Plod trpí stresem matky

Do seznamu rizikových faktorů pro vznik duševních chorob přibyl další - stres matky během těhotenství. Stres matky ovlivňuje její hormonální rovnováhu a to, jak uvádí ve svém březnovém čísle Psychologie Dnes, negativně působí na vyvíjející se plod.

Podle výzkumu vědců v nizozemském Utrechtu, jehož výsledky nedávno zveřejnili v Psychological Bulletin, v pozdějším věku u dětí, které byly tomuto zvýšenému riziku v prenatálním období vystaveny, hrozí vyšší pravděpodobnost vniku schizofrenie, poruch chování, deprese i dalších obtíží a chorob.

Stres vede ke schizofrenii
Vědci zkoumali vliv prostředí embrya (lidského i zvířecího) v těle matky na pozdější psychopatologie. Jak u lidí, tak u pokusných hlodavců opakovaně nacházeli souvislost mezi stresem matky v období gravidity a psychickým onemocněním (resp. změnami chování u zvířat) potomků v pozdějším věku.

Jednoznačný mechanismus však prokázán nebyl. "Vystavení mateřskému stresu může být spojeno s abnormalitami ve vývoji mozku," říká hlavní autorka analýzy, Anja Huizinková v časopise Psychological Bulletin.

Tyto odchylky mohou významně působit na pozdější chování dítěte. Huizinková se domnívá, že prenatální stres matky není spojen s rizikem vzniku jedné konkrétní duševní poruchy. Tuto teorii však zastává řada jiných vědců. Ti se nejčastěji domnívají, že prenatální stres podmiňuje pozdější riziko vzniku schizofrenie.

Nebezpečné hormony
Výzkum z roku 1998, který vedl nizozemský profesor Jim van Os z Maastrichtské univerzity, se zaměřil na vztah mateřského stresu způsobeného německou invazí v roce 1940 a pozdější psychické poruchy u dětí, jejichž matky byly v tomto období těhotné.

Podařilo se shromáždit údaje o 100 000 lidech, jejichž matky byly v období invaze těhotné. Autoři studie zjistili, že u těchto lidí byl statisticky významně vyšší výskyt schizofrenie ve srovnání s osobami, které se narodily o rok dříve, respektive o rok později. U afektivních poruch (depresí) nebyly rozdíly zjištěny.

Rozhodující jsou přitom podle vědců zejména počáteční fáze těhotenství (první a druhý trimestr), kdy se odehrávají klíčové fáze vývoje mozku dítěte. Mezi vědci panuje shoda v tom, že stres matky působí na plod hormonálními mechanismy.

Jeden takový mechanismus byl objeven během výzkumů na zvířatech. Zásadní roli v něm hraje hypotalamohypofyzární - nadledvinová osa. Dlouhodobá aktivace tohoto systému u matek může vést k poruchám v jeho funkci - a následně může docházet ke změnám regulace stresových hormonů i u dítěte. To se pak projeví poruchami v emoční sféře a v obtížích při zvládání stresových situací.