Při nich odborníci virus HIV zbavili části, která způsobuje nemoc, a využili jeho schopnosti najít rychle a přesně cíl v živém organismu - konkrétní typ buňky, do níž vkládá svou genetickou informaci.
Jako další krok plánují, že vloží do viru gen, který bude při kontaktu ničit nádorové buňky.
Myši, které napověděly vědcům další směr zkoumání, trpěly rakovinou kůže - melanomem, který se již rozšířil metastázami do plic.
Vědci pak odstranili z viru HIV tu část, která způsobuje onemocnění AIDS, a změnili jeho cíl: vyměnili rovněž vnější obal viru (kterým se váže na imunitní buňky) za obal jiného viru (který naopak vyhledává molekuly přítomné v rakovinných buňkách, tzv. P-glykoproteiny).
Do viru pak vědci ještě přidali látku, která umožnila sledovat, kam upravený virus krevním řečištěm cestuje. A pak jej injekcí vpravili do myšího těla. Ukázalo se, že upravený virus zamířil přesně tam, kam vědci čekali - do nádorových buněk v plicích.
Této schopnosti upraveného viru by se dalo využít při genové terapii - pokud by virus nejen našel nádorové buňky, ale na potkání je i zničil.
"Využití viru jako nosiče genetické informace není nová myšlenka," potvrdil Ladislav Machala z katedry infekčních nemocí IPVZ a AIDS centra pražské nemocnice na Bulovce.
"Virus totiž dokáže přesně najít buňku, pro kterou v průběhu evoluce vznikl, připojit se k ní a vložit do ní svou genetickou informaci. A nejšikovnější jsou právě retroviry, mezi něž patří i HIV."
Skupina Irvina Chena z institutu pro AIDS při Kalifornské univerzitě, která o svých pokusech informovala v odborném časopise Nature Medicine, v nadějném výzkumu pokračuje. Bude zkoumat, zda virus HIV může nést "léčivý" gen, který by v místě nádoru zvrátil proces zhoubného bujení.
Odborník z britského střediska pro výzkum rakoviny Georges Vassaux v BBC oceňuje zejména to, že by mohla být tato technika poprvé použita i v případech, kdy se rakovina již rozšířila do těla - dosud byla genová terapie podle jeho slov úspěšná jen u lokalizovaných nádorů.
"Dovedu si to představit. Je možné vypnout virulenci, tedy schopnost viru vyvolávat infekci, je možné změnit jeho genetickou informaci a tímto způsobem virus HIV využít.
Vše je ve fázi pokusů na zvířatech, a tudíž velmi daleko od případného využití při léčbě nemocných lidí," zdůrazňuje Ladislav Machala.
A dodává: "Viry je třeba nejprve dokonale usměrnit, ochočit, aby jako voli tahali káru, kterou řídíme my."
Při dalším výzkumu v laboratoři ještě může vyvstat libovolný počet komplikací. (V případě poruchy imunity například virem vnesený gen vyvolal u pacientů leukemii).
Než se ze smrtícího viru HIV stane lék, musí být všechna možná rizika vyloučena. A může se ukázat i to, že virus HIV jako nosič nadělá víc škody než užitku - a že výzkum nakonec nepovede k praktickému využití v medicíně. "Ale je třeba to zkoušet," dodává Machala.
