilustrační snímek

Když k nám totiž kolem jejího půl roku až roku začaly návštěvy postupně chodit, dcera se na ty lidi nikdy nechtěla dívat, otáčela se, a jakmile byla schopná pohybu, plazila se nebo klopýtala do vedlejší místnosti.

Postupem času k nám většina kamarádů přestala chodit, neustále jsem totiž byla ve vedlejší místnosti s dcerou, která občas kvůli návštěvám dokonce i plakala a byla celá neklidná. Vydržely to akorát babičky, které chodily vytrvale, a když nemohly být s vnučkou, tak mi aspoň pomohly s úklidem nebo vařením.

Bydlíme na malé vesnici, kde není ani dětské hřiště, ale několikrát jsem se na něj pokusila s Verunkou vyrazit při cestě na úřady nebo na nákupy. Hrála si vždycky sama, jakmile na ní nějaké dítě promluvilo nebo od ní něco chtělo, tak všechno pustila a utekla. Nikdy nepromluvila ani s nikým mimo rodinu - nepozdraví paní prodavačku v obchodě, ani pošťačku, dokonce ani sousedy. Přitom mluví docela hezky a ví, že se zdravit má, stejně jako děkovat a prosit. Ale dělá to jenom se mnou, manželem a babičkami.

Je to normální ostýchavost, anebo bych měla dceřinu stydlivost nějak řešit? Mám s ní chodit na hřiště pravidelně a nutit ji do interakce s dalšími dětmi a dospělými? Nebo je nějaký lepší způsob?

Příští rok by měla nastoupit do školky a moc si to s tou stydlivostí neumím představit.

Díky za rady
Barbora

Odpověď odbornice:

Dobrý den paní Barboro, na úvod bych vám ráda vyjádřila podporu, že potíž s ostýchavostí dcerky nepochybně překonáte. Určitým mementem pro podobné situace je pomalost. Postupné uvykání na okolní svět je opravdu jedinou šetrnou cestou, jak z tohoto problému bezpečně vyjít. Vaše dcerka musí být okolnímu světu vystavována, aby získala zkušenost, že z tohoto světa jí nic nehrozí. V tomto věku dítěte není vhodné v rodině mluvit o nebezpečích, která ze světa hrozí, dítě tohoto věku musí mít svět za bezpečné místo, aby bylo motivováno se do něho vypravovat a aby mělo touhu ho objevovat.

K získání této pozitivní zkušenosti se světem však holčičku nelze nutit a je zapotřebí respektovat tempo těchto „výprav“ do světa, které bude pro ni snesitelné. Určitě doporučuji s ní ven chodit, návštěvy přijímat, byť by u toho byla zprvu schovaná. Můžete se pak pokusit, vrátit se k jejímu zážitku i slovně. Zkuste říct něco ve smyslu: „Vidíš, teta je moc hodná, moc se na tebe těšila.“ Nebo: „To jsi šikovná holčička, na hřišti sis moc hezky pohrála.“ Chvalte ji za podobné pokroky, i kdyby šlo o pár minut jejího setrvání ve společnosti, ať dětí, nebo dospělých. Pochvalou v ní upevňujete jistotu a pocit, že to tak má být.

Mgr. Petra Stehlíková, psychoterapeutka

Mgr. Petra Stehlíková, psychoterapeutka

Celá situace může probíhat i opačně a můžete dcerku naopak připravit na to, co ji čeká: „Půjdeme teď spolu na chvilku na hřiště, uvidíš, že to bude zábava.“ Je možné motivovat i odměnou: „Když tam budeme 10 minut, bude tě doma čekat dobrůtka.“

Je výhodné vysledovat, co dcerce v těchto, pro ni těžkých situacích, pomáhá. Cítí se bezpečněji, když drží oblíbeného plyšáčka, nebo cucá lízátko? Když takového pomocníka najdete, budete ho dcerce jistě dopřávat, a pokud jste ho nedohledali, můžete se pokusit takového pomocníka společně vymyslet.

Odvahu jí jistě bude dodávat i váš osobní příklad. Pokud půjdete např. společně nakoupit, či potkáte sousedku, se kterou se zastavíte v krátkém rozhovoru, zkuste říci: „To je moc hodná paní a maminka si s ní ráda povídá.“ Či: „Maminka to taky zvládla být na hřišti s ostatními maminkami a dělá jí to radost.“ Jde o to, aby dcerka vnímala, že i vy se cítíte v okolním světě bezpečně.

Zkuste se na celou věc dívat optimističtěji a neobviňujte se, a to i proto, že ostýchavost u dětí je běžná a jde o normální vývojovou etapu, další vlna plachosti a přirozeného ostychu by měla přijít v období dospívání. Ostýchavost je navíc u mnoha lidí celoživotním povahovým rysem, ale i pro introverty je „na světě místo“ a v žádném případě to neznamená, že by jejich život měl být nekvalitní nebo významně ztížený.

Dalším vývojovým úkolem bude jistě pobyt ve společnosti a to nejprve ve společnosti dětí v mateřské školce. Pokud ucítíte, že je dcerka naprosto nepřipravená, pokuste se s učitelkami dohodnout postupy, aby i ony s vámi kooperovaly pomocí zmíněných pochval a respektováním jejího osobního tempa. Je zapotřebí, aby si ve školce našla holčička místo, kde se bude alespoň přibližně bezpečně cítit.

Může jít o domeček z matrací, ze kterého bude hru dětí nejprve pozorovat a z něhož bude postupně vystupovat, než nabude větší sebejistoty. Velkou pomocí ve školce může být i oblíbený plyšák či jiná hračka, aby si tak kousek bezpečí domova přenesla i do prostředí školky. Znám případ holčičky, která si v obdobné situaci nosila do školky maminčino tričko. Uvidíte, že jak bude holčička zrát, bude vás udivovat svojí odvahou. Má ve vás to nejcennější, co v tomto světě můžeme získat, milující rodinu.

Hodně štěstí,
Mgr. Petra Stehlíková, psychoterapeutka centra Modré dveře

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

(Ilustrační foto)
Příběh Dany: Přítel nenechá na své bývalé ženě nit suchou

Filipa jsem poznala před třemi lety. Právě se rozváděl a neprožíval zrovna příjemné chvíle. Z přátel jsme se stali milenci, teď už spolu dva roky žijeme. Jeho...  celý článek

Sýr pečený v troubě
Soumrak smažáku. Rychlé a skvělé večeře pro milovníky sýra

Zapomeňte na smažený sýr, stálici jídelních lístků českých pohostinství i rodinných jídelníčků od Aše až po Jablunkov. Tyhle báječné sýrové dobroty se nesmaží...  celý článek

Sociální pedagožka Andrea Hutková
Všichni překonáme strach, ale nesmíme ho zazdít, říká sociální pedagožka

Láska. Hledání. Rozvod. Handicap. Puberta. Strach. Zoufalství. Zranění. Agrese. Klíčová slova, za kterými najdete sociální pedagožku Andreu Hutkovou (37)....  celý článek

Ilustrační fotografie
Osm přirozených způsobů, jak snížit krevní tlak

Vysoký krevní tlak nebolí, ani není doprovázen jasnými příznaky. Obvykle se na tento problém přijde až při běžné lékařské prohlídce. Ovšem i závažná hypertenze...  celý článek

ilustrační snímek
Čtvrtina českých dětí má mobil už ve školce. Jak jim nastavit pravidla?

První mobilní telefon není pro děti sice prvním setkáním s obrazovkou a virtuálním světem za ní, ale poprvé je nástroj trvale v jejich rukách. O čem by si při...  celý článek

Další z rubriky

ilustrační snímek
Jsou domácí úkoly přínosné? Může je nahradit čtení, navrhují odborníci

Domácí úkoly jsou občas postrachem dětí i rodičů, obzvlášť pokud se jich sejde víc a dítě se k nim dostane až večer. V tu chvíli mnozí rodiče pochybují nad...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Pohádali jsme se s dcerou a ta se odstěhovala, teď mě to mrzí

Naše nejstarší dcera se změnila poté, co začala chodit do práce a našla si přítele. Jedna hádka vyvrcholila tím, že se druhý den odstěhovala ke svému chlapci a...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Můj rozvedený partner svému synovi neumí říct ne

Našla jsem si fajn rozvedeného muže, za kterým jednou za dva týdny jezdí na víkend jeho syn. Vadí mi ale, že mu přítel nedokáže na nic říct ne a kluk tak může...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Po stopách vůní: Kde se vzal první parfém?
Po stopách vůní: Kde se vzal první parfém?

K Arome patří vůně, s tím myslím souhlasíte. Zdálo se mi, že je tu poslední dobou více kosmetiky. Řekla jsem si: lepší, ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.