Abychom udrželi své plíce v kondici, měli bychom se pravidelně hýbat. „Pohyb, sport a zdravý životní styl jim jednoznačně prospívají. Je logické, že pokud je tělo v dobrém stavu a organismus má rezervy, bude lépe odolávat infekcím,“ připomíná Milan Sova, primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Olomouci.
Problémem je, že lidé si plíce dobrovolně oslabují. „Asi nejvýznamnějším faktorem je v tomto případě kouření, které je zároveň nejsilnějším rizikovým faktorem rakoviny plic nebo chronické obstrukční plicní nemoci,“ podotýká zkušený lékař.
Zahoďte cigaretu
Je všeobecně známo, že kouření významně ovlivňuje kvalitu i délku života. Kromě toho, že má zásadní vliv na vznik rakoviny plic a různá respirační onemocnění, zvyšuje také riziko vysokého krevního tlaku, řídnutí kostí, roztroušené sklerózy, cukrovky, ale i psychiatrických onemocnění.
Také čísla mluví jasně: kouření je u nás příčinou každého pátého úmrtí. Průzkumy ukazují, že z více než dvou milionů kuřáků by jich u nás 1,7 milionu raději nekouřilo a milion se každý rok pokouší přestat. Kouřením oslabené plíce jsou také mnohem náchylnější k horšímu průběhu onemocnění covidem-19.
Nebezpečný covid-19
Plíce tvoří miliony tenkostěnných váčků. Ty jsou známé jako plicní sklípky. Právě v nich dochází k výměně dýchacích plynů. Podle profesorky Martiny Vašákové, přednostky Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze, napadá nový koronavirus buňky respiračního epitelu, které pak odumírají.
„Dochází k destrukci potahu dýchacích cest a plicních sklípků. Plíce přestávají fungovat jako výměník plynů mezi zevním prostředím a krví a tělo se tak při velmi rozsáhlém postižení přestává okysličovat. Pokud je viru méně, pacient může mít kašel, vykašlávat a mírně se zadýchávat. V případě většího postižení se ale dusí a funkci plic je třeba podpořit.“
Postcovidové plíce - problém současnostiOnemocnění covid-19 vyvolává nejen velkou únavu těla, bolesti hlavy či svalovou slabost, ale jeho nejčastějším důsledkem jsou postižené plíce. „Mnohdy se tyto obtíže v různé síle objevují i u těch, kteří měli nekomplikovaný průběh vlastní nemoci, a často bohužel i s odstupem času,“ říká lékař Eduard Bláha, generální ředitel Lázní Luhačovice a Léčebných lázní Jáchymov. V případě, že jste měli těžký průběh tohoto onemocnění a skončili jste v péči lékařů v nemocnici, podívejte se pozorně do své propouštěcí zprávy. Měli byste v ní nalézt jasné doporučení k doléčení v lázních, které se na problematiku dýchacích onemocnění specializují. Pokud vám toto doporučení chybí, navštivte svého obvodního lékaře a zeptejte se ho na možnosti. „Pacienti po komplikovaném zápalu plic, který většinou covid-19 způsobuje a kteří byli hospitalizováni v nemocnici, mají jasný nárok na lázeňskou péči hrazenou pojišťovnou. Obvykle nastupují nejpozději do čtyř měsíců od hospitalizace, ale vzhledem k aktuální vstřícnosti pojišťoven a prodlužování platnosti poukazů je možnost zažádat i později a zájemci by měli být úspěšní,“ dodává primář Petr Pšenica, lékař Lázní Luhačovice. |
Kuřáci jsou v případě nákazy covidem-19 v horší situaci proto, že mají slizniční aparát plic poškozený, a jsou obecně více nemocní v obdobích, kdy počet respiračních infekcí roste.
CHOPN trápí hlavně kuřáky
Také chronická plicní obstrukční nemoc (CHOPN) má co dělat s kouřením, trpí jí totiž z 80 procent kuřáci. Přestat kouřit je tak první pokyn, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. V Česku je přibližně tři sta tisíc lidí, kteří se s CHOPN léčí, odborníci však odhadují, že o stejném množství pacientů dosud nevědí - lidé totiž k lékaři často nejdou a dechové obtíže přičítají svému věku nebo špatné kondici. CHOPN je ale možné při včasné diagnóze zbrzdit a díky moderním lékům tak pacientům zásadně ulevit od obtíží.
Na konci roku 2018 proto Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky spustilo pilotní screeningový program. Vybraní praktičtí lékaři tak díky němu posílají nově vytipované rizikové pacienty do ordinací plicních lékařů k preventivnímu vyšetření. Rizika této nemoci jsou dána věkem nad 40 let, současným či minulým kouřením cigaret a přítomností horšího dýchání při běžné fyzické aktivitě, jako je například chůze do 1. až 2. patra.
Nový screening rakoviny plic
Rakovina plic u nás připraví každoročně o život 5500 lidí. Celkem 85 procent z nich jen proto, že se u nich na nemoc přišlo pozdě, tedy ve stadiu, kdy plicní nádor metastázoval. Plíce nebolí a příznaky choroby lze snadno zaměnit za jiné. Lékaři pochopitelně usilují o to, aby se počet pacientů, kteří na tuto nemoc umírají, snižoval. Přispívá k tomu nový pilotní program plošného screeningu u rizikové populace těžkých kuřáků.
Týká se odhadem 30 tisíc vysoce rizikových lidí mezi 55. a 75. rokem, jež vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center je budou k vyšetření za pomoci nízkodávkového CT posílat jak plicní, tak praktičtí lékaři.
Léčba rakoviny plic prodělala v posledních letech mnoho změn. „Díky novým metodám léčby, imunoterapie a novým biologickým lékům, a především jejich vzájemnou kombinací spolu se zapojením chemoterapie, umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit tzv. na míru. K tomu je ovšem potřeba důkladné testování už v době stanovení diagnózy - léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou,“ vysvětluje profesorka Jana Skřičková z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Díky důkladným testům je možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat, a proto roste i ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet.
Cviky, které vás po covidu dostanou do formy    |
Vzácná IPF
Nebezpečím pro plíce je také idiopatická plicní fibróza (IPF). Mezi typické příznaky této vzácné plicní nemoci, kterou u nás trpí asi 2 tisíce lidí, patří chronická dušnost a takzvané paličkové prsty s nehty ve tvaru hodinových sklíček. Při poslechu zní pacientův dech podobně, jako byste odepínali suchý zip nebo šli po zmrzlém sněhu.
„Diagnózu IPF stanoví na základě řady podrobných vyšetření multidisciplinární tým. Pacientovi poté specialisté v jednom ze sedmnácti center pro diagnostiku a léčbu IPF poskytnou nejen léky, ale také rehabilitaci a konzultace týkající se výživy,“ popisuje plicní lékařka Martina Šterclová a dodává: „IPF se zpravidla objevuje u pacientů ve vyšším věku. Potíže s dýcháním bohužel často přisuzují stáří nebo nadváze a k lékaři nejdou. U IPF je přitom včasné odhalení zásadní.“
Nejlepší potraviny pro vaše plíce. Pomohou jablka i lněná semínka |
Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je - bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se vůbec nadechl.
Pozor na latentní tuberkulózní infekci
Latentní tuberkulózní infekci nosí ve svém těle u nás odhadem tisíce lidí. Nijak se neprojevuje, nehlásí se kašlem a není ani vidět na rentgenu. Ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před transplantacemi nebo po nich a také těch, kteří čekají na biologickou léčbu. Rizikem je i pro pacienty na dialýze.
„Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu ,spát‘ v jejich těle. Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokážou vzplanutí tuberkulózy čelit. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70procentnímu riziku vzplanutí nemoci,“ říká profesorka Martina Vašáková.
Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. „Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve. Jestliže je jeden z těchto testů pozitivní, měli by dostat léky,“ upozorňuje závěrem zkušená pneumoložka.
