Doporučujeme

Plevely skrývají netušené možnosti

- Plevely v sobě skrývají podle argentinských vědců netušené nutriční bohatství a mohou sehrát klíčovou roli při řešení problému hladu. Vědecký tým laboratoře Ecotono při Národní radě pro vědecký a technický výzkum (CONICET) z argentinské Patagonie, téměř deset let zkoumá plevely a dosud nevychází z údivu nejen nad jejich schopnostmi, ale také nad pohrdáním, jež vůči nim projevují lidé již po staletí.

"Ze 300 druhů býlí, jejichž přítomnost vědci z Ecotono zjistili na patagonském severozápadě, je jich 90 jedlých," upozornil ředitel laboratoře Eduardo Rapaport. "Jsou velmi dobré," tvrdí badatel, jenž se svým týmem všechny vyzkoušel v salátech nebo vařené, zpočátku poněkud s obavami a strachem, ale nakonec sepsal dokonce i receptář.

Podle jeho názoru je to právě strach, který lidem brání, aby zkusili věci, které neznají, ač je mají na dosah ruky, a to i ve chvíli, když nemají co do úst a žaludek se jim svírá hlady.
"Co by se stalo s lidstvem, kdyby nebylo jedinců, kteří inovovali jídelníček?" ptá se badatel a prohlašuje za génia toho, koho jednou napadlo upražit pár semínek bez nějaké chuti a vytvořit z nich tekutinu dnes známou káva.

Mnohé z plevelů a bylin, jež laboratoř Ecotono zkoumala, byly považovány za jedlé již před staletími a jsou i takové, které například ve Španělsku znamenají lahůdku.

"V žaludcích mumifikovaných mrtvol objevených v jednom dánském rašeliništi a

"Co by se stalo s lidstvem, kdyby nebylo jedinců, kteří inovovali jídelníček?" ptá se badatel a prohlašuje za génia toho, koho jednou napadlo upražit pár semínek bez nějaké chuti a vytvořit z nich tekutinu dnes známou káva.

pocházejících z období paleolitu bylo nalezeno na 66 rostlin, z nichž většina je dnes považována za plevel," upozornil Rapaport.

Kromě toho, že jsou často nutričně mnohem hodnotnější než hlávkový salát, mají jitrocel, řebříček obecný, kvinoa bílá (z čeledi merlíkovitých), brutnák lékařský, bodlák, jetel červený a další plevely tu výhodu, že se nemusí pěstovat. Rostou samy a sklízet je lze několikrát do roka.

Ecotono, která nedávno získala cenu argentinské Nadace Bunge a Born za práci v oblasti "nepokojné ekologie", zjistila, že průměrný roční výnos patagonských jedlých plevelů představuje 1300 kilogramů na hektar. "Jsou dokonce druhy, u nichž je to 7000 kilogramů, takže zcela oprávněně lze hovořit o nevyužitém bohatství," prohlašuje Rapaport.

Cena Nadace, zahrnující i obnos 100 tisíc dolarů, je pro laboratoř velmi významná. Ecotono je zvyklá pracovat se skromnými prostředky a její práci nepovažují za prioritní ani argentinské ani mezinárodní organizace včetně Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).

"Jediné, co chceme, je, aby nám pomohli pokračovat v tomto výzkumu a šířit jeho poznatky." S pomocí Národní university v Comahue a radnice v Bariloche laboratoř vydala v nákladu 3000 výtisků knížečku, v níž se vysvětlují dobré vlastnosti takzvaných plevelných rostlin. Je určena pro veřejné školy v Patagonii, aby si je děti odnesly domů a jejich rodiče si uvědomili, že není nutné trpět hladem, když je obklopují rostliny, které i přesto, že se svět snaží je vyhubit, představují potravu a obsahují vitamíny a minerály.

Pro ilustraci významu jedlých plevelů Rapaport upozornil, že ve svých ročenkách o produkci potravin ve světě FAO zmiňuje pouze 110 druhů, zatímco jen v Patagonii je 90 druhů jedlých plevelů.

"S dnešními znalostmi můžeme jít do starší doby kamenné," říká Rapaport s poukazem na nálezy v žaludcích dánských mumií.


  • Vybrali jsme pro Vás