Jak zvládáte nápor médií?
Vzhledem k tomu, že se těším poměrně častému mediálnímu zájmu, je to složité. Jsem veřejně činná osoba a tudíž veřejně sledovaná, ale občas mě mrzí, že některé mé dobře myšlené politické kroky v médiích vyznívají negativně. Bohužel překrucování a vytrhávání z kontextu je oblíbená disciplína českých médií.
Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?
Třeba můj návrh zákona o pozemních komunikacích. Navrhl jsem v něm mimo jiné do povinné výbavy takzvaný alkoholtester, což je, podle mého soudu, věc, která by vedla ke zvýšení bezpečnosti na českých silnicích, ale média se zaměřila na úplně jinou stránku věci a za každou cenu se v tom snažila najít nějakou senzaci, lobbing apod. Přitom v tomto případě to ani není možné…
V čem podle vás je ta snaha médií o senzaci?
Bohužel v našem mediálním prostředí se čím dál častěji potkávám se skutečností, že se stírají hranice mezi seriózní a bulvární novinařinou. Je to z toho důvodu, že náš trh je přesycený a médium, pokud nemá zajímavé titulky, se ve velkém konkurenčním prostředí špatně prodává.
Jaká je tedy ta skutečná politika?
Začínal jsem s politikou velmi brzy. Před třinácti lety, když mi bylo dvacet, jsem vstoupil do ODS a již za tři roky jsem se stal předsedou Oblastního sdružení Brno-venkov. Poté jsem byl v roce 2002 zvolen poslancem Parlamentu ČR. Samozřejmě je to pro každého člověka náročné prostředí. Politika je prostředí plné dravých a ambiciózních lidí. Vyžaduje to mnoho úsilí a plné pracovní nasazení, které je mnohdy na úkor spánku a volného času. Vzhledem k tomu, že jsem byl zvolen za brněnský region a Poslanecká sněmovna ČR má sídlo v Praze, znamená to pro mě neustálé přejíždění, mnohdy i pětkrát do týdne, což také není jednoduché. Dá se říct, že jsem i řidič na půl úvazku, proto se například snažím, aby podmínky na našich silnicích byly co nejbezpečnější. Chci prosadit pouze věci, které znám z vlastní praxe a vím, že by nám, účastníkům silniční dopravy, pomohly. Je dobré si neustále uvědomovat, že pracujete především pro lidi a ti vás ve skutečnosti zaměstnávají. Potom jste dobrým politikem.
Takže vám práce do značné míry zasahuje i do soukromého života…
Je samozřejmé, že můj osobní život je prací velmi ovlivněn. Dá se říct, že tuto práci ani nelze od osobního života oddělit. Času na to, abych řešil své osobní záležitosti, moc nezbývá. V každé volné chvíli, kterou mi má práce dovolí, se věnuji své osmileté dceři.
Co děláte ve volném čase, když se vám podaří si nějaký "utrhnout"? Jaké máte koníčky?
To se stává jen velmi zřídka, že mám čas zajít do posilovny, na tenis nebo si jet zalyžovat. Přesto se snažím sportovat, abych vydržel pracovní nápor. Rozhodně jsem vyznavačem zdravého životního stylu.
Odpovídá tomu i vaše stravování?
Ano. Jím zdravě. Nejvíce maso a zeleninu. Občas ale, když zažívám nějaké vyhrocenější situace, sáhnu i po zmrzlině nebo čokoládě.
Máte nějaké životní motto?
Mám jich několik. Například "Nechovej se k lidem tak, jak nechceš, aby se chovali oni k tobě" nebo "Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj".
Jaký je váš názor na ženy v politice?
Bezesporu jich je málo, ale nemyslím si, že by to mělo být řešeno kvótami. Politika je stresové a vysilující prostředí, které vyžaduje pevné nervy. Když už žena vstoupí do vrcholné politiky, je to většinou s vědomím, že se nebude moci naplno věnovat rodině. Znám i takové, které od myšlenky, že by kdy rodinu založily, téměř upustily. Trochu jiné je to samozřejmě v komunální politice, která oproti té vrcholné nevyžaduje takové nasazení a rozhodně je jednodušší se v ní prosadit.
Mimochodem, sám mám ve svém týmu několik velmi schopných žen a musím uznat, že jejich názory a pohledy na věc jsou pro mne velkým přínosem. Vážím si především jejich intuice a schopnosti vyjednávat a řešit obtížné situace strategičtější a diplomatičtější cestou.
Jaký je podle vás ženský ideál krásy?
Nemám konkrétní typ. Navíc podle mě je každá žena ve své přirozenosti krásná. Co mě ale na ženě dokáže okouzlit, je inteligence, důvtip a životní nadhled. Krása nespočívá v mírách 90-60-90, ale v přirozenosti a životním přístupu. Je velká škoda, že v dnešní době je kult krásy díky módnímu diktátu vyhublých, umělých modelek až, řekl bych, zprofanovaný. Především mladé dívky by si měly uvědomit, že přitažlivost není jen ve vzhledu, ale hlavně v osobnosti člověka.
