"Ze 300 druhů býlí, jejichž přítomnost vědci z Ecotono zjistili na patagonském severozápadě, je jich 90 jedlých," upozornil ředitel laboratoře Eduardo Rapaport. "Jsou velmi dobré," tvrdí badatel, jenž se svým týmem všechny vyzkoušel v salátech nebo vařené, zpočátku poněkud s obavami a strachem, ale nakonec sepsal dokonce i receptář.
Podle jeho názoru je to právě strach, který lidem brání, aby zkusili věci, které neznají, ač je mají na dosah ruky, a to i ve chvíli, když nemají co do úst a žaludek se jim svírá hlady.
"Co by se stalo s lidstvem, kdyby nebylo jedinců, kteří inovovali jídelníček?" ptá se badatel a prohlašuje za génia toho, koho jednou napadlo upražit pár semínek bez nějaké chuti a vytvořit z nich tekutinu dnes známou káva.
Mnohé z plevelů a bylin, jež laboratoř Ecotono zkoumala, byly považovány za jedlé již před staletími a jsou i takové, které například ve Španělsku znamenají lahůdku.
"V žaludcích mumifikovaných mrtvol objevených v jednom dánském rašeliništi a
"Co by se stalo s lidstvem, kdyby nebylo jedinců, kteří inovovali jídelníček?" ptá se badatel a prohlašuje za génia toho, koho jednou napadlo upražit pár semínek bez nějaké chuti a vytvořit z nich tekutinu dnes známou káva. |
Kromě toho, že jsou často nutričně mnohem hodnotnější než hlávkový salát, mají jitrocel, řebříček obecný, kvinoa bílá (z čeledi merlíkovitých), brutnák lékařský, bodlák, jetel červený a další plevely tu výhodu, že se nemusí pěstovat. Rostou samy a sklízet je lze několikrát do roka.
Ecotono, která nedávno získala cenu argentinské Nadace Bunge a Born za práci v oblasti "nepokojné ekologie", zjistila, že průměrný roční výnos patagonských jedlých plevelů představuje 1300 kilogramů na hektar. "Jsou dokonce druhy, u nichž je to 7000 kilogramů, takže zcela oprávněně lze hovořit o nevyužitém bohatství," prohlašuje Rapaport.
Cena Nadace, zahrnující i obnos 100 tisíc dolarů, je pro laboratoř velmi významná. Ecotono je zvyklá pracovat se skromnými prostředky a její práci nepovažují za prioritní ani argentinské ani mezinárodní organizace včetně Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).
"Jediné, co chceme, je, aby nám pomohli pokračovat v tomto výzkumu a šířit jeho poznatky." S pomocí Národní university v Comahue a radnice v Bariloche laboratoř vydala v nákladu 3000 výtisků knížečku, v níž se vysvětlují dobré vlastnosti takzvaných plevelných rostlin. Je určena pro veřejné školy v Patagonii, aby si je děti odnesly domů a jejich rodiče si uvědomili, že není nutné trpět hladem, když je obklopují rostliny, které i přesto, že se svět snaží je vyhubit, představují potravu a obsahují vitamíny a minerály.
Pro ilustraci významu jedlých plevelů Rapaport upozornil, že ve svých ročenkách o produkci potravin ve světě FAO zmiňuje pouze 110 druhů, zatímco jen v Patagonii je 90 druhů jedlých plevelů.
"S dnešními znalostmi můžeme jít do starší doby kamenné," říká Rapaport s poukazem na nálezy v žaludcích dánských mumií.