"O příčinách lze spekulovat a uvažovat například o lepší informovanosti veřejnosti nebo o kvalitnější výchově ke zdraví," říká odborník na léčbu závislostí Karel Nešpor z psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích.
"Nabízí se však mnohem pravděpodobnější vysvětlení," dodává hned. Od ledna 2004 byla totiž zavedena vyšší daň na tvrdý alkohol - ze 234 korun na litr obsaženého alkoholu stoupla na 265 korun na litr.
Bližší pohled ukazuje, že snížení spotřeby alkoholu jde právě především na úkor lihovin, zatímco piva a vína se vypije přinejmenším stejně.
Například piva se podle údajů Českého statistického úřadu stále vypije kolem 160 litrů na hlavu ročně. Vína se po všechny tři roky vypilo v průměru něco přes 16 litrů na hlavu. Destilátů vypil v roce 2002 v průměru každý 8,3 litru a v roce 2004 7,6 litru.
Podobně jako v Česku, klesla spotřeba alkoholu po vyšším zdanění také v jiných zemích. Pro zmiňovaný pokles spotřeby alkoholu v roce 2004 existuje navíc také další vysvětlení. Chystané vyšší zdanění alkoholu bylo známo dlouho předem a hodně se o něm hovořilo v médiích.
"Část obyvatelstva se proto destiláty předzásobila koncem roku 2003 a v roce 2004 patrně ještě čerpala z těchto zásob," soudí Nešpor.
Pro toto vysvětlení svědčí skutečnost, že v roce 2003 proti roku 2002 mírně stoupla spotřeba destilátů. Pokles spotřeby destilátů v roce 2004 je ovšem vyšší než jeho vzestup v roce 2003, což spíše svědčí pro vliv ceny na nižší spotřebu.
"V každém případě zůstává spotřeba alkoholu v České republice nadále vysoká. To zhoršuje zdravotní stav obyvatelstva i konkurenceschopnost české pracovní síly v evropském a zejména světovém kontextu," tvrdí lékař Nešpor.
Podle něho by situaci mohlo zlepšit vyšší zdanění alkoholu nejen v destilátech, ale také alkoholu v pivu a ve vínech.
Na druhou stranu však některé studie ukázaly, že umírněné pití kvalitního vína má pozitivní vliv na zdraví, protože pomáhá chránit cévy. Červené víno navíc obsahuje látky zpomalující stárnutí.
Vyšší spotřební daň na alkohol v pivu by patrně vedla výrobce ke snižování obsahu alkoholu v jejich produktech, což je žádoucí. Spotřeba piva by v tom případě nemusela klesat, klesala by však celková spotřeba alkoholu.
