Čtěte také:
Pohled muže na sex: všechno vyžvaníme
Dámská jízda. Hostitelka připravila znamenité jídlo, ve sklenicích těžkne červené víno. Když dámy proberou pár úvodních témat, stočí se jejich rozhovor - na sex.
Oblíbené téma. Tedy pokud mu předchází pár deci. To se pak probírá kdeco.
Nové sexy prádlo i nejvíce vzrušující zážitky z poslední doby. A také ty, které by "zaručeně" vzrušující nebyly.
"Anální sex! No fuj," oklepe se až afektovaně pětatřicetiletá Anna. "Nesnáším, když o tom chlapi začnou."
"V tom s tebou naprosto souhlasím," přikývne o čtyři roky starší Marie. "Vůbec nechápu, co na tom někdo vidí a k čemu by něco takového mohlo být dobré."
Pak se ujme slova jedenačtyřicetiletá Gabriela. "Ale co," prohlásí sebejistě. "Já mám anální sex ráda. Jen se přiznejte, že takhle mluvíte jenom proto, že se to od vás očekává." Přítelkyně se rozpačitě ošívají, ale pak se debata rozproudí, téma se probírá a analyzuje, a když vína v lahvi znovu ubude, i Anna se s jemným ruměncem na tvářích svěří, že anální sex může být občas vlastně docela vzrušující.
Navzdory všemu.
Když je na to ta správná příležitost.
Pak se debata stočí k oblíbeným erotickým pomůckám, pozvolna směřuje k masturbaci - ale teď už opravdu stop! Zatím se žádné nepodařilo natolik uvolnit, natož aby mohly třeba probírat, kde má která bod G. Možná to napraví dalších pár skleniček vína...
Protože je to skutečně tak: až s pomocí alkoholu sexuální tabu často ustupují do pozadí, pěkně jedno po druhém. Probírat ty nejcitlivější, nejintimnější problémy ve chvíli, kdy je člověk dokonale střízlivý, nebývá zrovna snadné. Aspoň mezi námi ženami ne.
Jako bychom věděly, že když se se svými tajemstvími v sexu někomu svěříme, vydáváme se mu na milost a nemilost. Protože když někdo něco z toho, co jsme na sebe řekly, použije někde proti nám, bolí to. Hodně to bolí.
Beze zbytku oddána
Pro sebe si nejčastěji necháváme své sexuální fantazie. Třeba to, jak nás vzrušuje představa vlastního ponížení. Být spoutána, přivázána k posteli či povalena na stůl, vydána plně napospas dominantnímu muži, který se nás zmocňuje... Ne! K ničemu takovému se žádná z nás, když si tak sedí ve střízlivém kostýmku v konferenčním sále, dobrovolně nepřizná.
Stejně jako k představám o sexu s jinými ženami nebo k tomu, že nás přitahuje někdo o hodně starší nebo naopak o hodně mladší. Takové věci nerady přiznáváme i samy sobě.
Podobně těžké je otevřeně prohlásit, že nás sex naopak vůbec nezajímá nebo že žijeme úplně bez něj. Že jsme se s nikým nemilovaly už několik let. I neuspokojená žena se usmívá a tváří se, že je všechno v pořádku. Přece jen bychom radši působily jako ty úspěšné, a to i v sexu. Ono se nesnadno mluví už o tom, že se cítíme osamělé ve vztahu, který na první pohled funguje.
"Nelze popřít, že je člověk zvědavý, jak to v posteli klape ostatním," tvrdí dvaatřicetiletá Adéla. "Ráda si vyslechnu, jak někdo zažil nějaký trapný okamžik nebo měl smůlu. Když vím, že ostatním se taky nedaří, připadám si normální." "Skutečně není moc zábavné poslouchat někoho, kdo vypráví, jak je jeho sexuální život úžasný a jaké prožívá vášnivé románky. Sbližuje nás spíš společné neštěstí," potvrzuje třiačtyřicetiletá Barbara.
Stěžujeme si nejčastěji právě kamarádkám, mnohem méně matkám. Na rodičovské debaty je tohle vážně příliš intimní téma. Vždyť i své první sexuální zkušenosti jsme právě před matkami tajily.
Každopádně je pro nás snazší mluvit o sexu otevřeně s jinými ženami. S muži prosím raději ne.
"Když si o sexu povídáte s mužem a zajdete do větších podrobností, do rozhovoru snadno pronikne erotický náboj,“ říká Barbara. "Jako kdyby byl vzduch najednou prosycený hormony. I když se spolu bavíte o nějakém konkrétním problému, muži jako by si to spojovali s tím, že s nimi chcete spát. Myslím, že celý ten rozhovor vnímají jako přímou nabídku sexu."
Možná jsme jen daleko víc zasaženy studem a ostýchavostí. "Dobrá" žena by přece neměla být příliš zaměřená na sex, jinak je "podezřelá". Připadá nám (ale možná se mýlíme), že pro muže jsou sexuální přání a sexuální život daleko samozřejmější, že mají i jakousi přirozenější schopnost mluvit o svých sexuálních potřebách. Jako by v tomhle ještě žádná spravedlnost a emancipace nebyla.
Vážně moje matka trpěla?
Pochopitelně náš vztah k sexu ovlivňuje i to, kolik nám je zrovna let. Ale až tak důležité jako dřív to už není. Jistě, mladé dívky probírají hlavně ochranu před početím i pohlavními chorobami, zatímco starší ženy řeší suché sliznice a šanci najít nového partnera, kterému by bylo něco mezi padesátkou a šedesátkou. Ale debaty o různých sexuálních technikách rozhodně nekončí s menopauzou.
"Sex dnes už není jen výsadou mladých a plodných," podotýká třiapadesátiletá Helena. Co se pozornosti mužů týče, na všech večírcích spolehlivě trumfne třicetileté kolegyně a před rokem začala nový život s mužem o sedm let mladším. "Moje matka v životě neřekla o sexu ani slovo, ovšem té je taky 79 let. Podle mě je její generace tou poslední, která v sexu viděla jen jakési nutné zlo. Nebo přesněji: navenek to tak dávala najevo. Jsem si jistá, že i ženy z generace mé maminky prožily spoustu krásných a vzrušujících okamžiků. Přece to nemohlo být jenom nekonečné utrpení."
Jistěže nebylo. Sex vnímáme mnohem častěji jako potěšení než utrpení. A že by i jako způsob, jak si zajistit, aby se o nás v pánské společnosti mluvilo?
Jisté je jedno: historky o sexu mohou být prostředkem k dosažení toho, aby se člověk stal středem pozornosti. Lidé proto často pravdu o svém sexuálním životě upravují a předkládají ostatním jen ty kousky, které nejlépe zapadají do jejich představy o sobě samých.
A tak muži častěji uvádějí větší počet sexuálních partnerek, než ve skutečnosti měli - a ženy zase spíš tají, že měly sexuálních partnerů tolik. Muži se prostě snaží posílit představu, že jsou vždy připravení k akci. Ženy naopak rády působí jako svůdné bytosti, které ovšem není tak snadné získat.
Sex se týká nás všech, ze sexu jsme vzešli a sexuálními bytostmi zůstáváme po celý život bez ohledu na to, jaká je naše konkrétní životní situace. V sexualitě se ukrývá i politika, ekonomie, kultura, náboženství, v sexu najdeme všechny aspekty našeho citového života. To je přece sakra zajímavé!
"Ale řekla bych, že lidé nakonec radši diskutují o vztazích než o polohách při sexu,“ domnívá se Barbara. "Víte, jak to myslím... Koho vlastně zajímá, jestli něčí penis měří 15 centimetrů, nebo 17?" Mezi námi, kdo to taky doopravdy ví?
Vážně, pánové, můžete být klidní. Nezdá se, že by někoho zajímalo, jak velký má kdo penis. Když už ho má někdo opravdu hodně malý, dá se to snadno skrýt. Ty největší orgány zase vzbuzují zděšené okouzlení. Ale jinak to není zas až takové senzační téma k rozhovoru. Tedy alespoň když se zeptáte žen.
Tabu s velkým T
Možná vás to udiví, ale skutečné tabu mezi ženami začíná písmenem M. M jako masturbace. A když už na ni náhodou (a výhradně u svobodomyslných žen) přijde řeč, pak rozhodně bez detailů.
"Tady pro mě asi bude určitá hranice," odtuší Barbara a jsou na ní vidět rozpaky. "To přece není nijak zvlášť přínosný námět k hovoru, nebo ano?"
"O tom se prostě nebavíme a tečka. Je to příliš soukromá záležitost. Z masturbace si můžeme tak maximálně dělat legraci, když si povídáme mezi sebou, ale vyprávět někomu, jak při tom člověk postupuje? To tedy rozhodně ne," připojuje se rezolutně Mariana.
Možná je tu ještě jeden důvod. "Řekla bych, že my ženy budeme radši předstírat, že nic takového nikdy neděláme," dodává Adéla. "Okolí si pak o vás snadno utvoří představu, že jste osamělá a že nejste schopná si někoho najít."
Podobně citlivým tématem je pornografi e. Jen nerady přiznáváme, že nás porno sexuálně vzrušuje, připadá nám patřičnější ho odsuzovat, odmítat je jako čistě "mužskou" záležitost - a kdyby náhodou ne, tak neopomeneme podotknout, že samy bychom si ho nikdy nekoupily. To tedy rozhodně ne.
A obdobné je to i s nevěrou. Chlubit se svými zálety je zřejmě spíš mužská parketa, jen málo žen otevřeně staví na odiv svoje mimomanželské románky. Pro většinu je nevěra ve skutečnosti dost tragická a bolestivá záležitost, tak co je na ní k chlubení a svěřování?
Nic na tom zjevně nemění ani fakt, že mít milence se často vypodobňuje jako něco úžasného a vzrušujícího, tedy alespoň když se člověk dívá na televizní seriály typu Zoufalé manželky nebo Sex ve městě.
Jedno je však třeba seriálu Sex ve městě přiznat. V ženské sexualitě to byl zlomový okamžik. Mluví se v něm o erotických pomůckách i o té tolik tabuizované masturbaci, probírá se otázka, jestli je možné s někým spát bez lásky. Ženy v seriálu přistupují k sexu podobným způsobem jako muži, což bylo pro mnohé divačky přinejmenším užitečné vidět.
To břicho, ehm, miláčku
A jakže je to s tabu v sexu v rámci konkrétního milostného vztahu? Jsme jeden vůči druhému naprosto otevření? Nebo i tady v něčem držíme jazyk za zuby?
Všechny ženy, s nimiž si o tom povídám, mluví jako jeden hlas: s partnerem ani zdaleka nemůžeme otevřeně hovořit úplně o všem.
Začíná to už případnými fyzickými nedostatky. Větším břichem, které už opravdu ani trochu nevypadá sexy.
Nepříjemným dechem z úst či tělesným odérem coby následkem nedostatku tělesné hygieny.
"Uf, je vážně těžké mu něco takového nějak hezky říct," podotkne Mariana. "Když tohle partnerovi vytknu, může mu pak připadat, že ho odmítám a nemiluju."
Jak by asi bylo nám, kdybychom se dozvěděly, že máme nějaká povadlá ňadra? A že po dvou porodech už naše tělo ani uvnitř není, co bývalo? Brr, radši takové řeči nepřivolávat...
Adéla zažila situaci, kdy se ze vztahu úplně vytratila touha. "Bylo to hodně nepříjemné, plné podivného předstírání. Ale prostě jsem to nedokázala svému partnerovi nahlas říct."
Bettina přidává rozdílnou chuť na sex. Nemá na mysli jen jeho frekvenci, ale i situaci, kdy jeden z partnerů touží po určitém druhu sexu, zatímco ten druhý si vůbec nedokáže představit, že by něco takového provozoval.
"Já chtěla, abychom na to šli tvrději, ale můj přítel na to nebyl. Nechápal, k čemu by nám byly erotické pomůcky, vzrušující šlehnutí bičíkem mu taky nic neříkalo. O prádle ze sexshopu ani nemluvím, to se vždycky začal strašně stydět. Vznikala spousta trapných situtéma a vztah dlouho nevydržel," vypráví devětadvacetiletá Bettina. "Vzájemně jsme se odcizili, protože jsme se nikdy na žádném přání nedokázali shodnout."
Některá přání se nahlas neříkají vůbec, a tak si do vztahu přinášíme mnohé tajnosti. Bojíme se, že kdybychom je vyslovili, partner by se mohl rozzlobit, pohoršit nebo prostě jen být smutný.
"Hm, tajnosti spojené se sexem," přikývne Adéla. "Můj přítel je příšerně žárlivý. Chtěla bych mu vyprávět o všem, na co jsem přes den myslela nebo co jsem zažila, ale je mi jasné, že by vyletěl z kůže. Takže aby byl doma klid, musím si toho spoustu nechat pro sebe."
Když je člověk na dámské jízdě s kamarádkami, může probrat skoro všechno. Anální sex, nevěru, masturbaci, nedostatek chuti na sex i nějaké ty tajnosti. Naše sexuální tabu se během chvíle zboří, a když srovnáváme svoji situaci se situací těch ostatních, dojde nám, že jsme na tom všechny vcelku stejně. Žádná z nás si nemusí se svými problémy připadat příliš osamocená.
Pryč s tabu, jen je pěkně vytáhněte na světlo. Protože když se to vezme kolem a kolem, jsme přece všichni stejní blázni.
Nebo spíš stejně normální...
