Příčinou jsou oslabené stěny žil. A s jejich pevností to jde s věkem z kopce, přičemž jejich oslabování nahrává i řada dalších příčin. Patří mezi ně dlouhé stání nebo sezení a také nedostatek zdravého pohybu.
Tenké žilní stěny se pak kvůli zvýšenému tlaku roztahují, takže se žilní chlopně, které jinak regulují proudění krve, nemohou uzavírat. To vyvolá další městnání v tkáních a v cévní soustavě.
Noční křeče
Důsledky na sebe nenechají dlouho čekat - vznikají metličkové varixy a křečové žíly, které nejsou v žádném případě pouze kosmetickým problémem a neměly by být bagatelizovány.
Žilní nedostatečnost se totiž dále projevuje otoky, nejdříve na kotnících, nočními křečemi a pocity napětí, bolestmi a mravenčením v nohách. Hrozí však také mnohem horší potíže, třeba obávané otevřené bércové vředy.
Kůže na postižených místech je napjatá, později se zde hromadí pigment a kůže tmavne, může se přidat ekzém. Kvůli chybějícímu kyslíku hrozí infekce.
Nejzávažnějším důsledkem žilních poruch je otevřený bércový vřed, což vlastně není nic jiného než dlouhodobě otevřená rána, která se vyvíjí zevnitř. Otevřený bércový vřed je důsledkem trvale porušeného zásobování kůže živinami.
Kdy je třeba volat o pomoc
Ačkoli si mnoho lidí myslí, že otevřené bércové vředy hrozí jen seniorům, opak je pravdou. Postihují totiž i lidi mezi třicítkou a čtyřicítkou, a to včetně mužů. Může jít třeba o vedlejší projev cukrovky.
A navíc, mezi rizika patří i ucpání žíly sraženou krví neboli trombóza, která už může člověka přímo ohrozit na životě. Proto je už při prvních náznacích možných potíží vhodné vyšetření u odborného lékaře zaměřeného na léčení cév.
Neboť včasná terapie křečových žil může předejít těžkým a nevratným zdravotním následkům. Lékař také určí, jaká forma léčby je pro pacienta nejvhodnější.
Vyšetření žil nebolí
Mnoho lidí se návštěvě lékaře vyhýbá také ze strachu z bolesti. Jenže moderní vyšetřovací metody nijak nebolí ani při nich neteče krev. Používá se například ultrazvuk, případně rentgen. Při speciálních problémech lze použít počítačovou tomografii nebo vyšetření magnetickou rezonancí.
Kromě léků a nošení podpůrných punčoch připadá v úvahu uzavření žil, případně operace. Dnešní operační metody jsou přitom mnohem méně náročné pro pacienta ve srovnání s dřívějšími zákroky.
