Díky cvičení mozek vykazuje menší stres na nový podnět (ilustrační fotografie)

Díky cvičení mozek vykazuje menší stres na nový podnět (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Pohyb má na depresi podobné účinky jako léky

  • 13
Obyčejný pohyb je podle psychologa Jaspera Smitse ideální při léčbě úzkosti a deprese. Jeho metoda nestojí nic a na rozdíl od antidepresiv, za něž Američané každoročně zaplatí deset milionů dolarů, nemá ani vedlejší účinky v podobě poruch spánku, zvracení, třesu a váhových výkyvů. Napsal o tom časopis Time.

Už v 70. a 80. letech se prováděly studie, které prokázaly, že ten, kdo cvičí, nepodléhá depresi v přítomnosti a chrání se před ní i pro budoucnost.

Test: hrozí vám deprese?

Studie provedená před 11 lety na Dukeově univerzitě prokázala, že cvičení aerobiku mělo na pacienty s depresí stejné účinky jako antidepresivum Zoloft, za něž firma Pfizer až do roku 2006, kdy jí vypršela výrobní licence, ročně utržila tři miliardy dolarů.

Minulé výzkumy monitorující vliv tělesného pohybu byly sice krátkodobé, ale všechny potvrdily, že cvičení zlepšuje náladu. Nejenže zmírňuje symptomy deprese, ale nedovoluje jim vrátit se.

Co je deprese

Deprese se projevuje smutnou a sklíčenou náladou, člověk cítí duševní bolest, trápí se trýzní.

"Deprese je provázena sníženým sebevědomím a ztrátou sebedůvěry, pocity méněcennosti a domnělého provinění, myšlenkami na sebevraždu, neschopností se radovat ze zážitků, nezájmem o sebe, o svou práci, rodinu, přátele či své dosavadní záliby a koníčky," uvádí Barbora Wenigová, ředitelka Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

Aby se mohla diagnóza deprese stanovit, je zapotřebí splnit časové kritérium: výše uvedené příznaky (ale různě namíchané) přetrvávají po většinu dne, každý den a dohromady déle než dva týdny.

Molekulární biologové a neurologové potvrdili, že cvičení vyvolává v mozku tytéž chemické pochody jako antidepresiva - reguluje klíčové látky důležité pro přenos vzruchů mezi neurony, serotonin a noradrenalin.

Profesor neurologie Philip Holmes s kolegy dokázal, že cvičení už za několik týdnů může ovlivnit geny, které zvyšují hladinu neuropeptinu galaninu, který má vliv na regulaci noradrenalinu a hraje roli při reakci na stres.

Cvičení = menší stres

Díky cvičení mozek vykazuje menší stres na nový podnět. V laboratorních podmínkách jím bylo například vhození myší do studené vody nebo pověšení za ocas. S takovým typem stresu se člověk nesetká, ale v jeho případě mozek reagoval klidněji v nečekaných, i když potenciálně neškodných situacích, jako je zapomenutí schůzky nebo problém s parkováním.

"Zdá se, že pro člověka je cvičení normálnější a přirozenější než vysedávání," řekl Holmes. Člověk není stvořen k celodennímu sezení v těsných místnostech a jeho mozek není uzpůsoben k životu bez fyzické aktivity.

V dalších výzkumech se prokázala souvislost cvičení se zvýšenou produkcí mozkového neurotrofického faktoru (BDNF), což je látka, která podporuje růst a stálost mozkových buněk.

Smits, který přednáší na Jižní metodistické univerzitě v Dallasu, poukazuje na to, že depresivní pacienti pocítí vliv cvičení už po půlhodině, takže deprese pak přestává být překážkou aktivitě a stane se důvodem k dalšímu cvičení. Účinky jsou tu rychlejší a prokazatelnější než například u pacientů, kteří se pohybem snaží snížit váhu.

Zatím není jasno v tom, u koho cvičení na depresi zabírá a v jaké dávce. V knize Cvičením proti úzkosti a poruchám nálady Smits s kolegou Michaelem Ottou doporučuje mírnou půlhodinovou zátěž pětkrát týdně nebo intenzivní půlhodinové cvičení třikrát týdně. To jsou ověřené fungující dávky.

"Nedokážeme říci, že čím víc, tím lépe. Je možné, že účinnější by bylo míň, ale my to opravdu nevíme," řekl Smits. Není ani jasné, zda na depresi působí i takový pohyb jako třeba vzpírání, ani zda je cvičení účinné v případě těžkých depresí.

,